Program rozvoje obce HORNÍ TŘEŠŇOVEC. na období

Transkript

1 Program rozvoje obce HORNÍ TŘEŠŇOVEC na období

2 OBSAH A. ANALYTICKÁ ČÁST... 4 A.1 Charakteristika obce Území Obyvatelstvo Hospodářství Infrastruktura Vybavenost Životní prostředí Správa obce... 9 A.2 VÝCHODISKA PRO NÁVRHOVOU ČÁST B. NÁVRHOVÁ ČÁST B.1 Strategická vize B.2 Programové cíle B.3 Opatření a rozvojové aktivity B.4 Podpora realizace programu Monitoring realizace PRO Způsob aktualizace PRO Způsob financování PRO

3 ÚVOD Program rozvoje obce (PRO) je základním plánovacím dokumentem, zakotveným v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích v platném znění. Dlouhodobé plánování napomáhá efektivně využívat finanční prostředky z vlastního (obecního) rozpočtu a zaměřit se k získávání dotací až po skutečné provedení plánovaných zájmů obce. V Programu rozvoje obce Horní Třešňovec jsou zakotveny rozvojové priority obce na období 2015 až

4 A. Analytická část A.1 CHARAKTERISTIKA OBCE 1. Území Poloha Obec Horní Třešňovec se nachází v severovýchodní části České republiky. Je součástí Pardubického kraje, leží v okrese Ústí nad Orlicí a spadá do ORP Lanškroun. Obec Horní Třešňovec se rozprostírá v údolí vedoucím severně od města Lanškrouna na 980 hektarech půdy. Z toho 536 ha je orné půdy, 212 ha luk, 2 ha ovocných sadů a 27 ha zahrad, 142 ha lesů, 4 ha rybníků a potoků, 10 ha zastavěných ploch a nádvoří, 47 ha ostatních ploch. Hranici katastru Horního Třešňovce tvoří poutní místo s kostelem Mariánská Hora (500 m n. m.). Kostel Mariánské Hory stojí přímo na evropském rozvodí do Severního a do Černého moře. Nadmořská výška obce Horní Třešňovec je 418 m n. m., zeměpisná poloha je stanovena na 49 o 16 N / 16 o 36 E. Obec má jedno katastrální území a pouze jednu místní část, sousedními katastry jsou Dolní Třešňovec, Lanškroun, Horní Čermná, Dolní Čermná, Jakubovice, Nepomuky a Ostrov. Nejbližší město Lanškroun je vzdálené asi 4 km jižně od středu obce. Od Lanškrouna vede směrem k severu silnice přes Dolní a Horní Třešňovec do Horní Čermné. Západním směrem se rozprostírá místní část Městysu Dolní Čermná - Jakubovice, východním směrem místní část obce Horní Čermná - Nepomuky. Obě jsou polní cestou vzdálené asi 3 km od Horního Třešňovce. Blízko podél silnice směrem k Lanškrounu teče Třešňovský potok pramenící v horní části vesnice. Rozmístění domů vytvořilo obec poměrně úzkou a asi 4 km dlouhou. Vesnici rozšiřovaly pole, louky a lesy. Silnici protínaly 2 mosty. Jeden byl v sousedství místní školy a druhý téměř v sousedství Dolního Třešňovce. V současné době vesnici tvoří přibližně 196 domů. Historie První písemná zmínka o Třešňovci (Jansdorf) pochází z roku 1304 z donační listiny krále Václava II., kterou daroval Lanškrounsko Zbraslavskému klášteru. Tehdejší podoba jména vesnice je typicky kolonizační a vychází z osobního jména lokátora obce. Třešňovec byl tehdy jedinou vsí, která se až začátkem 16. století začala rozlišovat na horní a dolní část, přičemž Dolní Třešňovec byl řazen spíše k předměstí lanškrounskému. V minulosti převládal v Horním Třešňovci smíšený národnostní charakter. Dalo by se říci, že ležel na jazykovém rozhraní horní část obce s osadami Sebranice a Matějkov byla spíše česká, dolní část německá. Ve třicátých letech byl podíl českého obyvatelstva v tehdy téměř devítisethlavém Třešňovci více než třetinový. Podobný poměr dvou ku jedné představoval i počet katolického a evangelického obyvatelstva obce. V roce 1853 proběhla v Třešňovci první vlna vystěhovalectví do Ameriky. Škola byla v Horním Třešňovci zřízena roku 1783, vlastní budovu měla tehdejší trojtřídka od roku Od roku 1919 v obci působila také česká menšinová škola. V současnosti je zde mateřská škola a dvoutřídní základní škola. 4

5 Spolkový život v Horním Třešňovci reprezentoval sbor dobrovolných hasičů založený roku 1886, v němž se sdružovali především německy mluvící obyvatelé obce. Spolek Národní dům, založený roku 1934, se pak skládal z českých obyvatel, kteří získali na stavbu spolkového domu příspěvek menšinových organizací (Národní dům, Česká menšina a Národní jednota severočeská). V tomto domě pak svou činnost zahájil hostinec, kampelička a pořádaly se zde nejrůznější společenské akce, jako byly zábavy, divadelní představení atp. Rokem 1938, kdy obec připadla do německého záboru, činnost spolku pochopitelně skončila. Nedobrovolně ukončil obnovený spolek činnost i v době poválečné roku Současné hornotřešňovské myslivecké sdružení má tradici již od padesátých let. Roku 1992 byla v obci založena myslivecká společnost Třešňovské háje. Rovněž od padesátých let 20. století se traduje i činnost tělovýchovné jednoty Sokol a organizace červeného kříže, založené roku Kromě obnoveného sboru dobrovolných hasičů jsou zdejší občané organizováni i v zájmových organizacích českého svazu chovatelů, zahrádkářů a včelařů. Aktivní je od roku 2000 i klub důchodců a klub žen, transformovaný z někdejšího svazu žen, činného v letech Obyvatelstvo Demografická situace Aktuální počet obyvatel obce je 631 (k ) s kolísavou tendencí. Počet narozených dětí se v posledních 10-ti letech pohybuje od 3 do 12 dětí ročně. Do budoucna se předpokládá stávající tendence, tj. očekávaných 4 7 narozených dětí ročně. Díky plánovanému prodeji parcel připravených pro zastavění se předpokládá příbytek obyvatel a příbytek narozených dětí. Věkový průměr obyvatel Horního Třešňovce je 40 let. Sociální situace Národnostní struktura obce je homogenní, jiná než česká národnost je v obci zastoupena pouze v nepatrném množství. Sociální problémy v obci vytváří především užívání návykových látek, a to mezi místní mládeží (drogy a alkohol) a ve skupině sociálně slabých obyvatel (především alkohol). U mládeže je problémem také vandalismus. Spolková činnost V obci působí tyto spolky: TJ Sokol Horní Třešňovec tvoří hokejový klub, cvičení žen a rodinné centrum, tento spolek každoročně pořádá dětský den, volné bruslení a výlety pro své členy; SDH Horní Třešňovec - pravidelně se účastní soutěží v požárním sportu a každoročně v tomto sportu pořádá hornotřešňovský pohár, každoročně pořádá hasičský ples, pro děti Dětský karneval, výlet a oslavu patronu hasičů Svatého Floriána; Klub žen - pořádá babský bál a zájezdy pro členky sdružení, ale i pro veřejnost; Myslivecké sdružení - pořádá každoročně myslivecký táborák a poslední leč; 5

6 Klub důchodců - pořádá májové setkání, pravidelné schůze a zájezdy, ale i pro veřejnost; Obec přispívá místním spolkům každoročně na činnost. 3. Hospodářství Ekonomická situace V obci působí především menší podniky (do 10 zaměstnanců), více než 10 zaměstnanců má pouze Farma Jirásek, zabývající se zemědělskou a živočišnou výrobou a firma Gufero Rubber Production s. r. o. zabývající se průmyslovým obchodem. Dále v obci působí pila na zpracování dřeva, kovovýrobny, pohostinství (v pronájmu obecní budovy), kadeřnictví, masáže a pedikúra, autoservis, autolakovna, a dále několik OSVČ (s různým zaměřením např. zemědělská a živočišná výroba). Rozvoji podnikání v obci brání chybějící plochy a objekty. Pozemkové úpravy probíhají od roku 2011 a předpokládané ukončení bude v roce Horní Třešňovec nemá významné atraktivity pro cestovní ruch, v létě tudy projíždějí cykloturisté. Obec prakticky není vybavena základní turistickou infrastrukturou. Služby turistům poskytují provozovatelé místních pohostinství. Trh práce Na konci roku 2014 byl podíl nezaměstnaných osob 3,3%, v rámci kraje jde o hodnotu nízkou (krajský průměr je 6,5 %). V absolutním vyjádření je nezaměstnaných 14 obyvatel. Ekonomicky aktivní osoby z obce jsou zaměstnány především ve službách (51,2 %), méně v průmyslu a stavebnictví (41,8 %). Relativně velmi vysoká je zaměstnanost v zemědělství (11,2 %), tj. přibližně trojnásobek podílu za kraj, dvojnásobek za ORP. 4. Infrastruktura Technická infrastruktura Vodovod je ve vlastnictví Vodovody a kanalizace Jablonné nad Orlicí a.s. a pochází z roku 1919, v roce proběhla částečná rekonstrukce a část litinového potrubí bylo nahrazeno PVC. Vodovod umožňuje napojení všech nemovitostí v obci. Technický stav vodovodu je dobrý. V součinnosti s výstavbou kanalizace, vzhledem ke stáří hlavního řadu, by bylo vhodné realizovat rekonstrukci vodovodu. Obec nemá kanalizaci ani čistírnu odpadních vod. Odpadní vody v lokalitě Horní Třešňovec jsou likvidovány systémem septiků, dílčích úseků kanalizace a jejich vypouštěním do Třešňovského potoka nebo vsakováním do horninového prostředí. Plánovaná výstavba splašková kanalizace bude navazovat na právě realizovanou splaškovou kanalizaci v Dolním Třešňovci, která bude odvádět splaškové odpadní vody do stávající kanalizace a dál na městskou ČOV Lanškroun. Plyn byl zaveden v roce 1997, na plynovod je možné napojit téměř všechny nemovitosti v obci. Většina domácností využívá plyn k vytápění. 6

7 Nedostatečný je rozsah veřejného osvětlení, ve větší části obce je v plánu výstavba nového osvětlení společně s výměnou elektrického vedení. Veřejný rozhlas byl realizován v roce 2014 jako součást protipovodňových opatření. Tato akce byla financována v rámci Operačního programu Životního prostředí. Dopravní infrastruktura Intravilánem obce prochází pouze silnice III. třídy. Technický stav komunikace procházejících obcí je neuspokojivý až havarijní, v zimě se tvoří výtluky, krajnice jsou ve velké části ve špatném stavu. Místní komunikace jsou různé kvality. V obci se nacházejí komunikace stávající s novým asfaltovým povrchem, a také stávající komunikace před rekonstrukcí. Z páteřních komunikací jsou v horším technickém stavu komunikace u vodárny a kolem hřbitova. V obci jsou zřízena 2 parkoviště před kostelem Nanebevzetí panny Marie a u Kulturního domu. Kapacitně jsou z velké části vyhovující, nicméně poptávka po parkovacích místech má spíše vzrůstající tendenci. Dalším uvažovaným místem pro parkoviště je prostor u sportovního areálu. Dopravní obslužnost Z obce je možné využít autobusovou dopravu. Obcí vede 1 autobusová linka po trase Lanškroun-Horní Čermná-Bystřec-Jablonné nad Orlicí. Intenzita spojů je ve všední dny velmi dobrá. 5. Vybavenost Bydlení Podle údajů ze sčítání lidu bylo v roce 2011 v obci celkem 196 domů, z toho neobydlených 28, z toho využívaných k rekreaci 3. Bytová výstavba není příliš intenzivní. V letech 2001 až 2011 bylo postaveno a dokončeno 21 domů. V roce 2015 je plánováno nabídnout k prodeji 8 stavebních parcel včetně technické infrastruktury v lokalitě Urbanova stráň (horní část obce). Obec vlastní pouze dva nájemní byty a nemá k dispozici žádný typ sociálního bydlení. Zájem o startovací byty je velmi sporadický, zájemci o bydlení s pečovatelskou službou se obracejí na spádové město Lanškroun, případně další obce. Školství a vzdělávání Obec je zřizovatelem Základní školy a mateřské školy Horní Třešňovec, okres Ústí nad Orlicí v základní škole probíhá výuka na 1. stupni (1. až 5. ročník). V mateřské škole je za posledních 5 let kapacita zcela naplněna (v roce 2015 je zde umístěno 24 dětí), zájem o umístění dětí je i ze sousedních obcí. Základní školu navštěvuje v pěti ročnících celkem 29 dětí; první ročník je spojený se třetím, v druhé třídě jsou spojené ročníky druhý, čtvrtý a pátý. V budoucích letech je výhled na naplněnost školy dobrý. 7

8 Náklady na provoz školy a školky tvoří přibližně 10 % z celkového rozpočtu obce, v posledních letech bylo díky projektům financovaným z fondů EU investováno do budovy základní školy i do nového vybavení. Do středních škol se vyjíždí především do Lanškrouna, Ústí nad Orlicí, Svitav, Litomyšle, Poličky, České Třebové. Zdravotnictví V obci se nenachází žádné ordinace lékařů, za zdravotními službami obyvatelé dojíždějí do Lanškrouna a do dalších okolních měst. Rychlá zdravotnická záchranná služba má výjezdní stanoviště v Lanškrouně, takže její doba dojezdnosti je velmi dobrá. Sociální péče Obec nevlastní ani neprovozuje žádný druh sociálních služeb, za sociálními službami se vyjíždí do Lanškrouna. V Horním Třešňovci poskytuje terénní sociální služby pouze Charita Ústí nad Orlicí. Kultura Obec vlastní kulturní dům, který je využíván pro společenské akce, svatby a oslavy. V kulturním domě se nachází sál (s kapacitou 150 osob). V roce 2014 byla rekonstruována kuchyně a výčep. Hlavními kulturními akcemi jsou akce pořádané jednotlivými spolky. K místním památným stavbám patří kostelík Nanebevzetí Panny Marie z let , evangelická modlitebna z let a pískovcové sousoší Kalvárie před čp. 213 na dolním konci obce. K výrazným objektům venkovské architektury se řadí usedlost čp. 105 a čp. 102 se zachovanými sýpkami a v neposlední řadě hasičské muzeum čp. 91. Sport a volný čas Podmínky pro sportovní vyžití jsou dobré. V obci se nachází sportovní areál, který tvoří fotbalové hřiště se zázemím (toalety, sprchy, dřevěná bouda s krytým sezením), víceúčelové hřiště s umělým povrchem a tenisové kurty s antukovým povrchem. U budovy ZŠ je nově vybudované dětské hřiště s pískovištěm a průlezkami. Hřiště je otevřené celoročně pro veřejnost. Dále se v obci nacházejí skatepark. V obci chybí ledová plocha, která je však dostupná v Lanškrouně. 6. Životní prostředí Ochrana životního prostředí Na území obce se nevyskytuje žádný druh chráněného území, nejsou zde ani plochy nebo areály s poškozeným životním prostředím. Odpadové hospodářství Nakládání s komunálními odpady v Horním Třešňovci se řídí obecně závaznou vyhláškou č. 1/2001 o odpadech. Podle ní se produkované odpady odkládají na určených 8

9 shromažďovacích místech a do určených nádob. V obci se odděleně sbírají plasty, papír, sklo a nápojové kartony. Sběr komunálního odpadu zajišťuje firma EkoBi Česká Třebová, svoz tříděného odpadu zajišťuje firma Komunální služby Jablonné nad Orlicí, která zároveň zajišťuje také odvoz nebezpečného a objemného odpadu. Jsou organizovány pravidelné svozy tříděného, nebezpečného a objemného odpadu. Pro sběr skla, plastů, papírů jsou v obci rozmístěny kontejnery na stanovištích tříděného odpadu, nápojové obaly se sbírají pytlovým způsobem a odkládají se na stanoviště tříděného odpadu. Obec Horní Třešňovec předchází vzniku biologického odpadu. Zvláštní sběrné nádoby na biologický odpad (kompostéry o objemu 900 l) jsou umístěny na pozemcích vlastníků (případně uživatelů) nemovitostí v k. ú. Horní Třešňovec. Kompostéry určené pro obecné užívání jsou umístěny na parcelách ve vlastnictví obce. V rámci svazku Mikroregion Severo-Lanškrounsko byla v měsících červnu srpnu 2013 zpracována společností EKO-KOM a. s. studie Optimalizace hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky. Studie obsahuje analytickou a návrhovou část, přičemž druhá část je zaměřena zejména na návrh opatření ke zvýšení separace využitelných složek odpadů, návrh sběru rostlinných bioodpadů, návrh provozu sběrných dvorů, navržení opatření ke zmírnění dopadů výrazného zdražování skládkování, které je zamýšlenou součástí nové legislativy a navržení možného společného postupu v rámci mikroregionu směřujícího k zefektivnění ekonomiky odpadového hospodářství. 7. Správa obce Obecní úřad a kompetence obce Horní Třešňovec je obcí I. typu, tedy má kompetence pouze v základní působnosti. Obecní úřad má sídlo v budově čp. 225 v Horním Třešňovci a plní úkoly v oblasti: 1. samostatné působnosti, ve které je zodpovědný orgánům obce; 2. přenesené působnosti, ve které odpovídá pověřenému Městskému úřadu v Lanškrouně a Krajskému úřadu Pardubického kraje. Strukturu obecního úřadu tvoří starosta a účetní obce, která plní i funkci referentky státní správy a samosprávy. Dále obec zaměstnává 1 sezónního pracovníka na veřejně prospěšné práce. Jedinou organizací zřizovanou obcí je Základní škola a mateřská škola Horní Třešňovec, okres Ústí nad Orlicí. Hospodaření obce Obec ročně hospodaří s rozpočtem v příjmech cca 6 mil. Kč. Rozpočet bývá spíše deficitní, schodek je hrazen zůstatkem z minulých let. Základní škola a Mateřská škola Horní Třešňovec, okres Ústí nad Orlicí hospodaří s vyrovnaným nebo přebytkovým rozpočtem. V posledních letech obec využila získané dotační prostředky na rekonstrukce a vybavení obecních budov a kostela, rekonstrukci komunikací, vybudování parkoviště, skateparku a dětského hřiště, financování jednotky požární ochrany, hospodaření v obecních lesích, vybudování protipovodňových opatření zahrnujících místní informační systém, digitální povodňový plán a bezdrátový rozhlas. Dále obec využívá dotačních prostředků na zaměstnání pracovníka veřejně prospěšných prací. 9

10 Bezpečnost Situace v oblasti bezpečnosti je celkem příznivá, všechny složky integrovaného záchranného systému (Policie ČR, Hasičský záchranný sbor, Zdravotnická záchranná služba) sídlí v Lanškrouně, takže doba jejich dojezdnosti je velmi dobrá. Přímo v Horním Třešňovci sídlí jednotka sboru dobrovolných hasičů. Za posledních 5 let se počet přestupků v obci pohybuje okolo 2 ročně. Obec nevykonává agendu přestupků, na základě smlouvy ji zajišťuje město Lanškroun. Obec má zpracovaný povodňový plán. Vnější vztahy a vazby Obec je členem dvou regionálních uskupení Mikroregionu Severo-Lanškrounsko a MAS Orlicko. Mikroregion Severo-Lanškrounsko tvoří kromě Horního Třešňovce také Bystřec, Dolní Čermná, Horní Čermná, Horní Heřmanice, Petrovice, Verměřovice a Výprachtice. Tento svazek obcí byl založen koncem roku 2012 za účelem koordinace, ochrany a prosazování společných zájmů a rozvoje regionu. Předmětem činnosti svazku je zejména společný postup členských obcí při řešení úkolů v oblasti odpadového hospodářství, školství, dopravní obslužnosti, životního prostředí, informatiky a propagace, cestovního ruchu a využití volného času případně v dalších oblastech, na kterých se shodne valná hromada svazku. Svazek Mikroregion Severo-Lanškrounsko se v dubnu 2013 stal přidruženým členem Místní akční skupiny ORLICKO. MAS ORLICKO je neziskovou organizací, jejímiž zakladateli jsou zástupci místní komunity (podnikatelé, zástupci orgánů samospráv i neziskových organizací) a která uplatňuje své projekty prostřednictvím programu LEADER. A.2 VÝCHODISKA PRO NÁVRHOVOU ČÁST Problémy v obci: Nízká kvalita komunikací Nevyhovující stav některých úseků technické infrastruktury Nedostatečná občanská vybavenost Pozitivní skutečnosti: Fungující škola, mateřská školka Vysoká kvalita výuky v ZŠ Kulturní a společenský život Částečně zrekonstruovaná sportoviště Dobrá dopravní dostupnost obce 10

11 B. Návrhová část B.1 STRATEGICKÁ VIZE Vize představuje dlouhodobý obraz o budoucnosti obce, o tom, jak se bude obec měnit a zlepšovat, soubor představ a priorit obce. Horní Třešňovec klidné místo pro bydlení s rozvinutou infrastrukturou a zázemím pro volnočasové aktivity. B.2 PROGRAMOVÉ CÍLE Programové cíle stanovují, čeho chce obec dosáhnout realizací programu rozvoje: Rekonstruovat nevyhovující úseky technické i dopravní infrastruktury Prohloubit společenský život obce Zvýšit (minimálně zachovat) vybavenost obce Zlepšit vzhled obce a životní prostředí B.3 OPATŘENÍ A ROZVOJOVÉ AKTIVITY Zkvalitnění technické a dopravní infrastruktury Aktivita Důležitost Termín splnění 11 Odpovědný subjekt Náklady (tis. Kč) Výstavba kanalizace důležité ZO Vybudování chodníků důležité ZO Oprava hlavní komunikace č. III/31117 Oprava a vybudování místních komunikací důležité ZO důležité ZO Oprava lesních cest nízká ZO Cesta k rozhledně na Mariánské hoře Propojení katastrů okolních obcí cyklostezky a opravy místních komunikací Rekonstrukce veřejného osvětlení Zpevněné plochy u obecního úřadu - parkoviště Pořízení a obnova dopravního značení v obci nízká ZO nízká ZO nízká ZO Zdroje financí nízká ZO 300 vlastní střední ZO 300 vlastní

12 Zlepšení občanské vybavenosti a vzhledu obce Aktivita Důležitost Termín splnění Odpovědný subjekt Náklady (tis. Kč) Nákup komunální techniky střední ZO Oprava střechy na hospodě za Vodou případně vybudování bytu Oprava střechy na Kulturním domě střední ZO střední ZO Oprava hřbitovní zdi nízká ZO Odvodnění hřbitova z venkovní strany zdi Vybudování nákupního centra obchodu Rekonstrukce školy včetně výměny topení Fasáda a rekonstrukce podkroví obecního úřadu nízká ZO nízká ZO důležitá ZO nízká ZO Zdroje financí Podpora kulturních, sportovních a společenských aktivit Termín Odpovědný Náklady Zdroje Aktivita Důležitost splnění subjekt (tis. Kč) financí Vybudování dětského hřiště nízká ZO 300 ve sportovním areálu Oprava a rozšíření střední ZO sportovního areálu Rekonstrukce a opravy Národního domu nízká ZO podkroví, kuchyň, sál Podpora místních organizací střední ZO 500 vlastní Pořádání kulturních a společenských akcí nízká ZO 100 vlastní Rozvoj sociálních služeb a služeb pro občany Aktivita Důležitost Termín splnění Odpovědný subjekt Náklady (tis. Kč) Komunitní centrum střední ZO Kostel rekonstrukce a sanace vlhkého zdiva Oprava drobných sakrálních památek křížky, boží muka nízká ZO 500 nízká ZO 200 Zdroje financí 12

13 Další jinde nezařazené projekty Aktivita Aktualizace lesního hospodářského plánu Vybudování skladovacích prostor Skladovací prostor u bytového domu čp. 224 Zlepšení informovanosti občanů - vývěsky, informační tabule, plakátovací plochy Důležitost Termín splnění Odpovědný subjekt Náklady (tis. Kč) důležité ZO 50 Zdroje financí nízká ZO vlastní nízká ZO 50 vlastní nízká ZO 200 vlastní B.4 PODPORA REALIZACE PROGRAMU Monitoring realizace PRO Naplňování Programu rozvoje obce bude sledovat starosta. Zejména bude iniciovat realizaci opatření a aktivit, vyhledávat možné zdroje financování aktivit, projednávat a schvalovat změny a aktualizace PRO. Monitoring, tedy sledování průběžného naplňování PRO, bude provádět zastupitelstvo obce každoročně před koncem kalendářního roku (v době tvorby rozpočtu na další rok). Budou sledovány zejména: aktivity naplánované na daný rok které byly realizovány, které realizovány nebyly (a proč), aktivity naplánované na další rok a jejich finanční náročnost. Tento přehled bude sloužit zastupitelstvu jako podklad pro sestavení ročního rozpočtu a rozpočtového výhledu. V posledním roce platnosti stávajícího PRO (2020) bude sloužit také pro vypracování komplexního zhodnocení stávajícího PRO a jako podklad pro jeho aktualizaci. Způsob aktualizace PRO Program rozvoje obce je živým dokumentem, který je nutné revidovat či aktualizovat dle průběhu realizace jeho dílčích částí. Podnětem k aktualizaci PRO může být závažná změna vnějších podmínek, naplnění části PRO, či potřeba stanovení nových cílů. Podnětem k aktualizaci nemá být změna politické reprezentace obce. Dílčí revize dokumentu (v průběhu jeho platnosti) budou probíhat v případě potřeby úpravy stávajících aktivit, zařazení nových či vyřazení již neaktuálních. Podkladem pro dílčí revize budou aktualizované seznamy aktivit a výstupy monitoringu. Podklady připraví osoba odpovědná za monitoring realizace PRO. Změny budou prováděny přímo do dokumentu, dokument bude v úvodu obsahovat seznam revizí. Po každé revizi se PRO označí datem, ke kterému se vztahuje. Aktualizace PRO a jeho změny budou schváleny zastupitelstvem obce. Aktualizovaný PRO bude zveřejněn na internetových stránkách obce. 13

14 Způsob financování PRO Základním zdrojem financování rozvojových aktivit jsou vlastní zdroje obce. Předpokládá se také možnost spolufinancování z veřejných rozpočtů (kraje, ČR, fondy EU), případně ze soukromého sektoru. Předpokládané zdroje financování jsou popsány u jednotlivých aktivit. V průběhu naplňování PRO bude docházet k zpřesňování informací o možnostech finančních zdrojů podle aktuálních informací o dotačních zdrojích apod. Do tvorby návrhu rozpočtu obce na další rok budou vždy zapracovány i předpokládané náklady na realizaci aktivit z PRO, které jsou naplánovány na daný rok. 14