Inovace studia molekulární a buněčné biologie
|
|
- Jiří Dostál
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
2 Investice do rozvoje vzdělávání Předmět: KBB/BB1P Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
3 Investice do rozvoje vzdělávání Úvod do studia buněčné biologie (historie, termodynamika, evoluce) Tajemství života Boris Cvek Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
4 Investice do rozvoje vzdělávání Cíl přednášky: Seznámit posluchače s milníky vývoje buněčné biologie a hlavní odlišností živé a neživé hmoty Klíčová slova: dějiny buněčné biologie a biochemie, termodynamika, evoluce. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
5 Buněčná biologie (BB) v kontextu bio-medicína (fyziologie, patologie, imunologie, farmakologie ) fyzika, biofyzika chemie, biochemie obecná biologie BB biologie jako taková zemědělství, potravinářství, farmaceutický průmysl, odpady
6 Duše a teleologie Aristotelés v díle O duši definuje živé bytosti (včetně rostlin) jako oduševnělé duše je příčinou toho, že se vyživují, rozmnožují a pohybují za nějakým účelem právě tato účelnost (teleologie z řeckého telos = účel) hned od počátku odlišuje pro filozofii živé od neživého, živé totiž jedná tak, aby něčeho dosáhlo (proč kvete rostlina? aby měla plody! u pohybu kamenů nebo větru nebo lávy se něco podobného říci nedá, zde je pohyb pouze mechanicky vyvolán zvnějšku a slepě se valí bez účelu, dokud se nezastaví zase vnější silou) dodnes nad životem přemýšlíme teleologicky, i když to je atavistická iluze, jak uvidíme později
7 Duše jako vis vitalis? ačkoli Aristotelés připouštěl možnost zrození živého z neživého (žáby z bláta), v 19. století se jeho koncepce duše, oddělující živé od neživého, zvědečtila tímto způsobem: živé entity obsahují látky, např. močovinu, které nemohou vzniknout jinak než uvnitř těchto entit samotných, a to pomocí tajuplné síly života nazývané vis vitalis když ale v roce 1824 F. Wöhler syntetizoval kyselinu šťavelovou a o čtyři roky později dokonce močovinu, bylo uznáno, že v živých organismech platí táž chemie a fyzika jako v neživém světě vis vitalis neexistuje
8 Moderní cesta od buňky k chemii převedení živého na jeden společný základ s neživým sice samo nijak nevysvětlilo teleologický rozdíl mezi živým a neživým, umožnilo ale zkoumat základní jednotku života, buňku, tak podrobně, že se opravdu prokázalo, že veškeré dění v buňce má fyzikálně-chemickou podstatu (vznik molekulární biologie) někde na začátku této cesty bylo pozorování R. Hooka, jež zveřejnil v knize Micrographia v roce 1665: Hooke ve svém mikroskopu tehdy viděl buněčné stěny mrtvých buněk korku a připadaly mu jako cely (lat. komůrka) mnichů, proto je nazval buňky (anglicky cells)
9 Wikipedie I ti d j dělá á í
10 Buněčná teorie živé buňky ovšem jako první pozoroval až A. van Leeuwenhoek (lévnhok), který v roce 1674 popsal řasu Spirogyra což se bere za počátek mikrobiologie L. Ch. Treviranus ( ) a J. J. P. Moldenhawer ( ) prokázali, že buňky se dají oddělovat jedna od druhé a vytvářejí základní jednotky rostlin R. J. H. Dutrochet ( ) dospěl k teorii, že buňka je základní jednotka organizace, odkud potom vychází za přispění dalších studií zejména J. E. Purkyně, T. Schwanna, M. S. Schleidena a R. L. K. Virchowa moderní buněčná teorie formulovaná takto:
11 (1839 T. Schwann a M. J. Schleiden) všechny živé entity se skládají z jedné nebo více buněk (1839 T. Schwann a M. J. Schleiden) buňky jsou základní jednotkou struktury i funkce živých entit (1858 R. L. K. Virchow) nové buňky mohou povstat pouze z už existujících buněk
12 Chemie živých soustav koncem 18. st. a v 19. st. byla pozornost chemiků stále víc směřovaná k živým organismům J. von Liebig založil fyziologickou chemii, z níž se začátkem 20. st. vyvinula biochemie (E. Buchner vysvětlil kvašení) v té době se také začaly rozvíjet klíčové metody pro chemické studium živých soustav: rentgenová difrakce, el. mikroskopie, ultracentrifugace, elektroforéza L. Pauling ( ) spojil poprvé v dějinách genetickou mutaci u pacientů, kteří měli určitou nemoc, s deformací v jejich konkrétním proteinu (a v tomto případě se jednalo o hemoglobin)
13 Metabolismus v roce 1614 S. Santorio v knize Ars de statica medecina zveřejnil svá pozorování sebe samého, v nichž dospěl k tomu, že většina stravy, kterou přijímá, se ztrácí, a to jaksi aniž by to pocítil ( nepocítitelné pocení ) teprve v první polovině 20. st. pak bylo vysvětleno, jak buňky a organismy zacházejí s živinami a byly objeveny základní metabolické dráhy v jejich chemické podstatě H. A. Krebs ( ) objevil močovinový a spolu s H. L. Kornbergem (1928) potom i citrátový cyklus (nazývaný také Krebsův)
14 WIKIPEDIE
15 Nukleové kyseliny F. Miescher ( ) a R. Altmann ( ) poprvé izolovali nukleovou kyselinu dnes známou pod zkratkou DNA 1919 P. Levene zjistil, z čeho se DNA skládá, její struktura však zůstávala záhadou práce vědců O. T. Averyho ( ), A. Hersheye ( ) a M. Chasové ( ) prokázaly, že DNA představuje genetický kód společnou prací F. Cricka ( ), J. D. Watsona (1928), M. H. F. Wilkinse ( ) a R. Franklinové ( ) byla pomocí rentgenové difrakce objevena i slavná struktura DNA, což je základní objev v nové disciplíně zvané molekulární biologie (MB)
16 WIKIPEDIE
17 Dějiny objevu proteinů už ve starověku byla shledána podobnost mezi tvrdnutím vaječného bílku a srážením mléka látku, která za těmito procesy stála, nazval Plinius St. Albumin ( z vejce ) G. J. Mulder v letech publikoval zjištění, že známé bílkoviny mají zhruba stejný poměr prvků C:H:N:O a že jde tedy nejspíše o jednu a tutéž látku J. J. Berzelius tuto látku považoval za základní, prvotní složku potravy a razil pro ni název protein Mulder dokonce identifikoval i produkt rozkladu bílkovin, totiž aminokyseliny
18 Struktura proteinů nezávisle na sobě F. Hofmeister a E. Fischer vyslovili na téže konferenci v roce 1902 hypotézu, že proteiny se skládají z aminokyselin důkaz této teorie podal F. Sanger v roce 1949, když popsal primární strukturu inzulínu pomocí analytické ultracentrifugace ukázal T. Svedberg nakonec, že bílkoviny jsou jasně definovanými látkami až v roce 1910 ukázali H. Chick a C. J. Martin, že od starověku známému vysrážení bílkovin předchází jejich denaturace tj. ke změně přirozeného poskládání řetězce aminokyselin (sekundární, terciární struktura)
19 Jsou buňky stroje? J. Monod ( ), nositel Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu, jeden z objevitelů transkripční regulace, se vrátil po obrovských úspěších moderní biologie k otázce, jak se liší živé od neživého, a dospěl k názoru, že živé entity jsou pouhé stroje a že je pouhé iluze odlišovat je od neživé hmoty nějak hlouběji proslavil se touto větou: Man at last knows he is alone in the unfeeling immensity of the universe, out of which he has emerged only by chance. jeho stěžejní dílo Náhoda a nutnost vyšlo v roce 2008 v českém překladu v nakladatelství Merkvart
20 Evoluční teorie Ch. Darwina stroje se ovšem samovolně nevyvíjejí, protože nebojují o život, neprobíhá mezi nimi přírodní selekce selekce je právě odpovědná za iluzi účelu v živém světě: zdálo by se, že rostlina má květ, aby měla plody, ale ve skutečnosti rostliny, které měly jen květy a plody nikoli, prostě neměly potomky a nejsou tu přírodní selekce dává přežít těm, kdo jsou lépe uzpůsobení, a to jejich uzpůsobení se jeví jako něco, co je účelné právě k přežití vymírání druhů a množství defektů, bránících přežití jednotlivců, svědčí však o tom, že evoluce neví předem, co bude účelné, ale slepě testuje měnící se okolní prostředí
21 Buňka a krystal zásadní rozdíl Monod ve svých úvahách nad podstatou života vidí paralelu mezi živou entitou a krystalem platí pro ně stejně bezútěšné zákony klasické termodynamiky ve své zaujatosti úspěchy moderní biologie ovšem zanedbal obrovské rozdíly mezi krystaly a životem: krystal je v rovnovážném stavu, jeho řád a stabilita nejsou závislé na výměně látky a energie, pro život platí pravý opak a touha živých organismů přežít nemá v neživém světě obdoby a není zatím z neživého světa vysvětlitelná první krok k nalezení odpovědi udělal fyzikální chemik I. Prigogine ( ), který vzal vážně základní omezení klasické termodynamiky, totiž ideu vratného děje
22 Řád z chaosu: nová termodynamika ve fyzice si věci často zjednodušujeme tak, abychom mohli zformulovat hezké rovnice (srv. ideální plyn), a tak i klasická termodynamika platí pouze pro děje, které se odehrávají v rovnováze a jsou tedy vratné, takové děje ovšem reálně neexistují existence života ukazuje, že hmota tam, kde je držena mimo rovnováhu (tj. udržuje se neustálými chemickými reakcemi, jež přebírají energii z okolí a přeměňují ji ve vnitřní řád) respektuje zcela jinou termodynamiku, než je ta klasická (tzv. nevratnou termodynamiku) za tyto objevy obdržel Prigogine Nobelovu cenu v r. 1976
23 Mají buňky vědomí? V roce 1983 ve své nobelovské přednášce genetička Barbara McClintock určila za úkol pro budoucí biologii tuto otázku: Do jaké míry je si buňka vědoma sebe samotné? Důkladně se problémem vědomí buňky zabývá ve své knize Wetware (Yale Univ. Press 2009) cambridgeský buněčný biolog D. Brey. I když klade analogii mezi buňkou a počítačem, přece upozorňuje na fundamentální nesrovnatelnost spočívající zejména v tom, že je-li buňka vskutku stvořena náhodnou evolucí, její chování bude stejně těžko predikovatelné jako počasí.
24 Ignoramus et ignorabismus? ve světle těchto úvah je zřejmé, že fundamentální objevy na nás teprve čekají tím spíše, že na začátku 21. století se hovoří o krizi biologie, která je zavalená množstvím dat bez nějaké objevné, fundamentální interpretace i proto je buněčná biologie tak fascinujícím předmětem, protože o životě toho zatím víme nesmírně málo velké objevy čekají na vás i s tím velkým paradoxem, že objev a vysvětlení nějakého děje vždy otvírá ještě hlubší a hůře vysvětlitelné otázky vědecký étos se ovšem vždy hlásil k Lessingově myšlence, že lepší než pravdu znát je ji věčně nalézat
25 I ti d j dělá á í
26 I ti d j dělá á í
Předmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO
Předmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO Úvod do studia buněčné biologie (historie, buněčná teorie) Cíl přednášky: seznámit posluchače s milníky vývoje buněčné biologie Klíčová slova: dějiny buněčné biologie a biochemie,
VíceGENETIKA 1. Úvod do světa dědičnosti. Historie
GENETIKA 1. Úvod do světa dědičnosti Historie Základní informace Genetika = věda zabývající se dědičností a proměnlivostí živých soustav sleduje variabilitu (=rozdílnost) a přenos druhových a dědičných
VíceNázev školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_04_BUŇKA 1_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077
VíceJaro 2010 Kateřina Slavíčková
Jaro 2010 Kateřina Slavíčková Obsah: 1. Biologické vědy. 2. Chemie a fyzika v biologii koloběh látek a tok energie. 3. Buňka, tkáně, pletiva, orgány, orgánové soustavy, organismus. 4. Metabolismus. 5.
VíceVY_32_INOVACE_003. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám
VY_32_INOVACE_003 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Základní znaky života Vyučovací předmět:
VíceAnotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s různými názory a teoriemi o vzniku života na Zemi.
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s různými názory a teoriemi o vzniku života na Zemi. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. kosmozoa evoluce
VíceÚvod do biochemie. Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D.
Úvod do biochemie Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Co je to biochemie? Biochemie je chemií živých soustav.
VíceZáklady biochemie KBC/BCH
ÚVOD Základy biochemie KBC/BCH Přednáška 4 h, Út, Pá od 8:00 do 9:30 Počet kreditů - 4 Materiály budou na webu KBC Další výukové materiály http://ibiochemie.upol.cz Zkouška písemná předtermíny v týdnu
VíceBiochemie Ch52 volitelný předmět pro 4. ročník
Biochemie Ch52 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Chemie. Mezipředmětové přesahy a
VíceÚvod (1) Pojem a rozdělení biologie, biologické vědy, význam biologie. (1/1) Pojem a rozdělení biologie, biologické vědy, význam biologie.
Úvod (1) Pojem a rozdělení biologie, biologické vědy, význam biologie. (1/1) 1 Biologie = přírodní věda řec. Bios = život Řec. logos = nauka studuje vlastnosti a funkce organismů vztahy mezi organismy
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován
VíceOBECNÁ CHARAKTERISTIKA ŽIVÝCH ORGANISMŮ - PRACOVNÍ LIST
OBECNÁ CHARAKTERISTIKA ŽIVÝCH ORGANISMŮ - PRACOVNÍ LIST Datum: 26. 8. 2013 Projekt: Registrační číslo: Číslo DUM: Škola: Jméno autora: Název sady: Název práce: Předmět: Ročník: Studijní obor: Časová dotace:
VíceNázev: Hmoto, jsi živá? I
Název: Hmoto, jsi živá? I Výukové materiály Téma: Obecné vlastnosti živé hmoty Úroveň: střední škola Tematický celek: Obecné zákonitosti přírodovědných disciplín a principy poznání ve vědě Předmět (obor):
VíceZkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:
Biotechnologie interakce, polarita molekul. Hydrofilní, hydrofobní a amfifilní molekuly. Stavba a struktura prokaryotní a eukaryotní buňky. Viry a reprodukce virů. Biologické membrány. Mikrobiologie -
VíceCharakteristika, vznik a podmínky existence života (3)
Charakteristika, vznik a podmínky existence života (3) podmínky existence života. (1/2) podmínky existence života. 1 Přehled názorů a hypotéz Kreační hypotéza creo = tvořím => život byl stvořen Bohem,
VíceObecná charakteristika živých soustav
Obecná charakteristika živých soustav Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Kategorie živých soustav Existují
VícePracovní listy pro žáky
Pracovní listy pro žáky : (Ne)viditelná DNA Úvod do tématu Přečtěte si následující tři odborné články a přiřaďte k nim názvy oborů, ve kterých se využívá metod izolace DNA: forenzní genetika, paleogenetika,
VíceChemie Ch3 volitelný předmět pro 4. ročník
Chemie Ch3 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Chemie. Mezipředmětové přesahy a vazby
VíceNUKLEOVÉ KYSELINY. Základ života
NUKLEOVÉ KYSELINY Základ života HISTORIE 1. H. Braconnot (30. léta 19. století) - Strassburg vinné kvasinky izolace matiére animale. 2. J.F. Meischer - experimenty z hnisem štěpení trypsinem odstředěním
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
VíceInovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie
Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem
VíceVODA S ENERGIÍ Univerzita odhalila tajemství vody Objev hexagonální vody
VODA S ENERGIÍ Univerzita odhalila tajemství vody Objev hexagonální vody Čtvrté skupenství vody: Hexagonální voda: Na univerzitě ve Washingtonu bylo objeveno čtvrté skupenství vody, což může vysvětlit
Více"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy 1/75 Genetika = věda o dědičnosti Studuje biologickou informaci. Organizmy uchovávají,
VíceStřední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné
VíceStřední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné
VíceDějiny somatologie hlavním motivem byla touha vědět, co je příčinou nemoci a smrti
patří mezi biologické vědy, které zkoumají živou přírodu hlavním předmětem zkoumání je člověk název je odvozen od řeckých slov: SOMA = TĚLO LOGOS = VĚDA, NAUKA Dějiny somatologie hlavním motivem byla touha
VíceBiotechnologie 1. Úvod do biotechnologií
mezioborová integrace výuky zaměřená na rostlinnou biochemii a fytopatologii CZ.1.07/2.2.00/28.0171 Biotechnologie 1. Úvod do biotechnologií Marek Petřivalský Katedra biochemie PřF UP mezioborová integrace
VíceGymnázium, Brno, Elgartova 3
Gymnázium, Brno, Elgartova 3 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: GE Vyšší kvalita výuky Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0925 Autor: Mgr. Hana Křivánková Téma:
VíceBiologie - Kvinta, 1. ročník
- Kvinta, 1. ročník Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti Kompetence
VíceStřední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky
Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318 Obor: 29 42 M / 01 Analýza potravin Třída: AN4A Období: jaro 2013 Profilová část maturitní zkoušky 1. Povinná volitelná zkouška
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354
I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
VíceObecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník
Obecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie. Mezipředmětové
VíceVýukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_CHE_412 Jméno autora: Třída/ročník: Mgr. Alena
VíceProgram nejvhodnější kombinace produktů. Vyvinut odborníky Vědeckého a inovačního Střediska Společnosti v roce 2001.
Program nejvhodnější kombinace produktů. Vyvinut odborníky Vědeckého a inovačního Střediska Společnosti v roce 2001. Nejmodernější názor na lidské zdraví je souladem pradávných zkušeností a novodobých
VíceSSOS_ZE_1.10 Příroda projevy živé hmoty
Číslo a název projektu Číslo a název šablony CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT DUM číslo a název SSOS_ZE_1.10
VíceMolekulární fyziologie genomu
Molekulární fyziologie genomu Historický úvod Nukleové kyseliny a chromosomy Poškození genomu Systémy reparace Cytogenetika rchitektura buněčného jádra Replikace genomu Exprese genomu Historický úvod 1632-1723
Víceanalýzy dat v oboru Matematická biologie
INSTITUT BIOSTATISTIKY A ANALÝZ Lékařská a Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Komplexní přístup k výuce analýzy dat v oboru Matematická biologie Tomáš Pavlík, Daniel Schwarz, Jiří Jarkovský,
VíceTypy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).
Typy nukleových kyselin Existují dva typy nukleových kyselin (NA, z anglických slov nucleic acid): deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA). DNA je lokalizována v buněčném jádře, RNA v cytoplasmě a
VíceÚvod do studia biologie vyučující: RNDr. Zdeňka Lososová, Ph.D. Mgr. Robert Vlk, Ph.D. Mgr. Martina Jančová, Ph.D. Doc. RNDr. Boris Rychnovský, CSc.
Úvod do studia biologie vyučující: RNDr. Zdeňka Lososová, Ph.D. Mgr. Robert Vlk, Ph.D. Mgr. Martina Jančová, Ph.D. Doc. RNDr. Boris Rychnovský, CSc. studijní literatura: Nečas O. et al.: Obecná biologie
VíceBuněčné dýchání Ch_056_Přírodní látky_buněčné dýchání Autor: Ing. Mariana Mrázková
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního
VíceUspělo u přijímací zkoušky bakalářské magisterské magisterské navazující doktorské Celkem
Fakulta Počet uchazečů Dostavilo se Uspělo u přijímací zkoušky Právnická 69 57 50 Lékařská 171 146 140 Přírodovědecká 196 172 156 Filozofická 234 197 166 Pedagogická 63 58 48 Ekonomicko-správní 27 26 20
VíceDUM VY_52_INOVACE_12CH33
Základní škola Kaplice, Školní 226 DUM VY_52_INOVACE_12CH33 autor: Kristýna Anna Rolníková období vytvoření: říjen 2011 duben 2012 ročník, pro který je vytvořen: 9. vzdělávací oblast: vzdělávací obor:
VíceCo nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno
Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno Brno, 17.5.2011 Izidor (Easy Door) Osnova přednášky 1. Proč nás rakovina tolik zajímá?
VíceDeriváty karboxylových kyselin, aminokyseliny, estery
Deriváty karboxylových kyselin, aminokyseliny, estery Zpracovala: Ing. Štěpánka Janstová 29.1.2012 Určeno pro 9. ročník ZŠ V/II,EU-OPVK,42/CH9/Ja Přehled a využití derivátů organických kyselin, jejich
VíceVěda v prostoru. Voda v pohybu. Buněční detektivové. Svědkové dávné minulosti Země
6+ Věda v prostoru Jak vědci pracují v laboratoři? Proč je zelená víc než jen obyčejná barva? Jak můžeme použít prášek do pečiva ke sfouknutí svíčky? Získejte odpovědi na všechny otázky v tomto vzrušujícím
VíceStřední škola strojní stavební a dopravní, Liberec II, Truhlářská 360/3, příspěvková organizace
Střední škola strojní stavební a dopravní, Liberec II, Truhlářská 360/3, příspěvková organizace OP Vzdělávání pro konkurence schopnost Modernizace výuky technických škol LK prostřednictvím ŠVP a kurikula
VíceFyzikální chemie Úvod do studia, základní pojmy
Fyzikální chemie Úvod do studia, základní pojmy HMOTA A JEJÍ VLASTNOSTI POSTAVENÍ FYZIKÁLNÍ CHEMIE V PŘÍRODNÍCH VĚDÁCH HISTORIE FYZIKÁLNÍ CHEMIE ZÁKLADNÍ POJMY DEFINICE FORMY HMOTY Formy a nositelé hmoty
VíceEnergetika a metabolismus buňky
Předmět: KBB/BB1P Energetika a metabolismus buňky Cíl přednášky: seznámit posluchače s tím, jak buňky získávají energii k životu a jak s ní hospodaří Klíčová slova: energetika buňky, volná energie, enzymy,
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Odborná biologie, část biologie Společná pro
VíceBiologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat
Biologie buňky 1665 - Robert Hook (korek, cellulae = buňka) Cytologie - věda zabývající se studiem buňek Buňka ozákladní funkční a stavební jednotka živých organismů onejmenší známý uspořádaný dynamický
VíceStřední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky
Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318 Obor: 29 42 M / 01 Analýza potravin Třída: AN4A Období: jaro 2014 Profilová část maturitní zkoušky 1. povinná volitelná zkouška
VíceSoulad studijního programu. Molekulární a buněčná biologie
Standard studijního Molekulární a buněčná biologie A. Specifika a obsah studijního : Typ Oblast/oblasti vzdělávání Základní tematické okruhy Kód Rozlišení Profil studijního Propojení studijního s tvůrčí
VíceMaturitní témata Biologie MZ 2017
Maturitní témata Biologie MZ 2017 1. Buňka - stavba a funkce buněčných struktur - typy buněk - prokaryotní buňka - eukaryotní buňka - rozdíl mezi rostlinnou a živočišnou buňkou - buněčný cyklus - mitóza
VíceVýuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze
Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze Studium biologie na PřF UK v Praze Bakalářské studijní programy / obory Biologie Biologie ( duhový bakalář ) Ekologická a evoluční biologie ( zelený
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. OBVSB/Obecná virologie Tento projekt je spolufinancován Evropským
VícePřednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno
Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno JAMES WATT 19.1.1736-19.8.1819 Termodynamika principy, které vládnou přírodě Obsah přednášky Vysvětlení základních
VíceM A T U R I T N Í T É M A T A
M A T U R I T N Í T É M A T A BIOLOGIE ŠKOLNÍ ROK 2017 2018 1. BUŇKA Buňka základní strukturální a funkční jednotka. Chemické složení buňky. Srovnání prokaryotické a eukaryotické buňky. Funkční struktury
VíceUspělo u přijímací zkoušky bakalářské magisterské magisterské navazující doktorské Celkem
Fakulta Počet uchazečů Dostavilo se Uspělo u přijímací zkoušky Právnická 94 88 61 Lékařská 167 142 134 Přírodovědecká 216 200 190 Filozofická 198 161 121 Pedagogická 48 43 33 Ekonomicko-správní 43 40 37
VíceUčební osnovy předmětu Biologie
(kvinta a sexta) Učební osnovy předmětu Biologie Charakteristika předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacích oborů Biologie a Geologie. Integruje část vzdělávacího
VíceBÍLKOVINY. V organismu se nedají nahradit jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.
BÍLKOVINY o makromolekulární látky, z velkého počtu AMK zbytků o základ všech organismů o rostliny je vytvářejí z anorganických sloučenin (dusičnanů) o živočichové je musejí přijímat v potravě, v trávicím
VíceUNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku) B I O L O G I E 1. Definice a obory biologie. Obecné vlastnosti organismů. Základní klasifikace organismů.
VíceBuňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách
Buňka Historie 1655 - Robert Hooke (1635 1703) - použil jednoduchý mikroskop k popisu pórů v řezu korku. Nazval je, podle podoby k buňkám včelích plástů, buňky. 18. - 19. St. - vznik buněčné biologie jako
VíceÚVOD DO STUDIA BUŇKY příručka pro učitele
Obecné informace ÚVOD DO STUDIA BUŇKY příručka pro učitele Téma úvod do studia buňky je rozvržen na jednu vyučovací hodinu. V tomto tématu jsou probrány a zopakovány základní charakteristiky živých soustav
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 LRR/OBBC LRR/OBB Obecná biologie Úvod do studia obecné biologie Mgr. Lukáš Spíchal, Ph.D. Cíl přednášky uvedení do studia obecné
VíceSeznam akreditovaných oborů pro habilitační a jmenovací řízení
Seznam akreditovaných oborů pro habilitační a jmenovací řízení Na RUK byly předloženy v roce 2016 žádosti o re/akreditaci pro 4 obory habilitačního řízení a 3 obory řízení ke jmenování profesorem, jež
VíceBiochemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8.
Studijní obor: Aplikovaná chemie Učební osnova předmětu Biochemie Zaměření: ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za
VíceLibor Hájek, , Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum, Přírodovědecká fakulta, Šlechtitelů 27, Olomouc
Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum Setkání ředitelů fakultních škol Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum polní pokusy OP Výzkum a vývoj pro inovace:
Víceod eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :
Otázka: Buňka Předmět: Biologie Přidal(a): konca88 MO BI 01 Buňka je základní stavební jednotka živých organismů. Je to nejmenší živý útvar schopný samostatné existence a rozmnožování. Každá buňka má svůj
VíceBiologické vědy I. Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D.
Biologické vědy I Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Co je to Biologie? Biologie je složeným slovem, které
VíceČíslo a název projektu Číslo a název šablony
Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_1.05
VíceDějiny sociologie I. Periodizace, protosociologie a klasická sociologie (Comte, Spencer) VY_32_INOVACE_ZSV3r0103 Mgr.
Dějiny sociologie I. Periodizace, protosociologie a klasická sociologie (Comte, Spencer) VY_32_INOVACE_ZSV3r0103 Mgr. Jaroslav Knesl Dějiny sociologie - periodizace 1. Protosociologie: Antika 40 léta 19.stol.
VíceBiofyzika základné pojmy a definície
Biofyzika základné pojmy a definície Definícia biofyziky Biofyzika je interdisciplinárna vedná disciplína, v ktorej sa využívajú fyzikálne postupy a metódy na štúdium funkcií, štruktúr a energetiky biologických
VíceNUKLEOVÉ KYSELINY. Složení nukleových kyselin. Typy nukleových kyselin:
NUKLEOVÉ KYSELINY Deoxyribonukleová kyselina (DNA, odvozeno z anglického názvu deoxyribonucleic acid) Ribonukleová kyselina (RNA, odvozeno z anglického názvu ribonucleic acid) Definice a zařazení: Nukleové
VíceJak se matematika poučila v biologii
Jak se matematika poučila v biologii René Kalus IT4Innovations, VŠB TUO Role matematiky v (nejen) přírodních vědách Matematika inspirující a sloužící jazyk pro komunikaci s přírodou V 4 3 r 3 Matematika
VíceTento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.
Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Šablona III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146
VíceBiologie - Oktáva, 4. ročník (humanitní větev)
- Oktáva, 4. ročník (humanitní větev) Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti
VíceCHEMIE. Pracovní list č. 10 - žákovská verze Téma: Bílkoviny. Mgr. Lenka Horutová
www.projektsako.cz CHEMIE Pracovní list č. 10 - žákovská verze Téma: Bílkoviny Lektor: Mgr. Lenka Horutová Projekt: Student a konkurenceschopnost Reg. číslo: CZ.1.07/1.1.07/03.0075 Teorie: Název proteiny
VíceŽivé systémy v ekotoxikologii - úvod - Luděk Bláha, PřF MU
Živé systémy v ekotoxikologii - úvod - Luděk Bláha, PřF MU Co by si student(ka) měl(a) odnést? Znát a vysvětlit pojmy a chápat význam v ekotoxikologii pro - úrovně a hierarchie biologické organizace -
Více1. Definice a historie oboru molekulární medicína. 3. Základní laboratorní techniky v molekulární medicíně
Obsah Předmluvy 1. Definice a historie oboru molekulární medicína 1.1. Historie molekulární medicíny 2. Základní principy molekulární biologie 2.1. Historie molekulární biologie 2.2. DNA a chromozomy 2.3.
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Dělnická 6. 7. třídy ZŠ základní
VíceETIKA. Benedictus de SPINOZA
ETIKA Benedictus de SPINOZA Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Benedictus de Spinoza ETIKA ETIKA Benedictus de SPINOZA ETIKA Translation Karel Hubka, 1977 Czech edition dybbuk, 2004
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Populační genetika (KBB/PG)
VíceSedm proroctví starých Mayů
Sedm proroctví starých Mayů První proroctví oznamuje konec současného cyklu. Říká, že od roku 1999 po dalších 13 let se každý člověk nachází v jakémsi zrcadlovém sále, aby ve svém nitru objevil mnohorozměrnou
VícePředměty státní rigorózní zkoušky jednotlivých programů:
Předměty státní rigorózní zkoušky jednotlivých programů: Chemie a technologie materiálů pro konzervování - restaurování Povinné předměty Chemie a metodiky konzervování-restaurování předmětů z org.materiálů
VíceTestové úlohy aminokyseliny, proteiny. post test
Testové úlohy aminokyseliny, proteiny post test 1. Které aminokyseliny byste hledali na povrchu proteinů umístěných uvnitř fosfolipidových membrán a které na povrchu proteinů vyskytujících se ve vodném
VíceBuněčné automaty a mřížkové buněčné automaty pro plyny. Larysa Ocheretna
Buněčné automaty a mřížkové buněčné automaty pro plyny Larysa Ocheretna Obsah Buněčný automat: princip modelu, vymezení pojmů Mřížkový buněčný automat pro plyny Příklady aplikace principů mřížkových buněčných
VíceEvoluce (nejen) rostlinné buňky Martin Potocký laboratoř buněčné biologie ÚEB AV ČR, v.v.i. potocky@ueb.cas.cz http://www.ueb.cas.cz Evoluce rostlinné buňky Vznik a evoluce eukaryotních organismů strom
VíceFLUORESCENČNÍ MIKROSKOP
FLUORESCENČNÍ MIKROSKOP na gymnáziu Pierra de Coubertina v Táboře Pavla Trčková, kabinet Biologie, GPdC Tábor Co je fluorescence Fluorescence je jev spočívající v tom, že některé látky (fluorofory) po
Více1 Biochemické animace na internetu
1 Biochemické animace na internetu V dnešní době patří internet mezi nejužívanější zdroje informací. Velmi často lze pomocí internetu legálně stáhnout řadu již vytvořených výukových materiálů sloužících
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Odborná biologie, část biologie Společná pro
VíceMUDRstart - Intenzivní přípravný kurz na medicínu. Brno, Praha, Bratislava, Ostrava
MUDRstart - Intenzivní přípravný kurz na medicínu Brno, Praha, Bratislava, Ostrava MUDRstart Intenzivní přípravný kurz na medicínu Délka: 80 x 45 min (60 x 60 min) Lokality: Brno, Praha, Bratislava, Ostrava
VíceV organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.
BÍLKOVINY Bílkoviny jsou biomakromolekulární látky, které se skládají z velkého počtu aminokyselinových zbytků. Vytvářejí látkový základ života všech organismů. V tkáních vyšších organismů a člověka je
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován
VíceÚPLNÉ ZNĚNÍ VYHLÁŠKY
ÚPLNÉ ZNĚNÍ VYHLÁŠKY č. 39/2005 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického povolání ze dne 11. ledna 2005, jak vyplývá
VíceVýuka genetiky na Přírodovědecké fakultě MU
MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě MU Jiří Doškař Ústav experimentální biologie, Oddělení genetiky a molekulární biologie 1 V akademickém roce 1964/1965
VíceVY_32_INOVACE_11.18 1/6 3.2.11.18 Genetika Genetika
1/6 3.2.11.18 Cíl chápat pojmy dědičnost, proměnlivost, gen, DNA, dominantní, recesivní, aleoly - vnímat význam vědního oboru - odvodit jeho využití, ale i zneužití Tajemství genů - dědičnost schopnost
VíceSTAVBA A METABOLISMUS PROKARYOTNÍ BUŇKY - PRACOVNÍ LIST
STAVBA A METABOLISMUS PROKARYOTNÍ BUŇKY - PRACOVNÍ LIST Datum: 12. 5. 2013 Projekt: Registrační číslo: Číslo DUM: Škola: Jméno autora: Název sady: Název práce: Předmět: Ročník: Využití ICT techniky především
Více6. Nukleové kyseliny
6. ukleové kyseliny ukleové kyseliny jsou spolu s proteiny základní a nezbytnou složkou živé hmoty. lavní jejich funkce je uchování genetické informace a její přenos do dceřinné buňky. ukleové kyseliny
Více