BUKY NA BOU ÁKU GRÜNWALDSKÉ V ESOVI

Transkript

1 Krajinu Teplicka charakterizují na severu strmé svahy Kru n ch hor a na jihu âeské stfiedohofií sopeãného pûvodu. Kru né hory patfií mezi jedny z nejdel ích pohofií v âeské republice. Jejich celková délka je 130 km a v pfiímém smûru severov chod-jihozápad ohraniãují kotlinu âech. Po jejich hfiebeni jiï tisíc let probíhá hranice. Do Saska se sklánûjí pozvolnû, do âech vesmûs prudk mi svahy. âeské stfiedohofií, které zasahuje svou severní ãástí do teplického regionu, bylo vyhlá eno v roce 1976 chránûnou krajinnou oblastí. Znaãná v ková ãlenitost ( m n. m.) spolu s pomûrnû vysok mi prûmûrn mi teplotami a nízk mi sráïkami vytvofiily pfiedpoklady pro v voj pestrého spoleãenství rostlinn ch a Ïivoãi n ch druhû. Fauna odpovídá pestrosti pfiírodních podmínek regionu. Pro lesnaté oblasti Kru n ch hor je z velk ch savcû typick pfiedev ím jelen evropsk, srnec obecn a prase divoké. Z ptákû zde hnízdí tetfiívek obecn, jestfiáb lesní, s c rousn a dal í. Bezobratlé zastupuje nûkolik druhû chránûn ch mravencû rodu Formica, ãmeláci rodu Bombus a nûkteré druhy stfievlíkû. Vodní ptactvo pak reprezentuje nûkolik druhû kachen, napfi. ãírka obecná, potápka roháã a dal í. V nejjiïnûj í ãásti regionu mû- Ïeme spatfiit fiadu druhû hmyzu vázaného na stepi a sutû, savce zastupuje lasice kolãava. Turisté i lázeà tí hosté mají na Teplicku moïnost nav tûvovat a zhlédnout pfiírodní krásy i kulturní a historické památky, z nichï mnohé jsou ojedinûl mi svûdky pfiírodních a historick ch zmûn. V Kru n ch horách mûïeme nav tívit nûkolik zajímav ch chránûn ch území âr. Mnohdy ani netu íme, jak krásnou pfiírodu s mnoha vzácn mi druhy fauny a flóry zde nalezneme. BO E Mohutn znûlcov masiv Bofienû s vysok mi skalnat mi stûnami ve vrcholov ch partiích (vrchol 539 m n. m., pfiev ení 338 m) byl jiï v minulosti v znamn m turistick m a vyhlídkov m bodem západních v bûïkû âeského stfiedohofií. Je nejmohutnûj í znûlcov útvar ve stfiední Evropû, od ostatních znûlcov ch kup v âeském stfiedohofií se li í ostr mi tvary, strïemi, piãat mi útesy, pfiíkr mi stûnami a sloupy. Nûkteré trhliny pronikají aï 30 m do nitra masivu. B EZINA Ra elini tû s volnou vodní plochou a plovoucími ostrûvky na Bukovém vrchu pfiedstavuje v âeském stfiedohofií ojedinûl biotop. Je to jediné ra elini tû v tzv. Mile ovském stfiedohofií, vzniklo po umûlém zásahu - v stavbû lesní cesty. 1

2 BUKY NA BOU ÁKU Zbytky pûvodního bukového porostu jsou pfiírodním v tvorem, kter vznikl pûsobením klimatick ch vlivû (mráz, sníh, vítr) na porost buku lesního západnû od vrcholu BoufiÀáku v nadmofiské v ce m. Drsné pfiírodní podmínky vytvarovaly jednotlivé kmeny do neobyãejnû bizarních tvarû. Stáfií porostu je asi 180 let. âerná LOUKA Horská louka mezi obcemi Adolfov a Habartice v tûsné blízkosti státní hranice âr/srn, asi 10 km severov chodnû od Teplic. Území o nadmofiské v ce m bylo pfiírodní rezervací vyhlá eno roku 1998 a má rozlohu 130 ha. Prameni tû a niva âerného potoka a jeho dvou levostrann ch a dvou pravostrann ch bezejmenn ch pfiítokû s mozaikou fragmentû mizejících pfiirozen ch ãi polopfiirozen ch ekosystémû. DOMASLAVICKÉ ÚDOLÍ Údolí se nachází u Domaslavického potoka v nadmofiské v ce asi 800 m severozápadnû od mûsta Hrob. Území je typickou ukázkou kru nohorsk ch podmáãen ch svahû, suèov ch lesû a prameni È, na nichï se místy zachoval porost buku lesního. Vyskytuje se zde fiada vzácn ch a chránûn ch rostlinn ch druhû. FRANCKÁ HORA Pfiíkrá znûlcová homole se zpevnûn mi sutûmi na svazích. Jsou porostlé star mi listnáãi (hájem) s pfievahou lípy srdãité, místy se uchovaly zbytky buãin, ve vrcholov ch partiích jsou zachovány zbytky reliktního porostu borovice lesní. GRÜNWALDSKÉ V ESOVI Tù Území leïí na náhorní plo inû Kru n ch hor v nadmofiské v ce m. Ra elini tû vrchovi tního typu, které nese stopy po dfiívûj í tûïbû ra eliny pro léãebné úãely lázní Teplice. HUSÒV VRCH Vrch je tvofien vápnit mi horninami vytlaãen mi vulkanickou ãinností. Lokalita je nejsevernûj ím místem v skytu hlaváãku v Mile- ovském stfiedohofií. HRADI ËANSKÁ LOUKA Nezalesnûná náhorní planina uprostfied lesního komplexu v centrální ãásti âeského stfiedohofií ve v ce cca 700 m n. m. Rostlinn kryt pfiibliïuje toto území typûm podhorsk ch luk. Lokalita je jedním z mála stanovi È stafiince oranïového, evidovan ch v âr. SALESIOVA V INA Ojedinûlá lokalita v tûsné blízkosti tektonické linie Kru n ch hor se sloïit m geologick m v vojem. Tzv. skalní mûsto (mohutné skalní bloky) je tvofieno kfiemit mi hrubozrnn mi pískovci a slepenci nacházejícími se v nadloïí uhelné sloje. TùPÁNOVSKÁ HORA Nachází se na stejnojmenném vrchu (621 m n. m.) v centrální ãásti ãediãového masivu Kostomlatského stfiedohofií. Je typickou ukázkou rostlinn ch spoleãenstev na jiïních svazích âeského stfiedohofií. VLâÍ DÒL Nachází se ve v chodní ãásti Kru n ch hor v nadmofiské v ce m na kamenitém aï skalnatém svahu. Pfiedstavuje málo naru en pfiírodní celek s hodnotn m porostem buku lesního ve stáfií aï 180 let. RÛznovûkost porostu zaruãuje samostatn v voj lesa, kter místy dosahuje aï charakteru pralesa. VRÁSA Pfiírodní v tvor se nachází na svazích Kru n ch hor jihov chodnû od obce Dlouhá Louka v nadmofiské v ce 580 m. Skalní útvar tvofií svislá stûna s v razn m leïat m zvrásnûním o délce 25 m. V okolí se nacházejí stopy po historickém dolování stfiíbrn ch rud. 2

3 ZÁMEK TEPLICE Královna Judita zaloïila u léãiv ch tepl ch pramenû ve 2. polovinû 12. století klá ter benediktinek. Za husitsk ch válek byl klá ter znaãnû po kozen a kolem roku 1435 jej jepti ky opustily. Teplické panství se dostalo do rukou svûtsk ch majitelû a na místû klá - terních budov vzniklo feudální sídlo. Ve 2. polovinû 15. století zde královna Johana postavila tvrz, v 16. století Volf z Vfiesovic zbudoval zámeck kostel a zaãal stavût hlavní budovu zámku, která vymezuje jiïní stranu Zámeckého námûstí. Za drïení Vchynsk ch ( ) byl nedokonãen hlavní trakt pfiestavûn v renesanãním slohu a bylo knûmu pfiipojeno levé kfiídlo. Po smrti posledního ãeského majitele Teplic Viléma Vchynského se stali majiteli zámku Aldringenové, jejichï nástupci Clary- Aldringenové zde sídlili do roku K barokní etapû v stavby zámku patfií Nová budova (západní kfiídlo), kníï bylo ve 2. polovinû 18. století pfiistavûno divadélko roz ífiené v roce 1800 o pûvodní empírov vestibul. Pfii poslední velké pfiestavbû zahájené koncem 18. století byl regotizován zámeck kostel a prûãelí hlavní budovy zámku bylo upraveno v klasicistním stylu. z prvních kustodû muzea A. H. Fassla. Její cena spoãívá nejen v kráse a kvalitû vybran ch zkamenûlin rûzného stáfií, ale také v celkovém poãtu zastoupení nálezû zkamenûlin mnoha druhû rostlin ãi ÏivoãichÛ z jednotliv ch, dnes jiï vût inou zanikl ch paleontologick ch lokalit. V prvním patfie budovy jsou umístûny expozice zamûfiené na pravûk severozápadních âech, umûní gotiky, renesance a baroka, lázeàství a v voj keramické v roby v regionu, je zde stálá v stava hodin, numismatick kabinet a zpfiístupnûny jsou i nûkteré zámecké interiéry s dobov m vybavením. Do náv tûvnického okruhu je zahrnuto i vnitfiní nádvofií s vyznaãen m pûdorysem klá terní baziliky se vzácnû dochovanou románskou kryptou. K zámku pfiiléhá rozlehl zámeck park s jezírky a drobn mi historick mi stavbami, zaloïen koncem 16. století. Otvírací doba: dennû mimo pondûlí hod., hod. Informace: Zámecké nám. 14, Teplice tel.: 0417/25085, , info@muzeum-teplice.cz Od roku 1947 je zámek sídlem Regionálního muzea. Kromû bohat ch sbírek z mnoha vûdních oborû se mûïe pochlubit obsáhlou a velmi cennou paleontologickou sbírkou, vytvofienou zejména na konci 19. a v první polovinû 20. století. Základ sbírky tvofií pûvodnû soukromá kolekce ãilého sbûratele a jednoho 3

4 MUZEUM DUCHCOV Bylo zaloïeno v roce 1896 F. X. Reidlem, kter vyzval obyvatelstvo, aby pfiedmûty kulturního v voje slohového nábytku Umûleckého a prûmyslového muzea, díla ãeského baroka ze sbírek Národní galerie a pfiedev ím expozice G. Casanovy, kter je v Duchcovû pohfiben (1789). Koncepce zámecké zahrady se postupnû navrací k parku v anglickém stylu. Freska V. V. Reinera, pocházející pûvodnû z kaple pitálu, je umístûna v pûvodní velikosti v kopuli pavilonu, ktomuto úãelu v zámecké zahradû postavenému. Zahradu i nádvofií zámku zdobí sochy z dílny M. Brauna. Otvírací doba: IV. - X. stfieda - nedûle 9-16 hod. V. - IX. úter - nedûle 9-18 hod. Informace: nám. Republiky 9, Duchcov tel.: 0417/ zamekdux@tep.cesnet.cz ãi pfiírodnû historického v znamu darovalo novû vzniklému muzeu v Bílinské ulici ã. 12 v Duchcovû. Zde byla v roce 1898 otevfiena první muzejní expozice, která byla doplàována, pfiesouvána a nakonec v 80. letech 20. století zru ena. Roku 1994 bylo muzeum obnoveno v památkovû chránûném objektu v Masarykovû ul. ã. 7. Tento objekt vãetnû atria pro el nároãnou rekonstrukcí, byly v nûm zfiízeny kanceláfie, depozitáfi, badatelna a archiv. V Poppelovû v stavní síni jsou po cel rok instalovány v stavy zamûfiené na Ïivot a umûní v Duchcovû a okolí. Dne byla po dlouholet ch pfiípravách v muzeu slavnostnû otevfiena expozice Historie mûsta Duchcova, která je rovnûï pfiístupná celoroãnû. Otvírací doba: VI. - IX. - dennû mimo pondûlí hod. X. - V. - pondûlí aï pátek hod. Informace: Masarykova ul. 7, Duchcov tel.: , mu@duchcov.cz ZÁMEK DUCHCOV PÛvodnû renesanãní, pozdûji baroknû a nakonec klasicistnû pfiestavovan zámek, znám zejména v souvislosti s Vald tejny a G. Casanovou. Jeho souãasná podoba pochází z roku Dnes se v nûm nachází expozice DOUBRAVKA (DOUBRAVSKÁ HORA) Malebn kopec nad Teplicemi je opfieden fiadou povûstí o pohanském obûti ti, pokladech, tajemn ch rytífiích a podzemních chodbách. Vrch byl zfiejmû opevnûn jiï pfiedtím, neï tu ve druhé polovinû 15. století postavil Jan Ilburk z Vfiesovic hrad naz van Nov zámek nebo také Doubravská hora. Po roce 1590 jej drïeli Vchyn tí a pfiestavûli ho na pevnost. V prûbûhu tfiicetileté války se svádûly o hrad urputné boje, nakonec jej drïeli védové a teprve v roce 1640 pevnost vyklidili. Opevnûní mnohem více slouïilo nepfiíteli 4

5 neï obranû zemû a to zpûsobilo, Ïe krajsk hejtman pfiikázal hrad zbourat, coï se stalo roku V roce 1882 byla na troskách stfiedovûké pevnostní architektury zfiízena hradní restaurace, po poïáru v roce 1896 pfiestavûná podle plánû architekta B. Ohmanna. Hrad Doubravka s pfiekrásn m rozhledem na âeské stfiedohofií je ãast m cílem vycházek. BAROKNÍ ARCIBISKUPSK ZÁMEK VE SVùTCI - Z POâÁTKU 18. STOLETÍ KY PERK Pod Komáfií víïkou, poblíï Unãína, leïí zfiícenina hradu Ky perk, zaloïeného roku 1326 (naz van téï Supí hrad). V pfiedhusitské dobû jej drïeli praï tí arcibiskupové, pozdûji se majitelé stfiídali. AÏ do roku 1526, kdy vyhofiel, byl stfiediskem ky perského panství. Po poïáru jiï nebyl obnoven, a tak se dodnes zachovala pouze jeho dispozice, fragment prûãelní hranolovité vûïe a ãást hradebních zdí. HRAD SUKOSLAV u obce Kostomlaty pod Mile ovkou byl postaven ve 13. století na místû slovanského hradi tû. BAROKNÍ LOBKOVICK ZÁMEK V BÍLINù Z LET HRAD R ZMBURK V letech nechal Bore II. z rodu Hrabi icû vybudovat asi 2 km severov chodnû od Starého Oseka na vysokém skalnatém ostrohu nov mohutn hrad, nazvan podle tehdej í módy nûmeck m pojmenováním Riesenburg. Na nejvy ím a nejbezpeãnûj ím místû jsou zbytky tfiípatrového paláce obdélníkového pûdorysu. Jihov chodnû pod ním se rozkládá horní hrad s hranolovitou vûïí, k níï byla ve 14. století pfiistavûna kaple. Na tuto ãást pak navazují zbytky svaïujícího se podhradí. Na místû pûvodnû románského klá tera ze 13. století nechal praïsk arcibiskup Jan Josef hrabû Breuner postavit na poãátku 18. století barokní zámek. Dvoupatrová budova se sedlovou stfiechou je obklopena parkem. LOVECK ZÁMEâEK DVOJHRADÍ (TUPPELBURG) ve Msti ovû z roku 1703, kolem zámeãku je celoroãnû pfiístupná obora se zvûfií. 5

6 KOSTEL SV. JANA K TITELE NA ZÁMECKÉM NÁMùSTÍ V TEPLICÍCH Stáfií stavby není zji tûno, vûï pochází z roku 1594, dostavba v barokním slohu v roce Vnitfiní vybavení je barokní a rokokové, hlavní oltáfi pfiipomíná oltáfi chrámu sv. Petra v ímû. V hrobce jsou pohfibeni b valí majitelé Teplic Vchyn tí a nûktefií Clary-Aldringenové. Náhrobky zasazené do vnûj í zdi kostela pocházejí ze starého hfibitova, kter byl v roce 1760 zru en. ZÁMECK KOSTEL POV ENÍ SV. K ÍÎE na Zámeckém námûstí v Teplicích, pochází patrnû z 16. století, pseudogotická úprava z let ojedinûlá. PrÛãelí je z bílého a rûïového carraraského mramoru, stûny z ãerven ch cihel. Sousední zvonice s nízkou stfiechou je podle vzoru italské campanily. POUTNÍ KOSTEL BOLESTNÉ PANNY MARIE V BOHOSUDOVù Po roce 1426 byla postavena na pamûè kfiiïákû pobit ch na tomto místû husity v bitvû u Ústí nejspí e dfievûná kaple. Dne ní barokní podoby nabyl kostel na základû návrhû G. a O. BroggiÛ v letech Obklopují jej ambity se sedmi barokními kaplemi, dokonãené roku V bohatû zdobeném interiéru kostela vyniká nádhern vyfiezávan baldach nov oltáfi od F. Tollingera, podobající se zmen enému oltáfii svatopetrskému v ímû. MùSTSK KOSTEL NANEBEVZETÍ PANNY MARIE SE ZVONICÍ (HUSITSKÁ ULICE) V KRUPCE pochází z druhé poloviny 14. století. Novû postaven v letech Zvonice z 1. poloviny 15. století, pfiestavûna roku Socha Jana Nepomuckého kolem roku Fara z roku PITÁLNÍ KOSTEL SV. DUCHA V KRUPCE je pfiipomínán roku 1454, jeho dne ní podoba je z poloviny 16. století. KOSTEL SV. ALÎBùTY Stavba v novogotickém slohu z let na Zeyerovû námûstí v Teplicích. KOSTEL NEPOSKVRNùNÉHO POâETÍ PANNY MARIE V DUBÍ Postaven dle benátského vzoru v letech Stavba projektovaná italsk m architektem P. Bigagliou ve stylu italské gotiky podle benátské baziliky, je ve stfiední Evropû KRUPSK KOSTEL SV. ANNY Z R Renesanãní brána s krásnou mfiíïí tepanou v DráÏìanech. V jeho cenné v zdobû je nejproslulej í obraz Martina Luthera, namalovan na evangelijní stranû zdi. LUTERÁNSK KOSTEL V HROBU Základy b valého luteránského kostela z doby po roce 1580, jehoï zbofiení bylo jedním z podnûtû stavovského povstání a vypuknutí tfiicetileté války, byly objeveny v roce 1913 a upraveny na kulturní památku. 6

7 CISTERCIÁCK KLÁ TER V OSEKU Klá ter zaloïil fiád cisterciákû, jehoï ãlenové pfii li do Oseka roku 1199 z Ma tova u Kadanû. Prvotní stavba klá tera byla dfievûná, stavba kamenného kostela byla zahájena jiï v roce Ve své pûvodní podobû byl kostel rozsáhlou trojlodní bazilikou, kterou pfiipomíná románsk portál v jiïní zdi chrámu i dal í architektonické fragmenty. Nejstar í celistvû dochovanou ãástí klá tera je kapitulní síà, u nás první gotická stavba s Ïebrovou klenbou, datovaná rokem Unikátní je i ranû gotick portál a zejména otáãecí kamenn pulpit, pro svoji v jimeãnost zafiazen pod ochranu Unesco. Radikálních zmûn doznal klá ter koncem 17. a zaãátkem 18. století za pûsobnosti opata Benedikta Littweriga. Klá ter byl pod dohledem litomûfiického stavitele O. Broggia v letech v podstatû pfiestavûn. Souãástí pfiestavby bylo i zfiízení tfiíúrovàové terasovité zahrady s tekoucí i stojatou vodou, sochami, drobnou architekturou a okrasn mi dfievinami; pozoruhodnû doplàuje monumentální stavbu klá tera. Velkolepému interiéru kostela dominuje tuková v zdoba od G. A. Gorbelliniho, fresky od J. J. Stevense a V. V. Reinera a oltáfi s obrazem Nanebevzetí P. Marie od J. K. Li ky. Oseck klá ter je národní kulturní památkou, zachycující stavební v voj od románského umûní aï po baroko. Informace: Rooseveltova 1, Osek tel.: 0417/ kanceláfi tel.: 0417/ prûvodci tel: 0417/ vrátnice fax: 0417/ KOSTEL SV. BARBORY v Duchcovû, barokní stavba z roku 1723 s pamûtní deskou G. Casanovy. KOSTEL SV. JAKUBA VùT ÍHO VE SVùTCI vznikl nejspí e na poãátku 13. století. Byl vybudován v románském slohu, dostavûn byl v rané gotice a nynûj í podobu získal v letech Architektem barokní pfiestavby trojlodní baziliky byl litomûfiick O. Broggio. KOSTEL SV. PETRA A PAVLA v Bílinû, pûvodnû gotick, po poïáru v roce 1568 radikálnû pfiestavûn v letech Klasicistní a novogotick inventáfi, dochovaná kamenná kfititelnice s erbem Jana ml. z Lobkovic. KOSTEL SV. KATE INY v Bofiislavi, pûvodnû gotick, dne ní barokní podoba z let KOSTEL SV. VAV INCE v Kostomlatech - o starobylém pûvodu svûdãí románsk portál z období pfied rokem Roku 1657 prodlouïen o novou barokní loì. Barokní prûãelí je dílem O. Broggia z roku

8 Na úpatí Kru n ch hor se dochovaly pûvabné hrázdûné chalupy - KfiiÏanov u Hrobu, Îim nebo Mo nov v âeském stfiedohofií. MùSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY - TEPLICKO BÍLINA V raném stfiedovûku byla správním centrem provincie spravované z bílinského hradi tû. Poãátky mûsta se datují do zaãátku 13. století. Minerální voda z léãiv ch pramenû v nedaleké Kyselce byla známá jiï od stfiedovûku. Láznû, zaloïené v 18. století Lobkovici, proslavil zdej í lékafi, balneolog a geolog Franz Ambros Reuss ( ), jehoï pomník je umístûn v lázeàském parku. Historické centrum tvofií ãtvercové námûstí s obnoven mi renesanãními a ranû barokními domy, pûvodnû gotick kostel Petra a Pavla a secesní budova radnice, nyní mûstsk úfiad. âásteãnû zachována zûstala ãást mûstsk ch hradeb. Dominantu mûsta tvofií ranû barokní lobkovick zámek z let podle návrhu A. Porty a G. P. Tencalla. Informace: DUCHCOV Mûsto vzniklo ve 13. století z pûvodní trhové osady Hrabi ín, kdyï poslední Pfiemyslovci zakládali nová mûsta a lákali do nich nûmecké osadníky. NáleÏelo pánûm z R zmburku a dostalo právo konat trhy. Koncem 14. století pfiipadlo mí eàskému markrabûti. Husité zde roku 1426 v bitvû zlomili odpor mí eàské posádky a Nûmce z mûsta vytlaãili. Po bitvû u Lipan se v ak pohraniãních mûst, vãetnû Duchcova opût zmocnila markrabata z Mí nû, ty vypudil Jifií z Podûbrad, potvrdil v echny dosavadní v sady mûsta Duchcova a udûlil mu mûstsk znak. V Duchcovû se údajnû narodil nûmeck minnesänger Walter von der Vogelweide, jehoï znovu odhalen pomník stojí v parku na bfiehu rybníka Barbora. Rozkvût mûsta nastal v století, kdy byl zámek Vald tejny pfiestavûn do dne ní podoby, postaven zámeck pitál, kostel sv. Barbory a fiada dal ích staveb. V okolí mûsta se zaãalo dob vat uhlí, roku 1872 byl Duchcov napojen na Ïeleznici a stal se stfiediskem nejen dûlní tûïby, ale i nepokojû (Duchcovsk viadukt). Informace: KRUPKA Z dfiívûj ího hornického stfiediska, existujícího od 14. století a drïícího od roku 1478 mûstsk znak, je památková zóna vyznaãující se neopakovateln m pûvabem starobyl ch domû. B valou slávu a bohatství ukazují kromû zachovaného celku stfiedovûkého hornického mûsta gotické a renesanãní stavby kostelû Nanebevzetí P. Marie, sv. Ducha a sv. Anny. Informace: TEPLICE Vznikly postupnû kolem Ïenského benediktinského klá tera zaloïeného královnou Juditou v polovinû 12. století. V prûbûhu 13. století se staly mûstem a v roce 1315 se v nûm jiï konaly 8

9 v roãní trhy. Od 14. století získávaly povûst známého lázeàského mûsta nav tûvovaného korunovan mi hlavami, v znamn mi umûlci, vûdci a politiky. Ze star ch památek se dochovaly zbytky románské baziliky na nádvofií zámku, jehoï dne ní podoba pochází z pfielomu 18. a 19. století. Po velkém poïáru v roce 1793, kdy lehlo popelem 155 domû ve mûstû a 11 stodol na pfiedmûstí, vyrostla fiada nov ch klasicistních budov, které uãinily z Teplic módní a moderní mûsto. Na Zámeckém námûstí stojí barokní kostel sv. Jana Kfititele z roku 1703, v jiïní ãásti tohoto historického jádra mûsta byl v roce 1809 postaven dûm Zlat kfiíï, v nûmï se v létû roku 1813 se li rusk, rakousk a prusk panovník, aby dojednali dal í postup protinapoleonské koalice. Umûleck vrchol námûstí pfiedstavuje sochafisk skvost, morov sloup od M. Brauna z roku Mûsto v raznû poznamenala v stavba lázeàsk ch domû, z nichï dnes je nejvût ím celkem komplex lázní Beethoven. Vrcholnou éru proïily Teplice v první polovinû 19. století, kdy se jim fiíkalo Malá PafiíÏ. I v dne ní dobû zde náv tûvníci najdou nádherná místa s klasicistními ãi historizujícími budovami, rozlehl mi parky s ka nami, rybníky ãi jezírky a besídkami. Informace: KOMÁ Í VÍÎKA (KOMÁ Í HÒRKA, KNù- ÎI Tù) (809 m n. m.) Sedaãková lanová dráha z Krupky- Bohosudova vás vyveze na Komáfií víïku, kde se naskytne pohled na nádherné panorama podkru nohorské krajiny aï k âeskému stfiedohofií. Náv tûvníci se zde mohou obãerstvit, okolí poskytuje bohaté turistické trasy jak v létû, tak v zimû. Lanová dráha byla zprovoznûna v roce 1952, v té dobû nejdel í ve stfiední Evropû (2342 m). Provozní doba: dennû 8,30-18,30 hod. DOUBRAVKA (392 m n. m.) Malebn kopec, kter neodmyslitelnû patfií k panoramatu Teplic. Vrch byl zfiejmû opevnûn jiï pfied tím, neï tu ve 2. polovinû 15. století postavil Jan Ilburk z Vfiesovic hrad naz van Nov zámek nebo také Doubravská hora. Po roce 1590 jej drïeli Vchyn tí a pfiestavûli na pevnost. V prûbûhu tfiicetileté války se svádûly o hrad urputné boje, nakonec jej drïeli védové a teprve v roce 1640 pevnost vyklidili. Opevnûní mnohem více slouïilo nepfiíteli neï obranû zemû, zpûsobilo, Ïe krajsk hejtman pfiikázal hrad zbourat. To se stalo roku V roce 1882 na troskách stfiedovûké a pevnostní architektury byla zfiízena hradní restaurace, po poïáru v roce 1896 pfiestavûná podle plánû architekta B. Ohmanna. Nyní je cílem turistû ilázeàsk ch hostû, kter m nabízí krásn romantick v hled na panorama Kru n ch hor ina âeského stfiedohofií. BO E (539 m n. m.) Místo v hledu na mûsto Bílinu a okolí. Na BofieÀ se vydejte za jasného poãasí, pfiíjemná cesta s informaãními tabulemi vám objasní vznik tohoto znûlcového útvaru, kter je pfiírodní rezervací od roku

10 Pfiístup na BofieÀ je vhodn ze silnice Bílina - Most, kde je dobfie znaãená odboãka a u v letní restaurace parkovi tû i moïnost úschovy kol. MILE OVKA (837 m n. m.) Nejvy í vrchol âeského stfiedohofií, cíl mnoha turistick ch tras, kter je dle A. Humboldta tfietím nejkrásnûj ím rozhledem v Evropû. Na vrcholu meteorologická stanice z roku BOU ÁK (869 m n. m.) Na vrcholu turistická chata s restaurací, postavená z popudu Karla Líma, prûkopníka ãeské turistiky v Kru n ch horách. Otevfiena v roce LázeÀství má na Teplicku mnohaletou tradici, a to nejen v Teplicích, ale i v anovû (do roku 1895 samostatná obec) a v Bílinû. Teplické láznû patfií k nejstar ím a souãasnû nejmodernûj ím lázním v Evropû. Horké léãivé prameny byly uctívány jiï Kelty a star mi ímany pfied dvûma tisíci lety. Podle povûsti byly léãivé prameny objeveny pastevci ãeského vladyky Kolostuje. K léãení jsou vyuïívány od 12. století. Rozvoj lázeàství umoïnil pfierod pûvodnû neznámého mûsta v metropoli py nící se nádhern mi lázeàsk mi domy. Mûsto bylo díky léãiv m pramenûm nav tûvováno slavn mi panovníky, diplomaty, vûdci a umûlci, ktefií je naz vali salonem Evropy. Svoji nesmazatelnou stopu zde zanechali ãetní umûlci, ktefií se zde úspû nû léãili (napfi. L. van Beethoven, F. Chopin, R. Wagner, F. Liszt, J. W. Goethe, F. Palack, J. Dobrovsk, A. Schopenhauer). Vûhlas lázní pfiivedl do mûsta rovnûï v znaãné osobnosti politického a spoleãenského Ïivota. V Teplicích se setkali rusk car Petr Velik, rakousk císafi Franti ek I., car Alexander, kníïe Metternich, rusk car Mikulá, prusk král Bedfiich Vilém III., rakousk císafi Ferdinand V. i dal í velikáni tehdej í doby. PRAMENÁâ (910 m n. m.) Nejvy í hora teplického Kru nohofií, kde mû- Ïete vidût zajímav krajinn prvek - vzácná tzv. kamenná slunce. LIPSKÁ HORA ( 688 m n. m.) Tyãí se mezi Hradi Èany a Mile ovkou, v závûru je prudk v stup. Z vrcholu s velk mi kamenn mi bloky se otevírá v hled nejen na íp, ale za jasného poãasí i na vzdálené sídli - tû na okraji Prahy. HRADI ËANY (752 m n. m.) B valé knovízské hradi tû, pfiírodní rezervace od roku 1952 pro ochranu místní kvûteny a k uchování kamenn ch valû z mlad í doby bronzové. Pohodlná turisticky znaãená cesta na nûj vede z obcí Mukov nebo âerven Újezd. K lázeàsk m úãelûm jsou pouïívány termální prameny Pravfiídlo a Hynie, oba hydrouhliãitanosodného typu s obsahem fluoridu a velk m mnoïstvím stopov ch prvkû, vãetnû vzácn ch kovû. Teplota vyvûrající termální vody je C. Úãinek pramenû a jejich blahodárn vliv se díky bohat m zku enostem a nejmodernûj ím medicínsk m postupûm stále zvy uje. S léãiv mi termálními prameny je na- 10

11 pfiedev ím podnikatelûm a manaïerûm a zahrnuje celkové vy etfiení vãetnû EKG, ECHO, kompletního laboratorního screeningu, kardiologie atd. V echna lázeàská zafiízení poskytují ubytování, léãení i stravování pod jednou stfiechou. Informace: Bohaté kulturní vyïití náv tûvníkûm Teplic nabízí DÛm kultury Teplice a Severoãeská filharmonie Teplice. DÛm kultury spravuje i nádhernou budovu Kru nohorského divadla z roku 1924, která byla velkoryse zrekonstruovaná a znovu otevfiená v roce Z iroké nabídky kulturních pofiadû si vyberou milovníci v ech ÏánrÛ. Severoãeská filharmonie má v Teplicích více neï padesátiletou tradici, pofiádá pravidelné abonentní koncerty, mimofiádné koncerty a v letních mûsících úãinkuje na kolonádû. Informace: LÁZE SK DÒM BEETHOVEN LázeÀsk sad 2, Teplice tel./fax: 0417/2766, recepce: 0417/ bízena také vûky ovûfiená balneologie. piãková péãe a sluïby na evropské úrovni, které jsou zamûfieny pfiedev ím na pohybov a nervov aparát, jsou lázeàsk m hostûm poskytovány v pûti lázeàsk ch domech: Beethoven, Císafiské láznû, Kamenné láznû, dûtské Nové láznû a Tereziny láznû v Dubí. Láznû Teplice v âechách, a. s., nabízejí rûzné formy pobytû: komplexní a pfiíspûvkov lázeàsk pobyt, pobyty pro samoplátce, ambulantní léãení, pobyt pro zmûnu Ïivotního stylu se speciálním relaxaãním a rehabilitaãním programem, hotelové ubytování s voln m v bûrem procedur a mnohé dal í doplàkové sluïby. Nechtûjí se spokojit se standardem, proto roz ifiují a zkvalitàují stávající sluïby. DÛkazem toho je otevfiení Kliniky CLT, spol. s r. o. Císafiské láznû, která je vybavena operaãními sály s nejmodernûj í zdravotnickou technikou. Najdete zde ambulance odborn ch lékafiû od interny, chirurgie, plastické chirurgie, ortopedie, dermatologie, stomatologie, mammologie, gynekologie, aï po pracovi tû ORL nebo fyzioterapii. P chou tohoto zafiízení je nejmodernûj í chirurgick sál v âeské republice. Souãástí kliniky je laserové centrum a centrum plastické a estetické medicíny, které vyu- Ïívá americké lasery poslední generace. Láznû zaji Èují téï komplexní diagnostické vy etfiení. Tato nadstandardní sluïba je urãena KAMENNÉ LÁZNù U Kamenn ch lázní 1, Teplice recepce: 0417/ recepce dep. Jirásek: 0417/ CÍSA SKÉ LÁZNù Laubeho námûstí 2, Teplice fax : 0417/20180, recepce: 0417 / NOVÉ LÁZNù U Nov ch lázní 2, Teplice tel./fax: 0417/27472, recepce: 0417/24282, TEREZINY LÁZNù DUBÍ LázeÀská 21, Dubí fax: 0417/571039, recepce: 0417/

12 KLINIKA CLT, SPOL. S R. O. Císafiské láznû Laubeho námûstí 2, Teplice tel.: 0417/550800, fax: 0417/ klinika@lazne.teplice.cz VOJENSK LÁZE SK ÚSTAV âechova 2, Teplice tel.: 0417/24131, fax: 0417/42075 Modernû vybaven Vojensk lázeàsk ústav Teplice se dnes orientuje pfiedev ím na balneorehabilitaci nemocí pohybového ústrojí, nervového systému a onemocnûní periferních cév. Ústav má moderní balneoprovoz, vãetnû velkého bazénu. Souãástí je i kavárna, velká knihovna, kinosál. P ES BOU ÁK A VRCH T Í PÁNÒ DO OSEKA Nové Mûsto je stfiedisko letní i zimní turistiky. Po zelené znaãce dojdete do Nového Mûsta a k horskému hotelu na BoufiÀáku, kde jsou soustfiedûny sjezdovky a lyïafiské vleky. Vrátíte se zpût na ãervenou znaãku a po ní pûjdete na ploch hfieben Vrchu tfií pánû, pohodlnou cestou sejdete do mûlkého sedla, kde si pro sestup do podhûfií mûïete vybrat ze tfií cest. 1.Po zelené znaãce hlubok m záfiezem Domaslavického potoka. Svahy, místy skalnaté, jsou porostlé vût inou buky, pfii potoce se vyskytuje vzácnûj í kvûtena. Trasa konãí v KfiiÏanovû, odkud jezdí vlak i autobus. 2.Se Ïlutou a ãervenou znaãkou dojdete aï pod vrchol Stropníku, kde kdysi stávala rozhledna. K vrcholov m skalám vede zelená znaãka. Po návratu na ãervenou sejdete k hradu R zmburku a podél potoka do Oseka k hornímu nádraïí. 3.Ze sedla pod Vrchem tfií pánu pûjdete dál se Ïlutou znaãkou aï na Dlouhou Louku, kde je restaurace a vûtrná elektrárna. DolÛ do Oseka vede modrá znaãka pfies hrad R zmburk opût k vlaku. H EBENEM P ES CÍNOVEC NA KOMÁ Í VÍÎKU V let zaãneme z Nového Mûsta k chatû Viti ka, odtud po ãervené znaãce kolem porfyrov ch skal (Na skále, 882 m n. m.). U Cínovce podejdete nûmeckou televizní vûï a pov imnete si pozûstatkû po tûïbû rud. U státní hranice minete báàsk rybník a pohodlnou cestou s v hledy se dostanete na Fojtovické sedlo ke kapli sv. Wolfganga, nad níï je horsk hotel Komáfií víïka. AÏ se potû- íte v hledem, mûïete cestu dolû volit ze dvou variant. 1.Sedaãkovou lanovkou do Krupky na vlak. Z lanovky jsou krásné v hledy do âeského stfiedohofií. 2.Pû ky sejdete po Ïluté znaãce do Krupky a nav tívíte místní muzeum s expozicí tûïby a zpracování cínu nebo zajdete do hradní restaurace. Vlak má zastávky v Krupce i sousedním Bohosudovû. 12

13 OKRUH ST EDOVùK CH SKLÁREN KOLEM MOLDAVY Sporé archeologické prûzkumy doloïily sklárny okolo Moldavy jiï ve stfiedovûku. Znaãen okruh vás provede po pûti místech, kde stávaly primitivní hutû, v nichï se sklo tavilo a tvarovalo. Stezka je znaãena ãerveno-bíle a na nûkolika místech jsou informace o tehdej í práci skláfiû. Na trase je i replika stfiedovûké pece, kde se nedávno vytavilo sklo dle stfiedovûkého zpûsobu. Stezka vede pfiíjemnou krajinou, dotkne se Grünwaldsk ch vfiesovi È, svahu Skláfiského vrchu i lyïafiské Lounské louky. SKALNAT BO E JE NAD BÍLINOU Bílina je název fieky i mûsta. Od nádraïí vede zelená znaãka, prochází lázeàskou ãástí Kyselka, kde se stáãí místní minerálka, pfiejde silnici do Mostu a odtud spolu s nauãnou stezkou zaãíná stoupat. Mine chatu BofieÀsk dûm a na informaãních tabulích se dozvíte zajímavosti o Ïivé i neïivé pfiírodû. Skalnat vrchol sk tá dalek v hled na hory i na povrchové uhelné lomy. Sestup je po stejné cestû, z úboãí se mûïete vracet do Bíliny jinou znaãenou cestou. Dojdete k farnímu kostelu zmi- Àovanému jiï v Kosmovû kronice (dne ní podoba goticko-renesanãní), zámek je vidût z námûstí (není pfiístupn ). Okruh uzavfieme opût u nádraïí. V KOSTOMLATECH JE ZÁMEK I HRAD Z teplického Zámeckého námûstí po Ïluté znaãce projdete zámeckou zahradou a z mûsta se vydáte k jihu. Nad Kladruby je vrch Ve Chvojkách, kter sice není pfiímo na trase, ale je z nûho krásn v hled do krajiny, zejména na Teplice. V Kladrubech pfiijdete na hlavní silnici a minete nûkdej í uheln lom. Cestou do Ohníãe se otvírá krásn pohled na Mile ovku. V Ohníãi vystoupíte na Pohradickou horu, kde stávala jedna z nejstar ích rozhleden severních âech, Aloiska. Luãní cesta vás dovede do Kostomlat; nûkdej- í zámek slouïí jako v chovn ústav, nad obcí je zfiícenina hradu Sukoslav. NA MILE OVKU Z TEPLIC Vlakem pojedete do Îalan a pak po Ïluté a ãervené znaãce pfies Lelov do âernãic. Od b valé ãernãické hospody zaãíná poslední v stup tohoto v letu - po modré znaãce aï na vrchol. Z vrcholu se vrátíte na ãervenou znaãku a po ní po svahu scházíte do Mile ova. V zámku na skále je domov dûchodcû, ale kostel Ant. Paduánského si mûïete prohlédnout. Po ãervené je tû vystupte na vrch Ostr s hradní zfiíceninou. I odtud je dalek rozhled. Vrchol je znaãen modfie a s touto barvou dojdete dolû do Bfiezna, odkud se po silnici bez znaãky dostanete do Velemína k vlaku do Teplic ãi Lovosic. Z KOMÁ Í VÍÎKY DO DUBÍ K MRAMORO- VÉMU KOSTELU NEPOSKVRNùNÉHO POâETÍ PANNY MARIE Na hfieben Kru n ch hor, na Komáfií víïku, se dostanete autobusem ãi lanovkou. Z vrcholu sejdete ke kapli sv. Wolfganga s expozicí o Ïivotû na horách v minulosti. Po Ïluté znaãce SedmihÛrskou cestou, vedoucí po jiïním svahu hor, se naskytnou v hledy do údolí. PoblíÏ b valé hájovny Pod sedmi títy zaãíná vlastní sestup ve svahu Îidovského vrchu. Dojdete do Dubí k mramorovému kostelu podle italského vzoru s ãástmi stavebních prvkû z Benátek.Dubí je lázeàsk m mûstem, léãí se tu nervová onemocnûní. Známé je i v robou porcelánu s cibulov m vzorem. 13

14 Region Teplice je atraktivní pro poznávání zajímav ch míst a vzhledem ke zlep ujícímu se ovzdu í i pfiízniv pro sportovní turistick i rekreaãní pohyb v krajinû. Cyklisticky nejfrekventovanûj í jsou okruhy, které nabízejí propojení s turistick mi pfiechody na státní hranici. Velmi dobfie v tomto smûru funguje hraniãní pfiechod Moldava, v Dolní Moldavû je nûkolik let uïívána turistická pfieshraniãní stezka Moldava - Holzhau, navazující na kvalitní trasy v SRN a na na i âesko-saskou hfiebenovku. MoÏnosti cykloturistiky podporuje lanová dráha Bohosudov - Komáfií víïka, která pfiepravuje jízdní kola rychle a pfiekoná znaãn v kov rozdíl jiïních svahû Kru n ch hor, takïe cyklisté pak pohodlnûpokraãují po náhorních a vrcholov ch partiích s mnoïstvím krásn ch v hledû a zajímav ch krajinn ch útvarû. ZÁJMOVù LZE VYUÎÍT DVA JEZDECKÉ KLUBY: JEZDECK KLUB KRUPKA JEZDECK KLUB TEPLICE - DOUBRAVICE Na svazích Kru n ch hor lze vzhledem k pfiízniv m terénním podmínkám provozovat paragliding. V zimních mûsících jsou lyïafii vyhledávané sjezdafiské terény na svazích BoufiÀáku. Nabízí ãtyfii sjezdové tratû rûzné obtíïnosti, provoz vlekû a sjezdovek je pfii pfiízniv ch snûhov ch podmínkách celot denní. Centrem je Mikulov s parkovi ti a restauracemi, ve Region z hlediska nároãnosti na cykloturistiku: âeské ST EDOHO Í, CHRÁNùNÁ KRAJINNÁ OBLAST Rozprostírá se v jiïních ãástech regionu. Má místy plo nû vrchovinn, pahorkatinn reliéf, jízda je tady krásná, a nároãná. PÁNEVNÍ âást TEPLICKÉ AGLOMERACE Má spí e rovinat a plo n charakter. Pro cyklistiku je nejv hodnûj í. KRU NÉ HORY Horské pásmo, jehoï vrcholová ãást je tvofiena ploch mi parovinami. Pro cyklistické trasy je nejnároãnûj í pfiekonání prudk ch jiïních svahû. Tato ãást je z hlediska cyklistiky nejvíce frekventovaná, coï je dáno turistickou pfiitaïlivostí celé oblasti, vysok m poãtem rekreaãních objektû a v poslední dobû i velmi ãil m ãesko-sask m turistick m ruchem. stfiedisku jsou 4 tûïké vleky a 1 vlek dûtsk o celkové kapacitû cca 3000 osob za hodinu, v provozu je Ski-servis. Informace: Sportovní vyïití nabízí bûïkafiûm lyïafisk bû- Ïeck areál na Moldavû-Novém Mûstû. Centrem bûïeckého lyïování je SKI stadion, odkud vedou závodní homologované tratû na 14

15 okruzích 3, 4, 5 a 7 km. Na stadionu zaãínají také pravidelnû udrïované okruhy pro vefiejnost, zelen okruh 5 km, modr 10 km a ãerven 15 km. Informace: Na vrcholcích Kru n ch hor je moïno vyuïít Kru nohorské bûïecké magistrály s udrïovan mi bûïeck mi stopami, vedoucími pfies nûkolik okresû od nejv chodnûj ího po nejzápadnûj í místa celého pohofií. Dal í sjezdafiské i bûïecké terény naleznete na Komáfií víïce, kam se rychle dostanete sedaãkovou lanovou dráhou (v provozu i v zimních mûsících) nebo autobusem. V chodnû od koneãné stanice lanovky zaji Èuje sjezdové lyïování oddíl TJ Krupka. SjezdafiÛm slouïí 2 tûïké vleky Poma a 1 dûtsk vlek, spojené s cviãnou loukou a slalomov m svahem. Celková kapacita vlekû je cca 1000 osob za hodinu. ROZLEHLÉ MùSTSKÉ PARKY V TEPLICÍCH Mnohé jsou zrekonstruovány, poskytují pfiíle- Ïitost vyznavaãûm kondiãních bûhû udrïovat si fyzickou svûïest. Dlouhou tradici má Bûh kolem Doubravky, kaïdoroãnû pofiádan jiï od roku Letní osvûïení nabízí zaplavené zrekultivované jámy po ukonãené dûlní tûïby, z nich je nejznámûj í Barbora u Oldfiichova, veliká vodní plocha místy aï 30 m hluboká s moïností provozování rûzn ch vodních sportû - jachtingu, windsurfingu, sportovního potápûní, bungee-jumpingu, sportovního rybafiení. Náv tûvníci oceàují pfiíleïitost zaplavat si v jedné z nejãist ích vod v republice. Areál nabízí i iroké moïnosti obãerstvení. AQUACENTRUM V TEPLICÍCH je jednou z nejmodernûj ích plaveck ch hal na území âr. Otevfiená byla v roce UmoÏÀuje vícehodinov pobyt v em generacím a bezbariérov pfiístup. Náv tûvníkûm nabízí sportovní bazén (s mûlãinou s perliãkami, dûtsk m brouzdali tûm s vodním hfiibem a dûtskou skluzavkou), relaxaãní bazén kruhového tvaru s 61 m dlouh m toboganem, protiproudem a masáïními tryskami. V bazénech je termální voda. V provozu je suchá sauna s venkovním zastfie en m ochlazovacím bazénkem, fitnesscentrum s obãerstvením, vertikální a horizontální solárium a tfii squashové kurty s pfiíjemn m zázemím a moïností obãerstvení. Souãástí haly je restaurace a mokr bar pfiístupn pfiímo z bazénu. Informace: Pro milovníky rekreaãního tenisu jsou v Teplicích k dispozici dva tenisové kluby s nûkolika kurty: TJ Glaverbel Czech - Panorama - tenisové dvorce, TK Letná na Letné, V Dubí - Horské Bystfiici - TJ Tenis klub, Hrob - Tenis klub. 15

16 Náv tûvníci Teplic mohou zajít také do Bowling Panorama - zábavního centra, které nabízí ãtyfii bowlingové dráhy, kuleãníkov sál s biliárov mi a karambolov mi stoly, ipky, minigolfové hfii tû, dva tenisové kurty a restauraci. Svaz vojákû v záloze - sportovní klub KVZ Teplice ve spolupráci se sportovními kluby SSK Lybar a SSK Kostomlaty zahájil provoz sportovní stfielnice v Îalanech. Je pro v echny druhy krátk ch i dlouh ch zbraní s jedenácti stfieleck mi stanovi ti pro mífienou stfielbu na 25 a 50 metrû, lze tu provádût i akãní stfielby od 10 do 50 metrû. Nechybí ani stfieli tû pro dlouhé kulové zbranû na 90 m, prostory umoïàují stfielbu i na dal ích sedmi pomocn ch stanovi tích. HVùZDÁRNA A PLANETÁRIUM TEPLICE Hvûzdárna na Píseãném vrchu patfií od roku 1963 ke znám m dominantám Teplic. Pro vefiejnost je otevfiena pravidelnû po cel rok bez ohledu na poãasí, otevírací doba, vãetnû veãerního pozorování se mûní v závislosti na roãní dobû. Planetárium - kapacita sálu je 60 míst, bezbariérov pfiístup. Informace: BOTANICKÁ ZAHRADA Cestou z hvûzdárny nemûïete minout botanickou zahradu pod Píseãn m vrchem, která byla zaloïena ve druhé polovinû 19. století hrabûtem Clary-Aldringenem. Na celkové plo- e 2 ha zhlédnete venkovní expozice a nav tívíte subtropické, tropické a sukulentní skleníky. Botanická zahrada J. Suka 1388/18, Teplice Informace: Ke koloritu lázeàského mûsta patfií kasina. V Teplicích je moïno nav tívit jejich nûkolik, jako první bylo v provozu kasino Balnexu, a.s. v historické budovû Severoãeské filharmonie, U zámku 1. ZÁMEK TEPLICE Areál teplického zámku pro el dlouh m stavebním v vojem. Po polovinû 12. století zde vznikl románsk benediktinsk klá ter. Ve druhé polovinû 15. století se stal tvrzí královny Johany z RoÏmitálu. Pfied polovinou 16. století zaãal Volf Vilém z Vfiesovic renesanãní pfiestavbu, kterou dokonãil Radslav Vchynsk ze Vchynic na pfielomu 16. a 17. století. Ze stejné doby (r. 1600) pochází renesanãní altánek, zvan Kolostujovy vûïiãky. Dal í majitelé Clary-Aldringenové pak zámek roz ifiovali. V 80. letech 18. století probûhla poslední pfiestavba, která dala objektu dne ní, pfieváïnû klasicistní podobu. Naposledy byla v roce 1817 postavena severní hranolovitá vûï. Zámeck kostel Pov ení sv. KfiíÏe, v nûmï je umístûna hrobka pánû z Vfiesovic, byl v letech jako první sakrální architektura pfiestavûn v romantickém historizujícím stylu, byè je tû klasicistnû cítûném. Kolem zámku vznikla zámecká zahrada, která byla definitivnû roku 1788 upravena na anglick park. Do nûho vybíhá antikizující templ zámeckého divadla, dokonãeného v roce Od roku 1947 sídlí v prostorách zámku Regionální muzeum. V prvním patfie jsou umístûny expozice zamûfiené na pravûk severozápadních âech, umûní gotiky, renesance a baroka, lázeàství a v voj keramické v roby v regionu. Je zde stálá v stava hodin, numismatick kabinet a zpfiístupnûny jsou i nûkteré zámecké interiéry s dobo- 16

17 v m vybavením. Celoroãnû nabízí Regionální muzeum ve sv ch prostorách v stavy profesionálních i amatérsk ch umûlcû. Do náv tûvnického okruhu je zahrnuto také vnitfiní nádvofií s vyznaãen m pûdorysem klá terní baziliky se vzácnû dochovanou románskou kryptou. Otvírací doba: dennû mimo pondûlí hod., hod. Informace: Zámecké nám. 14, Teplice, tel.: 0417/250 85, info@muzeum-teplice.cz MUZEUM DUCHCOV V roce 1994 byla v památkovû chránûném objektu v Masarykovû ul. ã. 7 znovu obnovena ãinnost muzea zru eného v 80. letech 20. století. Po nároãné rekonstrukci tohoto objektu byla dne po dlouholet ch pfiípravách otevfiena expozice "Historie mûsta Duchcova". PÛvodní muzeum bylo zaloïeno v roce 1896 F. X. Reidlem. Otvírací doba: VI. - IX. - dennû mimo pondûlí hod. X. - V. - pondûlí aï pátek hod. Informace: Masarykova ul. 7, Duchcov tel.: 0417/ , mu@duchcov.cz zámku byla postavena na pfielomu 17. a 18. století a dnes je vyuïita pro instalaci expozice historického nábytku ze sbírek UmûleckoprÛmyslového muzea v Praze a slohov ch interiérû, doplnûná stálou expozicí vûnovanou pobytu G. Casanovy na duchcovském zámku. V hlavním sále zaujme nástropní malba V. V. Reinera a galerie rodu Vald tejnû od téhoï malífie. V zámecké obrazárnû jsou instalována díla man ristick ch a barokních umûlcû a obrazy z b valé vald tejnské galerie. Ve v stavní síni se konají pfiíleïitostné v stavy. V obnoveném zámeckém parku je ve zvlá tním pavilonu vystavena Reinerova freska zachránûná ze zbofieného barokního pitálu. Otvírací doba: IV. - X. stfieda - nedûle 9-16 hod. V. - IX. úter - nedûle 9-18 hod. Informace: nám. Republiky 9, Duchcov tel.: 0417/ , zamekdux@tep.cesnet.cz CISTERCIÁCK KLÁ TER OSEK ZÁMEK DUCHCOV Budova byla postavena dle architekta J. B. Matheye a vstupní bránu vyzdobil ãtyfimi monumentálními plastikami sochafi ãeského baroka M. Braun. PÛvodnû renesanãní zámek s klasicistní úpravou fasád obklopen anglick m parkem s fiadou souso í. Hlavní budova 17

18 Tato stavba nabyla své dne ní podoby pfii velké pfiestavbû provedené stavitelem Octaviem Broggiem v letech Velkolepému interiéru kostela dominuje tuková v zdoba od G. A. Gorbelliniho, fresky od J. J. Stevense a V. V. Reinera a oltáfi s obrazem Nanebevzetí P. Marie od Jana Kry tofa Li ky. Unikátní je i rannû gotická kapitulní síà s dominantním kamenn m pulpitem. Klá ter doplàuje tfiíúrovàová terasovitá zahrada s tekoucí i stojatou vodou, sochy, drobná architektura a okrasné dfieviny vytvofiily pozoruhodn celek doplàující monumentální stavbu klá tera. Oseck klá ter je národní kulturní památka, zachycuje stavební v voj od románského umûní aï po baroko. Informace: Rooseveltova 1, Osek, tel.: 0417/ (kanceláfi) tel.: 0417/ (prûvodci) tel.: 0417/ (vrátnice) fax: 0417/ LOVECK ZÁMEâEK DVOJHRADÍ (TUPPELBURG) ve Msti ovû z roku 1703, kolem zámeãku je celoroãnû pfiístupná obora se zvûfií. DOUBRAVKA - DOUBRAVSKÁ HORA Pfii pfiíjezdu k mûstu Teplice vás vítá typické panorama - Doubravská hora (296 m n. m.), se zbytky opevnûní pocházejícího ze druhé poloviny 15. století. Pozdûji zde Jan Ilburk z Vfiesovic postavil hrad naz van Nov zámek nebo také Doubravka, o kter se za tfiicetileté války vedly úporné boje. Krajsk m hejtmanem byl tento hrad v roce 1655 zbourán. Na jeho zfiíceninách byla v roce 1882 majiteli teplického panství Clary-Aldringeny vystavûna pseudogotická napodobenina hradní architektury s rytífisk m sálem, která dodnes slouïí jako v letní restaurace. BAROKNÍ LOBKOVICK ZÁMEK V BÍLINù Z LET BAROKNÍ ARCIBISKUPSK ZÁMEK VE SVùTCI Z POâÁTKU 18. STOLETÍ vznikl pfied rokem V pfiedhusitské dobû jej drïeli praï tí arcibiskupové, pozdûji se majitelé stfiídali. AÏ do roku 1526, kdy vyhofiel, byl stfiediskem ky perského panství. Po poïáru jiï nebyl obnoven, a tak se dodnes zachovala pouze jeho dispozice, fragment prûãelní hranolovité vûïe a ãást hradebních zdí. HRAD SUKOSLAV Nad obcí Kostomlaty pod Mile ovkou se na místû slovanského hradi tû tyãí zbytky hradu pocházejícího ze 13. století. Roku 1434 byl hrad dobyt husity a od poloviny 15. století nebyl ob ván a pustl. Zachovány jsou zbytky válcové vûïe, obytn ch budov a hradeb. Hrad je pfiístupn na vlastní nebezpeãí. HRAD R ZMBURK Severov chodnû od Starého Oseka byl Hrabi ici v letech postaven obrovsk hrad zvan Riesenburg. Stojí na vysokém skalnatém ostrohu, na nejvy ím a nejbezpeãnûj ím místû jsou zbytky tfiípatrového paláce, vybudovaného na obdélníkovém pûdorysu. TOLA STAR MARTIN V KRUPCE je jedno z nejv znamnûj ích star ch dûlních dûl krupského revíru. Otvírá severozápadní ãást Ïíly Luká, která v historick ch dobách náleïela mezi nejdûleïitûj í rudné Ïíly celého 18

19 krupského revíru. Na 1 km dlouhé prohlídkové trase zhlédnete zpûsob raïení historick ch dlouh ch dûlních dûl, rozdíly ve vyztuïování prostor a zpûsoby dob vání, vãetnû expozice dûlní techniky. KOSTEL SV. JANA K TITELE NA ZÁMECKÉM NÁMùSTÍ V TEPLICÍCH stál na svém místû nejspí e jiï od stfiedovûku. V letech byl K. Laglerem roz ífien na trojlodní barokní baziliku. Vnitfiní vybavení je barokní a rokokové, hlavní oltáfi pfiipomíná stejnou ãást zafiízení chrámu sv. Petra v ímû. V hrobce jsou pohfibeni b valí majitelé Teplic Vchyn tí a nû-ktefií Clary- Aldringenové, náhrobky zasazené do vnûj í zdi kostela pocházejí se starého hfibitova, kter byl v roce 1760 zru en. ZÁMECK KOSTEL POV ENÍ SV. K ÍÎE na Zámeckém námûstí v Teplicích pochází patrnû z 16. století, pseudogotická úprava z let POUTNÍ KOSTEL BOLESTNÉ PANNY MARIE V BOHOSUDOVù pochází z roku 1426, dne ní barokní podobu nabyl kostel na základû návrhû G. a O. BroggiÛ v letech Obklopují jej ambity se sedmi barokními kaplemi, dokonãené r Interiér kostela vyniká bohatû zdoben m baldach nov m oltáfiem z let od F. Tollingera. V areálu poutního kostela zaloïili v roce 1679 jezuité gymnázium, které obnovilo svou ãinnost jako biskupská instituce v roce KOSTEL SV. ALÎBùTY Stavba v novogotickém slohu z let na Zeyerovû námûstí v Teplicích. DUBSK KOSTEL NEPOSKVRNùNÉHO POâETÍ P. MARIE byl postaven dle benátského vzoru v roce 1906 v Dubí. Stavba projektována italsk m architektem Pietrem Bigagliou je ojedinûlá ve stfiední Evropû. 19

20 MùSTSK KOSTEL NANEBEVZETÍ PANNY MARIE SE ZVONICÍ (HUSITSKÁ ULICE) pochází z druhé poloviny 14. století. Novû postaven v letech Zvonice z 1. poloviny 15. století pfiestavûna roku Socha sv. Jana Nepomuckého kolem roku Fara z roku BÍLINA Mûsto vzniklo jiï ve 13. století na místech pûvodního pfiemyslovského hradi tû z druhé poloviny 10. století. Roku 1421 bylo mûsto a hrad dobyto husity a spravováno hejtmanem Jakoubkem z Vfiesovic. V 16. století dochází k renesanãní obnovû dnes ãtvercového námûstí. Prameny alkalické kyselky, které zde vyvûrají, byly vyuïívány jiï v dobách PfiemyslovcÛ, kdy se odpafiováním léãiv ch PITÁLNÍ KOSTEL SV. DUCHA V KRUPCE je pfiipomínán roku 1454, jeho dne ní podoba je z poloviny 16. století. KOSTEL SV. BARBORY s pamûtní deskou Giacoma Casanovy, Duchcov. KOSTEL SV. JAKUBA VùT ÍHO VE SVùTCI PÛvodní románská stavba z první poloviny 13. století, pfiestavován goticky a baroknû. KOSTEL SV. PETRA A PAVLA je tvofien trojlodím s odsazen m, pûtibok m uzavfien m presbytáfiem a je zakryt sedlovou stfiechou. Vedle stojí vûï s pfiilbovou stfiechou a lucernou. V celé architektufie se prolínají gotické a renesanãní prvky, vzniklé za pfiestavby v letech Z pûvodnû gotické stavby se zachovalo zdivo ze 13. století. KOSTEL SV. KATE INY v Bofiislavi, pûvodnû gotick, dne ní barokní podoba z let KOSTEL SV. VAV INCE v Kostomlatech - o starobylém pûvodu svûdãí románsk portál z období pfied rokem Roku 1657 prodlouïen o novou barokní loì. Barokní prûãelí je dílem O. Broggia z roku Na úpatí Kru n ch hor se dochovaly pûvabné hrázdûné chalupy - KfiiÏanov u Hrobu, Îim nebo Mo nov v âeském stfiedohofií. MùSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY - TEPLICKO pramenû získávala vfiídelní sûl. Nejvût ího v znamu nabyly láznû v prûbûhu 19. století, k jejich náv tûvníkûm patfiili napfi. K. H. Borovsk, J. W. Goethe, A. Humboldt. Na místû gotického hradu byl v letech postaven ranû barokní zámek. Informace: KRUPKA Mûsto leïí na jihov chodním úpatí Kru n ch hor v nadmofiské v ce 340 m a fiíká se o nûm, Ïe je nejstar ím nalezi tûm cínu ve stfiední Evropû. V roce 1478 získala Krupka od Vladislava II. mûstsk znak a dûleïitá mûstská práva. Vládnoucí vrchnost KoldicÛ postavila nad mûstem roku 1330 hrad Rosenburg (RÛÏov hrádek). Centrum souãasné Krupky tvofií Mariánské námûstí s historicky v znamnou barokní bazilikou Bolestné Panny Marie. Informace: TEPLICE LeÏí v kotlinû mezi âesk m stfiedohofiím a masivem Kru n ch hor, patfií k nejstar ím lázním v Evropû, v dobû jejich nejvût ího rozkvûtu se zde setkávaly pfiední osobnosti vûdy, umûní a diplomacie. Teplice mají prosperující skláfisk, keramick a strojní prûmysl. LázeÀská tradice mûsta je nejstar í. Podle povûsti kronikáfie Václava Hájka z Liboãan zaãala objevením tepl ch pramenû roku 762, kdy se tryskající vodou ze zemû opafiili vepfii rytífie Kolostuje. Historicky doloïené vût í 20

21 osídlení u teplick ch pramenû spadá do let , neboè zásluhou Judity, druhé manïelky krále Vladislava II., byl u zázraãné vody k poctû sv. Jana Kfititele zaloïen benediktinsk Ïensk klá ter. K velkému rozvoji lázeàství dochází v 16. století, vznikají první lázeàské budovy, pfiijíïdûjí vzne ení hosté s poãetn mi doprovody. V druhé polovinû 17. století jsou jiï Teplice spojovány s rodem Clary-AldringenÛ, zvy ující se náv tûvnost a nároãnost hostí vyvolává nutnost roz ífiení lázní. Svûtové proslulosti dosáhly Teplice v letech po ukonãení sedmileté rakousko-pruské války ( ), kdy po bitvû u Lovosic byly vyhlá- eny nevojensk m mûstem. Poprvé se zde léãili ranûní vojáci obou válãících stran. V ãervnu 1793 naru il Ïivot lázeàského mûsta obrovsk poïár, kter promûnil v popel velkou ãást Teplic. Ihned bylo pfiikroãeno k v stavbû nového mûsta, které by bylo schopno co nejdfiíve pfiivítat dal í lázeàské hosty. Z této doby pochází vût ina objektû, jejichï empírov a klasicistní sloh je pro Teplice charakteristick. Na jafie 1813 byly jiï Teplice tak proslulé, Ïe si je zvolili tfii panovníci protinapoleonské koalice - prusk král, rusk car a rakousk císafi, aby zde prom leli spoleãn postup proti Napoleonovi. Toto setkání se ukázalo v dal ím v voji jako mimofiádnû dûleïité, protoïe o pûl roku pozdûji v památné bitvû u blízkého Chlumce byla ãást armád francouzského vojevûdce poraïena. I po této bitvû se léãili v Teplicích ranûní ze v ech bojujících armád. První polovina 19. století - doba klasicismu - zfiejmû jiï zûstane obdobím nejvût í proslulosti teplick ch lázní. V roce 1812 se zde setkali poprvé a naposledy dva velikáni svûtové kultury - Johann Wolfgang Goethe a Ludwig van Beethoven. Léãil se zde Richard Wagner, koncertovali zde geniální skladatelé a interpreti - Frederyk Chopin a Ferenc Liszt. "âesk Paganini" Josef Slavík uspofiádal v Teplicích své první mimopraïské vystoupení. Z pfiíslu níkû na í obrozenecké generace pfiipomeàme alespoà náv tûvy V. K. Klicpery, Fr. Palackého, J. Jungmanna, J. Dobrovského, J. Nerudy a dal ích. ObÏivu zde na la fiada malífiû z dráïìanského okruhu, ktefií sem pfiijíïdûli, aby portrétovali prominentní osobnosti z celé Evropy. Slavné období teplického klasicismu pfiipomínají dochované budovy, fontány a gloriety, fiada pamûtních desek, ale i speciální expozice lázeàství umístûná s bohat mi sbírkami zdej ího muzea v teplickém zámku. Po roce 1990 dochází ke komplexní rekonstrukci lázeàsk ch domû, které poskytují sluïby na nejvy í úrovni, mûsto vybudovalo nov plaveck areál, zrekonstruovalo budovu Kru nohorského divadla. Informace: DUCHCOV Mûsto leïí na úpatí Kru n ch hor, jeho poãátky sahají ke konci 12. století, kdy se kolem zdej ího dvorce Hrabi icû rozrostla trhová ves Hrabi ín. âasem se tato ves mûnila v mûsto, o nûmï nejstar í záznam pochází jiï z roku 1240, tehdy je tû pod názvem Tockczaw. V roce 1460 Jifií z Podûbrad potvrdil v sady mûsta a udûlil mu i nov znak. Lobkovicové, ktefií zde vládli od roku 1527, vybudovali renesanãní zámek. Pozdûji jej Vald tejnové pfiebudovali na barokní. V roce 1721 byl na námûstí dokonãen kostel Zvûstování Panny Marie. Duchcovsk sochafi Matyá Kuhnel vytvofiil uprostfied námûstí souso í Nejsvûtûj í trojice. Informace: KOMÁ Í VÍÎKA (KOMÁ Í HÒRKA, KNù- ÎI Tù) (809 m n. m.) 21