Rudné hornictví v âechách, na Moravû a ve Slezsku

Transkript

1 Rudné hornictví v âechách, na Moravû a ve Slezsku Obrazy z dûjin tûïby a zpracování J I Í M AJER Nakladatelství Libri Praha 2004

2 PhDr. Jifií Majer, CSc., 2004 Illustrations Jan âáka, Hornické muzeum Pfiíbram a archiv autora, 2004 Odborn recenzent: PaedDr. Josef Velfl Libri, 2004 ISBN

3 Obsah Úvodem... 7 Rudná loïiska âech, Moravy a Slezska... 8 Rudné hornictví na úsvitu dûjin (5 700 pfi. n. l. 5. století n. l.) Doba bronzová ( pfi. n. l.) Doba Ïelezná (650 pfi. n. l. 550/600 n. l.) Rozvoj uïití kovû ( století) Politick a hospodáfisk v voj V roba a vyuïití V robnû-technické zmûny Spoleãenské a ekonomické vazby Nástup drah ch kovû ( století) Politick a hospodáfisk v voj V roba a vyuïití V robnû-technické zmûny Právní a sociální vztahy Spoleãenské a ekonomické vazby UÏitkové kovy na pfielomu stfiedovûku a novovûku ( století) Politick a hospodáfisk v voj V roba a vyuïití V robnû-technické zmûny Právní a sociální vztahy Spoleãenské a ekonomické vazby Stfiíbro na prahu novovûku ( století) Politick a hospodáfisk v voj V roba a vyuïití V robnû-technické zmûny Právní a sociální vztahy Spoleãenské a ekonomické vazby Rudné hornictví v pfiedprûmyslovém období (17. poãátek 19. století) Politick a hospodáfisk v voj V roba a vyuïití V robnû-technické zmûny Právní a sociální vztahy

4 Spoleãenské a ekonomické vazby Îelezáfiství v éfie industrializace (1. polovina 19. poãátek 20. století) Politick a hospodáfisk v voj Îelezáfiství za prûmyslové revoluce V robnû-technické zmûny Právní a sociální vztahy Spoleãenské a ekonomické vazby Hornictví drah ch a barevn ch kovû za technické revoluce (19. poãátek 20. století) Politick a hospodáfisk v voj V roba a vyuïití V robnû-technické zmûny Právní a sociální vztahy Spoleãenské a ekonomické vazby Rudné hornictví za svûtov ch válek a v období mezi nimi ( ) Politick a hospodáfisk v voj V roba a vyuïití V robnû-technické zmûny Právní a sociální vztahy Spoleãenské a ekonomické vazby Rudné hornictví v období znárodnûní ( ) Politick a hospodáfisk v voj V roba a vyuïití V robnû-technické zmûny Právní a sociální vztahy Spoleãenské a ekonomické vazby Závûrem Terminologick slovníãek Prameny a literatura (v bûr)

5 Úvodem Dûjiny hornictví jsou vnitfinû propojeny s dûjinami zemû tak tûsnû, Ïe není moïné je od sebe oddûlit. Ka par Sternberg, 1836 Tûmito slovy pfiírodovûdec a zakladatel Národního muzea v Praze Ka par hrabû Sternberg pfiedznamenal úvodní svazek svého Nástinu dûjin ãeského hornictví. Jimi vyjádfiil nejen koncepci tohoto svého díla, ale vystihl i v razn podíl rudného hornictví ve spoleãenském a hospodáfiském dûní ãeského státu. âeské zemû patfiily mezi oblasti s vysok m poãtem loïisek surovin nejrûznûj- ího druhu, pfiedev ím s obsahem fiady uïitkov ch a drah ch kovû. Dob vání a zpracování tûchto surovin je dramatick m zápasem zaãínajícím v dobû, kterou archeologie klade nûkolik tisíciletí hluboko pfied práh na eho letopoãtu a kterou fiadí je tû k pravûku. TûÏební ãinnost v prûbûhu dûjin stfiídavû zv razàovaly ãi utlumovaly nejen pfiírodní podmínky, ale mnohdy i politické a ekonomické okolnosti. Nûkterá loïiska byla po nûkolika desetiletích ãi staletích vyãerpána, na jiná se následná doba za zmûnûn ch podmínek vracela, aby s nov mi technick mi znalostmi a technologií jejich zásoby dotûïila. Éra rudného hornictví na území âech, Moravy a Slezska trvala témûfi aï do konce 20. století. Vylíãit v celé dûjinné ífii tento mnohotvárn proces, pln úspû n ch a osudov ch zvratû, pfiesahuje moïnosti jednoho svazku. Úãelem této kníïky je proto fiadou sond do minul ch vûkû i do nedávné minulosti pokusit se alespoà v uzlov ch momentech vylíãit atmosféru, v níï vznikaly a zanikaly pokusy o zuïitkování loïisek s obsahem kovû, a naznaãit rysy hlavních zmûn, jimiï byly tyto pokusy vyvolány ãi podmínûny. Bude to tedy cesta po stopách v roby a uïití kovû, jeï byly po tisíciletí uïiteãn mi sluïebníky národû Ïijících na území na eho státu. 7

6 Rudná loïiska âech, Moravy a Slezska Geologickou stavbou náleïí území na eho státu ke dvûma základním stavebním prvkûm k âeskému masivu (âechy, západní a stfiední Morava) a ke Karpatské soustavû (v chodní a jihov chodní Morava). Jejich geologick v voj a morfologie povrchu jsou znaãnû odli né. V âeském masivu probíhal v nûkolika cyklech v prvohorách (období pfied miliony let), v druhohorách ( milionû) a tfietihorách (65 1,8 milionû). Naproti tomu v Karpatské oblasti jsou star í elementy souãástí druhohorního a sedimentaãního prostoru, z nûhoï vzniklo koncem druhohor a v tfietihorách mohutné pásmo Karpatského pohofií. Horotvorné pochody v nûm probíhající byly ve vnitfiním oblouku provázeny silnou vulkanickou ãinností. âesk masiv pfiedstavuje v geologické stavbû stfiední Evropy tektonicky omezenou kru, která byla nûkolikrát zvednuta nad své okolí a vystavena hluboké denudaci. Jsou v ní zachovány zbytky horninov ch komplexû, které poznamenaly velmi rozmanité horninotvorné procesy s pfiestávkami probíhajícími od prekambria v prvohorách aï do ãtvrtohor. Témûfi ve v ech etapách pestrého v voje vznikala v jednotliv ch geologick ch jednotkách rudná loïiska. Geneticky odráïejí velmi komplikovan v voj, kter se udál na malém prostoru, kde se dostaly do tûsného sousedství rudné akumulace li ící se vûkem, látkov m sloïením i strukturnû. Zprvu vznikla loïiska kyzov ch, manganov ch a nûkter ch Ïelezn ch a niklov ch rud a postupnû vût ina polymetalick ch loïisek, loïiska zlata, uranu a cínowolframov ch rud. Závûr tohoto procesu bûhem tfietihor a ãtvrtohor (od doby pfied 1,8 milionu let) je charakterizován mineralizací spojenou s projevy koncentrace Ïeleza, uranu a ãásteãnû i niklu. Bûhem geologick ch procesû se vytvofiily rûzné typy rudn ch loïisek. Mezi nimi pfievaïovala Ïilná loïiska, vzniklá vyplnûním trhlin v zemské kûfie z nitra zemû unikajícími plyny a roztoky. Îilná loïiska jsou plochého, polostrmého a strmého uloïení. Mûla zpravidla malou mocnost, místy v ak dosahovala tfií i více metrû. Strmû uloïená polymetalická loïiska vznikla napfiíklad v Kutné Hofie a v Pfiíbrami o mocnosti od nûkolika centimetrû aï do dvou metrû. Druh m typem jsou plástevnatá loïiska s úklonem rudn ch tûles od 30 do 65, o mocnosti od 1,6 m do 25 m, napfiíklad Ïelezorudné loïisko Kru ná hora u Berouna. LoÏiska se utváfiela i ve tvaru ãoãek, napfiíklad Ïelezn ch rud 8

7 Rudná loïiska âech, Moravy a Slezska Schematická tektonická mapa âeského masivu s rudn mi loïisky. J. H. Bernard Z. Pouba et alii: Rudní loïiska a metalogeneze ãeskoslovenské ãásti âeského masivu. Praha v okolí Medlova u Uniãova, ãi se zformovala do sloupovitého zrudnûní o mocnosti aï jednoho metru, napfiíklad ve zlatorudné lokalitû Krásná Hora. LoÏiska cínowolframová se kromû Ïil vytvofiila i do tvaru pàû, zejména v Horním Slavkovû. Kromû tûchto hlavních typû vznikala loïiska nepravideln ch tvarû, mnohdy o velk ch rozmûrech, napfiíklad mûdirudné loïisko Zlaté Hory. Uranová loïiska se v âeském masivu vytvofiila ve dvou etapách v období pfied miliony let a pfied miliony let. Do první etapy se fiadí vznik uranov ch loïisek Ïilného typu, do druhé loïisek uloïen ch v kfiídov ch sedimentech. V západních Karpatech loïiska uranu vznikla vût inou vlivem hydrotermálních procesû a byla uloïena v sedimentech. K Ïilnému typu patfií v echny Ïíly a Ïilné systémy napfiíklad v Jáchymovû, Horním Slavkovû a v Pfiíbrami. LoÏiska uranu mají i ãoãkovit tvar, napfiíklad v RoÏné, Zadním Chodovû a jinde, pfiípadnû tvar sloupcovit, napfiíklad Vítkov. K vrstevnat m loïiskûm v kfiídov ch útvarech ãoãkovitého tvaru patfií Hamr na Jezefie, StráÏ pod Ralskem, MimoÀ a dal í. Koncentrace uranu jsou vázány i na uhlí nebo na proplástky uheln ch jílû a tufû. K tomuto typu patfií napfiíklad loïiska Odefi, Ruprechtov a dal í. âeské zemû se vyznaãují velk m mnoïstvím sv m pûvodem znaãnû roz- 9

8 Rudná loïiska âech, Moravy a Slezska Rudná Ïíla procházející údolím. Georgius Agricola: De re metallica libri XII. Basileae díln ch rudn ch loïisek. Nûkteré z nich, napfiíklad Ïilná loïiska zlata, stfiíbra a cínu, patfií ke klasick m evropsk m typûm. Z geochemického hlediska pfiedstavuje âesk masiv sv m obsahem uranu v raznû anomální území euroasijského kontinentu, které jinde nemá obdoby. AÏ na malé v jimky lze na území ãeského státu zjistit v skyty témûfi v ech nerostn ch surovin a v ech jejich genetick ch typû. Tato skuteãnost byla dûsledkem velké rozmanitosti geologické stavby a sloïitého a mnohotvárného v voje, provázeného procesy vedoucími ke koncentraci nûkter ch látek. Metalogenetická mapa na ich zemí registruje na 900 rudn ch loïisek a témûfi stejn poãet v skytû. Ve vût inû jsou povahou drobná, jako stfiední a velká je moïné oznaãit jen nûkolik desítek lo- Ïisek. Pfiesto jejich kapacita umoïnila v ãasovém rozpûtí nûkolika tisíciletí vznik hornictví a rozsáhlé kály v robní ãinnosti, zprvu fiemeslné a manufakturní a posléze prûmyslové. Souãasnû se bûhem geologického v voje v âeském masivu a v Karpatské soustavû vytvofiilo iroké spektrum nerudn ch surovin, jeï se jiï od prvních civilizaãních epoch téï staly v robními materiály. Geologick v voj na území âeské republiky probíhal v nûkolika cyklech 10