Z fauny zde mûïeme zahlédnout napfi. ãolka horského, datla ãerného a h la obecného.

Transkript

1 Pfiíroda Litomûfiicka má své rarity a zajímavosti. Labskou soutûskou zvanou Porta Bohemica vstoupíte do malebného zákoutí regionu. eka Labe je zde od Velk ch Îernosek aï do Litomûfiic lemována vinohrady, které navazují na tradici pûstování vína zaloïené jiï císafiem fiímsk m a králem ãesk m Karlem IV. âeské stfiedohofií láká sv m panoramatem zejména pfii pohledu od vnitrozemí, mnohé by mohli vyprávût fotografové a malífii, ktefií zde v prûbûhu staletí na li vdûãné námûty. VERNE ICKÉ ST EDOHO Í SEDLO (726 m n. m.) Národní pfiírodní rezervace. V blízkosti obce Libû ice se nachází Sedlo, nejvy í hora Vernefiického stfiedohofií poskytující krásn pohled do podhûfií a âeské tabule. Hora sopeãného pûvodu má ostr vrcholov hfieben, kter je obklopen rozlehl mi suèov mi poli. V lesních porostech pralesovitého charakteru jsou mohutné buky, lípy, duby a kleny. Na skalách mûïeme pozorovat charakteristickou sloupcovitou odluãnost a vzácnou teplomilnou kvûtenu. V âeském stfiedohofií je to jediná lokalita s v skytem hvûzdnice alpské. Území okresu Litomûfiice má pestr krajinn ráz. Na jihu se rozprostírá rovina âeské tabule, ze které jen zfiídka vystupují jednotlivé kopce sopeãného pûvodu ( íp, Hazmburk); na severu a severozápadû se tyãí vrcholky âeského stfiedohofií z ãediãové a znûlcové horniny a na severov chodû najdeme pískovcové útvary Kokofiínska. KOKO ÍNSKO Jednou z chránûn ch krajinn ch oblastí (od roku 1976), které zasahují na území Litomûfiicka, je Kokofiínsko. Geologicky jde o naprosto odli n typ neï âeské stfiedohofií. Vyskytují se tu pfiedev ím kvádrové pískovce v rûzn ch stadiích jejich rozpadu. Zajímavou scenérii této oblasti tvofií stupàovité plo iny, protkávané kaàonovit mi údolími. V dûsledku zvûtrávání hornin vznikají na skalních blocích rûzné v klenky, skalní okna a brány. âeské ST EDOHO Í Pomûrnû rozsáhlé pohofií, jedineãné svou znaãnou ãlenitostí a unikátním reliéfem, rozkládající se na území sedmi okresû. Vzniklo sopeãnou ãinností v mlad ích tfietihorách. Od roku 1976 je vyhlá eno chránûnou krajinnou oblastí, na jejímï území najdeme 39 pfiírodních památek a rezervací, z toho 15 na Litomûfiicku. âeské stfiedohofií se dûlí na dva podcelky - Vernefiické stfiedohofií (pfieváïnû na pravém bfiehu Labe) a Mile ovské stfiedohofií (na bfiehu levém). PfievaÏují zde dubohabrové lesy a ve vlhãích a vy ích stinn ch polohách buãiny. Z rostlinstva se tu dafií nelesnímu spoleãenství skal a sutí, spoleãenství travnat ch slunn ch strání stepního a lesostepního charakteru a spoleãenství tzv. bíl ch strání s opukov m podkladem - roste zde mnoho vzácn ch druhû (napfi. orchideje - ãeleì vstavaãovit ch). Zajímavostí je i v skyt je tûrky zelené (na e nejvût í je tûrka, dorûstající aï 30 cm), led- Àáãka fiíãního, skorce vodního atd. Z fauny zde mûïeme zahlédnout napfi. ãolka horského, datla ãerného a h la obecného. BÍLÉ STRÁNù Národní pfiírodní památka. Nachází se v tûsné blízkosti mûsta Litomûfiic. Vyskytují se zde ekosystémy, charakteristické pro jiïní a jihov chodní okraj âeského stfiedohofií. Tato oblast byla chránûna jiï pfied rokem 1938 nûmeck m okra lovacím spolkem. Podkladem Bíl ch strání jsou vápnité slínovce. Suché a teplé klima údolí Pokratického potoka vytváfií podmínky pro v skyt teplomiln ch travnat ch porostû, napfi. lnu Ïlutého a lnu tenkolistého, sasankovky lesní a medovníku meduàkolistého. Toto území patfií k nejv znamnûj ím na severu âech, protoïe se zde vyskytují zástupci ãeledi vstavaãovi- 1

2 t ch - na ich orchidejí. Roste tu napfi. tofiiã muchonosn, vstavaã nachov a stfieviãník pantoflíãek. Lokalita je v ak v znamná i zoologicky. DUBÍ HORA (463 m n. m.) Národní pfiírodní památka. V blízkosti obce Konojedy na severozápadním úboãí masivu Dubí hory bylo odkryto ãelo lávového proudu, vytváfiející neobvyklou formu odluãnosti v podobû vedle sebe naskládan ch bochníkû, které vznikly druhotn m pfiíãn m rozpukáním. Dubí hora je vût inou zalesnûná. Vyskytují se zde chránûné druhy rostlin, jako je mochna skalní a vstavaã osmahl. HOL VRCH U HLINNÉ (574 m n. m.) Pfiírodní rezervace. Erodované zbytky ãediãového pfiíkrovu místy tvofií aï desetimetrové sloupce. Vyskytují se zde zvlá tû chránûné druhy rostlin - koniklec otevfien, kter je kriticky ohroïen m druhem, a koniklec luãní ãesk. Z dal ích rostlin mûïeme jmenovat napfi. lilii zlatohlávka a chrpu chlumní. KALVÁRIE (T ÍK ÍÎOV VRCH, T I K ÍÎE) (239 m n. m.) Pfiírodní rezervace. âást pravobfieïního masivu âeské brány (Porta Bohemica), nacházející se u Velk ch Îernosek. Chránûné území se skládá ze dvou vrchû - Kalvárie a Velké Venduly -, které jsou oddûleny Jelením pfiíkopem. Nalezneme zde stepní kvûtenu - kozinec rakousk, kavyl IvanÛv, kosatec bezlist, tafiici skalní, diviznu brunátnou a mnoho dal ích. PLE IVEC (509 m n. m.) Pfiírodní památka. Vrch s rozlehl mi ãediãov mi sutûmi, na jejichï úpatí (ze západní a severozápadní strany) se nachází ledové jámy, kde se aï do konce jara drïí sníh a led. Lokalita je v znamn m hnízdi tûm vzácn ch druhû ptákû, pfiedev ím dravcû a sov. RADOB L (399 m n. m.) Pfiírodní památka. Pfiírodní památkou ãediãového vrchu nad mûstem Litomûfiice je tûïbou odkrytá jeho severojiïní ãást, kde mûïeme pozorovat sloupcovitou odluãnost horniny. JiÏní svahy jsou pokryty travnatou vegetací skalní stepi. Vyskytují se zde vzácné a chránûné druhy rostlin, mezi nimiï najdeme diviznu brunátnou, bûlozáfiku liliovitou a kozinec bezlodyïn. BOB Í SOUTùSKA Pfiírodní památka. Údolí Bobfiího potoka pramenícího na úboãí Bukové hory ve v ce 600 m s vodopády a vzácnou kvûtenou u dna rokle chladnomilnou, pfii vrcholcích pfiíkr ch skalních stûn teplomilnou. Mezi v znamné druhy, které se zde vyskytují, patfií rûïe alpská, mûsíãnice vytrvalá a tafiice skalní. HRADI Tù (545 m n. m.) Pfiírodní památka. Kopec u obce Hlinná s ãásteãn m borov m porostem na vrcholu. Chránûné území je na jeho jiïním a jihozápadním svahu. Chránûny jsou bylinné porosty, kde se vyskytuje napfi. koniklec otevfien, koniklec luãní ãesk a koniklec HackelÛv. MILE OVSKÉ ST EDOHO Í MILE OVKA (837 m n. m.) Národní pfiírodní rezervace. Mile ovka, nejvy í hora âeského stfiedohofií se vypíná nad obcí Velemín a v raznû pfievy uje okolní terén, coï zpûsobuje velkou vûtrnost a silnou boufikovou aktivitu (v prûmûru je zde roãnû pouze 5 dnû bezvûtfií a 30 boufikov ch dnû). Tím jsou poznamenány pfiedev ím stromy, které tady mají typickou vlajkovou nebo bajonetovou formu. Velmi v znamné jsou bezlesé ãásti hory, pfiedev ím pak cca 30 m vysoká skalní stûna naz vaná V fií skály. Vyskytuje se zde napfi. kapradinka skalní, kosatec bezlist a medvûdice léãivá. Od roku 1905 je na vrcholu meteorologická stanice a turistická chata. LOVO (570 m n. m.) Národní pfiírodní rezervace, kterou vede nauãná stezka Lovo - Boreã. Toto chránûné území zahrnuje vrcholky a ãásteãnû i svahy dvou vrchû - Velkého a Malého Lovo e - s odli nou geologickou stavbou. Velk Lovo (570 m) je v znamnou krajinnou dominantou. Je tvofien ãediãov mi horninami a má bohat í vegetaci. Vyskytují se zde travnaté porosty skalní ste- 2

3 pi, lesostepní porosty a suèov les, vãetnû chránûn ch druhû rostlin, napfi. tfiemdava bílá, kosatec bezlist, koniklec luãní ãesk a bûlozáfika liliovitá. Mal Lovo (489 m), naz van téï Kybiãka, je tvofien znûlcov mi horninami. BOREâSK VRCH (446 m n. m.) Národní pfiírodní památka, kterou vede nauãná stezka Lovo - Boreã. Zalesnûn kopec u Velemína s rozlehl mi deskov mi sutûmi na svazích. Zvlá tností jsou pfiedev ím v zimním období tzv. ventaroly - v rony teplého a vlhkého vzduchu. Jev pfiipomíná komínov tah u kamen - na úpatí svahu je nasáván vzduch, kter se v puklinách ohfiívá a obohacuje o vlhkost a poté stoupá nahoru k otvorûm u vrcholu kopce. V letním období proudí vzduch obrácenû, a tak mûïeme spatfiit na úpatí kopce ledové krápníky. Teplotní rozdíl okolního prostfiedí a z ventarol unikajícího vzduchu b vá aï 16 stupàû. Vyskytují se zde rostliny, které nesná ejí teploty pod bodem mrazu. Mezi zvlá È chránûné druhy patfií napfi. koniklec otevfien, hvozdík py n a kosatec bezlist. B EZINA Pfiírodní rezervace. Nachází se pod Mile ovkou cca 3 km od obce Mile ov. Chránûna je zde více neï 170 let stará kvûtnatá buãina a jediné ra elini tû v Mile ovském stfiedohofií, vzniklé v dûsledku pfiehrazení sesuvem a nahromadûním vody. Na hladinû takto vzniklého jezírka s dvûma ostrûvky Ïivé ra eliny rozkvétají v pozdním letû Ïluté kvûty bublinatky obecné. Dafií se zde i rosnatce okrouhlolisté. Faunu zastupuje pfiedev ím ãolek obecn, ropucha zelená a skokan hnûd. LIPSKÁ HORA (689 m n. m.) Pfiírodní rezervace. Nad obcí Lipá se tyãí skalnat znûlcov vrch, ãásteãnû zalesnûn, s ãetn mi kfiovinami a vzácnou kvûtenou, mezi níï najdeme hvozdík siv, bûlozáfiku liliovitou a medvûdici léãivou. Na vrcholov ch skalních plotnách mûïeme pozorovat pfiírodní deskovit rozpad horniny. KO ËÁLOV (481 m n. m.) Pfiírodní památka. Mohutn skalnat ãediãov vrch nad mûstem Tfiebenice. Chránûny jsou ãásti svahû a skal s teplomiln mi spoleãenstvy rostlin, mezi neï patfií napfi. hlaváãek jarní, kosatec bezlist. Vyskytuje se zde ve vût í mífie i dub p fiiv - ipák. STÁTNÍ ZÁMEK LIBOCHOVICE Náv tûvníky Libochovic pfiivítá na libochovickém námûstí nádhern barokní zámek, zrcadlící se ve vodách fieky Ohfie. Patfií k nejv znamnûj ím barokním památkám v âeské republice. PÛvodní dfievûnou tvrz, která zde stávala jiï na poãátku 13. století, nechal její tehdej í majitel Zbynûk Zajíc z Valdeka, pán z Hazmburka, ve 14. století pfiestavût do gotické podoby, ale jiï roku 1424 tvrz vypálili husité a zûstala v rozvalinách. Teprve roku 1558, kdy se majiteli libochovického panství stali Lobkovicové (Jan z Lobkovic), se zaãalo s v stavbou jednopatrového zámku v renesanãním slohu. Po bitvû na Bílé hofie (kdy byl poslední z rodu LobkovicÛ za úãast na vzpoufie proti císafii odsouzen a uvûznûn na hradû Lokti, kde r zemfiel) získali zámek ternberkové. Pfii velkém poïáru Libochovic v roce 1661 v ak vyhofiel i zámek a nedlouho poté, roku 1676, bylo panství prodáno rakouskému lechtici Gundakaru Dietrichsteinovi, kter nechal zámek pfiestavût v letech do barokní podoby. Stavbou byl povûfien italsk architekt A. della Porta. Od té doby zámek svûj vzhled uï v raznû nezmûnil. V zámeckém interiéru je nejvût ím a nejhonosnûj ím prostorem tzv. SaturnÛv sál, kter prostupuje dvûma patry budovy. Jednotlivé komnaty zámku jsou zdobeny nástropními malbami - freskami od italského malífie F. Marchettiho. K nejcennûj ím exponátûm patfií fiada gobelínû z Bruselu, Antverp a Audenardu. Náv tûvníky zaujme také velké mnoïství rûzn ch zámeck ch kachlov ch kamen. V zdobu místností doplàují kolekce pláten od C. Schrödra (uãitele P. Brandla). Stálá expozice v pamûtní síni zámku pfiipomíná Ïivot a dílo geniálního vûdce - lékafie, básníka a pedagoga svûtového vûhlasu Jana Evangelisty Purkynû, kter se zde roku 1787 narodil. 3

4 Pfiilehl zámeck park zaloïil koncem 17. století ãesk zahradník J. Tulipán po vzoru francouzsk ch versaillesk ch zahrad. Park byl pozdûji roz ífien a koncipován jako park anglick. Na jeho nynûj ích 25 hektarech je velké mnoïství vzácn ch cizokrajn ch stromû, mezi nimiï se procházejí pávi a dokreslují vzácnost zámku. Pro náv tûvníky jsou pfiipraveny tradiãní prohlídky historick ch interiérû i exteriérû a v sezónû netradiãní veãerní prohlídky za úãasti historick ch postav a stra idel a v Saturnovû sále oblíbené koncerty. Kontakt: Státní zámek Libochovice, ãp Libochovice tel.: 0419/591443, fax: 0419/ spool@lovonet.cz V., VI. + IX. Út - Ne 9-17 hod. VII. + VIII. Út - Ne 9-18 hod. IV. + X. So + Ne 9-16 hod. XI. - III. zavfieno (moïno pfiedem objednat) Po zavfieno. STÁTNÍ ZÁMEK PLOSKOVICE PoblíÏ Litomûfiic byl v letech na místû zbofiené pûvodní stfiedovûké tvrze postaven zámek jako letní sídlo pro Annu Marii Franti ku, pozdûji velkovévodkyni toskánskou. Stavitelem (dle návrhu litomûfiického stavitele O. Broggia) byl pravdûpodobnû K. I. Dienzenhofer. Roku 1805 pfiecházejí Ploskovice do majetku toskánské vûtve HabsburkÛ a roku 1849 se celé ploskovické panství stalo soukrom m majetkem penzionovaného císafie Ferdinanda V. Dobrotivého z rodu HabsburkÛ, posledního korunovaného ãeského krále. V té dobû ( ) byl zámek roz ífien (pfiistavûno druhé patro), interiér upraven a pûvodnû parková zahrada pfiemûnûna a roz ífiena na pfiírodní krajinn park v anglickém stylu s vodními plochami a sochafiskou v zdobou. Stavebních prací se ujali J. Bûlsk a J. Pokorn, ktefií zdûraznili rokokov ráz zámku. Vnitfiní v zdobu provádûl malífi J. Navrátil a sochafi V. Lev. V majetku HabsburkÛ byly Ploskovice aï do roku 1918, kdy se jejich správy ujal ãeskoslovensk stát. Zfiídil zde letní sídlo ministerstva zahraniãních vûcí, ãast mi hosty b vali Edvard Bene a Jan Masaryk. Pro náv tûvníky zámku jsou pfiipraveny tradiãní prohlídky historick ch interiérû i exteriérû, v sezónû netradiãní veãerní prohlídky za úãasti historick ch postav a stra idel. Oblíbené jsou zdej í koncerty. Kontakt: Státní zámek Ploskovice, ãp Ploskovice, tel./fax: 0416/ V., VI. + IX. Út - Ne 9-17 hod. VII. + VIII. Út - Ne 9-18 hod. IV. + X. So + Ne 9-16 hod. XI. - III. zavfieno (moïno pfiedem objednat) Po zavfieno. STÁTNÍ HRAD HAZMBURK irokému okolí dominuje zfiícenina hradu Hazmburk, postaveného po polovinû 13. století na území rodu LichtemburkÛ. Od roku 1335 se nacházel v majetku ZbyÀka Zajíce z Valdeka, podle nûhoï dostal hrad nové jméno (pûvodní název Klap se zmûnil na Hasenburg - ZajícÛv hrad - poãe tûno na Hazmburk). Tehdy byl hrad roz ífien o v chodní ãást s oválnou âernou vûïí. Roku 1336 se hrad dostal do vlastnictví krále Jana Lucemburského, kter jej roku 1558 prodal LobkovicÛm. Po polovinû 16. století byl hrad opu tûn. S jeho zbytky, pfiedev ím s âernou vûïí, je spjato mnoho povûstí. V stup vás odmûní pfiekrásn m v hledem na celou krajinu, prûvodci vás provedou po celém areálu hradu a umoïní vám i v stup na tzv. Bílou vûï. Na hradû jsou pofiádána v turistické sezónû ãetná tematická vystoupení a speciální programy. Kontakt: Státní zámek Libochovice, ãp Libochovice tel.: 0606/820015, fax: 0416/ I. - III hod. IV. - IX hod. X. - XII hod. VODNÍ HRAD BUDYNù NAD OH Í Hrad vlastnili ãe tí panovníci aï do doby Jana Lucemburského, kter jej prodal ZajícÛm z Hazmburka, v jejichï majetku byl aï do roku 1613, kdy pfie el do rukou ternberkû. Posledními majiteli lechtického pûvodu byli Herbersteinové a od roku 1946 je objekt ve vlastnictví mûsta Budynû. PÛvodnû dfievûn hrad nechal na poãátku 13. století 4

5 král Pfiemysl Otakar I. pfiestavût na ranû gotick vodní hrad a ve druhé polovinû 15. století se opût doãkal pfiestavby, tentokrát pozdnû gotické. Poslední velk zásah probûhl roku 1575, kdy byl upraven na renesanãní zámek, pûvodnû ãtyfikfiídl, a stal se nejhonosnûj ím pansk m sídlem v âechách. Do dne ních dob se dochovala jeho západní a severní ãást. Kontakt: tel.: 0411/ IV. - IX. Út - Ne hod., hod. X. - III. So - Ne hod. Zájezdy lze objednat i mimo náv tûvní dobu. HELFENBURK (HRÁDEK) âast m v letním cílem v okolí Ú tûka je hrad Helfenburk, zvan také Hrádek. První zmínky sahají do roku 1375, kdy jej Hanu z Helfenburku prodal i s cel m panstvím praïskému arcibiskupovi Janu Oãkovi z Vla imi. Ten hrad podstatnû roz ífiil. Jeho nástupce Jan z Jen tejna nechal v letech vybudovat hlavní mohutnou ãtyfibokou vûï a dokonãil dodnes zachované hradby 12 m vysoké a 277 m dlouhé. Zachované brány s vpadlinami pro padací mosty jsou názornou ukázkou stfiedovûké fortifikace. Za vlády praïsk ch arcibiskupû hrad slouïil jako skr pro klenoty, relikvie a pro knihovnu Svatovítského chrámu v Praze. Hrad mûnil majitele, vlastnili jej mj. Michalovicové, RoÏmberkové a ternberkové. V roce 1467 ho dobyla vojska krále Jifiího z Podûbrad. Po majetkov ch pfiesunech dostali Helfenburk Sezimové, ktefií zde v ak jiï nebydleli. O víkendech, kdy je na hradû prûvodcovská sluïba, je moïno obdivovat z hradní vûïe pûdorys hradu, okolní lesy a siluetu Velkého a Malého Sedla. KALICH Mohutn skalnat vrch nad obcí Tfiebu ín se zbytky ÎiÏkova hradu, postaveného roku 1421 na místû pûvodního opevnûní fiádu nûmeck ch kfiiïovníkû, které Jan ÎiÏka z Trocnova dobyl na jafie roku 1421 pfii svém taïení proti Litomûfiicím. KdyÏ ÎiÏka pfii el i o druhé oko, stal se Kalich jeho útoãi tûm. Po smrti ÎiÏky zûstal Kalich v drïení jeho bratra Jaroslava a sestry AneÏky a zfiejmû zde Ïila i ÎiÏkova dcera. Husitská posádka tu setrvala i po poráïce husitû v bitvû u Lipan aï do roku Majitelé se pak stfiídali, hrad byl osídlen do poslední ãtvrtiny 15. století. Jindfiichovi, pfiedku rytífiského rodu Kam ck ch z Pokratic. Roku 1352 hrad získal Jan Zajíc z Hazmburka. Poté se majitelé hradu stfiídali, byl opu tûn aï kolem roku 1600, kdy jeho v znam upadl po v stavbû nového lech-tického sídla - novorenesanãního zámeãku. KO ËÁLOV Skalnat ãediãov vrch se zbytky hradu nad Tfiebenicemi, odkud je nádhern rozhled po okolní krajinû. Hrad s velkou kvádrovou oválnou vûïí byl vybudován asi na poãátku 14. století jako centrum pro správu majetku klá tera sv. Jifií na PraÏském hradû. Hrad je poprvé písemnû doloïen roku S nástupem husitství získali hrad i s dal ím klá terním majetkem Kaplífiové ze Sulevic. Objekt byl v ak pro majitele nepohodln, a proto si nechali u vsi Ko Èálova postavit dvû tvrze. V období tfiicetileté války je jiï uvádûn jako pust. Bohaté archeologické nálezy z této lokality je moïno spatfiit v Muzeu ãeského granátu v Tfiebenicích. OLTÁ ÍK (HRÁDEK) Zbytky hradu na vrchu hory (565 m n. m.) nad obcí Dûkovka, odkud je pûkn rozhled do okolního kraje. Po roce 1426 ho zaloïil husitsk hejtman Jakoubek z Vfiesovic na ochranu svého majetku v jihozápadní ãásti âeského stfiedohofií pfied katolick mi pány z Hazmburka a Kaplífii ze Sulevic. Ve druhé polovinû 15. století se hrad dostal do majetku rytífiû z Polenska, od roku 1468 pánû z Hazmburka a od druhého desetiletí 16. století jej vlastnil Vilém z Ilburka. Jako pust je uvádûn od roku K dal ím zajímav m místûm se zbytky a rozvalinami star ch hradû patfií Levín, Lití, Oparno, Ostr, Panna, Skalka a ebín. KAM K Novorenesanãní zámeãek a zfiícenina hradu tvofií dominantu okolí. Hrad byl dostavûn kolem roku 1319 ãesk m králem Janem Lucembur-sk m a udûlen v léno 5

6 BROZANY Obec na fiece Ohfii, poprvé zmiàovaná roku Nachází se zde kostel sv. Gottharda, pûvodnû románsk, postaven ve 2. ãtvrtinû 13. století a nûkolikráte pfiestavovan (goticky i renesanãnû). Zajímav je i renesanãní ml n vyzdoben psaníãkov mi sgrafity a renesanãní tvrz ze 3. ãtvrtiny 16. století. BUDYNù NAD OH Í B valé královské mûsto, kde uprostfied námûstí stojí farní kostel sv. Václava, pûvodnû ranû gotick (ze 13. století), poté nûkolikráte upravovan a po poïáru mûsta roku 1669 vystavûn v barokní podobû. Uvnitfi kostela nalezneme cennou oltáfiní menzu a památky na b valé drïitele mûsta - rod ZajícÛ z Hazmburka (napfi. epitaf Jifiího Zajíce z Hazmburka z roku 1577). DOKSANY Památkov komplex stfiedoevropského v znamu, pûvodnû románsk Ïensk premonstrátsk klá ter, byl zaloïen knûïnou Gertrudou (manïelka kníïete Václava II.) v letech V husitsk ch dobách byl nûkolikrát zpusto en a na konci 17. století baroknû pfiestavûn. V roce 1782 do lo k jeho zru ení a v 19. století k úpravû na zámek s hospodáfisk m zázemím. V znamnou památkou je barokní klá terní kostel Narození Panny Marie, postaven v letech T. Hafeneckerem na místû pûvodní románské baziliky z poãátku 13. století. Dodnes je zachována krypta a baroknû pfiestavûná apsida. Kostel sám má bohatou barokní v zdobu. Pozoruhodná je vstupní brána. V klá terním parku jsou rozmístûné men í objekty - pavilony, salla terena a rûzné plastiky. HORA ÍP Mytická hora âeské zemû, jejíï vrchol byl podle nálezû pravûké a stfiedovûké keramiky patrnû kultovním místem. Románská rotunda sv. Jifií a Vojtûcha zde stála jiï pfied rokem 1126, v témïe roce, na poãest vítûzství kníïete Sobûslava I. v bitvû u Chlumce nad nûmeck m králem Lotharem, byla pfiestavûna. Hora íp je místem konání mnoha národních poutí a táborû lidu. V roce 1848 byl odtud slavnostnû odvezen kámen do základû Národního divadla v Praze. HO ËKA Obec doloïená k roku 1352, která se uï ve 14. století stala mûsteãkem. B val zde pravdûpodobnû i panovnick dvûr PfiemyslovcÛ. PÛvodnû románsk kostel sv. Otmara byl goticky pfiestavûn a v 18. století zbarokizován. Dal ím kostelem na katastru obce je pozdnû barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z poloviny 18. století. Na námûstí sloup Nejsvûtûj í Trojice, pocházející z roku LIBù ICE Na místû pûvodní ranû barokní jezuitské rezidence z roku 1654 byl vybudován v letech pozdnû barokní zámek, pfied nímï jsou ãetné barokní sochy svûtcû a andílkû. Na návsi empírov kostel Nanebevzetí Panny Marie (z let ) se star í vûïí pûvodního kostela. LITOMù ICE Sídlo litomûfiické diecéze a sídelní biskupské mûsto. Na Dómském vrchu zaloïil jiï roku 1057 kníïe Spytihnûv II. kapitulu s románskou bazilikou, pozdûji goticky pfiestavûnou a zbofienou v letech Roku 1655 zde bylo zaloïeno biskupství, pro jehoï potfieby byl pûvodní kostel pfiestavûn v letech litomûfiick mi staviteli G. Broggiem a B. Spinettim. Dokonãovací práce provedl D. Orsi. Bohaté v zdobû interiéru vévodí ãerná a zlatá barva, jsou tu mj. obrazy K. kréty. Po katedrále realizoval G. Broggio v letech v stavbu biskupské 6

7 rezidence (dnes sídlo v pofiadí osmnáctého litomûfiického biskupa) a kaple sv. Jana Kfititele (1667). Církevní komplex na Dómském vrchu dotváfiejí kanovnické domky, objekt probo ství a kapitulní konzistofi. I ve mûstû nalezneme celou fiadu církevních objektû, napfi. barokní kostel sv. Václava, dûkansk kostel V ech svat ch, jezuitsk kostel Zvûstování Panny Marie, klá terní kostel sv. Jakuba, kapucínsk kostel sv. Ludmily a kostel sv. Vojtûcha. LOVOSICE První zmínka pochází z roku 1143, kdy se objevují v darovací listinû krále Vladislava II. jako zboïí strahovského klá tera. Barokní kostel sv. Václava na námûstí byl postaven v letech P. A. Versou a vyzdoben freskami J. J. Czecha. Má pfieváïnû rokokov interiér. Na v chodní stranû je umístûna fiada pískovcov ch plastik z 18. a 19. století. V západní ãásti mûsta stojí secesní evangelick kostel z roku OSTRÉ B valé poutní místo na návr í zvaném Kalvárie se skupinou tfií kaplí s BoÏím hrobem, patrnû od O. Broggia z let Zachovalo se mohutné schodi tû se zbytky kfiíïové cesty a barokních soch. ROUDNICE NAD LABEM Mûsto patfiilo aï do roku 1431 praïsk m arcibiskupûm, coï se zákonitû projevilo i v jeho architektonickém v voji. Dokládá to pfiedev ím pûvodnû gotick kostel Panny Marie, upravovan v 1. polovinû 18. století O. Broggiem jako baroknû gotick, augustiniánsk klá ter, zachovan pfieváïnû v podobû z 1. poloviny 14. století. Za jednu z nejhezãích kaplí je povaïována kaple sv. Viléma, postavená roku 1726 O. Broggiem a vyzdobená freskami V. V. Reinera. TEREZÍN Pevnostní mûsto, na v chodní stranû námûstí je centrálnû umístûn kostel Vzkfií ení Pánû. Jedná se o empírovou stavbu z let , na niï z obou stran navazují klasicistní objekty. Ú TùK Historické mûsto na skalním ostrohu nad soutokem Loubního a Ú tûckého potoka. Námûstí dominuje barokní kostel sv. Petra a Pavla z roku V jeho interiéru jsou dfievûné plastiky fiezbáfie J. J. Vanãury a oltáfiní obraz od K. kréty. S kostelem tvofií pûsobiv celek honosná budova barokního dûkanství, postavená zfiejmû O. Broggiem. VETLÁ V obci zasluhuje pozornost pfiedev ím pûvodnû románsk kostel sv. Jakuba Vût ího z 2. poloviny 12. století, na konci 14. století goticky pfiestavûn. Jde o nejsevernûj í halové dvoulodí v Evropû a o jednu z nejcennûj ích církevních staveb na litomûfiickém venkovû. ÎITENICE Obec je pfiipomínána k roku Mimo renesanãního zámku zde objevíme i pûvodnû románsk kostel sv. Petra a Pavla, pfiestavûn nejdfiíve goticky, pak ranû baroknû. Z tohoto kostela pocházejí i ãtyfii románské sochy evangelistû, nyní umístûné v muzeu a galerii litomûfiické diecéze v Litomûfiicích. PoblíÏ obce je pûvodnû barokní kaple z 2. poloviny 17. století, zvaná Loreta, upravená roku 1908 na lurdskou kapli s umûlou jeskyní. 7

8 STAR T N Vesnická památková rezervace. Ves, zmiàovaná jiï roku 1057 jako majetek litomûfiické kapituly, je typickou ukázkou lidové architektury v litomûfiickém regionu. Jádro obce tvofií cenné uskupení dfievûn ch lidov ch staveb s hrázdûn mi patry a pfiístavky z 18. a 19. století. BROCNO Vesnická památková zóna. Ves pfiipomínaná k roku 1357, kdy byla rytífisk m statkem. Od roku 1623 vedena jako mûsteãko se dvorem a tvrzí. Zajímavé jsou ãetné stavby lidového charakteru, roubené domy z pfielomu 18. a 19. století a nûkolik hrázdûn ch domû. DOLNÍ NEZLY Vesnická památková zóna. Ves poblíï Ploskovic s dfievûn mi lidov mi stavbami jak rouben mi, tak hrázdûn mi. Nacházejí se zde i empírové a pozdnû barokní zdûné domy. SRDOV Vesnická památková zóna. Ves leïící pod v chodním úpatím masivu Sedla, dolo- Ïená k roku Nacházejí se tu ãetné objekty lidové architektury, zejména dfievûné stavby z 18. a 19. století. RA OVICE Vesnická památková zóna. Ves (zmiàovaná roku 1552) s ãetn mi lidov mi dfievûn mi stavbami, vût inou rouben mi, pocházejícími z 18. a 19. století. V obci nalezneme i pseudorománskou kapli z roku KONOJEDY Malá ves s lidovou architekturou (roubené a hrázdûné domy z první poloviny 19. století, zdûné empírové domy). Zpustl pozdnû barokní zámek, pûvodnû klá - ter fiádu servitû z let s pozdnû barokním kostelem Nanebevzetí Panny Marie (postaven na místû star ího kostela v letech ). KUNDRATICE Podhorská víska pod vrchem Varho tûm (639 m n. m.), pfiipomínaná roku Lidové stavby roubené i hrázdûné, dfievûná zvoniãka s plechovou stfií kou, vila Jindfii ka z roku 1867 v tzv. horském slohu, vila v znaãného litomûfiického historika a politika J. Lipperta z roku 1884, pozdnû empírová hájovna. LIBù ICE Obec existovala jiï pfied rokem 1239, kdy je poprvé zmiàována. Zajímavostí je pozdnû barokní zámek od K. I. Dienzenhofera z let (pûvodnû ranû barokní rezidence fiádu jezuitû z roku 1654). Nacházejí se zde mnohé dfievûné i zdûné objekty lidového charakteru. CHOTINùVES Vesnická památková zóna. Ves na Ú tûcku, pfiipomínaná k roku 1323, s rouben mi a hrázdûn mi stavbami lidového charakteru a zdûn mi, pozdnû empírov mi domy z 19. století. SLATINA Vesnická památková zóna. Ves pod v chodním úpatím hradu Hazmburka, dolo- Ïená jiï v 60. letech 12. století. âetné zdûné usedlosti zemûdûlského charakteru. Pozoruhodn kostel sv. Jana Nepomuckého (zmiàovan roku 1384, pozdûji baroknû upraven ) s renesanãní vûïí z roku LUKOV Obec existující jiï pfied rokem 1120, ãetné lidové dfievûné objekty jsou vût inou roubené, mají zdobené títy a pavlaãe. Zdûné empírové domy pocházejí z 19. století. T EBU ÍN Ves na jiïním svahu vrchu Kalicha se stejnojmenn m hradem, doloïená roku Byla majetkem litomûfiického kastelána Bleha, kter se po této osadû i naz val. V 50. letech 20. století bylo poblíï kostela odkryto patrnû jeho opevnûné sídlo. Z pamûtihodností mûïeme zhlédnout celou fiadu staveb lidové architektury, barokní kostel sv. Mikulá e z roku 1710 s kaplí sv. Jana Nepomuckého a zámek z 2. poloviny 17. století. 8

9 ROZHLEDNY HLÁSKA - ROUDNICE NAD LABEM Je pozûstatkem stfiedovûkého opevnûní mezi Star m a Nov m mûstem z 15. století. SlouÏila k obranû mûsta, hlá ení ponocného a ohla ování poïárû. V prûbûhu staletí byla mnohokrát pfiestavována. MÛÏeme z ní zhlédnout cel stfied mûsta s mnoh mi barokními, empírov mi, klasicistními ãi novodob mi objekty. KRATOCHVÍLOVA ROZHLEDNA Nachází se rovnûï v Roudnici nad Labem na návr í v parku poblíï mûstského centra. Slavnostnû byla otevfiena 11. fiíjna Je vysoká 13 m a patfií k nejhezãím prvorepublikov m vyhlídkov m vûïím. LOVO (570 m n. m.) âediãov kuïel spojen s o nûco niï ím znûlcov m hfiebenem zvan m Mal Lovo (téï Kybiãka) tvofií dominantu prûmyslového mûsta Lovosic. Na vrcholu Lovo e se nachází turistická chata; kruhov v hled z terasy zahrnuje âeskou tabuli ( íp, Hazmburk) a ostatní vrcholky âeského stfiedohofií (Mile ovka, Kleteãná, Ostr, Boreã, Sutomsk vrch, Ko Èálov, Ovãín, Radob l). Svahy Lovo e jsou vyhlá eny pfiírodní rezervací. Vede zde nauãná stezka Lovo - Boreã. MOSTNÁ HORA Vyv enina s lesoparkem nad Litomûfiicemi, jejíï název je odvozen od svozu dfieva na stavbu dfievûného mostu pfies fieku Labe. Dominantou Mostné hory je jiï od roku 1910 vyhlídková vûï s v letní restaurací, postavená v nûmeckém romantickém slohu firmou Krause-Poselt dle plánû architekta V. Krause. Vinárna (veranda, taneãní sál) a altán byly pfiistaveny aï roku Pfiíjemná procházka mûstsk m lesoparkem, v hledy na Litomûfiice, Terezínskou kotlinu, Hazmburk, íp atd. VARHO Ë (639 m n. m.) Severnû od Litomûfiic nad obcí Sebuzín, poblíï obce Hlinná se na vrcholku Varho tû tyãí cca 20 m vysoká ocelová rozhledna, která stojí na místû pûvodní dfievûné z roku Pfiekrásn kruhov rozhled na celé âeské stfiedohofií, Kru né hory a âeskou tabuli a za pfiíznivého poãasí i na Mûlník se soutokem Labe a Vltavy. Hladinu Labe odtud spatfiíte celkem osmkrát (od stfiekovské pfiehrady aï ke tûtí). Pfiístup je od Sebuzína po znaãené cestû s vysok m pfiev ením. Autem je moïné dojet na parkovi tû do sedla pod Varho È, odtud trvá pû ky cesta na vrchol 15 minut. VYHLÍDKOVÁ MÍSTA DÒM U KALICHA - LITOMù ICE Vyhlídková vûïice. PÛvodnû pozdnû gotick dûm z 1. poloviny 16. století renesanãnû pfiestavûl v letech A. Balli pro mû Èanskou rodinu MrázÛ z Mile ovky. DÛm U Kalicha (pûvodní název Pod bání) má jméno podle vyhlídkové vûïice v podobû kalicha, pfiipomínajícího vinafiské tradice mûsta. V stupy na vyhlídkovou vû- Ïici s prûvodcem (v klad i v angliãtinû a nûmãinû) provozuje od dubna do fiíjna Mûstské informaãní centrum Litomûfiice (Po - So hod., Ne hod.). Individuální poïadavky lze dojednat v informaãním centru osobnû nebo telefonicky na ãísle 0416/732440, 0416/ HAZMBURK (418 m n. m.) Severnû od Libochovic nad obcí Klap se nad okolím osamocenû tyãí ãediãov skalní vrch, z jehoï vrcholu shlíïí dominanta této oblasti - zfiícenina gotického hradu z druhé poloviny 13. století. Na západní stranû lemují vrch mohutné ãediãové sloupy. Je moïno vyjít na hranolovitou Bílou vûï, odkud je vidût Ko Èálov, Mile ovka, Radob l, Dlouh vrch, Litomûfiice atd. HELFENBURK (HRÁDEK) Zfiícenina stfiedovûkého hradu na pískovcovém skalním ostrohu nad Hrádeck m dolem leïí na Ïlutû znaãené turistické trase smûrem z Ú tûku pfies Skalku na Husu a âap v chránûné krajinné oblasti Kokofiínsko. O víkendech, kdy je na Hrádku prûvodcovská sluïba, 9

10 je moïno obdivovat siluetu Velkého a Malého Sedla i lesní scenérie z vrcholku hradní vûïe. V bezprostfiedním okolí hradu je vyznaãen místní vycházkov okruh. KALICH (538 m n. m.) Vrch nad obcí Tfiebu ín, vzdálen cca 10 km od Litomûfiic. Na vrcholku se takfika kolmo tyãí dvû skaliska oddûlená sedlem. Nalezneme zde zbytky hradu postaveného Janem ÎiÏkou z Trocnova. V hledy na Ploskovice, B ãkovice, Labe, Roudnici nad Labem, íp, Mûlník aj. KALVÁRIE (T ÍK ÍÎOV VRCH, T I K ÍÎE) (239 m n. m.) Zdaleka viditeln skalní vrch na pravém bfiehu Labe. Na náhorní plo inû se táhne valové opevnûní z doby asi 1000 let pfi. n. l. Pozdûji keltské a slovanské hradi tû. Kalvárie je vyhlá ena pfiírodní rezervací s v skytem stepní kvûteny. Tfii kfiíïe na vrcholu kopce jsou zmiàovány jiï v roce 1587 a váïe se k nim mnoho povûstí. V hled na Velké Îernoseky, Radob l, Hazmburk, Lovo, Mile ovku, Kleteãnou aj. KO ËÁLOV (481 m n. m.) Skalnat ãediãov vrch nad Tfiebenicemi. Na strmé vrcholové skále zfiícenina stejnojmenného gotického hradu, z nûhoï zûstalo zachováno ãtyfiboké hradní nádvofií. Svahy Ko Èálova jsou vyhlá eny pfiírodní památkou s teplomiln mi spoleãenstvy rostlin. Nádhern rozhled po okolní krajinû. LIPSKÁ HORA (688 m n. m.) Znûlcov masiv s vrcholov mi skalními plotnami se nachází 1 km západnû od obce Lipá. Oblast vyhlá ena pfiírodní rezervací (tafiice skalní, hvozdík siv, medvûdice léãivá). Kruhov rozhled po irokém okolí âeského stfiedohofií. MILE OVKA (837 m n. m.) Nejvy í hora âeského stfiedohofií s velkou vûtrností a silnou boufikovou ãinností (v prûmûru 30 boufikov ch dnû a pouze 5 dnû bezvûtfií v roãnû). Od roku 1905 je na vrcholu meteorologická stanice i turistická chata. Dle A. Humboldta tfietí nejkrásnûj í rozhled v Evropû. Mile ovka je národní pfiírodní rezervací, pfiístup je proto povolen jen po znaãen ch turistick ch cestách. RADOB L (399 m n. m.) Osamocen vrch nedaleko Litomûfiic, zmiàovan jiï roku 1359, kdy byly jeho svahy vûnovány Karlem IV. mûstu ke zfiízení vinic. Odtud také básník Karel Hynek Mácha na podzim roku 1836 bûïel pomáhat hasit poïár, coï se mu stalo osudn m. Tuto událost pfiipomíná vysok Ïelezn kfiíï na vrcholu. Pfiírodní památku tvofií tûïbou odkryté ãediãové sloupce a nalezi tû chránûn ch druhû rostlin. Pfiekrásn rozhled na âeskou tabuli, Polabskou níïinu a âeské stfiedohofií. ROTUNDA SV. JI Í A VOJTùCHA NA ÍPU (456 m n. m.) íp je nejznámûj í ãeskou horou. Vrchol hory byl dle nálezû pravûké a stfiedovûké keramiky patrnû kultovním místem. Románská rotunda sv. Jifií a Vojtûcha zde stála jiï pfied rokem 1126, kdy byla pfiestavûna na poãest vítûzství kníïete Sobûslava I. nad nûmeck m králem Lotharem v bitvû u Chlumce. Z ípu se nask tá jeden z nejkrásnûj ích pohledû na âeskou tabuli, âeské stfiedohofií, Kru né hory a za pfiíznivého poãasí je moïné vidût i Prahu. Otevírací doba rotundy: duben a fiíjen stfieda - nedûle 9-16 hod. kvûten - záfií úter - nedûle 9-18 hod. V ostatních mûsících je objekt pfiístupn pro pfiedem ohlá ené v pravy. SEDLO (726 m n. m.) Nejvy í bod Vernefiického stfiedohofií. Oblast Sedla je vyhlá ena národní pfiírodní rezervací, proto je pfiístup povolen pouze po znaãen ch turistick ch stezkách. V hled do partií âeského stfiedohofií a na âeskou tabuli s ípem. 10

11 MùSTSKÉ PAMÁTKOVÉ REZERVACE LITOMù ICE - ZAHRADA âech Litomûfiická oblast charakteristická níïinami podél fiek a dominantami sopeãn ch vrcholkû je bohatá na rozmanité pfiírodní typy. Kraj díky úrodnosti získal jiï od 17. století název Zahrada âech. Pestr soubor pfiírodních a kulturních památek s rozvinutou sítí turistick ch tras ãiní z Litomûfiicka vyhledávan cíl pfii náv tûvû této ãásti âech. Na soutoku fiek Labe a Ohfie, v malebné oblasti âeského stfiedohofií leïí jedno z nejstar ích a nejkrásnûj- ích ãesk ch mûst, královské mûsto Litomûfiice, kde v souãasné dobû Ïije necel ch obyvatel. Historickou slávu královsk ch Litomûfiic jako nûmí svûdkové pfiipomínají gotické, renesanãní i barokní stavby, chránûné v mûstské památkové rezervaci, vyhlá ené roku Z 256 objektû je jich 104 zapsáno na státním seznamu nemovit ch kulturních památek a témûfi v echny naleznete v historickém mûstském jádru, ohraniãeném z velké ãásti dochovan m gotick m opevnûním. Domy okolo námûstí, historická sklepení, mnohé kostely, muzeum, nûkolik galerií a dal í zajímavosti, to v e ãeká na va i náv tûvu. Pokud budete znaveni, projdûte na hradební parkány, kde atmosféra místa spolu s v hledem na staré Litomûfiice s Dómsk m pahorkem ãi na panorama âeského stfiedohofií s Hazmburkem a památnou horou íp vám napoví, proã tento kraj tolik miloval ãesk romantick básník Karel Hynek Mácha. Litomûfiice jsou nejen mûstem bohaté historie, ale i mûstem kultury a sportu. MÛÏete vyuïít iroké kály nabídky kulturních zafiízení, nav tívit koncerty varhanního léta a na litomûfiickém v stavi ti nûkterou ze zde pofiádan ch v stav. Chcete-li si radûji zasportovat, nav tivte kryt plaveck bazén, koupali tû s tobogánem, tenisové kurty, minigolf, bowling apod. a poblíï Litomûfiic i velké píseãné jezero s moïností koupání, jachtingu a surfování. V zimním období je k dispozici zimní stadion a nedaleko lyïafisk vlek s lyïafisk mi turistick mi trasami po vrcholcích âeského stfiedohofií. Nabízejí se i prohlídkové trasy mûstskou památkovou rezervací a litomûfiick m podzemím, v stupy na vyhlídkovou vûïici Kalich a na Dómskou zvonici. NezapomeÀte nav tívit Mûstské informaãní centrum Pod Kalichem, kde vám nejlépe poradí, jak strávit ãas ve mûstû, a poskytnou i dal í údaje o Litomûfiicích a okolí, o ubytování, stravování, sluïbách atd. TEREZÍN - PEVNOST NA OH I Mûsto (roku 1782 pov ené na královské svobodné mûsto) je svûtov m unikátem pevnostního stavitelství sklonku 18. století a pfiedstavuje vrchol a zároveà konec bastionového zpûsobu opevàování. Je jedinou bastionovou pevností, která byla postavena v ãistém slohu francouzské fortifikaãní koly Meziéres a je zároveà první novovûkou pevností. Stavebníkem byl roku 1780 císafi Josef II., kter osobnû poloïil základní kámen a mûsto nazval na poãest své matky Marie Terezie. Témûfi po celém obvodu mûsta je zachováno pûvodní opevnûní, celá pevnost byla zabezpeãena minov m systémem. Hlavní galerie, minové pole, komunikaãní galerie a odposlouchávací chodby pfiedstavují celkem m podzemních chodeb. Pro obranu pevnosti byla vyuïita i spodní voda. âást podzemních chodeb je zpfiístupnûna vefiejnosti. Souãástí opevnûní je i o nûco pozdûji vybudovaná Malá pevnost leïící za mostem pfies Oharku, která se za 2. svûtové války neblaze zapsala do na ich dûjin jako koncentraãní tábor. Hojnû nav tûvovan mi místy Terezína jsou Památník Terezín - Muzeum ghetta (stálá expozice o dûjinách terezínského ghetta), Park terezínsk ch dûtí (pietní místo na památku nejmlad ích vûzàû ghetta), Îidovsk hfibitov s krematoriem (stálá expozice o úmrtnosti a pohfibívání v ghettu), Národní hfibitov (zaloïen roku 1945, jsou zde pochovány obûti z policejní vûznice gestapa v Malé pevnosti, terezínského ghetta a koncentraãního tábora v Litomûfiicích). V nabídce samozfiejmû nechybí Malá pevnost - areál b valé policejní vûznice gestapa, kde je nyní umístûna celá fiada stál ch expozic. 11

12 Ú TùK Cestujete-li po trase Litomûfiice - âeska Lípa, nemûïete minout mûsto Ú tûk, které vás pohladí svojí malebností i architektonickou pestrostí. Historicky nejcennûj í ãást je postavena na skalním ostrohu nad soutokem Loubního a Ú tûckého potoka. Protáhlé, pomûrnû úzké námûstí je lemováno gotick mi domy s typick mi títy a podloubím. Stavby z místního pískovce spojené pfieváïnû jílem vznikly ve druhé polovinû 14. století. Rozsáhlá sklepení, vyhloubená do skalního masivu o nûkolika patrech a s tfiemi aï ãtyfimi rozdíln mi v kov mi úrovnûmi, nejsou vzácností. Samotnému námûstí dominuje barokní kostel sv. Petra a Pavla z roku V jeho interiéru jsou dfievûné plastiky fiezbáfie J. J. Vanãury a oltáfiní obraz od K. kréty. S kostelem tvofií pûsobiv celek honosná budova dûkanství z období baroka, postavená zfiejmû O. Broggiem. Neobyãejn m záïitkem je i náv tûva tzv. Pikartské vûïe z 15. století, která byla souãástí mûstského opevnûní a bránila jiïní ãást mûsta. Nûkterá patra této pûtipodlaïní stavby dnes slouïí jako v stavní síà. Z vûïe je pûkn v hled do údolí. Zajímavostí jsou sklepy ú tûckého hradu tesané v pískovci, kde v parném létû najdete pfiíjemné osvûïení. Objekt naposledy slouïil jako sladovna pivovaru. Na âeském pfiedmûstí je v znamná synagoga, která stojí v blízkosti b val ch osmi Ïidovsk ch domû, z nichï je velmi pûkn rozhled na celou jiïní ãást mûsta. Synagoga patfiívala k malému Ïidovskému ghettu. S ním sousedil i gotick dvojdûm ãp. 18 (tzv. Gotické dvojãe), jehoï samostatné ãásti spojuje klenut prûjezd. Unikátem Ú tûka jsou tzv. Ptaãí domky, postavené na hranû srázu nad údolím Loubního potoka. Dfievûné pavlaãe domkû trãí vysoko nad pfiíkr sráz skalní stûny a stejnû jako sklepy jsou zahloubeny do skály. Tato scenérie nenechává v klidu ani filmafie, toãily se zde napfi. zábûry do oscarového filmu Kolja. Pokud jste prohlídkou mûsta unaveni, mûïete si odpoãinout na dlouh ch píseãn ch pláïích jezera Chmelafi nebo v kempu na jeho jiïním bfiehu. Okolí mûsta je ideální pro v lety, aè jiï pû ky ãi na kolech, a je rájem pro houbafie a rybáfie. MùSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY BUDYNù NAD OH Í B valé královské mûsto má své kofieny v dávné historii (nejstar í zmínka pochází z roku 1173). ZaÏilo vládu Pfiemysla Otakara I. i Jana Lucemburského, kter jej prodal ZbyÀkovi Zajícovi z Hazmburka. Do dne ních dob se zachovala gotická dispozice mûsta se zbytky opevnûní pocházejících ze 14. a 15. století. Pozoruhodn je budyàsk hrad, vybudovan jako pozdnû gotick ve druhé polovinû 15. století na místû ranû gotického vodního hradu ze 13. století. V roce 1575 byl hrad pfiestavûn na renesanãní zámek, pûvodnû ãtyfikfiídl, a stal se nejhonosnûj ím pansk m sídlem v âechách. Do dne ních dob se dochovala jeho západní a severní ãást. Na konci 16. století b vala na zámku v znamná alchymistická laboratofi, pob val tu i v znamn dánsk astrolog Tycho de Brahe. I proto je nyní v areálu hradu umístûno ojedinûlé muzeum alchymie. ROUDNICE NAD LABEM Kulturní a hospodáfiské centrum Podfiipska, druhé nejvût- í mûsto regionu. Své jméno dostalo podle rudného pramene, kter zde vyvûral (Rúdnice). Velkého rozkvûtu doznalo mûsto ve 14. století, kdy se stalo letním sídlem praïsk ch arcibiskupû. Roku 1182 byl vybudován románsk hrad a opodál vzniklo Staré mûsto s nejstar ím kamenn m mostem pfies Labe. Roku 1333 je zaloïen klá ter augustiniánû a gotick kostel Narození Panny Marie (pfiestavûn O. Broggiem v letech ve stylu barokní gotiky). V roce 1378 se Roudnice roz ífiuje o tzv. Nové mûsto. V období husitsk ch válek bylo mûsto vypáleno (1425) a ÎiÏkova vojska zniãila i kostel s klá terem. Z doby obnovy Roudnice pochází mûstská pozdnû gotická vûï zvaná Hláska, v prûbûhu staletí pak mnohokrát pfiestavovaná. Mûsto se k dal ímu rozvoji nadechlo roku 1575, kdy se dostalo do správy Viléma z RoÏmberka, a po roce 1603, kdy jej získali Lobkovicové, ktefií v letech nechali vybudovat ranû barokní zámek (stavitelé F. Carrati, C. Orsolini, P. Colombo, A. Porta), patfiící mezi nejvût í zámky ve stfiední Evropû. ZároveÀ se zámkem nechali vystavût i zámeckou jízdárnu, kde je od roku 1960 Oblastní galerie v tvarného umûní. Období baroka zanechalo mûstu také fiadu památek, napfi. kapli sv. Viléma postavenou O. Broggiem roku 1726 a vyzdobenou freskami V. V. Reinera, barokní ãtyfibokou zvonici (z roku 1715) a kapli sv. Josefa (z roku 1777). Dal ího velkého rozmachu se Roudnice doãkala v 19. století, kdy se stala v znamn m centrem ãeského národního Ïivota. 12

13 OKRESNÍ VLASTIVùDNÉ MUZEUM, LITOMù ICE Základem objektu, kde muzeum sídlí, je budova gotické radnice, pfiestavûná v renesanãním slohu. Na severním rohu Staré radnice je na pilífii umístûna nejstar í exteriérová plastika ve mûstû, tzv. Roland (symbol obchodu a trhu). Jako radnice stavba slouïila aï do roku Nyní je v budovû umístûno Okresní vlastivûdné muzeum s bohat mi sbírkov mi fondy, zahrnujícími pravûké a ranû stfiedovûké dûjiny, stfiedovûk, pfiedbûlohorskou dobou, tfiicetiletou válku a období od tfiicetileté války aï po souãasnost. Stálé expozice: - Historie regionu od pravûku do roku Model mûsta Litomûfiic k roku Maketa bitvy u Lovosic - Ukázky druhû rybolovu na Labi. celoroãnû, mimo Po Út - Ne hod. MÁCHOVA SVùTNIâKA, LITOMù ICE V objektu vinárny Na Vikárce v patrovém domku bydlel a 6. listopadu 1836 zemfiel ãesk romantick básník Karel Hynek Mácha. V souãasné dobû, po provedené rekonstrukci, je zde památník zfiízen jako svûtniãka s Máchov m dílem, kde se mohou náv tûvníci dozvûdût informace o Ïivotû a díle na eho nejv znamnûj ího romantického básníka. V expozici je vystavena i fiada pfiedmûtû a materiálû pfiipomínajících prostfiedí 1. poloviny 19. století. HISTORICKÉ SKLEPY, LITOMù ICE 366 m dlouhá prohlídková trasa historick mi sklepy ve formû lapidária Okresního vlastivûdného muzea je pfiístupná pfies vinárnu Radniãní sklípek. V. - IX hod. MUZEUM âeského GRANÁTU, T EBENICE V Tfiebenicích vás oãekává jedno z nejstar ích muzeí MUZEUM A GALERIE LITOMù ICKÉ DIECÉZE, LITOMù ICE adov pozdnû gotick dûm na ranû gotick ch základech, kde je od roku 1995 umístûna Galerie a muzeum litomûfiické diecéze, pfiedstavující vefiejnosti díla ze sbírek litomûfiick ch biskupû a z církevních objektû diecéze, mj. s unikátními ukázkami románské plastiky ze Ïitenického kostela, skvosty ãeského baroka (K. kréta), znám obraz L. Cranacha st. Sv. Antonín poustevník a díla takov ch umûlcû, jak mi byli A. Kern, J. Steen J. Willemsz de Wet atd. V zadním traktu tohoto domu ãp. 24 je zpfiístupnûna unikátní expozice naivního (insitního) umûní âech a Moravy, která pfiedstavuje tvorbu na ich nejznámûj- ích insitních umûlcû. celoroãnû mimo Po X. - III. Út - Ne 9-12 hod., hod. IV. - IX. Út - Ne 9-12 hod., hod. na na em území. Vzniklo v roce 1872 a zaloïil ho zdej í lékafi, vlastenec a buditel MUDr. Václav Pafiík. Jeho pokraãovatelem se stal místní uãitel Karel Kfienek, kter sbírkové fondy roz ífiil o zajímavé pfiírodniny z okolí. Dnes mûïete v Tfiebenicích nav tívit Muzeum ãeského granátu v prostorách b valého luteránského kostela a seznámit se s ucelen m obrazem historie granátového kraje. Uvidíte zde mimo jiné i nejvût í ãesk granát (pyrop) a kolekci perkû Ulriky von Levetzow, poslední lásky J. W. Goetha. Ve stálé expozici najdete - Dûjiny Tfiebenicka - Historie tûïby a zpracování ãeského granátu - Historické a soudobé granátové perky. 13

14 IV. + X. So a Ne hod. V. + IX mimo Po hod. VI. - VII. mimo Po hod. polední pfiestávky hod. v pondûlí zavírací den. JANDOVO MUZEUM A MUZEUM ALCHYMIE, BUDYNù NAD OH Í Mûsto s historií sahající aï do roku Budynû se stala oblíben m lovi tûm pfiemyslovsk ch kníïat i prvních králû. Zdej í vodní hrad, dnes pouhé torzo pûvodní vzne ené stavby, v sobû ukr vá muzeum, které ve dvacát ch letech 20. století zfiídil Antonín Janda, fiídící Ïivnostenské koly. Po rekonstrukci je tzv. Jandovo mûstské muzeum od roku 1997 zpfiístupnûno vefiejnosti. Nabízí sbírky historick ch pfiedmûtû váïících se k Budyni a ojedinûlou alchymistickou dílnu v pûvodních prostorách, kde se za Jana ZbyÀka Zajíce z Hazmburka pokusy skuteãnû provádûly. Do Budynû zavítali i slovutní a váïení pánové své doby, mezi nimi napfi. v znaãn dánsk astrolog Tycho de Brahe, polsk genealog B. Praprock z Hlahol, autor v znamného díla Diadochos, nebo Bavor ml. Rodovsk, autor proslulé gastronomické pfiíruãky. PAMÁTNÍK MALÁ PEVNOST, TEREZÍN Malá pevnost vznikla na pravém bfiehu fieky Ohfie a vyuïívala se jiï od 19. století jako tûïké vûzení. V ãervnu 1940 v ní bylo zfiízeno vûzení praïského gestapa. Jeho branami pro lo více neï vûzàû, z nichï zde více neï dvû tfietiny zahynuly. Prohlídky Památníku Malá pevnost jako historické ãásti Terezína a Národního hfibitova. Prohlídka památníku s prûvodcem (â, N, A, F, R). Mezi stálé expozice Památníku patfií: - Malá pevnost Terezín V tvarná expozice Památníku Terezín - Terezín Koncentraãní tábor Litomûfiice Internaãní tábor pro Nûmce - Malá pevnost celoroãnû kaïd den (mimo a 1. 1.) zimní sezona ( ) 8-16 hod. letní sezona ( ) 8-18 hod. Stálé expozice: - Dûjiny BudyÀska od pravûku do r Alchymie na hradû v Budyni (laboratofi a literatura v autentickém prostfiedí). IV. - IX. Út - Ne hod., hod. X. - III. So - Ne hod. Zájezdy lze objednat i mimo náv tûvní dobu. SMETANOVA SVùTNIâKA, KAM K Památka na jednoho z nejslavnûj ích ãesk ch skladatelû - Bedfiicha Smetanu, kter zde krátce pob val roku 1860 na své druhé svatební cestû. Pfiipomínají ji notové záznamy a nûkolik obrázkû místní krajiny, které zde Smetana namaloval. Prohlídku nutno pfiedem objednat. MUZEUM GHETTA, TEREZÍN Z vlastního mûsta bylo obyvatelstvo v fiíjnu 1941 vystûhováno a vzniklo zde ghetto, kter m pro lo na Ïidovsk ch vûzàû, z nichï asi zahynulo zde a dal í pak vût inou v Osvûtimi. Pro náv tûvníky jsou pfiipraveny prohlídky samotného ghetta s prûvodcovsk m v kladem (â, N, A, F, R) a dále stálá expozice dûjin terezínského ghetta v letech , galerie (práce vzniklé v terezínském ghettu), náv tûva kina a prohlídky pfiíleïitostn ch v stav instalovan ch ve foyeru kina. 14

15 celoroãnû kaïd den (mimo a 1. 1.) zimní sezona ( ) 9-16 hod. letní sezona ( ) 9-18 hod. MAGDEBURSKÁ KASÁRNA, TEREZÍN Mezi stálé expozice patfií: - Replika vûzeàské ubikace z doby ghetta - Hudba, v tvarné umûní, literární tvorba a divadlo v terezínském ghettu. celoroãnû kaïd den (mimo a 1.1.) zimní sezona ( ) 9-17 hod. letní sezona ( ) 9-18 hod. MUZEUM ULRIKY VON LEVETZOW, T EBÍVLICE Muzeum naleznete v malebném mûsteãku Tfiebívlice, které leïí na jihozápadních svazích âeského stfiedohofií. První zmínka o této obci pochází z roku 1318, kdy je zmiàován Mikulá z Tfiebívlic. Majitelem se roku 1812 stal Franti ek hrabû z Klebelsbergu, rakousk ministr financí, kter obec koupil od LobkovicÛ. Hrabû se oïenil s Amálií von Brössigke, ovdovûlou von Levetzow. Jejich manïelství v ak zûstalo bez potomkû a Tfiebívlice zdûdila nevlastní dcera hrabûte Theodora, Ulrika Sofie von Levetzow. Nesmrteln vûhlas této dámy zapfiíãinil Johann Wolfgang Goethe, kter se ve sv ch 72 letech zamiloval do sedmnáctileté Ulriky. Jeho nabídku k sàatku odmítla, ale nikdy se nevdala. MÛÏeme v tom vidût symbol vûrné, ale nenaplnûné lásky. Ulrika zemfiela 13. listopadu Ke 100. v roãí narození Ulriky von Levetzow (* v Lipsku) byla v tfiebívlickém zámku obnovena instalace její úmrtní místnosti. Stálá expozice J. W. Goetha a Ulriky von Levetzow je instalována v pfiilehlé budovû tfiebívlického zámku u pfiíleïitosti 250. let narození Goetha a 100. v roãí úmrtí Ulriky. Uvidíte mj. posmrtnou masku Goetha, osobní vûci Ulriky a pfiedev ím její proslulou kolekci sedmi empírov ch perkû z ãesk ch granátû, zhotovenou roku 1820 pro Amálii von Levetzow. Tyto perky z nejvût ích a nejkrásnûj ích brou en ch ãesk ch granátû zasazen ch do zlata zdûdila právû Ulrika. So + Ne 9-11 hod., hod. Po - Pá jen na objednávku. Zájezdy lze objednat i mimo náv tûvní dobu. GALERIE SEVEROâESKÁ GALERIE V TVARNÉHO UMùNÍ, LITOMù ICE Objekt, kde galerie sídlí, byl postaven na místû dvou aï tfií men ích, pûvodnû gotick ch domû. V roce 1569 byl renesanãnû pfiestavûn pravdûpodobnû A. Ballim. PrÛãelí opraveno kolem roku 1730 ve tvarech vrcholného baroka nejspí e O. Broggiem. Dne ní úprava pochází z let V Severoãeské galerii v tvarného umûní naleznete mj. románské plastiky, soubor obrazû tzv. Litomûfiického mistra z poã. 16. století, Mistra I. W., v znamná barokní díla (M. B. Braun, P. Brandl, J. Kupeck ad.), své zastoupení tu má i umûní 19. a 20. století. Galerie pofiádá také v stavy souãasn ch umûlcû. Ke galerii patfií i unikátní expozice naivního (insitního) umûní âech a Moravy, která pfiedstavuje tvorbu na ich nejznámûj ích insitních umûlcû. Nachází se v zadním traktu domu ãp. 24. Stálá expozice: - âeské umûní - gotika, renesance, baroko 18. a 19. století - Naivní (insitní) umûní z âech a Moravy dennû mimo Po IV. - IX hod., hod. X. - III hod., hod. JEZUITSK KOSTEL ZVùSTOVÁNÍ P. MARIE, LITOMù ICE Tento barokní kostel z let je dílem O. Broggia. Stavbu pro jezuitskou kolej zahájil na místû pûti mû Èansk ch domû jiï jeho otec Giulio. V interiéru chrámu nalezneme monumentální fresky pfiipisované J. Hiebelovi. Od roku 1992 se zde koná Mezinárodní v tvarné sympozium Barok a dne ek ãi Otevfien dialog s kaïdoroãní obmûnou vystavovan ch dûl (v stava na ich i zahraniãních umûlcû). Chrám je také místem koncertû Sasko-ãeského hudebního festivalu. dennû mimo Po, V. - X hod. GALERIE V TVARNÉHO UMùNÍ, ROUDNICE NAD LABEM Oblastní galerie v tvarného umûní sídlí od roku 1960 v zámecké jízdárnû roudnického zámku, na jehoï v stavbû se v letech podíleli F. Carrati, C. Orsolini, A. Porta a P. Colombo. Expozice: - sbírka moderního umûní - pfiíleïitostné v stavy souãasné i historické kresby, malby, grafiky a restaurátorského umûní - kulturní pofiady, koncerty, literární veãery - v stavy kniïních ilustrací 15

16 - divadelní pfiedstavení, v tvarné soutûïe a pfiedná ky. celoroãnû (mimo Po) hod., hod. GALERIE "SALVA GUARDA", LITOMù ICE Sídlí v objektu zvaném U âerného orla, kter patfií mezi nejv znamnûj í mû Èanské renesanãní domy. Postaven byl pro rodinu HouskÛ z Adlersberku roku 1564 italsk m stavitelem A. Ballim. Na prûãelí domu byly v letech objeveny rozsáhlé zbytky renesanãních sgrafit, na nichï jsou zobrazeny biblické v jevy s alegoriemi lidského vûku. V domû na la místo prodejní galerie v tvarného umûní a pofiádají se tu skupinové i autorské v stavy (obrazy, sochy, grafika, perky, krajky, keramika, sklo, loutky). Otvírací doba v stavní sínû: dennû hod. M ENÉ-LÁZNù První zmínky o místních léãiv ch pramenech se objevují jiï pfied rokem Za hrabûte Ferdinanda Kinského se Ïelezitouhliãitá kyselka zaãala vyuïívat k lázeàsk m úãelûm. Zásluhou zdej ího lékafie Neuberta se pozdûji zaãalo i s ra- elinnou léãbou. LázeÀská budova byla renovována a byl vystavûn taneãní sál. LázeÀsk park byl zfiízen z pûvodní obory v roce Dnes tento lázeàsk areál, vzdálen cca 50 km od Prahy v ekologicky ãistém prostfiedí tichého údolí nabízí ubytování s kapacitou 220 lûïek v esti lázeàsk ch domech, které jsou od sebe ve vzdálenosti metrû. Léãí se zde nemoci pohybového ústrojí, zánûty nervû, pooperaãní stavy a osteoporóza. Mezi léãebné prostfiedky patfií vodní koupele, elektroléãba, kryoterapie, homeopatie, masáïe, skotské stfiiky atd. Ke cviãení slouïí rehabilitaãní bazén a tûlocviãna. K dispozici je rozsáhlá knihovna, koupali tû, tenisové kurty s umûl m osvûtlením, nabízí se rybafiení a turistické vycházky ãi vyjíïìky na kolech (moïnost zapûjãení). Pofiádají se organizované v lety do blízkého i vzdálenûj ího okolí (napfi. Litomûfiice, Libochovice) a pravidelné taneãní veãery. Provozovatel: LÁZNù M ENÉ, a.s., LázeÀská 83, M ené-láznû, tel.: 0411/865202, , fax: 0411/866011, lazne@msene.cz, GALERIE VE DVO E, LITOMù ICE Galerie sídlí v objektu naz vaném Gotické dvojãe, kter je nejstar ím zachoval m mû Èansk m domem ze 2. poloviny 15. století. Pozdnû gotick dûm má dvojit tít, uvnitfi v patfie se nachází unikátní rozlehlá renesanãní srubová místnost, vyuïívaná k v stavním úãelûm. Po - Pá 9-12 hod.,15-17 hod. So 9-11 hod. PIKARTSKÁ VùÎ, Ú TùK Postavena roku 1428 pro posílení obrany Panského dvora v Ú tûku. Má 4 podlaïí, od kvûtna do fiíjna se vyuïívá pro v stavní úãely. V roce 2002 bude ve dvou patrech celoroãnû otevfieno muzeum star ch historick ch hodin a hracích hodinov ch strojkû. HORNÍ VYSOKÉ Podhorská víska v údolí Habfiinského potoka, ve vzdálenosti 7 km od Ú tûku. Od poãátku 19. století se zde rozvíjely jedny z nejstar- ích lázní svého druhu v tehdej ím Rakousko- Uhersku. Díky chladn m a mírnû radioaktivním pramenûm se prosadila vodoléãba. Nejvût í rozkvût lázní nastal na pfielomu 19. a 20. století, za 2. svûtové války zanikly. Dnes jsou tu ãetné zotavovny, dûtské tábory a privátní penziony. 16

17 OPÁRENSK M ÚDOLÍM NA LOVO Z Mal ch Îernosek od zastávky âd cesta povede po Ïlutém znaãení romantick m údolím Mile ovského potoka, kde stávaly ml ny, kolem morového kamene aï pod ostroïn hrad Oparno. Na hrad se dostanete po modré znaãce a následnû pak aï na vrchol Lovo e, kde se mû- Ïete obãerstvit jak v Turistické chatû Klubu ãesk ch turistû, tak v hledem na Podfiipsko. Lovo je chránûn m územím, vyskytuje se tu stepní, teplomilná kvûtena. Do Lovosic sejdete po zelené znaãce. P ES T I HRADY T EBENICKA První z hradû, Ko Èálov, se nachází nad Tfiebenicemi a dostanete se k nûmu po zelené turistické znaãce strmou skalnatou strání. Zãásti po Ïluté znaãce pfiijdete do Sutomi a za stál ch v hledû pozvolnû sestoupíte do Vlastislavi. Nad obcí se tyãí kulatá vûï hradu Skalky, novûj í zámek je zanedbán. Pfiejdete potok Modlu a s ãervenou znaãkou se dostanete do Dûkovky pod tfietím hradem - Oltáfiíkem. Na vrchol vede modrá znaãka, po ní pfies Dfiemãice dojdete i do Tfiebívlic. V nûkdej ím zámku (dnes kola) se doïila vysokého vûku Ulrika von Levetzow, poslední láska básníka J. W. Goetha. Je pohfibena se sv mi rodiãi a sestrami na místním hfibitovû. Na okraji obce je nádraïí. KALICH A SEDLO - DOMINANTNÍ VRCHY JIÎNÍHO ST EDOHO Í Pod pûvodní husitsk hrad Kalich - do Tfiebu ína - dojedete autobusem, na vrchol pûjdete po Ïluté znaãce. Z nûkdej ího ÎiÏkova hradu zbylo nepatrné torzo, ale pfiekrásn v hled na Podfiipsko zûstal. Se Ïlutou znaãkou se po zelené dostanete pfies Horní T nec na Malé Sedlo, odkud zelená pokraãuje skalnatou cestou aï na vrchol Sedla (726 m n. m.). V hledy jsou jen dílãí, ale divokost skalnatého hfiebenu je zajímavá. K sestupu vyu- Ïijete ãervenou znaãku do Trnobran a po silnici dojdete do Libe ic k vlaku. VYHLÍDKOVÁ MÍSTA âeská BRÁNA, KAM K, PLE IVEC A HRADI Tù Z Libochovan vede Ïlutá turistická znaãka na skalní ostroh nad Labem s v hledem od Tfií kfiíïû - Kalvárie. Dále se svûfiíte zelené znaãce, která konãí na návsi v Kam ku pod hradní zfiíceninou. V obecním úfiadû je malá síà vûnovaná B. Smetanovi, byl tu na krátké svatební cestû po druhém sàatku. Ke kapli sv. Jana Kfititele vás povede znaãka modrá, která pokraãuje aï na vrchol Ple ivce, kde je velké suèové pole a v hled na Labe. Vrátíte se ke kapli a po Ïluté znaãce projdete lesem do Hlinné a odtud dále po Ïluté aï pod ãediãov, zãásti zalesnûn vrch Hradi tû s pfiírodní rezervací. OSAMOCEN HAZMBURK Z Tfiebenic se dáte k jihu po ãervené znaãce do rovinatého Podfiipska. Minete potok Modlu, kde stojí b val historick Luck ml n. Pfies Sedlec se dostanete pod kuïel Hazmburku, jehoï dvû hradní vûïe jsou daleko viditelné a patfií neodmyslitelnû k siluetû krajiny. Na vy í Bílé vû- Ïi je pfiístupná v hledová plo ina. Po jiïním svahu se s ãervenou turistickou znaãkou dostanete do Libochovic, kde mûïete nav tívit zámek; vlakem pak mûïete pokraãovat do Lovosic ãi Roudnice. OKOLO LITOMù IC NA RADOB L A MOSTNOU HORU Vlakem dojedete do Îalhostic a po Ïluté znaãce se vydáte na Radob l, jednak za pfiekrásn m rozhledem, jednak za geologickou skladbou nûkdej ího ãediãového lomu. Od obfiího kfiíïe je v hled pfieváïnû na Podfiipsko, ale téï k Mile ovce, nejvy í hofie âeského stfiedohofií. Se Ïlutou znaãkou sejdete svahem do Litomûfiic k hornímu nádraïí a odtud po modré vystoupíte na Mostnou horu, kde je restaurace s vyhlídkovou vûïí. Dále po modré pokraãujete do Îitenic, cestou si na vr ku Sovice vsimnete skály v podobû sedící koãky. Ze Îitenic se vrátíte do Litomûfiic. 17

18 LABSKÁ MAGISTRÁLA Vede podél fieky Labe, spojuje DráÏìany s Prahou a napojují se na ni nebo ji protínají dal í stezky. Prochází okresem Ústí nad Labem, v Libochovanech vstupuje do okresu Litomûfiice, do Litomûfiic smûfiuje pfies Velké Îernoseky a Îalhostice. Úsek do Roudnice nad Labem pokraãuje po pravém bfiehu Labe a zatím vede po silnici. V prûbûhu let se bude provádût úprava povrchu a znaãení. Labsk kaàon je poutav jiï od hranic âeské republiky se SRN. Okres Litomûfiice pfiivítá náv tûvníky Bránou âech (Porta Bohemica) a nabídne podél trasy nejen krásnou pfiírodu, ale i ãetné památky, víno a odpoãinek. MOST - DOKSY Cyklostezka je prozatím upravena a vyznaãena v úseku Vlastislav - Ko Èálov - Boreã - Oparno - Malé Îernoseky. Zde je moïné vyuïít pfiívoz pfies fieku Labe do Velk ch Îernosek, kde stezka navazuje na Labskou magistrálu. Opou tí ji v Kfie icích a pokraãuje smûrem do Doks. Tato ãást prozatím není vyznaãena, je nutné pouïít silnici. Trasa je vedena âesk m stfiedohofiím i podél fieky Labe. PfiibliÏuje také ménû známá místa, která pro svou nedostupnost v obtíïném terénu nejsou tak ãasto nav tûvována. LABSKÁ VINA SKÁ CYKLOSTEZKA Je totoïná s Labskou magistrálou v úseku od Velk ch Îernosek pfies Litomûfiice a Roudnici nad Labem aï do Mûlníka. Lemuje tok fieky Labe od Brány âech (Porta Bohemi-ca) po soutok fieky Vltavy s Labem. Uvidíte malebné labské údolí, ale i úrodnou rovinu Podfiipska. Budete projíïdût nejen krásnou, tichou a svûïí krajinou luïních lesû, ale minete i na pravém bfiehu fieky hrdû se tyãící vinohrady, typické pro tuto ãást severních a stfiedních âech. Jak název napovídá, nabízí se ochutnávka vín z nûkolika oblastí, od vyhlá eného Ïernoseckého pfies litomûfiické a roudnické aï po mûlnické. RANâ POD VRBOU Poplze 131, Libochovice Pofiádá: - celoroãnû vyjíïìky do pfiírody na koních pro v echny zájemce ve vûku od 2 do 100 let - prázdninové tábory pro dûti - mimoprázdninové víkendy pro dûti, rodiny i skupiny Ubytování ve srubech s kapacitou 14 lûïek. M & M, SPORTOVNÍ JEZDECKÁ SPOLEâNOST Pofiádá: - celoroãnû vyjíïìky do pfiírody na koních - kurzy jezdectví pro zaãáteãníky. EKO FARMA BABINY II: Nachází se ve v chodní ãásti chránûné krajinné oblasti âeské stfiedohofií na hranicích okresû Ústí nad Labem, Dûãín a Litomûfiice, v krásné obci Homole u Panny. Farma vznikla v roce 1991 se zamûfiením je chov skotu, koz a koní. Trasy vyjíïdûk jsou voleny dle pfiání zákazníka, doporuãené jsou na zámek Velké Bfiezno, hrad Stfiekov, Bobfií vodopády u Vernefiic s moïností pfiespání na trampské osadû Bobr, dále do Ú tûka a na hrad Helfen-burk. U vícedenních vyjíïdûk je nutná rezervace mûsíc dopfiedu. LOVY ZVù E Pro pfiátele myslivosti je pfiipravena nabídka lovû zvûfie v honitbách âeského stfiedohofií. PÍ ËANSKÉ JEZERO Obecní úfiad Pí Èany Zatopená pískovna s koupali tûm a tfiemi ostrovy, vhodná pro vodní sporty, rybolov a potápûní. CYKLOSTEZKA OH E Trasa v Litomûfiicích navazuje na Labskou magistrálou a odboãuje smûrem na Terezín, vede vût inou podél fieky Ohfie do Bohu ovic nad Ohfií, BrÀan, Doksan, PístÛ, Budynû nad Ohfií, Îabovfiesek nad Ohfií, Libochovic a vrací se zpût do Budynû. Trasa je zajímavá pfiírodními útvary, meandry podél Ohfie a památkami (mûstská památková rezervace Terezín, Budynû nad Ohfií, zámek Libochovice, klá ter Doksany ad.). Stezka je ve v stavbû, a proto je nutné prozatím ve vût inû úsekû pouïít silnici. JEZERO CHMELA Dlouhé pískové pláïe lákají turisty do této rekreaãní oblasti leïící nedaleko mûsta Ú tûk. Ubytování je moïné v pfiilehlém kempu. Okolí jezera je ideální pro pû í i turistické v lety a je rájem pro houbafie a rybáfie. 18

19 ipská pouè duben Litomûfiické varhanní léto kvûten - záfií Pochod Ptaãím dolem na Hrádek duben Roudnické hudební jaro bfiezen - kvûten Máchovy slavnosti v Litomûfiicích SoutûÏe, hudba, zábava, veãerní majáles Brozanská pouè Terezínská tryzna Bûh Terryho Foxe Festival alternativní kul. Litomûfiick kofien BudyÀsk krokod l Pfiehlídka dûtsk ch pûveck ch a instrumentálních souborû tûtsk tuplák Pfiehlídka country a folkov ch skupin, soutûïe v country tancích BudyÀská koruna Historick a scénick erm, historick jarmark Para country show v Roudnici n. L. kvûten kvûten kvûten kvûten ãerven ãerven ãerven ãerven ãerven Tfiebenické hudební léto Závod míru juniorû kvûten, ãerven, záfií kvûten, ãerven Kulturní akce na zámku Libochovice celoroãnû SoutûÏe, v stavy, koncerty, historické jarmarky, noãní prohlídky se stra idly Kulturní akce na zámku v Ploskovicích celoroãnû V stavy, koncerty, historické jarmarky, noãní prohlídky se stra idly Kulturní akce na hradû Hazmburk celoroãnû Historick erm, závody silákû Hazmbursk Bivoj, Hazmburské hradní slavnosti atd. Memorial Air show v Roudnici n. L. Dob vání jezera piráty v Ú tûku Souboje na vodû i v písku Husitské oslavy v Tfiebu ínû SoutûÏe, kost my, historick jarmark Rockov festival North Power Jam Litomûfiice BudyÀsk poutník a BudyÀská pouè Country festival Historick jarmark v Ú tûku ãerven ãervenec ãervenec srpen srpen srpen Ve keré informace o ubytování, sportovních a kulturních akcích lze získat prostfiednictvím informaãních center: Mûstské informaãní centrum Mírové nám. 15/ Litomûfiice Tel. 0416/732440, Fax: 0416/ info@mulitom.cz Country folk na Dvoranû v Litomûfiicích Litomûfiická veslafiská regata Daliborovy slavnosti v Ploskovicích Celodenní program ze Ïivota ploskovické lechty a veãerní prohlídky zámku Boj o hrad Helfenburk Bitva dûtí o pevnost Václavská pouè v Lovosicích Litomûfiické vinobraní Roudnické vinobraní Vinobraní ve Velk ch Îernosekách tûtsk jarmark Celodenní kulturní program Litomûfiick kalich - trampolíny âesk veslafisk pohár na trenaïerech Litomûfiice V stavy Zahrada âech srpen srpen záfií záfií záfií záfií záfií záfií fiíjen fiíjen prosinec celoroãnû Mûstské informaãní stfiedisko Karlovo nám Roudnice n.l. Tel. 0411/ info@mk-roudnice.cz Informaãní stfiedisko nám. âs. armády Terezín Tel. 0416/ Informaãní stfiedisko Mírové nám Ú tûk Tel. 0416/ Informaãní stfiedisko Obchodní ulice tûtí Tel. 0411/