OBSAH ÚVOD ZAMĚSTNANCI V PODNICÍCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE ABSOLVENTI STŘEDNÍCH ODBORNÝCH UČILIŠŤ, STŘEDNÍCH ŠKOL A VYŠŠÍCH

Transkript

1

2 OBSAH ÚVOD Prof. Ing. Jaromír Gottvald, CSc. 3 ZAMĚSTNANCI V PODNICÍCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE Ing. Lenka Filipová, Ph.D. 4 ABSOLVENTI STŘEDNÍCH ODBORNÝCH UČILIŠŤ, STŘEDNÍCH ŠKOL A VYŠŠÍCH 16 ODBORNÝCH ŠKOL Prof. Ing. Jaromír Gottvald, CSc. KLÍČOVÉ PROFESE VYŽADUJÍCÍ STŘEDNÍ VZDĚLÁNÍ Z POHLEDU ZAMĚSTNAVATELŮ Doc. RNDr. Milan Šimek, Ph.D. 27 ABSOLVENTI VYSOKÝCH ŠKOL Z POHLEDU ZAMĚSTNAVATELŮ Ing. Jiří Balcar 37 SEBEREFLEXE ABSOLVENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL Ing. Silvie Šmajstrlová 64 ZAMĚSTNAVATELÉ A ABSOLVENTI VYSOKÝCH ŠKOL: JEDNOTA NÁZORU? Ing. Jiří Balcar 94 ZÁVĚR Doc. RNDr. Milan Šimek, Ph.D. 101 PŘÍLOHY 105 2

3 ÚVOD Předkládaná studie uplatnitelnosti absolventů škol v podnicích a organizacích Moravskoslezského kraje je výsledkem iniciativy a aktivity mnoha osob z různých organizací. Když se začala rodit myšlenka projektu KARIÉRA 2008+, vyvstala potřeba opřít se o relevantní data, mít dostatečně dobré informace o tom, jak vnímají podniky a organizace absolventy různých úrovní a typů škol, kde vidí nedostatky nebo naopak klady ve znalostech absolventů, jakými kompetencemi vládnou či jaké kompetence postrádají. A naopak, jak absolventi vnímají sami sebe, svá uplatnění v podnicích, a to poté ve srovnání s odpověďmi podniků. Snahou autorů bylo obsáhnout nejen co nejvíc zaměstnavatelů, a to zejména těch největších v kraji, ale i dostatečné časové období. Proto se v této studii chápe pojem absolvent jako zaměstnanec v daném podniku nebo organizaci, který řádně ukončil školu závěrečnou zkouškou a nastoupil do zaměstnání v období od roku 2004 do prosince roku Zcela specificky jsme rovněž definovali klíčové kompetence jako soubor znalostí, dovedností a postojů využitelných na celém trhu práce, které pracovníkům umožňují plné využití jejich potenciálu. Podnikům byl předložen seznam 14 klíčových kompetencí, vytipovaných na základě šetření provedených firmou RPIC-ViP s.r.o. v uplynulých letech, v rámci nichž prováděli své bodové hodnocení. Dostává se Vám tedy do rukou výsledek snažení týmu, který zajišťoval sběr dat na VŠB - TU Ostrava v období od prosince 2007 až do března 2008, jejich převedení do databáze, které provedla VŠP Ostrava a následně jejich vyhodnocení, analýzu výsledků, které společně provedli odborníci z VŠB - TU Ostrava, katedry národohospodářské a RPIC-ViP s.r.o. Ostrava. Celý tento průzkum a studie byl proveden v rámci projektu Equal - Kompetence pro trh práce. První výsledky, ještě neúplné byly prezentovány na konferenci Kompetentní lidé - Konkurenceschopné regiony, ve dnech 20. až 21. března Dříve než se začtete do studie, a já doufám, že pro Vás bude přínosná a zajímavá, mi dovolte poděkovat celému týmu zpracovatelů z VŠP Ostrava, RPIC-ViP a VŠB - TU Ostrava, za jejich snahu, úsilí a entuziasmus po celou dobu práce. A také studentům z VŠB-TU Ostrava, kteří se rovněž podíleli na sběru dat. Bylo mi potěšením a ctí takový kolektiv vést. Jaromír Gottvald 3

4 ZAMĚSTNANCI V PODNICÍCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V dotazníkovém šetření bylo osloveno celkem 294 firem nad 100 zaměstnanců. Vzorek pro analýzu obsahuje celkem 96 podniků, návratnost dotazníku je 33 %. Struktura vzorku V tabulce 1.1 je uvedeno rozložení firem při agregaci na základní úroveň OKEČ. Největší zastoupení firem (40,6 %) je ve zpracovatelském průmyslu, z toho nejvíce v kategorii Výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků, Výroba dopravních prostředků a zařízení a Výroba a opravy strojů a zařízení j. n. Na druhém místě v počtu firem jsou kategorie Obchod, opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost a Veřejná správa a obrana, povinné soc. zabezpečení (9,4 %), na třetím pak Zdravotní a soc. péče, veterinární činnosti a Ostatní veřejné, sociální a osobní služby (7,3 %). Tab. 1.1: Procentní zastoupení sledovaných firem podle OKEČ Kategorie OKEČ Četnost Podíl firem (%) A Zemědělství, myslivost, lesnictví 1 1,0 CA Těžba energetických surovin 1 1,0 D Zpracovatelský průmysl 39 40,6 z toho DJ Výroba zákl. kovů, hutních a kovodělných výrobků 12 30,8 DM Výroba dopravních prostředků a zařízení 6 15,4 DK Výroba a opravy strojů a zařízení jinde neuvedených 6 15,4 DL Výroba el. a optických přístrojů a zařízení 5 12,8 DH Výroba pryžových a plastových výrobků 4 10,3 DE Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru, vydavatelství a tisk 2 5,1 DG Výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken 1 2,6 DN Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený 1 2,6 DI Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 1 2,6 DA Výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků 1 2,6 E Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 5 5,2 F Stavebnictví 6 6,3 G Obchod, opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost 9 9,4 I Doprava, skladování a spoje 3 3,1 K Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelské činnosti 4 4,2 L Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení 9 9,4 M Vzdělávání 4 4,2 N Zdravotní a soc. péče, veterinární činnosti 7 7,3 O Ostatní veřejné, sociální a osobní služby 7 7,3 P Činnosti domácnosti 1 1,0 Celkem ,0 Obr. 1.1 ukazuje rozložení firem podle jejich zařazení do Odvětvové klasifikace ekonomických činnosti (OKEČ) v rozlišení na dvě úrovně. Největší počet firem (9,4 %) spadá do kategorie Veřejná 4

5 správa a obrana, povinné sociální zabezpečení a Zdravotní a sociální péče, veterinární činnost (7,3 %). Na třetím místě jsou kategorie Výroba základních kovů a hutních výrobků, Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (kromě strojů a zařízení), Výroba a opravy strojů a zařízení a Stavebnictví, do kterých je zařazeno (v každé kategorii zvlášť) 6,3 % firem. 5,2 % podniků obsahují kategorie Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), výroba přívěsů a návěsů a Maloobchod kromě motorových vozidel; opravy výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost. Po 4,2 % firem mají kategorie Vzdělávání, Výroba pryžových a plastových výrobků a Ostatní činnosti. Obr. 1.1: Vzorek respondentů (podniků) dle OKEČ, v % 10,0 9,4 9,0 8,0 7,0 7,3 6,3 6,36,3 6,3 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 5,2 5,2 4,24,2 4,2 3,1 3,1 3,13,1 2,1 2,12,1 2,1 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,01,0 1,0 1,0 1,01,0 1,0 1,0 0, Pozn.: 75 Veřejná správa a obrana, povinné soc. zabezpečení; 85 Zdravotní a sociální péče, veterinární činnost; 27 Výroba základních kovů a hutních výrobků; 28 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (kromě strojů a zařízení); 29 Výroba a opravy strojů a zařízení j. n.; 45 Stavebnictví; 34 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů); 52 Maloobchod kromě motorových vozidel, opravy výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost; 25 Výroba pryžových a plastových výrobků; 80 Vzdělávání; 93 Ostatní činnosti; 31 Výroba elektrických strojů a zařízení, j.n.; 41 Shromažďování, úprava a rozvod vody; 51 Velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu (kromě motorových vozidel); 60 Pozemní a potrubní doprava; 22 Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů; 40 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepelné energie; 74 Ostatní podnikatelské činnosti; 90 Odstraňování odpadních vod a odpadů, čištění města, sanační a podobné činnosti; 01 Zemědělství, myslivost a související činnosti; 10 Těžba uhlí, lignitu a rašeliny; 15 Výroba potravinářských výrobků a nápojů; 24 Výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken; 26 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků; 32 Výroba rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů; 33 Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů; 35 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení; 36 Výroba nábytku, zpracovatelský průmysl j.n.; 50 Obchod, opravy a údržba motorových vozidel, maloobchodní prodej pohonných hmot; 72 Činnosti v oblasti výpočetní techniky; 73 Výzkum a vývoj; 92 Rekreační, kulturní a sportovní činnosti; 95 Činnosti domácností jako zaměstnavatelů domácího personálu Zaměstnanci podle dosaženého vzdělání Tabulka 1.2 ukazuje rozložení zaměstnanců podle dosaženého vzdělání. Ukazatel je vyjádřen jako procentuální podíl zaměstnanců s daným dosaženým vzděláním na celkovém počtu zaměstnanců. 5

6 V případě absolventů ukazatel vyjadřuje procentuální podíl absolventů s daným dosaženým vzděláním na celkovém počtu zaměstnanců s daným typem vzdělání. Pro hodnocení centrální hodnoty je lépe použít medián místo průměrné hodnoty z důvodu výrazných rozdílů mediánových a průměrných hodnot. Rozdíly ukazují na existenci odlehlých hodnot, které mohou nadhodnotit nebo podhodnotit průměry a zkreslit tak představu o podílu zaměstnanců. Existence odlehlých hodnot je zřejmá také při pohledu na minimální a maximální hodnoty ukazatelů. Zaměstnanci s výučním listem představují největší podíl na celkovém počtu zaměstnanců (49 %), zaměstnanci s maturitou představují 29,4 % všech zaměstnanců a zaměstnanci s vysokoškolským vzděláním jen 8,6 %. V případě podílu absolventů na celkovém počtu zaměstnanců v dané vzdělanostní kategorii je situace opačná. Ze zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním tvoří absolventi 5,7 %, u zaměstnanců s maturitou je tento podíl už jen 2 % a u vyučených zaměstnanců tvoří absolventi pouze 0,3 %. Výsledky dokazují trend zvyšování nároků na kvalifikační úroveň zaměstnanců, což by se v budoucnu mělo projevit také ve změně struktury zaměstnanců podle typu vzdělání. V posledním řádku tabulky 1.2 jsou uvedeny absolutní počty zaměstnanců dle jednotlivých vzdělanostních kategorií. Z celkového počtu zaměstnanců sledovaných podniků je s výučním listem, maturantů a vysokoškoláků. Tab. 1.2: Podíly zaměstnanců a jejich počet podle jednotlivých typů vzdělání, % Vysokoškolské vzdělání Středoškolské vzděl. s maturitou, vyšší odborné vzdělání Středoškolské vzdělání bez maturity Zaměstnanci Absolventi Zaměstnanci Absolventi Zaměstnanci Absolventi Počet respondentů Průměr 15,8 9,5 32,3 4,2 41,7 3,2 Medián 8,6 5,7 29, ,3 Minimum 0, ,1 0 Maximum ,5 22, Počet zaměstnanců V tabulce 1.3 a obrázcích 1.2 a 1.3 je uvedena současná a očekávaná struktura zaměstnanců dle dosaženého vzdělání. Ukazatel představuje podíly zaměstnanců s určitým typem vzdělání na celkovém počtu zaměstnanců. Změna znamená rozdíl mezi očekávaným a současným podílem. Hodnoty jsou uvedeny jak za celý vzorek firem, tak v rozčlenění podle jednotlivých kategorií OKEČ. Uvedeny jsou pouze kategorie zastoupené alespoň pěti firmami. U základního vzdělání a vyučených je patrný očekávaný pokles podílů těchto zaměstnanců, naopak u středoškolského a především vysokoškolského vzdělání se očekává nárůst počtu zaměstnanců. Nárůst podílu vyučených zaměstnanců je očekáván 6

7 v kategorii D - Zpracovatelském průmyslu a O - Ostatní veřejné, sociální a osobní služby. V poslední zmiňované kategorii je také očekáván mírný pokles podílu vysokoškolských zaměstnanců. Tab. 1.3: Očekávaná struktura zaměstnanců, v % OKEČ Základní vzdělání Vyučení Středoškolské Vysokoškolské SP OP Změna SP OP Změna SP OP Změna SP OP Změna Celkem 5,9 3-2, ,5 2,5 8,6 11,8 3,2 D 9,1 4,9-4,2 52,3 55 2, ,7 2,7 7 9,9 2,9 E 5,4 0-5, ,8 15 1,2 F 10 6,5-3, ,8 24,5 1,7 9 11,4 2,4 G ,5-2, ,8 5 2,2 L ,1-0, ,3-1,7 29,3 30,9 1,6 N 5,7 4,5-1,2 15,6 15,3-0,3 59,4 61,1 1,7 19,2 21,5 2,3 O 9,8 6-3,8 38,7 40 1,3 25,6 26 0,4 9,3 9-0,3 Pozn.: SP = současný podíl, OP = očekávaný podíl, Změna = rozdíl mezi očekávaným a současným podílem D - Zpracovatelský průmysl, E - Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, F Stavebnictví, G - Obchod, opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost, L - Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení, N - Zdravotní a sociální péče, veterinární činnosti, O - Ostatní veřejné, sociální a osobní služby Obr. 1.2: Změna v očekávané struktuře zaměstnanců dle OKEČ v %, základní vzdělání ,8 10 9, ,9 5,4 6,5 5, ,9 4, Celkem D E F G L N O 7

8 Obr. 1.3: Změna v očekávané struktuře zaměstnanců dle OKEČ v %, vysokoškolské vzdělání 35 30, , , , ,8 9,9 13,8 11,4 9,3 5 8, Celkem D E F G L N O 2,8 Důvody přijímání a nepřijímání absolventů VŠ Z celkového počtu 96 firem 16 uvedlo (tabulka 1.4), že nepřijímají absolventy VŠ, zbytek absolventy VŠ přijímá. Nejčastěji uváděným důvodem nepřijímání absolventů VŠ byla kategorie jiné důvody (ve 49 %), kde jednotlivé firmy slovně uváděly důvody, jež nepředložil dotazník. 28 % odpovědí uvádějí jako důvod nevhodnost pozice pro absolventa. Na třetí pozici je nedostatek pracovních zkušeností. Jednou firmou byly uvedeny také důvody delší doba na zapracování a omezená možnost přijímat absolventy na dobu určitou. Žádná z dotazovaných firem nezvolila poslední z nabízených možností odpovědí, a tou je nízká úroveň pracovní morálky. Tab. 1.4: Přijímání absolventů VŠ Počet pozorování Procentuální podíl Přijímají 80 83,3 Nepřijímají 16 16,7 Celkem ,0 Po přečtení tzv. jiných důvodů, které firmy nejčastěji využily ke zdůvodnění nepřijímání absolventů VŠ si nelze nepovšimnout, že jsou odpovědi spíše vyhýbavé, neboť nemáme volná místa, nemáme 8

9 zatím uplatnění, místa jsou obsazena, pro chod společnosti nejsou nezbytní, omezená možnost uplatnění atd. nejsou ve své podstatě důvodem pro nepřijímání absolventů. Obr. 1.4: Důvody nepřijímaní absolventů vysokých škol 49% 11% 6% 6% 28% nedostatek pracovních zkušeností omezená možnost přijímat absolventy na dobu určitou jiné delší doba na zapracování pozice nevhodná pro absolventa Pozn.: Jiné (nemáme volná místa, nemáme zatím uplatnění, místa jsou obsazena, pro chod společnosti nejsou nezbytní, omezená možnost uplatnění, V ČR není odborné vzdělání pro zaměstnance zdravotní pojišťovny, tento nedostatek nahrazujeme praxí v příbuzných oborech, přijímáme jen dělnické profese, nebyla zatím potřeba, široký okruh činností ) Obr. 1.5: Důvody přijímaní absolventů vysokých škol 12% 12% 8% 17% 13% 12% 12% znalost nových technologií, novější teoretické znalosti jazyková vybavenost nezatíženost předchozími negativními pracovními návyky spolupráce se školami při výběru absolventů 14% možnost vychovat si nového zaměstnance podle svých potřeb ochota a schopnost se rychle učit flexibilita náhrada za odchod zaměstnance Obrázek 1.5 ukazuje procentuální vyjádření četností uváděných důvodů pro přijímání absolventů VŠ. Nejčastěji uváděný důvod (17 %) představuje možnost vychovat si nového zaměstnance podle svých potřeb. Druhý nejčastější důvod (14 %) je ochota a schopnost se rychle učit, na třetím místě s 13 % je 9

10 důvodem přijímání flexibilita, dále náhrada za odchod zaměstnance, znalost nových technologií, jazyková vybavenost a nezatíženost předchozími negativními pracovními návyky. Nejméně uváděným důvodem je spolupráce se školami při výběru absolventů (8 %). V tabulce 1.5 jsou uvedeny procentuální četnosti důvodů přijímání absolventů VŠ dle Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ). V tabulce jsou uvedeny pouze hodnoty pro kategorie OKEČ, které jsou zastoupeny alespoň pěti firmami. Největší kategorií z hlediska rozsahu vzorku je D - Zpracovatelský průmysl. V této kategorii je nejvíce uváděným důvodem přijímání absolventů VŠ možnost vychovat si nového zaměstnance podle svých potřeb. K významným důvodům také patří flexibilita a ochota a schopnost se rychle učit. Na třetím místě pak znalost nových technologií, novější teoretické znalosti a jazyková vybavenost. V kategorii E - Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody uvedly dotazované firmy jako důvod přijetí absolventů VŠ nejčastěji možnost vychovat si nového zaměstnance podle svých potřeb, ochotu a schopnost se rychle učit a náhrada za odchod zaměstnance. V kategorii F - Stavebnictví je opět nejdůležitějším důvodem přijetí absolventů VŠ možnost vychovat si nového zaměstnance podle svých potřeb. K významným důvodům také patří nezatíženost předchozími negativními pracovními návyky a flexibilita. Tab. 1.5 Důvody přijímání absolventů VŠ dle OKEČ, % podíl Důvody přijímání absolventů / OKEČ D E F G L N O Znalost nových technologií, novější teoretické znalosti Možnost vychovat si nového zaměstnance podle svých potřeb Jazyková vybavenost Ochota a schopnost se rychle učit Nezatíženost předchozími negativními pracovními návyky Flexibilita Spolupráce se školami při výběru absolventů Náhrada za odchod zaměstnance Pozn.: D - Zpracovatelský průmysl, E - Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, F - Stavebnictví, G - Obchod, opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost, L - Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení, N - Zdravotní a sociální péče, veterinární činnosti, O - Ostatní veřejné, sociální a osobní služby V kategorii G - Obchod, opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost je opět nejvýznamnějším důvodem pro přijetí absolventů VŠ možnost vychovat si nového zaměstnance podle svých potřeb. Na druhém místě je ochota a schopnost se rychle učit, na třetím pak jazyková vybavenost. 10

11 Kategorie L - Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení uvádí jako nejdůležitější důvod k přijetí absolventa VŠ náhradu za odchod zaměstnance. Druhým nejčastějším důvodem ja možnost vychovat si nového zaměstnance podle svých potřeb. V kategorii N - Zdravotní a sociální péče, veterinární činnosti jsou nejvíce uváděny tyto důvody: náhrada za odchod zaměstnance, flexibilita a možnost vychovat si nového zaměstnance podle svých potřeb. V poslední kategorii O - Ostatní veřejné, sociální a osobní služby patří k důležitým důvodům přijetí absolventů VŠ opět náhrada za odchod zaměstnance, možnost vychovat si nového zaměstnance podle svých potřeb, ale také např. znalost nových technologií, novější teoretické znalosti. Je zajímavé, že znalost nových technologií, novější teoretické znalosti jsou významnými důvody k přijetí absolventů VŠ pouze u Zpracovatelského průmyslu (D) a Ostatních veřejných, sociálních a osobních služeb (O). Také předpokládaná nutnost znalosti cizího jazyka se ukázala jako významná pouze u Obchodu, oprav motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu (G) a Zpracovatelského průmyslu (D). Významnost důvodu náhrada za odchod zaměstnance je zaznamenaná podle předpokladu spíše u kategorií s velkým zastoupením veřejných podniků, jako např. L Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení a N Zdravotní a sociální péče, veterinární činnosti. Obrázek 1.6 ukazuje důvody, které vedly k přijetí konkrétních absolventů VŠ do pracovního poměru. Procentuální hodnota vyjadřuje průměr škálového hodnocení významu jednotlivých důvodů. Menší hodnota představuje větší význam. Tzn., že nejdůležitějším kritériem pro přijetí absolventů VŠ do pracovního poměru jsou odborné znalosti. Na druhém místě je možnost vychovat si zaměstnance podle svých potřeb, dále osobní dojem a vystupování. Nejméně uváděným důvodem jsou finanční výhody plynoucí z přijetí absolventa (např. z úřadů práce), příp. jiné slovně uváděné důvody či předchozí odborná praxe nebo reference. Je zajímavé, že při hodnocení obecných důvodů pro přijímání absolventů VŠ (viz obr. 1.5) jsou některé důvody v kontrastu se zde uváděnými kritérii pro přijetí konkrétních absolventů do pracovního poměru. Např. novější teoretické znalosti a znalost nových technologií, které je možno přirovnat ke zde uváděnému kritériu odborných znalostí, patří obecně spíše k méně významným důvodům pro přijímání absolventů. Jazyková vybavenost je v případě obecně uváděných důvodů také hodnocena jako méně významná oproti zde uváděným kritériím přijetí konkrétních absolventů VŠ. Výsledky obou hodnocení dávají zásadní význam pro přijímání absolventů možnosti vychovat si zaměstnance podle svých potřeb. 11

12 Obr. 1.6: Důvody přijetí konkrétního absolventa vysoké školy, v % 10,0 9,2 9,0 8,1 8,0 7,0 5,8 6,4 6,5 6,5 6,0 4,9 5,1 5,0 4,0 3,3 3,7 3,0 2,3 2,0 1,0 0,0 odborné znalosti výchova zaměstnance na míru osobní dojem, vystupování jazkové znalosti kvalita absolvované školy modelové řešení situace během výb. řízení spolupráce se školami reference předchozí odborná praxe jiná finanční výhody Pozn.: Procentuální hodnota vyjadřuje průměr škálového hodnocení významu uvedeného důvodu pro přijetí konkrétního absolventa VŠ do pracovního poměru. Respondenti hodnotili významnost daného důvodu od 1 = nejvíce důležitý, do 11 = nejméně důležitý. Očekávaný nárůst počtu zaměstnanců podle KZAM ve všech úrovních vzdělání Na obrázku 1.7 jsou uvedeny profese, u kterých dotazované firmy očekávají nárůst počtu zaměstnanců. Největší nárůst se očekává u profese Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech (31), z toho nejvíce Strojírenští technici, dále Kvalifikovaní kovodělníci a strojírenští dělníci /kromě obsluhy strojů a zařízení/ (72), z toho nejvíce Seřizovači a obsluha obráběcích strojů (kromě obsluhy automatických a poloautomatických obráběcích strojů) a Nástrojaři, kovomodeláři, kovodělníci, zámečníci, Vědci a odborníci ve fyzikálních a příbuzných vědách, architekti a techničtí inženýři /tvůrčí pracovníci/ (21), z toho nejvíce Projektanti a konstruktéři strojních zařízení, strojní inženýři, Kvalifikovaní dělníci při dobývání surovin, stavební dělníci a pracovníci příbuzných oborů /kromě obsluhy strojů a zařízení/ (71), z toho nejvíce Zedníci, kameníci, omítkáři a Instalatéři, potrubáři, stavební zámečníci, klempíři, Jiní pomocní odborní pracovníci (34), z toho nejvíce Pracovníci v oblasti účetnictví, fakturace, rozpočetnictví, kalkulace a Obsluha průmyslových zařízení (81), z toho nejvíce Obsluha zařízení na tváření kovů ve válcovnách a Obsluha automatických nebo poloautomatických montážních 12

13 linek. Z obrázku je vidět, že k nejčastěji uváděným skupinám patří 3 (Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech), 7 (Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři (kromě obsluhy strojů a zařízení)), 2 (Vědečtí a odborní duševní pracovníci) a 8 (Obsluha strojů a zařízení). Výsledky ukazují, že jsme průmyslovým regionem, neboť většina profesí se vztahuje k technickým, průmyslovým oborům. Z hlediska tradičního přístupu ke klasifikaci KZAM jsou zde hojně zastoupeny obory, které vyžadují maximálně středoškolské vzdělání. Nicméně je třeba zvážit nutnost přehodnotit přiřazení potřebného vzdělání k jednotlivým kategoriím KZAM, neboť dochází ke zvyšování požadavků na kvalifikaci (vzdělání) u jednotlivých profesí, např. tam, kde v minulosti byl dostačující výuční list, dnes je třeba mít maturitu atd. Obr. 1.7: Očekávaný nárůst počtu zaměstnanců dle KZAM, v % 17,8 18,0 16,5 16,0 14,0 12,0 10,4 10,0 8,0 6,4 6,1 6,1 6,0 5,1 4,7 4,4 4,0 4,0 3,4 2,7 2,0 1,7 1,7 1,3 1,3 1,0 1,0 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 0,3 0, Pozn.: 31 - Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech, 72 - Kvalifikovaní kovodělníci a strojírenští dělníci /kromě obsluhy strojů a zařízení/, 21 - Vědci a odborníci ve fyzikálních a příbuzných vědách, architekti a techničtí inženýři /tvůrčí pracovníci/, 71 - Kvalifikovaní dělníci při dobývání surovin, stavební dělníci a pracovníci příbuzných oborů /kromě obsluhy strojů a zařízení/, 34 - Jiní pomocní odborní pracovníci, 81 - Obsluha průmyslových zařízení, 24 - Ostatní vědci a odborní duševní pracovníci jinde neuvedení, 82 - Obsluha stacionárních zařízení a montážní dělníci, 83 - Řidiči a obsluha pojízdných strojních zařízení, 12 - Vedoucí a řídící pracovníci velkých organizací, společností, podniků, apod. vč. jejich organizačních jednotek /manažeři/, 32 - Techničtí pracovníci v oblasti biologie, zdravotničtí a zemědělští pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech, 22 - Vědci, odborníci a inženýři v biologických, lékařských a příbuzných oborech, 52 - Prodavači, manekýni a předváděči zboží, 74 - Ostatní kvalifikovaní zpracovatelé a výrobci jinde neuvedení /kromě obsluhy strojů a zařízení - hl. třída 8/, 41 - Nižší administrativní pracovníci /kromě úředníků ve službách a obchodě/, 91 - Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci zaměření na prodej a služby, 23 - Odborní pedagogičtí pracovníci, 93 - Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v dolech a lomech, v průmyslu, stavebnictví, v dopravě a v příbuzných oborech, 13 - Vedoucí, ředitelé, kteří řídí malý podnik, organizaci, společnost/za pomoci nejvýše jednoho dalšího řídícího pracovníka/, 42 - Úředníci ve službách a obchodě, 51 - Obsluhující pracovníci, 73 - Výrobci a opraváři přesných přístrojů, umělečtí řemeslníci, polygrafové a pracovníci v příbuzných oborech /kromě obsluhy strojů a zařízení - hl. třída 8/, 92 - Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví, rybářství a příbuzných oborech. Tab. 1.6 pak sleduje očekávaný nárůst počtu zaměstnanců v jednotlivých profesích dle sféry působení. 13

14 Tab. 1.6: Očekávaný nárůst počtu zaměstnanců podle KZAM v jednotlivých kategoriích OKEČ OKEČ KZAM Četnost D Kvalifikovaní kovodělníci a strojírenští dělníci /kromě obsluhy strojů a zařízení/ (72), z toho nejvíce Seřizovači a obsluha obráběcích strojů (kromě obsluhy automatických a poloautomatických obráběcích strojů), Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech (31), z toho nejvíce Strojírenští technici E Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech (31) 4 40,0 F Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech (31), z toho nejvíce Stavební technici Kvalifikovaní dělníci při dobývání surovin, stavební dělníci a pracovníci příbuzných oborů /kromě obsluhy strojů a zařízení/ (71), z toho nejvíce Zedníci, kameníci, omítkáři G Vedoucí a řídící pracovníci velkých organizací, společností, podniků, apod. vč. jejich organizačních jednotek /manažeři/ (12), z toho nejvíce Vedoucí pracovníci ve velkoobchodě a v maloobchodě (vč. exportu, importu) L Ostatní vědci a odborní duševní pracovníci jinde neuvedení (24), z toho nejvíce Ostatní odborní administrativní pracovníci jinde neuvedení N Techničtí pracovníci v oblasti biologie, zdravotničtí a zemědělští pracovníci a pracovníci v příbuz. oborech (32), z toho nejvíce Ošetřovatelé, všeobecné zdravotní sestry O Ostatní vědci a odborní duševní pracovníci jinde neuvedení (24), z toho nejvíce Umělečtí pracovníci, novináři a redaktoři Pozn.: Uvedeny jsou pouze výsledky u kategorií OKEČ, které byly zastoupeny alespoň pěti firmami Podíl (%) 25,7 21,0 31,3 31,3 5 27,8 8 42, ,0 3 30,0 V tabulce 1.7 je uveden očekávaný nárůst počtu zaměstnanců podle KZAM v jednotlivých sledovaných okresech a městě Ostrava (obrázek 1.8 pak ukazuje úplné výsledky za město Ostravu). Výsledky za jednotlivé okresy však nemají velkou vypovídací schopnost z důvodu malého počtu pozorování. Tab. 1.7: Očekávaný nárůst počtu zaměstnanců podle KZAM v jednotlivých okresech a ve městě Ostrava Okres KZAM Četnost Ostrava - město Kvalifikovaní kovodělníci a strojírenští dělníci /kromě obsluhy strojů a zařízení/ (72), z toho nejvíce Seřizovači a obsluha obráběcích strojů (kromě obsluhy automatických a poloautomatických obráběcích strojů) Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech (31), z toho nejvíce Stavební technici Vědci a odborníci ve fyzikálních a příbuzných vědách, architekti a techničtí inženýři /tvůrčí pracovníci/ (21), z toho nejvíce Ostatní odborníci zabývající se výpočetní technikou jinde neuvedení Podíl (%) 17,7 Bruntál Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech (31), 8 40,0 z toho nejvíce Elektrotechnici Frýdek- Místek Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech (31), z toho nejvíce Ostatní techničtí pracovníci jinde neuvedení Kvalifikovaní dělníci při dobývání surovin, stavební dělníci a pracovníci příbuzných ,0 12,8 oborů /kromě obsluhy strojů a zařízení/ (71), z toho nejvíce Stavební dělníci hlavní stavební výroby a pracovníci v příbuzných oborech Karviná Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech (31) 3 17,6 Nový Jičín Kvalifikovaní kovodělníci a strojírenští dělníci /kromě obsluhy strojů a zařízení/ (72), z toho nejvíce Nástrojaři, kovomodeláři, kovodělníci, zámečníci a Svářeči, řezači plamenem a páječi Vědci a odborníci ve fyzikálních a příbuzných vědách, architekti a techničtí inženýři /tvůrčí pracovníci/ (21), z toho nejvíce Projektanti a konstruktéři strojních zařízení, strojní inženýři Opava Obsluha stacionárních zařízení a montážní dělníci (82), z toho nejvíce Obsluha strojů na výrobu plastových výrobků (vč. laminování plastů) Kvalifikovaní kovodělníci a strojírenští dělníci /kromě obsluhy strojů a zařízení/ (72), z toho nejvíce Nástrojáři, kovomodeláři, kovodělníci, zámečníci ,0 11,6 28,9 18,4 21,4 21,4 14

15 Obr. 1.8: Očekávaný nárůst zaměstnanců podle KZAM ve městě Ostrava, v % 18,0 17,7 17,0 16,0 14,0 12,0 11,6 10,0 8,0 8,2 8,2 6,8 6,8 6,0 4,0 2,0 4,1 3,4 3,4 3,4 2,0 2,0 2,0 1,4 0,7 0,7 0,7 0, Pozn.: 72 - Kvalifikovaní kovodělníci a strojírenští dělníci /kromě obsluhy strojů a zařízení/, 31 - Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech, 21 - Vědci a odborníci ve fyzikálních a příbuzných vědách, architekti a techničtí inženýři /tvůrčí pracovníci/, 34 - Jiní pomocní odborní pracovníci, 81 - Obsluha průmyslových zařízení, 24 - Ostatní vědci a odborní duševní pracovníci jinde neuvedení, 71 - Kvalifikovaní dělníci při dobývání surovin, stavební dělníci a pracovníci příbuzných oborů /kromě obsluhy strojů a zařízení/, 83 - Řidiči a obsluha pojízdných strojních zařízení, 12 - Vedoucí a řídící pracovníci velkých organizací, společností, podniků, apod. vč. jejich organizačních jednotek /manažeři/, 32 - Techničtí pracovníci v oblasti biologie, zdravotničtí a zemědělští pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech, 82 - Obsluha stacionárních zařízení a montážní dělníci, 22 - Vědci, odborníci a inženýři v biologických, lékařských a příbuzných oborech, 41 - Nižší administrativní pracovníci /kromě úředníků ve službách a obchodě/, 74 - Ostatní kvalifikovaní zpracovatelé a výrobci jinde neuvedení /kromě obsluhy strojů a zařízení - hl. třída 8/, 23 - Odborní pedagogičtí pracovníci, 13 - Vedoucí, ředitelé, kteří řídí malý podnik, organizaci, společnost/za pomoci nejvýše jednoho dalšího řídícího pracovníka/, 51 - Obsluhující pracovníci, 91 - Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci zaměření na prodej a služby Z analýzy dat vyplývá, že u sledovaných podniků tvoří největší podíl na celkovém počtu zaměstnaných zaměstnanci s výučním listem, pak maturanti a nejmenší je zastoupení zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním. Nicméně v případě podílu absolventů na jednotlivých vzdělanostních kategoriích je situace zcela opačná. Největší podíl tvoří vysokoškoláci, na druhém místě jsou maturanti a nejmenší podíl absolventů tvoří absolventi s výučním listem. To ukazuje na rostoucí požadavky na kvalifikaci zaměstnanců, což se v budoucnu projeví také ve změně struktury zaměstnanců podle úrovně dosaženého vzdělání. Většina podniků také přijímá absolventy VŠ a nejčastěji uváděným důvodem pro přijetí je možnost vychovat si zaměstnance podle vlastních potřeb. Výsledky sledování profesí, u kterých firmy předpokládají nárůst počtu zaměstnanců, ukazují, že Moravskoslezský kraj bude i nadále průmyslovým regionem, neboť se největší nárůst očekává u profesí technických, a to jak nízko kvalifikovaných, tak i vysoce kvalifikovaných. 15

16 ABSOLVENTI STŘEDNÍCH ODBORNÝCH UČILIŠŤ, STŘEDNÍCH ŠKOL A VYŠ- ŠÍCH ODBORNÝCH ŠKOL Trh práce je místem, kde se střetává poptávka po pracovní síle s její nabídkou. Počáteční kvalita absolventa střední školy, vyučence je výrazně determinována vzdělávacím systémem. Tato kvalita je dána zejména vybaveností absolventa potřebnými znalostmi, schopnostmi a dovednostmi, ale také jeho připraveností plnohodnotně se začlenit do pracovního procesu a dále se vzdělávat. Pro plynulejší přechod absolventů na trh práce je proto důležité, aby získané znalosti, dovednosti a schopnosti v co největší míře korespondovaly s požadavky zaměstnavatelů. Vzdělávací systém tak působí jako faktor, který předurčuje budoucí uplatnitelnost absolventů na trhu práce a je proto nezbytné, aby dokázal adekvátně reagovat na současné i budoucí potřeby trhu práce. K tomu je zapotřebí znát názory zaměstnavatelů na kvalitu nově přijímaných absolventů SŠ, SOU a VOŠ a jejich požadavky, které na zaměstnance kladou. Následující kapitola se zabývá deskripcí kvalitativního rozměru realizované nabídky práce absolventů středních škol a středních odborných učilišť v Moravskoslezském kraji, kteří úspěšně dokončili studium na těchto školách v roce 2004 a letech následujících. Struktura vzorku Disponibilní vzorek 763 absolventů SŠ, SOU a VOŠ z 96 podniků a institucí je z 72,7 % tvořen muži a z 27,3 % tvořen ženami ve věkovém rozmezí 18 až 46 let, přičemž osoby ve věku 18 až 23 let tvoří 86,7 % vzorku. U sledovaných zaměstnavatelů pracuje celkem zaměstnanců, což činí 17,8 % všech zaměstnaných v kraji. Z toho firmy uvádějí, že téměř 56tis. jejich zaměstnanců má střední vzdělání a je vyučeno. 1 Převážná většina vyučených absolventů, 46,93 %, byla přijata ve velkých podnicích s počtem zaměstnanců a absolventů s maturitou, 40 %, ve velkých podnicích s počtem zaměstnanců nad Ve sledovaných firmách bylo přijato od roku 2004 do konce roku 2007 celkem 1565 absolventů SŠ, SOU a VOŠ, z toho pro 763 byly poskytnuty individuální údaje do dotazníkového šetření. 1 Součet zaměstnanců z dílčích údajů podle vzdělání uvedených firmami nesouhlasí s celkovým počtem zaměstnanců uvedeným personalisty v části A dotazníku (celkový nesoulad činí asi 10% z celkového počtu), což předpokládáme, že jsou zaměstnanci se základním vzděláním včetně případných drobných chyb. 16

17 Tabulka 2.1: Počet a struktura zaměstnaných a absolventů dle vzdělání a velikosti firem Velikost firmy Kategorie vzdělání Střední vzdělání s maturitou, Střední vzdělání bez maturity vyšší odborné vzdělání Celkem Absolventi Celkem Absolventi Ukazatel a více Celkem četnost (osob) 6,67 7,50 7,69 5,17 podíl v % četnost (osob) 12,61 12,69 13,38 18,87 podíl v % četnost (osob) 21,38 46,93 20,87 36,06 podíl v % četnost (osob) 59,34 33,15 59,33 40,02 podíl v % četnost (osob) 100,00 100,00 100,00 100,00 podíl v % Obr. 2.1: Struktura absolventů SŠ, SOU a VOŠ dle věku, počet pozorování Uplatnitelnost absolventů na trhu práce MSK Nejdůležitějšími otázkami, na které tato analýza může odpovědět, jsou otázky týkající se uplatnitelnosti absolventů místních středních škol středních odborných učilišť a vyšších odborných škol v rámci Moravskoslezského kraje a otázky týkající se kvality absolventů, kterou můžeme spatřovat nejen v odborných znalostech, ale také v jazykových a měkkých dovednostech. Nejde jen o kvalitu absolventů, ta by měla být doprovázena i strukturou nabídky absolventů SŠ, SOU a VOŠ, která by odpovídala poptávce. Odpověď na první část věty tento dotazník nemohl vyřešit a když tak jen částečně, viz dále. Následující graf však vypovídá o uspokojené poptávce po absolventech podle oborů jejich studia. Z grafu je patrné, že dotazované firmy zaměstnaly nejvíce absolventů studia Strojírenství a strojírenská výroba, 31,4 %, následoval obor Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika s 15,5 %. 17

18 S již velkým odstupem následovaly další obory studia, Hornictví a hornická geologie, hutnictví a slévárenství s 7,1 % a Ekonomika a administrativa s 5,9 %. Tato struktura odpovídá skladbě dotazovaných firem, tedy velkých firem, velkých zaměstnavatelů, kteří se profilují právě v těchto oborech. Obr. 2.2: Struktura absolventů dle oboru studia Chemické obory Ekologie a ochrana životního prostředí Hornictví a hornická geologie, hutnictví a slévárenství Strojírenství a strojírenská výroba Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika Technická chemie a chemie silikátů Potravinářství a potravinářská chemie Textilní výroba a oděvnictví Kožedělná a obuvnická výroba a zpracování plastů Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů Polygrafie, zpracování papíru, filmu a fotografie Stavebnictví, geodézie a kartografie Doprava a spoje Speciální a interdisciplinární obory Zemědělství a lesnictví Lékařské vědy Farmaceutické vědy Zdravotnictví Ekonomie Ekonomika a administrativa Podnikání v oborech, odvětví Gastronomie, hotelnictví a turismus Obchod Sociální vědy Právo, právní a veřejnosprávní činnost Osobní a provozní služby Pedagogika, učitelství a sociální péče Obecně odborná příprava Obecná příprava Umění a užité umění n.a. Otázkou však zůstává, zda absolventi nacházejí zaměstnání adekvátní jejich vzdělání, a to z pohledu vykonávané profese. Z odpovědí personalistů vyplývá, že v 57,6 % případů je plná shoda mezi studiem a oborem, ve kterém je zaměstnán v daném podniku. Ale téměř v 1/5 případů tomu tak není. Dalších 20,4 % absolventů pracuje v takové profesi, která se jen částečně shoduje s vystudovaným oborem. Když se podíváme na tuto shodu pro vybrané skupiny profesí (dvoumístná KZAM), tak pro nejčetnější skupinu povolání 72 - Kvalifikovaní kovodělníci a strojírenští dělníci je shoda velmi vysoká, tj. 87,6 % a odpovědí záporných, že se neshoduje, pouze 2,5 %. U skupiny profesí 81 - Obsluha průmyslových zařízení bylo kladných odpovědí pouze 28,6 % a v celých 47,2 % případů byla uvedena jen částečná shoda. U skupiny profesí 34 - Jiní pomocní odborní pracovníci byla zodpovězena shoda jen ve 42,2 % případů a neshoda v 35,2 %, což je podprůměrné resp. nadprůměrné hodnocení. Nejvyšší shoda, 90,1 %, byla zodpovězena pro skupinu profesí 24 - Ostatní vědci a odborní duševní pracovníci jinde neuvedení. Bližší podrobnosti o dalších profesích vč. četností odpovědí jsou uvedeny v tab

19 Obr2.3: Shoda oboru studia s oborem, ve kterém nyní pracuje (odpovědi personalistů) 20,4% 2,3% 19,7% 57,6% ano ne částečně chybějící údaje Tab.2.2: Shoda vystudovaného oboru se zaměstnáním absolventa dle KZAM (729 disponibilních pozorování) KZAM Ano Ne Částečně Ukazatel 24 - Ostatní vědci a odborní duševní pracovníci jinde četnost (osob) neuvedení 90,91 3,03 6,06 100,0 podíl (%) 31 - Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných četnost (osob) oborech 69,44 11,11 19,44 100,0 podíl (%) 32 - Techničtí pracovníci v oblasti biologie, zdravotničtí a zemědělští pracovníci a pracovníci v pří četnost (osob) buzných oborech 100,0 0,00 0,00 100,0 podíl (%) 34 - Jiní pomocní odborní pracovníci četnost (osob) 42,25 35,21 22,54 100,0 podíl (%) 41 - Nižší administrativní pracovníci /kromě úředníků četnost (osob) ve službách a obchodě/ 34,78 43,48 21,74 100,0 podíl (%) 42 - Úředníci ve službách a obchodě 52 - Prodavači, manekýni a předváděči zboží četnost (osob) 50,0 50,0 0,00 100,0 podíl (%) četnost (osob) 68,0 32,0 0,00 100,0 podíl (%) 71 - Kvalifikovaní dělníci při dobývání surovin, stavební dělníci a pracovníci příbuzných oborů četnost (osob) /kromě obsluhy strojů a zařízení/ 45,0 40,0 15,0 100,0 podíl (%) 72 - Kvalifikovaní kovodělníci a strojírenští dělníci četnost (osob) /kromě obsluhy strojů a zařízení - hl. třída 8/ 87,62 2,48 9,90 100,0 podíl (%) 74 - Ostatní kvalifikovaní zpracovatelé a výrobci jinde četnost (osob) neuvedeni 90,0 10,0 0,00 100,0 podíl (%) 81 - Obsluha průmyslových zařízení četnost (osob) 28,57 24,22 47,20 100,0 podíl (%) 82 - Obsluha stacionárních zařízení a montážní četnost (osob) dělníci 30,0 50,0 20,0 100,0 podíl (%) 83 - Řidiči a obsluha pojízdných strojních zařízení četnost (osob) 52,78 11,11 36,11 100,0 podíl (%) 93 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v dolech a četnost (osob) lomech, v průmyslu, staveb 9,09 63,64 27,27 100,0 podíl (%) četnost (osob) 58,71 19,89 21,40 100,0 podíl (%) 19

20 V rámci průzkumu uplatnitelnosti absolventů škol z let 2004 až 2007 v podnicích a organizacích MSK byla provedena analýza shody mezi vykonávanou profesí a vzděláním absolventa na úrovni kódů Klasifikace zaměstnání KZAM a tyto získané údaje byly porovnávány se studijním oborem, který absolvent vystudoval dle číselníku KKOV. Shoda mezi vzděláním a zaměstnáním byla hodnocena tak, že za zaměstnání adekvátní z hlediska oboru vzdělání (zaměstnání, pro které je absolvent připravován) je nutno považovat takové, které koresponduje alespoň s jedním oborem vzdělání vyskytujícím se v dané skupině oborů. Prováděná porovnání tedy umožnila posoudit uplatnění kvalifikace absolventů pouze z hlediska celých skupin oborů, nikoli z hlediska jednotlivých učebních a studijních oborů. To znamená, že uváděné dané výsledky jsou výrazně příznivější než skutečnost. Posouzení shody neumožňuje zachytit nesoulad v rámci skupin oborů, např. když soustružník je zaměstnán jako mechanik opravář, nebo když vyučený kuchař pracuje jako číšník. Pro hodnocení souladu mezi vzděláním a zaměstnáním byla použita čtyřstupňová škála. Kriteria hodnocení byla vyjádřena následovně: A. Absolvent je pro uvedenou činnost (práci) v některém z oborů skupiny přímo připravován. B. Absolvent není přímo pro uvedenou činnost (práci) připravován, ale jeho uplatnění v dané činnosti je značně logické (odpovídající, přiměřené - např. absolvent skupiny strojírenství pracuje jako důlní či hutní technik). C. Absolvent pro danou činnost (práci) není v žádném oboru skupiny připravován, ale jeho uplatnění v dané činnosti lze alespoň vzdáleně akceptovat, není v protikladném vztahu s jeho přípravou (absolvent skupiny strojírenství, stavebnictví apod. oborů SOŠ pracuje jako obchodní agent, celník apod. - lze předpokládat, že toto uplatnění poskytuje alespoň v části případů možnost dílčího uplatnění získaných znalostí a dovedností). D. Uplatnění absolventa v dané činnosti (práci) je v protikladu s jeho přípravou, absolvent vůbec nevyužívá své kvalifikace, v této činnosti nemá co pohledávat (např. absolvent skupiny strojírenství nebo stavebnictví pracuje jako barman, kuchař či jako sekretářka). Bližší podrobnosti hodnocení a upřesnění použitá při hodnocení jsou uvedeny v příloze č. 7. Z výsledků na obr vyplývá, že výsledky porovnání shody mezi vykonávanou profesí a vzděláním absolventa jsou skutečně příznivější. Vychází, že v 65,7 % případů je absolvent pro uvedenou činnost přímo připravován. Na druhé straně jen v 6,8 % případů je uplatnění absolventa v protikladu s jeho přípravou. 20

21 Obr. 2.4: Shoda mezi vykonávanou profesí a vzděláním absolventa dle metodiky shody 2 6,8% 1,4% 10,7% 15,5% 65,6% absolvent je pro uvedenou činnost připravován absolvent není připravován, ale lze akceptovat chybějící údaje absolvent není připravován, ale uplatnění je logické uplatnění je v protikladu s jeho přípravou Z obou způsobů hodnocení shody mezi vykonávanou profesí a oborem studia vychází, že je zde významný prostor pro školská zařízení lépe slaďovat strukturu a počet studentů v jednotlivých studijních oborech s poptávkou resp. s anticipovanou poptávkou po absolventech na trhu práce. Není to jen kvantitativní a strukturální prostor vyjádřený v negativních odpovědích, ale i v odpovědích, kdy tato shoda je jen částečná nebo tzv. absolvent je akceptovatelný pro danou profesi. Následující obr ukazuje ve kterých skupinách profesí byli absolventi nejčastěji zaměstnáni. V téměř 50 % případů se jedná o kvalifikované dělnické profese v kovovýrobě, strojírenství a při obsluze průmyslových zařízení (KZAM 72, 81). Pro mnohé asi nebude překvapením, že přes 18 % všech absolventů pracuje ve skupině KZAM 3 a 4,3 % ve skupině KZAM 2, tedy na pozicích vyžadujících většinou již vysokoškolské vzdělání (což v našem případě může korelovat s tím, že v našem vzorku respondentů máme absolventy VOŠ). Uvedené skutečnosti tak naznačují, že zaměstnání absolventů ve velké míře odpovídá jejich vzdělání, jak bylo uvedeno výše. 2 Viz příloha č. 7 21

22 Obr. 2.5: Struktura absolventů dle vykonávaných skupin profesí ve firmách (736 pozorování, 10 a více respondentů ve skupině) Ostatní vědci a odborní duševní pracovníci jinde neuvedení Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech Techničtí pracovníci v oblasti biologie, zdravotničtí a zemědělští pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech Jiní pomocní odborní pracovníci Nižší administrativní pracovníci /kromě úředníků ve službách a obchodě/ Úředníci ve službách a obchodě Prodavači, manekýni a předváděči zboží Kvalifikovaní dělníci při dobývání surovin, stavební dělníci a pracovníci příbuzných oborů /kromě obsluhy strojů a zaříz Kvalifikovaní kovodělníci a strojírenští dělníci /kromě obsluhy strojů a zařízení - hl. třída 8/ Ostatní kvalifikovaní zpracovatelé a výrobci jinde neuvedení /kromě obsluhy strojů a zařízení - hl. třída 8/ Obsluha průmyslových zařízení Obsluha stacionárních zařízení a montážní dělníci Řidiči a obsluha pojízdných strojních zařízení Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v dolech a lomech, v průmyslu, stavebnictví, v dopravě a v příbuzných oborech Poměrně zajímavé výsledky přináší také srovnání míry shody vystudovaného oboru se zaměstnáním absolventa v jednotlivých odvětvích. Podíl absolventů s plnou shodou vystudovaného oboru se zaměstnáním, jenž přesahuje 90% hranici, byl identifikován v odvětvích 85, 92 a 24, což jsou obory, které jsou v našem vzorku respondentů zastoupeny marginálně z pohledu četnosti. V odvětví 27 - Výroba základních kovů a hutních výrobků je hodnocení shody podprůměrné, pouze v 55,1 % případů je uváděná plná shoda. Na druhé straně pouze ve 12,7 % je uvedeno, že se neshoduje vystudovaný obor se zaměstnáním absolventa. V odvětví 29 - Výroba a opravy strojů a zařízení je uváděna shoda v 73,7 % případů, což převyšuje průměr a naopak jen v 6,3 % případů je uváděna neshoda. Největší míra neshody, v 58,3 % případů, je uvedena pro odvětví 10 - Těžba uhlí, lignitu a rašeliny, ale počet sledování je velmi nízký, proto je obtížné dělat z tohoto výsledku nějaké závěry (to samé platí pro 31 - Výroba elektrických strojů a zařízení, kde je uvedena dokonce 100,0 % neshoda). Podrobné výsledky jsou uvedeny vč. četností výskytu pozorování jsou uvedeny v tabulce

23 Tab. 2.3: Shoda vystudovaného oboru se zaměstnáním absolventa dle odvětví zaměstnávajících alespoň 10 absolventů ( disponibilních pozorování) OKEČ Ano Ne Částečně Ukazatel 10 - Těžba uhlí, lignitu a rašeliny četnost (osob) 41,67 58,33 0,00 100,0 podíl (%) 22 - Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných četnost (osob) nosičů 35,71 50,0 14,29 100,0 podíl (%) 24 - Výroba chemických látek, přípravků, léčiv a četnost (osob) chemických vláken 100,0 0,00 0,00 100,0 podíl (%) 25 - Výroba pryžových a plastových výrobků četnost (osob) 37,93 37,93 24,14 100,0 podíl (%) 27 - Výroba základních kovů a hutních výrobků četnost (osob) 55,16 12,7 32,14 100,0 podíl (%) 28 - Výroba kovových konstrukcí a kovodělných četnost (osob) výrobků (kromě strojů a zařízení) 75,0 12,5 12,5 100,0 podíl (%) 29 - Výroba a opravy strojů a zařízení jinde neuvedených četnost (osob) 73,68 6,32 20,0 100,0 podíl (%) 31- Výroba elektrických strojů a zařízení četnost (osob) 0,00 100,0 0,00 100,0 podíl (%) 32 - Výroba rádiových, televizních a spojových zařízení četnost (osob) a přístrojů 50,0 25,0 25,0 100,0 podíl (%) 45 - Stavebnictví četnost (osob) 48,0 40,0 12,0 100,0 podíl (%) 52 - Maloobchod kromě motorových vozidel četnost (osob) 71,43 28,57 0,00 100,0 podíl (%) 60 - Pozemní a potrubní doprava četnost (osob) 60,94 17,19 21,88 100,0 podíl (%) 75 - Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení četnost (osob) 44,59 36,49 18,92 100,0 podíl (%) 85 - Zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti 92 - Rekreační, kulturní a sportovní činnosti 93 - Ostatní činnosti četnost (osob) 91,18 2,94 5,88 100,0 podíl (%) četnost (osob) 95,0 0,00 5,0 100,0 podíl (%) četnost (osob) 50,0 25,0 25,0 100,0 podíl (%) četnost (osob) 59,24 19,61 21,15 100,0 podíl (%) Firmy, které uvedly, že přijímají absolventy, uvádějí, že nejdůležitějším kritériem pro jejich přijetí byly odborné znalosti. To, že standardní odchylka pro toto kritérium byla nejnižší znamená, že toto kritérium dalo na první místo nejvíce personalistů. U absolventů se předpokládá flexibilita v přijímání nových poznatků, získávání zkušeností a podobně, která je dána také absencí předchozích negativních zkušeností. Proto je možnost Vychovat si zaměstnance podle svých potřeb dána na druhé místo. Celkem překvapivá je pomyslná třetí příčka Osobního dojmu a vystupování s hodnotou 4,18 před Kvalitou a úrovní absolvované školy a Předchozí odborné praxe. Postavení Kvality školy mezi kritérii na 4. místě je známkou stále vzrůstající potřeby zaměstnavatelů získat kvalitního zaměstnance bez toho, že jej hned musím rekvalifikovat či posílat na doučení a proto sledují jejich úroveň, případně s nimi spolupracují dlouhodobě (viz. relativně vysoká váha tohoto kritéria v hodnocení). 23

24 Jedno z posledních míst zaujímá kritérium Jazykových znalostí s hodnotou 7,18, což je překvapivé z několika důvodů. Jedním z nich je, že podniky si zejména v posledních letech stěžují na nízkou úroveň znalostí jazyka u absolventů škol obecně, ale potom jim nepřičtou vyšší váhu při hodnocení. Zřejmě se též zatím neprojevil efekt vlivu otevírání nových zahraničních firem, které vyžadují znalost cizího jazyka i u zaměstnanců na středních pozicích a v dělnických povoláních (nízký podíl zahraničních firem ve vzorku firem). Obr. 2.6: Hlavní kritéria přijetí absolventů SŠ, SOU a VOŠ možnost vychovat si zaměstnance podle svých potřeb využití finančních výhod (např. dotace z ÚP) spolupracujeme se školami při výběru vhodných zaměstnanců odborné znalosti jazykové znalosti předchozí odborná praxe kvalita a úroveň absolvované školy osobní dojem, vystupování reference modelové řešení situaci během výběrového řízení jiná Pozn.: Hodnoceno podle důležitosti od 1 do 11, 1 = nejvíce důležitá, 11 = nejméně důležitá V odvětví 27 - Výroba základních kovů a hutních výrobků jsou nejdůležitějším kritériem pro přijetí absolventa odborné znalosti a následované kritérii Spolupracujeme se školami při výběru vhodných zaměstnanců a Kvalita a úroveň absolvované školy. Tyto kritéria svědčí o tom, že v těchto firmách kladou důraz na kvalitní personální práci s tím, že zřejmě jen obtížně hledají připraveného absolventa do svých firem (viz dále hodnocení dle KZAM). Zajímavý výsledek je i pro odvětví 70 - Veřejné správy, kde je kritérium Odborných znalostí považováno jednoznačně za nejdůležitější pro přijetí, ale Osobní dojem a vystupování má rovněž vysokou důležitost. Zajímavé je jednoznačné zařazení Odborných znalostí na 1 místo důležitosti u odvětví 60 - Pozemní a potrubní dopravy. U odvětví 29 - Výroba a opravy strojů a zařízení jinde neuvedených je 24

25 jasný odstup u důležitosti Odborných znalostí a Možnosti si vychovat zaměstnance před dalšími kritérii. Tab. 2.4: Průměrná důležitost kritérií pro přijetí dle vybraných odvětví OKEČ Kritéria pro přijetí / Vybraná odvětví podle OKEČ Možnost vychovat si zaměstnance podle svých potřeb 3,67 2,56 5,36 3,92 Využití finančních výhod (např. dotace z ÚP) 7,95 8,55 10,00 10,49 Spolupracujeme se školami při výběru vhodných zaměstnanců 3,16 5,97 4,00 8,96 Odborné znalosti 2,32 2,34 1,00 1,48 Jazykové znalosti 6,91 8,40 7,25 4,92 Předchozí odborná praxe 4,92 4,22 4,64 4,64 Kvalita a úroveň absolvované školy 3,57 5,31 5,80 5,83 Osobní dojem, vystupování 5,08 5,22 3,92 2,55 Reference 8,16 6,26 6,00 5,28 Modelové řešení situaci během výběrového řízení 9,24 7,47 7,03 4,96 Jiná 11,00 8,43 11,00 2,23 Počet osob ve sledování Pozn.: Vybraná odvětví s počtem sledování nad 40 osob OKEČ: 27 - Výroba základních kovů a hutních výrobků, 29 - Výroba a opravy strojů a zařízení jinde neuvedených, 60 - Pozemní a potrubní doprava, 75 - Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení. Podrobný pohled na důležitost kritérií dává následující tabulka, ve které jsou sledovány dle vybraných skupin profesí podle KZAM. Jak bylo již řečeno výše, ve většině profesí (s četností 10 a více osob dle profese) je na prvním místě dávána největší váha odborným znalostem a to platí i pro tři nejčetnější skupina profesí (34 - Jiní pomocní odborní pracovníci, 72 - Kvalifikovaní kovodělníci a strojírenští dělníci /kromě obsluhy strojů a zařízení, 81 - Obsluha průmyslových zařízení). Pro nejčetnější skupinu profesí 72 - Kvalifikovaní kovodělníci a strojírenští dělníci je ale zajímavé, že prakticky stejnou důležitost personalisté dávají kritériu možnosti vychovat si zaměstnance podle svých potřeb. Kritérium možnosti vychovat si zaměstnance je do popředí důležitosti dáváno spíše u kvalifikovaných profesí dělnických povolání a nižších technických povolání většinou i v úzké vazbě na odborné znalosti. Vzorek četnosti u některých profesí není velký, a proto nelze z výsledků dělat jasné závěry, ale např. u profese 34 - Jiní pomocní odborní pracovníci, s relativně velkou četností odpovědí, je vysoká důležitost dána kritériu Osobní dojem a vystupování, hned za odbornými znalostmi a teprve s větším odstupem následují další kritéria. Zajímavý výsledek je také vysoká důležitost Kvalita a úroveň absolvované školy společně s kritériem Spolupráce se školami při výběru absolventů pro skupinu profesí 81 - Obsluha průmyslových zařízení. Je zde jasná korelace s výsledku nízké shody, pouze v 28,6 % případů mezi vystudovaného oboru se zaměstnáním absolventa dle KZAM v tabulce 2.2. Firmy tak jasně deklarují potřebu podílet se na výchově svých budoucích zaměstnanců v určitých profesích. 25

26 Tab. 2.5: Průměrná důležitost kritérií pro přijetí dle vykonávané profese (vybrané skupiny KZAM) Charakteristika absolventa / KZAM Možnost vychovat si zaměstnance podle svých potřeb 4,64 2,03 2,22 4,25 2,74 2,40 1,54 2,05 2,39 7,60 4,60 4,90 5,28 4,42 Využití finančních výhod (např. dotace z ÚP) 10,76 7,90 9,50 9,45 9,45 7,89 5,00 9,64 8,38 4,80 8,37 9,53 9,54 8,08 Spolupracujeme se školami při výběru vhodných zaměstnanců 8,18 5,52 8,30 8,04 7,85 8,33 7,50 5,28 4,15 6,20 3,64 6,47 3,86 5,58 Odborné znalosti 1,15 3,26 2,00 2,30 3,27 3,33 3,65 2,82 2,37 3,40 1,99 3,90 1,39 2,92 Jazykové znalosti 6,09 5,83 7,70 5,74 6,00 7,78 7,65 8,04 8,52 4,10 6,46 7,13 7,69 7,08 Předchozí odborná praxe 3,91 8,21 7,91 5,23 6,48 4,78 8,39 5,61 4,81 3,60 4,82 5,21 4,06 3,92 Kvalita a úroveň absolvované školy 8,23 5,23 7,04 4,96 6,05 6,89 3,29 5,71 4,91 5,00 3,73 5,21 3,34 6,00 Osobní dojem, vystupování 3,58 3,75 2,48 2,81 2,77 2,50 3,46 3,97 5,14 6,00 4,62 3,45 4,53 3,92 Reference 6,82 7,10 8,70 5,69 6,10 5,78 5,60 5,46 7,09 5,00 7,64 6,89 6,97 6,17 Modelové řešení situaci během výběrového řízení 4,69 7,48 9,43 5,31 6,52 8,67 9,28 7,86 7,87 5,70 8,92 5,42 9,31 7,25 Jiná 2,08 9,80 9,27 6,92 5,80 5,67 4,60 7,12 10,03 5,44 11,00 5,44 11,00 9,00 Pozn.: Vybraná zaměstnání s počtem sledování nad 10 osob KZAM: 24 - Ostatní vědci a odborní duševní pracovníci jinde neuvedení, 31 - Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech, 32 - Techničtí pracovníci v oblasti biologie, zdravotničtí a zemědělští pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech, 34 - Jiní pomocní odborní pracovníci, 41 - Nižší administrativní pracovníci /kromě úředníků ve službách a obchodě/, 42 - Úředníci ve službách a obchodě, 52 - Prodavači, manekýni a předváděči zboží 71 - Kvalifikovaní dělníci při dobývání surovin, stavební dělníci a pracovníci příbuzných oborů /kromě obsluhy strojů a zařízení/, 72 - Kvalifikovaní kovodělníci a strojírenští dělníci /kromě obsluhy strojů a zařízení - hl. třída 8/,74 - Ostatní kvalifikovaní zpracovatelé a výrobci jinde neuvedeni, 81 - Obsluha průmyslových zařízení, 82 - Obsluha stacionárních zařízení a montážní dělníci, 83 - Řidiči a obsluha pojízdných strojních zařízení, 93 - Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v dolech a lomech, v průmyslu, staveb. 26

27 KLÍČOVÉ PROFESE VYŽADUJÍCÍ STŘEDNÍ VZDĚLÁNÍ Z POHLEDU ZAMĚSTNAVATELŮ Jedním z cílů realizovaného šetření bylo identifikovat a vyhodnotit klíčové profese podniku, to znamená profese s velkým podílem na zaměstnanosti firmy. Jednalo se o takové profese, které jsou zastávány vyučenými pracovníky, pracovníky se středním vzděláním ukončeným maturitou, případně pracovníky s dokončeným vyšším odborným vzděláním. Na základě odpovědí oslovených zaměstnavatelů byly vymezeny klíčové profese. Zaměstnavatelé se pak ve svých odpovědích soustředili pouze na absolventy středních odborných učilišť, středních škol a vyšších odborných škol zařazených na pracovní místa v těchto klíčových profesích. Tab. 3.1: Klíčové profese podniku vyžadující střední vzdělání podle tříd KZAM KZAM Četnost odpovědí 11 - Zákonodárci, vyšší úředníci 1 0, Vedoucí a řídící pracovníci velkých organizací, společností, podniků, apod. vč. jejich organizačních 5 2,4 jednotek /manažeři/ 13 - Vedoucí, ředitelé, kteří řídí malý podnik, organizaci, společnost/za pomoci nejvýše jednoho 2 0,9 dalšího řídícího pracovníka/ 21 - Vědci a odborníci ve fyzikálních a příbuzných vědách, architekti a techničtí inženýři /tvůrčí pracovníci/ 7 3, Vědci, odborníci a inženýři v biologických, lékařských a příbuzných oborech 6 2, Odborní pedagogičtí pracovníci 1 0, Ostatní vědci a odborní duševní pracovníci jinde neuvedení 7 3, Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech 32 15, Techničtí pracovníci v oblasti biologie, zdravotničtí a zemědělští pracovníci a pracovníci v příbuzných 12 5,7 oborech 34 - Jiní pomocní odborní pracovníci 13 6, Nižší administrativní pracovníci /kromě úředníků ve službách a obchodě/ 4 1, Úředníci ve službách a obchodě 1 0, Obsluhující pracovníci 2 0, Prodavači, manekýni a předváděči zboží 4 1, Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví, rybářství, myslivosti - orientovaní na trh 1 0, Kvalifikovaní dělníci při dobývání surovin, stavební dělníci a pracovníci příbuzných oborů /kromě 11 5,2 obsluhy strojů a zařízení 72 - Kvalifikovaní kovodělníci a strojírenští dělníci /kromě obsluhy strojů a zařízení - hl. třída 8/ 44 20, Výrobci a opraváři přesných přístrojů, umělečtí řemeslníci, polygrafové a pracovníci v příbuzných 1 0,5 oborech /kromě obsluhy 74 - Ostatní kvalifikovaní zpracovatelé a výrobci jinde neuvedení /kromě obsluhy strojů a zařízení - hl. 2 0,9 třída 8/ 81 - Obsluha průmyslových zařízení 22 10, Obsluha stacionárních zařízení a montážní dělníci 15 7, Řidiči a obsluha pojízdných strojních zařízení 7 3, Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci zaměření na prodej a služby 5 2, Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v dolech a lomech, v průmyslu, stavebnictví, v dopravě a v 2 0,9 příbuzných oborech n.a. 4 1, ,0 Podíl (%) 27

28 Ze získaných výsledků vyplývá, že významná část firem považuje za klíčové profese třídy 72 KZAM, které vykonávají kvalifikovaní kovodělníci a strojírenští dělníci (20,9% odpovědí), dále profese třídy 32 KZAM, tj. technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech (15,2%) a třídy 81 KZAM obsluha průmyslových zařízení (10,4%). Významněji byly rovněž zastoupeny další profese obslužného charakteru (obsluha stacionárních zařízení a montážní dělníci), technického charakteru a pomocní odborní pracovníci, jak ukazuje graf četností odpovědí firem Obr. 3.1: Klíčové profese podniku vyžadující střední vzdělání podle tříd KZAM Zákonodárci, vyšší úředníci 12 - Vedoucí a řídící pracovníci velkých organizací, společností, podniků, apod. /manažeři/ 13 - Vedoucí, ředitelé, kteří řídí malý podnik, organizaci, společnost 21 - Vědci a odborníci ve fyzikálních a příbuzných vědách, architekti a techničtí inženýři /tvůrčí pracovníci/ 22 - Vědci, odborníci a inženýři v biologických, lékařských a příbuzných oborech 23 - Odborní pedagogičtí pracovníci 24 - Ostatní vědci a odborní duševní pracovníci jinde neuvedení 31 - Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech 32 - Techničtí pracovníci v oblasti biologie, zdravotničtí a zemědělští pracovníci a pracovníci v příbuzných 34 - Jiní pomocní odborní pracovníci 41 - Nižší administrativní pracovníci /kromě úředníků ve službách a obchodě/ 42 - Úředníci ve službách a obchodě 51 - Obsluhující pracovníci 52 - Prodavači, manekýni a předváděči zboží 61 - Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví, rybářství, myslivosti - orientovaní na trh 71 - Kvalifikovaní dělníci při dobývání surovin, stavební dělníci a pracovníci příbuzných oborů /kromě obsluhy 72 - Kvalifikovaní kovodělníci a strojírenští dělníci /kromě obsluhy strojů a zařízení - hl. třída 8/ 73 - Výrobci a opraváři přesných přístrojů, umělečtí řemeslníci, polygrafové a pracovníci v příbuzných 74 - Ostatní kvalifikovaní zpracovatelé a výrobci jinde neuvedení /kromě obsluhy strojů a zařízení - hl. třída 8/ 81 - Obsluha průmyslových zařízení 82 - Obsluha stacionárních zařízení a montážní dělníci 83 - Řidiči a obsluha pojízdných strojních zařízení 91 - Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci zaměření na prodej a služby 93 - Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v dolech a lomech, v průmyslu, stavebnictví, v dopravě a v n.a. Nejčetněji zastoupené klíčové profese (kvalifikovaní kovodělníci a strojírenství dělníci) jsou uváděny firmami z odvětví výroba a opravy strojů a zařízení, výroba motorových vozidel, výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků. Profese technického charakteru spadající do hlavní třídy 3 KZAM za klíčové považují především firmy zabývající se shromažďováním, výrobou a úpravou vody, výrobou základních kovů a hutních výrobků a výrobou kovových konstrukcí. V rámci šetření bylo rovněž zkoumáno, které profese podniky poptávají. V rámci vyhodnocení odpovědí byla hledána odpověď na otázku, zda podniky v rámci své poptávky po práci poptávají také ty 28

29 profese, které označily za klíčové. V tabulce 3.2 jsou uvedeny četnosti odpovědí podniků z pohledu poptávky po profesi a také z pohledu klíčovosti profese pro jejich aktivity. Tab. 3.2: Srovnání četností odpovědí podniků podle poptávky po profesích podle klíčových profesí KZAM Četnost odpovědí dle poptávky po profesi Četnost odpovědí dle klíčovosti profese 11 - Zákonodárci, vyšší úředníci Vedoucí a řídící pracovníci velkých organizací, společností, podniků, apod. vč. jejich organizačních jednotek /manažeři/ 13 - Vedoucí, ředitelé, kteří řídí malý podnik, organizaci, společnost/za pomoci nejvýše jednoho dalšího řídícího pracovníka/ 21 - Vědci a odborníci ve fyzikálních a příbuzných vědách, architekti a techničtí inženýři /tvůrčí pracovníci/ 22 - Vědci, odborníci a inženýři v biologických, lékařských a příbuzných oborech 23 - Odborní pedagogičtí pracovníci Ostatní vědci a odborní duševní pracovníci jinde neuvedení Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech Techničtí pracovníci v oblasti biologie, zdravotničtí a zemědělští pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech 34 - Jiní pomocní odborní pracovníci Nižší administrativní pracovníci /kromě úředníků ve službách a obchodě/ Úředníci ve službách a obchodě Obsluhující pracovníci Prodavači, manekýni a předváděči zboží Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví, rybářství, myslivosti orientovaní na trh 71 - Kvalifikovaní dělníci při dobývání surovin, stavební dělníci a pracovníci příbuzných oborů /kromě obsluhy strojů a zařízení/ 72 - Kvalifikovaní kovodělníci a strojírenští dělníci /kromě obsluhy strojů a zařízení/ 73 - Výrobci a opraváři přesných přístrojů, umělečtí řemeslníci, polygrafové a pracovníci v příbuzných oborech /kromě obsluhy strojů a zaříze- ní/ 74 - Ostatní kvalifikovaní zpracovatelé a výrobci jinde neuvedení /kromě obsluhy strojů a zařízení/ 81 - Obsluha průmyslových zařízení Obsluha stacionárních zařízení a montážní dělníci Řidiči a obsluha pojízdných strojních zařízení Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci zaměření na prodej a služby Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví, rybářství a příbuzných oborech 93 - Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v dolech a lomech, v průmyslu, stavebnictví, v dopravě a v příbuzných oborech Rozdíl Z tabulky lze dovodit, že podniky v rámci vyjádření, ve kterých profesích očekávají příjem nových zaměstnanců v členění podle KZAM poptávají z jejich pohledu klíčové profese. To potvrzuje i významná poptávka po práci v těch třídách zaměstnání, do kterých jsou klíčové profese soustředěny. Jedná se především o třídy 31, 72 a 81 KZAM. 29

30 Hodnocení délky zapracování absolventů středních odborných učilišť, středních škol s maturitou a vyšších odborných škol v klíčových profesích V rámci šetření bylo také zkoumáno, jak dlouho v průměru trvá zapracování absolventů SOU, SŠ a VOŠ tak, aby mohli bezproblémově vykonávat své povolání (týká se klíčových profesí podniku). Podle údajů zaměstnavatelů 38,1% absolventů v klíčových profesích bylo zapracováno během prvních 6 měsíců a do 1 roku bylo plně zapracováno pouze 67 % absolventů. Detailnější informace o délce zapracování absolventů obsahuje tabulka 3.3. Ze zjištěných údajů vyplývá spíše nižší připravenost absolventů těchto typů škol na výkon práce v klíčových profesích, i když délka zapracování se bude lišit v závislosti na typu vykonávaného zaměstnání a je do značné míry je podmíněna také individuálními vlastnostmi konkrétního absolventa. Tab. 3.3: Délka zapracování absolventa SOU, SŠ a VOŠ v klíčových profesích Jak dlouho trvalo zapracování absolventa SOU, SŠ a VOŠ tak, aby mohl vykonávat bezproblémově své zaměstnání? Četnost odpovědí Podíl (%) Do 6 měsíců 74 38, měsíců 56 28,9 1-3 roky 48 24,7 3 a více let 16 8, ,0 Z pohledu zařazení často se vyskytujících klíčových profesí do tříd zaměstnání je délka zapracování nižší (do jednoho roku) u profesí třídy 81 KZAM Obsluha průmyslových zařízení. Naopak u technických profesí třídy 31 KZAM je délka zapracování zpravidla delší než jeden rok. Délka zapracování absolventů z pohledu odvětvového zařazení podniku je pak zpravidla delší u podniků orientovaných na výrobu a opravy zařízení, výrobu kovových konstrukcí a kovodělných výrobků. 30

31 Tab.3.4: Délka zapracování absolventa SOU, SŠ a VOŠ dle třídy vykonávaného zaměstnání podle klíčových profesí KZAM 11 - Zákonodárci, vyšší úředníci Jak dlouho trvalo zapracování absolventa, aby mohl vykonávat bezproblémově své zaměstnání? Ukazatel do a více 1-3 roky měsíců měsíců let 1 1 četnost odpovědí 100,0 100,0 podíl (%) 12 - Vedoucí a řídící pracovníci velkých organizací, četnost odpovědí společností, podniků /manažeři/ 100,0 podíl (%) 13 - Vedoucí, ředitelé, kteří řídí malý podnik, organizaci, četnost odpovědí společnost/za pomoci nejvýše jednoho dalšího řídícího pracovníka/ 100,0 100,0 podíl (%) 21 - Vědci a odborníci ve fyzikálních a příbuzných četnost odpovědí vědách, architekti a tech. inženýři /tvůrčí prac./ 14,2 28,6 28,6 28,6 100,0 podíl (%) 22 - Vědci, odborníci a inženýři v biologických, četnost odpovědí lékařských a příbuzných oborech 25,0 25,0 50,0 100,0 podíl (%) 23 - Odborní pedagogičtí pracovníci 1 1 četnost odpovědí 100,0 100,0 podíl (%) 24 - Ostatní vědci a odborní duševní pracovníci četnost odpovědí jinde neuvedení 66,7 33,3 100,0 podíl (%) 31 - Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných četnost odpovědí oborech 14,3 32,1 50,0 3,6 100,0 podíl (%) 32 - Techničtí pracovníci v oblasti biologie, zdravotničtí a zemědělští pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech 34 - Jiní pomocní odborní pracovníci četnost odpovědí 38,4 46,2 7,7 7,7 100,0 podíl (%) četnost odpovědí 27,2 36,4 36,4 100,0 podíl (%) 41 - Nižší administrativní pracovníci /kromě úředníků četnost odpovědí ve službách a obchodě/ 60,0 20,0 20,0 100,0 podíl (%) 42 - Úředníci ve službách a obchodě 51 - Obsluhující pracovníci 52 - Prodavači, manekýni a předváděči zboží 1 1 četnost odpovědí 100,0 100,0 podíl (%) Četnost odpovědí 50,0 50,0 100,0 podíl (%) 1 1 četnost odpovědí 100,0 100,0 podíl (%) 61 - Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví, četnost odpovědí rybářství, myslivosti - orientovaní na trh podíl (%) 71 - Kvalifikovaní dělníci při dobývání surovin, četnost odpovědí stavební dělníci a pracovníci příbuzných oborů 63,6 27,3 9,1 100,0 podíl (%) 72 - Kvalifikovaní kovodělníci a strojírenští dělníci četnost odpovědí /kromě obsluhy strojů a zařízení - hl. třída 8/ 19,0 33,3 31,0 16,7 100,0 podíl (%) 73 - Výrobci a opraváři přesných přístrojů, umělečtí 1 1 četnost odpovědí řemeslníci, polygrafové a prac. v příb.oborech 100,0 100,0 podíl (%) 74 - Ostatní kvalifikovaní zpracovatelé a výrobci četnost odpovědí jinde neuvedení /kromě obsluhy strojů a zař./ 50,0 20,0 100,0 podíl (%) 81 - Obsluha průmyslových zařízení četnost odpovědí 68,2 13,6 9,1 9,1 100,0 podíl (%) 82 - Obsluha stacionárních zařízení a montážní četnost odpovědí dělníci 57,2 21,4 24,4 100,0 podíl (%) 83 - Řidiči a obsluha pojízdných strojních zařízení četnost odpovědí 57,1 28,6 14,3 100,0 podíl (%) 91 - Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci zaměření četnost odpovědí na prodej a služby 75,0 25,0 100,0 podíl (%) 93 - Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v dolech 2 2 četnost odpovědí a lomech, v průmyslu, stavebnictví, v dopravě a v příbuzných oborech 100,0 100,0 podíl (%) n.a. 2 2 četnost odpovědí 100,0 100,0 podíl (%) četnost odpovědí 38,1 28,9 24,7 8,3 100,0 podíl (%) 31

32 Hodnocení spokojenosti zaměstnavatelů s odbornou připraveností středních odborných učilišť, středních škol s maturitou a vyšších odborných škol v klíčových profesích Uplatnění absolventů středních odborných učilišť, středních škol s maturitou a vyšších odborných škol v klíčových profesích závisí zejména na spokojenosti zaměstnavatelů s jejich kvalitou, pod kterou lze chápat úroveň odborných znalostí absolventů, jejich jazykových znalostí, měkkých dovedností a délka dosažené praxe. Ze souhrnných výsledků spokojenosti zaměstnavatelů s odbornou (profesní) připraveností absolventů v době nástupu do zaměstnání vyplývá, že pozitivně hodnotilo připravenost v klíčových profesích pouze 69,7 % podniků, zatímco negativní hodnocení byl uvedeno u zbývajících 20,3 % podniků. Nejčastěji zaměstnavatelé hodnotili odbornou připravenost absolventů jako dostatečnou, a to v 46,5 % případech, dobrou ji označili ve 32,1 % případů a jako nedostatečnou v 16,1% případů. Poměrně vysoká četnost hodnocení na úrovni nedostatečná a dostatečná ukazuje na značný prostor k dalšímu zlepšení v oblasti vzdělávání pro klíčové profese. Tab. 3.5: Hodnocení odborné (profesní) připravenosti absolventa SOU, SŠ a VOŠ při nástupu do zaměstnání Hodnocení odborné (profesní) připravenosti Četnost odpovědí Podíl (%) Vynikající 2 1,1 Dobrá 60 32,1 Dostatečná 87 46,5 Nedostatečná 30 16,1 Špatná 4 2,1 Velmi špatná 4 2, ,0 Z pohledu jednotlivých klíčových profesí podle tříd zaměstnání byla velmi špatná, špatná a nedostatečná připravenost absolventů častěji uváděna při hodnocení zaměstnavatelů u profesí těchto tříd zaměstnavatelů: Kvalifikovaní kovodělníci a strojírenští dělníci (10 případů). Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech (8 případů). Obsluha stacionárních zařízení a montážní dělníci (4 případy). Z pohledu odvětvového zařazení firem se nejčastěji vyskytovalo negativní hodnocení připravenosti absolventů od podniků zabývající se výrobou pryžových výrobků a z odvětví stavebnictví (vždy 7 případů), výrobou motorových vozidel (kromě motocyklů), výrobou přívěsů a návěsů ( 6 případů). Naopak pozitivně (úroveň hodnocení vynikající a dobrá) byla hodnocena připravenost absolventů v klíčových profesích: Kvalifikovaní kovodělníci a strojírenští dělníci (12 případů). Obsluha průmyslových zařízení (8 případů). 32

33 Techničtí pracovníci v oblasti biologie, zdravotničtí a zemědělští pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech ( 5 případů). Připravenost absolventů pro výkon klíčových profesí byla pozitivně hodnocena podniky z odvětví výroba a opravy strojů a zařízení (8 případů), z odvětví shromažďování, úprava a rozvod vody (7 případů) a z odvětví zdravotní a sociální činnosti (6 případů). Význam kompetencí pro výkon klíčových profesí absolventů středních odborných učilišť, středních škol s maturitou a vyšších odborných škol Oslovení zaměstnavatelé přikládají vysokou váhu (stupeň 5 z 6 škálové stupnice) kompetencím k výkonnosti, samostatnosti, aktivnímu přístupu, kooperaci (spolupráci), kompetenci k řešení problému a ke zvládání zátěže. Naopak nižší důležitost byla přisuzována kompetenci ke komunikaci v cizích jazycích a kompetenci k podnikavosti). Tab. 3.6: Význam kompetencí pro výkon klíčových profesí absolventů SOU, SŚ a VOŠ Kompetence Průměrný význam kompetence 1. k efektivní komunikaci 4,3 2. ke kooperaci 4,6 3. k podnikavosti (podnikavost) 2,8 4. k flexibilitě 4,5 5. k uspokojování zákaznických potřeb 4,3 6. k výkonnosti 5,0 7. k samostatnosti 4,7 8. k řešení problému 4,5 9. k plánování a organizaci práce 3,8 10. k celoživotnímu učení 4,2 11. k aktivnímu přístupu 4,6 12. ke zvládání zátěže 4,5 13. k objevování a orientaci v informacích 2,9 14. ke komunikaci v cizích jazycích 2,5 Hodnocení kompetencí pro výkon klíčových profesí absolventů středních škol podniky je uveden na obrázku

34 Obr. 3.2: Význam kompetencí pro výkon klíčových profesí absolventů SOU, SŚ a VOŠ k výkonnosti k samostatnosti k aktivnímu přístupu ke kooperaci (spolupráci) k řešení problému ke zvládání zátěže k flexibilitě k uspokojování zákaznických potřeb k efektivní komunikaci k celoživotnímu učení k plánování a organizaci práce k objevování a orientaci v informacích k podnikavosti (podnikavost) ke komunikaci v cizích jazycích Pozn.: Hodnotící škála od 0 pro nevýznamné po 6 pro klíčové. Lze předpokládat, že rozsah a úroveň kompetencí nezbytných k výkonu klíčových profesí se bude lišit v případě jednotlivých zaměstnání, což potvrzují údaje obsažené v příloze 3.1. Vyhodnocení úrovně obecných znalostí cizího jazyka absolventů středních odborných učilišť, středních škol s maturitou a vyšších odborných škol v klíčových profesích 39,4 % oslovených firem hodnotilo obecnou znalost cizího jazyka u absolventů SOU, SŠ a VOŠ jako nedostatečnou, 26,1 % ji považovalo za špatnou a 4,8 % ji považovalo dokonce za velmi špatnou. 27,9% oslovených firem tyto znalosti považovalo za dostatečné a jen 1,2 % za dobré a pouze 0,6 % za vynikající. Tab. 3.7: Hodnocení obecných jazykových znalostí absolventů, SOU SŠ a VOŠ v klíčových profesích Hodnocení jazykových znalostí Obecné jazykové znalosti Četnost odpovědí Podíl (%) Vynikající 1 0,6 Dobré 2 1,2 Dostatečné 46 27,9 Nedostatečné 65 39,4 Špatné 43 26,1 Velmi špatné 8 4, ,0 Obecné jazykové znalosti jsou hodnoceny jako nedostatečné, případně špatné až velmi špatné takřka u všech klíčových profesí. Nejvyšší četnosti tohoto negativního hodnocení se vyskytují u klíčových profesí třídy 72 KZAM - Kvalifikovaní kovodělníci a strojírenští dělníci /kromě obsluhy strojů a zařízení 34

35 - hl. třída 8/, třídy 81 KZAM Obsluha průmyslových zařízení, ale také u Techniků ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech (tř. 31 KZAM). Vyhodnocení úrovně odborných znalostí cizího jazyka absolventů středních odborných učilišť, středních škol s maturitou a vyšších odborných škol v klíčových profesích Úroveň odborných jazykových znalostí za nedostatečnou považuje 28,9 % dotazovaných firem, za špatnou 23,5 % firem a za velmi špatnou 28,3% firem. Pouze 18,1 % firem uvádí odborné jazykové znalosti absolventů jako dostatečné. Dobré, případně vynikající odborné jazykové vlastnosti absolventů byly uvedeny pouze v 1 případě, což představuje v každém případě vždy 0,6% oslovených firem. Téměř 81% oslovených podniků hodnotí odborné znalosti středoškoláků jako nevyhovující. Tab.3.8: Hodnocení odborných jazykových znalostí absolventů středních škol v klíčových profesích Hodnocení jazykových znalostí Odborné jazykové znalosti Četnost odpovědí Podíl (%) Vynikající 1 0,6 Dobré 1 0,6 Dostatečné 30 18,1 Nedostatečné 48 28,9 Špatné 39 23,5 Velmi špatné 47 28, ,0 Odborné jazykové znalosti jsou hodnoceny jako nedostatečné, případně špatné až velmi špatné takřka stejně jako v případě obecných znalostí u všech klíčových profesí. Nejvyšší četnosti tohoto negativního hodnocení se vykytují u klíčových profesí třídy 72 KZAM - Kvalifikovaní kovodělníci a strojírenští dělníci /kromě obsluhy strojů a zařízení - hl. třída 8/, třídy 81 KZAM Obsluha průmyslových zařízení, ale také u Techniků ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech (tř. 31 KZAM). Důvody pro odchod absolventů středních odborných učilišť, středních škol s maturitou a vyšších odborných škol klíčových profesí z podniku V rámci hodnocení důvodů, proč absolventi SOU, SŠ a VOŠ klíčových profesí odešli z firmy, převažuje vyšší výdělek (73,9 %) a lepší pracovní nabídky (68,1%). Třetím nejčastěji uváděným důvodem byly rodinné důvody (33,5%). Lepší možnosti pracovního růstu byly důvodem odchodu v 28,2 % odpovědí. V případě 26,6 % firem byla za důvod odchodu absolventa považována jeho nízká pracovní morálka a pouze v 17,0 % jeho nedostatečné odborné znalosti. 35

36 Tab.3.9: Důvody pro odchod absolventů SOU, SŠ a VOŠ klíčových profesí z podniku Důvod pro odchod absolventů Četnost odpovědí Ne Podíl (%) Ano Četnost odpovědí Podíl (%) Nedostatečné odborné znalosti , ,0 Nízká úroveň pracovní morálky , ,6 Lepší pracovní nabídka 60 31, ,1 Vyšší výdělek 49 26, ,9 Lepší možnosti dalšího profesního růstu , ,2 Rodinné důvody , ,5 Nevím , ,2 Jiné , ,1 36

37 ABSOLVENTI VYSOKÝCH ŠKOL Z POHLEDU ZAMĚSTNAVATELŮ Následující část se zabývá deskripcí kvalitativního rozměru realizované nabídky práce absolventů vysokých škol v Moravskoslezském kraji, přičemž uvedené bude zkoumáno na základě individuálních dat 594 současných a bývalých zaměstnanců 96 firem, jež se zúčastnily dotazníkového šetření, kteří úspěšně dokončili studium na vysoké škole v roce 2004 a letech následujících. Struktura vzorku Disponibilní vzorek 594 absolventů je z 55,1 % tvořen muži a z 44,6 % tvořen ženami 3 ve věkovém rozmezí 22 až 52 let, přičemž osoby ve věku 22 až 30 let tvoří 93,6 % vzorku, osoby ve věku 31 až 40 let 4,2 % vzorku a osoby ve věku 41 let a starší tvoří pouhé 1,5 % vzorku. 4 Obr. 4.1: Struktura absolventů VŠ dle věku, počet pozorování n.a. Z pohledu četnosti dosaženého stupně vysokoškolského vzdělání převažuje stupeň magisterský, neboť tohoto dosáhlo 81,1 % osob, tj. 482 absolventů. Bakalářského stupně pak dosáhlo 13,8 % daného vzorku, tj. 82 osob, a doktorského stupně dosáhlo 4,9 % všech pozorování, tj. 29 osob. 5 Z celkového počtu 594 uvažovaných absolventů jich 528, tj. 88,9 %, dalo přednost studiu prezenčnímu oproti studiu kombinovanému, jež bylo uvedeno pouze v 33 případech, tj. 5,6 %. 6 3 Zbylých 0,3 % připadá na absolventy, u nichž nebylo pohlaví specifikováno. 4 Údaje o věku se vztahují k 590 absolventům, u nichž byl věk specifikován. Zbylá 4 pozorování se na celkovém počtu absolventů podílejí 0,7 %. 5 V 1 případě nebyl dosažený stupeň vzdělání specifikován. Tato chybějící hodnota se podílí na celkovém vzorku 0,2 %. 6 Ve zbylých 33 případech, tj. 5,6 %, nebyly údaje o formě studia uvedeny. 37

38 Struktura absolventů jednotlivých forem studia, tj. prezenční a kombinované formy studia, je zjevně determinována vnějšími faktory, kterými jsou zejména alternativní náklady studia v prezenční formě, šíře nabídky jednotlivých forem studia na vysokých školách, náročnost studovaného programu či oboru apod., přičemž se lze domnívat, že individuální preference jsou při rozhodování pouze faktorem podpůrným. Podrobnější deskripci rozdílů mezi absolventy prezenční formy studia a formy dálkové lze začít pohledem na tabulku 4.1, jež zobrazuje věkovou skladbu absolventů v době ukončení vysoké školy. Ukazuje se, že relativní převaha prezenčního studia nad studiem kombinovaným s rostoucím věkem studentů klesá a ve vyšším věku pak dominuje studium formou kombinovanou nad prezenční, neboť podíl studentů v prezenční formě studia absolvujících školu po dosažení 31 let činí pouze 1,5 %, zatímco u formy kombinované dosahuje jejich podíl úrovně 51,5 %. Tyto závěry o preferenci kombinovaného studia v závislosti na rostoucím věku studentů, resp. absolventů, vysokých škol jsou platné též v případě zahrnutí dosaženého stupně vzdělání jako další proměnné; detailní údaje k uvedenému již tabulka 4.1 neuvádí. Tab. 4.1: Forma studia dle věku absolventa k ukončení studia (557 disponibilních pozorování) Věk Prezenční studium Kombinované studium Četnost (osob) Podíl (%) Četnost (osob) Podíl (%) ,9 1 3, , , , , ,2 6 18,2 Tab. 4.2: Forma studia dle nejvyššího dosaženého vzdělání (561 disponibilních pozorování) Dosažený stupeň Forma studia vzdělání Prezenční studium Kombinované studium Celkem Ukazatel Bakalářský stupeň Magisterský stupeň Doktorský stupeň četnost (osob) 83,8 16,3 100,0 podíl na stupni vzdělání (%) 12,7 39,4 14,3 podíl na formě studia (%) četnost (osob) 96,7 3,3 100,0 podíl na stupni vzdělání (%) 82,8 45,5 80,6 podíl na formě studia (%) četnost (osob) 82,8 17,2 100,0 podíl na stupni vzdělání (%) 4,5 15,2 5,2 podíl na formě studia (%) četnost (osob) 94,1 5,9 100,0 podíl na stupni vzdělání (%) 100,0 100,0 100,0 podíl na formě studia (%) Poměrně značné rozdíly, jak naznačuje tabulka 4.2, lze zaznamenat v oblibě kombinované formy vzdělání v závislosti na nejvyšším dosaženém stupni vzdělání. Nejmenší podíl kombinované formy studia lze zaznamenat u studentů, resp. absolventů, magisterských studijních programů, neboť tento 38

39 činí pouhých 3,3 %, zatímco v případě bakalářských studijních programů tento podíl činí 16,3 % a v případě doktorských studijních programů dokonce 17,2 %. Uplatnitelnost absolventů na trhu práce MSK Nejdůležitějšími otázkami, na které tato analýza může odpovědět, jsou otázky týkající se uplatnitelnosti absolventů místních vysokých škol v rámci Moravskoslezského kraje a otázky týkající se kvality absolventů, kterou lze spatřovat jak v odborných znalostech, tak v jazykových dovednostech, měkkých dovednostech a případně ve zkušenostech získaných prostřednictvím obdobných praxí. Tab. 4.3: Struktura absolventů dle vysoké školy Vysoké školy Četnost (osob) Podíl (%) Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava ,8 z toho Ekonomická fakulta ,0 Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství 56 9,4 Hornicko-geologická fakulta 55 9,3 Fakulta stavební 52 8,8 Fakulta strojní 49 8,2 Fakulta elektrotechniky a informatiky 37 6,2 Fakulta bezpečnostního inženýrství 9 1,5 n.a. 2 0,3 Ostravská univerzita 63 10,6 Slezská univerzita 34 5,7 Univerzita Palackého 30 5,1 Vysoké učení technické 29 4,9 Masarykova univerzita 18 3,0 Univerzita Tomáše Bati 9 1,5 Univerzita Pardubice 8 1,3 České vysoké učení technické 6 1,0 Univerzita Karlova 6 1,0 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita 5 0,8 Žilinská univerzita 5 0,8 Vysoká škola podnikání 3 0,5 Česká zemědělská univerzita 2 0,3 Vysoká škola chemicko-technologická 2 0,3 Janáčkova akademie múzických umění 2 0,3 Vysoká škola ekonomická 1 0,2 Univerzita Komenského 1 0,2 Technická univerzita Zvolen 1 0,2 Univerzita Mateja Bela 1 0,2 University of Glasgow 1 0,2 Hochschule für Musik Detmold 1 0,2 n.a. 5 0, ,0 39

40 Odpověď na první z nastolených otázek se sama nabízí již při letmém pohledu na strukturu absolventů dle názvu vysokých škol, neboť, jak ukazuje tab. 4.3, 60,8 % současných či bývalých zaměstnaných absolventů uvažovaných 96 firem absolvovalo Vysokou školu báňskou - Technickou univerzitu Ostrava, 10,6 % z nich absolvovalo Ostravskou univerzitu, 5,7 % z nich absolvovalo Slezskou univerzitu a 0,5 % z nich absolvovalo Vysokou školu podnikání. Z celkového souboru 594 absolventů, kteří jsou či byli zaměstnáni u 96 největších firem Moravskoslezského kraje, bylo 77,6 % z nich, tj. 461 osob, absolventy místních vysokých škol. Vzhledem k nadpolovičnímu podílu v případě absolventů Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava na celkovém počtu zaměstnaných absolventů je tabulka 4.3 doplněna informacemi o náležitosti těchto absolventů k jednotlivým fakultám školy. Ačkoli vysoká uplatnitelnost absolventů místních vysokých škol je signálem pozitivním, důležitějším faktorem než místní příslušnost univerzity je zejména profesní zaměření absolventů. Z tohoto pohledu je přínosnější informace o příslušnosti absolventů k jednotlivým fakultám vysokých škol uvedených v tabulce 4.3, jež lze chápat jako jedno z možných vyjádření obsahového zaměření studia. Jak z tabulky 4.4 vyplývá, největší uplatnění nacházejí v Moravskoslezském kraji absolventi ekonomických a technických fakult, což věrně odráží místní odvětvovou strukturu ekonomických činností. Uvedené lze podpořit skutečností, že absolventi fakult ekonomických, stavebních, strojních, metalurgie, geologických a elektrotechnických tvoří 71,2 % uvažovaného vzorku 594 absolventů. Tab. 4.4: Struktura absolventů dle fakult vysokých škol Skupina fakult Název fakult Četnost (osob) Ekonomická fakulta, Obchodně podnikatelská fakulta, Fakulta managementu a ekonomiky, Ekonomicko-správní fakulta, Vysoká škola Ekonomické fakulty podnikání (nemá fakulty), Provozně ekonomická fakulta, Fakulta podnikatelská, Fakulta národohospodářská ,7 Stavební fakulty Fakulta stavební, Stavebná fakulta 71 12,0 Filosofické, přírodovědecké a pedagogické fakulty Přírodovědecká fakulta,filozofická fakulta, Filozofickopřírodovědecká fakulta, Pedagogická fakulta, Matematický ústav, Fakulta prírodných vied, Fakulta sociálních studií Podíl (%) 66 11,1 Strojní fakulty Fakulta strojní, Fakulta strojního inženýrství 57 9,6 Fakulty metalurgie Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství 56 9,4 Geologické fakulty Hornicko-geologická fakulta 55 9,3 Elektrotechnické fakulty Fakulta elektrotechniky a informatiky, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií, Fakulta informačních technologií, Fakulta aplikované informatiky 43 7,2 Lékařská fakulta, Zdravotně sociální fakulta, Jesseniova lekárská Fakulty zdraví fakulta, Farmaceutická fakulta 26 4,4 Právnické fakulty Právnická fakulta 21 3,5 Dopravní fakulta Jana Pernera, Fakulta dopravní, Fakulta prevádzky Dopravní fakulty 12 2,0 a ekonomiky dopravy a spojov Umělecké fakulty Fakulta umění, Hudební fakulta 12 2,0 Bezpečnostní fakulty Fakulta bezpečnostního inženýrství 9 1,5 Lesnická a dřevařská fakulta, Fakulta lesnická a dřevařská, Drevárska fakulta Dřevařské fakulty 5 0,8 Fakulta technologie ochrany prostředí, Fakulta chemická, Fakulta Ostatní chemicko-technologická, Agronomická fakulta, Fakulta multimediálních komunikací, Fakulta tělesné kultury, Cyrilometodějská teologická 8 1,3 fakulta n.a. 12 2, ,0 Pozn.: Strukturu absolventů a skupin fakult dle KKOV obsahuje příloha

41 Tab. 4.5: Uplatnitelnost absolventů fakult v jednotlivých odvětvích zaměstnávajících alespoň 5 absolventů (558 disponibilních pozorování) OKEČ Ekonomické fakulty Stavební fakulty Filosofic., přírodovědecké a pedag. fakulty Strojní fakulty Fakulty metalurgie Geologické fakulty Elektrotechnické fakulty Fakulty zdraví Právnické fakulty Dopravní fakulty Umělecké fakulty Bezpečnostní fakulty Dřevařské fakulty Pozn.: 10 - Těžba uhlí, lignitu a rašeliny, 22 - Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů, 25 - Výroba pryžových a plastových výrobků, 27 - Výroba základních kovů a hutních výrobků, 28 - Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (kromě strojů a zařízení), 29 - Výroba a opravy strojů a zařízení jinde neuvedených, 32 - Výroba rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů, 33 - Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů, 34 - Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), výroba přívěsů a návěsů, 41 - Shromažďování, úprava a rozvod vody, 45 - Stavitelství, 60 - Pozemní a potrubní doprava, 72 - Činnosti v oblasti výpočetní techniky, 75 - Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení, 80 - Vzdělávání, 85 - Zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti, 92 - Rekreační, kulturní a sportovní činnosti. Ostatní 41

42 Otázkou však zůstává, zda studenti nacházejí zaměstnání adekvátní jejich vzdělání, a to nejen z pohledu odvětví svého působení, ale také z pohledu náročnosti zaměstnání. Jak ukazuje rozmístění absolventů jednotlivých skupin fakult mezi odvětvími Moravskoslezského kraje, jež shrnuje tabulka 4.5, nejvyšší četnosti absolventů se vyskytují v odvětvích, jež zcela nebo velmi blízce odpovídají zaměření těchto absolventů. V případě absolventů ekonomických fakult je jejich četnost nejvyšší ve veřejné správě, ačkoli vzhledem k jejich významu pro plynulý chod organizací lze tyto absolventy nalézt téměř ve všech uvažovaných odvětvích. V případě absolventů stavebních fakult lze tyto nalézt zejména v odvětvích stavitelství a shromažďování, úpravy a rozvodu vody, absolventy strojních fakult zejména v odvětvích výroby a opravy strojů a zařízení a pozemní a potrubní dopravy, u absolventů fakult metalurgie je jejich nejvyšší četnost v odvětví výroby základních kovů a hutních výrobků, u absolventů geologických fakult v odvětví shromažďování, úpravy a rozvodu vody a v případě absolventů elektrotechnických fakult v odvětví zabývajícím se činnostmi v oblasti výpočetní techniky. Uvedené však platí také v případě absolventů ostatních fakult, přičemž pro ilustraci lze uvést nevyšší výskyt absolventů fakult zdraví v oblasti zdravotní a sociální péče nebo absolventů uměleckých fakult v oblasti rekreační, kulturní a sportovní činnosti. Tab. 4.6: Struktura absolventů dle zaměstnání Četnost Podíl KZAM (osob) (%) 11 - Zákonodárci, vyšší úředníci 1 0, Vedoucí a řídící pracovníci velkých organizací, společností, podniků, apod. vč. jejich organizačních 16 2,7 jednotek /manažeři/ 21 - Vědci a odborníci ve fyzikálních a příbuzných vědách, architekti a techničtí inženýři /tvůrčí pracovníci/ 92 15, Vědci, odborníci a inženýři v biologických, lékařských a příbuzných oborech 18 3, Odborní pedagogičtí pracovníci 35 5, Ostatní vědci a odborní duševní pracovníci jinde neuvedení 93 15, Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech , Techničtí pracovníci v oblasti biologie, zdravotničtí a zemědělští pracovníci a pracovníci v příbuzných 12 2,0 oborech 34 - Jiní pomocní odborní pracovníci , Nižší administrativní pracovníci /kromě úředníků ve službách a obchodě/ 30 5, Obsluhující pracovníci 2 0, Kvalifikovaní dělníci při dobývání surovin, stavební dělníci a pracovníci příbuzných oborů /kromě 1 0,2 obsluhy strojů a zařízení/ 72 - Kvalifikovaní kovodělníci a strojírenští dělníci /kromě obsluhy strojů a zařízení - hl. třída 8/ 5 0, Obsluha průmyslových zařízení 6 1, Řidiči a obsluha pojízdných strojních zařízení 1 0,2 n.a. 2 0, ,0 Také struktura zaměstnání absolventů, obsažena v tabulce 4.6, vypovídá o relativně dobrém využití jejich potenciálu, neboť tito jsou koncentrováni v prvních třídách klasifikace KZAM, u nichž lze očekávat jejich vysokou náročnost. Největší podíl absolventů spadá do třídy technických, zdravotnických, pedagogických pracovníků a pracovníků v příbuzných oborech (KZAM 3), konkrétně 49,2 % absolventů, a třídy vědeckých a odborných duševních pracovníků (KZAM 2), konkrétně 40,1 % absolventů, 42

43 které tak dohromady tvoří 89,2 % všech uvažovaných absolventů. Dalších 7,9 % absolventů náleží do tříd zákonodárců, vedoucích a řídících pracovníků (KZAM 1) a nižších administrativních pracovníků - úředníci (KZAM 4). Zbylých 2,9 % pak odpovídá absolventům zařazeným do jiných tříd nebo absolventům u nichž údaj o zaměstnání chybí. Uvedené skutečnosti tak naznačují, že zaměstnání absolventů ve velké míře odpovídá jejich vzdělání. Tento závěr podporují také odpovědi personalistů a přímých nadřízených absolventů, kteří posuzovali shodu absolventem vystudovaného oboru a jeho zaměstnání. Ukazuje se, že shoda studijního oboru a zaměstnání byla identifikována v případě 73,9 % absolventů a částečná shoda u dalších 15,0 %, což dohromady činí 88,9 % absolventů. Tento výsledek lze považovat za ukazatel relativně úspěšného obsazování pracovních míst vhodnými pracovníky, což je nezbytnou podmínkou vysoké produktivity, ať již na úrovni firem nebo celé společnosti. Detailnější přehled shody studijního oboru se zaměstnáním obsahují tabulky 4.7 až Tab. 4.7: Shoda vystudovaného oboru se zaměstnáním absolventa Shoduje se vystudovaný obor se zaměstnáním absolventa? Četnost (osob) Podíl (%) Ano ,9 Částečně 89 15,0 Ne 64 10,8 n.a. 2 0, ,0 Pozn.: Příloha 4.2 nabízí alternativní ukazatel shody vytvořený dle metodiky Vysoké školy podnikání. Při bližším pohledu na shodu vystudovaného oboru se zaměstnáním absolventa lze identifikovat 6 skupin fakult, u nichž je uplatnění absolventů ve studovaném oboru nejvyšší, konkrétně podíl absolventů s plnou shodou vystudovaného oboru a zaměstnání přesahuje 90 %. Mezi tyty fakulty patří dopravní fakulty, dřevařské fakulty, stavební fakulty, fakulty zdraví, umělecké fakulty a elektrotechnické fakulty. Pokud by výše uvedené kritérium pro identifikaci fakult s nejvyšší mírou uplatnění v oboru zahrnovalo nejen plnou shodu, ale také shodu částečnou, resp. jejich společný podíl na počtu absolventů, 90% hranici by překročily také bezpečnostní fakulty, fakulty metalurgie a strojní fakulty. Naopak ekonomické fakulty jsou fakultami s nejvyšším podílem absolventů, u nichž se absolvovaný obor a následné zaměstnání absolventa neshodují ani částečně, konkrétně s podílem přesahujícím 15 %, přičemž blízko tohoto podílu se nacházejí také fakulty právnické. 7 7 Autor pokládá za nezbytné upozornit na nebezpečí výskytu možného zkreslení závěrů v případě fakult (v následujícím textu také v případě zaměstnání dle KZAM, odvětví dle OKEČ apod.), u nichž jsou tyto tvořeny na základě malého vzorku pozorování. Takovéto závěry autor doporučuje vnímat pouze jako orientační. Za účelem minimalizace výskytu těchto zkreslení je v některých případech brán zřetel pouze na kategorie přesahující určitý počet pozorování a zbylé tak nejsou uvažovány (např. tabulka 4.9 uvádí pouze ta odvětví, které zaměstnávají alespoň 5 absolventů). 43

44 Tab. 4.8: Shoda vystudovaného oboru se zaměstnáním absolventa dle zaměření fakulty (582 disponibilních pozorování) Fakulta Ano Částečně Ne Ukazatel Ekonomické fakulty četnost (osob) 63,1 16,3 20,6 100,0 podíl (%) Stavební fakulty četnost (osob) 94,4 4,2 1,4 100,0 podíl (%) Filosofické, přírodovědecké a pedagogické fakulty četnost (osob) 77,3 12,1 10,6 100,0 podíl (%) Strojní fakulty četnost (osob) 66,7 24,6 8,8 100,0 podíl (%) Fakulty metalurgie četnost (osob) 62,5 30,4 7,1 100,0 podíl (%) Geologické fakulty četnost (osob) 67,3 20,0 12,7 100,0 podíl (%) Elektrotechnické fakulty četnost (osob) 90,7 9,3 100,0 podíl (%) Fakulty zdraví četnost (osob) 92,3 3,8 3,8 100,0 podíl (%) Právnické fakulty četnost (osob) 76,2 9,5 14,3 100,0 podíl (%) Dopravní fakulty četnost (osob) 100,0 100,0 podíl (%) Umělecké fakulty četnost (osob) 91,7 8,3 100,0 podíl (%) Bezpečnostní fakulty četnost (osob) 77,8 22,2 100,0 podíl (%) Dřevařské fakulty 5 5 četnost (osob) 100,0 100,0 podíl (%) Ostatní četnost (osob) 37,5 50,0 12,5 100,0 podíl (%) četnost (osob) 74,6 15,3 10,1 100,0 podíl (%) Poměrně zajímavé výsledky přináší také srovnání míry shody vystudovaného oboru se zaměstnáním absolventa v jednotlivých hospodářských odvětvích. Podíl absolventů s plnou shodou vystudovaného oboru se zaměstnáním, jenž přesahuje 90% hranici, byl identifikován v odvětvích pozemní a potrubní dopravy, stavitelství a výroby rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů. V případě rozšíření uvedeného kritéria na částečnou a úplnou shodu přesáhla tato 90% hranici také u odvětví těžby uhlí, lignitu a rašeliny, výroby pryžových a plastových výrobků, výroby kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (kromě strojů a zařízení), vzdělávání, u činností v oblasti výpočetní techniky, zdravotní, sociální péče a veterinární činnosti a u rekreační, kulturní a sportovní činnosti. Na druhé straně odvětví výroby motorových vozidel (kromě motocyklů), výroby přívěsů a návěsů, vydavatelství, tisku a rozmnožování nahraných nosičů, výroby základních kovů a hutních výrobků, shromažďování, úpravy a rozvodu vody a veřejné správy, obrany a povinného sociálního zabezpečení jsou odvětvími, ve kterých podíl absolventů, jejichž zaměstnání neodpovídá ani částečně jimi vystudovanému oboru, přesahuje 15 %. Podrobnější údaje obsahuje tabulka

45 Tab. 4.9: Shoda vystudovaného oboru se zaměstnáním absolventa dle odvětví zaměstnávajících alespoň 5 absolventů (567 disponibilních pozorování) 10 - Těžba uhlí, lignitu a rašeliny OKEČ Ano Částečně Ne Ukazatel četnost (osob) 87,5 12,5 100,0 podíl (%) 22 - Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných četnost (osob) nosičů 22,2 55,6 22,2 100,0 podíl (%) 25 - Výroba pryžových a plastových výrobků 27 - Výroba základních kovů a hutních výrobků četnost (osob) 85,7 14,3 100,0 podíl (%) četnost (osob) 70,6 10,3 19,1 100,0 podíl (%) 28 - Výroba kovových konstrukcí a kovodělných četnost (osob) výrobků (kromě strojů a zařízení) 54,2 45,8 100,0 podíl (%) 29 - Výroba a opravy strojů a zařízení jinde neuvedených četnost (osob) 65,9 22,0 12,2 100,0 podíl (%) 32 - Výroba rádiových, televizních a spojových zařízení četnost (osob) a přístrojů 92,9 7,1 100,0 podíl (%) 33 - Výroba zdravotnických, přesných, optických a četnost (osob) časoměrných přístrojů 77,8 11,1 11,1 100,0 podíl (%) 34 - Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), četnost (osob) výroba přívěsů a návěsů 43,8 18,8 37,5 100,0 podíl (%) 41 - Shromažďování, úprava a rozvod vody 45 - Stavitelství 60 - Pozemní a potrubní doprava 72 - Činnosti v oblasti výpočetní techniky četnost (osob) 61,9 19,0 19,0 100,0 podíl (%) četnost (osob) 95,1 3,3 1,6 100,0 podíl (%) četnost (osob) 96,2 3,8 100,0 podíl (%) četnost (osob) 80,0 16,7 3,3 100,0 podíl (%) 75 - Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení četnost (osob) 72,1 10,8 17,1 100,0 podíl (%) 80 - Vzdělávání 85 - Zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti 92 - Rekreační, kulturní a sportovní činnosti četnost (osob) 84,1 14,3 1,6 100,0 podíl (%) četnost (osob) 80,8 11,5 7,7 100,0 podíl (%) četnost (osob) 83,3 8,3 8,3 100,0 podíl (%) četnost (osob) 75,3 13,9 10,8 100,0 podíl (%) Pro úplnost lze zmínit také úroveň shody vystudovaného oboru se zaměstnáním absolventa v členění dle vykonávaného zaměstnání, přičemž na úrovni hlavních tříd dosahují nejvyššího podílu plného souladu vystudovaného oboru a zaměstnání vědečtí a odborní duševní pracovníci (KZAM 2), u nichž tento poměr činí 85,3 %. Při uvažování plné a částečné shody studijního oboru a zaměstnání přesahují 90% hranici pouze již uvedení vědečtí a odborní duševní pracovníci (KZAM 2) a zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci (KZAM 1); blízko této hranice se pohybují také techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech (KZAM 3), jež dosahují úrovně 85,6 %. Nejvyšší míra nesouladu studijního oboru a zaměstnání byla identifikována v případě nižších administrativních 45

46 pracovníků (KZAM 4) a v případě technických, zdravotnických, pedagogických pracovníků a pracovníků v příbuzných oborech (KZAM 3), u nichž podíl osob, jejichž shoda studijního oboru a zaměstnání nebyla ani částečná, dosáhl úrovně 33,3 % a 14,4 %. (Hlavní třídy zaměstnání čítající méně než 10 absolventů nejsou v těchto závěrech promítnuty. Disponibilní počet pozorování tak odpovídá 576 pozorování.) Podrobnější přehled míry shody studijního oboru a zaměstnání na úrovni jednotlivých tříd zaměstnání obsahuje tabulka Tab. 4.10: Shoda vystudovaného oboru se zaměstnáním absolventa dle KZAM (591 disponibilních pozorování) 11 - Zákonodárci, vyšší úředníci KZAM Ano Částečně Ne Ukazatel 1 1 četnost (osob) 100,0 100,0 podíl (%) 12 - Vedoucí a řídící pracovníci velkých organizací, četnost (osob) společností, podniků, apod. vč. jejich organizačních jednotek /manažeři/ 50,0 43,8 6,3 100,0 podíl (%) 21 - Vědci a odborníci ve fyzikálních a příbuzných četnost (osob) vědách, architekti a techničtí inženýři /tvůrčí pracovníci/ 82,6 14,1 3,3 100,0 podíl (%) 22 - Vědci, odborníci a inženýři v biologických, lékařských četnost (osob) a příbuzných oborech 100,0 100,0 podíl (%) 23 - Odborní pedagogičtí pracovníci četnost (osob) 88,6 11,4 100,0 podíl (%) 24 - Ostatní vědci a odborní duševní pracovníci jinde četnost (osob) neuvedení 83,9 8,6 7,5 100,0 podíl (%) 31 - Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných četnost (osob) oborech 79,7 13,9 6,3 100,0 podíl (%) 32 - Techničtí pracovníci v oblasti biologie, zdravotničtí a zemědělští pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech 34 - Jiní pomocní odborní pracovníci četnost (osob) 41,7 16,7 41,7 100,0 podíl (%) četnost (osob) 56,2 21,5 22,3 100,0 podíl (%) 41 - Nižší administrativní pracovníci /kromě úředníků četnost (osob) ve službách a obchodě/ 53,3 13,3 33,3 100,0 podíl (%) 51 - Obsluhující pracovníci 2 2 četnost (osob) 100,0 100,0 podíl (%) 71 - Kvalifikovaní dělníci při dobývání surovin, stavební 1 1 četnost (osob) dělníci a pracovníci příbuzných oborů /kromě obsluhy strojů a zařízení/ 100,0 100,0 podíl (%) 72 - Kvalifikovaní kovodělníci a strojírenští dělníci četnost (osob) /kromě obsluhy strojů a zařízení - hl. třída 8/ 80,0 20,0 100,0 podíl (%) 81 - Obsluha průmyslových zařízení 83 - Řidiči a obsluha pojízdných strojních zařízení četnost (osob) 83,3 16,7 100,0 podíl (%) 1 1 četnost (osob) 100,0 100,0 podíl (%) četnost (osob) 74,3 14,9 10,8 100,0 podíl (%) 46

47 Kvalita absolventů z pohledu zaměstnavatelů Odpovídající uplatnění absolventů vysokých škol, ať již vysokých škol nalézajících se v Moravskoslezském kraji nebo vysokých škol z celé České republiky, závisí zejména na spokojenosti zaměstnavatelů s jejich kvalitou, pod kterou lze chápat úroveň odborných znalostí absolventů, jejich jazykových znalostí, měkkých dovedností a dosažené praxe. Přiblížení zaměstnavateli vnímané kvalitativní úrovně absolventů se věnuje následující text. Souhrnné výsledky spokojenosti zaměstnavatelů s odbornou (profesní) připraveností absolventů v době nástupu do zaměstnání ukazují na poměrně úspěšně fungující vysoké školství, neboť pozitivně tuto zaměstnavatelé hodnotili u 91,2 % uvažovaných absolventů, zatímco negativní hodnocení bylo uvedeno pouze u 3,5 %, což při vzorku 594 absolventů odpovídá 21 osobám. Nejčastěji zaměstnavatelé hodnotili odbornou připravenost absolventů jako dobrou, a to v 49,0 % případů, dostatečnou, ve 34,8 % případů, a vynikající v 7,4 % případů. Hodnocení odborné připravenosti jako špatné a velmi špatné se vyskytlo pouze ve 2 případech, což odpovídá spíše situaci individuálního než systémového selhání. Ačkoli uvedené výsledky lze pojímat jako ukazatel relativní úspěšnosti vysokých škol při přípravě studentů na povolání, vysoká četnost hodnocení na úrovni dostatečná ukazuje na značný prostor k dalšímu zlepšení. Tab. 4.11: Hodnocení odborné (profesní) připravenosti absolventa při nástupu do zaměstnání Hodnocení odborné (profesní) připravenosti Četnost (osob) Podíl (%) Vynikající 44 7,4 Dobrá ,0 Dostatečná ,8 Nedostatečná 19 3,2 Špatná 1 0,2 Velmi špatná 1 0,2 n.a. 31 5, ,0 Uvedené hodnocení odborné připravenosti lze provést také pro jednotlivé univerzity, popř. fakulty. (Ačkoli jsou z důvodu zvýšení vypovídací schopnosti použitých ukazatelů v následujícím textu uvažovány pouze univerzity a fakulty, jež byly absolvovány alespoň 10 osobami z disponibilního vzorku absolventů, je nutné relevanci jednotlivých výsledků poměřovat počtem dostupných pozorování.) Je-li poslání univerzit v oblasti vzdělávání pojato jako příprava odborníků pro rozličné oblasti lidské činnosti a odborník je chápán jako osoba, jejíž odbornost je hodnocena jako dobrá či vynikající, pak lze podíl absolventů, jejichž odbornost byla takto ohodnocena, pojmout jako měřítko úspěšnosti jednotlivých škol a fakult při dosahování uvedeného cíle a zároveň jako měřítko kvality jejich absolventů. Z 6 univerzit, jež jsou ve vzorku absolventů zastoupeny alespoň 10 osobami a jsou jmenovitě uvedeny v tabulce 4.12, je podíl absolventů s dobrou či vynikající odbornou připraveností nejvyšší v přípa- 47

48 dě Univerzity Palackého (85,7 %), za kterou následují Masarykova univerzita (77,8 %, absence hodnocení vynikající ), Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava (58,3 %), Ostravská univerzita (56,5 %, z toho 15,2 p.b. tvoří hodnocení vynikající ), Slezská univerzita (48,3 %, absence hodnocení vynikající ) a Vysoké učení technické (44,8 %, absence hodnocení vynikající ). Detailnější informace o hodnocení odborné připravenosti absolventů jednotlivých vysokých škol obsahuje tabulka Tab. 4.12: Hodnocení odborné (profesní) připravenosti absolventů jednotlivých škol, jež byly absolvovány alespoň 10 jedinci z uvažovaného vzorku (505 disponibilních pozorování) Vysoká škola Velmi špatná Špatná Dobrá Nedostatečná Dostatečná Vynikající Ukazatel Vysoká škola báňská četnost (osoby) Technická univerzita Ostrava 0,3 0,3 2,5 38,6 50,4 7,9 100,0 podíl (%) Ostravská univerzita Slezská univerzita Vysoké učení technické Univerzita Palackého Masarykova univerzita četnost (osoby) 8,7 34,8 41,3 15,2 100,0 podíl (%) četnost (osoby) 6,9 44,8 48,3 100,0 podíl (%) četnost (osoby) 6,9 48,3 44,8 100,0 podíl (%) četnost (osoby) 14,3 78,6 7,1 100,0 podíl (%) četnost (osoby) 22,2 77,8 100,0 podíl (%) četnost (osoby) 0,2 0,2 3,4 37,2 51,7 7,3 100,0 podíl (%) Ačkoli se proslulost a s ní spojená očekávání kvality absolventů ve většině případů pojí se jménem vysokých škol, užití hodnocení odborné připravenosti absolventů na této úrovni může být, vzhledem ke značné suverenitě fakult a s ní spojené možnosti výskytu značných rozdílů v jejich kvalitě, a to i v rámci jedné univerzity, poněkud diskutabilní. Z tohoto důvodu byl podíl absolventů s dobrou a vynikající úrovní odborné přípravy kvantifikován též v případě jednotlivých fakult, jež byly ve vzorku absolventů zastoupeny alespoň 10 osobami. Z 10 fakult, jejichž jmenný seznam obsahuje tabulka 4.13, je podíl absolventů s dobrou či vynikající odbornou připraveností nejvyšší v případě Právnické fakulty Univerzity Palackého (100 %, absence hodnocení vynikající ), za kterou následují Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství VŠB-TUO (74,5 %), Hornicko-geologická fakulta VŠB-TUO (70,4 %), Fakulta strojní VŠB-TUO (60,4 %), Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB- TUO (60,0 %, z toho 14,3 p.b. tvoří hodnocení vynikající ), Ekonomická fakulta VŠB-TUO (57,0 %), Přírodovědecká fakulta Ostravské univerzity (55,6 %), Fakulta stavební Vysokého učení technického (53,8 %, absence hodnocení vynikající ), Obchodně podnikatelská fakulta Slezské univerzity (36,8 %, absence hodnocení vynikající ) a Fakulta stavební VŠB-TUO (25,0 %). Ačkoli spokojenost zaměstnavatelů je poměrně univerzálním měřítkem a umožňuje tak porovnávání fakult různého zaměření, složení zde porovnávaných fakult umožňuje dokonce vzájemné srovnání mezi různými 48

49 fakultami stejného zaměření. V jednom případě se jedná o fakulty ekonomického zaměření, konkrétně Ekonomickou fakultu VŠB-TUO a Obchodně podnikatelskou fakultu Slezské univerzity, v druhém případě se pak jedná o Fakulty stavební VŠB-TUO a Vysokého učení technického. Jak z již výše uvedených podílů absolventů s dobrou a vynikající odbornou připraveností vyplývá, zaměstnavatelé z uvedených dvojic fakult pozitivněji hodnotí absolventy Ekonomické fakulty VŠB-TUO a absolventy Fakulty stavební Vysokého učení technického. 8 Podrobnější údaje o hodnocení odborné připravenosti absolventů jednotlivých fakult zachycuje tabulka Tab. 4.13: Hodnocení odborné (profesní) připravenosti absolventů jednotlivých fakult vysokých škol, jež byly absolvovány alespoň 10 jedinci z uvažovaného vzorku (407 disponibilních pozorování) Fakulta VŠB, Ekonomická fakulta Velmi špatná Špatná Dobrá Nedostatečná Dostatečná Vynikající Ukazatel četnost (osoby) 3,0 40,0 51,0 6,0 100,0 podíl (%) VŠB, Fakulta metalurgie a četnost (osoby) materiálového inženýrství 3,6 21,8 65,5 9,1 100,0 podíl (%) VŠB, Hornicko-geologická četnost (osoby) fakulta 1,9 27,8 61,1 9,3 100,0 podíl (%) VŠB, Fakulta stavební VŠB, Fakulta strojní četnost (osoby) 75,0 21,2 3,8 100,0 podíl (%) četnost (osoby) 6,3 33,3 52,1 8,3 100,0 podíl (%) VŠB, Fakulta elektrotechniky četnost (osoby) a informatiky 2,9 2,9 34,3 45,7 14,3 100,0 podíl (%) Slezská univerzita, Obchodně četnost (osoby) podnikatelská fakulta 5,3 57,9 36,8 100,0 podíl (%) Ostravská univerzita, četnost (osoby) Přírodovědecká fakulta 16,7 27,8 50,0 5,6 100,0 podíl (%) Vysoké učení technické, četnost (osoby) Fakulta stavební 46,2 53,8 100,0 podíl (%) Univerzita Palackého, četnost (osoby) Právnická fakulta 100,0 100,0 podíl (%) četnost (osoby) 0,2 0,2 3,2 38,3 51,1 6,9 100,0 podíl (%) Vybavenost absolventů obecnými a odbornými jazykovými schopnostmi při nástupu do zaměstnání hodnotili zaměstnavatelé, ve srovnání s hodnocením odborné připravenosti, již méně příznivě, neboť pozitivně se o obecných jazykových schopnostech vyjádřili u 66,9 % absolventů a o odborných jazykových schopnostech u 54,4 % absolventů, zatímco negativně hodnotili obecné jazykové schopnosti v případě 20,2 % absolventů a odborné jazykové znalosti v případě 32,5 % absolventů. Nejčetnější odpovědí bylo hodnocení dostatečné, které bylo zaměstnavateli zvoleno u 38,4 % absolventů k ohodnocení jazykových znalostí obecných a u 31,8 % absolventů k ohodnocení jazykových znalostí 8 Relevance uvedeného závěru však musí být, z důvodu možného výskytu zkreslení, poměřována počtem pozorování, na základě kterých byl tento utvořen. Totéž platí pro srovnání hodnocení obecných a odborných jazykových znalostí, jež je uvedeno níže. 49

50 odborných. Dobré a vynikající jazykové znalosti prokázalo v případě obecných znalostí pouze 28,5 % a v případě znalostí odborných pouze 22,6 % absolventů. Na druhou stranu špatné a velmi špatné obecné a odborné jazykové schopnosti prokázalo pouze 3,2 % a 12,5 % absolventů, což v absolutním vyjádření odpovídá 19 a 74 jedincům. Tab. 4.14: Hodnocení obecných a odborných jazykových znalostí absolventa Hodnocení jazykových znalostí Obecné jazykové znalosti Odborné jazykové znalosti Četnost (osob) Podíl (%) Četnost (osob) Podíl (%) Vynikající 54 9,1 39 6,6 Dobré , ,0 Dostatečné , ,8 Nedostatečné , ,0 Špatné 13 2,2 22 3,7 Velmi špatné 6 1,0 52 8,8 n.a , , , ,0 Lze se domnívat, že mezi úrovní obecných a odborných jazykových znalostí jednotlivých absolventů existuje přímo úměrný vztah, neboť tyto dvě sféry jazyka jsou vzájemně komplementárními. Tuto domněnku potvrdily výsledky korelační analýzy, které mezi úrovní obecného a odborného jazyka absolventů odhalily existenci středně silné závislosti. 9 Při zkoumání vzájemného vztahu mezi obecnými a odbornými jazykovými znalostmi a úrovní odborných (profesních) znalostí nebyla existence významné závislosti potvrzena. 10 Stejně tak jako v případě hodnocení odborné připravenosti lze také v případě hodnocení jazykových znalostí provést jejich srovnání mezi jednotlivými univerzitami a fakultami a za tímto účelem opět použít podíl studentů, jejichž jazykové znalosti jsou hodnoceny jako dobré nebo vynikající. Kromě ukazatele zůstávají stejnými také srovnávané univerzity a fakulty, což čtenáři umožňuje vzájemné srovnání jejich pozic v oblasti odborné a jazykové přípravy. V případě hodnocení obecných jazykových znalostí na úrovni vysokých škol, jak ukazuje tabulka 4.15, dopadla nejlépe Masarykova univerzita (64,7 %), již následují Ostravská univerzita (51,6 %, z toho 29,0 p.b. tvoří hodnocení vynikající ), Slezská univerzita (50,0 %), Univerzita Palackého (38,5 %), Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava (28,7 %) a Vysoké učení technické 9 Na základě 516 pozorování byla kvantifikována hodnota Pearsonova korelačního koeficientu na úrovni 0,693 (na hladině významnosti 0,01). 10 Hodnota Pearsonova korelačního koeficientu mezi odbornou (profesní) připraveností absolventa a jeho obecnými jazykovými znalostmi byla na základě 514 pozorování kvantifikována na úrovni 0,125 (na hladině významnosti 0,01) a hodnota korelačního koeficientu mezi odbornou (profesní) připraveností absolventa a jeho odbornými jazykovými znalostmi byla na základě 513 pozorování kvantifikována na úrovni 0,036 (korelační koeficient byl na hladině významnosti 0,01 statisticky nevýznamný). 50

51 (24,1 %). Detailnější přehled o zaměstnavateli vnímané úrovně obecných jazykových znalostí na jednotlivých univerzitách poskytuje tabulka Tab. 4.15: Hodnocení obecných jazykových znalostí absolventů jednotlivých škol, jež byly absolvovány alespoň 10 jedinci z uvažovaného vzorku (465 disponibilních pozorování) Vysoká škola Velmi špatná Špatná Dobrá Nedostatečná Dostatečná Vynikající Ukazatel Vysoká škola báňská četnost (osoby) Technická univerzita Ostrava 1,8 3,0 21,9 44,7 19,5 9,2 100,0 podíl (%) Ostravská univerzita Slezská univerzita Vysoké učení technické Univerzita Palackého Masarykova univerzita četnost (osoby) 3,2 19,4 25,8 22,6 29,0 100,0 podíl (%) četnost (osoby) 4,2 8,3 37,5 41,7 8,3 100,0 podíl (%) četnost (osoby) 10,3 65,5 17,2 6,9 100,0 podíl (%) četnost (osoby) 15,4 46,2 30,8 7,7 100,0 podíl (%) četnost (osoby) 11,8 23,5 47,1 17,6 100,0 podíl (%) četnost (osoby) 1,3 2,6 19,6 43,7 22,4 10,5 100,0 podíl (%) Tab. 4.16: Hodnocení obecných jazykových znalostí absolventů jednotlivých fakult vysokých škol, jež byly absolvovány alespoň 10 jedinci z uvažovaného vzorku (385 disponibilních pozorování) Fakulta VŠB, Ekonomická fakulta Velmi špatná Špatná Dobrá Nedostatečná Dostatečná Vynikající Ukazatel četnost (osoby) 1,1 11,1 44,4 23,3 20,0 100,0 podíl (%) VŠB, Fakulta metalurgie a četnost (osoby) materiálového inženýrství 7,3 1,8 32,7 40,0 12,7 5,5 100,0 podíl (%) VŠB, Fakulta stavební VŠB, Fakulta strojní četnost (osoby) 10,2 79,6 10,2 100,0 podíl (%) četnost (osoby) 4,2 8,3 31,3 35,4 16,7 4,2 100,0 podíl (%) VŠB, Hornicko-geologická četnost (osoby) fakulta 8,0 40,0 20,0 28,0 4,0 100,0 podíl (%) VŠB, Fakulta elektrotechniky a četnost (osoby) informatiky 11,4 42,9 28,6 17,1 100,0 podíl (%) Ostravská univerzita, Přírodovědecká fakulta Slezská univerzita, Obchodně podnikatelská fakulta Vysoké učení technické, Fakulta stavební Univerzita Palackého, Právnická fakulta četnost (osoby) 14,3 28,6 28,6 28,6 100,0 podíl (%) četnost (osoby) 5,3 10,5 31,6 42,1 10,5 100,0 podíl (%) četnost (osoby) 23,1 61,5 15,4 100,0 podíl (%) četnost (osoby) 8,3 66,7 25,0 100,0 podíl (%) četnost (osoby) 1,6 2,9 20,8 43,9 21,3 9,6 100,0 podíl (%) 51

52 V hodnocení obecných jazykových znalostí na jednotlivých fakultách pak dopadla nejlépe Přírodovědecká fakulta Ostravské univerzity (57,1 %, z toho 28,6 p.b. tvoří hodnocení vynikající ), za kterou se umístily Obchodně podnikatelská fakulta Slezské univerzity (52,6 %), Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB-TUO (45,7 %), Ekonomická fakulta VŠB-TUO (43,3 %), Hornicko-geologická fakulta VŠB-TUO (32,0 %), Právnická fakulta Univerzity Palackého (25,0 %, absence hodnocení vynikající ), Fakulta strojní VŠB-TUO (20,8 %), Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství VŠB- TUO (18,2 %), Fakulta stavební Vysokého učení technického (15,4 %, absence hodnocení vynikající ) a Fakulta stavební VŠB-TUO (10,2 %, absence hodnocení vynikající ). Také v případě hodnocení obecných jazykových znalostí není od věci provést porovnání hodnot podílu absolventů, jejichž obecné jazykové znalosti byly ohodnoceny jako dobré nebo vynikající, mezi Ekonomickou fakultou VŠB-TUO a Obchodně podnikatelskou fakultou Slezské univerzity, jako zástupci fakult ekonomického směru, a stavebními fakultami VŠB-TUO a Vysokého učení technického. Z uvedeného porovnání vyplývá pozitivnější hodnocení obecných jazykových znalostí absolventů Obchodně podnikatelské fakulty Slezské univerzity a Fakulty stavební Vysokého učení technického. Pořadí vysokých škol vyplývající z porovnání podílů absolventů s dobrými a vynikajícími znalostmi odborného cizího jazyka se oproti pořadí v případě obecných jazykových znalostí výrazně nemění, pouze dochází k výměně pozic v případě 1. a 2. místa. Nejlépe byla ohodnocena úroveň odborných jazykových znalostí absolventů Ostravské univerzity (54,8 %, z toho 29,0 p.b. tvoří hodnocení vynikající ), za kterou následují Masarykova univerzita (52,9 %), Slezská univerzita (33,3 %), Univerzita Palackého (30,8 %), Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava (22,8 %) a Vysoké učení technické (17,2 %). Bližší informace o hodnocení znalostí odborného cizího jazyka poskytuje tabulka Tab. 4.17: Hodnocení odborných jazykových znalostí absolventů jednotlivých škol, jež byly absolvovány alespoň 10 jedinci z uvažovaného vzorku (464 disponibilních pozorování) Vysoká škola Velmi špatná Špatná Dobrá Nedostatečná Dostatečná Vynikající Ukazatel Vysoká škola báňská četnost (osoby) Technická univerzita Ostrava 8,9 4,2 26,1 38,0 16,9 5,9 100,0 podíl (%) Ostravská univerzita Slezská univerzita Vysoké učení technické Univerzita Palackého Masarykova univerzita četnost (osoby) 9,7 12,9 22,6 25,8 29,0 100,0 podíl (%) četnost (osoby) 12,5 4,2 8,3 41,7 25,0 8,3 100,0 podíl (%) četnost (osoby) 3,4 3,4 27,6 48,3 13,8 3,4 100,0 podíl (%) četnost (osoby) 30,8 7,7 11,5 19,2 26,9 3,8 100,0 podíl (%) četnost (osoby) 11,8 17,6 17,6 41,2 11,8 100,0 podíl (%) četnost (osoby) 10,1 3,9 23,3 36,0 19,2 7,5 100,0 podíl (%) 52

53 Tab. 4.18: Hodnocení odborných jazykových znalostí absolventů jednotlivých fakult vysokých škol, jež byly absolvovány alespoň 10 jedinci z uvažovaného vzorku (384 disponibilních pozorování) Fakulta VŠB, Ekonomická fakulta Velmi špatná Špatná Dobrá Nedostatečná Dostatečná Vynikající Ukazatel četnost (osoby) 18,0 3,4 16,9 34,8 16,9 10,1 100,0 podíl (%) VŠB, Fakulta metalurgie a četnost (osoby) materiálového inženýrství 7,3 7,3 29,1 36,4 16,4 3,6 100,0 podíl (%) VŠB, Fakulta stavební VŠB, Fakulta strojní četnost (osoby) 14,3 79,6 6,1 100,0 podíl (%) četnost (osoby) 16,7 8,3 39,6 20,8 12,5 2,1 100,0 podíl (%) VŠB, Hornicko-geologická četnost (osoby) fakulta 2,0 6,0 40,0 28,0 18,0 6,0 100,0 podíl (%) VŠB, Fakulta elektrotechniky četnost (osoby) a informatiky 2,9 17,1 25,7 40,0 14,3 100,0 podíl (%) Ostravská univerzita, četnost (osoby) Přírodovědecká fakulta 7,1 7,1 21,4 28,6 35,7 100,0 podíl (%) Slezská univerzita, Obchodně četnost (osoby) podnikatelská fakulta 15,8 5,3 10,5 36,8 21,1 10,5 100,0 podíl (%) Vysoké učení technické, četnost (osoby) Fakulta stavební 7,7 15,4 61,5 15,4 100,0 podíl (%) Univerzita Palackého, četnost (osoby) Právnická fakulta 66,7 8,3 25,0 100,0 podíl (%) četnost (osoby) 10,9 4,2 23,2 36,7 18,0 7,0 100,0 podíl (%) Pořadí jednotlivých fakult vysokých škol dle podílu absolventů s dobrými a vynikajícími znalostmi odborného cizího jazyka se oproti pořadí danému těmito podíly vztaženými ke znalostem obecného cizího jazyka mění výrazněji, než tomu bylo v případě vysokých škol. I přes tyto změny však platí, že fakulty s vysokou úrovní znalosti obecného cizího jazyka mají taktéž vysokou úroveň znalosti cizího jazyka odborného. Nejlépe tak byla hodnocena úroveň znalosti odborného cizího jazyka v případě Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity (64,3 %, z toho 35,7 p.b. tvoří hodnocení vynikající ), kterou následují Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB-TUO (54,3 %), Obchodně podnikatelská fakulta Slezské univerzity (31,6 %), Ekonomická fakulta VŠB-TUO (27,0 %), Právnická fakulta Univerzity Palackého (25,0 %, absence hodnocení vynikající ), Hornicko-geologická fakulta VŠB-TUO (24,0 %), Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství VŠB-TUO (20,0 %), Fakulta stavební Vysokého učení technického (15,4 %, absence hodnocení vynikající ), Fakulta strojní VŠB-TUO (14,6 %) a Fakulta stavební VŠB-TUO (6,1 %, absence hodnocení vynikající ). Také v případě porovnání hodnocení úrovně odborného cizího jazyka mezi Ekonomickou fakultou VŠB-TUO a Obchodně podnikatelskou fakultou Slezské univerzity a stavebními fakultami VŠB-TUO a Vysokého učení technického zaměstnavatelé, stejně jako v případě znalostí obecného cizího jazyka, pozitivněji hodnotí znalosti absolventů Obchodně podnikatelské fakulty Slezské univerzity a Fakulty stavební Vysokého 53

54 učení technického. Detailnější informace o hodnocení odborných jazykových znalostí absolventů jednotlivých fakult obsahuje tabulka Velmi častým nedostatkem absolventů vysokých škol je naprostá absence relevantní pracovní praxe. Otázkou je, nakolik tato skutečnost absolventy na trhu práce znevýhodňuje. Odpovědi na otázku, zda byla absolvovaná praxe rozhodující podmínkou pro přijetí absolventa do zaměstnání, jež jsou shrnuty v tabulce 4.19, naznačují, že praxe v případě absolventů není zaměstnavateli pokládána za nezbytnou podmínku jejich přijetí, neboť v případě 81,0 % uvažovaných absolventů nebyla tato rozhodující podmínkou při jejich najímání. Tab. 4.19: Význam praxe při přijímání absolventů do zaměstnání Byla absolvovaná praxe rozhodující podmínkou pro přijetí absolventa do Vaší organizace? Četnost (osob) Podíl (%) Ano 71 12,0 Ne ,0 Nevím 39 6,6 n.a. 3, ,0 Je zcela zřejmé, že ani škola, ani případná absolvovaná praxe nemůže absolventa zcela připravit na výkon jeho zaměstnání, takže pro jeho bezproblémový výkon potřebuje jistou dobu na zapracování. Podle údajů zaměstnavatelů, což jen opět potvrzuje relativně dobrou připravenost absolventů vysokých škol pro praxi, je téměř polovina absolventů zapracována v průběhu prvních 6 měsíců, přičemž do 1 roku je plně zapracováno 79,2 % absolventů. Detailnější informace o délce zapracování absolventů obsahuje tab Tab. 4.20: Délka zapracování absolventa Jak dlouho trvalo zapracování absolventa VŠ tak, aby mohl vykonávat bezproblémově své zaměstnání? Četnost (osob) Podíl (%) Do 6 měsíců , měsíců ,6 1-3 roky 57 9,6 3 a více let 10 1,7 n.a. 56 9, ,0 Lze nicméně předpokládat, že délka zapracování absolventa bude závislá zejména na jím vykonávaném zaměstnání a jeho odborném zaměření. Při agregaci tříd zaměstnání, uvedených v tabulce 4.21, na úroveň hlavních tříd lze uvést, že v případě nižších administrativních pracovníků (KZAM 4), zákonodárců, vedoucích a řídících pracovníků (KZAM 1) a vědeckých a odborných duševních pracovníků (KZAM 2) jsou více než dvě třetiny z nich 54

55 plně zapracovány v průběhu prvních 6 měsíců. Naopak v případě obsluhy strojů a zařízení (KZAM 8) a řemeslníků a kvalifikovaných výrobců, zpracovatelů a opravářů (KZAM 7) více než dvě třetiny zaměstnanců potřebují pro plné zapracování více než 1 rok.11 Dobu nezbytnou pro úplné zapracování přesahující horizont 3 let vykázaly pouze 2 hlavní třídy zaměstnání, kterými jsou vědečtí a odborní duševní pracovníci (KZAM 2) a techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech (KZAM 3). Údaje o nezbytné délce zapracování pro jednotlivé třídy klasifikace KZAM obsahuje tabulka Tab. 4.21: Délka zapracování absolventa dle vykonávaného zaměstnání (536 disponibilních pozorování) KZAM 11 - Zákonodárci, vyšší úředníci Jak dlouho trvalo zapracování absolventa, aby mohl vykonávat bezproblémově své zaměstnání? do a více 1-3 roky měsíců měsíců let Ukazatel 1 1 četnost (osob) 100,0 100,0 podíl (%) 12 - Vedoucí a řídící pracovníci velkých organizací, četnost (osob) společností, podniků, apod. vč. jejich organizačních jednotek /manažeři/ 68,8 18,8 12,5 100,0 podíl (%) 21 - Vědci a odborníci ve fyzikálních a příbuzných četnost (osob) vědách, architekti a techničtí inženýři /tvůrčí pracovníci/ 58,5 24,4 12,2 4,9 100,0 podíl (%) 22 - Vědci, odborníci a inženýři v biologických, lékařských četnost (osob) a příbuzných oborech 22,2 33,3 33,3 11,1 100,0 podíl (%) 23 - Odborní pedagogičtí pracovníci četnost (osob) 78,3 13,0 8,7 100,0 podíl (%) 24 - Ostatní vědci a odborní duševní pracovníci jinde četnost (osob) neuvedení 80,7 17,0 2,3 100,0 podíl (%) 31 - Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných četnost (osob) oborech 33,6 50,7 14,2 1,5 100,0 podíl (%) 32 - Techničtí pracovníci v oblasti biologie, zdravotničtí četnost (osob) a zemědělští pracovníci a pracovníci v pří- buzných oborech 33,3 66,7 100,0 podíl (%) 34 - Jiní pomocní odborní pracovníci četnost (osob) 46,6 46,6 5,1 1,7 100,0 podíl (%) 41 - Nižší administrativní pracovníci /kromě úředníků četnost (osob) ve službách a obchodě/ 72,4 24,1 3,4 100,0 podíl (%) 51 - Obsluhující pracovníci četnost (osob) 50,0 50,0 100,0 podíl (%) 71 - Kvalifikovaní dělníci při dobývání surovin, stavební 1 1 četnost (osob) dělníci a pracovníci příbuzných oborů /kromě obsluhy strojů a zařízení/ 100,0 100,0 podíl (%) 72 - Kvalifikovaní kovodělníci a strojírenští dělníci četnost (osob) /kromě obsluhy strojů a zařízení - hl. třída 8/ 20,0 80,0 100,0 podíl (%) 81 - Obsluha průmyslových zařízení 83 - Řidiči a obsluha pojízdných strojních zařízení četnost (osob) 33,3 66,7 100,0 podíl (%) 1 1 četnost (osob) 100,0 100,0 podíl (%) četnost (osob) 52,6 34,9 10,6 1,9 100,0 podíl (%) 11 V případě KZAM 7 a KZAM 8 je nezbytné upozornit na nízký počet pozorování. 55

56 Tab. 4.22: Délka zapracování absolventa, jehož vystudovaný obor se plně shoduje s jeho zaměstnáním, dle zaměření absolvované fakulty (394 disponibilních pozorování) Fakulty Ekonomické fakulty Stavební fakulty Filosofické, přírodovědecké a pedagogické fakulty Strojní fakulty Fakulty metalurgie Geologické fakulty Elektrotechnické fakulty Fakulty zdraví Právnické fakulty Dopravní fakulty Umělecké fakulty Bezpečnostní fakulty Dřevařské fakulty Ostatní Jak dlouho trvalo zapracování absolventa, aby mohl vykonávat bezproblémově své zaměstnání? do a více 1-3 roky měsíců měsíců let Ukazatel četnost (osob) 63,5 30,6 5,9 100,0 podíl (%) četnost (osob) 12,3 76,9 7,7 3,1 100,0 podíl (%) četnost (osob) 97,1 2,9 100,0 podíl (%) četnost (osob) 25,8 35,5 38,7 100,0 podíl (%) četnost (osob) 52,9 17,6 29,4 100,0 podíl (%) četnost (osob) 67,6 13,5 8,1 10,8 100,0 podíl (%) četnost (osob) 64,7 26,5 8,8 100,0 podíl (%) četnost (osob) 30,0 30,0 30,0 10,0 100,0 podíl (%) četnost (osob) 68,8 31,3 100,0 podíl (%) četnost (osob) 18,2 72,7 9,1 100,0 podíl (%) četnost (osob) 36,4 63,6 100,0 podíl (%) četnost (osob) 42,9 14,3 42,9 100,0 podíl (%) četnost (osob) 40,0 60,0 100,0 podíl (%) četnost (osob) 66,7 33,3 100,0 podíl (%) četnost (osob) 50,5 35,3 12,2 2,0 100,0 podíl (%) Při pohledu na délku zapracování absolventa dle jeho profesního zaměření, jež je aproximováno typem absolvované fakulty, lze identifikovat fakulty, u nichž zapracování trvá nejkratší dobu a fakulty, u nichž je zapracování časově značně náročné. Vzhledem k možnému zkreslení délky zapracování v případě zahrnutí absolventů, jejichž zaměstnání se liší od povolání, na které byli soustavně připravováni, neboť u těchto lze předpokládat vyšší nároky na délku zapracování pro bezproblémový výkon zaměstnání, nebyli tito v tomto případě uvažováni a deskripce délky zapracování absolventa dle jeho profesního zaměření, resp. dle jím absolvované fakulty, je tak provedena pouze na základě dat absolventů, u nichž byla jejich zaměstnavatelem identifikována plná shoda jimi vystudovaného oboru a vykonávaného zaměstnání. Dle údajů zaměstnavatelů je časově nejnáročnější zapracování absolventů fakult bezpečnostních, fakult zdraví a strojních fakult, u kterých se délka zapracování nad 1 rok vyskytuje v přibližně 40 % případů, zatímco nejkratší dobu potřebnou pro zapracování absolventů lze 56

57 nalézt u fakult filosofických, přírodovědeckých a pedagogických a fakult geologických, u nichž se zapracování v délce 6 měsíců vyskytuje v 97,2 % a dále u fakult právnických, geologických, elektrotechnických a ekonomických, u nichž délka zapracování nepřesáhne dobu 6 měsíců v přibližně dvou třetinách případů. Bližší údaje o délce zapracování absolventů, jejichž vystudovaný obor se plně shoduje s jejich zaměstnáním, dle zaměření absolvované fakulty poskytuje tabulka V průběhu života, avšak zejména v průběhu doby zapracování, zaměstnanci podstupují nejrůznější školení, jejichž realizace buď vyplývá z platných právních norem a je tak pro zaměstnavatele povinná, např. školení o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci či požární ochraně, nebo se jedná o školení realizovaná danou firmou na základě dobrovolnosti, jež zvyšují úroveň znalostí a dovedností pracovníků nezbytných pro výkon jejich zaměstnání; následující text je věnován pouze tomuto druhému typu školení. Vysoký podíl absolventů, jež podstupují školení nabízené firmami, jak ukazuje tabulka 4.23, může ukazovat jak na snahu firem o dotvoření znalostí a dovedností absolventů pro efektivní výkon zaměstnání, tak i na rozsáhlé nedostatky v jejich odborné přípravě, které musí firmy na své náklady odstraňovat. Tab. 4.23: Podstoupení školení, jejichž realizaci zaměstnavateli neukládá žádná právní norma Prošel absolvent VŠ u Vás školením, aby mohl vykonávat své povolání? Četnost (osob) Podíl (%) Ano ,8 Ne ,0 n.a. 1 0, ,0 Tab. 4.24: Typy podstupovaných školení Typy podstupovaný školení Ano Ne n.a. Ukazatel Výuka cizích jazyků četnost (osob) 30,8 48,0 21,2 100,0 podíl (%) Obsluha osobního počítače (PC gramotnost) četnost (osob) 35,9 42,8 21,4 100,0 podíl (%) Manažerské dovednosti četnost (osob) 9,8 68,7 21,5 100 podíl (%) Marketing, obchodní dovednosti četnost (osob) 6,4 72,2 21,4 100,0 podíl (%) Skolení pro specifickou práci / pro nově zaváděné četnost (osob) technologie 55,1 23,7 21,2 100,0 podíl (%) Ostatní specifická školení četnost (osob) 33,0 45,6 21,4 100,0 podíl (%) Struktura realizovaných školení, již zachycuje tabulka 4.24, ukazuje spíše na snahu firem o vybavení absolventů vysoce specifickými a pro výkon zaměstnání nezbytnými znalostmi a dovednostmi, neboť školení 69,9 % z 468 vyškolených absolventů bylo zaměřeno na výkon specifické práce nebo seznámení s novou technologií, nemluvě o počtu proškolených osob v rámci ostatních specifických škole- 57

58 ních (ačkoli tyto se mohou do jisté míry krýt, neboť jeden absolvent se mohl účastnit více druhů školení), které zahrnovaly např. školení týkající se oblasti kvality, obsluhy a programování specializovaného softwaru, obsluhy tlakových nádob, jednotlivých právních norem (např. zákona o veřejných zakázkách), bankovních garancí, obsluhy vysokozdvižných vozíků, bezpečnosti práce s lasery apod. Na druhé straně relativně vysoký podíl absolventů participujících na výuce cizích jazyků a počítačových dovedností dává zřejmě prostor také zlepšením profesní připravenosti a straně škol. Kromě znalostí a dovedností, jimiž musí absolvent pro výkon svého zaměstnání disponovat, a jež získává studiem na vysoké škole, je jeho úspěšnost závislá také na úrovni jeho měkkých dovedností, někdy označovaných jako klíčové kompetence. Klíčové kompetence jsou soborem znalostí, dovedností a postojů využitelných na celém trhu práce, a nejen na něm, které pracovníkům umožňují plné využití jejich potenciálu, přičemž minimální požadavky na úroveň těchto kompetencí se s rostoucí náročností zaměstnání zvyšují. V rámci šetření byli zaměstnavatelé vyzváni, aby se vyjádřili k významu klíčových kompetencí pro výkon zaměstnání jednotlivých absolventů. Za tímto účelem jim byl předložen seznam 14 klíčových kompetencí, vytipovaných na základě šetření provedených firmou RPIC-ViP s.r.o. v uplynulých letech, u nichž měli uvést bodové ohodnocení v rozsahu 0 až 6, přičemž hodnota 0 byla přiřazena kompetencím, jež byly pro výkon zaměstnání absolventa zcela nevýznamné, a hodnota 6 byla přiřazena kompetencím, jež byly pro zaměstnání absolventa klíčové. Obr.: 4.2: Význam kompetencí pro výkon zaměstnání absolventa k samostatnosti k řešení problému ke kooperaci k aktivnímu přístupu k výkonnosti k efektivní komunikaci k objevování a orientaci v informacích k celoživotnímu učení ke zvládání zátěže k plánování a organizaci práce k flexibilitě k uspokojování zákaznických potřeb ke komunikaci v cizích jazycích k podnikavosti (podnikavost) 2,9 3,8 4,2 4,8 4,7 4,6 4,5 5,1 5,1 5,0 5,0 5,0 5,0 5, Pozn.: Škála pro hodnocení je tvořena hodnotami 0 pro nevýznamné až 6 pro klíčové. Význam jednotlivých kompetencí uvedených v grafu, tedy příslušná numerická hodnota, je vypočtena jako vážený aritmetický průměr disponibilních odpovědí, kde četnost odpovědí byla použita jako váha. Na základě odpovědí, jak ukazuje obrázek 4.2, byly identifikovány kompetence k samostatnosti, k řešení problémů a ke kooperaci jako kompetence, jimž zaměstnavatelé přisuzují největší význam, a 58

59 kompetence k podnikavosti a ke komunikaci v cizích jazycích jako kompetence, jimž zaměstnavatelé přisuzují význam nejmenší. 12 Detailnější přehled četnosti jednotlivých hodnocení významu uvažovaných kompetencí obsahuje příloha 4.3. Lze předpokládat, že rozsah a úroveň kompetencí nezbytných k výkonu zaměstnání se bude velmi lišit jak v případě jednotlivých zaměstnání, tak i v případě jednotlivých ekonomických odvětví, což údaje obsažené tabulkách 4.25 a 4.26 plně potvrzují. Při pohledu na průměrné hodnocení významu uvažovaných kompetencí pro výkon jednotlivých zaměstnání lze snadno identifikovat jeho extrémní hodnoty, tj. zaměstnání, pro jejichž výkon jsou uvažované kompetence nejvýznamnější a nejméně významné. Největší význam je kompetencím přisuzován u zaměstnání náležících do třídy zákonodárci a vyšší úředníci, u kterých je nejméně významnou kompetence ke komunikaci v cizím jazyce, zatímco nejmenší význam je kompetencím přisuzován u zaměstnání náležících do třídy obsluha průmyslových zařízení, u nichž je naopak nejvýznamněji hodnocenou kompetencí kompetence k výkonnosti. Vzhledem ke skutečnosti, že pro každou z uvedených tříd je disponibilní pouze 1 pozorování, je zde vysoké nebezpečí zkreslení uvedených výsledků. Při uvažování tříd zaměstnání, pro něž je disponibilních alespoň 10 pozorování, tj. třídy 12 až 41 uvedené v tabulce 4.25, je největší význam kompetencím přisuzován u zaměstnání náležejících do třídy ostatní vědci a odborní duševní pracovníci jinde neuvedení, u nichž je nejvíce oceňována kompetence k efektivní komunikaci a nejméně je oceňována kompetence k podnikavosti, zatímco nejmenší význam je kompetencím přisuzován v případě zaměstnání náležejících do tříd vědci a odborníci ve fyzikálních a příbuzných vědách, architekti a techničtí inženýři a technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech, u kterých jsou nejvíce oceňovány kompetence ke kooperaci, řešení problémů a samostatnosti a nejméně jsou oceňovány kompetence k podnikavosti. Při zkoumání významu kompetencí dle odvětví působení absolventů se ukazuje, že tento je vnímán jako nejvyšší v odvětví výroby motorových vozidel (kromě motocyklů), výroby přívěsů a návěsů, v němž jsou nejvíce potřebné kompetence k výkonnosti, řešení problémů, k aktivnímu přístupu a komunikaci v cizích jazycích a nejméně potřebnou je pak kompetence k podnikavosti, zatímco jako nejnižší je význam uvažovaných kompetencí vnímán v odvětvích vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů a rekreační, kulturní a sportovní činnosti, v nichž jsou nejvíce významné kompetence k aktivnímu přístupu, k výkonnosti a ke zvládnutí zátěže a nejméně významné pak kompetence k podnikavosti a ke komunikaci v cizích jazycích. Podrobnější údaje o přisuzovaném významu jednotlivých kompetencí pro výkon zaměstnání v členění dle klasifikace zaměstnání nebo dle odvětvové klasifikace ekonomických činností obsahují tabulky 4.25 a V případě zájmu o zjištění čtenářovy úrovně klíčových kompetencí lze tohoto dosáhnout na stránkách 59

60 Tab. 4.25: Hodnocení významu kompetencí pro výkon zaměstnání absolventa dle KZAM Kompetence / KZAM k efektivní komunikaci 6,0 5,2 4,7 4,8 4,8 5,6 4,7 5,2 5,3 5,0 5,0 6,0 3,4 3,5 5,0 5,0 2. ke kooperaci 6,0 5,1 5,0 5,3 4,5 5,5 4,8 4,8 5,4 5,2 4,0 4,0 4,6 4,5 6,0 5,1 3. k podnikavosti (podnikavost) 4,0 3,1 3,4 3,8 3,0 3,0 2,8 4,1 2,4 2,8 2,0 2,0 3,2 2,7 3,0 2,9 4. k flexibilitě 6,0 4,6 4,3 4,6 4,2 4,8 4,3 4,8 4,8 4,9 4,0 4,0 5,0 4,7 5,0 4,5 5. k uspokojování zákaznických potřeb 6,0 4,1 4,2 4,8 2,6 5,0 4,0 4,6 4,6 3,6 2,0 6,0 5,2 3,0 5,0 4,2 6. k výkonnosti 5,0 4,8 4,7 5,1 4,6 5,4 4,9 5,3 5,1 5,1 5,0 6,0 5,4 5,2 5,0 5,0 7. k samostatnosti 6,0 4,9 4,9 5,1 5,3 5,4 5,0 5,8 5,2 5,2 6,0 5,0 5,0 4,8 6,0 5,1 8. k řešení problému 6,0 5,0 5,0 5,0 5,1 5,3 5,0 5,2 5,2 5,3 6,0 4,0 4,6 4,5 5,0 5,1 9. k plánování a organizaci práce 6,0 4,7 4,3 4,1 4,7 4,3 4,7 5,2 5,0 4,6 5,0 5,0 4,4 3,7 5,0 4,6 10. k celoživotnímu učení 5,0 4,6 4,4 5,4 5,7 5,1 4,6 4,8 4,8 4,5 4,0 4,0 4,8 4,3 5,0 4,8 11. k aktivnímu přístupu 6,0 4,9 4,9 5,3 5,0 5,2 4,9 5,2 5,1 4,9 5,0 5,0 5,0 4,5 5,0 5,0 12. ke zvládání zátěže 6,0 4,6 4,3 4,7 4,5 5,3 4,4 4,5 5,1 4,9 6,0 6,0 4,8 4,8 6,0 4,7 13. k objevování a orientaci v informacích 6,0 4,9 4,8 4,8 5,3 5,2 4,7 4,7 5,1 5,1 4,0 5,0 5,0 4,7 5,0 5,0 14. ke komunikaci v cizích jazycích 1,0 4,8 4,3 4,2 5,0 3,7 3,9 3,6 3,1 3,5 2,0 6,0 2,8 2,2 2,0 3,8 Průměrné hodnocení všech kompetencí 5,4 4,7 4,5 4,8 4,6 4,9 4,5 4,8 4,7 4,6 4,3 4,9 4,5 4,1 4,9 4,6 Počet pozorování , * Pozn.: Indexy u některých hodnot ukazatele počet pozorování uvádějí číslo kompetence, u něhož byl počet pozorování menší o 1. Hvězdička u celkového počtu pozorování následně upozorňuje na skutečnost, že v případě kompetencí číslo 3, 5 a 9 byl počet pozorování nižší o 1 a v případě kompetence číslo 14 o 2 pozorování. KZAM: 11 - Zákonodárci, vyšší úředníci, 12 - Vedoucí a řídící pracovníci velkých organizací, společností, podniků, apod. vč. jejich organizačních jednotek /manažeři/, 21 - Vědci a odborníci ve fyzikálních a příbuzných vědách, architekti a techničtí inženýři /tvůrčí pracovníci/, 22 - Vědci, odborníci a inženýři v biologických, lékařských a příbuzných oborech, 23 - Odborní pedagogičtí pracovníci, 24 - Ostatní vědci a odborní duševní pracovníci jinde neuvedení, 31 - Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech, 32 - Techničtí pracovníci v oblasti biologie, zdravotničtí a zemědělští pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech, 34 - Jiní pomocní odborní pracovníci, 41 - Nižší administrativní pracovníci /kromě úředníků ve službách a obchodě/, 51 - Obsluhující pracovníci, 71 - Kvalifikovaní dělníci při dobývání surovin, stavební dělníci a pracovníci příbuzných oborů /kromě obsluhy strojů a zařízení/, 72 - Kvalifikovaní kovodělníci a strojírenští dělníci /kromě obsluhy strojů a zařízení - hl. třída 8/, 81 - Obsluha průmyslových zařízení, 83 - Řidiči a obsluha pojízdných strojních zařízení. 60

61 Tab. 4.26: Hodnocení významu kompetencí pro výkon zaměstnání absolventa dle odvětví zaměstnávajících alespoň 5 absolventů Kompetence / OKEČ k efektivní komunikaci 4,4 4,7 5,0 5,0 4,3 4,3 5,0 5,0 5,6 4,7 4,8 5,6 4,4 5,8 4,6 4,9 5,1 5,0 2. ke kooperaci 4,5 4,3 5,1 5,1 4,8 4,7 6,0 5,0 5,7 5,0 4,4 5,1 4,7 5,8 4,6 5,3 5,0 5,1 3. k podnikavosti (podnikavost) 3,6 1,6 5,6 3,1 4,0 3,6 5,0 4,0 3,9 2,9 1,7 2,6 2,7 2,5 2,8 4,1 0,0 2,9 4. k flexibilitě 3,9 3,9 5,1 4,5 4,3 4,1 6,0 5,0 5,2 4,3 4,0 4,9 4,1 5,1 4,1 4,8 5,0 4,5 5. k uspokojování zákaznických potřeb 3,6 3,6 5,6 4,1 4,5 4,2 5,0 5,0 5,5 4,2 3,0 3,9 3,7 5,6 3,1 4,5 4,8 4,3 6. k výkonnosti 4,8 4,2 5,3 5,3 4,3 4,4 5,0 5,0 5,8 4,5 4,8 5,4 4,2 5,8 4,6 5,2 5,3 5,0 7. k samostatnosti 5,0 5,3 5,3 5,3 4,6 4,5 6,0 5,0 5,7 4,7 5,0 4,8 4,4 5,7 5,0 5,2 4,9 5,1 8. k řešení problému 5,0 5,3 5,1 5,1 5,0 4,5 6,0 5,0 5,8 4,5 5,1 5,3 4,7 5,7 5,0 5,0 4,9 5,1 9. k plánování a organizaci práce 4,9 3,6 5,3 4,8 4,2 4,2 5,0 5,0 4,9 4,4 5,1 4,2 3,8 5,2 4,6 4,4 0,3 4,6 10. k celoživotnímu učení 5,6 3,6 5,4 4,4 4,7 4,3 4,0 4,0 5,3 4,3 4,7 4,1 3,5 5,5 5,1 5,6 5,2 4,8 11. k aktivnímu přístupu 5,1 5,4 5,1 4,8 4,4 4,6 5,0 5,0 5,8 4,5 5,3 4,3 4,9 5,5 4,9 5,3 5,3 5,0 12. ke zvládání zátěže 4,6 5,1 5,1 5,2 4,2 4,0 5,0 4,0 5,7 3,7 4,4 4,3 3,5 5,8 4,2 4,9 5,3 4,7 13. k objevování a orientaci v informacích 4,5 3,6 5,3 4,9 4,7 4,5 6,0 5,0 5,7 4,8 4,5 4,5 4,6 5,6 5,2 4,8 5,0 5,0 14. ke komunikaci v cizích jazycích 2,8 2,2 4,9 4,0 4,5 3,9 5,0 5,0 5,8 3,7 4,0 2,8 4,5 2,9 4,7 4,1 0,0 3,8 Průměrné hodnocení všech kompetencí 4,5 4,0 5,2 4,7 4,5 4,3 5,3 4,8 5,5 4,3 4,3 4,4 4,1 5,2 4,5 4,9 4,0 4,6 Počet pozorování , * Pozn.: Indexy u některých hodnot ukazatele počet pozorování uvádějí číslo kompetence, u něhož byl počet pozorování menší o 1. Hvězdička u celkového počtu pozorování následně upozorňuje na skutečnost, že v případě kompetencí číslo 3, 5, 9 a 14 byl počet pozorování nižší o 1. OKEČ: 10 - Těžba uhlí, lignitu a rašeliny, 22 - Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů, 25 - Výroba pryžových a plastových výrobků, 27 - Výroba základních kovů a hutních výrobků, 28 - Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (kromě strojů a zařízení), 29 - Výroba a opravy strojů a zařízení jinde neuvedených, 32 - Výroba rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů, 33 - Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů, 34 - Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), výroba přívěsů a návěsů, 41 - Shromažďování, úprava a rozvod vody, 45 - Stavitelství, 60 - Pozemní a potrubní doprava, 72 - Činnosti v oblasti výpočetní techniky, 75 - Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení, 80 - Vzdělávání, 85 - Zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti, 92 - Rekreační, kulturní a sportovní činnosti. 61

62 Stabilita zaměstnání absolventů Výše uvedené skutečnosti, vyplývající z deskripce údajů o realizované nabídce práce 594 absolventů vysokých škol v Moravskoslezském kraji, ukazují na dobrou profesní uplatnitelnost absolventů, zejména v případě absolventů ekonomických a technických oborů, i na dobrou připravenost absolventů pro výkon jejich zaměstnání. Doposud analyzovaná data však neobsahují pouze absolventy v současné době zaměstnané, ale také zaměstnance bývalé. Z tohoto důvodu je jistě zajímavé zaměřit se na strukturu vzorku z pohledu míry setrvání absolventů u zaměstnavatele a zaměřit se na důvody odchodu absolventů v případě, že již v dané organizaci nepracují. Tab. 4.27: Setrvání absolventa v zaměstnání Je absolvent ve Vaší organizaci stále zaměstnán? Četnost (osob) Podíl (%) Ano ,6 Ne 43 7,2 n.a. 1, ,0 Obr. 4.3: Četnost důvodů odchodů absolventů ze zaměstnání (43 disponibilních pozorování) Nedostatečné odborné znalosti 0 0 Nízká úroveň pracovní morálky Lepší pracovní nabídka Vyšší výdělek Lepší možnosti dalšího profesního růstu Rodinné důvody Dojíždění Ukončení ve zkušební době Pracovní poměr na dobu určitou, ukončení zástupu 1 Vyčlenění do dceřinné společnosti Nevím, bez udání důvodů Jak tabulka 4.27 uvádí, míra setrvání absolventů v zaměstnání je vysoká, neboť 92,6 % absolventů setrvává v dané organizaci od svého nástupu a pouze 7,2 %, tj. 43 osob, ze zaměstnání odešlo. Důvody 62

63 odchodu shrnuje obrázek 4.3, přičemž zaměstnavatelé mohli v případě každého absolventa označit více důvodů jeho odchodu. Nejčastější známou příčinou ukončení pracovního poměru absolventa bylo získání lepšího a lépe placeného zaměstnání, popř. také řádné uplynutí doby, na kterou byl pracovní poměr sjednán. Velmi pozitivním zjištěním je, že žádný ze zaměstnaných absolventů, u nichž je důvod odchodu ze zaměstnání znám, tj. ze 34 osob, neopustil své zaměstnání pro nedostatečné odborné znalosti nebo nízkou úroveň pracovní morálky. Tyto závěry opět ukazují na dobrou úroveň kvality absolventů vysokých škol zaměstnaných u uvažovaných 96 firmách Moravskoslezského kraje a také na jejich tendenci k optimálnímu využití vlastního lidského kapitálu, jež se ve svém výsledku projevuje zvyšováním individuální a následně společenské úrovně produktivity práce. 63

64 SEBEREFLEXE ABSOLVENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL Následující část byla věnována absolventům vysoké školy, které zaměstnává instituce nebo firma Moravskoslezského kraje. Dotazníková část je, oproti části čtvrté, tentokrát brána z opačného pohledu, a to z pohledu samotného absolventa vysoké školy na jeho profesní připravenost. Sledovaným absolventem, stejně jako v ostatních částech, se rozumí zaměstnanec, který úspěšně ukončil studium v roce 2004 a později. Dotazníkové šetření bylo provedeno v 96 firmách a institucích Moravskoslezského kraje a vyplněno jejich 451 zaměstnanci splňujících kritérium absolventa vysoké školy. Struktura vzorku Disponibilní vzorek 451 absolventů je z 54,8 % tvořen muži a z 45 % ženami 13 ve věkovém rozmezí 22 až 45 let, přičemž osoby do 30 let věku včetně tvoří 94,8 % vzorku, osoby ve věku 31 až 40 let 4,1 % vzorku a osoby starší 41 let včetně představují pouhé 1,2 % vzorku. 14 Obr. 5.1: Struktura absolventů VŠ dle věku, počet pozorování n.a. Převážná část absolventů zakončila své studium na vysoké škole magisterským stupněm vzdělání, zde se jedná o 81,6 % všech disponibilních absolventů, což představuje 368 osob. Bakalářského stupně dosáhlo přesně 60 osob představujících 13,3 % absolventů a doktorského stupně 22 osob, tj. 4,9 % absolventů Své pohlaví nevyplnil 1 absolvent, což představuje 0,2 % z celkového vzorku. 14 Svůj věk nevyplnilo 7 absolventů, což představuje 1,6 % z celkového vzorku. 15 Nejvyšší dosažený stupeň vysokoškolského vzdělání nevyplnil 1 absolvent tvořící 0,2 % celkového vzorku. 64

65 Vysokoškolské studium se obecně dělí na dva typy, prezenční a kombinované studium. Jako prezenční formu si při svém studiu vybrala drtivá část absolventů, a to 92,5 % z jejich celkového počtu, toto procento představuje 417 účastníků. Naopak kombinované formě dalo přednost pouze 7,1 % absolventů, tj. 32 absolventů. 16 Zajímavé je porovnat, jaký typ studia byl vybrán absolventy vysokých škol v době jejich studia v různých věkových kategoriích. Toto rozdělení ukazuje následující tabulka 5.1. Tab. 5.1: Forma studia dle věku absolventa k ukončení studia (440 disponibilních pozorování) Věk Prezenční studium Kombinované studium Četnost (osob) Podíl (%) Četnost (osob) Podíl (%) ,3 3 10, , , ,0 8 27, ,2 4 13,8 V šetření se ukázalo, že s rostoucím věkem klesá zájem o prezenční formu studia a kombinovaná forma studia se stává preferovanější. To je znatelné z podílu osob ukončujících své vysokoškolské vzdělání při uvažování věkových skupin do 30 let a nad 30 let. Následující tabulka 5.2 sleduje formu studia v závislosti na nejvyšším dosaženém stupni vzdělání. Kombinované studium využívali v největší míře absolventi doktorského studia, a to z 33,3 %, poté následuje bakalářské studium s 11,7 % a na posledním místě se zařadil magisterský stupeň s pouhými 4,9 %, ten byl naopak nejvíce oblíben v prezenční formě studia. Tab. 5.2: Forma studia dle nejvyššího dosaženého vzdělání (449 disponibilních pozorování) Dosažený stupeň Forma studia vzdělání Prezenční studium Kombinované studium Celkem Ukazatel Bakalářský stupeň Magisterský stupeň Doktorský stupeň četnost (osob) 88,3 11,7 100,0 podíl na stupni vzdělání (%) 12,7 21,9 13,4 podíl na formě studia (%) četnost (osob) 95,1 4,9 100,0 podíl na stupni vzdělání (%) 83,9 56,3 82,0 podíl na formě studia (%) četnost (osob) 66,7 33,3 100,0 podíl na stupni vzdělání (%) 3,4 21,9 4,7 podíl na formě studia (%) četnost (osob) 92,9 7,1 100,0 podíl na stupni vzdělání (%) 100,0 100,0 100,0 podíl na formě studia (%) 16 Typ studia nebyl vyplněn dvěma absolventy, tj. 0,4 % z celkového počtu 451 absolventů. 65

66 Uplatnitelnost absolventů na trhu práce MSK Otázka, týkající se vystudované vysoké školy, byla vyplněna 449 absolventy. Podíváme-li se níže do tabulky 5.3, zaujme nás v první pozici četnost absolventů, kteří navštěvovali Vysokou školu báňskou - Technickou univerzitu Ostrava. Četnost je ve výši počtu 295, což tvoří větší polovinu sledovaných absolventů. S tím souvisí samozřejmě i počty absolventů z jednotlivých fakult VŠB-TUO. Z Ekonomické fakulty VŠB-TUO, která vyprodukuje ročně nejvíce absolventů ze všech fakult univerzity, pochází také nejvíce absolventů. Za zmínku stojí i původ ostatních absolventů, hned na druhém místě se umístila Ostravská univerzita s podílem 9,5 % všech absolventů, tu následují Slezská univerzita s 4,7 % a Univerzita Palackého s 4,4 %. Provedeme-li součet absolventů vysokých škol Moravskoslezského kraje, dostaneme se k počtu 362 absolventů, který tvoří 80,2 % všech absolventů zaměstnaných ve sledovaném kraji. To vypovídá o vysoké uplatnitelnosti absolventů místních vysokých škol ve firmách a institucích Moravskoslezského kraje. Tab. 5.3: Struktura absolventů dle vysoké školy Vysoké školy Četnost (osob) Podíl (%) Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava ,4 z toho Ekonomická fakulta 90 20,0 Fakulta strojní 53 11,8 Hornicko-geologická fakulta 46 10,2 Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství 43 9,5 Fakulta stavební 35 7,7 Fakulta elektrotechniky a informatiky 25 5,5 Fakulta bezpečnostního inženýrství 3 0,7 Ostravská univerzita 43 9,5 Slezská univerzita 21 4,7 Univerzita Palackého 20 4,4 Vysoké učení technické 16 3,6 Masarykova univerzita 14 3,1 Univerzita Tomáše Bati 6 1,3 České vysoké učení technické 5 1,1 Univerzita Karlova 5 1,1 Univerzita Pardubice 4 0,9 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita 4 0,9 Vysoká škola podnikání 3 0,7 Česká zemědělská univerzita 2 0,5 Janáčkova akademie múzických umění 2 0,5 Univerzita Komenského 2 0,5 Technická univerzita Zvolen 1 0,2 Univerzita Mateja Bela 1 0,2 Vysoká škola ekonomická 1 0,2 Vysoká škola chemicko-technologická 1 0,2 Žilinská univerzita 1 0,2 University of Glasgow 1 0,2 Hochschule für Musik Detmold 1 0,2 n.a. 2 0, ,0 66

67 Při sjednocení názvů fakult dle podobnosti zaměření nám sledování ukazuje nejčastěji zmiňované fakulty, ze kterých pocházejí absolventi vysokých škol, jimiž se staly ekonomické fakulty. Počet absolventů zde dosáhl čísla 115 osob, z celkového počtu 451 absolventů se jedná o 25,5 % osob. Mezi vystudované fakulty alespoň 40 absolventy patří především technické fakulty zahrnující strojní, stavební, geologické fakulty a fakulty metalurgie, a filozofické, přírodovědecké a pedagogické fakulty. Detailnější rozpracování informací se nachází v níže uvedené tabulce 5.4. Tab. 5.4: Struktura absolventů dle fakult vysokých škol Skupina fakult Název fakult Četnost (osob) Ekonomická fakulta, Obchodně podnikatelská fakulta, Fakulta managementu a ekonomiky, Ekonomicko-správní fakulta, Vysoká škola Ekonomické fakulty podnikání (nemá fakulty), Provozně ekonomická fakulta, Fakulta podnikatelská, Fakulta národohospodářská ,5 Strojní fakulty Fakulta strojní, Fakulta strojního inženýrství 58 12,9 Filosofické, přírodovědecké a pedagogické fakulty Přírodovědecká fakulta,filozofická fakulta, Filozofickopřírodovědecká fakulta, Pedagogická fakulta, Matematický ústav, Fakulta prírodných vied, Fakulta sociálních studií Podíl (%) 53 11,7 Stavební fakulty Fakulta stavební, Stavebná fakulta 46 10,2 Geologické fakulty Hornicko-geologická fakulta 46 10,2 Fakulty metalurgie Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství 43 9,5 Elektrotechnické fakulty Fakulta elektrotechniky a informatiky, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií, Fakulta informačních technologií, Fakulta aplikované informatiky 28 6,2 Lékařská fakulta, Zdravotně sociální fakulta, Jesseniova lekárská Fakulty zdraví fakulta, Farmaceutická fakulta 22 4,9 Právnické fakulty Právnická fakulta 11 2,4 Umělecké fakulty Fakulta umění, Hudební fakulta 7 1,6 Lesnická a dřevařská fakulta, Fakulta lesnická a dřevařská, Drevárska fakulta Dřevařské fakulty 4 0,9 Dopravní fakulta Jana Pernera, Fakulta dopravní, Fakulta prevádzky Dopravní fakulty a ekonomiky dopravy a spojov 3 0,7 Bezpečnostní fakulty Fakulta bezpečnostního inženýrství 3 0,7 Ostatní Fakulta technologie ochrany prostředí, Fakulta chemická, Fakulta chemicko-technologická, Agronomická fakulta, Fakulta multimediálních komunikací, Fakulta tělesné kultury, Cyrilometodějská teologická 9 2,0 fakulta n.a. 3 0, ,0 Rozšíříme-li tabulku 5.4 o konkrétní odvětví, ve kterých jsou absolventi zaměstnáni, získáme tabulku 5.5. Tabulka jasně ukazuje, že absolventi ekonomických fakult mají nejrozmanitější uplatnění na celém trhu práce. Jsou zaměstnaní v mnoha různých odvětvích, nejčastěji však ve veřejné správě a výrobě základních kovů a hutních výrobků. Absolventi strojních fakult jsou zastoupeni zejména v odvětví výroby a opravy strojů, podíl jeho zastoupení tvoří 56,9 %. Pro absolventy fakult filosofických, přírodovědeckých a pedagogických je charakteristický výskyt v odvětvích vzdělávání a veřejná správa. Absolventy geologických fakult lze nalézt převážně v odvětví shromažďování, úpravy a rozvodu vody, absolventy fakult metalurgie pak ve výrobě základních kovů a hutních výrobků a absolventy elektrotechnických fakult v činnostech zabývajících se výpočetní technikou. Absolventi fakult zdraví nacházejí svá uplatnění především v oblasti zdravotní a sociální péče. Absolventy právnických fakult najdeme v oblasti zabývajících se podnikatelskou činností a absolventy uměleckých fakult v oblasti rekreační, kulturní a sportovní činností. 67

68 Tab. 5.5: Uplatnitelnost absolventů fakult, vystudovaných alespoň 5 absolventy, dle jednotlivých odvětví (451 disponibilních pozorování) OKEČ Ekonomické fakulty Strojní fakulty Filosofické, přírodovědecké a pedag. fakulty Stavební fakulty Geologické fakulty Fakulty metalurgie Elektrotechnické fakulty Fakulty zdraví Právnické fakulty Umělecké fakulty Ostatní n.a Pozn.: 10 - Těžba uhlí, lignitu a rašeliny, 22 - Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů, 27 - Výroba základních kovů a hutních výrobků, 28 - Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (kromě strojů a zařízení), 29 - Výroba a opravy strojů a zařízení jinde neuvedených, 32 - Výroba rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů, 33 - Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů, 34 - Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), výroba přívěsů a návěsů, 41 - Shromažďování, úprava a rozvod vody, 45 - Stavitelství, 51 - Velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu (kromě motorových vozidel), 60 - Pozemní a potrubní doprava, 72 - Činnosti v oblasti výpočetní techniky, 75 - Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení, 80 - Vzdělávání, 85 - Zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti, 92 - Rekreační, kulturní a sportovní činnosti. 68

69 Tab. 5.6: Struktura absolventů dle zaměstnání KZAM Četnost Podíl (osob) (%) 12 - Vedoucí a řídící pracovníci velkých organizací, společností, podniků, apod. vč. jejich organizačních 23 5,1 jednotek /manažeři/ 13 - Vedoucí ředitelé, kteří řídí malý podnik, organizaci, společnost / za pomoci jednoho dalšího řídícího 2 0,4 pracovníka 25 5, Vědci a odborníci ve fyzikálních a příbuzných vědách, architekti a techničtí inženýři /tvůrčí pracovníci/ 66 14, Vědci, odborníci a inženýři v biologických, lékařských a příbuzných oborech 19 4, Odborní pedagogičtí pracovníci 35 7, Ostatní vědci a odborní duševní pracovníci jinde neuvedení 89 19, , Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech , Techničtí pracovníci v oblasti biologie, zdravotničtí a zemědělští pracovníci a pracovníci v příbuzných 9 2,0 oborech 34 - Jiní pomocní odborní pracovníci 72 16, , Nižší administrativní pracovníci /kromě úředníků ve službách a obchodě/ 16 3,5 16 3, Kvalifikovaní kovodělníci a strojírenští dělníci /kromě obsluhy strojů a zařízení - hl. třída 8/ 2 0,4 2 0, Obsluha průmyslových zařízení 1 0, Řidiči a obsluha pojízdných strojních zařízení 1 0,2 2 0,4 n.a. 7 1, Výše uvedená tabulka 5.6 ukazuje uplatnění absolventů vysokých škol dle vykonávaných zaměstnání. V klasifikaci zaměstnání obecně platí, že čím nižší hodnota, tím vyšší funkce dané osoby. V prvních třech třídách klasifikace KZAM se nachází 94 % všech absolventů, což svědčí o dobrém uplatnění těchto absolventů. Nejvíce absolventů je sdruženo právě ve druhé klasifikaci KZAM představující vědecké a odborné duševní pracovníky. Podíl absolventů pracujících v takovém zaměstnání tvoří 46,4 % všech sledovaných absolventů. Za zmínku stojí i zastoupení absolventů ve třetí klasifikaci KZAM. Ta spočívá v technickém zaměření ve fyzikálních, technických, zdravotních a dalších oborech nebo se jedná o pomocné odborné pracovníky. Zde podíl tvoří 42,2 %. Velmi významným poznatkem také je, že 5,5 % absolventů pracuje jako vedoucí a řídící pracovník velkého nebo malého podniku. Vysvětlení může být dvojí. Vzhledem ke kritériu ukončenosti vysoké školy po roce 2004 včetně, jedná se o absolventa, který vystudoval vysokou školu a jeho kariéra šla strmě vzhůru, nebo se jedná o absolventa, který má několikaletou praxi a zkušenosti za sebou s tím, že vysokou školu vystudoval při svém zaměstnání. V obou případech je tato skutečnost velmi pozitivní. Následující tabulka 5.7 se zabývá otázkou, do jaké míry se shoduje vystudovaný obor se současným zaměstnáním absolventa. V 81,8 % případů se tato dvě kritéria shodují (A). Přiměřená shoda (B) se ukázala v 5,8 % případů, akceptovatelná shoda (C) ve 4,2 % a žádná shoda (D) se projevila pouze v 1,1 % případů. Můžeme obecně konstatovat, že absolventi ve svých oborech nacházejí zaměstnání a 69

70 rozvíjejí se v nich i po ukončení vysoké školy. Zaměření škol co do studijních oborů tedy odráží potřeby moravskoslezského trhu práce a výběr vysoké školy byl absolventem zvolen dle jeho schopností a nadání. Tab. 5.7: Shoda vystudovaného oboru se zaměstnáním absolventa Shoduje se vystudovaný obor se zaměstnáním absolventa? Četnost (osob) Podíl (%) A ,8 B 26 5,8 C 19 4,2 D 5 1,1 n.a. 32 7, Pozn.: A - absolvent je pro uvedenou činnost (práci) přímo připravován, B - absolvent není přímo pro uvedenou činnost (práci) připravován, ale jeho uplatnění v dané činnosti je značně logické, C - absolvent pro danou činnost (práci) není v žádném oboru skupiny připravován, ale jeho uplatnění v dané činnosti lze alespoň vzdáleně akceptovat, není v protikladném vztahu s jeho přípravou, D - uplatnění absolventa v dané činnosti (práci) je v protikladu s jeho přípravou, absolvent vůbec nevyužívá své kvalifikace. Toto obecné konstatování je však velmi důležité zanalyzovat dle námi roztříděných fakult. Detailní informace se nacházejí v tabulce 5.8. Analýza shody vystudovaného oboru se zaměstnáním absolventa dle zaměření fakult ukázala, že mezi absolventy fakult není výrazný rozdíl. Za zmínku stojí ty fakulty, které po sečtení úplné (A), přiměřené (B) a akceptovatelné shody (C) tvoří celých 100 %. Mezi ně patří fakulty ekonomické, stavební, strojní, geologické a dopravní. U fakult filosofických, přírodovědných a pedagogických, fakult metalurgií a elektrotechnických se neshoda sice vyskytla, ale v žádné z těchto tří fakult podíl neshody nepřevyšuje 5 %. V tomto případě se může potvrdit obecné konstatování. 70

71 Tab. 5.8: Shoda vystudovaného oboru se zaměstnáním absolventa dle zaměření fakult (419 disponibilních pozorování) Ekonomické fakulty Stavební fakulty Fakulta A B C D Ukazatel Filosofické, přírodovědecké a pedagogické fakulty Strojní fakulty Fakulty metalurgie Geologické fakulty Elektrotechnické fakulty Fakulty zdraví Právnické fakulty Dopravní fakulty Umělecké fakulty Bezpečnostní fakulty Dřevařské fakulty Ostatní četnost (osob) 91,0 5,4 3,6 100,0 podíl (%) četnost (osob) 86,7 11,1 2,2 100,0 podíl (%) četnost (osob) 72,9 12,5 10,4 4,2 100,0 podíl (%) četnost (osob) 94,1 5,9 100,0 podíl (%) četnost (osob) 87,8 7,3 4,9 100,0 podíl (%) četnost (osob) 78,2 10,9 10,9 100,0 podíl (%) četnost (osob) 95,7 4,3 100,0 podíl (%) četnost (osob) ,0 podíl (%) četnost (osob) ,0 podíl (%) četnost (osob) 66,7 33,3 100,0 podíl (%) 7 7 četnost (osob) 100,0 100,0 podíl (%) 3 3 četnost (osob) 100,0 100,0 podíl (%) 4 4 četnost (osob) 100,0 100,0 podíl (%) četnost (osob) 87,5 12,5 100,0 podíl (%) četnost (osob) 88,1 6,2 4,5 1,2 100,0 podíl (%) Pozn.: A - absolvent je pro uvedenou činnost (práci) přímo připravován, B - absolvent není přímo pro uvedenou činnost (práci) připravován, ale jeho uplatnění v dané činnosti je značně logické, C - absolvent pro danou činnost (práci) není v žádném oboru skupiny připravován, ale jeho uplatnění v dané činnosti lze alespoň vzdáleně akceptovat, není v protikladném vztahu s jeho přípravou, D - uplatnění absolventa v dané činnosti (práci) je v protikladu s jeho přípravou, absolvent vůbec nevyužívá své kvalifikace. Tabulka 5.9 sleduje shodu vystudovaného oboru zaměstnaného absolventa podle odvětví, ve kterém pracuje. Podíl absolventů s plnou shodou (A) vystudovaného oboru se zaměstnáním přesahující 90% hranici, byl identifikován v devíti odvětvích. Jedná se o vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů, výroba rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů, výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), výroba přívěsů a návěsů, velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu (kromě motorových vozidel), činnosti v oblasti výpočetní techniky, veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení, vzdělávání, zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti a rekreační, kulturní a sportovní činnosti. K neshodám docházelo velmi zřídka a s nízkým procentuálním zastoupením. 71

72 Tab. 5.9: Shoda vystudovaného oboru se zaměstnáním absolventa dle odvětví zaměstnávajících alespoň 5 absolventů (419 disponibilních pozorování) 10 - Těžba uhlí, lignitu a rašeliny OKEČ A B C D Ukazatel četnost (osob) 75,0 25,0 100,0 podíl (%) 22 - Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných 7 7 četnost (osob) nosičů 100,0 100,0 podíl (%) 27 - Výroba základních kovů a hutních výrobků četnost (osob) 80,9 4,2 12,8 2,1 100,0 podíl (%) 29 - Výroba a opravy strojů a zařízení jinde neuvedených četnost (osob) 84,5 8,6 5,2 1,7 100,0 podíl (%) 32 - Výroba rádiových, televizních a spojových zařízení 6 6 četnost (osob) a přístrojů 100,0 100,0 podíl (%) 33 - Výroba zdravotnických, přesných, optických a četnost (osob) časoměrných přístrojů 77,8 11,1 11,1 100,0 podíl (%) 34 - Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), četnost (osob) výroba přívěsů a návěsů 100,0 100,0 podíl (%) 41 - Shromažďování, úprava a rozvod vody 45 - Stavitelství četnost (osob) 81,0 14,3 4,8 100,0 podíl (%) četnost (osob) 78,9 15,8 5,3 100,0 podíl (%) 51 - Velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu četnost (osob) (kromě motorových vozidel) 100,0 100,0 podíl (%) 72 - Činnosti v oblasti výpočetní techniky četnost (osob) 95,0 5,0 100,0 podíl (%) 75 - Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení četnost (osob) 90,1 4,2 2,8 2,8 100,0 podíl (%) 80 - Vzdělávání 85 - Zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti 92 - Rekreační, kulturní a sportovní činnosti Ostatní četnost (osob) 91,2 5,3 3,5 100,0 podíl (%) četnost (osob) 100,0 100,0 podíl (%) 8 8 četnost (osob) 100,0 100,0 podíl (%) četnost (osob) 88,0 8,0 4,0 100,0 podíl (%) četnost (osob) 88,1 6,2 4,5 1,2 100,0 podíl (%) Důležitější je následující kritérium, a to shoda vystudovaného oboru absolventem vysoké školy s jeho zaměstnáním dle klasifikace KZAM. Detailní informace uvádí tabulka Důležité je také věnovat pozornost úplné shodě prvních tříd klasifikace. Jak už bylo řečeno, v prvních třech třídách klasifikace KZAM se vyskytuje 94 % všech sledovaných absolventů, což svědčí o jejich velmi dobrém uplatnění. První tři třídy klasifikace KZAM mají ještě jednu společnou skutečnost, a to vysokou míru úplné shody vystudovaného oboru se současným zaměstnáním absolventa. Tento závěr je velmi pozitivní, protože se ukazuje, že studijní programy a obory odrážejí potřeby trhu práce v Moravskoslezském kraji a také že se absolventi místních vysokých škol na tomto trhu práce velmi dobře uplatňují. 72

73 Tab. 5.10: Shoda vystudovaného oboru se zaměstnáním absolventa dle KZAM (418 disponibilních pozorování) KZAM A B C D Ukazatel 12 - Vedoucí a řídící pracovníci velkých organizací, četnost (osob) společností, podniků, apod. vč. jejich organizačních jednotek /manažeři/ 95,5 4,5 100,0 podíl (%) 13 - Vedoucí ředitelé, kteří řídí malý podnik, organizaci, četnost (osob) společnost / za pomoci jednoho dalšího řídí- cího pracovníka 50,0 50,0 100,0 podíl (%) 21 - Vědci a odborníci ve fyzikálních a příbuzných četnost (osob) vědách, architekti a techničtí inženýři /tvůrčí pracovníci/ 81,3 8,5 8,5 1,7 100,0 podíl (%) 22 - Vědci, odborníci a inženýři v biologických, lékařských četnost (osob) a příbuzných oborech 94,7 5,3 100,0 podíl (%) 23 - Odborní pedagogičtí pracovníci četnost (osob) 96,8 3,2 100,0 podíl (%) 24 - Ostatní vědci a odborní duševní pracovníci jinde četnost (osob) neuvedení 90,8 3,4 4,6 1,2 100,0 podíl (%) 31 - Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných četnost (osob) oborech 89,6 8,5 0,9 1,0 100,0 podíl (%) 32 - Techničtí pracovníci v oblasti biologie, zdravotničtí a zemědělští pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech 34 - Jiní pomocní odborní pracovníci 8 8 četnost (osob) 100,0 100,0 podíl (%) četnost (osob) 84,6 6,2 9,2 100,0 podíl (%) 41 - Nižší administrativní pracovníci / kromě úředníků četnost (osob) ve službách a obchodě/ 73,3 20 6,7 100,0 podíl (%) 72 - Kvalifikovaní kovodělníci a strojírenští dělníci 2 2 četnost (osob) /kromě obsluhy strojů a zařízení - hl. třída 8/ 100,0 100,0 podíl (%) 81 - Obsluha průmyslových zařízení 83 - Řidiči a obsluha pojízdných strojních zařízení 1 1 četnost (osob) 100,0 100,0 podíl (%) 1 1 četnost (osob) 100,0 100,0 podíl (%) četnost (osob) 88,3 6,2 4,3 1,2 100,0 podíl (%) Kvalita absolventů z pohledu absolventů Cílem této podkapitoly bylo získat informace o tom, zda-li vysoké školy dobře připravují absolventy z jejich pohledu pro vstup na trh práce, nebo pro jejich dobré uplatnění přispěl rozvoj v rámci firem. Tab. 5.11: Hodnocení odborné (profesní) připravenosti absolventa při nástupu do zaměstnání Hodnocení odborné (profesní) připravenosti Četnost (osob) Podíl (%) Vynikající 15 3,3 Dobrá ,8 Dostatečná ,8 Nedostatečná 66 14,7 Špatná 5 1,1 Velmi špatná 2 0,4 n.a. 4 0,

74 Tabulka 5.11 ukazuje, že odborná připravenost absolventů je z 83 % hodnocena pozitivně 17. Naopak negativně se ohodnotilo 16,2 % absolventů. Hranice pozitivního a negativního hodnocení, to znamená dostatečné a nedostatečné připravenosti, obsahuje vysokou četnost absolventů. Jako dostatečně připravení se v době svého nástupu do zaměstnání vnímalo 44,8 % absolventů a nedostatečně 14,8 %. Vynikající připravenost zvolilo 15 absolventů, což představuje jejich podíl 3,3 %. Ještě zajímavější pozorování můžeme nalézt v tabulce 5.12 sledující hodnocení profesní připravenosti absolventů podle jednotlivých škol. Následující komentář se však bude týkat pouze těch škol, ze kterých pochází alespoň 10 jedinců, jež vyplnili tento dotazník. Tab. 5.12: Hodnocení odborné (profesní) připravenosti absolventů jednotlivých škol, jež byly absolvovány alespoň 10 jedinci z uvažovaného vzorku ( 405 disponibilních pozorování) Vysoká škola Velmi špatná Špatná Dobrá Nedostatečná Dostatečná Vynikající Ukazatel Vysoká škola báňská četnost (osoby) Technická univerzita Ostrava 0,3 1,0 14,7 47,1 33,1 3,8 100,0 podíl (%) Ostravská univerzita Slezská univerzita Univerzita Palackého Vysoké učení technické Masarykova univerzita četnost (osoby) 2,5 14,6 43,9 36,6 2,4 100,0 podíl (%) četnost (osoby) 4,7 19,1 57,1 19,1 100,0 podíl (%) četnost (osoby) 15,0 50,0 35,0 100,0 podíl (%) četnost (osoby) 18,8 31,2 50,0 100,0 podíl (%) četnost (osoby) 7,1 14,3 42,9 28,6 7,1 100,0 podíl (%) četnost (osoby) 0,5 1,3 15,0 46,7 33,3 3,2 100,0 podíl (%) Největší vzorek sebehodnocení své úrovně profesní připravenosti tvoří tradičně absolventi VŠB-TUO. Ti vyplnili celou škálu stupnice, tzn. od velmi špatného po vynikající sebehodnocení. Nejčastěji zvolili stupeň dostatečná, pak dobrá a nedostatečná připravenost. Dostatečně odborně připraveni se vnímalo 47,1 % absolventů. Pokud bychom srovnali extrémy, vynikající připravenost zvolilo 11 jedinců, ti představují 3,8 %, na druhou stranu velmi špatnou připravenost zvolil pouze 1 jedinec, ten tvoří 0,3 % vzorku. Hodnocení je tedy pozitivní, ale s tím, že prostor pro zlepšení odborné připravenosti absolventů VŠB-TUO zde určitě je. Absolventi Ostravské univerzity se hodnotili také spíše pozitivně. Nejčastěji, stejně jako absolventi VŠB-TUO, zvolili stupeň dostatečná, pak dobrá a nedostatečná. V tomto případě chybí negativní extrém. Absolventi Slezské univerzity se vnímali také spíše kladně. Dostatečnou připravenost vybralo 57,1 % absolventů, na druhém místě jsou nedostatečná a dobrá připravenost s 19,1 %. U Slezské univerzity chybí oba extrémy. U ostatních univerzit je hodnocení podobné jako 17 Jako pozitivní hodnocení je brán podíl absolventů s jejich vynikající, dobrou a dostatečnou profesní připraveností, naopak negativní hodnocení se skládá z nedostatečné, špatné a velmi špatné profesní připravenosti. 74

75 u již komentovaných univerzit, to znamená hodnocení je spíše pozitivní, slovo spíše tímto může být motivací pro další vylepšování profesní připravenosti absolventů vysokých škol. Sebehodnocení absolventů v rámci své profesní připravenosti je zajímavé z pohledu konkrétních fakult. I zde je provedeno pozorování pouze u fakult s alespoň 10 hodnocením, sledujte tabulku Nejčastější hodnocení bylo provedeno u absolventů Ekonomické fakulty VŠB-TUO, která dopadla ze všech fakult VŠB-TUO nejhůře. Absolventi využili celou škálu stupnice, ohodnoceny byly oba extrémy, ten negativní 1,1 %, ten pozitivní 2,2 % absolventy. Pozitivní hodnocení však stále převažuje s 76,7 % oproti negativnímu s 23,3 %. Průzkum ukázal, že nejlépe profesně připravující fakultou se stala Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB-TUO. V tomto sledování žádný absolvent nezvolil negativní stupeň, 50 % absolventů této fakulty se vnímalo dostatečně odborně připraveno, druhá polovina zvolila dobrou a vynikající variantu. U ostatních fakult VŠB-TUO se vybrala škála od nedostatečného stupně po stupeň vynikající (pouze u Hornicko-geologické fakulty chybí vynikající ), což svědčí o dobré kvalitě fakult. Přibližně stejně na tom jsou i další dvě sledované fakulty, jedná se o Přírodovědeckou fakultu Ostravské univerzity a Obchodně-podnikatelskou fakultu Slezské univerzity. U obou fakult dochází k absenci vynikající varianty, Obchodně podnikatelská fakulta Slezské univerzity je navíc jednou vybrána pro špatnou připravenost absolventa, což tvoří 7,7 %. Tab. 5.13: Hodnocení odborné (profesní) připravenosti absolventů jednotlivých fakult vysokých škol, jež byly absolvovány alespoň 10 jedinci z uvažovaného vzorku (321 disponibilních pozorování) Fakulta VŠB, Ekonomická fakulta VŠB, Fakulta strojní Velmi špatná Špatná Dobrá Nedostatečná Dostatečná Vynikající Ukazatel četnost (osoby) 1,1 3,3 18,9 47,8 26,7 2,2 100,0 podíl (%) četnost (osoby) 15,1 39,6 41,5 3,8 100,0 podíl (%) VŠB, Hornicko-geologická četnost (osoby) fakulta 10,9 60,9 28,2 100,0 podíl (%) VŠB, Fakulta metalurgie a četnost (osoby) materiálového inženýrství 14,3 47,6 33,3 4,8 100,0 podíl (%) VŠB, Fakulta stavební četnost (osoby) 14,3 40,0 40,0 5,7 100,0 podíl (%) VŠB, Fakulta elektrotechniky četnost (osoby) a informatiky 50,0 41,7 8,3 100,0 podíl (%) Ostravská univerzita, četnost (osoby) Přírodovědecká fakulta 22,2 38,9 38,9 100,0 podíl (%) Slezská univerzita, Obchodně četnost (osoby) podnikatelská fakulta 7,7 15,4 61,5 15,4 100,0 podíl (%) četnost (osoby) 0,3 1,3 14,6 47,7 33,0 3,1 100,0 podíl (%) 75

76 V následující tabulce 5.14 se sleduje jazykové vybavení absolventů vysokých škol. Absolventi byli dotazováni na úroveň svých jazykových znalostí a dovedností v době nástupu do zaměstnání. 66,3 % absolventů se vnímalo pozitivně, to znamená, že zaškrtli variantu vynikající, dobré nebo dostatečné. 33,3 % absolventů se vyjádřilo pro horší jazykovou vybavenost, zvolili variantu nedostatečné, špatné nebo velmi špatné. Ukazuje se zde prostor pro vylepšení stávající jazykové vybavenosti absolventů vysokých škol. Tab. 5.14: Hodnocení jazykových znalostí absolventa Hodnocení jazykových znalostí Jazykové znalosti Četnost (osob) Podíl (%) Vynikající 21 4,7 Dobré ,7 Dostatečné ,9 Nedostatečné ,5 Špatné 28 6,2 Velmi špatné 7 1,6 n.a. 2 0, Důležité je však poukázat, ze kterých vysokých škol tito absolventi pocházejí, ze které vysoké školy odcházejí absolventi s nejlepší jazykovou vybaveností. To naznačuje tabulka 5.15 níže. Tab. 5.15: Hodnocení jazykových znalostí absolventů jednotlivých škol, jež byly absolvovány alespoň 10 jedinci z uvažovaného vzorku (407 disponibilních pozorování) Vysoká škola Velmi špatná Špatná Dobrá Nedostatečná Dostatečná Vynikající Ukazatel Vysoká škola báňská četnost (osoby) Technická univerzita Ostrava 1,7 7,5 28,6 36,4 20,7 5,1 100,0 podíl (%) Ostravská univerzita Slezská univerzita Univerzita Palackého Vysoké učení technické Masarykova univerzita četnost (osoby) 4,8 28,6 45,2 19,0 2,4 100,0 podíl (%) četnost (osoby) 4,8 42,8 52,4 100,0 podíl (%) četnost (osoby) 15,0 50,0 30,0 5,0 100,0 podíl (%) četnost (osoby) 12,5 6, ,7 12,5 100,0 podíl (%) četnost (osoby) 21,4 14,3 50,0 14,3 100,0 podíl (%) četnost (osoby) 1,7 6,1 26,3 37,8 23,4 4,7 100,0 podíl (%) Sledování úrovně jazykových znalostí a dovedností absolventů škol se dá rozdělit do dvou částí. Absolventi technických univerzit, v tomto případě VŠB-TUO a Vysokého učení technického, se jednoznačně hodnotí hůře než absolventi škol netechnických. Nejlépe hodnotící se zaměstnanci jsou absolventi Slezské univerzity, jejich pozitivní mínění tvoří 95,2 %, přestože chybí vynikající hodnocení. Na 76

77 druhém místě se umístili absolventi Univerzity Palackého, ti se z 85 % ohodnotili kladnými body. Třetí místo získala Masarykova univerzita, u jejíž absolventů nejvíce převažuje v procentuálním vyjádření vynikající jazykové vybavenosti, ta tvoří 14,3 %. Další místo obsazují absolventi Ostravské univerzity, 4,8 % absolventů volí druhou nejhorší možnost, a to špatné jazykové vybavení. Předposlední místo dostávají absolventi VŠB-TUO, kteří opět využili celou škálu stupnice. Na posledním místě se usazují absolventi VUT, ani jeden absolvent se neohodnotil variantou s vynikajícími jazykovými znalostmi. Informace o jazykových znalostech a dovednostech absolventů konkrétních fakult vysokých škol uvádí tabulka Tab. 5.16: Hodnocení jazykových znalostí absolventů jednotlivých fakult vysokých škol, jež byly absolvovány alespoň 10 jedinci z uvažovaného vzorku (323 disponibilních pozorování) Fakulta VŠB, Ekonomická fakulta VŠB, Fakulta strojní Velmi špatná Špatná Dobrá Nedostatečná Dostatečná Vynikající Ukazatel četnost (osoby) 2,2 3,3 21,1 38,9 27,8 6,7 100,0 podíl (%) četnost (osoby) 15,1 45,3 24,5 11,3 3,8 100,0 podíl (%) VŠB, Hornicko-geologická četnost (osoby) fakulta 2,2 10,9 30,4 32,6 23,9 100,0 podíl (%) VŠB, Fakulta stavební četnost (osoby) 5,7 5,7 17,1 45,7 17,1 8,7 100,0 podíl (%) VŠB, Fakulta metalurgie a četnost (osoby) materiálového inženýrství 7,1 38,1 38,1 14,3 2,4 100,0 podíl (%) VŠB, Fakulta elektrotechniky četnost (osoby) a informatiky 4,0 20,0 40,0 24,0 12,0 100,0 podíl (%) Ostravská univerzita, četnost (osoby) Přírodovědecká fakulta 5,2 26,3 47,4 21,1 100,0 podíl (%) Slezská univerzita, Obchodně četnost (osoby) podnikatelská fakulta 38,5 61,5 100,0 podíl (%) četnost (osoby) 1,5 7,1 27,6 36,8 22,3 4,7 100,0 podíl (%) Fakultou s nejlepšími jazykovými dovednostmi absolventů se stala Obchodně podnikatelská fakulta Slezské univerzity, absolventi ohodnotili své znalosti z 38,5 % jako dostatečné a z 61,5 % dobré. Opět u těchto absolventů dochází k absenci vynikajícího mínění. Absolventi Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity se hodnotili hůře. Jako špatné a nedostatečné jazykové vybavení zvolilo celkem 31,5 % těchto absolventů, dostatečné, dobré a vynikající pak 68,5 % absolventů. Přesto je hodnocení s určitými rezervami stále pozitivní. U absolventů VŠB-TUO v členění na fakulty jsou jejich jazykové znalosti různorodější. Nejlépe se zhodnotili absolventi Fakulty elektrotechniky a informatiky. Vynikající jazykové znalosti označilo 12 % všech absolventů této fakulty. Pak následují absolventi Ekonomické fakulty, jejich mínění je rozmanitější, 6,7 % osob pokládá své znalosti za vynikající, 66,7 % za 77

78 dobré a dostatečné, 21,1 % za nedostatečné a 5,5 % absolventů za špatné a velmi špatné. Absolventi Fakulty stavební se z 71,5 % zhodnotili pozitivně oproti 28,5 %, u nichž převládl negativní postoj. Za absolventy Fakulty stavební se zařadili absolventi Hornicko-geologické fakulty a Fakulty metalurgie a materiálového inženýrství. U nich jsou poměry pozitivního ocenění jazykových znalostí oproti negativnímu přibližně stejné, převažuje stále kladné hodnocení. Poslední místo obsazují absolventi Fakulty strojní, kteří se vyjádřili skepticky a z 60,4 % se přiznali ke špatnému a nedostatečnému jazykovému vybavení. Způsob získání zaměstnání absolventem vysoké školy Část je zaměřena na způsob, jaký nejčastěji volili absolventi vysokých škol pro získání svého současného zaměstnání. Tyto cenné informace mohou sloužit pro zaměstnavatele nejen Moravskoslezského kraje jako vodítko jejich volby strategie náboru potenciálních absolventů v následujících letech. Do dotazníkového šetření se zapojilo 451 absolventů z 96 firem a institucí Moravskoslezského kraje, přičemž disponibilních pozorování je 391. Obr. 5.2: Způsob získání zaměstnání absolventem vysoké školy 6,5% 5,3% 3,2% 12,4% 9,7% 32,4% 30,0% 0,6% veletrh práce pro studenty / absolventy doporučení rodičů / známých zveřejnění volného pracovního místa na www stránkách firmy využití služeb personálních agentur inzerce v tisku informace z rádia zveřejnění volného pracovního místa na portálech práce využití služeb úřadu práce Obrázek 5.2 ukazuje pouze četnosti jednotlivých zvolených způsobů získaní zaměstnání absolventy vysokých škol. Absolventi si své zaměstnání nejčastěji vybrali na základě zveřejnění volného pracovního místa přímo na www stránkách firmy, tímto způsobem si práci našlo 32,4 % všech disponibilních pozorování. Druhou velmi častou variantou bylo využití doporučení rodičů či svých známých, tento podíl činí 30 %. Dá se říci, že veletrhy pracovních příležitostí mají hluboký smysl a velký úspěch 78