Skrytá diverzita, speciace a evoluce protist. Pavel Škaloud katedra botaniky PřF UK
|
|
- Karla Slavíková
- před 6 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Skrytá diverzita, speciace a evoluce protist Pavel Škaloud katedra botaniky PřF UK
2 Protista Eukaryotické organismy s jednoduchou organizací stélky (jednobuněčné, koloniální či vláknité). Finlay 2002, Science
3 Protista Stáří protist mld let Last common eukaryotic ancestor (LECA) cca 1 mld let Field et al. 2011, JCB
4 Protista Historicky byly tyto organismy řazeny do říše Protista (systém 5 říší) Whittaker 1969, Science
5 Protista Chromista zásadní modifikace systému (1981) Vznik sekundární endosymbiózou chloroplastů ruduch 4membránové chloroplasty autotrofů, odlišná stavba bičíků
6 Protista Současný systém 5 říší Drtivá většina eukaryotní diverzity je tvořena protistními organismy Vláďa Hampl
7 Protista Cavalier-Smith 2012, Eur. J. Prot.
8 Emiliania Globální význam protist
9 Globální význam protist Emiliania huxleyi kokolity Výrazné ovlivnění globálního klimatu na Zemi Vápence (Dover cliffs) Ca + 2HCO 3 ---> CaCO 3 + H 2 O + CO 2
10 Emiliania huxleyi Globální význam protist acidifikace moří: oxid uhličitý snižuje ph mořské vody, čímž se mění rovnovážný stav jeho tří rozpustných forem ve prospěch CO 2 (nevyužitelný pro emilianii)
11
12 Skrytá diverzita protist Genetická diverzita bodonidů (Kinetoplastida) von der Heyden et al. 2004, J. Euk. Microb.
13 Skrytá diverzita protist Diverzita protist v mořském bentosu (454 sekvenování) Stoeck et al. 2009, BMC Biology
14 Skrytá diverzita protist Ohromná proporce nepopsaných druhů (genotypů) protist Protista: popsaných druhů víc jak 1 milion druhů nepopsaných Pawlowski et al. 2012, PLOS Biology
15 Odlišnosti protistních organismů Finlay & Fenchel Krátká generační doba Enormní velikosti populací Nelimitované šíření a gene flow Na rozdíl od makroorganismů: Mořský fytoplankton buněk Průměrná velikost jedné buňky 2 mm Deska o šířce 30 cm a tloušťce 8 cm ( x buněk) Ubikvitní rozšíření Velmi nízká speciační rychlost Evoluční a morfologická stáze Absence populační diferenciace
16 Odlišnosti protistních organismů Finlay & Fenchel Krátká generační doba Enormní velikosti populací Nelimitované šíření a gene flow Na rozdíl od makroorganismů: Mořský fytoplankton buněk Průměrná velikost jedné buňky 2 mm Deska o šířce 30 cm a tloušťce 8 cm ( x buněk) Ubikvitní rozšíření Velmi nízká speciační rychlost Evoluční a morfologická stáze Absence populační diferenciace
17 Druhová diverzita Srovnatelná míra globální a lokální diverzity Globálně malý počet druhů Fenchel & Finlay 2004, BioScience
18 Druhová diverzita Důležité je funkční (incl. fenotypické) odlišení druhů v přírodě, jsme zmateni molekulárními daty Fenchel & Finlay 2006, Phil. Trans. R. Soc. B
19 Druhová diverzita Funkční odlišení kryptických druhů Orbulina universa jemné ekologické a morfologické rozdíly De Vargas et al. 1999, PNAS
20 Druhová diverzita Funkční odlišení kryptických druhů Sellaphora pupula morfologické odlišení kryptických druhů Mann et al. 2004, Phycologia
21 Druhová diverzita Funkční odlišení kryptických druhů houboví paraziti Asterionella formosa geneticky odlišné kmeny jsou infikovány specifickými kmeny parazitů De Bruin et al. 2004, J. Phycol.
22 Druhová diverzita Fotobionti lišejníků Lišejníková asociace: druhů hub druhů řas
23 Druhová diverzita Fotobionti lišejníků Lišejníková asociace: druhů hub druhů řas Piercey-Normore & DePriest 2001, Am. J. Bot.
24 Fotobionti lišejníků Diverzita fotobiontů rodu Asterochloris Druhová diverzita Škaloud & Peksa 2010, Mol. Phyl. Evol.
25 Fotobionti lišejníků Ekologicky diferenciované linie fotobiontů Druhová diverzita Peksa & Škaloud 2011, Mol. Ecol.
26 Křemičité chrysomonády (60 mil.) morfologie šupin na SEM odpovídá současným druhům Evoluce Fosilní záznamy poukazují na morfologickou stázi Améby a nálevníci (220 mil.) 81 % současných druhů nalezeno v jantaru Mallomonas insignis Mallomonas asmundiae F o s i l n í M o d e r n í Bryometopus triquetrus Pseudoplathyophora nana Siver & Wolfe 2005, Int. J. Plant. Sci. Schönborn et al. 1999, J. Eukar. Microb.
27 Špatný druhový koncept protist Evoluce Mallomonas paludosa F o s i l n í M o d e r n í Škaloud et al. in press, Nord. J. Bot.
28 Evoluce Špatný druhový koncept protist Acritarcha / obrněnky
29 Evoluce Rychlá morfologická evoluce Parachlorella-clade
30 Evoluce Rychlá morfologická evoluce Peridinium / Scripsiella : shodné ITS sekv. Logares et al. 2007, Microb. Ecol.
31 Biogeografie První zmínka o specifické biogeografii protist pochází od Ehrenberga Leden 1832 Darwin Ehrenbergovi zasílá vzorky prachu pocházející z bouře na Kapverdských ostrovech Ve vzorcích byly nalezeny 2 druhy nálevníků známých z Jižní Ameriky.
32 Biogeografie Finlay & Fenchel neutrální teorie ubikvitního rozšíření protist Finlay & Clarke 1999, Protist Finlay 1999, Nature
33 Biogeografie Finlay & Fenchel neutrální teorie ubikvitního rozšíření protist Všechno je všude, ale mnoho druhů je extrémně vzácných (velké populace s neomezeným rozšířením) Není třeba chránit protista, diverzita se může studovat za humny Finlay & Fenchel 2004, Protist
34 Biogeografie Foissner moderate endemicity model I když je mnoho druhů kosmopolitních, třetina druhů má endemické rozšíření Foissner 2011, Biogeography of Microscopic Organisms
35 Biogeografie Foissner moderate endemicity model Flagship species Micrasterias hardyi - Austrálie Maristentor dinoferus J Amerika
36 Biogeografie Foissner moderate endemicity model Apodera vas Gondwanské rozšíření
37 Biogeografie Test ubikvitní teorie na základě 51 fylogeografických studií Jenkins et al. 2011, Biogeography of Microscopic Organisms
38 Biogeografie Fylogeografie endemické druhy rodu Skeletonema Kooistra et al. 2007, Protist
39 Biogeografie Fylogeografie biogeografie dvou kryptických druhů krásivek Neustupa et al. 2011, Hydrobiologia
40 Genetická struktura populací U protist velmi málo prostudovaná Finlay díky ohromnému šíření a velkému gene flow se diferencované populace utvořit nemohou Zhang et al. 2006, J. Eukar. Microbiol. Carchesium polypinum
41 Casteleyn et al. 2010, PNAS Genetická struktura populací Prostorová populační struktura Pseudo-nitzschia pungens
42 Genetická struktura populací Prostorová populační struktura Scrippsiella hangoei Rengefors et al. 2012, Mol. Ecol.
43 Genetická struktura populací Populační struktura v čase Ditylum brightwellii Meziroční populační diferenciace dvou bloomů Rynearson et al. 2006, Limnol. Oceanogr.
44 Příčiny populační struktury Specializace na habitaty Sulfolobus Whitaker et al. 2003, Science
45 Příčiny populační struktury Specializace na habitaty (Peridinium/Scripsiella) AFLP Logares et al. 2007, Microb. Ecol.
46 Příčiny populační struktury Selekční tlak (Desmodesmus armatus vs. Daphnia magna) Clear water Turbid water Vanormelingen et al. 2009, Limnol. Oceanogr.
47 Příčiny populační struktury Monopolizační hypotéza founder efect (velká banka dormantních stadií) Rychlá adaptace na lokální podmínky De Mesteer et al. 2002, Acta Oecol.
48 Příčiny populační struktury Monopolizační hypotéza Mozaikovitost populací u dobře se šířících populací (Daphnia) De Gelas & De Meester 2005, Mol. Ecol.
49 Speciace Geografická speciace Alopatrická speciace je možná i u kosmopolitně rozšířených druhů Monopolizační hypotéza Mills et al. 2007, BMC Evol. Biol.
50 Reprodukční bariéry Pseudo-nitzschia pungens Speciace Casteleyn et al. 2008, Harmful Algae
51 Speciace Reprodukční bariéry Polyploidizace Micrasterias - obsah DNA 2,1-39,2 pg chromosomů SVCK 287 = 159 chromosomů SVCK 26 = 226 chromosomů CAUP K chromosomů
52 Speciace Ekologická speciace Oxyrrhis marina ekofyziologické odlišení kryptických druhů (salinita) Lowe et al. 2005, J. Euk. Microb.
53 Speciace Klebsormidium velká míra kryptické diverzity, linie morfologicky nerozlišitelné Rindi et al. 2011, Mol. Phyl. Evol.
54 Speciace Klebsormidium ekologická speciace Škaloud & Rindi et al. 2013, J. Euk. Microb., in press
55 Shrnutí Speciace druhů je možná i za předpokladu enormních velikostí populací a nelimitovaného šíření Je nutné vzít v úvahu existenci ohromného množství kryptických, nepopsaných druhů protist Druhy se často odlišují svými ekologickými charakteristikami Ekologické studie na základě protistních morphospecies?
56 Shrnutí Speciace druhů je možná i za předpokladu enormních velikostí populací a nelimitovaného šíření Je nutné vzít v úvahu existenci ohromného množství kryptických, nepopsaných druhů protist Druhy se často odlišují svými ekologickými charakteristikami Ovlivnění šíření protist?
57 Shrnutí Speciace druhů je možná i za předpokladu enormních velikostí populací a nelimitovaného šíření Je nutné vzít v úvahu existenci ohromného množství kryptických, nepopsaných druhů protist Druhy se často odlišují svými ekologickými charakteristikami Ochrana protist?
58 Poděkování algologická laboratoř PřF UK, Praha Jiří Neustupa Ondřej Peksa Jan Šťastný Katarína Nemjová Magda Škaloudová algologická laboratoř PřF UP, Olomouc Alka Poulíčková Petra Mazalová Petra Šarhanová Radim Vašut Università Politecnica delle Marche, Ancona Fabio Rindi
59 Děkuji za pozornost
Skrytá diverzita volně žijících protistních organismů. Pavel Škaloud katedra botaniky PřF UK
Skrytá diverzita volně žijících protistních organismů Pavel Škaloud katedra botaniky PřF UK Co jsou to protista? Eukaryotické organismy s jednoduchou organizací stélky (jednobuněčné, koloniální či vláknité).
Druhový koncept protist
Druhový koncept protist Pavel Škaloud, katedra botaniky PřF UK Protistologie (MB160P62) Druhový koncept protist Význam druhového konceptu Koncepty druhů u protist Automatické odlišení druhů Druhy Základní
Pedagogická činnost pro jmenovací řízení
Pedagogická činnost pro jmenovací řízení Jiří Neustupa Pedagogická činnost Bakalářský studijní program Biologie (studijní obory Biologie, Ekologická a evoluční biologie, Molekulární biologie a biochemie
Pedagogická činnost Jiří Neustupa
Pedagogická činnost Jiří Neustupa Výuka v bakalářském a magisterském studijním programu Biologie, v bakalářském studijním programu Molekulární biologie a biochemie organismů a v doktorském studijním programu
Diverzita autotrofních protist
Diverzita autotrofních protist Po stopách evoluce primárních producentů Pavel Škaloud katedra botaniky PřF UK Protista Eukaryotické organismy s jednoduchou organizací stélky Dlouhá evoluční historie Protista
Evoluce (nejen) rostlinné buňky Martin Potocký laboratoř buněčné biologie ÚEB AV ČR, v.v.i. potocky@ueb.cas.cz http://www.ueb.cas.cz Evoluce rostlinné buňky Vznik a evoluce eukaryotních organismů strom
Využití molekulárních markerů v systematice a populační biologii rostlin. 12. Shrnutí,
Využití molekulárních markerů v systematice a populační biologii rostlin 12. Shrnutí, Přehled molekulárních markerů 1. proteiny isozymy 2. DNA markery RFLP (Restriction Fragment Length Polymorphism) založené
World of Plants Sources for Botanical Courses
Prostorové šíření organismů Bariéry šíření a prostory pro šíření Bariéry šíření veškeré jevy znesnadňující prostorové šíření nemusí nutně znemožňovat šíření působí jako filtr závisí na prostředí závisí
Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze
Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze Studium biologie na PřF UK v Praze Bakalářské studijní programy / obory Biologie Biologie ( duhový bakalář ) Ekologická a evoluční biologie ( zelený
Rekonstrukce biogeografické historie: outline přednášky
Rekonstrukce biogeografické historie: outline přednášky tradiční přístupy (do 80-ých let) a jejich slabiny Croizatova panbiogeografie a její slabiny Hennigovo progression rule a jeho slabiny disperzní
Biologie - Kvinta, 1. ročník
- Kvinta, 1. ročník Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti Kompetence
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Definice Současný stav Úrovně Indikátory Ochrana Druhová ochrana Genová centra
Po stopách rané evoluce primárních producentů. Pavel Škaloud katedra botaniky PřF UK
Po stopách rané evoluce primárních producentů Pavel Škaloud katedra botaniky PřF UK Protista Eukaryotické organismy s jednoduchou organizací stélky Dlouhá evoluční historie Protista Protista Historicky
Evoluce rostlinné buňky
Evoluce rostlinné buňky Vznik a evoluce eukaryotních organismů strom (kruh, síť...) života zařazení rostlin v rámci eukaryot Endosymbiotický vznik organel mitochondrie plastidy - primární (a sekundární)
Univerzita Karlova v Praze. Přírodovědecká fakulta
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Studijní program: Biologie Studijní obor: Botanika Bc. Pavla Slámová Kryptická diverzita u sladkovodní řasy Synura sphagnicola (Chrysophyceae, Stramenopiles)
World of Plants Sources for Botanical Courses
Speciace a extinkce Speciace Pojetí speciace dominuje proces, při němž vznikají nové druhy organismů z jednoho předka = kladogeneze, štěpná speciace jsou možné i další procesy hybridizace (rekuticulate
PRAPRVOCI A PRVOCI Vojtěch Maša, 2009
PRAPRVOCI A PRVOCI Vojtěch Maša, 2009 Opakování Prokarytotické organismy Opakování Prokaryotické organismy Nemají jádro, ale jen 1 chromozóm neoddělený od cytoplazmy membránou Patří sem archea, bakterie
Populační genetika III. Radka Reifová
Populační genetika III Radka Reifová Genealogie, speciace a fylogeneze Genové genealogie Rodokmeny jednotlivých kopií určitého genu v populaci. Popisují vztahy mezi kopiemi určitého genu v populaci napříč
Evoluce rostlinné buňky
Evoluce rostlinné buňky Vznik a evoluce eukaryotních organismů strom (kruh, síť...) života zařazení rostlin v rámci eukaryot Endosymbiotický vznik organel mitochondrie plastidy - primární (a sekundární)
Oddělení: HAPTOPHYTA (PRYMNESIOPHYTA)
HYDROBOTANIKA Oddělení: HAPTOPHYTA (PRYMNESIOPHYTA) Celková charakteristika Relativně malá skupinka co do počtu druhů (500 recentních druhů v 50 rodech), ale zejména mořští zástupci mají značný ekologický
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta. Studijní program: Biologie Studijní obor: Botanika. Znak. Bc. Tereza Řídká
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Studijní program: Biologie Studijní obor: Botanika Znak Bc. Tereza Řídká Biogeografie a specifita fotobiontů rodu Asterochloris. Biogeography and specificity
Oddělení: HAPTOPHYTA (PRYMNESIOPHYTA)
HYDROBOTANIKA Oddělení: HAPTOPHYTA (PRYMNESIOPHYTA) Celková charakteristika Relativně malá skupinka co do počtu druhů (500 recentních druhů v 50 rodech), ale zejména mořští zástupci mají značný ekologický
S = c.a z. log(s) = log(c) + z.log(a) Rovnovážná teorie ostrovní biogeografie. The species-area relationship. The species-area relationship
Rovnovážná teorie ostrovní biogeografie equilibrium theory of island biogeography Robert MacArthur & Edward Osborne Wilson (1963, 1967) proč druhů přibývá s plochou ostrova? proč druhů ubývá s izolovaností
Kde v systému se nacházíme?
Kde v systému se nacházíme? Impérium: Eukaryota Říše: Rostliny - Plantae Podříše: Viridiplantae - zelené rostliny vývojová linie - Streptophytae Třída: Charophyceae - parožnatky Chara, parožnatka Tolypella
Fisher M. & al. (2000): RAPD variation among and within small and large populations of the rare clonal plant Ranunculus reptans (Ranunculaceae).
Populační studie Fisher M. & al. (2000): RAPD variation among and within small and large populations of the rare clonal plant Ranunculus reptans (Ranunculaceae). American Journal of Botany 87(8): 1128
Botanika bezcévných rostlin pro učitele 5. praktické cvičení
Botanika bezcévných rostlin pro učitele 5. praktické cvičení ŘÍŠE: Plantae ODDĚLENÍ: Chlorophyta TŘÍDA: Trebouxiophyceae Chlorella (PP) Trebouxia (PP) Stichococcus (PP) TŘÍDA: Chlorophyceae Chlamydomonas
Botanika bezcévných rostlin 10. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů
Botanika bezcévných rostlin 10. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů ŘÍŠE: Plantae ODDĚLENÍ: Chlorophyta TŘÍDA: Trebouxiophyceae Chlorella (PP) Trebouxia (PP) Stichococcus (PP) TŘÍDA: Chlorophyceae
Botanika - bezcévné rostliny 2. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů
Botanika - bezcévné rostliny 2. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů ŘÍŠE: Protozoa ODDĚLENÍ: Dinophyta TŘÍDA: Dinophyceae ŘÁD: Gonyaulacales Ceratium (TP) ŘÍŠE: Protozoa ODDĚLENÍ: Dinophyta
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Populační genetika (KBB/PG)
Malcomber S.T. (2000): Phylogeny of Gaertnera Lam. (Rubiaceae) based on multiple DNA markers: evidence of a rapid radiation in a widespread,
Malcomber S.T. (2000): Phylogeny of Gaertnera Lam. (Rubiaceae) based on multiple DNA markers: evidence of a rapid radiation in a widespread, morphologically diverse genus. Evolution 56(1):42-57 Proč to
Chromista. (Archibald2009)
Chromista * (Archibald2009) Kde v systému se nacházíme? Eukaryota Chromalveolata, (Hacrobia), Cryptophyta bičíkovci s nukleomorfem, fykobiliny a trichocystami Copyright 2008 Kerstin Hoef-Emden Chroomonas
Sezónní peridicita planktonu. PEG model
Sezónní peridicita planktonu PEG model Paradox planktonu Paradox planktonu Vysvětlení ke kompetičnímu vytěsnění nutné déle trvající stálé podmínky, rozdíly v kompetičních schopnostech jsou asi příliš malé
Kde v systému se nacházíme? Impérium: Eukaryota Říše: Rostliny - Plantae Podříše: Viridiplantae - zelené rostliny
Leliaert et al. 2011 Kde v systému se nacházíme? Impérium: Eukaryota Říše: Rostliny - Plantae Podříše: Viridiplantae - zelené rostliny dvě vývojové linie - Chlorophytae a Streptophytae mechorosty a cévnaté
Od sinice k první kytce...
Od sinice k první kytce... Po stopách evoluce primárních producentů Pavel Škaloud katedra botaniky PřF UK Primární produkce Více jak polovinu primární produkce mají na svědomí řasy Primární producenti
Buňka. základní stavební jednotka organismů
Buňka základní stavební jednotka organismů Buňka Buňka je základní stavební a funkční jednotka těl organizmů. Toto se netýká virů (z lat. virus jed, je drobný vnitrobuněčný cizopasník nacházející se na
Říše: Rostliny Plantae (= Archaeplastida)
Říše: Rostliny Plantae (= Archaeplastida) tři hlavní linie: Glaucophyta, rhodophytes, Viridiplantae vznik - před více než 1 miliardou let na souš - cca před 1 miliardou let společné znaky rostlinných skupin
Ekologická společenstva
Ekologická společenstva Společenstvo Druhy, které se vyskytují společně v prostoru a čase Složená společenstva jsou tvořena dílčími společenstvy soubory druhů spojené s nějakým mikroprostředím nebo zdrojem
Teorie neutrální evoluce a molekulární hodiny
Teorie neutrální evoluce a molekulární hodiny Teorie neutrální evoluce Konec 60. a začátek 70. let 20. stol. Ukazuje jak bude vypadat genetická variabilita v populaci a jaká bude rychlost evoluce v případě,
Modelov an ı biologick ych syst em u Radek Pel anek
Modelování biologických systémů Radek Pelánek Modelování v biologických vědách typický cíl: pomocí modelů se snažíme pochopit, jak biologické systémy fungují model zahrnuje naše chápání simulace ukazuje,
Biologie - Sexta, 2. ročník
- Sexta, 2. ročník Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence občanská Kompetence sociální a personální Kompetence k podnikavosti Kompetence
DRUHOVĚ NEJBOHATŠÍ LOKALITY NA ZEMI. David Zelený Masarykova univerzita Brno
DRUHOVĚ NEJBOHATŠÍ LOKALITY NA ZEMI David Zelený Masarykova univerzita Brno HLAVNÍ OTÁZKY: Co je to diverzita, biodiverzita a druhová bohatost? alfa, beta a gama diverzita endemismus Kde na Zemi je největší
Teorie neutrální evoluce a molekulární hodiny
Teorie neutrální evoluce a molekulární hodiny Teorie neutrální evoluce Konec 60. a začátek 70. let 20. stol. Ukazuje jak bude vypadat genetická variabilita v populaci a jaká bude rychlost divergence druhů
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
HYDROBOTANIKA. CHLOROPHYTA zelené řasy
HYDROBOTANIKA CHLOROPHYTA zelené řasy ODDĚLENÍ: CHLOROPHYTA - zelené řasy Zelené řasy jsou velice široká skupina. Její příslušníci mají všechny druhy stélek, jen rhizopodiální typ se vyskytuje pouze jako
Evoluce primárních producentů. Pavel Škaloud katedra botaniky PřF UK
Evoluce primárních producentů Pavel Škaloud katedra botaniky PřF UK Primární produkce Více jak polovinu primární produkce mají na svědomí řasy Sinice a řasy Carl Linné (1758) Sinice a řasy Sinice a řasy
PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY
PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - organismy V této kapitole se dozvíte: Co je to organismus. Z čeho se organismus skládá. Jak se dělí
Sinice a řasy v životním prostředí našich ryb
Petr Hašler: Sinice a řasy v životním prostředí našich ryb 1 Sinice a řasy v životním prostředí našich ryb Petr H a š l e r Algologická laboratoř, Katedra botaniky, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Palackého
HYDROBOTANIKA. CHLOROPHYTA zelené řasy
HYDROBOTANIKA CHLOROPHYTA zelené řasy ODDĚLENÍ: CHLOROPHYTA - zelené řasy Zelené řasy jsou velice široká skupina. Její příslušníci mají všechny druhy stélek, jen rhizopodiální typ se vyskytuje pouze jako
Zápis ze zasedání Vědecké rady Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích dne 27. 4. 2016
Zápis ze zasedání Vědecké rady Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích dne 27. 4. 2016 Přítomni: prof. RNDr. František Vácha, Ph.D., doc. Ing. MgA. David Boukal, Ph.D., prof.
Struktura a analýza rostlinných genomů Jan Šafář
Struktura a analýza rostlinných genomů Jan Šafář Ústav experimentální botaniky AV ČR, v.v.i Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum Proč rostliny? Proč genom? Norman E. Borlaug Zelená
Botanika bezcévných rostlin 9. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů
Botanika bezcévných rostlin 9. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů ŘÍŠE: Plantae ODDĚLENÍ: Glaucophyta TŘÍDA: Glaucophyceae Glaucocystis (PP) ODDĚLENÍ: Rhodophyta TŘÍDA: Bangiophyceae Porphyridium
Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze Katedra botaniky. bakalářská práce Diverzita a biogeografie protistních organismů.
Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze Katedra botaniky bakalářská práce Diverzita a biogeografie protistních organismů David Ryšánek Praha 2010 školitel: Mgr. Pavel Škaloud, Ph.D. ABSTRAKT
Taxonomický systém a jeho význam v biologii
Taxonomie Taxonomický systém a jeho význam v biologii -věda zabývající se tříděním organismů (druhů, rodů, ), jejich vzájemnou příbuzností a podobností. 3 úrovně: 1) charakteristika, pojmenování, vymezení
Maturitní témata Biologie MZ 2017
Maturitní témata Biologie MZ 2017 1. Buňka - stavba a funkce buněčných struktur - typy buněk - prokaryotní buňka - eukaryotní buňka - rozdíl mezi rostlinnou a živočišnou buňkou - buněčný cyklus - mitóza
ŠVP Gymnázium Ostrava-Zábřeh. 4.8.10. Seminář a cvičení z biologie
4.8.10. Seminář a cvičení z biologie Volitelný předmět Seminář a cvičení z biologie je koncipován jako předmět, který vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda Rámcového vzdělávacího programu pro
Maturitní témata - BIOLOGIE 2018
Maturitní témata - BIOLOGIE 2018 1. Obecná biologie; vznik a vývoj života Biologie a její vývoj a význam, obecná charakteristika organismů, přehled živých soustav (taxonomie), Linného taxony, binomická
Botanika bezcévných rostlin 6. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů
Botanika bezcévných rostlin 6. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů "říše" Plantae; podříše Viridiplantae Oddělení: Chlorophyta; třída: Ulvophyceae a) Ulva b) Cladophora c) Anadyomene d) Valonia
Typologická koncepce druhu
Speciace Co je to druh? Nebudu zde ani probírat různé definice pojmu druh. Žádná z nich až dosud neuspokojila všechny přírodovědce, ale každý přírodovědec zhruba ví, co míní tím, když mluví o druhu. (Charles
Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova 5.26 Učební osnovy: Seminář a cvičení z biologie
Zpracování osnovy semináře a cvičení z biologie koordinoval Mgr. Martin Šnévajs. Časová dotace Vyšší gymnázium: 4. V 2hod. 6. N 2hod. Charakteristika semináře: Seminář a cvičení biologie je volitelný předmět
Tabulace učebního plánu
Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : BIOLOGIE Ročník: 1. ročník a kvinta Složení, struktura a vývoj Země Geologické procesy v litosféře Země jako geologické těleso Zemské sféry
Botanika bezcévných rostlin pro učitele 1. praktické cvičení
Botanika bezcévných rostlin pro učitele 1. praktické cvičení INFORMACE O ORGANIZACI CVIČENÍ cíl praktického cvičení: na konkrétním materiálu se seznámit s reprezentativními zástupci nejdůležitějších systematických
Jan S u d a Přehled pedagogické činnosti
Jan S u d a Přehled pedagogické činnosti 1. Pedagogická činnost Výuka na Přírodovědecké fakultě UK v Praze: Bakalářský studijní program Biologie přednášky: Anatomie a morfologie rostlin (B120C107); 1 hod.,
Jaro 2010 Kateřina Slavíčková
Jaro 2010 Kateřina Slavíčková Obsah: 1. Biologické vědy. 2. Chemie a fyzika v biologii koloběh látek a tok energie. 3. Buňka, tkáně, pletiva, orgány, orgánové soustavy, organismus. 4. Metabolismus. 5.
obecné vlastnosti živých soustav soustav teorie evoluce Zeměpis, Dějepis 1. ročník prokaryotní a eukaryotní buňka buňka - stavba a funkce
odliší živé soustavy od neživých na základě jejich charakteristických vlastností zkoumá formy, vlastnosti a vnitřní procesy živých soustav, jejich vzájemné a k neživému prostředí OBECNÁ BIOLOGIE vznik
PRVOCI tělo je tvořeno jedinou buňkou (jednobuněčné organismy)
PRVOCI Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze. PRVOCI tělo je tvořeno jedinou buňkou
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354
I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
Nárostová společenstva řas a sinic ve vodních ekosystémech I. Jana Veselá Přírodovědecká fakulta UK Centrum pro cyanobakterie a jejich toxiny
Nárostová společenstva řas a sinic ve vodních ekosystémech I. Jana Veselá Přírodovědecká fakulta UK Centrum pro cyanobakterie a jejich toxiny Rozsivky Bacillariophyta, Diatoms, Kieselalgen Kam patří v
ú ú ú ú úč Š ú Š ú š Č š ú Š š Ř Ý Č ž Š ú Č ó ú ž š šť ž Š ž ž ž Š ž ú ó ž ú Š š š ú š Š Š Š ú ť ú š Š ú ú ú Ř Ý Á Š É š Č Ó Ó Ť Ě Ť š Ý Ů Č Š Ř Š Ě Ý š Č ó ó ú ď Á ó ž ú ž ú Ó Á Ý Á Á š Ť ť ť ť Ť š
Obecná charakteristika hub
Fyziologie hub Prvá část: Charakteristiku hub na základě výživy Ekologická charakteristika výživy hub Chemické zdroje výživy hub Druhá část Fyziologie růstu a rozmnožování Způsoby stanovení růstu, způsoby
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Prameny Určeno pro 6. 7. třída (pro 3. 9. třídy) Sekce Základní / Nemocní
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. OBVSB/Obecná virologie Tento projekt je spolufinancován Evropským
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce
Systematická biologie B51 volitelný předmět pro 4. ročník
Systematická biologie B51 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie. Existují zde
Aplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě
BIOLOGICKÉ VĚDY Podle zkoumaného organismu Mikrobiologie (viry, bakterie) Mykologie (houby) Botanika (rostliny) Zoologie (zvířata) Antropologie (člověk) Hydrobiologie (vodní organismy) Pedologie (půda)
Nové směry v evoluční biologii. Jaroslav Flegr Katedra filosofie a dějin přírodních věd Přírodovědecká Fakulta UK Praha
Nové směry v evoluční biologii Jaroslav Flegr Katedra filosofie a dějin přírodních věd Přírodovědecká Fakulta UK Praha 2014 Genetika věda o dědění znaků Mendelismus původně spíše antidarwinistický
Populační genetika II. Radka Reifová
Populační genetika II Radka Reifová Literatura An Introduction to Population Genetics. Rasmus Nielsen and Montgomery Slatkin. 2013. (v knihovně) Elements of Evolutionary Genetics (2010) Brian Charlesworth
Voda jako životní prostředí ph a CO 2
Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 8: Voda jako životní prostředí ph a CO 2 Koncentrace vodíkových iontů a systém rovnováhy forem oxidu uhličitého Koncentrace vodíkových iontů ph je dána mírou
Fylogeneze a morfologie bezcévných rostlin 4. praktické cvičení. Přehled pozorovaných objektů
Fylogeneze a morfologie bezcévných rostlin 4. praktické cvičení ŘÍŠE: Chromista Přehled pozorovaných objektů ODDĚLENÍ: Heterocontophyta (syn. Chromophyta) TŘÍDA: Bacillariophyceae podtřída: Coscinodiscophycidae
Ekologie ptáků [MB162P09] letní semestr, 1 x týdně, anglicky, garant, 55%, každoročně od akademického roku 2007/2008
RNDr. David Hořák, PhD. Pedagogická činnost pro habilitační řízení Pedagogická činnost Studijní program Ekologická a evoluční biologie (studijní program volitelný) 2016/2017 Terénní cvičení z Ekologie
Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů
Buňka - buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů - je pozorovatelná pouze pod mikroskopem - na Zemi existuje několik typů buněk: 1. buňky bez jádra (prokaryotní buňky)- bakterie a
Lesní hospodářství a ochrana biodiversity v ČR základní východiska v kontextu právních předpisů
Lesní hospodářství a ochrana biodiversity v ČR základní východiska v kontextu právních předpisů Petr Kjučukov ČZU v Praze, Fakulta lesnická a dřevařská Katedra ekologie lesa Kašperské Hory 19.5.2016 Biodiversita
6. Kde v DNA nalézáme rozdíly, zodpovědné za obrovskou diverzitu života?
6. Kde v DNA nalézáme rozdíly, zodpovědné za obrovskou diverzitu života? Pamatujete na to, co se objevilo v pracích Charlese Darwina a Alfreda Wallace ohledně vývoje druhů? Aby mohl mechanismus přírodního
Důsledky ex-situ kultivace pro populace vzácných druhů
Důsledky ex-situ kultivace pro populace vzácných druhů Zuzana Münzbergová Katedra botaniky, PřF UK Botanický ústav AV ČR Ex-situ kultivace Možnost záchrany druhu pro případ jeho ztráty in-situ Materiál
Tektonika zemských desek
Tektonika zemských desek Jak je možné, že v horách nacházíme zkamenělé mořské potvory? Kde se v Evropě vzaly fosílie indikující tropické klima? Jak vznikly globální disjunkce? Burgess Shale Charles Lyell:
Významný příspěvek Přírodovědecké fakulty UK k zachycení stavu světové biodiverzity
Přírodovědecká fakulta UK Tisková zpráva Významný příspěvek Přírodovědecké fakulty UK k zachycení stavu světové biodiverzity Poznání druhové rozmanitosti živé přírody, tedy biodiverzity, je důležité zejména
Role živočichů v ekosystémech a faktory ovlivňující jejich výskyt a početnost
Role živočichů v ekosystémech a faktory ovlivňující jejich výskyt a početnost David Storch Centrum pro teoretická studia UK a AV ČR & Katedra ekologie PřF UK Konsekvence různé tělesné velikosti Velká vs.
Epigenetická paměť v ekologii a evoluci rostlin. Vítek Latzel
Epigenetická paměť v ekologii a evoluci rostlin Vítek Latzel Epigenetika Věda zabývající se změnami v expresi genů. Lidské tělo jedna DNA, ale buňky velmi rozdílné Jaterní buňky Kožní buňky Nervové buňky
Fotobionti aneb lišejník není jen houba, ale i řasa. Ondřej Peksa
Fotobionti aneb lišejník není jen houba, ale i řasa Ondřej Peksa Lišejníky definice lišejníku podvojný (komplexní) organismus složený z houby (mykobionta) a fotosyntetizujícího partnera (fotobionta) Stélka
Barbora Chattová. Fylogeneze a diverzita řas a hub: 2. přednáška Euglenophyta, Dinophyta, Cryptophyta
Barbora Chattová Fylogeneze a diverzita řas a hub: 2. přednáška Euglenophyta, Dinophyta, Cryptophyta Euglenophyta (krásnoočka) Cryptophyta (skrytěnky) Dinophyta (obrněnky) Chromophyta (hnědé řasy) Rhodophyta
Ekologie základní pojmy. Michal Hejcman
Ekologie základní pojmy Michal Hejcman Ekologie jako věda Ekologie poprvé se objevila v roce 1869 (Hackel), odvozena od řeckého oikos domov. Terním byl použit v souladu s hledáním paralel mezi přírodou
Nevstoupíš dvakrát do téhož rybníka
Nevstoupíš dvakrát do téhož rybníka aneb vývoj rybničních ekosystémů od Šusty k hypertrofii Jaroslav Vrba Z. Benedová, J. Jezberová, A. Matoušů, M. Musil, J. Nedoma, L. Pechar, J. Potužák, K. Řeháková,
č ť ě ž Í é Ž č ě é ě č č Á Ý Á ý Ž é ž ý ě ý Á ž é ž ý ý ě éúč č ě ž é č ý úč č ě č ý č ě ú č é č č ý ě ě č Ě ý ď ž ě ž ě ž ě č Ž ě ě ě é č č č ě ž ě ó ě é ě č é ě ž č č úé ě ě é č č č Ž é č ž Í é ž ý
M A T U R I T N Í T É M A T A
M A T U R I T N Í T É M A T A BIOLOGIE ŠKOLNÍ ROK 2017 2018 1. BUŇKA Buňka základní strukturální a funkční jednotka. Chemické složení buňky. Srovnání prokaryotické a eukaryotické buňky. Funkční struktury
Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě MU
MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě MU Jiří Doškař Ústav experimentální biologie, Oddělení genetiky a molekulární biologie 1 V akademickém roce 1964/1965
8. Východoslovenský bioptický seminár SD IAP, Košice Květa Michalová
8. Východoslovenský bioptický seminár SD IAP, Košice 2018 Květa Michalová Tumor levého varlete 65 let Bez udání velikosti Inhibin SALL4 Nanog OCT3/4 DMRT1 Diagnóza: Smíšený nádor z germinálních a
VY_32_INOVACE_002. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám
VY_32_INOVACE_002 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Buňka Vyučovací předmět: Základy ekologie
Vyšší rostliny Embryophyta. Milan Štech, PřF JU
Vyšší rostliny Embryophyta Milan Štech, PřF JU = suchozemské rostliny Embryophyta * mechorosty * cévnaté rostliny * jejich společní předci/přímí předchůdci Vznik chloroplastu klíčová událost na cestě k
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Genetika populací Studium dědičnosti a proměnlivosti skupin jedinců (populací)
Botanika bezcévných rostlin 1. praktické cvičení INFORMACE O ORGANIZACI CVIČENÍ
Botanika bezcévných rostlin 1. praktické cvičení INFORMACE O ORGANIZACI CVIČENÍ cíle praktického cvičení z Botaniky bezcévných rostlin: - na konkrétním materiálu se seznámit s reprezentativními zástupci
Populační genetika II
Populační genetika II 4. Mechanismy měnící frekvence alel v populaci Genetický draft (genetické svezení se) Genetický draft = zvýšení frekvence alely díky genetické vazbě s výhodnou mutací. Selekční vymetení