Funkční anatomie nervového systému v pediatrii. Fyziologický vývoj dítěte Období dětství, adolescence, dospělosti, stáří, senzorika II

Transkript

1 Funkční anatomie nervového systému v pediatrii Fyziologický vývoj dítěte Období dětství, adolescence, dospělosti, stáří, senzorika II

2 Převzato Bertoti 2004

3 Funkční vývoj senzorických systémů intrauterinní období Hmat Objevení (detekce) pohybu Čich Sluch Zrak Chuť Propriocepce

4 Somatosenzorický systém taktilní a proprioceptivní čití intrauterinní vývoj gestační týden: ruce blízko obličeje 7. g. t.: reakce na lehký dotek v oblasti úst a křídel nosu 10 g.t.: oblast citlivosti rozšířená na celá ústa, nos a bradu 11 g.t.: reakce na stimulaci dlaní, téměř celého předloktí a rukou, také citlivá oční víčka 12.g.t.: citlivost rozšířena na planty, stehna a celé dolní končetiny 13,5 g.t.: citlivost téměř po celém těle kromě hlavy na vrcholku a vzadu 17. g.t.: kožní čití - celé tělo 27. g.t.: sání vlastních prstů Střední část fetálního vývoje (období 9.g.t. porod): vytvoření proprioceptivních receptorů 12 g.t.: svalová vřeténka 20 g.t. : Paciniho tělíska tlak, vibrace, tah 20 g.t.: Golgiho šlachová tělíska

5 Somatosenzorický systém taktilní a proprioceptivní čití - postnatální vývoj období dětství Po porodu: dotek důležitý pro lokalizaci potravy, vývoj vztahu rodič/dítě, vývoj sociální, vývoj kognitivní, vývoj mozku V průběhu dětství: vývoj diskriminačního čití: 5. rok života poznání známého předmětu dotekem, 7. rok života rozlišení 2 bodů Poznání o lokalizaci těla v prostoru Poznání sekvence pohybů, jeho plánování, uskutečnění motorického úkolu interakce taktilní, vestibulární, zrakové a proprioceptivní informace Propriocepce důležitá pro uskutečnění cílených, smysluplných pohybů jako jsou: imitace otevření úst, protruse jazyka, dosažení předmětu, dosažení vzpřímení Klinický důsledek: senzorická zkušenost neřídí motorický vývoj, vždy podpora senzorických a motorických zkušeností rok: zvýšení proprioceptivní vnímavosti a pohybové paměťi dovednosti jako skákání, tanec, gymnastika

6 Somatosenzorický systém období adolescence, dospělosti Adolescence ( rok): zpřesnění (refinace) dovedností, formující se tělesné image Dospělost ( rok): začátek pomalého poklesu senzorických funkcí Období mladší (19-30) střední dospělosti (do 45): pomalé, postupné, téměř nepostřehnutelné senzorické změny: po 45 u mužů reakční doba pomalejší (rozhodnutí a iniciace k pohybu), změna kůže, snížení elasticity, přesnosti kožních receptorů tyto změny mají funkční důsledky - 60 ženy menší svižnost nohou.. Klinický důsledek: v terapii důležitost retréninku známých úkolů a zkušeností minimalizace funkčních důsledků

7 Somatosenzorický systém období stáří Snížení taktilního čití počtu receptorů dotyku, tlaku, vibračních lokalita prsty, dlaně, dolní končetiny Snížení zpětné vazby do CNS, zhoršení propriocepce, nepřesnost pohybu, instabilita, inkoordinace, poruchy chůze, pády Změny zraku, sluchu, vestibulárního systému Klinický důsledek: využití biofeedbacku zvýšit zrakovou a sluchovou zpětnou vazbu; přiměřenost okolního prostředí vybavení, pomůcky.

8 4. týden: tvar očí Zrak intrauterinní období raný vývoj 13. týden: myelinizace optického chiasmu 2. pol. gestace: organizace neuronů v occipitálním cortexu, schopnost přijímat zrakový podnět Funkční důsledek: mrkání v 6. měsíci gestace

9 Zrak zrání- kojenecký až předškolní věk Do 5 měsíce: začátek a pokračování myelinizace s thalamem Zraková ostrost dospělého - dosažení na konci 1. roku života měsíc: binokulární vidění schopnost vidět ve 3D (prostorové vnímání)

10 Zrak zrání- kojenecký až předškolní věk Funkční důsledek: po narození fixace předmětu, lidské tváře ve vzdálenosti 20 cm od očí barvy: nejprve bílá/černá, ve 2 měsících 2 barvy, plné barevní vidění ve 4 měsících měsíc: schopnost pozorovat několik objektů objevení rukou a dlouhodobé pozorování vlastních rukou 3. měsíc: využití celého těla k vidění, zkoumání světa, okolí stabilizace těla jako pomocník dosáhnout vizuálního kontaktu s předmětem nebo osobou Fixace předmětu, vývoj zraku: podpořena kontrolou hlavy a antigravitačním vzpřímením 8. měsíc: rozvoj prostorového vnímání - lezení Do 6. roku: vývoj posturální kontroly závislý na zraku

11 Klinická praxe: Zrak zrání- kojenecký až předškolní věk Zraková stimulace novorozence, kojence Edukace rodičů Zevní prostředí Vzájemná podpora pohybového a zrakového vývoje

12 Fotoarchiv autora Postavení osoby v podélné ose těla dítěte Umístění předmětu do středu zorného pole Optický podnět pod úrovní podložky

13 Chybná pozice matky v sedu Manuální kontakt podporující vzpřímení osového orgánu Korekce polohy matky a dítěte Činnosti všedního dne Manuální kontakt podporující posturu, pohyb

14 Video stáří 5. měsíc

15 Zrak zrání - adolescence - dospívání 12. rok: prostorové vnímání úrovně dospělého člověka 20. rok: nejostřejší zrak Fce: Senzorické schopnosti + motorické dovednosti = pokročilejší schopnosti, úspěchy ve sportu, volném čase Klinická praxe: věk pro motorické učení

16 Zrak zralost - dospělost rok: zvyšování ostrého vidění 45. rok: snížení elasticity a přizpůsobení čočky fce: snížení ostrosti vidění a schopnosti rychlé adaptace na změny tmavého a světlého prostředí Klinická praxe: přiměřená instruktáž

17 Zrak stáří Zvýšení vizuálního prahu, potřeba více světla Snížení adaptace při pohybu z tmavého do světlého prostředí Vysoký výskyt oslnění Snížení prostorového vnímání, citlivosti odlišit, periferního vidění

18 Klinická praxe: Zrak stáří jistota, pohyblivost, funkční nezávislost dodatkové senzorické a vedlejší podněty, speciálně v neznámém prostředí přibližně 10% lidí pokročilého věku má nezjištěných onemocnění zraku nebo zrakové poškození

19 Vestibulární systém intrauterinní období Periferní receptory jsou vytvořeny v 10. týdnu gestace Vestibulární aparát je činný v děloze, obstarává informace o pohybech plodu Fce: schopnost generalizovaných odpovědí na změny polohy, jako je napřímení hlavy pohyby v děloze spojovány s pozdější pohybovou způsobilostí Klinická praxe: je rozumné zajímat se o nedostatek nebo malý počet pohybů plodu jako o známku pohybové dysfunkce.

20 Vestibulární systém období zrání kojenecký až předškolní věk Kompletní myelinizace při narození, připravená na přenos informací týkajících se pohybu a gravitace Pokračující zrání a senzorická integrace tohoto systému během dětství Fce: Vývoj rovnovážných reakcí a schopnosti napřímení těla se vyvíjí se zráním vestibulárního systému a integruje se s dalšími motorickými subsystémy. Rané pohybové aktivity jsou vztahovány k vývoji kompetence nad gravitací a posturální stabilitě. Klinická praxe: Předčasně narozené děti mají zpožděné vestibulární odpovědi na pohyb. Děti s vestibulárními problémy se projevují zpožděním v dosažení motorických dovedností.

21 Vestibulární systém období zrání adolescence dospívání Vestibulární systém pokračuje ve zrání, plné zralosti dosahuje mezi lety. Fce: Normální zrání a integrace přispívá ke zdravému tělnímu schématu a gravitačnímu zabezpečení. Vestibulární systém spolupracuje se zrakovým a somatosenzorickým systémem, přispívajícími ke zlepšení statické a dynamické rovnováhy Rovnováha dosahuje vrcholu mezi 9 12 lety Klinická praxe: vytříbenost tohoto systému se vztahuje ke zkušenosti a expozici (vystavení)

22 Vestibulární systém období zralosti dospělost Se 40. rokem snížení počtu senzorických vláken a buněk Fce: nejsou specifické významné fční důsledky Klinická praxe: S ostatními systémy zkušenosti a prožitky (praxe) zvyšují minimální pokles fcí, maximální rehabilitační potencionál

23 Vestibulární systém období stáří Snížení počtu receptorů a motorických vláken, úbytek vláskových buněk Snížení elektrické dráždivosti centrálních, vestibulárních jader, zhoršení v centrálním zpracování Fce: Snížení vestibulárních schopností se projeví chybou v posturální kontrole Zvýšení výskytu závratí, nejistoty, rovnovážných poruch Zvýšení prahu dráždivosti zvýšení pohybu v klidném držení těla Klinická praxe: Snížení schopnosti adekvátně se přizpůsobit neznámému prostředí a nepředvídatelným senzorickým podnětům Pády jsou způsobeny souborem faktorů, včetně snížené fce vestibulárního systému

24 Muskuloskeletální systém období intrauterinní 8. týden: zralost motorických jednotek a kosterních svalů 30 týden: vývoj rozlišných svalových vláken Druhá polovina gestace: zvyšování počtu a velikosti vláken Fce: v 8. týdnu viditelné první pohyby Klinická praxe: snížení pohybů plodu může být prvním zneklidňujícím indikátorem budoucích motorických problémů

25 Muskuloskeletální systém období zrání věk kojenecký až předškolní Narození: většina vláken jsou rychlá; vývoj pomalých vláken v období roku; dosažení dospělého podílu na konci 2. roku Zvýšení počtu vláken mezi porodem a 16. rokem; rychlý růst spurt - ve 2. roce Fce: vývoj typu pomalých vláken odpvídá vývoji posturální kontroly, zvláště přítomností antigravitační funkce Klinická praxe: děti s opožděným dosažením motorických dovedností a slabou posturální kontrolou možná nedosáhnou normálního podílu vláken charakteru dospělého věku Význam časné intervence a pohybové stimulace

26 Muskuloskeletální systém období zrání adolescence - dospívání Největší vývoj síly mezi rokem Počet vláken (2x tolik) mezi rokem Fce: Zvýšení síly je v přímé souvislosti se zvýšením objemu, hmotnosti Klinická praxe: Chlapci mají větší sílu než děvčata v každém věku

27 18.měsíc Fotoarchiv autora 2,5 roku 2,5 roku

28 16.rok Fotoarchiv autora

29 Fotoarchiv autora 12. rok 15. rok 17. rok

30 Muskuloskeletální systém období zralosti dospělost Do 50. roku: plynulé zvyšování počtu vláken Po 50. roce: začátek snižování počtu vláken Fce: maximální síla dosahuje vrcholu ve 20. roce, maximální u mužů je mezi rokem, zůstává konstantní do 50. roku; 50% úbytek se 70. rokem Klinická praxe: fyzicky aktivní dospělí dosahují a zvyšují sílu Značný rozdíl v síle a vytrvalosti mezi jednotlivci

31 Muskuloskeletální systém období stáří Senilní muskulární atrofie v důsledku snížení vláken Snížení svalového objemu (hmotnosti) Snížení počtu funkčních motorických jednotek Fce: Snížení síly a rychlosti svalové kontrakce; 50% úbytek v 70. roce Rychlost snížení svalové síly: horní končetiny, trup, dolní končetiny změny v posturálním držení funkční instabilita Slabost trupu snížená efektivita rovnovážných reakcí

32 Muskuloskeletální systém období stáří Klinická praxe: Stupeň atrofie je variabilní, záleží na úrovni aktivity a fyzické zdatnosti (kondice) Ztráta síly může být minimalizována cvičením, včetně přizpůsobeného zatěžujícího tréninku Úspěch rehabilitačního programu je vysoce závislý na premorbidní (před nemocí, patologickým procesem) úrovni fyzické kondice

33 Použitá literatura BERTOTI, D. : Functional Neurorehabilitation Through the Life Span. F. A: Davis Company, 2004