Revidovaný překlad rozsudku Soudního dvora / Soudu prvního stupně. Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Pretura Penale de Milan Nebezpečné přípravky
|
|
- Matěj Vopička
- před 6 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Odkaz: Revidovaný překlad rozsudku Soudního dvora / Soudu prvního stupně Rozsudek Soudního dvora ze dne 5. dubna 1979, Pubblico ministero proti Tulliovi Rattimu, věc 148/78, Recueil 1979, s Klíčová slova: Předmět: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Pretura Penale de Milan Nebezpečné přípravky Rozhodnutí o předběžné otázce o výkladu dvou směrnic Rady o sbližování právních a správních předpisů členských států, první směrnice Rady 73/173/EHS ze dne 4. června 1973 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných přípravků (rozpouštědel) (Úř. věst. L 189, s. 7), druhá směrnice Rady 77/728/EHS ze dne 7. listopadu 1977 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se klasifikace, balení a označování barev, laků, tiskařských barev, lepidel a podobných výrobků (Úř. věst. L 303, s. 23) Skutkové okolnosti: Skutkové okolnosti případu, průběh řízení a vyjádření předložená na základě článku 20 Protokolu o statutu Soudního dvora EHS lze shrnout takto: I Skutkový stav a ř ízení Správní rada podniku Silvam de Senago (Milán) zastoupená panem T. Rattim se rozhodla balit a označovat svá rozpouštědla etiketami v souladu se směrnicí Rady 73/173/EHS ze dne 4. června Dále se rozhodla použít na laky směrnici Rady 77/728/EHS. Tyto dvě směrnice ještě nebyly do italského vnitrostátního právního řádu zahrnuty. V Itálii je v současné době platný zákon č. 245 ze dne 5. března 1963 (Gazzetta ufficiale, s. 1451), který se vztahuje na rozpouštědla i na laky. Zákon č. 245 je v některých ohledech přísnější než výše uvedené směrnice (vyžaduje v každém případě u rozpouštědel a laků údaj o obsahu benzenu, toluenu a xylenu) a v jiných méně přísný (nevyžaduje udávat všechny složky, jež jsou považované za toxické, žíravé, dráždivé, hořlavé nebo snadno vznětlivé) než obě výše uvedené směrnice, což způsobuje problémy jak pro výrobky zhotovené v Itálii, tak pro výrobky dovezené. T. Ratti byl státním zástupcem stíhán pro porušení zákona č. 245 před pátou trestní komorou Okresního soudu v Miláně (Pretura Penale de Milan). Jelikož spor vyvolal otázky ohledně výkladu práva Společenství, Pretura Penale de Milan položil Soudnímu dvoru tyto předběžné otázky: 1 Jednací jazyk: italština 1
2 Rozsudek ze dne 5. dubna 1979 Věc 148/78 a) Je směrnice Rady 73/173/EHS ze dne 4. dubna 1973, a především její článek 8, přímo použitelným ustanovením, které poskytuje jednotlivcům subjektivní práva, jež musí vnitrostátní soudy chránit? b) Je v souladu s právem, nehledě na ustanovení uvedené ve zmíněném článku, nařídit vnitrostátním právním předpisem přesnější a detailnější povinnosti a omezení, nebo v každém případě odlišné povinnosti a omezení od těch, jež jsou stanoveny ve směrnici, a může být toto případně považováno za překážku volného pohybu a obchodu se zbožím a výrobky, které jsou předmětem uvedené směrnice (konkrétně jde o rozpouštědla), tím, že má přímý dopad na zavedení a fungování společného trhu s ohledem na povinnost uloženou vnitrostátním právním předpisem označit nádoby údaji, které směrnice nevyžaduje? c) Může být především povinnost označit na nádobách přítomnost benzenu, toluenu a xylenu v rozpouštědle nebo ve výrobku uvedením jejich celkového podílu a samostatného podílu benzenu, na základě článku 8 zákona č. 245 ze dne 5. března 1963, neslučitelná s uvedenou směrnicí, a to z důvodu samotné závazné povahy označení (jehož nedodržení vyvolává trestní sankce), nebo z důvodu pravidel uložených pro splnění samotné povinnosti, při zohlednění myšlenky, na níž se uvedená směrnice zakládá? d) Představují uvedená vnitrostátní ustanovení použitelná bez rozdílu na všechny výrobky na vnitřním trhu v každém případě překážku, zákaz nebo omezení obchodu a volného pohybu zboží, i když jsou stanovená s cílem zajistit zvýšenou ochranu fyzické integrity uživatelů uvedených výrobků (velké množství odborné literatury od šedesátých let klade důraz na nebezpečí látek, jako jsou benzen, toluen a xylen, vyplývající především pro dělníky, kteří mohou být často nuceni používat rozpouštědla obsahující vysoký podíl těchto látek, ale ne jen pro ně, jelikož každý spotřebitel užívající lak s obsahem výše zmíněných látek může být vystaven vážnému ohrožení zdraví)? e) Je směrnice Rady 77/728/EHS ze dne 7. listopadu 1977, a především její článek 9, bezprostředně a přímo použitelná s ohledem na povinnosti zdržet se určitého jednání uloženého členským státům ode dne zveřejnění této směrnice v případě, kdy jednotlivec jednající na základě oprávněného očekávání před uplynutím lhůty pro provedení stanovené členskému státu jednal podle ustanovení uvedené směrnice? Předkládací usnesení ze dne 8. května 1978 bylo kanceláři Soudního dvora doručeno dne 21. června V souladu s článkem 20 Protokolu o statutu Soudního dvora EHS předložily svá písemná vyjádření Komise Evropských společenství a Rada EHS. Po vyslechnutí zprávy soudce zpravodaje a stanoviska generálního advokáta rozhodl Soudní dvůr neprovádět předběžná šetření. II Vyjádř ení př edložená podle č lánku 20 Protokolu o statutu Soudního dvora EHS A Vyjádření obviněného v původním řízení T. Ratti na prvním místě tvrdí, že italské právní předpisy stanoví trestní sankce, jež jsou naprosto v rozporu s právní úpravou Společenství týkající se rozpouštědel a laků a posuzuje 2
3 Rozsudek ze dne 5. dubna 1979 Věc 148/78 to, co považuje za hlavní otázku: účinek, který mohou mít obě výše zmíněné směrnice v právním řádu určitého členského státu. Aby mohl odpovědět na tuto otázku, dovolává se nejprve ustálené judikatury Soudního dvora a cituje rozsudky ze dne 4. prosince 1974 ve věci 41/74, Van Duyn, Recueil 1974, s a ze dne 1. února 1977 ve věci 51/76, Verbond van Nederlandse Ondernemingen, Recueil 1977, s. 113 a další. Podle judikatury Soudního dvora má směrnice přímý účinek, ukládá-li podrobné a úplné povinnosti, tak aby neponechala členskému státu žádnou možnost volného uvážení. Dále se snaží prokázat, že obě směrnice mají přímý účinek. Obviněný v původním řízení tvrdí, že článek 8 směrnice o rozpouštědlech ukládá přesně a detailně povinnosti, jež členské státy mohou provést pouze tak, jak jsou: jsou stanovena například detailní ustanovení o velikosti, barvě, tvaru a umístění etikety. To samé tvrdí o článku 9 směrnice o lacích. Ve věci směrnice o lacích vyvstává otázka lhůty: členské státy musí ve lhůtě 24 měsíců provést tuto směrnici, která nabývá platnosti až v listopadu Je tedy možné tvrdit, že v rozhodné době z hlediska platnosti se zákon č. 245 na laky vztahoval. Ale obviněný v původním řízení se domnívá, že je třeba zkoumat důvody zákonodárce Společenství pro uložení takové lhůty. To může být vysvětleno z čistě ekonomických důvodů: vyprodání stávajících zásob, nové analýzy, jež mají být vyhotoveny, nové etikety apod. Proto se může vztahovat jen na povinnosti jednat. Naopak důvod předepsání této lhůty není ospravedlněn z hlediska povinnosti stanovené v článku 9 směrnice, povinnosti zdržet se jednání, jež nevyžaduje žádnou lhůtu, především jsou-li označování a symboly použité na etiketách již součástí vnitrostátního právního řádu na základě nařízení ze dne 17. prosince 1977 (Gazzetta Ufficiale, Supp. č. 30 ze dne 31. ledna 1978). Mimo to se obviněný v původním řízení odvolává na absurdnost situace, ve které výrobce v členském státě, který již směrnici ve svém vnitrostátním právním řádu provedl, nemůže vyvážet do jiného členského státu své výrobky označené v souladu s touto směrnicí, neboť tento stát směrnici dosud nevyhověl, což by způsobilo porušení základních principů upravujících volný pohyb zboží v rámci Společenství. Nakonec obviněný v původním řízení vysvětluje, že pokud jeho tvrzení nepředstavuje správný výklad pravidel sporných ustanovení, bude nutné se domnívat, že dvouletá lhůta poskytnutá pro provedení směrnice není lhůtou, před jejímž uplynutím je třeba směrnici provést, ale lhůtou, před jejímž uplynutím je možné její provedení zakázat nebo není možné. B Vyjádření Rady Úvodem klade Rada důraz na důležitost právní techniky směrnice často používané ke sblížení právních předpisů a především na lhůtu, během které musí členské státy dosáhnout souladu se směrnicí. V této otázce má Rada za to, že na základě směrnice musí být jednotnost technických předpisů vztahujících se na uvedené výrobky na společném trhu nutně zajištěna až po uplynutí této lhůty. Rada shrnuje pět předložených otázek do těchto dvou hlavních otázek: 1) Za jakých podmínek mohou mít uvedené směrnice přímý účinek? 3
4 Rozsudek ze dne 5. dubna 1979 Věc 148/78 V tomto ohledu pokládá Rada judikaturu Soudního dvora za dostatečně jasnou. Poukazuje pouze na nesprávné použití terminologie: Pretura Penale de Milan se táže, zda je směrnice přímo použitelná, zatímco judikatura Soudního dvora zavedla pojem přímý účinek. Rada dále uvádí, že přímý účinek je ve prospěch jednotlivců Soudním dvorem přiznán pouze v těch případech, kdy je povinnost uložená směrnicí členskému státu bezvadná v tom smyslu, že není podmíněná ani přerušená do doby uplynutí lhůty. Co se týká otázky povahy povinností uložených směrnicemi, Rada se domnívá, že jelikož povinnost zákazu prodeje výrobků neodpovídajících ustanovením směrnice je samozřejmě povinností jednat, to samé vyplývá pro povinnost umožnit prodej výrobků, které splňují ustanovení směrnice, neboť členský stát musí pozměnit své vnitrostátní právo. 2) Jakým okamžikem tento účinek nastává? První důvod uvedený Radou je, že členský stát má alespoň možnost volné úvahy v mezích poskytnuté lhůty z hlediska data, ke kterému dosáhne souladu se směrnicí, tudíž není zřejmé, že nastal přímý účinek. Rada má dále za to, že i když za určitých okolností Soudní dvůr přiznává některým ustanovením směrnic přímý účinek, nemůže nicméně přiznat jednotlivcům právo dovolávat se povinnosti uložené členskému státu směrnicí před tím, než Komise nebo ostatní členské státy budou oprávněny dovolat se tohoto práva na základě článku 169 nebo 170 Smlouvy. Před uplynutím lhůty k porušení směrnice dojít nemůže. Nakonec v odpovědi na žalobní odpověď předloženou Pretura Penale de Milan (body 2, 3 a 4) Rada nepopírá, že skutečnost, že uvedené směrnice se vztahují na všechny členské státy, by mohla ovlivnit jejich výklad učiněný Soudním dvorem. Ale podle Rady Soudní dvůr při rozhodování o tom, má-li směrnice přímý účinek, doposud nevzal takovou skutečnost v úvahu. V každém případě toto neznamená, že by lhůta, poskytnutá členskému státu k dosažení souladu se směrnicí, byla bezdůvodná. Rada došla k závěru v souladu s judikaturou Soudního dvora (věc 9/70, Franz Grad, 6. října 1970, Recueil 1970, s. 825), že zákaz obsažený v aktu určeném členským státům má účinek pouze od okamžiku, kdy má být společný systém platný na celém společném trhu, neboť stanoveným cílem je zajistit provádění tohoto systému ; zamýšleným cílem je zajistit její provedení nejpozději uplynutím lhůty. Rada má tedy za to, že je třeba na otázku e) odpovědět záporně, neboť článek 9 směrnice 77/728/EHS nemůže mít přímý účinek před uplynutím lhůty stanovené článkem 12. Tato odpověď se vztahuje také na směrnici 73/173/EHS. C Vyjádření Komise Evropských společenství Po připomenutí skutkových okolností a uvedení, že italský zákon č. 245 stanoví v některých ohledech přísnější podmínky a v jiných ohledech podmínky méně přísné než obě směrnice, odpovídá Komise na pět předložených otázek: Otázka č. 1 Komise trvá na tom, že Pretura Penale de Milan používá nesprávné termíny: termín přímo použitelná nemůže být použit; ve vztahu ke směrnicím může být použit pouze termín přímý 4
5 Rozsudek ze dne 5. dubna 1979 Věc 148/78 účinek vytvořený Soudním dvorem. Komise připomíná tři kritéria nezbytná pro to, aby mohla mít směrnice přímý účinek: jasná a přesná povinnost bezpodmínečná bez ponechání jakéhokoliv prostoru pro volné uvážení členskému státu. Komise má po provedení analýzy směrnice 73/173/EHS článek po článku za to, že články 2, 4, 5 a 6 jakož i článek 8 ve spojení s výše zmíněnými ustanoveními mají přímý účinek a že z tohoto důvodu má jednotlivec právo dovolat se jich před příslušným vnitrostátním soudem. Otázka č. 2 S ohledem na odpověď na první otázku nesmí členský stát stanovit ve svém vnitrostátním právním předpise přísnější podmínky, než jsou podmínky uvedené ve směrnici. To se vztahuje jak na přímé uvedení výrobků na domácím trhu, tak na výrobky dovezené. Mimo to, z hlediska dovezených výrobků by uložení podmínek odlišných od těch, jež stanoví směrnice, nepochybně představovalo porušení principu volného pohybu zboží uvedeného v článku 30 Smlouvy. Otázka č. 3 Podle Komise se zdá být jasné, že článek 8 italského zákona č. 245, vyžadující ve všech případech uvedení přítomnosti jakož i podílu toluenu, xylenu a benzenu, stanoví povinnosti lišící se od povinností uvedených ve směrnici. Otázka č. 4 Komise má za to, že ustanovení italského zákona představují opatření s rovnocenným účinkem množstevnímu omezení dovozů ve smyslu článku 30 Smlouvy. Článek 36 Smlouvy neumožňuje v uvedeném odvětví výjimku z harmonizačního opatření. Jedinou možností by bylo dočasně použít za dohledu Komise ochrannou doložku stanovenou v článku 9 směrnice. Otázka č. 5 Komise má v první řadě za to, že přímý účinek se vztahuje na články 3, 5, 6, 7 a 9 směrnice 77/728/EHS. Ale pro vyřešení problému lhůty je podle Komise třeba nejdříve určit okamžik, kterým vzniká na základě směrnice členskému státu povinnost. Nelze si tedy představit, že by členskému státu vznikla povinnost před uplynutím lhůty 24 měsíců stanovené v článku 12 směrnice. V souladu s judikaturou Soudního dvora se nelze v tomto případě dovolat článku 191 Smlouvy (výše zmíněný rozsudek ve věci 9/70, Franz Grad). Komise se dále dovolává obecného výkladového pravidla: jelikož přímý účinek směrnice je poměrně výjimečný, nemůže být vykládán extenzivně. Článek 189 Smlouvy ukládá také tento výklad. V odpovědi na názor obhajoby, podle kterého je článek 9 povinností zdržet se jednání, má Komise za to, že tento článek je pouze shrnutím popisu směrnice a jako takový musí být posuzován jakožto pozitivní povinnost přijmout nezbytná vnitrostátní prováděcí opatření. Tato povinnost může vzniknout až po uplynutí lhůty dvaceti čtyř měsíců. Co se týká názorů vnitrostátního soudu, jež uvádí možnost oprávněného očekávání jednotlivce, který jednal v souladu s ustanoveními směrnice před uplynutím stanovené lhůty, Komise má za to, že není možné o takovém očekávání hovořit, neboť povinnost je uložena 5
6 Rozsudek ze dne 5. dubna 1979 Věc 148/78 pouze členským státům, nikoliv jednotlivcům. Pokud stát dostojí svým závazkům, jednotlivci nemohou ve vztahu ke státu uplatňovat právo. I v případě dovezených výrobků má Komise za to, že článek 30 nemůže být použit, neboť zde vzniká problém návaznosti dvou vnitrostátních právních úprav upravujících tuto oblast s hlavní otázkou, která se týká konečného data, kdy k této návaznosti má dojít. Komise považuje předcházející úpravu za platnou až do doby uplynutí lhůty poskytnuté členskému státu pro pozměnění jeho právních předpisů. Závěrem Komise navrhuje odpovědět Pretura de Milan takto: a) články 2, 4, 5 a 6 směrnice Rady 73/173/EHS stejně jako článek 8 ve spojení s výše zmíněnými ustanoveními mají přímý účinek; b) vnitrostátní právní předpisy nemohou stanovit přesnější a detailnější povinnosti a omezení, nebo v každém případě odlišné povinnosti a omezení od těch, jež stanoví výše uvedená směrnice; pro výrobky dovezené z ostatních členských států představují tyto povinnosti mimo jiné překážku volného pohybu zboží; c) povinnost uložená právním předpisem členského státu označit na nádobách s rozpouštědlem přítomnost benzenu, toluenu a xylenu uvedením celkového podílu těchto látek a odděleně podílu samotného benzenu, není v souladu s výše uvedenou směrnicí; d) cíl zajistit lepší ochranu fyzické integrity uživatelů uvedených výrobků neospravedlňuje členské státy při ukládání požadavků lišících se od těch, jež stanovuje zmíněná směrnice; e) články 3, 5, 6 a 7 směrnice Rady 77/728/EHS stejně jako článek 9 ve spojení s výše zmíněnými ustanoveními mají přímý účinek; tyto účinky nastávají uplynutím lhůty stanovené v článku 12, to znamená dne 9. listopadu III Ú s t n í č ást ř ízení Na jednání dne 25. ledna 1979 byla vyslechnuta ústní vyjádření obžalovaného v původním řízení, T. Rattiho zastoupeného panem De Falcem; Rady zastoupené právním poradcem panem Fornasierem; Komise zastoupené právním poradcem panem Alessim. T. Ratti odpověděl na otázku položenou Soudním dvorem, že je prakticky nemožné vyvážet výrobky Silvam nesoucí na nádobách etikety vyhovující italskému zákonu. Generální advokát předložil své stanovisko na jednání dne 20. února Právní otázky: 1 Usnesením ze dne 8. května 1978 došlým kanceláři Soudního dvora dne 21. června 1978 položil Okresní soud v Miláně (Pretura Penale de Milan) podle článku 177 Smlouvy o EHS Soudnímu dvoru několik předběžných otázek týkajících se výkladu dvou směrnic Rady o sbližování právních a správních předpisů členských států, a to směrnice Rady 73/173/EHS ze dne 4. června 1973 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných přípravků (rozpouštědel) (Úř. věst. L 189, s. 7) a směrnice Rady 77/728/EHS ze dne 6
7 Rozsudek ze dne 5. dubna 1979 Věc 148/78 7. listopadu 1977 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se klasifikace, balení a označování barev, laků, tiskařských barev, lepidel a podobných výrobků (Úř. věst. L 303, s. 23). Tyto otázky vyvstaly v rámci trestního řízení proti vedoucímu podniku vyrábějícímu rozpouštědla a laky, který byl obžalovaný z porušení některých ustanovení italského zákona č. 245 ze dne 5. března 1963 (Gazzetta ufficiale ze dne 21. března 1963, s. 1451), jež ukládá především producentům výrobků obsahujících benzen, toluen a xylen, aby opatřovali nádoby obsahující tyto výrobky etiketou uvádějící nejen přítomnost těchto složek, ale také jejich celkový podíl a samostatně podíl benzenu. Pokud jde o rozpouštědla, tyto právní předpisy musely být v rozhodné době pozměněny, aby byly v souladu se směrnicí Rady 73/173/EHS ze dne 4. června 1973, jejíž ustanovení musely členské státy zahrnout do svého vnitrostátního právního řádu do 8. prosince 1974, což je povinnost, kterou italská vláda nesplnila. Toto přizpůsobení by mělo za následek zrušení ustanovení italského zákona, z jehož porušení je obviněný obviněn, a v důsledku toho by došlo ke změně podmínek uplatnění trestních sankcí obsažených v uvedeném zákoně. Pokud jde o balení a označování laků, byla směrnice 77/728/EHS ze dne 7. listopadu 1977 v rozhodné době přijata Radou, ale členské státy musí na základě jejího článku 12 ve lhůtě do 9. listopadu 1979 přijmout právní a správní předpisy nezbytné k tomu, aby směrnici vyhověly. Provedení ustanovení této směrnice do italského vnitrostátního právního řádu musí mít také za následek zrušení ustanovení italského zákona, z jehož porušení je obviněn obviněný. Obviněný vyhověl z hlediska balení a označování rozpouštědel a laků vyrobených v jeho podniku na jedné straně ustanovením směrnice 73/173/EHS (rozpouštědla), kterou italská vláda neprovedla ve svém vnitrostátním právním řádu, a (podle rukověti) na straně druhé ustanovením směrnice 77/728/EHS (laky), jejíž provedení musí členské státy zajistit do 9. listopadu Odpovědi na předložené otázky, z nichž se první čtyři vztahují ke směrnici 73/173/EHS a pátá ke směrnici 77/728/EHS, musí umožnit vnitrostátnímu soudu rozhodnout, zda mohou být v tomto případě sankce stanovené italským zákonem č. 245 při porušení těchto ustanovení uplatněné. A Výklad směrnice 73/173/EHS Tato směrnice byla přijata na základě článku 100 Smlouvy a směrnice Rady ze dne 27. června 1967 (Úř. věst. 196, , s. 1), pozměněné dne 21. května 1973 (Úř. věst. L 167, , s. 1), o nebezpečných látkách, a to za účelem sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných přípravků (rozpouštědel). Ukázala se nezbytnost této směrnice, neboť nebezpečné látky a přípravky jsou v členských státech předmětem značně se lišících právních předpisů, zejména 7
8 Rozsudek ze dne 5. dubna 1979 Věc 148/78 týkajících se označování, balení a klasifikace podle stupně nebezpečnosti daných výrobků. Tyto rozdíly představovaly překážku obchodu a volného pohybu zboží a měly přímý dopad na vytvoření a fungování trhu nebezpečných přípravků, jakými jsou rozpouštědla často používaná jak při průmyslových, zemědělských a řemeslných činnostech, tak pro domácí účely. K odstranění těchto rozdílů obsahovala směrnice řadu výslovných ustanovení týkajících se klasifikace, balení a označování uvedených výrobků (čl. 2 odst. 1, 2 a 3 a články 4, 5 a 6). Pokud jde o článek 8, na nějž se vnitrostátní soud odvolává především a jenž stanoví, že v zájmu zajištění volného pohybu uvedených výrobků nesmějí členské státy zabránit, omezit nebo překážet z důvodů klasifikace, balení nebo označování v uvedení nebezpečných přípravků na trh, splňujících podmínky stanovené směrnicí, která ačkoliv stanovuje obecnou povinnost, nemá nezávislou hodnotu a je pouze nezbytnou součástí podstatných ustanovení uvedených ve výše zmíněných článcích s cílem zajistit volný pohyb zboží. Členské státy mají povinnost provést směrnici 73/173/EHS podle jejího článku 11 ve lhůtě osmnácti měsíců od jejího zveřejnění. Ke zveřejnění došlo ve všech členských státech dne 8. června Lhůta osmnácti měsíců uplynula dne 8. prosince 1974 a v okamžiku, kdy nastaly skutkové okolnosti případu, nebyla ustanovení směrnice v italském vnitrostátním právním řádu provedena. Za těchto podmínek vnitrostátní si soud, jenž shledal, že existuje zřejmý rozpor mezi právní úpravou Společenství a italským vnitrostátním právem, položil otázku, kterého ze dvou právních předpisů se lze v tomto případě dovolat a položil Soudnímu dvoru první otázku, která zní: Je směrnice Rady 73/173/EHS ze dne 4. dubna 19734, a především její článek 8, přímo použitelným ustanovením, které poskytuje jednotlivcům subjektivní práva, jež musí vnitrostátní soudy chránit? Tato otázka vyvolává obecný problém o právní povaze ustanovení směrnice přijaté na základě článku 189 Smlouvy. Z tohoto hlediska Soudní dvůr ve své ustálené judikatuře již stanovil, naposledy ve svém rozsudku ze dne 1. února 1977 vydaném ve věci 51/76 (Nederlandse Ondernemingen, Recueil 1977, s. 126), že jsou-li na základě ustanovení článku 189 právní předpisy přímo použitelné a v důsledku toho jsou vzhledem ke své povaze schopné vyvolat přímé účinky, nevyplývá z toho, že by ostatní kategorie aktů stanovených tímto článkem nikdy nemohly mít obdobný účinek. Vyloučení možnosti dotyčných jednotlivců dovolat se v zásadě povinností, jež stanoví směrnice, je neslučitelné se závazným účinkem, který připisuje směrnici článek
9 Rozsudek ze dne 5. dubna 1979 Věc 148/78 Zvláště v případech, kdy orgány Společenství přiměly na základě směrnice členské státy k určitému jednání, by byla účinnost takového aktu zeslabena, kdyby bylo jednotlivcům zabráněno dovolávat se ho soudní cestou, a kdyby bylo vnitrostátním soudům zabráněno považovat tento akt za součást práva Společenství. V důsledku toho členský stát, který ve stanovené lhůtě nepřijal prováděcí opatření uložená směrnicí, nemůže ve vztahu k jednotlivcům namítat nesplnění povinností obsažených v této směrnici jím samotným. Z toho vyplývá, že vnitrostátní soud, u něhož podal jednotlivec jednající ve shodě s ustanoveními směrnice žalobu s cílem nepoužít vnitrostátní ustanovení odporující uvedené směrnici, jež nebyla ve stanovené lhůtě provedena do vnitrostátního právního řádu členského státu, který zanedbal svou povinnost, musí vyhovět této žádosti, je-li uvedená povinnost nepodmíněná a dostatečně přesná. Na první otázku je tedy třeba odpovědět, že po uplynutí lhůty stanovené k provedení směrnice nemůže členský stát uplatnit svůj vnitrostátní zákon, který dosud nebyl upraven v souladu se směrnicí, vůči jednotlivci, jenž jednal ve shodě s ustanoveními uvedené směrnice, i kdyby tento zákon obsahoval trestní sankce. Vnitrostátní soud se druhou otázkou v zásadě táže, zda zahrnutím ustanovení směrnice o rozpouštědlech do svého vnitrostátního právního řádu může členský stát, jemuž je tato směrnice určena, nařídit přesnější a podrobnější povinnosti a omezení, nebo každopádně odlišné povinnosti a omezení od těch, jež jsou stanoveny ve směrnici, vyžadující především uvádět na nádobách údaje nevyžadované směrnicí. Ze znění článku 3 ve spojení s článkem 8 směrnice 73/173/EHS vyplývá, že na trh mohou být uvedena pouze rozpouštědla, jež splňují ustanovení této směrnice a její přílohy, a že členské státy nemají možnost zachovat současně s právní úpravou dovozu stanovenou uvedenou směrnicí odlišnou právní úpravu pro vnitřní trh. Ze systému směrnice 73/173 tedy vyplývá, že členský stát nemůže do svého vnitrostátního právního předpisu zahrnout přísnější, detailnější nebo v každém případě odlišné podmínky, než jsou podmínky stanovené výše zmíněnou směrnicí o klasifikaci, balení a označování rozpouštědel, a že tento zákaz ukládat omezení, jež nebyla směrnicí stanovena, se vztahuje na přímé uvedení výrobků na domácím trhu, jakož i na dovezené výrobky. Na druhou otázku předloženou vnitrostátním soudem je třeba odpovědět v tomto smyslu. Třetí otázkou se vnitrostátní soud táže, zda může být povinnost označit na nádobách obsahujících rozpouštědlo a určených k prodeji přítomnost benzenu, toluenu a xylenu uvedením jejich celkového podílu a samostatně podílu benzenu, na základě článku 8 zákona č. 245 ze dne 5. března 1963, považována za neslučitelnou s uvedenou směrnicí. Článek 8 zákona č. 245 ze dne 5. března 1963 stanoví povinnost je-li v rozpouštědle přítomen benzen, toluen nebo xylen, opatřit nádoby určené k prodeji etiketami 9
10 Rozsudek ze dne 5. dubna 1979 Věc 148/78 s údajem o přítomnosti těchto látek v rozpouštědle, o celkovém podílu těchto látek a samostatně podílu benzenu. Nicméně článek 5 směrnice 73/173/EHS v každém případě vyžaduje uvést na obalu čitelně a neodstranitelně výskyt látek zařazených mezi toxické podle článku 2, jakými je benzen, jakož i v některých případech uvést látky označené jako škodlivé, mezi něž patří toluen a xylen v koncentraci převyšující 5 %. Naopak není stanoven žádný údaj o samostatném ani celkovém podílu těchto látek. Vnitrostátnímu soudu je třeba odpovědět, že směrnice 73/173/EHS musí být vykládána ve smyslu, že nedovoluje vnitrostátním ustanovením ukládat, aby údaje na nádobách uvedených výrobků o přítomnosti složek přesahovaly údaje předepsané uvedenou směrnicí. Čtvrtá otázka zní následovně: Představují uvedená vnitrostátní ustanovení použitelná bez rozdílu na všechny výrobky na vnitřním trhu v každém případě překážku, zákaz nebo omezení obchodu a volného pohybu zboží, i když jsou stanovená s cílem zajistit zvýšenou ochranu fyzické integrity uživatelů uvedených výrobků? Tato otázka se vztahuje k článku 36 Smlouvy, jež připouští výjimky z volného pohybu zboží odůvodněné veřejnou bezpečností, ochranou zdraví a života lidí a zvířat. Když směrnice Společenství usilují na základě článku 100 Smlouvy o harmonizaci opatření nutných mimo jiné pro zajištění ochrany zdraví osob a zvířat a zavedení postupů Společenství pro dohled nad jejich dodržováním, odkaz na článek 36 přestává být odůvodněný, napříště musí být prováděny přiměřené kontroly a v rámci systému harmonizační směrnice musí být přijata ochranná opatření. Směrnice 73/173/EHS stanoví, že členský stát, jenž zjistil, že nebezpečný přípravek, i přesto že splňuje požadavky směrnice, představuje nebezpečí pro zdraví nebo bezpečnost, může dočasně a za dohledu Komise použít ochrannou doložku uvedenou v článku 9 směrnice postupem a způsobem stanoveným v tomto článku. Z toho vyplývá, že vnitrostátní ustanovení přesahující ustanovení uvedená ve směrnici 73/173/EHS jsou v souladu s právem Společenství pouze tehdy, byla-li přijata pouze postupy a způsoby stanovenými článkem 9 uvedené směrnice. B Výklad směrnice Rady 77/728/EHS ze dne 7. listopadu 1977 Ve své páté otázce se vnitrostátní soud táže, zda je směrnice Rady 77/728/EHS ze dne 7. listopadu 1977, a především její článek 9, bezprostředně a přímo použitelná s ohledem na povinnosti zdržet se určitého jednání uloženého členským státům ode dne zveřejnění této směrnice v případě, kdy jednotlivec jednající na základě oprávněného očekávání před uplynutím lhůty pro provedení stanovené členskému státu jednal podle ustanovení uvedené směrnice. 10
11 Rozsudek ze dne 5. dubna 1979 Věc 148/78 Předmět této směrnice je analogický tomu ve směrnici 73/173/EHS v tom, že stanoví podobnou právní úpravu pro přípravky obsahující nebezpečné látky, které jsou určeny k použití v barvách, lacích, tiskařských barvách, lepidlech a podobných výrobcích. Podle článku 12 směrnice mají členské státy povinnost provést tuto směrnici ve lhůtě 24 měsíců od jejího zveřejnění, k němuž došlo dne 9. listopadu Tato lhůta tedy dosud neuplynula a státy, jimž je směrnice určena, mají povinnost do 9. listopadu provést ustanovení směrnice 77/728/EHS do svého vnitrostátního právního řádu. Z toho vyplývá, že z důvodů vyložených ve zdůvodnění odpovědi na první otázku vnitrostátního soudu může mít směrnice, a především její článek 9, účinky popsané v odpovědi na první otázku pouze na konci stanovené lhůty a pouze v případě, že členský stát nedostojí svému závazku. Před uplynutím lhůty mají členské státy v této záležitosti volnost. Zahrnul-li členský stát ustanovení směrnice do svého vnitrostátního právního řádu před koncem stanovené lhůty, tato skutečnost nemůže mít účinek ve vztahu k ostatním členským státům. Konečně, jelikož směrnice ze své povahy ukládá povinnosti pouze členský státům, nemůže se jednotlivec dovolat zásady oprávněného očekávání před vypršením lhůty stanovené k jejímu provedení. Proto je třeba na pátou otázku odpovědět, že směrnice Rady 77/728/EHS ze dne 7. listopadu 1977, a především její článek 9, nemůže mít ve vztahu k jednotlivci, který jednal v souladu s ustanoveními uvedené směrnice před uplynutím lhůty pro provedení členským státem, žádný účinek, který by mohl být vzat v úvahu vnitrostátními soudy. K nákladům řízení: Z těchto důvodů Výdaje vzniklé Radě a Komisi Evropských společenství, které předložily Soudnímu dvoru vyjádření, se nenahrazují. Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před vnitrostátním soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. SOUDNÍ DVŮR o otázkách, které mu předložil Trestní soud v Miláně (Pretura Penale de Milan) usnesením ze dne 8. května 1978, rozhodl takto: 1) Po uplynutí lhůty stanovené k provedení směrnice nemůže členský stát uplatnit svůj vnitrostátní zákon, který dosud nebyl upraven v souladu se směrnicí, vůči 11
12 Rozsudek ze dne 5. dubna 1979 Věc 148/78 jednotlivci, jenž jednal ve shodě s ustanoveními uvedené směrnice, i kdyby tento zákon obsahoval trestní sankce. 2) Ze systému směrnice 73/173 tedy vyplývá, že členský stát nemůže do svého vnitrostátního právního předpisu zahrnout přísnější, detailnější nebo v každém případě odlišné podmínky, než jsou podmínky stanovené výše zmíněnou směrnicí o klasifikaci, balení a označování rozpouštědel, a že tento zákaz ukládat omezení, jež nebyla směrnicí stanovena, se vztahuje na přímé uvedení výrobků na domácím trhu, jakož i na dovezené výrobky. 3) Směrnice 73/173 musí být vykládána ve smyslu, že nedovoluje vnitrostátním ustanovením ukládat, aby údaje na nádobách uvedených výrobků o přítomnosti složek přesahovaly údaje předepsané uvedenou směrnicí. 4) Vnitrostátní ustanovení přesahující ustanovení uvedená ve směrnici 73/173/EHS jsou v souladu s právem Společenství pouze tehdy, byla-li přijata pouze postupy a způsoby stanovenými článkem 9 uvedené směrnice. 5) Směrnice Rady 77/728/EHS ze dne 7. listopadu 1977, a především její článek 9, nemůže mít ve vztahu k jednotlivci, který jednal v souladu s ustanoveními uvedené směrnice před uplynutím lhůty pro provedení členským státem, žádný účinek, který by mohl být vzat v úvahu vnitrostátními soudy. 12
ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA 4. prosince 1974 *
CS ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA 4. prosince 1974 * Veřejný pořádek Ve věci 41/74, jejímž předmětem je žádost předložená Soudnímu dvoru na základě článku 177 Smlouvy o EHS High Court of Justice, Chancery Division,
Věc C-212/04. Konstantinos Adeneler a další v. Ellinikos Organismos Galaktos (ELOG)
Věc C-212/04 Konstantinos Adeneler a další v. Ellinikos Organismos Galaktos (ELOG) [žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Monomeles Protodikeio Thessalonikis (Řecko)] Směrnice 1999/70/ES - Ustanovení
ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (osmého senátu) 19. dubna 2007 *
PROFISA ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (osmého senátu) 19. dubna 2007 * Ve věci C-63/06, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES, podaná rozhodnutím Vyriausiasis administracinis
ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (třetího senátu) 29. listopadu 2007 *
ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (třetího senátu) 29. listopadu 2007 * Ve věci 068/07, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článků 68 ES a 234 ES, podaná rozhodnutím Högsta domstolen
Revidovaný překlad rozsudku Soudního dvora / Soudu prvního stupně
Odkaz: Revidovaný překlad rozsudku Soudního dvora / Soudu prvního stupně Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 16. prosince 1993, Teodoro Wagner Miret proti Fondo de Garantía Salarial, věc C-334/92,
Věc C-380/03. Spolková republika Německo. Evropský parlament a Rada Evropské unie
Věc C-380/03 Spolková republika Německo v. Evropský parlament a Rada Evropské unie Žaloba na neplatnost - Sbližování právních předpisů - Směrnice 2003/33/ES - Reklama na tabákové výrobky a sponzorství
Spojené věci C-295/04 až C-298/04. Vincenzo Manfredi a další v. Lloyd Adriatico Assicurazioni SpA a další
Spojené věci C-295/04 až C-298/04 Vincenzo Manfredi a další v. Lloyd Adriatico Assicurazioni SpA a další (žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce, podané Giudice di pace di Bitonto) Článek 81 ES Hospodářská
dvůr rozhodl předložit následující úvahy týkající se zvláštního aspektu, který souvisí se způsobem fungování soudního systému Unie.
Diskuzní dokument Soudního dvora Evropské unie o některých aspektech přistoupení Evropské unie k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod 1 Stockholmský program přijatý Evropskou radou
USNESENÍ SOUDNÍHO DVORA (pátého senátu) 11. ledna 2007 *
VOREL USNESENÍ SOUDNÍHO DVORA (pátého senátu) 11. ledna 2007 * Ve věci C-437/05, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES, podaná rozhodnutím Okresního soudu
(Text s významem pro EHP)
L 345/68 Úřední věstník Evropské unie 23.12.2008 SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2008/112/ES ze dne 16. prosince 2008, kterou se mění směrnice Rady 76/768/EHS, 88/378/EHS, 1999/13/ES a směrnice Evropského
ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne 30. června podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES o odpovídající ochraně osobních údajů v Argentině
ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 30. června 2003 podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES o odpovídající ochraně osobních údajů v Argentině (Text s významem pro EHP) (2003/490/ES) KOMISE EVROPSKÝCH
ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (čtvrtého senátu) 3. května 2007 *
COLOR DRACK ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (čtvrtého senátu) 3. května 2007 * Ve věci C-386/05, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článků 68 ES a 234 ES, podaná rozhodnutím
Stanovisko č. 2/2018. k návrhu seznamu příslušného dozorového úřadu Belgie, který obsahuje
Stanovisko sboru (podle článku 64) Stanovisko č. 2/2018 k návrhu seznamu příslušného dozorového úřadu Belgie, který obsahuje operace zpracování podléhající požadavku na posouzení vlivu na ochranu osobních
2006L0008 CS 13.02.2006 000.001 1
2006L0008 CS 13.02.2006 000.001 1 Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah B SMĚRNICE KOMISE 2006/8/ES ze dne 23. ledna 2006, kterou
Konference na téma Systém CEN v oboru stavebnictví dubna Pondělí, 25. dubna h.
Konference na téma Systém CEN v oboru stavebnictví 2005 25. 26. dubna 2005 Pondělí, 25. dubna 2005 16.00 h. Úloha evropských norem v oblasti podpory Směrnice o veřejných zakázkách RA Ulrich Paetzold Generální
EVROPSKÁ KOMISE. V Bruselu dne 15.12.2009 KOM(2009)671 v konečném znění 2009/0179 (NLE) Návrh NAŘÍZENÍ RADY
CS CS CS EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 15.12.2009 KOM(2009)671 v konečném znění 2009/0179 (NLE) Návrh NAŘÍZENÍ RADY kterým se dočasně odnímá zvláštní pobídkový režim pro udržitelný rozvoj a řádnou správu
DŮLEŽITÉ PRÁVNÍ UPOZORNĚNÍ: Informace na této stránce podléhají prohlášení o vyloučení odpovědnosti a záruk a jsou chráněny autorským právem
DŮLEŽITÉ PRÁVNÍ UPOZORNĚNÍ: Informace na této stránce podléhají prohlášení o vyloučení odpovědnosti a záruk a jsou chráněny autorským právem USNESENÍ SOUDNÍHO DVORA (pátého senátu) 11. ledna 2007 (*) Článek
R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
5 A 158/2001-115 5 A 158/2001 100 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Příhody a soudců JUDr. Miluše Doškové
SN 1316/14 rs/mv/kno 1 DG D 2A LIMITE CS
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 30. ledna 2014 (05.02) (OR. en) Interinstitucionální spis: 2013/0268 (COD) SN 1316/14 LIMITE POZNÁMKA Předmět: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č..../20.., kterým se
ODŮVODNĚNÉ STANOVISKO VNITROSTÁTNÍHO PARLAMENTU K SUBSIDIARITĚ
Evropský parlament 2014-2019 Výbor pro právní záležitosti 20.3.2017 ODŮVODNĚNÉ STANOVISKO VNITROSTÁTNÍHO PARLAMENTU K SUBSIDIARITĚ Věc: Odůvodněné stanovisko francouzského Senátu k návrhu nařízení Evropského
13/sv. 1 CS (67/548/EHS)
27 31967L0548 16.8.1967 ÚŘEDNÍ VĚSTNÍK EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ 196/1 SMĚRNICE RADY ze dne 27. června 1967 o sbližování právních a správních předpisů týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných
Stanovisko č. 4/2018. k návrhu seznamu příslušného dozorového úřadu České republiky, který obsahuje
Stanovisko č. 4/2018 k návrhu seznamu příslušného dozorového úřadu České republiky, který obsahuje operace zpracování podléhající požadavku na posouzení vlivu na ochranu osobních údajů (čl. 35 odst. 4
Návrh. NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č.,
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 6.10.2010 KOM(2010) 544 v konečném znění 2010/0272 (COD) C7-0316/10 Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č., kterým se zrušuje nařízení Rady (ES) č. 1541/98 o
Stanovisko č. 3/2018. k návrhu seznamu příslušného dozorového úřadu Bulharska, který obsahuje
Stanovisko č. 3/2018 k návrhu seznamu příslušného dozorového úřadu Bulharska, který obsahuje operace zpracování podléhající požadavku na posouzení vlivu na ochranu osobních údajů (čl. 35 odst. 4 obecného
Výbor pro právní záležitosti SDĚLENÍ ČLENŮM (53/2011)
EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro právní záležitosti 16. 6. 2011 SDĚLENÍ ČLENŮM (53/2011) Věc: Odůvodněné stanovisko Poslanecké sněmovny Italské republiky k návrhu nařízení Evropského parlamentu a
Stanovisko č. 5/2018. k návrhu seznamu příslušného dozorového úřadu Německa, který obsahuje
Stanovisko č. 5/2018 k návrhu seznamu příslušného dozorového úřadu Německa, který obsahuje operace zpracování podléhající požadavku na posouzení vlivu na ochranu osobních údajů (čl. 35 odst. 4 obecného
EVROPSKÁ KOMISE. V Bruselu dne 23.6.2011 KOM(2011) 377 v konečném znění 2011/0164 (NLE) Návrh SMĚRNICE RADY
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 23.6.2011 KOM(2011) 377 v konečném znění 2011/0164 (NLE) Návrh SMĚRNICE RADY kterou se mění směrnice 76/768/EHS týkající se kosmetických prostředků za účelem přizpůsobení
NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 216/96. ze dne 5. února 1996,
NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 216/96 ze dne 5. února 1996, kterým se stanoví jednací řád odvolacích senátů Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ, s ohledem
Disciplinární řád pro studenty Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze
Disciplinární řád pro studenty Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze Článek 1 Disciplinární řád pro studenty Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze
ZÁKON. ze dne , kterým se mění zákon č. 191/2012 Sb., o evropské občanské iniciativě. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
V l á d n í n á v r h ZÁKON ze dne... 2013, kterým se mění zákon č. 191/2012 Sb., o evropské občanské iniciativě Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 191/2012 Sb., o evropské
STANOVISKO EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY. ze dne 3. prosince 2004
CS STANOVISKO EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY ze dne 3. prosince 2004 na žádost České národní banky k návrhu zákona, kterým se mění zákon o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích
Výbor pro právní záležitosti SDĚLENÍ ČLENŮM (89/2011)
EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro právní záležitosti 21.11.2011 SDĚLENÍ ČLENŮM (89/2011) Věc: Odůvodněné stanovisko Národní rady Slovenské republiky týkající se návrhu nařízení Evropského parlamentu
Č. Strana Datum M1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1021/2013 ze dne 9. října 2013
2001L0111 CS 18.11.2013 001.001 1 Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah B SMĚRNICE RADY 2001/111/ES ze dne 20. prosince 2001 o některých
Závěr č. 88 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne
Příloha č. 2 k zápisu z 26. 3. 2010 MINISTERSTVO VNITRA Poradní sbor ministra vnitra ke správnímu řádu Závěr č. 88 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 26. 3. 2010 - Výklad
U S N E S E N Í. t a k t o : Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.
č. j. 4 Ao 1/2007-43 U S N E S E N Í Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové a JUDr. Petra Průchy v právní věci navrhovatele: N.
DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD VYSOKÉ ŠKOLY EKONOMIE A MANAGEMENTU
DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD VYSOKÉ ŠKOLY EKONOMIE A MANAGEMENTU Disciplinární řád upravuje postup při projednávání disciplinárních přestupků a ukládání sankcí studentům Vysoké školy ekonomie a managementu. Disciplinární
R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
1 Azs 212/2016-36 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců JUDr. Marie Žiškové a JUDr. Filipa
DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD FAKULTY STAVEBNÍ VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V BRNĚ PRO STUDENTY
DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD FAKULTY STAVEBNÍ VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V BRNĚ PRO STUDENTY DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD FAKULTY STAVEBNÍ VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V BRNĚ PRO STUDENTY Datum vydání: 11. 4. 2017 Za věcnou stránku
Aktuální právní informace
Aktuální právní informace Únor 2012 Novela zákona o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů: posílení ochrany spotřebitele ve sporech ze spotřebitelských smluv Dne 1.4.2012 vstoupí v účinnost významná
Přijato dne 4. prosince Přijato
Stanovisko č. 25/2018 k návrhu seznamu příslušného dozorového úřadu Chorvatska, který obsahuje operace zpracování podléhající požadavku na posouzení vlivu na ochranu osobních údajů (čl. 35 odst. 4 obecného
2003D0508 CS
2003D0508 CS 30.11.2009 002.001 1 Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah B ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 7. července 2003, kterým se přijímají
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VIII. volební období 173/0
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VIII. volební období 173/0 Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů,
R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
č. j. 4 Ads 19/2005-105 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh ROZHODNUTÍ RADY. o uzavření Protokolu o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti Evropským společenstvím
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 23.2.2009 KOM(2009)81 v konečném znění 2009/0023 (CNS) C6-0101/09 Návrh ROZHODNUTÍ RADY o uzavření Protokolu o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti Evropským
KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚSTAVNÍ ZÁKLADY KYBERNETICKÉ KRIMINALITY
KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚSTAVNÍ ZÁKLADY KYBERNETICKÉ KRIMINALITY MGR. RADIM VIČAR UNIVERZITA OBRANY, FAKULTA EKONOMIKY A MANAGEMENTU radim.vicar@unob.cz Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
1999L0004 CS SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 1999/4/ES ze dne 22. února 1999 o kávových a cikorkových extraktech
1999L0004 CS 11.12.2008 002.001 1 Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah B SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 1999/4/ES ze dne
Částka Předmět úpravy
Strana 5162 Sbírka zákonů č. 402 / 2011 Částka 140 402 VYHLÁŠKA ze dne 8. prosince 2011 o hodnocení nebezpečných vlastností chemických látek a chemických směsí a balení a označování nebezpečných chemických
Evropské právo a občan Prezentace pro žáky
Evropské právo a občan Prezentace pro žáky Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK 1 Evropské právo Spojeno s evropskou integrací Mezinárodní smlouvy mezi
Aarhuská úmluva. Jitka Bělohradová
Aarhuská úmluva Jitka Bělohradová 1 Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí - 3 pilíře Aarhuská úmluva 2 Přijata
ROZHODNUTÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) / ze dne 1.7.2015
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 1.7.2015 C(2015) 4359 final ROZHODNUTÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) / ze dne 1.7.2015 o systémech použitelných pro posuzování a ověřování stálosti vlastností výrobků
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 1999/4/ES ze dne 22. února 1999 o kávových a cikorkových extraktech. (Úř. věst. L 66, , s.
1999L0004 CS 18.11.2013 003.001 1 Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah B SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 1999/4/ES ze dne
(4) Konzultace mezi USA a Unií podle článku 8 a čl. 12 odst. 3 Dohody WTO o ochranných opatřeních nedospěly k uspokojivému řešení ( 2 ).
L 122/14 PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2018/724 ze dne 16. května 2018 o některých opatřeních obchodní politiky týkajících se určitých výrobků pocházejících ze Spojených států amerických EVROPSKÁ KOMISE,
Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se stanoví míra úpravy přímých plateb podle nařízení (EU) č. 1306/2013 pro kalendářní rok 2017
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 30.3.2017 COM(2017) 150 final 2017/0068 (COD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se stanoví míra úpravy přímých plateb podle nařízení (EU) č. 1306/2013 pro
Právní záruky ve veřejné správě
Právní záruky ve veřejné správě Spravedlivé správní řízení (Správní řízení v kontextu čl. 6 Evropské úmluvy) olga.pouperova@upol.cz Struktura přednášky: Čl. 6 Evropské úmluvy 1) Vztahuje se na správní
VYHLÁŠKA. ze dne 8. prosince 2011
402 VYHLÁŠKA ze dne 8. prosince 2011 o hodnocení nebezpečných vlastností chemických látek a chemických směsí a balení a označování nebezpečných chemických směsí Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví
CS Jednotná v rozmanitosti CS A8-0046/92. Pozměňovací návrh. Sylvie Goddyn za skupinu ENF
21.10.2015 A8-0046/92 92 Bod odůvodnění 8 (8) Na vitaminy, minerální látky a jiné látky, které jsou určené k použití v doplňcích stravy nebo které mají být přidávány do potravin, včetně počáteční a pokračovací
Rada Evropské unie Brusel 11. dubna 2017 (OR. en)
Rada Evropské unie Brusel 11. dubna 2017 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2017/0078 (NLE) 8078/17 FISC 78 ECOFIN 274 PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět: PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY, kterým se Italské
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU)
19.6.2014 L 179/17 NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. 664/2014 ze dne 18. prosince 2013, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012, pokud jde o stanovení symbolů
Rozdílová tabulka návrhu předpisu ČR s legislativou EU
Rozdílová tabulka návrhu předpisu ČR s legislativou EU Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém
ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (prvního senátu) 13. ledna 2005 *
ROZSUDEK ZE DNE 13. 1. 2005 - VĚC C-174/02 ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (prvního senátu) 13. ledna 2005 * Ve věci C-174/02, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES,
Rozdílová tabulka návrhu právního předpisu ČR s předpisy EU. Ustanovení (čl., odst., písm., bod, apod.) 32005L0029 Článek 5
Rozdílová tabulka návrhu právního předpisu ČR s předpisy EU Ustanovení (část,, odst., písm., apod.) Bod 4 V 2 odst. 1 se písmeno b) zrušuje. Navrhovaný právní předpis Obsah Celex č. Zrušuje se ustanovení
3 Ads 102/ Důchodové pojištění: žádost o přiznání invalidního důchodu; rozlišování mezi plným a částečným invalidním důchodem
www.iudictum.cz Exportováno: 7. 2. 2017, 09:46 3 Ads 102/2006 - Důchodové pojištění: žádost o přiznání invalidního důchodu; rozlišování mezi plným a částečným invalidním důchodem 28. 2. 2007, Nejvyšší
Rada Evropské unie Brusel 26. července 2017 (OR. en)
Rada Evropské unie Brusel 26. července 2017 (OR. en) 11526/17 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Evropská komise Datum přijetí: 24. července 2017 Příjemce: Č. dok. Komise: D050725/02 Předmět: Generální sekretariát
ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (velkého senátu) 13. prosince 2005 *
SEVIC SYSTEMS ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (velkého senátu) 13. prosince 2005 * Ve věci C-411/03, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES, podaná rozhodnutím Landgericht
Tisk 801 pozměňovací návrh
Tisk 801 pozměňovací návrh Text pozměňovacího návrhu 1. V části druhé (změna trestního řádu) se za novelizační bod 4 vkládá nový novelizační bod 5, který zní: 5. V 202 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje
ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (prvního senátu) 15. září 2005*
ROZSUDEK ZE DNE 15. 9. 2005 - VĚC C-140/04 ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (prvního senátu) 15. září 2005* Ve věci C-140/04, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES,
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 3.8.2009 KOM(2009) 415 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE o provádění směrnice 2002/15/ES o úpravě pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2002/74/ES. ze dne 23. září 2002,
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2002/74/ES ze dne 23. září 2002, kterou se mění směrnice Rady 80/987/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se ochrany zaměstnanců v případě
13452/06 jfi/zb/mj 1 DG C I
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 2. října 2006 (06.10) (OR. en) 13452/06 Interinstitucionální spis: 2004/0248 (COD) COMPET 254 CODEC 1018 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Č. návrhu Komise:
Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 10.1.2012 KOM(2011) 938 v konečném znění 2011/0465 (COD)C7-0010/12 Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o některých postupech pro používání Dohody o stabilizaci a přidružení
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 390/1
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období 390/1 Stanovisko vlády k návrhu poslanců Zuzky Bebarové Rujbrové, Stanislava Grospiče, Zdeňka Ondráčka, Jaroslava Borky a Soni Markové
Nejvyšší soud. Burešova Brno. prof. JUDr. HELENA VÁLKOVÁ, CSc. V Praze dne Čj. MSP-744/2014-OD-SPZ/3
prof. JUDr. HELENA VÁLKOVÁ, CSc. MINISTRYNĚ SPRAVEDLNOSTI ČR V Praze dne 9.1.2015 Čj. MSP-744/2014-OD-SPZ/3 Nejvyšší soud Burešova 20 657 37 Brno Obv. A. K. stížnost pro porušení zákona Příloh: tr. spis
ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
2Ad 72/2010-16 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Balejovou v právní věci žalobkyně L.Š., proti žalovanému Krajskému úřadu Jihočeského
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /... ze dne ,
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 4.9.2017 C(2017) 5467 final NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /... ze dne 4.9.2017, kterým se stanoví vědecká kritéria pro určení vlastností vyvolávajících narušení
XT 21004/18 ADD 1 REV 2 1 UKTF
Rada Evropské unie Brusel 29. ledna 2018 (OR. en) XT 21004/18 ADD 1 REV 2 BXT 5 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předmět: Generální sekretariát Rady Delegace PŘÍLOHA ROZHODNUTÍ RADY, kterým se doplňuje rozhodnutí
Doplňkový řád 1. Kapitola I - Dožádání (články 1 až 3)...000. Kapitola II - Bezplatná právní pomoc (články 4 a 5)...000
Doplňkový řád 1 Obsah Kapitola I - Dožádání (články 1 až 3)...000 Kapitola II - Bezplatná právní pomoc (články 4 a 5)...000 Kapitola III - Oznámení o porušení přísahy svědky a znalci (články 6 a 7)...000
1993R0315 CS
1993R0315 CS 07.08.2009 002.001 1 Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah B NAŘÍZENÍ RADY (EHS) č. 315/93 ze dne 8. února 1993, kterým
SOUDNÍ DVŮR EVROPSKÉ UNIE
28.5.2011 Úřední věstník Evropské unie C 160/1 IV (Informace) INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE SOUDNÍ DVŮR EVROPSKÉ UNIE Následující text nahrazuje informativní sdělení zveřejněné
ODŮVODNĚNÉ STANOVISKO VNITROSTÁTNÍHO PARLAMENTU K SUBSIDIARITĚ
Evropský parlament 2014-2019 Výbor pro právní záležitosti 19.5.2016 ODŮVODNĚNÉ STANOVISKO VNITROSTÁTNÍHO PARLAMENTU K SUBSIDIARITĚ Věc: Odůvodněné stanovisko polského Sejmu týkající se návrhu směrnice
1 Předmět úpravy. 2 Stanovení Seznamu a způsobu jeho používání, obecných postupů a konvenčních výpočtových metod
VYHLÁŠKA ze dne 20. dubna 2004, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, týkající se klasifikace, balení a označování nebezpečných
Nařízení (ES) č. 1239/95 se mění takto: Oddíl 1. Žádosti o nucenou licenci. a) označení žadatele a odpůrce držitele dané odrůdy jako účastníků řízení;
1.7.2005 Úřední věstník Evropské unie L 170/7 NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1002/2005 ze dne 30. června 2005, kterým se mění nařízení (ES) č. 1239/95, pokud jde o udělování nucených licencí a o pravidla pro
ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (třetího senátu) 7. září 2006 *
HEGER ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (třetího senátu) 7. září 2006 * Ve věci C-166/05, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES, podaná rozhodnutím Verwaltungsgerichtshof
Příloha usnesení vlády ze dne 17. února 2016 č. 147
Příloha usnesení vlády ze dne 17. února 2016 č. 147 Vyjádření vlády České republiky k návrhu Obvodního soudu pro Prahu 1 na zrušení ustanovení 3 odstavce 1 písmeno b), 3 odstavce 3, 5 odstavce 1 a 7 odstavce
bez přechodného období stanoveného v dohodě o vystoupení 3 a bez ustanovení týkajících se zboží uvedeného na trh obsažených v dohodě o vystoupení.
EVROPSKÁ KOMISE GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO VNITŘNÍ TRH, PRŮMYSL, PODNIKÁNÍ A MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY Brusel 6. března 2019 OTÁZKY A ODPOVĚDI S OHLEDEM NA VYSTOUPENÍ SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ Z EVROPSKÉ UNIE TÝKAJÍCÍ
Článek 1 Všeobecná ustanovení. Článek 2 Disciplinární přestupek a sankce
D I S C I P L I N Á R N Í ŘÁD P R O S T U D E N T Y F A K U L T Y I N F O R M A T I K Y A S T A T I S T I K Y V Y S O K É Š K O L Y E K O N O M I C K É V P R A Z E Článek 1 Všeobecná ustanovení Disciplinární
Návrh ROZHODNUTÍ RADY
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 7.3.2019 COM(2019) 102 final 2019/0051 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie v rámci Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku,
EVROPSKÁ KOMISE GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO VNITŘNÍ TRH, PRŮMYSL, PODNIKÁNÍ A MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY Brusel 1. února 2019 OTÁZKY A ODPOVĚDI TÝKAJÍCÍ SE VYSTOUPENÍ SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ Z EVROPSKÉ UNIE S OHLEDEM
Konsolidované úplné znění. S t a t u t u vládního zmocněnce pro zastupování České republiky před Soudním dvorem Evropské unie
Konsolidované úplné znění S t a t u t u vládního zmocněnce pro zastupování České republiky před Soudním dvorem Evropské unie ve znění usnesení vlády č. 113 ze dne 4. února 2004 a usnesení č. 382 ze dne
Vládní návrh ZÁKON. ze dne..2018,
Vládní návrh ZÁKON ze dne..2018, kterým se mění zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto
SMĚRNICE RADY. ze dne 14. října o povinnosti zaměstnavatele informovat zaměstnance o podmínkách pracovní smlouvy nebo pracovního poměru
SMĚRNICE RADY ze dne 14. října 1991 o povinnosti zaměstnavatele informovat zaměstnance o podmínkách pracovní smlouvy nebo pracovního poměru (91/533/EHS) RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ, s ohledem na Smlouvu
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Předloha ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne [ ],
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne KOM(2007) xxx Předloha ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne [ ], kterým se stanoví, že čl. 30 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 28/0
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období 28/0 Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 191/2012 Sb., o evropské občanské iniciativě Zástupce předkladatele: ministr vnitra Doručeno
Delegace naleznou v příloze dokument D033542/02.
Rada Evropské unie Brusel 14. července 2014 (OR. en) 11888/14 ENV 672 ENT 161 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Evropská komise Datum přijetí: 11. července 2014 Příjemce: Č. dok. Komise: D033542/02 Předmět:
Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se stanoví míra úpravy přímých plateb podle nařízení (EU) č. 1306/2013 pro kalendářní rok 2016
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 22.3.2016 COM(2016) 159 final 2016/0086 (COD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se stanoví míra úpravy přímých plateb podle nařízení (EU) č. 1306/2013 pro
SPOJENÉ ÚZEMNÍ A STAVEBNÍ ŘÍZENÍ. Metodické doporučení odboru územního plánování a odboru stavebního řádu Ministerstva pro místní rozvoj NEAKTUÁLNÍ
SPOJENÉ ÚZEMNÍ A STAVEBNÍ ŘÍZENÍ Metodické doporučení odboru územního plánování a odboru stavebního řádu Ministerstva pro místní rozvoj Podle ustanovení 78 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování
Veřejnoprávní činnost 2. ročník ÚČASTNÍCI ŘÍZENÍ
ÚČASTNÍCI ŘÍZENÍ Účastníci řízení=procesní strany Účastníci řízení jsou subjekty řízení, které mají na průběh řízení zásadní vliv a kterým jsou zákonem přiznána práva a povinnosti, které jiným osobám zúčastněným
NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 859/2003. ze dne 14. května 2003,
NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 859/2003 ze dne 14. května 2003, kterým se rozšiřuje používání ustanovení Nařízení (EHS) č. 1408/71 a Nařízení (EHS) č. 574/72 na občany třetích zemí, kterých se tato ustanovení dosud
Přípustná hladina akustického tlaku a výfukový systém motorových vozidel (kodifikované znění) ***I
P7_TA(2011)0210 Přípustná hladina akustického tlaku a výfukový systém motorových vozidel (kodifikované znění) ***I Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. května 2011 o návrhu směrnice Evropského
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) /... ze dne ,
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 28.5.2018 C(2018) 3120 final PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) /... ze dne 28.5.2018, kterým se stanoví pravidla pro použití čl. 26 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady