Českoslovenští modeláři a FAI

Transkript

1

2 Podle stavebnicového výkresu fy SIG zhotovil svoji RC maketu JAK 18 PM Ladislav Houha z Vodic u Tábora. Model o vzletové hmotnosti 3500 g je poháněn motorem W ebra Speed RC 10 cm, souprava Varioprop řídí pět funkcí ^ Další pohledná,,dvacetinka s gumovým svazkem - m a k e ta letadla STALLION - je prací L. Koutného z LMK Brno IV. Má rozpětí 640 mm, hmotnost 60 g a průměrná doba letu se pohybuje kolem 80 s j RC model vozu ŠKODA 200 RS, práce Jiřího Fišera ze Slaného, je poháněn motorem OS Max 2,5 RC a ovládán proporcionální am atérskou RC soupravou se dvěma servy. Pracnost modelu s vybaveným prostorem řidiče je asi 1000 hodin K TITULNÍMU SNÍMKU V teple u kamen se příjemně přemýšlí, s čím vyrukovat v blížící se sezóně. Kolik hlav, tolik představ, jedno je ale jisté již nyní. Ruku v ruce se zlepšujícím se (sice pomalu ale jistě) materiálním zabezpečením poroste i technická úroveň modelů. Zákonitým cílem tohoto vývoje jsou maketyupoutané i řízené rádiem. Že se jim u nás daří, svědčí jednak úspěšná mezinárodní soutěž v Karlových Varech, jednak úspěchy na mezinárodních soutěžích. Důležitým předpokladem úspěchu je výběr vhodné předlohy. Tento i další problémy úspěšně zvládli B. Feigl a J. Varga z Košic-jejich upoutané makety slavné,,bosky" Avia BH-9 nejen slavily úspěchy na řadě soutěží, ale odvedly již pořádný kus práce při propagačních akcích. A Š hezkým upoutaným akrobatem létá J. Ryšavý z Varnsdorfu. Používá motor Super Tigre o zdvihovém objem u 7,5 cm. Vzletová hmotnost 1900 g je však nadměrná ^ RC model lodivodského činu Grimmershorn (plán M odelář č. 43 s) zhotovil 15ročný(!) J. Szaraz z lodnomodelarskeho klubu v Galante. Predviedol ho na výstave usporiadanej MV Zvázarmu v Bratislavě pri příležitosti osláv Dna ČSLA a 25. výročia založenia Zvázarmu

3 Českoslovenští modeláři a FAI Co je nového v CIAM FAI? To je častá otázka, již slýcháme v redakci kolem půli prosince. V povědomí leteckých modelářů-sportovců je totiž začátek prosince spojen s představou podzimního zasedání tohoto vrcholného světového orgánu pro letecké a kosmické modelářství. Podzimní zasedání komise CIAM jsou důležitá tím, že se při nich před začátkem nové sezóny jedná o návrzích na změny v pra vidlech a že z nich tedy vycházejí podklady pro další sportovní činnost. Součástí podzimních zasedání je i vytvoření mezinárodního sportovního kalendáře a volby předsednictva a řídicích orgánů. Přítomnost československých delegátů v CIAM FAI má dlouholetou dobrou tradici. Ač z nevelkého státu, patřili pro svoji aktivitu, znalosti i společenskou úroveň vždy k platným a oblíbeným členům komise. Loňské volby byly dosud největším oceněním naší účasti v CIAM: československý delegát, zasloužilý mistr sportu Otakar Šaffek, byl zvolen jejím druhým viceprezidentem. Je to nesporně další významný úspěch našeho modelářství, dosažený tentokráte nikoli ve sportu, ale v oblasti politickospolečenské. Je to pocta,s níž však je spojeno i množství práce a odpovědnosti za rozvoj modelářství, při čemž nelze pominout skutečnost, že socialistické země zastupuje ve vedení CIAM právě jen funkcionář z ČSSR. Podzimní plenární zasedání m odelářské komise (C IA M ) FAI se konalo ve dnech prosince 1976 již tradičně v budově mezinárodní letecké organizace FAI v Paříži. Jednání bylo tentokrát předznamenáno velice obsáhlou písemnou agendou o rozsahu 32 stran. Zasedání bylo přítomno 27 delegátů z jednotlivých aeroklubů členských zemí FAI a 31 dalších funkcionářů. FAI zastupoval zástupce generálního ředitele B. Larcher a sekretářka S. Prodromová. Převážná část plenárního zasedání CIAM FAI byla věnována základnímu dokumentu - sportovnímu kódu, díl 4. V agendě, kterou dostává každý aeroklub ještě před zasedáním, bylo více než 300 návrhů na změny nebo úpravy stávajících pravidel. Uvážíme-li, že k podstatným změnám smí dojít až v roce 1980, byl počet návrhů neúměrně vysoký. Tyto návrhy vycházejí ze skutečného stavu leteckého a kosmického modelářství a vcelku realisticky postihují jeho klady i nedostatky. Je pochopitelné, že nedostatky v pravidlech, které se vždy markantně projeví na MS a ME, vyvolají lavinu návrhů na úpravy a změny sportovního kódu. Jedinou cestou, jak obejít nařízení FAI, které zakazuje upravovat pravidla čtyři roky po vydání, je najít formulaci, která by dovolovala použít záchranného" výkladu o bezpečnosti, kde jedině je možné přijmout změny okamžitě. Čtyřleté zmrazení" pravidel by mělo zaručit modelářům, že nebudou muset každý rok stavět, případně podstatně měnit své modely. Rovněž tak by mělo respektování tohoto čtyřletého" pravidla zabezpečit dostatek času na pořízení dokonalého překladu sportovního kódu do národních jazyků jednotlivých členských států, aby se s ním mohli důkladné seznámit jak modeláři, tak sportovní funkcionáři. Pokud vezmeme v úvahu i naše zkušenosti, můžeme jen souhlasit s tímto opatřením. Vždyť právě v poslední době se množily stížnosti na neustálé změny pravidel a špatnou informovanost. Ještě jedna zkušenost z praxe CIAM FAI stojí za povšimnutí a za napodobení: písemné zpracovávaná agenda. I při jednání orgánů Ústřední modelářské rady Svazarmu by zavedení podobného způsobu nepochybně prospělo kezkvalitnění a zrychlení práce. V praxi CIAM toznamená, že veškeré návrhy jednotlivých národních aeroklubů, subkomisí a dokonce i předsednictva musí být zaslány určitou dobu před jednáním osobě, která připraví písemnou agendu. Agenda je pak rozeslána jednotlivým delegátům i národním aeroklubům. Při plenárními zasedání CIAM se přesně podle agendy projednají jednotlivé body v odborných podkomisích a s přihlédnutím k jejich vyjádření se při jednání pléna buďschválí, nebo zamítnou. Návrhy, které nejsou součástí agendy, se prostě vůbec neberou na vědomí. ZÁVĚRY z podzimního zasedání: Volné modely zůstávají prakticky beze změny. Neprošly francouzské návrhy na úpravu pravidel kategorie F1G Coupe d Hiver" (zvýšení hmotnosti modelu bez gumy na 90 gramů) a na přijetí pravidel větroňů A1 kategorie F1H. Škoda, že pravidla populárních,,a-jedniček byla zpracována tak trochu s francouzskou ležérností" a byla proto vrácena podkomisi ke studiu. Ještě pro zajímavost - létá se všude téměř stejně: nosná plocha 18 dm2, hmotnost 220 gramů, ale ve Francii létají maximum" z 30metrového vlečného lanka, zatímco v Norsku, Finsku a dalších státech z 50metrového. Upoutané modely se těšily - zřejmě díky loňskému MS v Utrechtu - v agéndě velké pozornosti. Nebyly však přijaty žádné úpravy stavebních pravidel. Většina návrhů se týkala týmových modelů včetně radikálních změn způsobu závodu (Francie) a zmenšení zdvihového objemu motoru na 1,5 cm2 (Holandsko). Schváleny zato byly nové úpravy pravidel týkajících se bezpečnosti u této kategorie. (Pokračování na str. 2) C O f l E P X A H H E : S CTaTta 1-2» IUbccthsi tn miyfsos 2-3» Ρ/ΫΠ- PABJIEHME: 3a jiyhiíme pery.n.tan.i b KaTeropHH F3B-T 4-5» HenponoppHOHa.ibHoe jiio6h- TejibCKOB^epBO 6» Pe3yjibTaTHBHan Moaejib xareropwh F3A Curare 7»KoHcyjibTaitnn no p/ynpaejieumo 8» MaxeTbi Moryr jieta-rb Jiymne 8-9 CAMOJlETbl: CoBeTbi HasHHatomHM MeTaTenbHbiň nnaitep FIHHflHK 10» ΓΑΜ- EHT - pe3yjibtathbhbiň naanep A2 12» Beirrep- CKne njiahepbi ΠΑΠΗΡΥΟ HMHHH-MOKH 13 C yjja : naojio-m - Mope.ib pemopxepa 14-18» MoKflyHapoflHbie copebhobamtsi no KaTeropmr C b HCCP 18 19»]Λ3- ia py6e*a 20 21» Cessna 182 Skylane - amephxahckhh cnopthbhbiň camojiet bHB.rieHHS 24, 32»M3 ncropmi abnamonerih3ma b HCP (Γ. Bymex - OKOHuaHHe) 25»PÅKETbl: Jleraew a a a Bac (b ITpťfré) PaxeTonnaH He.ibTa Karr 27» ABTOMOEM- JIH: Lancia HF Stratos )KEHE3Hb]E'.ΊΟΡΟΓΙ1 riepectpohka jiokomothbob ("tacíb 3) 30» XXI11Me>KflyHapoAHbie copebhobahh» MOgenHCTOB->Kene3HOAopo*HHKOB b 4CCP 31 T V T IJ Λ T T 1, Leilartikel 1-2 Klubsnachl i X J. l / V L, 1. richten 2-3*FERNSTEUE- RUNG: Fiir bessere Leistungen in der F3B-T Klasse 4-5» Ein nichtproportional Servo selbstgebaut 6» Curare -erfolgreiches Modell der F3A Kl. 7» RC Beratungsecke 8 * Vorbíldgetreue Modelle können noch besser fliegen 8-9»FLUGZEUGE: Rats fiir die Anfänger 10-11» Wurfgieiter Pindík 10» Erfolgreicher F1A Segler Gambit 12»Ungarische Schulgleiter Papyrusz und Mini-MOKI 13» SCHIFFE: Italienischer Hafenschlepper PAOLO-M 14-18» Internationaler Wettbewerb der C-Kl. in der ČSSR 18-19» FLUGZEUGE: Aus aller Welt 20-21» Amerikanisches Sportflugzeug Cessna 182 Skylane 22-24» Angebote 24,32» Tschechische Flugmodellbau-Historie (G. Bušek-Schluss) 25 RAUMFAHRTMODELLE: Ein grosses Schaufliegen in Prag 26-27»Boost-glider Delta Katt 27» AUTOMOBILE: Rennwagen Lancia HF Stratos 28-29»EISENBAHN: Modellumbauten (Teil 3) 30» XXIII. Wettbewerb fiir die Modelleisenbahner in der ČSSR 31 Editorial 1-2» Club v v i l A A-/11 1 o. news 2-3 RADIO CONTROL: How to get better results in the category F3B-T 4-5» Nonproportional amateur servo 6»Curare - a successful model F3A 7 RC consultation 8»Better flving scale models 8-9» MODEL AIRPLANES: Beginners' guide 10-11»Pindík- a chuck glider I0*Gambit - an A2 soarer 12»Papyrusz and Mini-MOKI - two Hungarian gliders 13» MODEL BOATS: PAOLO-M,- a tugboat 14-18»International contest in ČSSR (category C) 18-19» Around the world 20-21»Cessna 182 Skylane - an American sport airplane Advertisements 24, 32»History of the Czechoslovak model sport (by G. B u šek-completion) 25»MODEL ROCKETS: We are flying for you » Delta Katt - a boost glider 2 7»MODEL CARS: Lancia HF Stratos MODEL RAILWAYS: Conversion of traction engines (part 3) 30»International contest XXIII for the Czechoslovakian railway modelers 31 m odelář5 VYCHÁZÍ MĚSÍČNĚ 1/77 Leden-X X VIII MODELÁŘ 1/1977 1

4 Českoslovenští modeláři (Dokončeníze str. 1) M 1 Rádiem řízené modely jsgú dnes ve světě nejrozšířenéjší, a ta k 'i v jejich podkomisi pracuje nejvíce lidí. Pro složitost problematiky bylo nutné rozdělit ji ještě do skupin: akrobatické modely, termické a svahové větroně, vrtulníky, modely pro závod kolem pylonů aelektromodely. V popředí zájmu jsou však bezkonkurenčně termické větroně F3B. Létá se pochopitelné výhradně podle pravidel FAI. V neoficiálním evropském poháru létaném V roce 1976 se účastnilo celkem 214 soutěžících, kteří startovali v šesti soutěžích. Započítávaly se tři nejlepší výsledky, zvítězil R. Decker z NSR. Není bez zajímavosti, že belgický delegát v CIAM, dr. A. Herzog, se umístil jako druhý. V roce 1977 se bude započítávat i soutěž v Popradu. Nejvíce přijatých změn bylo pochopitelně v této kategorii. Nová prozatímní pravidla byla přijata i v kategorii svahového létání. Jde o kombinaci soutěží v rychlosti, ulétnuté vzdálenosti a akrobacii. V kategorii F3A - akrobatické modely - se tentokrát nic závažného neprojednávalo. Zato byla přijata nová sestava pro modely vrtulníků, která je velmi obtížná. M akety by chtěly 1být těžší. Alespoň tomu nasvědčují podané návrhy: Američané navrhovali 7 kg, Sovětský svaz 6 kg. Nebyl však přijat ani jeden návrh. Kosmické modely byly v roce 1976 značně poznamenány neuskutečněním plánovaného mistrovství světa. Protože se tato odbornost provozuje většinou v socialistických zemích, které jsou odkázány na naše motory ZVS, může se trvající nedostatek těchto motorů velmi nepříznivě projevit v dalším rozvoji. V závěru plenárního zasedání CIAM byl projednán mezinárodní sportovní kalendář a proběhly volby. Mistrovství světa pro volné modely bude v roce 1977 v červenci v Dánsku, MS pro rádiem řízené akrobatické modely, o něž se původně přihlásilo Rakousko, bude 29. června až 4. července v USA a MS term ických větroňů bude v Jižní Africe. Ve volbách se stal prezidentem opět Sandy Pimenoff z Finska, viceprezidenty pak Edwin Krill z Rakouska, Otakar Šaffek z ČSSR a John Clemens z USA. Sekretářem je John Worth (USA), technickým sekretářem A. Aarts (Holandsko), sekretářem pro francouzský jazyk P. Chausse-.bourg. P. Allnutt z Kanady je předsedou podkomise pro volný let, Američan L. Jackson předsedou podkomise pro upoutaný let, H. Ziegler ze Švýcarska předsedou podkomise pro makety, Ch. Olsen z V. Británie má na starosti podkomisi rádiem řízených modelů, O. Šaffek z ČSSR podkomisi kosmických modelů a J. Clemens z USA podkomisi výchovy a informací. V podkomisi pro rádiem řízené modely řídí kategorii termických a svahových větroňů G. Dallimerz V. Británie, kategorii vrtulníků J. Burkám z USA a kategorii,,pylon'1u. Sattler rovněž z USA. O technických změnách v pravidlech budou naši modeláři informováni prostřednictvím trenérů na letošním.imz ve Vrchlabí. V žádném případě však úpravy přijaté na loňském plenárním zasedání nenaruší soutěžní řád v roce (oš) 2 klubů kroužků oznamuje Počínaje sešitem 12/1975 přinášíme pod tímto stálým titulkem směrnice, pokyny a oznámení klubu Svazarmu, jež jsou důležité pro všechny modeláře organizované ve Svazarmu. Sledujte je ve vlastním zájmu. Pravidla FAI pro větroně třídy F3B (byla uveřejněna v Modeláři č. 8/1975) se a platností od upravují a doplňují takto: b) Změnit větu : letová hmotnost nejméně 1000 g/1 cm 'zd vit hového objemu motoru; b) Vysvětlení tohoto odstavce: Soutěžit s větroněm s pomocným motorem se muže jen u kategorie F3B-T (plní se při soutěži všechny 3 disciplíny). Pořadatel těchto soutěží je povinen v soutěžních podmínkách uvést, zda bude hodnotit větroně s pomocným pohonem samostatně nebo společně s ostatními větroni bez pohonu. V případě samostatného hodnocení větroňů s pomocným pohonem je podmínkou účast a hodnoceni nejméně tří soutěžících s větroni s pomocným pohonem (Tato úprava navazuje na změnu, která byla, publikována v Modeláři č. 4/1976.) Dr. Štěpánek Praha je středem modelářského dění v Československu. Pražská modelářská organizace patří k nejsilnějším u nás nejen početně, ale i sportovními úspěchy. Poměrně málo se však o modelářích v hlavním městě píše v této rubrice. To bylo důvodem k návštěvě na městském výboru Svazarmu. Vedoucí oddělení branných sportů Rudolf ŠPIČKA nám řekl:..modeláři jsou jedni z nejskromnějších a přitom nejaktivnějších členů naší branné organizace. Vedou kroužky mládeže, pořádají soutěže, zabezpečují řadu propagačních akcí. Je jen škoda, že hlavně vedoucí kroužků mládeže nejsou ještě dostatečně společensky doceněni. Stále se bohužel setkáváme s vedoucími hospodářskými pracpvníky, kteří činnost svých zaměstnanců hodnotí slovy:.vždyť je to jeho koníček1. Jejich aktivnější přístup a pochopení důležitosti této společensky velmi prospěšné práce by hodně prospěly k lepší realizaci usnesení ústředních orgánů o práci s mladou generací. Vždyť právě modelářství vede mladé nejen k pečlivému přístupu k práci, ale vzbuzuje v nich i pocit zodpovědnosti za kolektiv. Ve svazarmovském aparátu pracuji v různých funkcích již třináct let. Nepamatuji se, že by někdy modeláři nezajistili propagační akci, i když termíny byly mnohdy šibeniční. Nedovedu si již bez modelářů představit prvomájový průvod oslavy Mezinárodního dne dětí. Dne ČSLA. Velmi známá je i ryze modelářská propagační akce Létáme pro vás. Modeláři se vyznamenali také při I. branné spartakiádě Svazarmu v Praze Kromě vítězství v utkání leteckých a lodních modelářů stačili úspěšné vystoupit i na branném odpoledni na letišti v Letňanech. Do veškeré této činnosti se velmi aktivně zapojily i naše organizace z obcí nedávno připojených k Praze Využívám této příležitosti k poděkován všem modelářům za práci vykonanou v uplynulých pětadvaceti rocích a přeji jim hodně úspěchu v další záslužné činnosti." Odborný referent MV Svazarmu pro branně technické sporty Václav KRTEK mezitím listoval ve své dokumentací. Zjistil. že ve 39 pražských organizacích a klubech je registrováno přes 1300 členů; v tomto čísle nejsou zahrnuty stovky mladých modelářů, pracujících v kroužcích pod vedením svazarmovských instruktorů. Jenom v Praze bylo dosud vystaveno 998 sportovních licencí. Největší problémy máme při řešeni zásadních problémů. Praze chybí modelářské letiště, dráha pro RC modely automobilů, vodní plochy pro lodní modeláře Řada organizaci nemá klubovnu či dílnu, většina stávajících místností je nevyhovující - jsou převážné upraveny ze starých krámků. To vše se odráží v práci s mládeží. I přes nesporné úspěchy máme ještě v této činnosti nedostatky. Naším úkolem pro nejbhžš Automobilové modelářství 1. M-ČSSR (Bratislava )proRC modely se pojede v kategoriích: EB sen.: EB jun.; R2E; VI; V2. 2. M - ČSSR (Ostrava, ) pro dráhové modely se pojede v kategoriích A1/24; A1/32; A2/24 A2/32: A3/24; A3/32 B; C2/24: C2/ M - ČSSR pro dráhové modely - žáci se v r 1977 nekoná. Junioři jedou společně (pokud se nominují) se seniory. 4. ÚV Svazarmu udělil Liboru Putzovi čestný titul mistr sportu. 5. Pravidla pro dráhové modely (rozmnožena platná od : strana 3 - odstavec II si doplňte: Ve všech otevřených modelech musí být figurka řidiče Železniční modelářství 1. M - ČSSR (Kolín) se koná takto hodnocení modelů; výstava. Kategorie mohou být rozděleny na seniory a juniory. M - ČSSR pro žáky se v r nekoná Lodní modelářství 1. M - ČSSR (Kolín, ) se poiede v kategoriích: junioři DX: DM E (EX EH EK společně); F1 V2,5; F2 společně: F3 společné; B1 senioři DM DX; D10 2. M - ČSSR (Vsetín, ) pro stolní modely se koná v kategoriích C l; C2: C3: C4. Kategorie mohou být rozděleny na se-. niory a juniory. 3. M - ČSSR pro žáky se v r 1977 nekoná 4. ÚV Svazarmu udělil Františku Dvořáčkovi čestný titul mistr sportu 5. Na ME (NAVIGA. v Itálii. Como) získali čs modeláři 2 stříbrné a 3 bronzové medaile Zd. Novotný, tajemník ÚRMoK 2 MODELÁŘ 1/1977

5 budoucnost je tedy podstatně rozšířit počet kroužků mládeže i zlepšit práci vedoucích, aby se snížila.úmrtnost1 členů říká Václav Krtek a pokračuje: Nedílnou součástí práce pražské svazarmovské organizace je družba s městskou organizaci GST v Berlíně. Významné se na ní podílejí i modeláři. Navázali již řadu osobních kontaktů, zvítězili v řadě utkání O úspěších modelářů vědí i nadřízené orgány: u příležitosti 25. výročí založení Svazarmu byla Městská modelářská rada vyznamenána čestným odznakem Za obětavou práci I. stupně. Vyznamenána byla i řada základních organizací a jednotlivců, dokonce i nejvyšším svazarmovským vyznamenáním Za brannou výchovu." Podívejme se do několika pražských modelářských organizací Součásti 4 ZO Svazarmu v Praze 1 je Klub leteckých modelářů, o jehož činnosti napsal Alexander MIKA: Scházíme se hned vedle staropražského pivovaru U Fleků. Pivu však neholdujeme - naším společným zájmem je letecké modelářství, v poslední době pak hlavně modely RC. Je nás asi osmdesát; k tomu je třeba přičíst pět kroužku mládeže, vedených našimi členy na pražských devítiletkách Z jejich členů nám vyrůstají nadšení modeláři. Vychovali jsme z nich již pět instruktorů, kteří své vědomosti předávají dalším. Na středečních podvečerních schůzích debatujeme nad novými modely, hlavním bodem jednání ale je, kdy a kam si půjdeme v nejbližší době zalétat. Hlavně začátečníkům dává společné létání hodné - díky radám zkušenějších toho rozbijí mnohem méně. Létáme rádi s hydroplány a pořádáme pro.vodníky' i soutěž. Technické vybavení našich členů dává naději k prosazení se v této i v dalších kategoriích. Velké úspěchy sklízíme na propagačních akcích - Městská modelářská rada se může vždy spolehnout, že nás přijde' létat mnoho. Rádi přivítáme v našich řadách další, dosud neorganizované modeláře. Stačí přijít ve středu v podvečer do Křemencový ulice č. 7, nikdo nebude litovat, " O dnes největší pražské organizaci modelá- řů, o LMK Praha 4 napsal jeho náčelník Milan VYDRA: Také naše organizace přispěla svým dílem k oslavám 25. výročí založeni Svazarmu. Uspořádali jsme řadu propagačních akcí pro pionýry, svazáky i dospělé. Většinou šlo o akce více odborností, konané na plochách, jimž se modeláři vyhýbají pro jejich malé rozměry, nevhodné okolí a v neposlední řadě možnost rušení RC souprav. O to větší radost jsme měli, když se vystoupení i přes tyto překážky vydařila. Poslední akcí pro naši organizaci tak významného roku byla vánoční soutěž halových házedel, pokojových modelů a.oříšků' v hale TJ Bohemians. Po celý rok jsme se věnovali výcviku začátečníků v několika kroužcích, pracujících převážné v klubové dílně. Kromě toho jsme se zaměřili na účast na veřejných i mistrovských soutěžích S tím je spojena i značná administrativní práce, kterou pro klub vykonávají jednotlivci, pečující o jednotlivé kategorie. Když se k tomu přičtou ještě soutěže pořádané naším klubem, je té práce tolik, že rok se zdá krátkým. Po skončení hlavní sportovní sezóny pořádáme tréninkové létání, klubové soutěže a přebory, aby si zalétali i ti, kteří zatím nemají na soutěž vyššího řádu. Podzimní nemodelářské počasí nás také upozorňuje, že je čas k hodnocení celoroční práce i k brigádám na úpravě dílny K tomu všemu je třeba dobré party, táhnoucí za jeden provaz Snad se nám daří v tomto směru dost, spokojeni ale nejsme a nebudeme. Kolektiv utužujeme každoroční společnou dovolenou na letišti ve Strakonicích, pořádanou ve spolupráci s tamními modeláři, V letošním roce oslaví náš klub čtvrtstoletí činnosti. V souvislosti s tímto jubileem máme ovšem mnoho plánů, hlavně se však budeme i nadále věnovat mladým. Parta z leteckomodelářského klubu Svazarmu v Praze 4 si dala pro příští rok zase náročnější úkoly. Chce, aby ti, kteří před pětadvaceti léty začínali,na čtyřce s modelářstvím, mohli být na své nástupce»»rdí. V Praze 6-Suchdole pracuje ZO Svazarmu 613, o níž píše předseda Jiří HORčlčKA: Naše základní organizace má 65 členů z nichž polovinu tvoří mládež. Diky pochopen stranických orgánů, národního výboru, ředitelství školy Mikoláše Alše a v neposlední řadě OV Svazarmu máme klubovnu a dobře vybavenou dílnu, v níž pracuje pětadvacetičlenný kroužek mládeže, úspěšné vedený již několik let soudruhy Mullerem, Herzmanem a Ponkem. V našem klubu jsou velmi oblíbené přednášky s besedami a promítáním diapozitivů které připravují naši členové Jiří Kalina mg V. Popelář a J. Kuneš starší. Tito dlouholetí reprezentanti ČSSR a českoslovenští i světoví rekordmani se rozdělují o své zkušenosti s mladšími což se projevuje na jejich výkonech. Letos byl nejúspěšnější automobiloví modeláři: junior Jan Kuneš vybojoval pět titulů mistr ČSSR V Muller dva a junior Petr Popelář obsadil pěkné druhé místo na mistrovství ČSSR. Z aktivity mladých vznikla propagační akce k Mezinárodnímu dni dětí.jezdíme pro děti pořádaná na Letenské pláni v Praze. Letečtí modeláři zahajují tradičně sezónu soutěži k výročí osvobození ČSSR Rudou armádou, během roku pořádají tři další veřejné soutěže. V roce 1971 jsme obdrželi titul vzorná organizace. V úspěšné práci chceme pokračovat i nadále. Naše hlavní poslání vidíme v práci s mládeží. Tu získáváme na propagačních vystoupeních při různých příležitostech Bohužel ne vždy však dokážeme mladé udržet trvale ve Svazarmu. Máme na tomto poli v budoucnu ještě mnoho práce. Klub raketových modelářů Svazarmu Praha 7 patří k nejstarším v této odbornosti u nás Nyn je jeho předsedou ing. Vladimir MILBAUER Ještě v nedávné minulosti jsme se věnoval hlavně sportu - málokterá organizace se muže pochlubit tím, že v jejích řadách jsou čtyři mistr světa. I u nás se ale začal projevovat generační problém atak jsme se pustili do práce s mládeži. Dnes máme tři kroužky, v nichž pracuje nékci'k desítek kluků. Objevili jsme mezi nimi i nékc. x talentů. Práce se nám začínala dařit když přišla zpráva, že se přestaly vyrábět raketové motory. Vedoucí kroužků tedy zatím improvizují stav s chlapci házedla atp. Doufám, že odpovědné orgány jsou si tohoto stavu vědomy a snaží se o nápravu stávající situace. Kromě sportovních úspěchů vešel naš klub do povědomí mnoha lidi pořádáním propagačn akce Létáme pro vás na Letenské pláni v Praze 7. Z původních skromných začátků vyrostla akce, jejíž'význam přerostl hranice hlavního města. Jedině díky zkušenosti a obětavosti nepočetného štábu organizátoru se vždy podaří zjistit, aby vše bylo tak. jak má být. V roce 1975 uspořádal náš klub po téměř desetileté přestávce mistrovství ČSR pro kosmické modely. Jeho organizační úroveň byla dobře hodnocena^a věříme, že stejné dobře se nám podaří zajistit i letošní přebor ČSR pro raketové modeláře-žáky Pro naši činnost nalézáme pochopení jak u OV Svazarmu, tak u ONV v Praze 7 a u OV Národní fronty. Bez podpory těchto institucí by neměla stovka našich členů takové podmínky pro svoji práci, jaké má v poslední době. Připravil VI. HADAČ OZNÁMENÍ KLUBŮ Kroužek železničních modelářů při ZO ZSC n. p Rohožník zahájil svoji činnost. Jeho vedoucím je Dezider Ladáni, Sídliště ZSC 384 D/29, Rohožník, okres Senica nad Myjavou. Kroužek železničních modelářů ZO v Bytči zahájil svou činnost při MsDPaM dnem Vede jej Adalbert Jankovič, ul. Mieru 918, Bytča, okres Žilina. LMK Úpice oznamuje nový název klubu: LMK Svazarmu Rtyné v Podkrkonoší. Nový jednatel: Antonín Nývlt, Řtyně v Podkrkonoší č MODELÁŘ 1/1977 3

6 I I I ( I ( ( ( R C )» I I I I I Zdomácní u nás kategorie F3B-T? Zavedení nové mezinárodní kategorie větroňů F3B-T přijali naši modeláři vlídně, ale rezervované. Vyplývá to z malého počtu soutěží, uskutečněných v minulé sezóně. Zde se ukázali slovenští větroňáři jako progresivnější, neboť u nich se tato kategorie ujala více. Nebudeme si namlouvat, že jak organizování, tak létání soutěže v této kategorii, je modelářská selanka. Naopak, je to dost,,tvrdý chleba'1. Ale to je právě na tom to lákavé. Ostatně, ti, kdož se spokojí s modelem, který,,nějak" letí a je ochoten nějak" se dát přivést do blízkosti vzletu, se stejně soutěží nezúčastňují. Za dvě sezóny, co jsou pravidla F3B-T známa, už byly nasbírány některé zkušenosti jak s pořádáním soutěží, tak s taktikou létání a už se krystalizují názory na optimální model, i když jsou často dosti protichůdné. Organizace soutěže je náročná, ale při zodpovědném přístupu funkcionářů je možné ji dobře zvládnout. Podmínkou je také vhodný terén. Ukazuje se, že není nutné, aby všichni funkcionáři rozuměli všemu dění při soutěži. Musí však dokonale ovládat právě svoji funkci. Nejdůležitější osobou je startér; na jeho organizačních schopnostech, přehledu a schopnosti rychlého a správného rozhodováni závisí spád a úspěch celé soutěže. Jinak stačí 8 časoměřičů a několik dalších funkcionářů, kteří vydávají a přijímají vysílače, sbírají a vyhodnocují výsledky, dbají na dodržování pravidel (kontrola modelů, délky šňůr atd.). Úloha A se dá létat na čtyřech startovištích: je pak třeba vytýčit čtyři přistávací kruhy. Úloha B se může létat na dvou startovištích, při čemž pro přehlednost je výhodné, když modely nevzlétají současně, ale v přibližně pravidelných intervalech střídavé na jednom a druhém startovišti. Úloha C, která jde nejrychleji, se zpravidla létá na jednom startovišti. Soutěž kategorie F3B-T, pokud je obsazena alespoň trochu vyrovnanými účastníky, je dramatická od začátku do konce. Pořadí se dá těžko tipovat a často dochází k nečekaným zvratům. Hodně se dá získat taktikou a technikou pilotáže, ale ještě více se tím dá ztratit. Rozdílnost až protichůdnost požadavků na letové vlastnosti modelu v jednotlivých úlohách napovídá, že hodně záleží i na něm. Dosavadní praxe to zatím nepotvrzuje, ale to je zřejmě značnou nevyrovnaností v soutěžní taktice i pilotním umění. Naši modeláři už získali také první mezinárodní zkušenosti. Tříčlenné družstvo ve složení V. Chalupníček, W. Rura, M. Ugray s trenérem J. Vitáskem a vedoucím ing. Schwarzem se zúčastnilo Mistrovství NDR, pořádaného ve dnech 18. až 22. srpna ve Stralsu ndu. Ze 16 soutěžících získali naši 6.. (Chalupníček), 9. (Ugray) a 10. (Rura) místo. Mimo soutěž létající J. Vitásek se umístil 11., družstvo bylo třetí (z pěti). Hlavním přínosem účasti na této soutěži bylo získání nových poznafrů co se týče způsobu létání, stavby modelů i organizování soutěží. Náš druhý zahraniční start v MLR přinesl suverénní vítězství v jednotlivcích i družstvech, ale o tom už jsme přinesli zprávu v MO 12/76. Můžeme se tedy těšit na letošní sezónu, kdy soutěží kategorie F3B-T přibylo a kdy k vyvrcholeni dojde 8. až 10. července v Popradu, kde se koná první mezinárodní soutěž u nás. Jaký model si na to postavíte? O tom už se jistě vedlo mezi modeláři mnoho diskusí i pří. při nichž různá stanoviska byla dána různou mírou zkušeností (někdy správně, někdy nesprávné interpretovaných) a znalostí. Ponechme stranou subjektivní názory bez ohledu na to, jak vznikly a z čích úst pocházejí a pokusme se najít objektivní závislosti, tak jak je poskytuje neklamná hra čísel.. Skalním praktikům a odpůrcům teorií, bychom rádi - dříve než s odporem přestanou číst - připomněli, že v dnešní době vznikají větší letadla téměř výhradně matematicky a že právě dokonalá výpočetní metoda dala plachtařům profily, které velmi výrazně zlepšily výkony větroňů. Naše modelyse od nich rozměrově už tolik neliší, a tak i když absolutní výpočetní hodnoty je třeba podrobit rozumné korekci, vzájemné souvislosti platí v plném rozsahu. Právě tím je cenný příspěvek, který už před téměř rokem sestavil Milan Šmejc a který čekal, až přijde jeho čas, až se o kategorii F3B-T bude zajímat více modelářů. Podle podkladů od V. Chalupnička a J. Vitáska napsal Zdeněk LISKÁ Nástin řešení modelu kategorie F3B-T Soutěžní pravidla pro RC větroně kategorie F3B přijala většina RC vétroňářů s uspokojením. Odstraňují nudný stereotyp současného způsobu soutěžení start - poletování - přistání", jejich bodovací systém do jisté míry odstraňuje míru náhodnosti v konečných výsledcích a volba úloh správněji hodnotí kvality modelu i pilota. Význam pravidel však nelze spatřovat jen v těchto hlediskách; jejich velký přínos by měl být v tom (a o to zřejmě také šlo tvůrcům pravidel), že nutně vyvolají kvalitativní vzestup v aerodynamickém i technickém řešeni modelů, nezbytný pro úspěšné absolvováni všech tří úloh jedním modelem. Zavedeni rychlosti jako jednoho z hodnotících hledisek staví konstruktéra modelu před podobný problém, jaký jsou nuceni řešit konstruktéři skutečných větroňů; optimalizovat parametry modelu tak, aby při minimální rychlosti klesání dosáhly co největší rychlosti dopředně. Pokusme se stanovit základní požadavky na model tak, jak to vyplývá z jednotlivých úloh. Úloha A; Pro dosažení času blízkého 360 s po vleku šňůrou o délce 150 m je let modelu charakterizován minimální rychlostí klesání při dopředně rychlosti převyšující rychlost větru v průběhu soutěžního letu. Úloha B: Pro dosažení co největšího počtu obletů báze o délce 150 m při maximálním čase 240 s je let modelu charakterizován rychlostí klesání omezenou předepsaným časem při maximální dosažitelné dopředně rychlosti Úloha C; Pro dosažení co nejkratšího času jednoho obletu báze 150 m je let modelu cha- Obr. 1 Úspěšně si v kategorii větroňů F3B-T vede Václav Chaluphiček z LMK Praha 6-ČSA rakterizován maximální rychlostí s prakticky libovolnou rychlostí klesání, jež je omezena pouze úhlem seřízení a z něj vyplývajícím; nároky na stabilitu a ovladatelnost modelu a schopností vzletu modelu vlekem. Vyplývá z toho, že pro zdárné absolvování všech tři soutěžních úloh potřebujeme mode vyznačující se co nejmenší rychlostí klesání při co největší dopředně rychlosti, tedy model sco nejvyšší aerodynamickou jemností. Obrazem aerodynamické jemnosti modelu je rychlostní polára [1], Pro objasněni významu aerodynamické jemnosti na letové vlastnosti modelu jsou na obr. 1 porovnány rychlostní poláry dvou fiktivních modelů při různých plošných zatíženích, jejichž parametry a profiláž se s výjimkou rozdílných štíhlostí a hodnot škod - vého odporu neliší. Porovnáním jednotlivých polár z obou skupin zjišťujeme, že pro stejne hodnoty plošného zatížení je rozdíl v nejmenš rychlosti klesání asi 14 %, pro stejné hodnoty rychlosti klesání je rozdíl v dopředně rychlosti letu kolem 15 % a že pro dosažení stejne rychlosti klesání může plošné zatížení vzrůst až o 100 %, což vede automaticky k již uvedenému zvětšeni dopředně rychlosti. Zjištěné rozdíly jsou vždy ve prospěch modelu s větší štíhlost;. Hovoří pro to i nikoli zanedbatelné porovnáni vlivu uhlu náběhu: při stejném uhlu náběhu a ve stejné skupině plošných zatíženi je rychlost klesáni takového modelu vždy menší, nebo - vzato z druhé strany - pro zachování stejných výkonů může létat s větším úhlem seřízení, což vede ke zlepšení podélné stability a tim i k celkově snazší pilotáži [2]. Z uvedeného, byť zjednodušeného rozboru, vyplývá - a dosavadní praxe to potvrzuje-že modely pro kategorii F3B-T by měly mit podstatně větší štíhlost než modely třeba kategorie f 4 MODELÁŘ 1/1977

7 ij b f - * - J i i * * J 3 = 4/ f Obr. 3 * 7 a /W m bátc150 m_ Y«13 ** M% pro t y 1 0,56 m itrc V2. plošné zatížení měnitelné pomocí výměnných závaží a díky vhodnému tvarování a celkové koncepci co nejmenší škodlivé odpory [3], Otázka použití vhodných profilu přesahuje rámec tohoto článku a byla několikrát popsána v [4]. [5] a [6], Doporučené větší štíhlosti a z nich plynoucí nároky na tuhost křídla si vyžádají profily s větší poměrnou tloušťkou (kolem 12 % u kořene) ze současného použití neklasických stavebních způsobů [7], [10], umožňujících snadnější dosažení aerodynamicky čistých tvarů zvětšení tuhosti a přesné dodržení tvaru profilu Z větší štíhlosti rovněž vyplyne požadavek na zvětšení rozměrů modelu vzhledem k nutnosti dodržení..rozumného" Reynoldsova čísla (Re) zejména v koncových částech křídla [8] Navrhneme-li model podle těchto zásad za přirozeného předpokladu dodržení všech parametrů nutných pro zachováni stability [1], [9] a opatřime-li jej profilem se známými a publikovanými aerodynamickými charakteristikami, vypočítáme podle [1] rychlostní poláry pro řadu různých plošných zatížení a z nich pak můžeme volit optimální seřízeni a hmotnost modelu pro jednotlivé soutěžní úlohy. Předpokládejme tedy, že jsme navrhli model s rychlostními polárami podle obr. 2. Pro soutěžní úlohu A je nutno dosáhnout letový čas tmax = 360 s po vleku ze 150 m šňůry; předpokládejme výšku při vypnutí modelu H = 140 m. Největší dovolená rychlost klesání pro tento případ je tedy Z poláry p 25 g dm-2 zjistíme, že to je vlastně výkonový vrchol našeho modelu, odpovídající při úhlu seřízení asi 4 dopředně rychlosti Vx = 6,32 m s- ', což umožňuje praktické použití ve větru o rychlosti do 5 m.s"1. Vidíme, že pokud neproletíme..klesákem" a pokud budeme zatáčky točit opatrně a o velkém poloměru (ostré zatáčky značně zvětšují rychlost klesáni [11]), můžeme maximum" naletět. Letíme-li však při větru o rychlosti např. 7 m.s"1, musíme zvětšit plošné zatížení na 35 g.dm"2; při seřízení asi.2 bude mít model Vy = 0,489 m.s"1 při V. = 8,36 m.s"1. V tom případě, nepodaří-li se nám najít termiku, poletíme čas nejvíce _ H _ Vv 0, s Přibližné stejného účinku s dalším malým zvětšením rychlosti bychom dosáhli při dovážení modelu na p = 40 g.dm '2 a úhlu seřízení asi 2 40 min. Rozbor úlohy B je podstatně složitější vzhledem k tomu, že se létá na uzavřené trati, jejíž osa je rovnoběžná se směrem větru Je třeba dosáhnout co největšího počtu obletů za čas 240 s. Optimální letová dráha by měla vypadat podle obr. 3. Její délka, čili skutečná dráha jednoho obleťu báze je dána vztahem 1 = 2 a + 2JTR = 2 X X 3.14 X 10 = 352,8 m pro zaokrouhleni / = 360 m. Protože při větru (o rychlosti VJ se první polovina báze letí proti větru (Vx - VJ a druhá polovina báze po větru ( Vx + Vy, dostaneme pro největší počet obletů b'ssifdm * O'30»dni tm i Obr. 2 Obr. 4 ^ n při dosažení povoleného letového času tmax vztah, zjednodušený o obtížné definovatelný vliv zatáček: Vx ~ Vv 2 1 tmax 1 2 V.+ V Po úpravě a dosazení Vx + Vv Největší přípustnou rychlost klesání pro dosažení největšího povoleného letového času zjistíme ve vztahu H ^ w = 240 = '58m S Vzhledem k zatáčkám, které musíme v průběhu úlohy proletět, opravíme Vy na 0,56 m.s"1. Z vypočítaných polár zjistíme, že při této rychlosti klesáni dosáhne náš model největší dopředně rychlosti 9,6 m.s"' při p = 40 g.dm"2 a při úhlu seřízení asi 1 Z poláry jsme tedy získali údaje pro optimální splnění úlohy B: p = 40 g.dm-2; * = 1 ; V = 9,6 m.s"1; Vy = 0,56 m.s"1. Z těchto údajů můžeme podle výše uvedeného vztahu vypočítat pro určitou rychlost větru počet obletů. Pro rychlé zjišťování počtu obletů při různých hodnotách V, a V je na obr. 4 graf, na jehož ose x je vynesena rychlost větru v průběhu letu, na ose y pak počet obletů. Průsečník hodnoty V s hodnotou V,představuje přibližně dosažitelný počet obletů při rychlosti klesání Vy = 0,56 m.s-1. Pro náš model s Vx = 9.6 m.s"1 činí počet obletů při Vv= 3 m.s"1 asi 11,5, při Vy= 6 m.s"1 asi 7,8 obletů. Takto seřízený model může prolétnout bázi teoreticky až do rychlosti větru 9 m.s"1, kdy jí proletí asi dvakrát, při čemž toto seřízení je nutno považovat za optimální. Každá další snaha o zvětšení rychlosti zvětšením plošného zatížení nebo zmenšením úhlu seřízení vede k takovému růstu Vy že vzhledem k letovému času nelze počet obletů zvýšit s výjimkou případu, kdy by rychlost klesání ovlivnilo prolétávání stoupavého proudu. Přesvědčit se o tom můžeme na obr. 4 na pomocných stupnicích počtu obletů pro Vy = 0,6 a 0,7 m.s"1 Podíl pilotáže, zejména správné prolétávání zatáček a dodržování optimální dráhy letu na úspěšném zvládnuti této úlohy je značný; trénink techniky létání je pro tuto úlohu nezbytný. (V matematických úvahách nebyl pro jasnost vzájemných souvislostí brán na zřetel vliv počáteční výšky letu; podle grafu na obr. 4 by model při Vx = 12 m.s"1za bezvětří vykonal 16obletů, což by při počáteční výšce letu 140 m vyžadovalo neskutečnou klouzavost 1:41. Model má však možnost vystoupat před zahájením úlohy. - Pozn. red.) Pro co nejlepší splnění úlohy C, tj. dosažení nejkratšího času pro jeden oblet báze, nemusíme vzhledem k povolené výšce letu a relativně krátké letové dráze dbát na rychlost klesáni modelu. Výška vleku (asi 140 m) a letová dráha «H I» i Ί 3 i (asi 330 m) povoluji teoreticky docílení klouzavého poměru 1 : 2, 36, což v případě výkonného větroně představuje poměrné strmý sestupný let (požadovaný poměr jé asi desetkrát menší než skutečná aerodynamická jemnost našeho modelu). Můžeme si proto dovolit letět s modelem při malém úhlu náběhu a s velkým plošným zatížením. Oba tyto faktory však musi být vzájemně sladěny; jejich hodnoty jsou omezeny jednak možností uskutečnit vzlet vlekem, jednak otázkami stability a řiditelnosti modelu v průběhu soutěžního letu. Protože dosažení těchto požadavků je značně závislé na celkové koncepci modelu a protože chyby v pilotáži mohou absolvování této úlohy ovlivnit ze všech tří úloh nejvíce, je nutno seřídit model při zkušebních letech v závislosti na úrovní pilotáže. Popsaný příklad a jeho porovnání s polárami modelu o malém plošném zatížení a malé štíhlosti v plné míře potvrzuje, že model kategorie F3B-T by měl mít štíhlost v rozmezí 16 až 22, plošné zatížení měnitelné v rozsahu asi 25 až 45 g.dm"2 a měl by být tvarován tak, aby hodnota škodlivého odporu klesla pod 0,010; vícekanálové proporcionální ovládání modelu je pro úspěšné absolvování těchto, soutěží téměř nezbytné. V konstrukčním řešení modelu bude nutno ve větší míře než dosud uplatnit nové technologie, zajišťující větší tuhost a tvarovou stálost jednotlivých dílů modelu i dodržení jejich geometrického tvaru. Velký význam budou mít jistě i nové profily; zejména profily s klapkou by mohly vést k podstatnému zlepšení poměrů mezi nejmenší rychlostí klesání a největší dopřednou rychlostí. Milan ŠMEJC * Literatura: [1] Musil M. - Návrh a základní výpočet RC větroně, MO 12/1967 [2] Musil M. - Stabilita a řiditelnost RC modelů letadel, MO 2-4/68 [3] Musil M. - Aerodynamická čistota modelu zlepšuje výkony, MO 3/73 [4] Musjl M.. Lepší profily, větší výkony, MO 4/71 [5] Musil M. - Nová pravidla žádají nové RC větroně, MO 9/75 [6] Hoření B. aj. - Aerodynamika opravdu modelářská, MO 3-8/74 [7] Šmejc M. aj. - Laminátová křídla, MO 10-12/73,1-3/74 [8] Heyer J. - Úvaha nad konci křídel RC větroňů, MO 12/73 [9] Šmejc M. - Grafická metoda návrhu RC modelu, MO 12/71 [10] Šmejc M. - Skelné lamináty při stavbě, modelů, MO 2-3/71 [11] M usilm.-rc plachtění v termice, MO 4/69 MODELÁŘ 1/1977 5

8 amatérské SERVO I když těžiště zájm u RC m odelářů se přesunulo zcela výrazně na p ro p o rcio n á ln í soupravy, jso u m ezi nám i ještě mnozí, pro které je nejbližším stupněm souprava neproporcionální. A oni pracují, staví m odely i RC soupravy a - nem ají serva. Jsou však schopni si je zhotovit sami, jen vědět ja k na to. O dpovědí je třeba servo, které si zh o to vil B ořivoj ČECH z Němčíc u Mladé Boleslavi. Náklady jsou nevelké (m otor sto jí 12 Kčs), strojního obrábění málo. M íry (s výjim kou spojky) jso u jen inform ativní a budou se asi m ěnit podle dosažitelných součástek. Deskami 1 a 2 z duralového plechu o tloušťce 1,5 a 1 mm a čtyřmi mosaznými svorníky M 212 s rozpěrkami z mosazných náplní do propisovací tužky 10 je sevřen motor 16. V horní desce je motor středěn v otvoru o 0 6 mm, v dolní desce je proti pootočení jištěn v otvoru s ploškou. Pastorek ozubeného převodu s deseti zuby je naražen na bubínek spojky 5. Segment 3 (72 zubů pro celý obvod) s připájeným hřídelem o 0 2 mm ze strunového drátu se pootáčí v obou deskách 0 35 na obě strany. Omezovači dorazy jsou v horní desce. Stejně je uložena 1převodová páka 4 z mosazného plechu tl. 1 mm. Vychyluje ji čep o 0 2 mm, naražený v segmentu. Axiálně jsou oba hřídele pojištěny (s vůlí 0,1 mm) kroužkem 13 se šroubem M2. Kroužek je možno také získat uříznutím části lustrové svorky. Vlásenková pružina 9 z drátu o 0 0,4 mm se třemi závity je uložena na čepu úhlové páky. Střední polohu ozubeného segmentu jistí tím, že se opírá z obou stran o čep v dolní části segmentu a o vyhnutý jazýček v horní desce. Na hřídeli motoru je otočné uložen mosazný bubínek spojky 5 s ozubeným pastorkem. Mosazný unášeč 6 se dvěma ocelovými závažími 7 je na hřídeli naražen. Závaží jsou v obvodové drážce obepnuta pružinou 8 z ocelové struny o 0 0,4 mm, zaklesnutou v radiálních otvorech o 0 1 mm. Zešikmené zámky závaží v unášeči zabraňují jejich axiálnímu posunu. Mezi bubínkem a unášečem je podložka 17, tlustá 0,2 mm. Prokluz spojky a tím i síla na ovládací páce serva se nastaví předpétím pružiny 8. Spojka se dá ještě rozměrové zmenšit podle možností přesného soustružení. Servo je v modelu upevněno prostřednictvím tří pryžových průchodek. Ozubený převod 1:7,2, modul 0,5, je upraven z kol časového relé. Použitý motor Hongkong Mabuchi odebírá při napětí 1,5 V v koncových polohách s prokluzující spojkou 750 áž 800 ma. Točivý moment na ovládací páce je za tohoto seřízení 300 pcm, při výchylce na obě strany. K napájení je možno použít monočlánků. Ještě FAJTOPROP 2 RC souprava, popsaná v loňském ročníku, vyvolala mezi modeláři velký ohlas a mnozí se pustili do sháněni součástek a do stavby. Ti zkušenější pro něž byla určena, přišli na několik chyb, které se v popisu soupravy vyskytly. Autor však nemohl zpracovat opravy dříve, neboť byl služebně mimo CSSR (viz MO 11/76, str. 9) a tak je přinášíme až teď. Těm. kterým nadělaly chyby starosti, se spolu s autorem omlouváme. Redakce OPRAVY A DOPLŇKY Na výkrese rozložení součástek přijímače chybí drátové propojky +2.4 V s R42, R45, dále +3.5 V s R19, R35. dále propojení země, 0 V (nula voltů). Dioda D2 v servozesilovači má být zapojena do kolektoru, tak jak je to na výkrese rozložení součástek. Odpor R6 v přijímači má být zapojen na +3,5 V přímo, opět podle výkresu rozložení součástek. Kondenzátor C3 v přijímači není nutný při použití kvalitního krystalu, a proto na něj není pamatováno na plošném spoji. Je-li nutné jej použít, může se umístit na spodní straně desky (ze strany spojů) nebo pod tranzistor T4: je nutno pro něj vyvrtat otvory. Odpor R12 není nutný při použití I02 se zaručenými tolerancemi parametrů, kdy vstupní proud (Ivst0) I02 stačí k dostatečnému otevření tranzistoru T5 a tento proud není nutno zvyšovat odporem R12. Proto pro něj není místo na desce přijímače. Potenciometry ve vysílači jsou typu TP 280 5k/N. Šířky pulsů ve vysílači se nastavují trimry R3, R6 - R9. Ing. Milan VEIT ANTÉNA pro přijímač Nedostatek lánek vhodných pro zhotovení antény k přijímači RC soupravy v modelu nás přivedl na jednoduchý a rychlý způsob jéjičh výroby: Z drátu CuSm o průměru asi 0.1 mm navineme 4 až 6 závitů mezi dva hřebíčky, zatlučené ve vzdálenosti asi o 5 % větší néž je požadovaná délka antény. Oba volné konce drátu spojíme třeba zkroucením. Jeden konec vzniklé smyčky navlékneme do očka upnutého ve sklíčidle ruční vrtačky a zakroutíme asi 20 otočkami. Po sejmutí se závěsů oba konce lanka propájíme (smalt nenítřeba odstraňovat pájíme-li na tabletce Acylpyrinu). Na konci lanka zavěšeném v háčku ponecháme vzniklé očko. vhodné pro zavěšení volného konce antény na kýlovku modeju pomocí gumové nitě o průřezu T x 1. mm. Popisovaná anténa je lehká, vzhledná a trvanlivá. Ing. A. Odehnal, Svitavy 6 MODELÁŘ 1/1977

9 Nemodelář by se pozastavil nad nesmyslným titulkem, kdežto modelář, a zejména ten, který se zajímá o motorové RC modely, ví, že Curare je poslední varianta úspěšné řady modelů kategorie F3A vicemistra světa Hanno Prettneraz Rakouska. Viděl jsem létat CURARE K tomu. že jsem Curare viděl létat, došlo víceméně náhodou. Nedlouho před odjezdem do Rakouska loni v záři jsem se zmínil o své plánované cestě ing. J. Havlovi, trenéru kategorie F3A a on mi poradil, že jestliže pojedu přes Klagenfurt. abych se zastavil u Prettnerů...Jsou to mílí lidé. hodně jsme si při letošním Kriteriu v Belgii popovídali." dodal. Když jsem k nim potom v Kiagenfurtu navečer přišel, nebyli Hanno a Hans (syn a otec) doma. Trénovali. Na obzoru byl totiž termín třetího ročníku,, Tournament of the Champions ' v Las Vegas v USA, kteroužto neobvyklou soutěž Hanno už dvakrát vyhrál Není divu, že by si to rád zopakoval ještě potřetí, a tak pilně trénoval. Mezitím se neméně pilně připravoval na závěrečné zkoušky na vysoké škole elektrotechnické, kterou absolvoval po vyšším vzdělání ve vědách ekonomických (taková kombinace je prý velmi výhodná). Hanno PRETTNER, jemuž je dnes asi 25 roku. se k modelářství dostal vlastně díky svému otci. Začati koncem padesátých let. napřed hlavně otec. pak i syn. Ten se už v roce 1968 ve svých 17 letech stal mistrem Korutan v kategorii F3A. Mezinárodní úspěchy pak na sebe nedaly dlouho čekat a během několika tet se Hanno zařadil mezi světovou špičku. - J u - τ π τ τ Zpočátku používal různé RC soupravy, od roku 1971 je věren značce Simprop. V současné době je to Simprop Alfa Contest, pracující v pásmu 35 MHz. Oba Prettnerové postavili asi 85 RC modelů včetně větroňů a prototypů; pozdější modely tvoří vývojovou řadu, na níž lze pozorovat nevelké změny kus od kusu až k současnému Curare. A tím jsme se dostali oklikou ke sděleni v titulku, totiž že jsem je viděl létat. Bylo to následující den odpoledne na letišti místního klubu asi 15 km za městem. Mají to docela pěkné; velká louka, asfaltová vzletová dráha (dostatečně dlouhá, ale nepříliš široká, jen pro jeden směr), klubovní budova. Vidět létat špičkového pilota je pro člověka věci znalého vždy zážitek. I když bych mu za všechny obraty nedal známku 10, byla v jeho letu vidět nejen dokonalost ovládání modelu, ale i přísná kázeň v podřízení se celkové režii letu. Zvláště mi imponovalo přistání. Přiblížení po poslední zatáčce bylo jako,,po napnutém provázku ", bez sebemenšího klonění a se zcela plynulou ztrátou výšky. Něco se mi však na modelu nezdálo; uvědomil jsem si to, až když byl ve výšce něco přes metr: chyběl mu podvozek. Než jsem to domyslel, podvozek byl venku a model dosedl do,,malého" tak, že přesné místo dotyku by bylo velmi obtížné určit. Další lety ukázaly, že to nebyla náhoda Hanno Prettner neponechává nic náhodě a před každým letem vše důležité pečlivě překontroluje. Curare je opravdu dobrý model. Létá klidně, stabilně a - co mě velmi překvapilo - dost pomalu. Motor Webra Speed s laděným tlumičem výfuku má však dostatečný výkon k tomu, aby bez znatelného poklesu rychlosti,,protáhl" model i stoupavými částmi obratů. A točí zřejmě dost, neboť od kuželů bylo nutno upustit-trhaly se odstředivou silou a tak zbyl jen malý kovový kužel ve funkci upevňovací matice vrtule (laminátová zn. Bartels), umožňující současně dobrý dotyk elektrického spouštěče. CURARE má rozpětí 1620 mm a hmotnost 3500 až 3700 g. Trup je balsový, křídlo a vodorovná ocasní plocha (VOR) z pěněného polystyrénu, potažené balsou. Trup je barevně lakován, na křidlo VOP je nažehlena fólie Super Monocote (prý jako jediná z potahových fólií neodchlipuje působením paliva). Zatahovací podvozek je mechanický zn. KDH. Na rozdíl od většiny jiných modelů nezůstávají u Curare otvory po podvozkových nohách otevřené. Na hlavních nohách jsou pevné kryty, které uzavřou zčásti' i otvor kola, za příďovou nohou se zavírají dveře. Další zvláštností je záporné vzepětí VOP, které prý má příznivý stabilizující vliv v některých obratech. Brzdicí klapky, které Prettner použil jako prvý (na modelu Sicrolly) se dobře osvědčily a staly se standardní výbavou jeho modelů. Nuže popřejme sympatickému a stále skromnému - je třeba ocenit, že mu sláva nestoupla do hlavy - Hanno Prettnerovi hodně dalších úspěchů a doufejme ve shledáni letos v Bratislavě. Rád přijede, bude-li mít včas pozvání. Má toho létání totiž moc. Text i snímky: Zdeněk LISKÁ 7

10 RC poradna DOTAZY Postavil som si jednokanálový přijímač DAVID pódia Modelára 1/75. Jeho uvádzanie do Chodu m i robí fažkosti. 1. Vstupná časf prijímača je osadená tranzistorom GF516, ktorý nemdžem zohnať. Zaujímalo by ma. aký vhodný typ tranzistora by boto možné použit' miesto GF516, připadne aké změny hodnot súčiastok by přivodila táto náhrada? 2. Aká je správná hodnota kondenzátoru C4, ked v rozpiske súčiastok sa píše o hodnotě 39 pf, ovšem z pripojenej fotografie je zretefne vidieť, že táto hodnota je 10 pf. 3. Aká má byť přibližná dlžka pripojenej antény? 4. Kondenzátor C12 podlá rozpisky súčiastok je japonský, uvedená hodnota je 10 MM. O jakú kapacitu sa jedná? 5. Akú změnu a ktorej súčiastky je třeba urobit', ked koncový tranzistor T2 (KC508) je otvorený už na samotný superreakčný šum? 6. Ako vhodné zdroje pre napájanie tohto prijímača sú uvedené miniatúrne tužkové baterie typ V před a ji dos ta ť bežne len typ Je možno použit tohto typu z hlediska kapacity a prúdoveho zaťaženia v porovnaní s typom 5070? V. Kaán, Šimonovce ODPOVĚDI 1. Na místě tranzistoru T1 lze použít typy GF505, AF139, GT322 ( 1 = 50, měřeno Pu - 120). 2. Kondenzátor mezi odbočkou cívky L1 a emitorem T1 (C5) je 39 pf, kondenzátor mezi anténou a kolektorem T1 (C4) je 10 pf. (V rozpisce je tedy chyba.) 3. Délka antény je 500 až 700 mm. 4. Kondenzátor C12 je elektrolyt 10 jif/6 V. 5. Pootevření tranzistoru T5 (občasné sepnutí vybavovače) není na závadu, pokud při zapnutí nosné vlny vysilače ustane. Přijímač má tak větší dosah. Chceme-li mu zamezit, je nutno snížit kapacitu C11 (22 k) na 15 až 10 k. 6. Baterie typu 5108 lze použít stejně jako baterie Jiří Kroulik OTÁZKA K oživováni přijímačů jsou doporučována vysokoohmová sluchátka, která se však neprodávají. K dostání jsou pouze sluchátka 2 x 75 Ω, mohu s nimi pracovat? R. Pokluda, Frýdek-Místek ODPOVĚĎ Sluchátka s odporem 75 Ω se k oživování přijímače nehodí. Můžete si však vypomoci běžným rozhlasovým přijímačem, jehož gramofonový vstup má pro tyto účely dostatečně velkou impedanci. Je třeba použit stíněný vodič. I. Zelinka OTÁZKA Je možné ve vysílači Tx Mars II zaměnit původní krystal 40,68 MHz za krystal 27,120 MHz bez jakýchkoli dalších úprav, než je tato výměna? Jestliže ne, tak s jakými úpravami. P. Vitvar, Nový Bydžov ODPOVĚĎ Změna vysílacího kmitočtu vysílače Tx Mars II ze 40,68 MHz na 27,120 MHz vyžaduje dosti značný zásah do zapojení (výměna dvou tranzistorů, čtyř kondenzátorů a převinutí cívek), takže je lépe svěřit tuto práci servisu (adresa: Modela, závod 11, Praha 6-Ruzyně, ul. 25. února 689). Modela 8 Zdeněk LISKÁ moh,,maketa je poměrná zmenšenina skutečného letadla těžšího než vzduch.. zní definice sportovního řádu FAI. A co je to model? Podle téhož řádu je to letadlo těžší vzduchu, omezených rozměrů, s motorem nebo bez motoru, které není schopno unést člověka." Je tu tedy rozdíl, a to nejen v definici, ale hlavně ve vzhledu. Bylo tomu tak vždy? Předs tavím e-li si první letadla a první modely z přelomu století, jsme ochotni tvrdit, že nikoli. V každém případě byly tehdejší modely mnohem více podobné tehdejším letadlům než dnešní soutěžní modely (s výjimkou právě maket) dnešním letadlům, i když raději budeme uvažovat jen lehká sportovní letadla. MAKETY Oba druhy létajících strojů"-letadla a modely - šly tedy každý svoji vývojovou cestou. Je to ostatně logické, na každý z nich byly čím dále, tím více kladeny jiné požadavky. Když se tak cesty rozdělily a každý druh se ocitl na jiném břehu téže řeky, vzpomněli si modeláři, že by mohli létat s maketami, ale ne s takovými, které jenom v podstatě zachová vaji tvary určitého letadla, po němž jsou pojmenovány (takové m akety" se ostatně asi stavěly stále), ale opravdu přesné zmenšeniny skutečných letadel, tak jak to říká definice na začátku tohoto článku. Vymysleli si k tomu dokonce velmi přísná pravidla, podle nichž se hodnotí jak přesnost modelu (tzv. shodnost se vzorem), jak jeho let. Je vůbec možné, aby taková přesně postavená maketa létala, když její vzor, od něhož je často na snímku na první pohled k nerozeznání, má nejméně pětinásobné rozměry a stonásobnou hmotnost i výkonnost motoru, vezmeme-li pro srovnání RC makety jako letadlům nejbližší? Ukazuje se, že to možné je, ale také že je to často velmi obtížné. Zdaleka ne všechny obtíže však plynou z podstaty věci, hodně si jich přidělají modeláři sami nedostatkem znalostí z aerodynamiky a mechaniky letu a - nebojme se to říci - často jejich ignorováním a opovrhováním jimi. Byli jsme nejednou svědky mnoha neúspěchů s maketami, jejichž původ byl zcela evidentně v neznalostech tohoto dru hu. Když se k tomu připojí ještě nedostatečné pilotní umění (u maket upoutaných a rádiem řízených), je katastrofa téměř neodvratná. Investici stovek až tisíců pracovních hodin zmařil nedostatek znalostí, jejichž nabytí by zabralo zlomek těchto hodin. Není to zbytečné? Jistěže je, ale jak tomu odpomoci? Už na samém počátku pokusů o rozbor celé problematiky se dostaneme k otázce: Proč modeláři staví makety? Zde se jistě otevírá neorané pole pro modeláře-psychologa, ale patrně i jeho šetření by ve zjednodušené formě dalo odpověď: Protože se jim makety líbí. Je to odpověď téměř stupidní, ale nepochybně pravdivá. Přirozeně vyvolá další otázku: Proč se jim líbí? Zde už nebude odpověď tak snadná a spolupráce psychologa by byla ještě potřebnější. Pravděpodobně by hovořil něco o projekci a myslel by tím více či méně podvědomou představu modeláře, že jeho maketa je vlastně skutečným letadlem, jež on řídí a letí s ním do jím vysněných dálek, zahání nebo sestřeluje nepřátelská letadla či perfektní akrobacií udivuje diváky atd., atd. Tímto na pohled zbytečným filozofováním jsme si oklikou objasnili první hledisko, které rozhoduje o zdaru či nezdaru makety: výběr vzoru. Každý modelář, který je zatížen tak silnou náklonností k maketám, že je staví (touto náklonností - jak napovídá účast diváků z řad modelářů při soutěžích maket - jsou zatíženi snad všichni modeláři), má jakýsi vnitřní vztah právě k určitému druhu letadel, možná že v extrémních případech dokonce k určitému typu. Jsem ochoten věřit, že takový maketář by raději volil půlroční vězení, než stavbu makety letadla k němuž nemá vůbec žádný vztah. Většina maketářů má samozřejmé širšízájmy a poněkud pružnější náklonnost. Těm se naskýtá bohatší výběr a je jen na nich, jak si zvolí. Vlastně nejen na nich, často je volba ovlivněna i tím, jaké podklady se jim podaří získat. Nicméně jen na nich pak závisí, zda si nevyberou špatné a jaké hlavní parametry makety si zvolí. Toto rozhodování je pak už ovlivněno jen mírou zkušeností a znalostí. Je pochopitelné, že zcela jinými hledisky se bude řídit výběr vzorů pro volně létající makety kategorie Oříšek nebo makety na gumu v měřítku 1:20 a pro makety upoutané či rádiem řízené. Přiznám se, že mám na mysli vlastně jen tu druhou skupinu; snad proto, že tam jsou nedostatky mnohem bolestivější a nezdary stojí mnohem více času a peněz. A také se tyto makety podmínkami letu více bliž letadlům. Základními měřítky pro schopnost modelu, v tomto případě makety, letět určitým režimem (který by byl v rozumném poměru ke vzoru) jsou plošné zatížení křídla (g/dm-) a zatíženi na IfTADIA

11 jednotku výkonu motoru (kg/k). Lehká sportovní dvousedadlovka s motorem o výkonu kolem 100 k má plošné zatížení kolem 55 kg/m 2, zatížení na jednotku výkonu 6 až 7 kg/k a cestovní rychlost 150 až 200 km/h. Jaké parametry by měla mít maketa? Pro realistický let by to mél být papirák", schopný bezpečného pomalého letu. Podle požadovaného rozpětí rychlostí, podle použitého profilu a trochu i podle půdorysného tvaru křidla by takový model měl mít plošné zatížení na křídle 50 až 70 g/dm 2 a 300 až 400 g na 1 cm1 zdvihového objemu motoru (i když tento vztah nevyjadřuje přesně poměr hmotností modelu k výkonu motoru, pro porovnání vyhoví). Vezmeme-li v úvahu motor o zdvihovém objemu 10 cm1, dojdeme snadným výpočtem k modelu o ploše křídla asi 60 dm-, tedy rozpětí kolem 2m a hmotnosti do 4000 g. Takovou maketu se nám asi sotva podaří postavit, většinou jsou starosti, aby se nepřekročila maximálně povolená hmotnost 5000 g i při menších rozměrech. Nezbývá tedy než cesta přijatelného kompromisu. Připustíme, ač neradí, zvětšení plošného zatížení, např. na horní hranici 80 g/dmj (a budeme to brát v úvahu při profilováni křídla) a spokojíme se se zatížením 450 g/1 cm3. Výsledkem bude model o hmotnosti 4500 g a ploše křídla 56,2 dm2. Rozměrově jsme si tedy příliš nepomohli, ale můžeme prom arnit" o 500 g více na stavbě. Usoudímeli, že máme výkonný motor a že můžeme jít na 500 g/1 cm3, tedy na maximální hmotnost 5000 g, ale nepřekročíme plošné zatížení 80 g/dm 2, dostaneme se na plochu křídla 62,25 dm2, tedy ještě k většímu modelu. Pokud by se takový model dal postavit v dovoleném limitu hmotnosti, byla by to asi nejschůdnější varianta, alespoň po letové stránce. Nač vlastně ten strach z plošného zatížení? Určitému plošnému zatížení křídla s určitým profilem, letícím určitou rychlostí, přísluší určitý úhel náběhu, má-li být splněna podmínka VLEVO: Ex-upoutaný maketář I. Kryl z Pardubického přesedlal na RC makety. Zcela správně nic nevymýšlel a jen trochu vylepšil Bo 209 Monsun ze stavebnice Graupner. Model má velmi přfjemné letové vlastnosti DOLE: Velmi pěkné létá už na začátku své kariéry Sopwith Triplane ing. P. Rajcharta z Plzně. Keni se co divit, pilot má dlouholetou praxi s létáním s upoutanými akrobatickými modely NAHOŘE: Několikanásobný vítěz mezinárodni soutěže RC maket v Karlových Varech B. Klupp z NSR může být vzorem i v práci s motorem a v pořádku, v jakém má příslušenství VLEVO: Velmi názornou ukázkou nevhodné volby vzoru je upoutaná maketa závodního letadla Caudron C 450, s níž se při MS loni ve Švédsku pokoušel létat Francouz J. Matler. rovnovážného vodorovného letu. Zvětšíme-li plošné zatížení, musíme pro udržení této rovnováhy buďto zvětšit úhel náběhu (tím zvětšíme nejen součinitel vztlaku, ale i odporu a pro dodržení rychlosti musíme zvětšit i výkon motoru), nebo zvětšit rychlost letu (k tomu opět potřebujeme větší výkon motoru). Úhel náběhu však můžeme zvětšovat jen do určité hodnotyf pak už se zastaví přírůstek součinitele vztlaku a narůstá jen součinitel odporu. Krátce nato dojde k odtrženi proudění na křídle, zejména pomůžeme-li mu vychýlením křidélek. Nejedna takto vzniklá havárie RC modelu byla připisována rušení RC soupravy slovy: Vždyť jsem tam měl pravá (či levá) křidélka a spadlo" mi to doleva (doprava)." Je třeba ještě dodat, že tam " měl také nataženou výškovku a že to " letělo pomalu, často se stojícím motorem. Proudění se utrhne dříve na té půlce křídla, kde je křidélko vychýleno dolů a po ní také model padá. Ne nadarmo se pilotní žáci učí při přiblížení- na přistání, tedy při malé rychlosti zvláště jemné pilotáži. Tento kritický letový režim se dá oddálit vhodnou profiláží křídla a jeho geometrickým zkroucením. Zejména u RC maket s křidélky musíme dbát na to, abychom zajistili jejich funkci i při malých rychlostech. Prospěje menší úhel nastavení na konci křídla (negativ), dostatečné diferencování výchylek křidélek (nahoru více, dolů méně) a profil s větším zakřivením střední čáry v koncových částech křídla. Také tvar nosové části profilu je důležitý, její příliš malý poloměr způsobuje odtržení proudění již při nevelkém úhlu náběhu. Zvláštní opatrnost je na místě u maket s křídlem o malé hloubce na konci, případně s křídlem zakončeným dosti špičatou elipsou. Dalším slabým bodem, vyskytujícím se však častěji u upoutaných maket, je poloha těžiště. Nejedna maketa předvádí zbytečné a pro ni krajně nebezpečné obraty proto, že má těžiště příliš vzadu Pro zajištění stabilního letu je třeba, aby těžiště bylo o určitou vzdálenost před neutrálním bodem letadla. Této vzdálenosti říkáme statická zásoba (viz Modelář č. 2 až 4/1968). Zmenšováním této zásoby zmenšujeme podélnou stabilitu a letadlo se stává neřiditelným. Tim jsme se dostali nenápadně k létáni maket a C6 je další ožehavé téma. Zdaleka ne všichni maketáři jsou dobrými piloty. Je to jako kletba, která tyto krásné kategorie provází už od samého počátku. Na jedné straně je v tom kus logiky - maketář věnuje všechen volný čas stavbě, na létání mu nezbyde čas. a s pracné postavenou maketou se mu pak nechce chodit trénovat. Nakonec tedy riskuje a létá téměř jenom při soutěži Nelogické na tom je naopak to, že když už věnoval tolik hodin stavbě makety, mohl by si za podstatné kratší dobu postavit laťák- a s nim cvičit létáni. Avšak ani to není ta pravá cesta,,,laťák-' je dobrý a nezbytný na získání základních návyku, ale má nesporné odlišné letové vlastnosti. Vylučovacím způsobem tedy docházíme ke způsobu, který má na první pohled jen jednu slabinu: větší pracnost. Ve skutečnosti, kdybychom sečetli hodiny strávené kolem makety(při různých druzích přístupu), by se mohl ukázat jako nejekonomičtější. Domnívám se totiž, že nejvhodnější je stavět současné dva stejné modely. Jeden jako pravou maketu, druhý tvarově totožný, ale bez jakýchkoli doplňků, které nejsou pro let a zachování vnější geometrické schodnosti potřebné. Pracnost takového modelu je pochopitelně nesrovnatelně menší, než pracnost makety a poslouží nám nejen jako tréninkový model se stejnými letovými vlastnostmi, ale i k ověření některých detailů funkčních částí, výchylek řídicích ploch atd. Předpokladem je pochopitelně stejná hmotnost modelu (bude třeba jej dovážit) a stejně výkonný motor. U RC maket by mohl byt prospěšný i stejný nátěr. Prvním letům makety by měla předcházet předletová příprava, v níž by se vzaly v úvahu hlavní parametry, ovlivňující její let. Z toho by vyšlo, co se od modelu dá očekávat a - hlavně - k jakým letovým situacím nesmí dojít. Záhy bychom měli přejít k létání podle předem pečlivě připravené režie. Při soutěži, chceme-li letět realisticky, nepoletíme většinou na plné otáčky motoru Dosti spolehlivou mírou reality letu u RC maket je úhel náklonu v zatáčkách. Nevhodná vrtule už také mnohdy znehodnotila lét jinak schopné makety Motor podává největší výkon v otáčkách, které jsou často 0 hodně vyšší než otáčky, které mu dovolí použitá vrtule. Výsledkem je nevyužitý výkon motoru a malý tah. Nebojte se použít menší vrtuli, i když se vám bude zdát, že to, co z ní kouká" z kuželu, už k ničemu není nebo že přes kryt hvězdicového motoru není vidět. Často vidíme na soutěžích, jak se maketáři potýkají s motory A při tom spolehlivost chodu motoru může být pro model hamletovskou otázkou: Být či nebýt". Ani takové šetření s časem není přiměřené k celkově vynaloženému úsilí. Vždyť umět s motorem zacházet a mít jej v dokonalém stavu a čistotě už není tak náročné. Ještě by toho bylo dost, o čem by bylo možné se zmínit, ale časopisecká forma článku má svá omezení. Makety jsou nesporné jednou z nejkrásnějších ale také nejobtižnéjších modelářských disciplin. Požitek z pěkného realistického letu může pochopit jen zasvěcenec a ten, jak známo, pro to obětuje hodné. Všichni si jistě přejeme, aby makety létaly co nejlépe, co nejrealističtéji a co nejbezpečnéji. Tento článek mohl být jen malým nástinem, jak se k tomu propracovat. Maketáři si zaslouží plné uznání; žádná pomoc jim není dost velká v porovnání s prací, již svým modelům věnují. Přáli bychom si však také, aby maket bylo více než dosud a doufáme, že pravidla pro polomakety vyvolají novou vlnu zájmu. Vždyť, ruku na srdce, čím se ze vzdálenosti pěti metrů liší dobrá polomaketa od makety! A v letu? Na pohled vůbec ne a s letovými vlastnostmi to bývá zpravidla lepší. Krásný pohled skýtají jistě 1makety RC větroňů. Doufejme, že i ty se brzy rozšíří. Nezbývá, než popřát maketářům pevnou ruku a stohy dobrých podkladů. MODELÁŘ 1/1977 9

12 ZAČÁTEČNÍKŮ Píše Zdeněk LISKÁ V minulé části této rubriky jsme si slíbili, že příště - to je tentokrát - už půjdeme s upoutaným modelem létat. Počasí na to teď v lednu a v únoru sice nebývá právě vhodné, ale často se najdou pěkné dny, kdy vysvitne slunce, není vítr a ruce bez rukavic nemrznou. Pakto asi nevydržíme a hurá ven. A právě v tom hurá bych vás rád trochu přibrzdil. Spěch a nedočkavost už byly příčinou předčasné zkázy mnoha modelů, které mohly svým majitelům poskytnout hodně potěšení a poučení. Je pochopitelné, že v zimě, kdy jsou dny krátké, není vhodné část takového,,letového" odpoledne věnovat přípravě modelu. Tu si přece můžeme udělat klidně a beze spěchu jindy, kdy na létání není ani pomyšlení a kdy budeme mít čas v případě potřeby i něco poopravit. PINDÍK házedlo do společnosti Plesová sezóna je v proudu. Mezi podniky, zahajující seriál zimních společenských radovánek, patří tradičně modelářský večírek, součást akce,, Létáme pro vás". Kromě tance a dalších kratochvílí je každoročně na jeho programu soutěž házedel,,formule 100" - o největším rozpětí 100 mm. Ač nejde o,, oficiální" kategorii, těší se rostoucí oblibě. Model postavíte za chvíli a zalátat si můžete v každé větší místnosti. Model, jehož plánek vám předkládáme, navrhnul Jiří TÁBORSKÝ, který s ním i zvítězil v loňské soutěži. Začneme kontrolou všech důležitých částí na upoutaném modelu. Co je nejdůležitější? Řeknete, že motor. Nikoli, řízení; bez běžícího motoru model klouže, s nefungujícím řízením havaruje. Je to podobné jako u auta: vysadí-li motor, jenom nedojedete tam, kam jste chtěli. Selže-li řízení, může vás to stát život. Zastáncům teorie o důležitosti motoru dáme samozřejmě za pravdu v tom, že vysadí-li motor modelu v nevhodný okamžik, může to mit za následek jeho havárii. Ale zpět k řízení. Zopakujeme si. že vše se musí pohybovat zcela lehce bez sebemenších náznaků váznutí, zadrhování a odporů. Vyzkoušíme to třeba tak, že místo řídicích drátů či lanek upevníme kousek provázku a na něj model zavěsíme. Jeho vlastní tíha musí spolehlivě stačit k tomu, aby pohybovala výškovkou v plném rozsahu výchylek. Případné nedostatky odstraňujeme raději hned. Často jsou příčinou tuhého Chodu výškovky lepidlem nebo lakem nasycené tkaninové závěsy výškového kormidla. Nemávneme nad tím rukou s poznámkou, že se to vydroli. ale uděláme to sami (u silonové tkaniny), anebo odleptáme přebytečné lepidlo acetonem či nitroředidlem (u tkaniny z přírodních vláken) a pohybujeme kormidlem tak dlouho, než ředidlo vyschne. Pak zkontrolujeme všechny spoje na řízení. Musíme si být jisti, že se nemůže nic uvolnit nebo vypadnout, že je vše dokonale zajištěno. Spojení šroubem nebo maticí, zejména svírá-li měkký materiál (dřevo), který většinou nelze utáhnout na tvrdo" (kdy mezi šroubem a maticí stoupne tření natolik, že se tak snadno neuvolní), je nejlépe pojistit kapkou laku nebo acetonového lepidla. O motoru to platí podobně, i jeho připevnění musí být spolehlivé. Uvolněný motor ztrácí otáčky. Je dobré, zkusíme-li si motor v modelu a s palivovou nádrží dříve, než půjdeme létat. To ovšem nemůžeme dělat doma v bytě, nakapali bychom na podlahu, postříkali stěny (z výfuku vyletují občas kapky oleje) a vůbec způsobili spoušť. Pro rodiče, kteří nás až do této doby jisté podporovali, by se model stal právem úhlavním nepřítelem. To přece nechceme. Tedy K STAVBĚ (všechny míry jsou v mm): Výchozím materiálem pro zhotovení nosných ploch je balsové prkénko tl. 1, pokud Až se naučíte létat s cvičným upoutaným modelem (např. BAŽANT podle plánku Modelář č. 67) můžete si postavit polomaketu kategorie SUM, jako je tento Zlín AFS S. Mítrengy z Českého Těšína. někde v garáži nebo v dílně, kde to nevadí Mějme také na paměti, že nesmíme nikoho obtěžovat hlukem motoru. Správnou funkci motoru podmiňuje i dobře upevněná nádrž a těsná palivová instalace. Hadička, spojující nádrž s nátrubkem u karburátoru motoru, musí dokonale těsnit. Nejsme-li možno zrcadélkového řezu. které vybrousíme na tl..0,5 až 0,6 Vyřízneme v celku obě půlky křídla a prkénko dále opatrné brousíme až na tl. 0,3 až 0,4. Po vyříznutí ocasních ploch všechny díly vybrousíme načisto a křídlo prohneme nad párou či horkým vzduchem do profilu. Z pevnéjš balsy vyřízneme a vybrousíme trup o tl. 1, 2. Křídlo rozřízneme, styčné plochy slícujeme a slepíme tak, abychom dosáhli vzepětí podle výkresu. K trupu přilepíme ocasní plochy a křídlo. Lepíme opatrně Kanagomem nebo Viskozinem. Po zaschnutí model dovážíme kouskem olova které přilepíme k trupu; poloha těžiště musí odpovídat údaji na výkrese. Model seřídíme do kluzu v levých kruzích přihýbáním klapky na směrovce. Vyhazujeme jej v pravých kruzích; při létání ve společenské místnosti pečlivě vybíráme místo startu, aby model nepřistál třeba do právě servírované večeře. 10 MODELÁfi 1/1977

13 si jisti, že to obstará pružnost materiálu (ten ji také muže časem ztratit), raději spoj ovineme vázacím drátem. Pozor ale, abychom hadičku nenařízli. Trochu péče bychom měli věnovat i vrtuli. Ta má být jednak přesné vyvážená, jednak její otvor má mít stejný průměr, jako je průměr klikového hřídele (nebo unášeče) motoru. Má-li vrtule vůli, vymezíme ji vhodnou vložkou, kterou si v nouzi svineme z plechu nebo i hnědé lepicí pásky. Vložka však musí být kratší, než je tloušťka vrtule, aby nebránila v dokonalém sevřeni při utažení vrtule Při použití vrtuli z plastické hmoty, které jsou pro cvičné létaní nejvhodnější, máme na paměti. že s klesající teplotou klesá jejich pružnost. U polyamidových vrtuli (např. šedé zn. Modela ale i nylonové zn. Graupner z dovozu) klesá pružnost také poklesem obsahu vody ve hmotě vrtule Proto se doporučuje takové vrtule občas alespoň ponořit do vody (účinnější je povařit je asi hodinu) a neskladovat je na suchém místě. List vrtule, utržený za běhu motoru, může být smrtícím předmětem1proto, zejména v zimních podmínkách, manipulujte s modelem tak, abyste neměli hlavu v rovině otáčení vrtule. Nakonec ještě zkontrolujeme podvozek, zda všechno dobře a spolehlivě drží. Kolo, ztracené za letu, se na zemi velmi těžko hledá a je ho škoda, stejně tak jako předčasně přerušeného letového dne. Když jsme všechno zkontrolovali, připravíme si do vhodné brašny věci, které budeme při létání potřebovat. Bude to především palivo, a to bud přelité do láhve z plastické hmoty, která má ovšem dobře těsnící uzávěr, nebo ještě lépe do plechové nádoby, třeba od oleje, ale také s dobře těsnicím šroubovacím závěrem. Potom něco. čím budeme nádrž plnit. Vyhoví větší (10 až 20 cm ) injekční stříkačka z plastické hmoty. Používáme ji bud s velkou jehlou nebo místo jehly dáme hadičku. Některé motory vyžadují při spouštění nastříknutí paliva nad pist a k tomu potřebujeme malou stříkačku, tak as\ 1 cm. Při spouštění motoru je dobré chránit si ruku proti poranění vrtulí. K tomu se dobře hodí stará kožená rukavice Před letem je třeba o čistit řídicí lanka nebo dráty a to nejlépe čistým hadrem, namočeným v benzínu Po letu pak musíme model otřít od zbytků oleje, které na něm zůstanou. K tomu nám poslouží hadr nebo papírová utěrka. Po skončení létání musíme model dobře do čista umýt Osvědčila se voda s troškou saponátu (třeba Jar) v láhvi z plastické hmoty. Ta nám ostatně poslouží i při mytí rukou. Oboje je nezbytné, vracíme-li se z létání veřejnými dopravními prostředky, kde bychom mohli někoho znečistit nebo také být zcela právem a v souladu s přepravním řádem vyloučeni z dopravy. Samozřejmě nesmíme zapomenout na základní nářadí, jako je šroubovák, klíče na matice, které na modelu máme, kleště, lepidlo na Vidíš! A to mi tu tvrdil než vodstartoval, že sem mu dal vyčichlý palivo nebo c o...! Kresba: M. DOUBRAVA drobné opravy a případně i průhlednou lepicí I pásku. Někdy se nám může hodit i náhradní j vrtule, neboť ani vrtule z plastické hmoty není. nezničitelná. Tak, a teď už zbývá jen, aby nám přálo počasí. Než se nám to poštěstí, můžeme zatím trénovat na sucho". Nesmějte se, je to velmi užitečné, dají se tak získat základní návyky. Vezměte do ruky rukojeť (bez řídicích lanek ovšem), napněte paži před sebe, pomalu se otáčejte a představujte si. že váš model se rozjíždí po zemi. Ale zpět k držení paže a ruky: rukojeť držíme ve svislé poloze tak. že když ji vychýlíme horním koncem k sobě (zatáhneme za horní lanko), i výškovka se natáhne, a opačné. Není to samo- j zřejmé bezpodmínečné pravidlo, ale jen věc zvyku, je to však letecké'1, U skutečného letadla je to podobné: když přitáhnete řídicí páku nebo řídicí kolo k sobě, vychýlíte výškovku nahoru (když si na to zvyknete, nebudete mít potíže přesedlat z upoutaného modelu na skutečné letadlo). Jinak se ví o reprezentantech, kteří drží rukojeť třeba vodorovně nebo natahují" opačné a vůbec jim to nevadí. Také samozřejmě nezáleží na tom, v které ruce rukojeť držíte. Důležité je držet paži napnutou tak, že spojnice rameno-zápéstí-model tvoří přímku. Později, až budete létat s velkým modelem, vám to ani nepřijde, jeho tah sám ruku napne. Na malé opravy výšky letu stačí pohyb celé paže v rame-l ni, na větší přidáme pohyb v lokti a v zápěstí. Prudké změny směru letu, např. vybírání letu střemhlav (ale to zkusíte až později) vycházej! z pohybu zápěstí, který je nejrychlejší. Nelétejte od boku", s rukou u pasu. Není při tom potřebný cit a v případě náhlé ztráty tahu v řídicích lankách už nemůžete ruku rychle pokrčit a tím lanka napnout. Při napjaté paži to možné je. Až nám konečné bude přát počasí, budete mit všechno pěkně připraveno a jen vezmete potřebné a jdete na věc". Těžko se najde den, kdy je naprosté bezvětří. Ono to není ani nutné, ale silný vítr se k prvním letům nehodí. To nezkoušejte. Na místě se přesvědčte, že máte kolem sebe dost prostoru a že ses řídicími lanky či dráty všude vejdete. Okolí zajistěte tak, aby vám do kruhu nikdo nemohl vejít, nesmíte riskovat něčí zranění! (Jistě vám pomohou kamarádi.) A konečně, pozor na dráty elektrického vedení! V žádném případě nelétejte v jejich blízkosti. Odhady vzdálenosti a výšky zpravidla selhávají a tak mnohdy zdánlivě bezpečná vzdálenost se ukáže jako zcela nebezpečná blízkost, zejména když třeba s modelem za letu popoběhnete ve snaze napnout lanka. Námitku, že např. silonové vlasce použité místo ocelových vodicích drátů jsou nevodivé, praxe vyvrátila: ukázalo se. že vysoké napět! se přes ně dostane až na pilota a když to dobře dopadne, způsobí mu těžké popáleniny. Vzlétnout nemůžete tam, odkud se vám to zlíbí, alespoň ne v tom případě, kdy fouká vítr. V první fázi letu, než nabere model rychlost a řádně riapne lanka, jě třeba, aby nám je pomohl napnout vítr. Vhodná poloha místa vzletu je na obrázku 22, Ještě se přesvědčíme, že lanka jsou v pořádku, seřídíme je na rukojeti tak, aby při svislé poloze rukojeti byla výškovka bez výchylky a uděláme tahovou zkoušku, abychom si byli jisti, že se model za letu neutrhne. Pak můžeme spustit motor. Dobře jej seřídíme (domněnka, že let s pomalu běžícím motorem je bezpečnější, je mylná; sotva letící model nelze 'řídit). Zkusíme, zda dobře běží v poloze s vnějším koncem křídla na zemi (a trupem vodorovně), pak také jakoby ve stoupavém letu a můžeme startovat. RECEPT na zábehový stojan... Z poriadneho bukového polena odřežeme pilou asi tridsaťcentimetrový kus, priskrutkujeme naň provizorně lóžko s motorom, připevníme gumou nádrž, prstom alebo štartérom motor nastartujeme, vyladíme.na tarok' a dotvoříme.zátišie s polenom a motorom'. Ako? Nuž trebárs tak, že vrčiace monštrum položíme niekde do trávy na letisku (Autorom tohto do istej miery svojrázneho vynálezu" je combatár Jozef Čollák z Bratislavy.) PETER TEPLÝ Napneme lanka (spojnice rameno-rukojeťmodel jsou na přímce) a dáme pomocníkovi znamení k vypuštění modelu (drží jej vytočený mírně z kruhu). Necháme model rozjet po zemi a neměníme výškovou polohu paže. Model zpravidla vzlétne sám, když nabyde patřičnou rychlost. V žádném případě nenatábujeme výškovku hned po startu: kdyby se model nevznesl asi po rozběhu v délce 1/4 kola i pří dostatečné rychlosti, mírně zvedneme celou paži, tím trošku natáhneme" a model odlepíme. Ještě upozornění: natáhneme-li výškovku při startu když fouká vítr, může nám nadzdvihnout zadní část modelu, čímž může dojít k poškození vrtule o zem. Nesmíme také dopustit, aby model příliš vystoupal. Ve výšce méně táhne do lanek, v části kruhu, která je proti větru, by tah dále poklesl a model by nebyl řiditelný. Nejprve si zvykneme na otáčení se při letu modelu ve výšce 2 až 3 m. Později můžeme, zkoušet vlnovky, ale to vždy na té straně kruhu, která je po větru. Pří tom se naučíme seřizovat motor a - někdy také opravovat model. Bez havárií se to asi těžko obejde, i když jsem přesvědčen, že je to možné. Rozebereme-li příčiny, dospějeme vždy k závěru, že to bylo nedůsledností ať už ve stavbě nebo v přípravě, spěchem, diktovaným nepřiměřenou dychtivostí, opomenutím zkontrolovat vše důležité na modelu - tedy vesměs příčinami, jimž jsme mohli zabránit. Nerad slyším, když se někdo vymlouvá na smůlu, jako na živelní pohromu. Upadne-li mu za letu výškovka, je to sice smůla, ale bylo zcela v moci postiženého, aby ji měl lépe upevněnou. Když už jste tohle všechno zvládli a létáte dál, jistě si poradíte I s dalšími problémy. A když něco nebudete vědět, v modelářských klubech Svazarmu, pokud ještě nejste členy, vám jistě rádi poradí. MODELÁŘ 1/

14 r i & M B I T 4 jkjg Větroň kategorie F1A, konstrukce Američana Kit Bayse, je elegantní a má i velmi dobrou výkonnost. Jeho konstruktér se vrátilkvzepětíkřídla do V, v minulosti mnohem více Krídlos osvědčeným profilem Benedek 7457 d/2 je dělené, půlky se nasouvají na dva ocelové dráty o 0 3 mm, uložené v pylonu. V křídle jsou dráty uloženy V hliníkových trubkách. Složená nábéžná lišta sestává z dvou balsových lišt 3 x 7 mm, odtoková lišta je rovněž balsová, o průřezu 4 x 38 mm. Na horním obrysu profilu jsou umístěny balsové lišty 2,5 X 2,5 mm,- naspodním obry su jsou smrkové lišty 2 x 6 mm. Žebra křídla jsou z balsy tl. 1,6 mm. osm kořenových žeber (v každé půlce) slepených po dvou je z překližky tl. 1,6 mm. Křídlo je potaženo tlustým papírem, nábéžná část světlým a zadní část tmavým - pro lepší viditelnost modelu při jeho hledání v terénu. Vodorovná ocasní plocha je jednoduché geodetické konstrukce. Nábéžná lišta je opět sestavena ze dvou balsových lišt 1.6 X 6 mm,odtokoválištajezbalsytl.0.8 Balsové lišty nosníku mají průřez 1.6 X 1,6 mm. Prostřední žebro je z balsy tl. 2,4 mm, okrajová žebra a konce vodorovné ocasní plochy jsou z balsy tl. 0,8 mm, stejně jako diagonální žebra. Háčky pro poutači gumu jsou z ocelové struny o 0 0,6 mm. Celý díl je potažen tenkým papírem, barevně je členěn obdobně jako křídlo. Trup má nosník ocasních ploch z oblíbené laminátové trubky. (Tu lze získat i u nás, neboť již několik podniků vyrábí touto technologií rybářské pruty.) Páteř přední části trupu a pylonu je z překližky tl. 2,4 mm, do ní je zalepena laminátová trubka, V přední části trupu je výřez pro zalepení olověné zátěže. Páteř je polepena ze stran balsou tl. 5 mm, vpředu pak ještě balsou tl. 4 mm. Ďo pylonu jsou zalepeny trubky pro uložení spojovacích drátů křídla, ze stran je pylon zesílen ještě dvojitými žebry z překližky tl. 1,6 mm. Časovač, umístěný zleva pod pylonem. uvolňuje výklopnou vodorovnou ocasní plochu běžným způsobem - pomocí ocelového lanka a smyčky gumové nitě Zvláštností je pojistka proti selhání časovače: do gumové smyčky (která se zavěšuje na háček časovače) se vkládá doutnák; pro jeho uložení je do trupu zalepena kovová trubka. V případě závady na časovači doutnák přepálí smyčku a odjistí tak determalizátor. Přední část trupu je vybroušena, tmelena a u prototypu nastříkána bílým nitrolakem. Vlečný háček z ocelového drátu je posuvný, zajišťuje se šrouby, jejichž matice jsou zalepeny v trupu. Lože vodorovné ocasní plochy z překližky tl. 1,6 mm je přilepeno epoxidem k zadní části trupu. Nastavení vodorovné ocasní plochy lze dolaďovat šroubem umístěným v loži pod odtokovou lištou. Svislá ocasní plocha, slepená ze dvou balsových prkének tl. 1,6 mm, je plovoucí. Otáčí se kolem čepu, umístěného na konci laminátové trubky. Místo obvyklé vinuté pružiny (k vracení do původní polohy) je použita tentokrát zkrutná pružina - ocelová struha o 0'O,3 mm, jejíž konce jsou do trupu a svislé ocasní plochy zalepeny. Výchylky se seřizují šrouby, umístěnými z obou stran, jak to známe z většiny modelů. Podle Flying Models zpracoval J. Kalina 12 MODELÁŘ 1/1977

15 Novinky z MAĎARSKA MOKI - výrobní modelářské středisko maďarské branné organizace MAGYAR HONVÉ- DELMISZÖVETSEG (MHSZ) je u nás známo především svými dřívějšími modelářskými moory. které po léta patřily ke světové špičce MOKI je podstatně menši než naš podnik MODELA: v současné době tvoří jeho výrobní program motory o zdvihovém objemu 2.5, 10 a 25 cm3 a dva druhy stavebnic Výrobky odebírají přímo základní organizace MHSZ. nelze je tedy koupit běžně v obchodech. Část produkce je vyvážena. Pro příští léta připravuje ústřední výbor MHSZ rozšíření výroby,, desítek". neboť od roku 1977 má tyto motory postupně dodávat branným organizacím států RVHP. Podrobnosti o motorech MOKI proto přineseme až budou aktuální, tedy až bude dovoz motorů MOKI do Československa potvrzen. Zatím se podívejme na stavebnice vyráběné v MOKI. Oběma je společné použití netradičního materiálu: křídla jsouzpapírového lepenkového sendviče (vlnitá lepenka mezi dvěma rovnými) o tloušťce 1,3 mm. Kromě úspory balsy přináší toto řešení i značné usnadnění stavby. M ini-moki je jednoduchý házecí kluzák o rozpětí 420 mm a délce 370 mm. Hlavice je vyříznuta z kvalitní truhlářské pře kližky II. 3 mm, nosník ocasních ploch tvoří smrková lišta 3 x 3 mm, ocasní plochy jsou vyseknuty z balsy tl. 1 mm, křídlo a dvě žebra jsou rovněž vyseknuty, avšak z lepenky. Sestavení tohoto modelu trvá - včetně schnutí lepidla - nejdéle jednu hodinu, jak si ověřili členové kroužku mladých modelářů při ZDŠ na Zahradním městě v Praze. Všech deset jimi postavených kluzáků Mini-MOKI prokázalo dobré letové vlastnosti - malou klesavost a pomalý let. Za slabého větru lze model i vytáhnout na vlasci o délce až 25 metrů, přičemž se doba letu pohybuje okolo 30 až 40 s. Stavebnice se dodává jako sada dílů pro zhotovení dvaceti modelů (v jedné krabici), což je další výhoda pro práci v kroužcích, pro něž je model určen. Zkoušky ostatně potvrdily jeho vhodnost. PAPIRUSZ je A-jednička o rozpětí křídla 1250 mm, hlubce křídla 130 mm a délce 790 mm. Křídloz lepenkovéhosendvičeje opatřeno profilem odvozeným od profilu Jedelsky. Přední (profilová část) skrývá dva smrkové nosníky; ohyby lepenky tvoří provděpodobně i turbulátory. Čas potřebný k stavbě závisí na době schnutí lepidla. Ocasní plochy jsou z balsy tl. 1,2 mm, trup je slepen ze dvou smrkových lišt 3x10 mm a hlavice vyříznuté ze smrkového prkénka. Vlek usnadňuje pohyblivá klapka na směrovce. Letové vlastnosti tohoto modelu jsou rovněž velmi dobré - i přes značnou hmotnost křídla (120 g) váží celý model 220 g a vyniká pomalým letem. Je vhodný pro mírně pokročilé modeláře, které jistě nadchne svými výkony. Papirusz nezapře podobnost s osvědčenou A-jedničkou STANDARD konstrukce E. Jedelského, hlavně u ocasních ploch a trupu. Oba popsané modely jsou bezesporu krokem vpřed. Jednak řeší nedostatek balsy, jednak jednoduchou konstrukcí značně ulehčují práci vedoucím kroužků. Navíc je velmi obtížné postavit modely tak, aby nelétaly, což se jisté odrazí i ve snížené,,úmrtnosti v kroužcích. A abychom nezůstali pouze u slov: ÚV Svazarmu jedná o možnosti dovozu obou stavebnic. Text i foto; L. KOHOUT MODELÁŘ 1/

16 Zasedání CIAM FAI loni na podzim, jak je obšírněji popsáno v úvodním článku tohoto sešitu, přineslo i zajímavé návrhy na vytvoření nových kategorií, lépe řečeno na jejich nové využití. Našim modelářům jsou z toho jistě nejbližší svahové RC větroně, jejichž soutěž by pozůstávala - podobně jako u termických větroňů F3B-T - ze tří úloh a to: A - vzdálenost; B - rychlost; C - akrobacie. Hodnocení je rovněž podobné jako u kategorie F3B-T, s níž má nové navrhovaná kategorie i další příbuzné znaky. Pro mezinárodní soutěže je specifikován i terén: musí být vhodný pro svahové plachtění; sklon jeho svahu je 25, převýšení ne menší než 200 m. Úloha A se létá na bázi dlouhé 150 m; pro hodnocení se uvažuje počet celých průletů báze za 6 minut. V podstatě se tedy vychází z kategorie F3B pro svahové létání. Úloha B - rychlost - se letí na téže bázi. Rozhodující je čas, za nějž model uskuteční 5 okruhů, tedy 10 průletů. Vzlet z ruky následuje po desetisekundovém odpočítávání. Úlohu B může létat současně až šest modelů. Úloha C - akrobacie - spočívá v odlétání akrobatické sestavy za 4 minuty. Sestava pozůstává z osmi obratů (v závorce je uveden součinitel obtížnosti): 1. dva normální přemety (K = 1); 2. dva souvraty - vlevo a vpravo (K = 1); 3. jeden výkrut (K = 2); 4. výkrut na čtyři doby (K = 3); 5. let na zádech, trvající pět sekund, začínající a končící půlvýkrutem (K = 2); 6. dva obrácené přemety (K = 2); 7. kubánská osmička (K = 2); 8. pravoúhlé přiblížení a přistání (K = 1). Úlohu C hodnotí tři bodovači obvyklým způsobem známkami 0 až 10. Návrh pravidel vychází ze zkušeností anglických modelářů, kteří podobné soutěže létají. Velký rozvoj prodělávají v posledních letech RC vrtulníky. Výmluvným dokladem toho je sestava letových prvků, o níž by se téměř bez nadsázky dalo říci akrobatická. Pozůstává z několika obratů, létaných v režimu visení, jako je kruh kolem pilota, při čemž příď modelu směřuje stále k pilotovi; dále podobný obrat, ale s tím rozdílem, že k pilotovi směřuje záď modelu. K nim se řadí obrat v podobě písmene M, létaný rovněž ve visení. Tyto obraty se létají ve výšce očí pilota. Podobný obrat, ale ve výšce asi 3 m, je vodorovná osmička. Ve stejné výšce se dělá také dvojitá pirueta, při níž se model otočí kolem svislé osy o 720. Všechny tyto obraty začínají vzletem ze čtverce 1,5 x 1,5 m. Nepříliš vrtulníkově vypadají obraty, jako např. souvrats otočkou o 540 (v otočce na vrcholu souvratu se model otočí kolem své svislé osy o dalších 360 ), pomalý výkrut, přemet, kubánská osmička. Dosti nebezpečným obratem je jistě sestup a přistánís autorotací, které se letí z výšky nejméně 20 m. I když našim modelářům může tato sestava připadat zatím jako provokace, snad je dobré, když mají alespoň měřítko. PAOLO" z italského přístavu Livorno Úvodem uveďme, že přes zdánlivou jednoduchost je zhotoveni tohoto typu lodi (zejména trupu) dosti obtížné, a proto by se měl do stavby pustit po bedlivé úvaze jenom zkušenější modelář; stavební výkres i stručný návod s tím počítají. Při úvahách o stavbě bude mnohé zajímat, jak lze s modelem PAOLO-M soutěžit. Jsou tyto možnosti: - KATEGORIE E, třída EH (neřízené modely obchodních lodí, přímá jízda na trati 50 m, max. délka modelu 2,5 m); - KATEGORIE F (rádiem řízené modely, třída F2A (délka od 700do 1100 mm) nebo třída F2B (délka od 1101 do 1700 mm) nebo třída F2C (délka od 1701 do 2500 mm); - KATEGORIE C, třída C2 (neplovoucí modely se strojním pohonem, max. délka 2500 mm). To znamená, že model postavený v měřítku 1: 50 (délka 570 mm) může soutěžit ve třídách EH a C2, ale nikoli v kategorii F, kde je povolena minimální délka modelu 700 mm. Model zhotovený v měřítku 1 :3 3 (délka 820 mm) může soutěžit ve třídách EH, C2, F2A. Posléze model v měřítku 1: 25 (délka 1140 mm) - jak je na výkrese -m ůže soutěžit ve třídách EH, C2, F2B atd. Není vhodné stavět model větší než v měřítku 1 :2 5 z řady důvodů. Především se zvětší přepravní bedna a potíže s přepravou vzrostou téměř neúnosně. Dále model má poměrně velký ponor, je značně široký a tudíž má i velký výtlak - tzn. jeho pohotovostní hmotnost se zvětšováním velikosti rychle vzrůstá. Posléze zanedbatelné nejsou u větších modelů ani problémy materiálové (kvalitní tlustá překližka, lišty, zátěž atd.). Například model v měřítku 1 :33 (délka 820 mm) váží 6,5 kg, avšak v měřítku 1 :2 5 (délka 1140 mm) bude již mít hmotnost 15 až 20 kg. Před rozhodnutím se ke stavbě je tedy potřeba dobře uvážit nejen tato hlediska, Autor modelu a textu Zdeněk HLADKÝ Výkres Jaromír STANĚK ale přihlédnout ještě k dalším. Jde především o druh motoru - zda elektrický či výbušný - a případně i o řízení modelu na dálku rádiem. To znamená předem přemýšlet o rozměrech a montáži motorové jednotky včetně zdrojů, event, rozšířit úvahy i na FIC soupravu včetně všeho příslušenství. Lodní vrtuli bude také asi třeba předřadit převod do pomala. Kromě technických úvah mají zásadní důležitost i osobní podmínky - možnost získání materiálu, prostor pro stavbu, možnosti ukládání, přepravy a provozu modelu. Je tedy zřejmé, že nestačí jen chuť, chceme-li několik měsíců svých volných chvil vynaložit účelně. STAVEBNÍ POKYNY platí pro model v měřítku 1 : 25, tzn. pro-veiikosí nakreslenou na výkrese. Nejsou vyčerpává, c spíše jen připomínají ty z většinou již známých pracovních postupů, jež se právě u modeiu Paolo-M osvědčily.. Jak již bylo řečeno, před započetím stavby je třeba mít zcela jasno o pohonu modelu, akumulátorech, převodech, rádiu, ovládání kormidla, případně o osvětlení atd., abychom pří stavbě již podle této vlastní specifiky upravili vnitřek trupu, případně i jednotlivé díly (např. žebral před montáží. Je třeba předcházet zjištěni až na polohotovém trupu, že potřebujeme udělat nějakou zásadní úpravu, ale nemůžeme sek místu dostat! TRUP modelu lodi lze stavět několika způsoby, zde přicházejí v úvahu dva: trup laminátový nebo dřevěný s tzv. plaňkovanou" obšívkou. 14 MODELÁŘ 1/1977

17 NA FOTOGRAFIÍCH VI. Hadače a Zd. Lísky, pořízených loni v listopadu na vodní nádrži v Praze-Hostlvlclch, Je autorův model PAOLO- M řízený amatérskou neproporclonální RC soupravou, jež ovládá motor a kormidlo. Ten, kdo se pustído laminování, nepotřebuje už bezpochyby naše rady: proto popis postupu pomineme. Jenom znovu poukazujeme na značnou hmotnost modelu v měřítku 1 : 25, na což je zapotřebí pamatovat tloušťkou trupových stěn i vyztužením. Zhotovení trupu s dřevěnou kostrou pokrytou obšívkou skládanou z dřevěných lišt (tzv. plaňkování") je u modelů tohoto typu nejběžnější, proto jen několik doporučení z praxe. Již od délky asi 800 mm stavíme trup dnem vzhůru na rovné tuhé desce (prkno, laťovka), aby se nezkroutil. Pro tento model (M 1 : 25) je e zapotřebí desky o rozměrech asi 300 X 1200 mm. Na desku vyznačíme podélnou osu trupu a kolmicemi k ní rozmístění žeber. Potom pomocí dřevěných hranolů připevníme žebra ke stavební desce. Žebra přibíjíme k upev- 4 néným hranolům hřebíčkem za pomocné výstupky, které se později odříznou. Na přesném ustavení žeber zavisí přímost trupu i plynulost jeho povrchu. Žebra nakreslená na třetím listu výkresu jsou menší o obšívku tloušťky 3 mm. To znamená, že na obšívku použijeme lišty tlusté aspoň 4 mml neboť nejméně 1 mm tloušťky obrousíme. Žebra vyřezáváme s uzavřeným obvodem (bez přerušeni pod nástavbami). To se týká žeber 4 až 6 a 9, 10, která po dokončení obšívky stěn trupu i paluby pod nástavbami prořízneme, abychom měli přístup dovnitř lodi. Zebra vylehčíme výřezem vnitřků podle potřeby, tj. podle našeho vlastního vnitřního zařízení lodi. Zásadně však dbáme, abychom je příliš nezeslabili. Žebro 1 zůstane plné, u žeber 11 až 14 uděláme patřičné otvory pro táhlo ke kormidlu. V žebrech 2 až 10 pak uděláme rovněž předem pomocné otvory pro případnou elektrickou instalaci. (Na rozkreslených žebrech jsou zmíněné vnitřní výřezy naznačeny pouze informativně.) Žebra teoretická mají plné rozměry", tj. včetně 3mm obšívky. Při vyřezávání žeber zároveň vyřízneme čelní stěny podstavce pod model z desky nebo překližky vhodné tloušťky. Pro tvarovou shodnost čel podstavce se dnem trupu to,tiž vhodně využijeme zbytku překližky s negativními tvary žeber 5 a 10. Počítáme s tloušťkou obšívky a případně i s tloušťkou měkké hmoty, jíž podstavec vyložíme. Podstavec přesně dolícujeme až podle dokončeného trupu tak, aby model na něm seděl" v téže rovině jako na vodě. (To nám později usnadní - při nátěru modelu - přesné stanovit vodorysku a čáru styku černé a červené barvy trupu. Uděláme to na rovném stole pomocí jednoduchého nádrhu (hranol + tužka), zatímco jinak by bylo vyznačení této čáry u trupu tohoto tvaru velmi obtížné.) Kýlový vazník 16 a 15 můžeme udělat z jednoho nebo více kusů. Důležitá je volba materiálu. Nejlépe se hodí dobře vyschlé prkno z rovnoletého zdravého dřeva bez suků. Takové prkno lze získat z vyřazeného nábytku, nesmí být ale červotočívý anebo uskladněný ve vlhku. Použijeme-li na kýl překližku, musíme jej slepit aspoň ze dvou vrstev na plocho epoxidem, abychom čelili zkroucení. Základní kostru trupu sestávající z kýlového, vazníku, žeber a okrajových nosníků sestavíme na zmíněném přípravku zkusmo na sucho. Teprve po kontrole plynulosti povrchu - přikládáním vhodně prohnuté lišty - zalepíme spoje epoxidem. Po vytvrzení lepidla kostru přebrousíme, při čemž vytvoříme zkosení žeber u přídě a zádě 1ak, aby lišty obšívky dolehly na celou plochu žeber. Na takto připravenou kostru trupu začneme pokládat obšívku ze smrkových či borových lišt průřezu asi 4 x 8 mm. Kžebrům i navzájem k sobě je lepíme epoxidem a zajišťujeme tenkými hřebíčky nebo špendlíky, které nezatloukáme úplně, abychom je po vytvrzení' lepidla mohli vytáhnout. Potahovat začínáme od paluby a postupujeme souměrně po obou stranách ke kýlu. Po přilepení čtyř až šesti lišt na každé straně práci přerušíme do vytvrzení epoxidu, nejlépe do příštího dne. Lišty je potřeba navzájem slícovávat hoblováním a broušením, aby k sobě přiléhaly celými plochami. Čím více se blížíme kýlu, tím je práce obtížnější. Tvardna si vynucuje také zkroucení lišt směrem k přídi a k zádi třeba až o 60 i více. V místech, kde totd překrucování překročí únosnou mez", lišty na příslušném žebru přerušíme. Vzniklé mezery - hlavně na zádi - vyplníme hranoly balsy nebo jiného vhodného dřeva (lípa, topol, olše). Obšfvka stěn začíná na žebru 1 a končí na žebru 14. Příďový i záďový blok vně těchto žeber vyřežeme ze dřeva. Hodí se lípa, topol nebo olše, balsa nikoli: při nárazu takto těžké lodi by se promáčkla. Tvar obou dílů zhruba opracujeme struhákem a přilepíme a přišroubujeme je k trupu. Trup sejmeme se stavební desky a opatrně odstraníme pomocné výstupky žeber s upevňovacími hranoly. Zbývající mezery v obšívce vyplníme vhodné seříznutými kusy lišt. Vnitřek trupu dobře vyčistíme, podle možnosti obrousíme a celý pečlivé vylakujeme aspoň dvakrát epoxidem zředěným nitroředidlem. Natíráme tuhým štětečkem ob jedno žebrové pole a teprve příští den pole zbylá, protože řídký epoxid může rozpustit nedostatečně vytvrzený epoxid obšívky. V místech zvýšeného namáhání (zkroucení) lišt je dobré pro jistotu raději znovu použít pomocné hřebíčky, hlavně na zádi a přídi. Nezbytné je to v případě, že používáme místo epoxidu acetonové lepidlo. Při impregnačním nátěru vnitřku trupu a později i nástaveb dodržujeme zásadu: zevnitř stejně pečlivě jako zvenku, ba pečlivěji! Opravit nátěr zvenku obyčejně nedělá potíže, ale zevnitř je to u hotového modelu někdy nemožné. Takto připravený trup zhruba obrousíme vně. Před tím ještě vyplníme menší prohlubně povrchu tmelem nebo lépe epoxidem smíchaným s dřevěnými pilinami anebo acetonovým lepidlem smíchaným s balsovými pilinami. Dobře vytvrzený epoxid je ovšem tvrdší než smrkové dřevo, proto jej také odstraníme ostrým nožem včas (tj. asi po 18 hodinách) všude, kde vytekl. V tomto stavu, tj. za dobrého přístupu do všech míst, uděláme v trupu potřebné úpravy. Týká se to např. upevnění motoru, akumulátoru, elektrické instalace, RC soupravy, zalepení pouzdra hřídele vrtule, trubky pro hřídel kormidla atp. V záďovém bloku také vydlabeme prostor pro páku kormidla. Před uzavřením. trupu palubou si znovu promyslíme, jak se kam budeme dostávat. Palubu musíme skládat opět z lišt, neboť je klenutá příčně a má podélný prošlup. Zde je zapotřebí dodržet šířku a počet prken" podle výkresu. Lišty klademe po jednéod podélné osy k bokům, opět párově. Lepíme epoxidem, navíc každou lištu natíráme hned i zespodu, protože k hotové palubě již není zespodu přístup. Přístupové otvory do trupu (pod nástavbami) ponecháme jii.volné. Část paluby nad kormidlem uděláme odnímací (tlusté čáry na výkrese). Po dokonalém vytvrzení epoxidu (několik dní) vyřízneme v přístupových otvorech pod snímatelnými nástavbami horní části žeber. Okraje otvorů olemujeme lištou (podle výkresu), aby do trupu nemohla zatékat voda (ale až po úplném dohotovení a natření paluby). Kormidlo zhotovíme z několikavrstvé překližky nebo je spájíme z tenkého mosazného plechu. Záleží na jeho správném tvaru a profilu. Podle pravidel mezinárodní organizace lodních modelářů NAVIGA může být plocha kormidla (nikoli rozměry) dvakrát větší než u skutečné lodi. U tohoto modelu však není třeba kormidlo zvětšovat. NÁSTAVBY, kajutu s kapitánským můstkem a světlík zhotoví zkušenější modeláři zřejmé bez potíží z běžného materiálu - letecké překližky, balsy a měkkého dřeva. Nástavby je možno lepit acetonovým lepidlem, nutno ale pamatovat na pečlivý vnitřní nátěr. Praxe potvrzuje, že u každého modelu je vhodné zhotovit nástavby leteckým způsobem", tzn. co nejméně hmotné, ovšem nikoli na úkor potřebné tuhosti a pevnosti. Nelze souhlasit s názorem, že,,loď to uveze". Jde o výškovou polohu těžiště: masívní a těžké nástavby jsou právě jednou z příčin nehezkého klimbání" lodi při jízdě. Rovněž zhotovení všech ostatních doplňků, výstroje a stožáru není u modelu PAOLO-M mimořádně obtížné. Větráky (vršky) se dají dobře udělat z moduritu, člun možno vydlabat z měkkého dřeva nebo udělat laminátový. Právě u detailů můžeme popustit uzdu vlastní fantazii, pokud jde o materiál a jeho zpracování: záleží také na možnostech každého jednotlivce. (Pokračováni na str. 18) MODELÁŘ 1/1977

18 ČÁSTEČKY PQW.EDR Potah poluby z lišt 3» 8 ČÁSTEČNÝ POHLED S g» Max ponor MosflZ.pl Q3m<n 16 MODELÁŘ 1/1977

19 POHLED T POAffi P ve slfutecne ve ilkosti (tři li^tjyiormátlu A1) vyjde bodláíslgrn B0,(s) i peciální a výtisku Itg -K č & T f l PAQLO-M prii ifie do nidqlelářskýfcn prodejetfi j asi ve 2.otyrtletí 197 7i, jeho vyji[ I oznámím^iv časopjipe. Prosím í, abyste nb^yžadováli plánek cj ijíve, vyd_á íj$ e tím neujnychlí, nao Kresleno na 3 listech Délka lodě Šířka Ponor Měřítko ' přístavní' remorkér PAOLO-M Konstrukce: Z.HIadký, J.Stanék Kreslil :J. Staněk - Praha 28,65m 7,15m 4,5m 1:25 Délka modelu 1,1A6m Šířka 0.280m Fbnor O.KOm Hmotnost 16*20kg MODELÁŘ * 1/

20 V kateg opět mezinárodně dy. Ústředním heslem soutěže bylo,,pod vedením KSČ za vyšší kvalitu branné výchovy a budovatelské práce pro společnost". Mistrovství ČSR má každoročně svého patrona; tentokráte bylo věnováno 25. výročí bratrských institucí: Polskie linie oceanične, Polsk/a žegluga morska a Polskie retownictwo okretowe Tomuto výročí byla také věnována vkusně upravená část expozice. Soutěže získávají každoročně na úrovni nejen co do uspořádání a organizačního zajištění, ale získávají také větší popularitu mezi modeláři u nás I vzahraničí; důkazem byla i bohatá účast modelů z NDR (15), Polska (21), Rakouska (2). Jako pozorovatel se zúčastnil pan Peter Lúth z NSR a význam mezinárodní soutěže zdůraznila účast generálního sekretáře NAVIGY pana Gůntera Labnera z Rakouska, který v rozhovoru Stává se již tradici, že začátek měsíce října je dostaveníčkem modelářů kategorie C. Nebylo tomu jinak ani loni, kdy ve dnech 7. až 10. soutěžilo v V. mistrovství ČSR 26 modelů, v I. mistrovství ČSSR 29 modelů a velí. ročníku mezinárodní soutěže NAVIGA celkem 67 modelů z NDR, Polska, Rakouska a ČSSR. Soutěž pořádal z pověření ústředních modelářských orgánů KLM Admiral při ZO Svazarmu n. p. Preciosa v Jablonci η. N. ve spolupráci s KASS a ostatními složkami Národní fronty na počest 25. výročí založení Svazarmu a Dne československé lidové armás ing. Tomáškem st. řekl asi toto:..přijal jsem velmi rád vaše pozvání na tuto mezinárodní soutěž. Představoval jsem si, že zde uvidím něco kolem 30 modelů průměrné kvality, jak je na podobných soutěžích obvyklé. Jsem však mile překvapen a to jak místem, kde se soutěž koná a její organizací, tak í rozsahem, neboť se počtem a úrovni zpracování modelu téměř neliší od mistrovství Evropy. Budu vaši soutěž vhodně propagovat.*1' Tolik asi G. Labner. Podobně svou spokojenost vyjádřil i P. Lůth, Soutěže se stávají důstojným vyvrcholením nejen sportovní modelářské sezóny, ale i společenskou událostí celého města i okresu, neboť se jich zúčastňují zástupci jejich politických i hospodářských složek včetně OV Svazarmu. Přáli bychom si, aby se dobrá spolupráce vžila při pořádání našich modelářských akcí i v jiných městech)' Soutěže, i když na pořadatele kladly velké nároky (především ubytování), byly organizačně zajištěny dobře. Místnost, kde soutěž probíhala, byla vkusně a přehledně uspořádána, celkový vzhled pozdvihlo dobré osvětlení modelů. Pořadatelé opět připravili účastníkům bohatý program. Slavnostní zahájení soutěží bylo 8. října v 9 hodin Zatímco mezinárodni sbor rozhodčích (Ebert-NDR. Marczak-Polsko, ing. Tomášek st., Ján a Veselý-ČSSR) hodnotil jednotlivé modely, navštívili ostatní účastníci jablonecké sklárny Líšně, kde shlédli zejména tradiční výrobu perel a hutních figurek. Na odpolední prohlídku města a okolí navázal slavnostní večer v divadle Julia Fučíkav Jablonci η. N., kde se u příležitosti oslav 25. výročí Svazarmu konalo vystoupení ostravské Kapely bez kapelníka ( Buřinky"). V neděli 10. října se konalo slavnostní vyhlášení výsledků, předání medaili, diplomů a věcných cen, předání vlajek a upomínkových předmětů mezi zúčastněnými delegacemi a ve byly soutěže slavnostně ukončeny. PAOLO-M (Dokončení ze str. 15) Lodní vrtule pro popisovanou velikost modelu v měřítku 1 : 25 má mít průměr asi 60 až 80 mm, záleží na otáčkách a stoupání. Smysl otáčeni vrtule je vpravo. (Možno použít třílistou vrtuli z dovozu o 0 65 mm - výrobek firmy Graupner.) Zátěž. Model s tak velkým výtlakem jako má Paolo-M musí být patřičně zatížen (hmotnost akumulátorů při elektrickém pohonu nepostačí), aby měl správný ponor. V praxi se osvědčuje, je-li co největší část zátěže vyjímatelná a do modelu se vkládá těsně před položením na vodu nebo až návodě. Zátěž musí být ovšem zajištěna nebo uložena tak, aby se nemohla samovolné pohnout při jízdě ani při sebevětším náklonu nebo při nárazu lodi. Při tomto uspořádání se méně namáhá trup, zejména při dopravě modelu. K povrchové úpravě modelu můžeme použít olejovou barvu, syntetické nebo epoxidové laky i nitroíaky; záleží hlavně na tom, s čím máme větší zkušenosti. Není nutné používat speciální laky pro skutečné lodi, neboť model pobývá jen zlomek svého života" návodě a při tom jej výše uvedené laky dostatečně ochrání. Pokud použijeme barevný nitrolak, je vhodné přidat do něj asi 1/4 objemového množství vrchního lesklého bezbarvého nitrolaku, abychom dosáhli většího a trvalého lesku lakové vrstvy i její větší odolnosti. U jakéhokoli z uvedených laků je záhodno řídit se přesně pokyny výrobce, a to včetně přípravy podkladu a každý lak před nanášením zásadně cedit přes jemnou dámskou punčochu. Další zásadou je NESPĚCHAT a dát jednotlivým lakovým vrstvám čas k dokonalému vyzrání a případným nedokonalostem spodku příležitost, aby vystoupily dříve než na úplně hotovém povrchu. Stále platí, že povrchová úprava korunuje nebo naopak pohřbí" dílo. Prototyp modelu potvrzuje, že ani po mnoha letech se nemusí na modelu nic odlupovat, ba ani praskat. Všechny doplňky včetně drobných je nejlépe nabarvit oddělené a teprve zcela hotové je přilepit či jinak patřičně připevnit na trup či nástavby s rovněž hotovou povrchovou úpravou. Zbarvení PAOLO-M Červená: trup pod čárou ponoru a ještě 10 mm nad ní; ploutev kormidla; spodní část člunu; levé obrysové světlo. černá: trup z vnějšku od okraje červené barvy (10 mm nad čárou ponoru); komín; pacholata; průvlaky; kotva; řetězy; stožáry; kotevní vrátek; kladky; pohyblivé závěsy člunu; kompas; tažné háky a jejich uchycení; naviják; ochranné rámy nad světlíkem; mluvicí roury. Světle šedá: střecha světlíku s poklopy; boční (plné) zábradlí trupu (zevnitř); vršky poklopů; střecha kapitánského můstku; vnitřek člunu a nosníku podstavce člunu; střecha příďového vchodu; boční a zadní převis střechy kajuty; světlomety na střeše kapitánského můstku. Bílá: boční stěny světlíku a kajuty s kapitánským můstkem; boky člunu; zábradlí na kajutě a na kapitánském můstku; pruh na komíně; nápis Paolo-M Livorno na zádi lodi; větráky s podstavci; schůdky; žebříky; podstavce závěsů pro člun; boční stěny všech poklopů; vesla člunu; sedadla člunu; boční stěny příďového vchodu. Barva dřeva: paluba; střecha kajuty. Zelená: pravé obrysové světlo. (Světla na stožáru a zadní světlo svítí bíle.) Záchranné kruhy jsou bílé a červené; na bílém poli je černý nápis PAOLO-M. Model zajíždíme na klidné a čisté vodě. Před první plavbou venku vyzkoušíme vodotěsnost ponořené části trupu, úplný model pečlivě vyvážíme a zajistíme zátěž na dně trupu tak. jak o tom byla řeč. To všechno je nejlepší udělat ještě doma ve vaně či v zahradním bazénku. Materiálová hodnota a hlavně pracnost dobře postaveného modelu PAOLO-M si bezpochy- by zaslouží neuspěchat nic a předvídat při prvních zkušebních jízdách na volné vodě. Není-li po ruce loďka, je lépe model zpočátku poutat na tenký vlasec, nevypouštět jej raději vůbec na vodu zarostlou vodními travinami pod hladinou, v blízkosti bažinatého břehu, rákosí, jezu atp. Chceme-li předejít zbytečnému poškozenítřeba jenže zvědavosti pána přesvědčujícího se holí, že je to z plechu, ne?! - převážíme PAOLO-M ve vhodně uspořádané a pevné bedně, vně opatřené nápisy Neklopit" a uvnitř vhodnými úchyty na upoutání a zajištění modelu proti posunutí. Také uskladnění v této bedně v místnosti se stálou teplotou mu poslouží lépe než třeba na kredenci", kde je sice nápadnou dekorací, ale rychle stárne prachem a výkyvy teploty a vlhkosti. Nuže hodně zdaru a AHOJ! Hlavní stavební materiál není tentokrát uveden, protože se bude značně lišit jednak podle volby měřítka modelu vůči skutečnosti, jednak a hlavně podle možností a modelářské zdatnosti stavitelů modelu. POKRAČOVÁNI seriálu Vnitřní vybavení lodí 16. a 17. století" odkládáme pro nedostatek místa v lodní rubrice do příštího sešitu. Děkujeme za pochopení. Redakce 18 MODELÁŘ 1/1977

21 Skone ía opět jedna soutěž, která dosvědčila, že je dovedeme nejen organizovat, ale že máme i učenlivé modeláře, kteří vtéto kategorii získávají vážnost a zařazuji se do evropské špičky. Aby se do ni dostali co nejdříve, musí ještě tu a tam na sve práci něco zlepšit. Třída C1 (3 zlaté. 2 stříbrné, 4 bronzové) i Když došlo k dalšímu zlepšení, přesto dochází k zbytečným ztrátám bodů: Měřítko není tak malé, aby nemohla být rozlišena tloušťka lanoví; na lanoví se používají obyčejné provázky nebo nitě; lanoví je na ráhna vázáno obyčejnými uzly: neodpovídá upevnění Nejvice bodů, z domácích účastníků i a tím i putovní pohár, věnovaný podnikám Čs. námořní piavba. získal L Zemler s modelem NACHI ve třídé C2 rozhoduje správná volba měřítka. Např. model Admirál Ušakov v měřítku 1:200, i když bude dobře vypracován, bude mít velmi těžkou pozici při porovnání např. s bitevní lodí Nachi v měřítku 1:100. Model postavený v malém měřítku většinou ztrácí body v prvé padesátce a někdy nebývá ani plné doceněna jeho větší pracnost, daná menším měřítkem. Třída C3 (2 stříbrné). Nenašla u nás zatím potřebnou oblibu, i když vyžití je možné v širokém měřítku. Hodnotí se zde např. vývoj typů lodi, jednotlivé části modelů, řezy modelem, scénická znázornění, apod. Tedy skutečné vel Naproti tomu u Kolumbových lodí by bylo lepší měřítko menší než 1:250. Celkově rád konstatuji, že kvalita modelů našich modelářů rok od roku stoupá a že se také rozšiřuje základna modelářů. Nedovedu si však dost dobře vysvětlit, proč je tak malá účast ze Slovenska (1 soutěžící se 3 modely), proč naši maketáři nevyužívají možnost porovnání své práce s prací modelářů z NDR a Polska a proč nevyužívají účast ve třídé C3 (např. detailní vypracováni přídě s dělem nebo kulomety, motorový záchranný člun, nakládací jeřáby, různé řezy lodí apod.). Vždyť i některé detaily, s nimiž by soutěžili ve třídě C3, mohou použít pro kompletaci celého modelu pro ostatní třídy Jsem přesvědčen. že by to pro ně nebyl ztracený čas, ale naopak, že by tak získali více řemeslné zručnosti při práci na maketách Tak tedy, maketáři. můžeme se těšit na vaše práce? Ing. Zdeněk TOMÁŠEK trenér ÚRMoK pro kategorii C Po loňskem vítězství ve třidé C1 s lodi VASA přivezl B. Paniček jeite tuto Sebeku. Opét vyhrál, zdokonalená VASA byla hned za ní lanov upevnění ráhen (představa funkčnosti není dokonalá); používá se nevhodný materiál na p:achty (ohýbají se); děla nemají odpovídající zpracování (lesklý materiál, zlatá barva); k adky neodpovídají měřítku: nedokonalé nátěry znaky na vlajkách a nápisy Vyskytuji se ještě další drobné chyby, které že při vétš péči modeláře odstranit. Důležitá je také volba správného měřítka, které by dalo modelu potřebnou..mohutnost" a při tom by vyniklo zpracování detailů a hlavně takeláže. Nedoporučuje se stavět modely bez plachet. Třída C2 (3 zlaté, 5 stříbrných a 2 bronzové). Soutěži modely které současně jezdí ve třídách EH EK a F2. Vyskytují se zde běžné nedostatky, jako neúplnost vzhledem k plánku, nedodržovaní měřítka, chybějící nápisy atd. Je třeba připomenout, že staré lodi jsou v nevýhodě proti lodím novým. Ještě více než u třídy C1 zde ký výběr, který zůstává našimi maketáři dosud nevyužit. Třída C4 (2 stříbrné, 3 bronzové). Jsou to tzv. miniatury, modely lodí zhotovené v měřítku 1:250 a menším (La Loire 1:2000). Pokoušíme se zde získat přední místo mezi evropskými modeláři, ale zatím se nám daří získat lepší průměr. Co to působí? Není cit pro správný poměr tloušťek stožárů, ráhen, lanoví, zábradlí apod. ke zvolenému měřítku; zapomíná se, že se hodnotí pomocí lupy, která tyto nepoměry jasně ukáže; je třeba lepit opatrně tak, aby lepidlo netvořilo přetoky, přebarvením se tento nedostatek neodstraní; kladky nejsou zlaté. I zde ovlivňuje hodnocení správně zvolené měřítko. Podle názoru pisatele lepší měřítko pro model Rodney by bylo 1:300 až 1:400 než 1:800, v kterém byl zpracován. Nutno počítat s tím, že u této třídy se nepřeměřují jednotlivé detaily a že díly natřené černou barvou se jeví jako větší. Známý křlínik ROONEY v miniaturním podáni J. Kozáka v měřítku 1:800 získal ve třídě C4 stříbrnou medaili Fregáta BERLIN získala Fr. Krčmářovi zlato ve třídé C1 ÚPLNÉ VÝSLEDKY Třída C1 (body) Zlsta medaile: B Daniček, ČSSR Šebeka 1 50, 93: B Paniček, ČSSR. Vasa. 1:75, 92,66 M Mehner. NDR. dvojpalubník, 1 100, 92,66; A Rosinski, Polsko, galeon, 1:200, 90,66; F. Krčmář, ČSSR, freg. Berlín. 1:48, 90. Stříbrná medaile: H. Golchert, NDR, Alert. 1:50, 88,33: M. Mehner, NDR, Santa Maria, 1:50,88; V. Niedermertl, ČSSR, Mirnyj, 1:50,85,33; A. Rosinski, Polsko, normanská loď. 1:100, 84,33; H. Golchert, NDR, Hermer Huker, 1:50; 82,66; A Karych, ČSSR, Myrmidon, 1: ,33 Bronzové medaile: G Nahlik, NDR, Prau, 1:50,78,33; H. Golchert, NDR, Pinke, 1:50 78,33; G. Nahlik, NDR, Dhau, 1:50, 76,66. J. Venci, ČSSR, Golden Hind. 1:33, 76,66; K Palán. ČSSR, Golden Hind, 1: ,33; V. Janoušek, ČSSR, hansovní loď. 1:50, 71; M, Kubík, ČSSR, Bounty. 1:75, 71, M Balczun, Polsko, gdaňský halk, 1:72, 70,33. Bez medaile: G Nahlik, NDR, Piroga F. Krčmář, ČSSR, Bounty, 1:48, 65,66: V Kamarád, ČSSR, Golden Hind, 1:50, 60,66. Třída C2 (body) Zlatá medaile: L Zemler, ČSSR. Nachi, 1: : J Kozák. ČSSR, Rodney ; J. Kozák, ČSSR. Halný. 1:25. 91: A Pflug. NDR, FLB 23, 1:20. 90,66: W.aM Gramms, NDR, Chiffe III. 1 20, 90,66 B Kowalski,. Polsko, Garland, 1:100, 90. Stříbrná medaile: M Lange. NDR. Sola , 88 V. Bláha, ČSSR, Krake. 1:50. 87; R Matéjček, ČSSR Admiral Ušakov. 1:200, 87; R. Matéjček, ČSSR, Dreadnought, 1: ,33: A Hasse. NDR, Svatopluk, 1 25, 81.33; D. Voigt, NDR. Sachsen, 1 85,81, L Jakeš. ČSSR. Grimmershörn, 1 25, 80; I. Ullsperger, ČSSR. Z-35,1 52, 80. Bronzová medaile: F Melan, Rakousko. Kastor. 1:25, 78,33; S. Issanski, Polsko, Westerplatte. 1:100, 77: M Kroupa, ČSSR. Dale, 1:100, 76: S. Adach, Polsko, Western River. 1: ,66; A. Schöbinger. Rakousko, Pollux. 1:25, 74; M. Kruczkiewicz, Polsko, R 3, 1:27. 72,66; M Bolczum, Polsko, Sasanka. 1:25, 71.66; L. Šindelář, ČSSR, Camargo, 1:25, 71,33; Z. Bujnicki,. Polsko, Jantar, 1:50, 71. Bez medaile: R. Bogusz, Polsko, Tobruk, 1:50,65,33; M. Balczun, Polsko, Dark, 1:25, 64: P. Jarzabek, Polsko, Hydrograf, 1:50,62,66; K. Dobrowski, Polsko, Bug, 1:50, 62,66; Z. Bodziony, Polsko, Mas, 1:25, 56,66; W. Snopka, Polsko, Armelia, 1:25, 53,33. Třída C3 (body) Zlatá medaile: D. Johansonn. NDR, dělové čluny 1:40/50. 92,66; W. Rehbein, NDR, torped čluny. 1:75. 90,33. Stříbrná medaile: Ing. Z. Malý, ČSSR. Nike. 1 25/50,88 L. Sommer, ČSSR, histor, kanon, 1:25, 84,33 Třída C4 (body) Zlatá medaile: J. Debowski, Polsko, James Watt ; J. Debowski, Polsko, Wilhelm Pieck, ; O. Zajac, Polsko La Loire, 1:2000, 92,66. Stříbrná medaile: J. Kozák, ČSSR. Rodney, 1 800, 88,33; Ing Z. Malý, ČSSR, Grosse Yacht, 1:250, 84. Bronzová medaile: Ing. Z, Malý, ČSSR. Inglesham 1: ; K Palán. ČSSR, Pinta, 1:250; 74: J. Karcz. Polsko, olehida, 1:400, 73,66; K. Palán, ČSSR, Santa Maria, 1:250, 70,33. Bez medaile: J. Karcz. Polsko, arabska loď , 67,66; J Karcz, Polsko, karavela, 1 400, 66,33; K. Palán, ČSSR, Nina, 1:250, 66. Cenu, věnovanou n. p Preciosa za nejlepši model v mezinárodní soutěži NAVIGA, získal J. Debowski z Polska s modelem James Watt výkonem 94,66 bodů. Putovní pohár mistrovství ČSR, věnovaný n. p. československá námořní plavba Praha, získal L. Zemler, Jablonec n. N. s modelem Nachi výkonem 93,66 bodů. MODELÁŘ 1/

22 TECHNIKA SPORT UDÁLOSTI VE SVĚTĚ Modely vírníků jsou dosti opomíjeným druhem Anglický časopis Aeromodeller však věnoval v poslední době těmto modelům dost místa, naposledy v listopadovém čísle, kde je plánek dvou jednoduchých volné létajících vírníků. Jeden má dva rotory o mm vedle sebe (na konzolách), druhý má dva stejně uspořádané rotory o mm a třetí (místo výškovky) o mm. Osy hlavních rotorů jsou k sobě skloněny o 17 (od svislé roviny), takže otáčející se rotory mají jakoby vzepětí v tomto úhlu. Rotory mají čtyři nevýkyvné listy z prkénka balsy 0 tloušťce 1,6 mm s jen zaoblenou nábéžnou a odtokovou hranou. Záporného úhlu náběhu listů je dosaženo tak, že ve středu, kde jsou listy zalepeny mezi dva kotouče z překližky o tl. 1,5 mm, leží odtoková hrana jednoho listu na nábéžné hraně listu následujícího. Pohon obstarávají motory COX o zdvihovém objemu 0,33 cm. (AM 11/76) PDP jako zkratky nové úpravy vyplachování modelářských motorů jsou známy více modelářům. Méně už si jich pod tímto označením umí představit něco určitého. 1 my jsme čekali, až se ve světovém modelářském tisku objeví materiál s konkrétnějšími údaji o uspořádání přídavných přefukových kanálů, které téměř zázračně zvyšují výkon motorů až o 40 %. Pak se nám ale naskytla lepší příležitost a J. Andrýsek z Prahy nám poskytl snímky B B nového italského motoru (přesněji řečeno staronového) Super Tigre G.60-FI-BH- ABC (PDP). Složité označení řekne zasvěcenému základní údaje o motoru: 60 = zdvihový objem 0.6 krychlového palce. tj. zhruba 10 cm': Fl = přední sání (Front Induction): BH - modrá hlava (Blue Head): ABC = píst z hliníkové slitiny v mosazné, uvnitř tvrdě chromované vložce válce (Aluminium-Brass-Chrom) a PDP = Perry Directional Porting (přibližně Perryho usměrňované vyplachování). Úkolem přídavných přefukových kanálků je vypláchnout ve válci místa, kam nezasáhne proud čerstvé směsi z jednoho či dvou hlavních přefukových kanálů. Proto se tato úprava rychle ujala u motorů s klasickým vyplachováhím (s deflektorem na pístu) i svyplachováním, jaké měly po léta právě motory Super Tigre (a jaké má i motor na snímku) se dvěma vedle sebe umístěnými šikmo vzhůru směrovanými přefuky, umístěnými proti výfuku. (Při shlédnutí snímku vložky s přídavnými kanálky se nám vybavil dosti starý článek v italském časopise o úpravě motoru,,pětky" Super Tigre, s vyplachovánim stejným, jako má popisovaná,.desítka", která, mimo jiné, pozůstávala i ve vytvoření dvou zářezů do vložky, vycházejících z jejího dolního okraje a končících přibližně tam, kde končí přídavné kanálky. Záměr byl tedy podobný, jen směrování proudu nebylo tak přesné a tedy i účinné. - Pozn. red.) Ze snímku vložky válce je dobře patrné umístění i,.směrování"přídavných kanálků. Na něm nepochybně velmi záleží, má-li se dosáhnout co nejdokonalejšího vypláchnutí válce. Dutina přefukového kanálu v hlavním odlitku zasahuje až k přídavným kanálkům a je tedy pro všechny přefukové kanály společná. Podle údajů výrobce má motor na snímku výkon 1,7 k při ot./min. U motorů s deflektorem na pístu jsou přídavné kanálky umístěny mezi výfukový kanál a deflektor. (Rádi přijmeme a případně uveřejníme informaci o výsledku této úpravy na známém a u nás používaném motoru. - Redakce.) Nový motor dala na trh u nás méně známá japonská firma Fuji. Je to..dvaapůlka" se žhavicí svíčkou, s klikovým hřídelem uloženým v kluzném ložisku,ale s moderním třípřetukovým vyplachovánim Schnúrle. Pozoruhodné je to, že zmíněné tři přefuky jsou vyfrézovány zevnitř vložky válce, tlusté 2,75 mm. Na své uspořádání i čistě sportovní určení má motor slušný výkon 0,4 k při otáčkách (s tlumičem), i když při použití difuzéru o velkém průměru. (AM 9/76) Laminátové vrtule získávají pro své dobré vlastnosti na popularitě a tak není divu, že dosud téměř monopolní výrobce Bartels (rozumí se ručně dělané vrtule s průběžnými vlákny ze skla, uhlíků, či kombinované) má konkurenci v Anglii. Jistý J. Gray vyrábí zatím tři typy vrtuli, které si pro údajně vynikající kvalitu oblíbili přední britští závodníci s týmovými modely. (AM 11/76) Malé akrobatické RC modely na motory o zdvihovém objemu 0,8 cm1 se pomalu stávají velkou módou. Před časem jsme přinesli obrázek modelu Pacer americké firmy Ace. Jiná firma, Hobby Lobby uvedla nedávno na trh model téže rozměrové kategorie, ale tentokráte ve formě polomakety známého letadla pro závody kolem pylonů Shoestring. Model o rozpětí 914 mm váží s dvoufunkční RC soupravou (ovládající křidélka a výškovku) a s baterií o kapacitě 500 mah kolem 560 g. Pohání jej motor COX Tee Dee 049 nebo 051 (kolem 0,8 cm5). Ve stavebnici je téměř vše hotovo, takže model se dá údajně sestavit za večer. Předpokládá to zřejmě použití kyanoakrylátového a tzv. pětiminutového * epoxidového lepidla. Trup je vakuově tvářen z fólie plastické hmoty (ve dvou půlkách), křídlo je pěněné a má nosník z plastické hmoty. Model se nepotahuje * ani nelakuje. Jeho letové vlastnosti jsou prý výborné, umí prý téměř vše, co velký akrobat s..desítkou", včetně výkrutu na čtyři doby. (MAN 10/76) Makety RC větroňů získávají stále více na oblibě. Alespoň o tom svědčí četné snímky na stránkách zahraničních modelářských časopisů. Vyplývá z nich, že se létá vesměs na svahu, a že soutěže jsou obsazeny dost 20 MODELÁŘ 1/1977

23 početně. Paleta předloh je pestrá, od cvičných kluzáků s gondolou z počátků plachtěni nebo trochu pozdějších, třeba s dvěma otevřenými sedadly vedle sebe, přes již elegantní větroně z konce třicátých let, typických tehdy módním lomením křídla do Mpo nejmodernější,,superorchideje současnosti. Občas je k vidění i maketa nákladního kluzáku. Jsou to krásné modely a tak se těšme, že se tato kategorie ujme i u nás. WEBRA Speedy je novým členem rodiny motorů, jejichž značka je dnes ve světě pojmem. Dosud to platilo hlavně v nejvyšších objemových třídách. Nyní firma WEBRA představila nový typ motoru o zdvihovém objemu 1,8 cm3, který s rezonančním tlumičem má mít výkonnost 0,52 k při ot./ min s válcovým tlumičem uloženým v ose výfuku 0,44 k/ ot./min. a s tlumičem vyvedeným do strany (výfuk je situován dozadu) 0,38 k/ ot./min. Hmotnost motoru je 135 g vrc provedení a 215 g v provedení RCW ( s vodním chlazením a převodem 2:1 - pro modely lodí). Novinka není nikterak levná - Webra Speedy v základním provedení (na obrázku) stojí 118 DM, v provedení RC 132 DM a RCW 198 DM. Rezonanční tlumič je km áníza67 DM, obyčejný"za21 DM. (Podle Modell 10/1976) Vybité baterie už přinesly zkázu nejednomu RC modelu. Stav baterie vysílače ukazuje zpravidla ručka vestavěného přístroje, ale jak je to s baterií pro přijímač a serva? Nemáme-li vhodné měřidlo, jímž bychom baterii snadno a samozřejmě při vhodném proudovém zatížení změřili, jsme ochotni - a to častěji, než je zdrávo - věřit, že je vše v pořádku. Pak se třeba ukáže, že nebylo, ale to už je pozdě. Užitečnou pomůckou, která umožňuje sledování stavu baterie v modelu, dala na trh anglická firma Rip Max pod názvem Go-Lamp. Princip není popsán, ale funkce je prostá: malá červená žárovka svítí, pokud má baterie dostatečné napětí. Přestane-li svítit, je to znamení, že je jí napětí se přiblížilo k nebezpečné hranici. Zařízení může být trvale umístěno v modelu: zapojeno je příslušným konektorem do neobsazené zásuvky v přijímači nebo pomocí rozdvojeného kabelu. (RCM&E 11/76j Úspěšný větroň F3B-T má Angličan Sean Bannister; zvítězil s ním na britské celostátní soutěži a na mezinárodní soutěži Spojeného království byl druhý. Model má rozpětí téměř 3700 mm a štíhlost kolem 19. Křidélka, vychylující se současně nahoru a dolů jako klapka, jsou ovládána každé samostatným servem umístěným v křídle pod brzdicími klapkami. Serva jsou k přijímači připojena prostřednictvím elektronického mixéru (viz MO 10/76). Křídlo je celé potaženo balsou, jejíž tloušťka je u kořene 2,4 mm, na konci 1,6 mm. I když se nedomníváme, že šípovitost křídla i ocasních ploch je zde funkční, přesto jde o pokrokově řešený model, který naznačuje cestu k vyšším výkonům v kategorii F3B-T a je v dobrém souladu se závěry článku o této kategorii na jiném místě tohoto sešitu. (RCM&E 10/76) Autopilot u cvičného upoutaného modelu je věc dost nezvyklá. Zmínili jsme se o něm v seriálu,,kam jde vývoj", když jej jako novinku uvedla u svých několika malých upoutaných modelů z plastické hmoty firma COX. Byt by ovšem na omylu každý, kdo by pod pojmem autopilot hledal důmyslný mechanismus. Je to mnohem prostší (tato skutečnost také potvrdila naše původní,, podezřeni"'), neboť zapnutím autopilota páčkou na trupu se zablokuje řízení. Model pak letí sám a - jak se praví v textu inzerátu - může se pilot, dostane-li závrať, přestat točitá jen sledovat rukou model, aby se mu na ni řídicí lanka nenavinula. Jak se však zabrání stoupání modelu s tenkým klenutým profilem při letu proti větru a následovnému klesání (většinou až na zem) při tetu po větru se tam nepíše. Při solidnosti firmy se však dá předpokládat, že podrobný návod, přiložený k modelu, na to pamatuje. Britští reprezentanti na mistrovství Evropy pro upoutané modely (bude opět v Belgii) už jsou vybráni. Stalo se tak na základě výkonů, dosažených na výběrové soutěži, která se létala loni 5. září v Little Risington za krásného počasí. Rychlostní modely (km/h, nejlepší výkon): B. Jackson 232; P. Halman 229; D. Smith218 (5 závodníků). Akrobatické modely (body): J. Newham 1993,75; J. Mannal 1960; P, Dindal 1920(8 soutěžících). Týmové modely (min.:s, nejlepší výkon): Heaton-Ross 4:04; Smith-Fry 4:11; Davies-Broadhead 4:13 (10 týmů). (AM 12/76) Čtyřdobý motor OS o zdvihovém objemu 10 cm3, o jehož existenci jsme už čtenáře informovali, se už vyrábí. Práce na něm započaly před dvěma roky. Snímky jeho sériové verze se už objevily na stránkách světového modelářského tisku, ale zatím bez základních údajů, poskytnutých alespoň předběžným textem. Ví se jen, že má zapalování žhavicí svíčkou a že běhá na standardní palivo. Motor má pěkný ucelený vzhled, je velmi kompaktní a může poskytnout, jak je u čtyřdobých motorů obvyklé, mnohem tišší chod. Nepochybně je vyšší než dvoudobé,.desítky" a zcela samozřejmě také těžší. Jsme tedy zvědavi, jaká bude jeho výkonová charakteristika, stejně tak na řešení např. mazání nekrytého rozvodového mechanismu, což snímky nenapovídají. (MAN 11/76) Novou koncovku pro připojení táhla řízení k servu u RC modelu uvedla na trh známá americká firma Du-Bro. Pozůstává z oceové koule se závitovým dříkem, na níž se nasazuje polyamidová (nylonová) koncovka s kulovou dutinou. Dutina má stejný poloměr jako koule, ale je hlubší než je tento poloměr. Díky pružnosti plastické hmoty s koule nespadne. Do koncovky se šroubuje ocelové táhlo se závitem (jako to známe u koncovky Modela); toto spojení umožňuje doladění délky o 3,2 mm. Kulový kloub dává táhlu dva stupně volnosti pohybu, což je v některých přípa- dech vítané. Spojení kov-plastická hmota nevyvolává navíc rušení RC soupravy,' jako tomu může být u spojení kov-kov. (MAN 10/76) MODELÁŘ 1/

24 Poznáváme LETECKOU TECHNIKU CESSNA 182 Skylane americké sportovní letadlo Spolu s názvem Cessna se zájemcům o letadla zpravidla vybaví představa úhledných jednomotorových hornoplošníků, navzájem si podobných. Málokdo si uvědomí více: že první letadlo Cessna bylo postaveno již v roce 1911 a že od té doby firma Cessna nejen obstála v tvrdé americké konkurenci - jako jedna z mála - ale že prodělala pozoruhodný rozvoj. V současné době je to největší výrobce jednomotorových sportovních letadel na světě. Kromě toho vyrábí i letadla vícemotorová, zemědělská, lehká proudová pro účely obchodní a dokonce i školní proudová pro výcvik pilotů. Současná nabídka firmy Cessna čítá přesně 55 typů různých letadel. Tomu odpovídá i rozvinutá obchodně servisní síť po celém světě - kolem jednoho tisíce zástupců a šestset pilotních výcvikových středisek. Firemní reklama dokonce tvrdí, že Cessna je schopna dodat jakýkoli náhradní díl kamkoli na světě do 24 hodin. Model 182 vznikl odvozením z modelu 172 s tím hlavním zadáním, že byl zastavěn silnější motor. Luxusní verze nového modelu byla označena Skylane. Od roku 1956, kdy vznikl prvý prototyp Skylane, bylo vyrobeno více než kusů tohoto oblíbeného typu. (Připomeňme, žes typem 172 a jeho luxusní verzí Skyhawk jsme se seznámili v Modeláři č. 9/1965.) V současné době je na americkém trhu již typ Skylane II, k jehož standardní výbavě patří autopilot včetně všech přístrojů pro řízený sestup a létání bez vidu. Zdokonalení si ovšem zaplatí zákazníci v ceně letadla, jež je nyní až US dolarů (!) TECHNICKÝ POPIS Cessna 182 Skylane je celokovový polosamonosný čtyřsedadlový hornoplošník s pevným tříkolovým kapotovaným podvozkem. Křídlo je dvounosníkové konstrukce se širokou profilovou vzpěrou, zakotvenou v předním nosníku. Profil křídla je upravený NIACA Křidélka typu Frise jsou v duchu firemní tradice opět potažena prosazovaným (signovaným) plechem. Obdobně jsou provedeny i jed noštérbi nové vztlakové klapky, jež jsou ovládány elektricky až do max výchylky 40 Trup je poloskořepinové konstrukce Prostorná čtyřsedadlová kabina je přístupná širokými dveřmi z obou stran. Bohaté zasklení včetně proskleného stropu má zajistit ze všech sedadel viditelnost na 360. Řízení je volantové. Přední sedadla jsou dělená a samostatně stavitelná. Zavazadlový prostor za zadními sedadly je přístupný i dveřmi z levého bok.u trupu. (Pokračováni na str. 24) LEGENDA: 1 Lože šestiválce Continental a upevnění jeho krytu jsou řešeny s ohledem na co největší snížení vibrací a hluku 2 Hornokřídlé uspořádání přináší vedle dobré stability i možnost použití jednoduché palivové instalace se spádovými nádržemi a snadný vstup do kabiny 3 Na přání je instalováno seřiditelné větrání zadních sedadel 4 Rovněž na přání může být výškovka vybavena elektricky poháněnou vyvažovači ploškou, ovládanou přepínačem na volantovém řididle 5 Zavazadlový prostor přístupný uzamykatelnými dvířky 6 Aerodynamické řešení křídla dává pocit bezpečného ovládání letadla i za přistávacího manévru 7 Téměř 1 m široké dveře umožňují pohodlný vstup do kabiny z obou stran 8 Hydraulické kotoučové brzdy jsou ovládány kterýmkoli, párem pedálů nožního řízení. Ruční brzda automobilového typu je umístěna na panelu 9 Okno v levých dveřích se dá vyklápět vzhůru pro lepši větrání na zemi 10 Aerodynamicky tvarovaný kryt příďového kola je u typu Skylane montován standardně 22 MODELÁŘ 1/1977

25 MODELÁŘ 1/

26 CESSNA 182 Skylane (Dokončeni ze str. 22) Palubní deska je bohaté vybavena nejen přístroji, ale i autopilotem 200 A Nav-O- Matic Ocasní plochy jsou samonosné Typické je šípové uspořádání lichoběžníkové svislé ocasní plochy (SOP) s protáhlým kýlem. Kormidla jsou částečné vyvážena aerodynamicky. Profiláž: SOP u kořene profil NACA , na konci NACA 0008; VOP u kořene NACA 0009, na konci NACA Přistávací zařízení tvoří tříkolový podvozek. Hlavní podvozek je,,cessnovský pružinový, systém Land-O-Matic; tvoří jej tvarovaná trubkaz chromvanadiové oceli. Kola v kapkovitých krytech jsou opatřena hydraulicky ovládanými kotoučovými brzdami. Kromě toho je instalována ruční parkovací brzda. Řiditelný příďový podvozek s účinným tlumičem je ovládán nožními pedály. Za letu se automaticky staví do nevychýlené polohy. Motorová skupina. Plochý šestiválcový vzduchem chlazený motor Continental S o výkonnosti 168 kw (230 k) při 2600 ot/min. pohání celokovovou dvoulistou automaticky stavitelnou vrtuli (constant-speed) o průměru 2,08 m. Dvě palivové nádrže jsou v křídle a pro standardní dolet pojmou celkem 231 I benzínu, pro velký dolet pak 303 I. Olejová nádrž má objem 11,4 1. Plánovaná revize motoru je po 1500 letových hodinách. Zbarvení. I když výrobce nabízí celou paletu barevného provedení včetně doplňujícího zbarvení interiéru, je základní barevný odstín u všech modelů vždy bílý. Zobrazený letoun s imatrikulačni značkou N 1359 M má jako druhý základní barevný odstín satinovou modř - je to dolní pruh na bocích trupu, rozšiřující se za kabinou na celou horní polovinu trupu a částečně i na SOP. Doplňujícím (třetím) barevným odstínem je vlajková červeň - z ní je horní pruh na trupu a na SOP, přední horní část trupu před kabinou a horní část aerodynamických krytů kol. Červené jsou rovněž zadní části okrajových oblouků křídla a vrtulový kužel. Imatrikulačni značka na trupu je bílá. Vrtule je matově černá se žlutými konci listů. Technická data a výkony: Rozpětí křídla 10,92 m. celková délka 8.59 m. výška 2,78 m; plocha křídla 16.2 m:. Plošné zatížení 82,6 kg/m :, zatížení na jednotku výkonu 5,8 kg/k. Maximální vzletová hmotnost 1338 kg, prázdná standarde hmotnost 803 kg. Rychlosti: maximální horizontální 275 km/h, cestovní na 75 o výkonnosti (ve 2100 m) 267 km/h, přistávací s plnými klapkami 74 km/h, stoupací u země 4,5 m/s. Praktický dostup 5400 m. dolet se standardními palivovými nádržemi 1046 km. _..... i. Text: Zdenek KALAB Výkres: Jaroslav FARA 3 Inzerci přijímá Vydavatelství MAGNET, inzertní oddálení, Vladislavova 26, Praha 1 (inzerce Modelář), telefon , linka 294. Poplatek je 5,90 za 1 tiskovou řádku. Uzávěrka 20. v měsíci, uveřejnění za 6 týdnů. PRODEJ 1 Stavebnici RC větroně Aladin ód fy Hegi (650). J. Mitiska, Úprková 1303, Strážnice, tel od hod. 2 Panel kolejiště N o rozměrech 2400 x 1200 mm v měřítku 1:160. Velké množství kolejí a doplňků, 15 lokomotiv, 50 vagonů. Vhodné pro PO nebo mod. kroužek. Cena 5500 Kčs. V. Píbl, Opavská 2615, Teplice L. v Čechách. 3 Plánky: Hi-Fly, Dandy, Kestrel, Astir CS, Sheriff, čejka, Florida, Bell Huey Cobra - kompl. výkres, d o k.- vše RC a RC maketu Cessna Cardinal. J. Staněk. Rýmařovská 434, Praha 9 4 Téměř novou RC stavebnici Chérl 2 (450). Turoň, Karviná 7, Kompletní neprop. 4kanálovou RC soupravu (1900) a motor MW S 1,5 D (150). J. Hoffmann, Blahoslavova 6, Šumperk. β RC soupravu 4kanálovou + model lodi; železnicí HO (seznam dílů zašlu). T. Mejzlík. Jurkovičova Brno, tel Soupr. Delta vysílač, přijímač, relé. Velmi dobrá (800). V. Kopecký, Žižkovo nám. 251, Vlašim. 8 Dvě serva Varioprop (po 200), 2 nepoužitá serva Micro 05 (po 300), 2 jednoduché ovladače (po 50), pár krystalů pro 19. kanál (250), indikátor Carina (100). poškozenou prop. am. soupravu (levné). Ing. I. Bukáček, U Dejvického rybníčka 2, Praha 6. tel. 334/2647-d e n. 9 Amat. proporc. 3kaná! soupravu podle AR 1, 2/74 s dokument. + nový varioprop + TX v chodu. RX hotov z 90 % (2350). J. Hodan. Lukavická Plzeň. 10 Motory M W S 2,5 cm TR po 150 Kčs a některé náhradní díly. A. Příhoda, Pařížská 5, Ústí n. L. 11 Prop, soupravu 4kanál., výměnné krystaly, serva Varioprop, Cirrus včetně prop, vše nové se zárukou: čas. Model. r , motor 2,5 cm3, liter. RC PLR, USA. Kuba, Box č. 172, Brno Motor MW S 2,5 D7 + vrtula Top Flite 200/100 + nádrž 100 cm 3 + tlmič (300). J. Klimko Č. Lehota 285, Slavošovice. 13 Nový RC 6kanál. vysielač W-43, kan. prij. W-43; kompl. 1kan. sov. RC súpravu - bezvadnú; RC subminiat. vys. + prij. - nezlad.; komplet, dokument. kvšetkému(1350);náhr.súč + převod, mech. + 2servá - připadne spolu; Servoautomatic II (300). J4. Rybář, ŠD Mladá garda A 203/3, Bratislava. 14 Kompletní soupravu Simprop Alpha Contest 4, se servy Tiny-C. v záruce. B. Malík. Sekaninova Ostrava-Poruba, tel Nová stavebnice U-makety FW 190 fy Graupner. J. Buček, Větřní Nový motor Webra Speed 40 RC s vodním chlazením a s karburátorem. M. Drábek, Výchova 112, Gottwaldov II. 17 Balsu, Modelspan, akrobat. U-model 5,6 m \ akumulátor, motor, lupenk. pilku, MQ a plánky. J. Pokorný, Hrubínova 1462, Hradec Králové. 18 Plánky na vyřezávanou toaletku se zrcadlem a osmiramenný lustr-obojí bohaté zdobeno ornamenty. Odpověď proti známce. M. Povolný, Dlouhá Příbram TT panel 1200 x 1700, loko, vozy, i jednotlivě. Levně. J. Krása, Felixova 1729, Česká Třebová Spolehlivou 4kanálovou proporcionální soupravu amatérské výroby + 4 serva (4000). J. Průža, Divišova 675, Třebíč. 21 RC soupravu GAMA. VI. Novák. Severní Hradec Králové 22 Proporc. 1 kanál, vysielač pódia AR 1/74 (750);. oživený 4kan. kóder podia MO 1/73 (400), MH7474 (60). I. Koštial, Nové Prúdy 2485, Trenčín. 23 RC súpr. W-43 4kan. vys. + pr.; železnicu HO; RC auto F1; nový motor 1,5 D; katalog Graupner; minikalkulačku-23 funkci»; tranz. KU J. Halač, Kamenec p. Vtáč. 72, okr. Prievidza. 24 Zachovalé vázané časopisy Letectví z roku J. Střapec, sídl. Vít. února 758, Havl. Brod. 25 Prop, soupravu-vysílač 2 + 1, přijímač 4 funkce, 3 servo-zesilovače. 3 serva Varioprop f NiCď f nabíječ (popř. s modelem), servis zajištěn. P. Vacek, Pod Klučkem 269, Police nad Metují. 26 Proporcionální souprava O. S. DP 4 Cougar (kompletní), síť. napáječ 220 V na 6 V a 9 V (Tuzex). J. Vácha. Gen. Jaroše Velké Meziříčí. 27. Časopis Modelář r (po 30): knihy - Němeček: čs. lietadlá a Voj letadla (po 30). Banaszcuzyk: Najrýchlejší ludiasvěta(15), Man. vonbrauchrtsch: Boj o vteřiny (10), Bojové lietadlá'ii. svět. vojny (20). Modely hist, plachetnic (15); větroň A2 Orion - nezal.-et. (100); větroň A2 Saper - v kostře (110): model ryb. kutra Scheveningen (200); model ryb. kutra Artur - možr»osf montáže RC (250); model plachetnice Pirát U (100): klzák celobalsový - dfžka 800 mm so zabeh. motorom 5R MW S (650) - možnost montáže RC: balsa řeza"a 700 mm dlhá, hrubka 1-5 mm. 3,3 kg (350 t plavoucí model Aurora m 1:76-možnosťmont. R C -trjp laminát (7000). E. Weiss, Leninova Piešťany. 28 RC soupravu Tx Standart Mars - RC ν= -:Λ Standart (800). i jednotlivé. J. Týma, J ň*ov ll-filipov 258, okr. Děčín. 29 Vysilač Delta, přijímač Mars Mini amatérskéservo (navíječka), jednopovelový RC větroň (2500 mm) volny motorový model (0,8 cm3), jednopovelový motorový RC model (1,5 cm3), nabíječ NiCd (vše 1200). F. Hrstka. Noskova 17, Praha 8, te a Součástky na Ford Tyrrell. Disky s gumou, osts*'' podle čísel výkresu, 2, 4, 17, 35 a 36, 40, , 99. Kola pro dráhové modely s papírovou karos_a čelní ozubená kola 4-6 mm tlustá. Seznam zašlu. J. Štauber, Vehlovice 123, Mělník. KOUPĚ 30 Neseštavené kity letadel z období II. svět. války v měř. 1:72. J. Ryšávka, Nezdenice Kompletní jednopovelovou RC soupravu a krystal 27, 120 MHz. V. Jiřinec, Žlutíce Plán U-makety La-5 NF nebo La-7 na motor 5-5,6 cm3. J. Zrna, Otvovice 216, okr. Kladno. 33 RC súpravu 2 až 4 kanály, popřípadě aj zo senra- Popis + cena. D. Kocian, ul. Sov. armády 146, Bernolákovo, okr. Bratislava-vidiek. 34 Plány amerických letadlových lodí z II. svět. války a plány bit. lodi Graf Spee. K. Volf, Čebín 263, okr. Brno-venkov. 35 Plán letadlové lodi Arromanche nebo podobné Cena nerozhoduje. Popř. vyměním za automobilové prospekty. J.Kiš Jaselská 1076/1, Ostrov n. Ohří. (Dokončení na str. 32) 24 MODELÁŘ 1/1Θ77

27 Jakto Dokončení vzpomínek Gustava BUŠKA, které zachytil Jiří Kalina. (Předcházející třetí část je v Modeláři č. 11/1976.) Současně s modely na gumu stavěl Gustav Buček i modely se spalovacími motory. Ještě před druhou světovou válkou se zúčastnil mnoha soutěží a propagačních vystoupeni, třeba v letech 1935 a 36 s ing. K. Pahrem a J. Vyskočilem na letišti Raná u Loun Na motory vlastní výroby navrhl Gustav Bušek mnoho volně létajících motorových modelů. na tehdejší dobu moderní konstrukce a tvarově dodnes lahodících oku. Řada plánků těchto modelů byla i publikována, vzpomeňme třeba na plánky modelů Ostříž, Stříbrný šíp, Stříbrná střela. Nebeská raketa a Beta Minor na motory Letná a Mars či Kolibřík na první samozápalné motory o zdvihovém objemu 1 cm. Na první motor vlastni výroby o zdvihovém objemu 30 cm3 (s jiskřivou svíčkou) postavil Bušek dolnoplošnik o rozpětí křídla tři a půl metru (!). Kuriózní je vznik modelu: plány kreslil Bušek přímo na podlahu dílny. Model byl zalátán v roce 1936 (ještě před zájezdem do Francie) na tehdy ještě nedokončeném ruzyňském letišti. Při přepravě modelu pomohl vlastním automobilem Ervín Nápravník. Že již první vzlet modelu byl zdařilý, není třeba u Buška zdůrazňovat. Dalším gigantem byl mohutný hornokřídlý kabinový model s dvoukolovým podvozkem - obruče nafukovacích kol byly zhotoveny z automobilových vzdušnic a měly průměr asi 200 milimetrů! Motor (opět..třicítka") byl kapotován. Zvláštnosti byl dělený trup (z transportních důvodů): oba díly se spojovaly kováním a šrouby. Tento model byl poprvé předveden na setkání modelářů v Kyjích u Prahy na sklonku války. Při tom všem Gustav Bušek nezanevřet na gumáky na Celostátní modelářské soutěži v Kralupech nad Vltavou v roce 1947 zvítězil v soutěží seniorů. Po osvobození se u nás začal rychle rozvíjet nový druh leteckého modelářství - upoutané modely U kolébky nového sportu pochopitelně nesměl chybět ani Gustav Bušek. Na Letenské pláni S! zaiétal s modelem E. Nápravníka a i když vše dobře dopadlo, více již s účky" nelétal a věnoval se pouze stavbě modelů a přípravě motorů pro řadu modelářů. Po volně létajících modelech nastala další éra..obrů", tentokrát upoutaných. V roce 1947 předvedi Bušek v Mladé Boleslavi polomaketu dopravního letadla IL-12 na dvě..desítky" (snímek). Dalším modelem byl dodnes známý Trenér na motor o zdvihovém objemu 45 cm1, který Bušek postavil s K Dvořákem a Fr. Svatošem, jenž model nejčastěji řídil. Trenér létal na mnoha propagačních vystoupeních a byl zřejmě jediným modelem, který přežil průtrž mračen a vichřici, která se přehnala přes modeláře připravené k vystoupení na Spartakiádě v roce 1955 na Strahově. Dodnes funkční model je nyní majetkem LMK v Praze 7. Další maketou mělo být AERO 45: rozestavěný trup zdobil někdejší Vyskočilův krámek na Letně. Pohon modelu měly obstarávat dvě..patnáctky", model však již nebyl dokončen. Mezi zatím poslední Buškovy modely, patřící již do éry rekreačního létání, patří malý volně létající model s motorem 0.5 cm ' a větroň o rozpětí 1600 mm s pomocným motorem o zdvihovém objemu 1.5 cm '. Ani jako důchodce neztratil Gustav Bušek o modelářství zájem Věnuje se sice hlavně chatě a zahrádce, je však ve styku s mnoha modeláři a během letošní zimy chce dokončit rozestavěný. gumák" To nám mimo jiné řekl osobně loni v listopadu na Letenské pláni v Praze kde vydržel sledovat se sobě vlastni tenkrát bystrostí a vtipem veškerou činnost při akci Létáme pro vás. Zvláště se mu líbily lety Káchovy repliky volného..motoráku" s motorem C02. A abychom nezapomněli: čtenáře pozdravuje a ještě se prý sám s něčím ozve...! K OBRÁZKŮM: Tři volné motorové modely Buikovy konstrukce z třicátých a ítyřlcátých let MODELÁŘ 1/

28 Nelze popřít, že deváté m odelářské show LETAME PRO VÁS se povedlo. Akce, pořádaná Klubem raketových m odelářů Svazarmu v Praze 7, byla příspěvkem k oslavám 25. výročí založení naší branné organizace. Příspěvkem hodnotným - na padesát účinkujících se postaralo více než čtyřem tisícům diváků o příjem ně prožité sobotní listopadové odpoledne na pražské Letenské pláni. R aketové modelářství je sportem i koníčkem. Dovede vyloudit úsměv na tvářích mladých i zkušenějších. Dokonce i leteckých modelářů: Antonín Koťátko (obr 1) létal jednak s replikou leteckého modelu LILIPUT, jednak s raketami. Konkuroval tak třeba Jiřímu Táborskému. Ten vedle rozkošné polomakety plachtového letadla" MÍRA 3 (jak jinak než s raketovým pohonem) předvedl největší raketu odpoledne - ze zbytků makety Titan 3C vznikl zajímavý předváděcí model (obr. 2). Magnetem pro diváky je ale soutěž o nejneobvyklejší létající zvláštnost (nebo také nesmysl). Dáša Bechyňová (donedávna Němcová) z Města Touškova přivezla vařečku (obr. 3). Všichni mysleli, že létající. Všechno je ale jin a k -z fotografie je patrné, že býla na rampu nasazena jaksi obráceně - tryskou proti předpokládanému směru letu. Inu, vystoupení může být i šokující. 6 Nejmladším účastníkem byl František 26 MODELÁŘ 1/1977

29 M iňovský Snažil se dokázat, že při show je m ožné vše tedy že i pečená kuřata budou do ust létat Létala' Jaroslavu D ivišovi se p odařil husarský kousek - létající trik o ló ra (tří současně startující rakety s m odrou, bílou a červenou dým ovnící) měla velký úspěch u diváku (obr. 4). Nejvíce se ale líb ilo vystoupení dvojice V ladim ír Márz a František Hrstka. Létající žebřík řada raket..jen ta k " a hlavně létající M ikuláš a čert (proč letěl pekelník lépe než světec?) jim zajistili prvenství v hodnocení poroty i diváků (obr 5 a 6) Kdo vyhraje příští X. show se zatím neví Je však jisté, že boj bude.tvrdý. Zúčastní se ho prý i herec M artin Štěpánek skalní raketový m odelář, který se letos na Letně ke svému koníčku přiznal veřejné P okud nestihne za rok postavit m odel, bude prý nad Letnou létat osobně P roslýchá se již že když k této exhibici nenajde odvahu sám, poletí alespoň jeho m aketa (obr 7). Leteckým veteránům nepřálo počasí - bylo příliš větrno Přesto pan Jaroslav V yskočil (vlevo) předvedl vynikající let s replikou kachny z roku 1922 (obr 8) Letenské show bylo i posledním veřejným vystoupením nové škodovky Š 120 která v barvách týdeníku Svět m otorů ujela km za 30 dnů N ěkolik dnu pote byla umístěna ve škodováckém m u zeu. Že do program u m odelářského o d poledne nepatřila? Ne tak docela - za jejím volantem seděl Ota Šaffek. (obr 9). Večer patřil nejen společenské zábavě, ale i sportu - soutěž m iniházedel vyhrál Jiří Táborský (startovalo na třicet m odelářů!), na rohožce dojel nejdál Jan Kuneš mladší. T ančilo se (hrál M etro p o lita n Jazz Band), debatovalo se. O všeličem s. U sto lů obsazených..raketýry" přišla opět na přetřes otázka budou cn o sti raketového m odelářství. Kdo ví, zda loňské show nebylo poslední? B udou letos m otory alespoň na soutěže9 Vladimír HADAČ Snímky: J. Blažek K. M asojídek, O. Kresba: J. Brskovský Raketoplán DELTA KATT byl navržen podle výkresu, zveřejněného v časopise A erom odeller 1/1973. Po úpravě, nutné pro použití našich m otorů ZVS. je s ním m ožno létat ve třídách S4A as4b. K STAVBĚ: (všechny m íry jsou v mm): Trubka pro ko n tejne r 1 je navinuta na trnu ze č ty ř vrstev hnědé lepicí pásky, hlavici vysoustružím e z balsy. Pylon 2 a tru p 3 je z pevné, houževnaté balsy ti. 4: výřez v trupu a výstupek na pylonu musí přesně lícovat. K pylonu 2 přilepím e bočnice z tvrdé balsy tl. 1. Křídlo 4 je z lehké balsy tl. 2: zaoblím e náběžnou a odtokovou hranu. V odorovné a svislé ocasní plochy jsou z balsy tl. 1. Díly 2, 3, 4, 5 a 6 třik rá t přelakujem e čirým nitrolakem, díly 4, 5 a 6 můžeme p o le p it tenkým barevným M odelspanem Vybroušenou a nastříkanou hlavici a tru b - ku kontejneru spojím e gum ovou nití o průřezu 3 x 1. Ke kontejneru přilepím e díl 2. Po slepení celého m odelu nezapomeneme ještě na m ontáž vodítka. Při zaklouzání seřídíme m odel přihýbáním jedné sm ěrovky do vhodných letových kruhů. Nezborcený m odel letí v m o torovém letu spořádaně a po odhození kontejneru snadno přechází do kluzu, Pavel HOLUB, RMK Plzeň-Bory MODELÁŘ 1/

30 Lancia HF Stratos Y ozy Stratos jsou nejúspěšnějšími soutěžními automobily dneška - vítězství v řadě soutěží, korunovaná vavříny z Rallye Monte Carlo hovoří jasně. Vůz Lancia Stratos měl premiéru vtorinu v roce Typ byl homologován v kategorii GranTurismo veskupině4, kde je podmínkou alespoň 500 vyrobených exemplářů. Pro zajímavost ještě cena: ve Švýcarsku stojí Stratos SFr (pro srovnání: Renault 5 TL SFr, Chrysler SFr). Prodávaný typ HF je pro soutěž a závody upravován v jednotlivých stájích. Zvýšením stupně komprese, úpravou rozvodu atp. lze dosáhnout výkonnosti až 190 kvv (260 k). Na voze Lancia HFStratos startuje i přední polský jezdec Andrzej Jaroszewicz, jehož vůz je také na fotografiích a výkrese, který pro Modelář zpracoval Tadeusz SAWA z Wroclawi (PLR). TECHNICKÉ ÚDAJE Lancia HF Stratos je dvoumístný sportovní automobil s motorem uprostřed. Motor Dino typ 236 je čtyřdobý vidlicový šestiválec chlazený kapalinou; uspořádání V6/65 ; rozvod 2xOHC. Vrtání X zdvih 92,5 x 60 mm, zdvihový objem 2418 cm 1, stupeň komprese 9.0. Největší výkonnost neupravovaného motoru je 140 kw (190 k) DIN při 7000 ot./ min., největší točivý moment 226 N.m (23 kp.m) při 4000 ot./min., největší otáčky 8000 ot./min. Motor má tři dvojité spádové karburátory Weber 40 DCF 14, elektrické čerpadlo paliva Bendix a elektronické tranzistorové zapalování. Chladicí soustava je doplněna dvěma termostatem spínanými elektrickými větráky. Alternátor 12 V 660 W, akumulátor 12 V - 60 Ah. Převodně ústrojíje v bloku s motorem. Jednokotoučová suchá spojka s kapalinovým ovládáním: pětistupňová převodovka s řadicí pákou na podlaze má ve standardním provedení převody 3,554-2,459-1,781-1,320-0,986 - Z 3,3, stálý převod 3,824:1. Diferenciál je samosvorný, hnací hřídele mají stejnoběžné klouby. Podvozek je ve střední části trubkový, prostorový, v zadní části je skříňový rám. Všechna kola jsou nezávisle zavěšena, přední na lichoběžníkových polonápravách, zadní na příčných trojúhelníkových ramenech s podélnými suvnými vzpěrami. Odpružení vpředu i vzadu vinutými pružinami se souosými teleskopickými tlumiči a seřiditelnými příčnými zkrutnými stabilizátory. Světlá výška vozu je seřiditelná. Provozní brzdy jsou kapalinové, dvouokruhové s posilovačem, kotoučové. Palivové nádrže (dvě) mají celkový objem 86 I, v provedení Corsa (úprava pro soutěže a závody) Kola z lehké slitiny mají standardní rozměr 7,5" x 14, v provedení Corsa mají výměnná kola rozměry vpředu 7,5" či 9" X 15", vzadu 7,5", 9" či 12" x 15". Pneumatiky 205/70-14" resp. 205/ 50 VR 15 a 275/40 VR 15. Karosérie Bertone je ocelová, skořepinová. na trubkovém rámu. Lepší přístupnost k agregátům umožňují odklopné kryty přídě a motorového prostoru z plastické hmoty. Halogenové světlomety jsou výklopné. Hmotnost standardního vozu je 980 kg, verze Corsa 850 kg, užitečná hmotnost je 170 kg. Největší rychlost vozu Lancia HF Stratos je 235 až 240 km/h, zrychlení z 0 na 100 km/h za 6,8 s. Spotřeba paliva 14,5 až 17 1/100 km. POSLEDNÍ SOUTĚŽ sezóny 1976 se jela 14. listopadu v tělocvičně gymnázia Nad štolou v Praze 7. Letos měli RC automobiloví modeláři dost příležitostí změřit si síly a tak na většině z nich byla vidět nejen vyježděnost, ale i únava. Pole špičkových závodníků se opět rozrostlo, takže boje o vítězství jsou stále tvrdší - o havárie nebývá nouze hlavně při skupinovém závodě. VÝSLEDKY kategorie EB, junioři: 1. M. Vostárek, Praha 9 159,3; 2. P. Popelář, Praha 6-Suchdol 157,45; 3. P. Muller, Praha 2 156,85 b. (5 soutěžících);-se n io ři: 1. J. Kuneš ml., Praha6-Suchdol 161,4; 2. J. Stočes, Praha 9 160,8; 3. V. Miilfer, Praha 6-Suchdol 160,65 b. Kategorie R2E:t. J. Kuneš ml., Praha 6-Suchdol 10 okruhú/2,6 s; 2. K. Macek, Praha 2 10/9; 3. V. Muller 10/18,4. 28 MODELÁŘ 1/1977

31 MODELÁŘ 1/

32 Vůz ČSD na přepravu kyseliny sírové, ř. Rj-5, upravený z modelového vozu PIKO 5/ s uspořádáním 2-C-1 je v modelovém zpracováni jen o 1 mrr delší než odpovídající modelový přepočet pojezdu lokomotivy ČSD ř Také průměry běhounů a spřažených soukolí odpovídají. Zvláštností těchto modelů francouzské firmy Jouef je konstrukce pohonu lokomotivy, tj. motoru a převodů, které jsou uloženy do tendru. Modeláři to poskytuje možnost vypracovat vnitřní uspořádání strojvůdcovské budky a dát takto vzniklému modelu větší věrnost předloze. Jistým handicapem modelu SNCF 231 K je dosti velký průměr soukolí tendrui Je to v souladu s praxí u SNCF, avšak u tendrů v provozu ČSD se tak velký průměr soukolí tendrů nevyskytuje. Při přestavbě modelu pak Přestavby trakcmch vozidel DR, DB, ÖBB,SNCFa NS na vozidla ČSD (HO) PŘESTAVBY PARNÍCH LOKOMOTIV U lokomotiv s připojeným tendrem je nutno postavit tendr odpovídající tendrové řadě, jež byla u oněch lokomotivzařazena v provozu ČSD. LILIPUT - parní lokomativa, č. k DB BR OBB NOVINKY76 Pojezd této lokomotivy v uspořádání 1-D-2 je jak svým modelovým rozvodem, tak i průměrem dvojkolí vhodný pro stavbu lokomotivy ČSD ř ,KRASIN', kterou_ vyráběla lokomotivka ČKD od r Tyto stroje se v provozu ČSD velmi osvědčily a byly oblíbené, hlavně na tratích s větším stoupáním. Původně byly určeny pro trať Praha-České Budějovice, ale později, po r. 1945, sloužily i na Děčínsku, Rakovnicku a jinde. FLEISCHMANN - parní lokomotiva DB BR 70, č. k Tato lokomotiva, která má v originále uspořádání pojezdu 1-B-0, je v uvedeném modelovém provedení vhodná k přestavbě na lokomotivu ČSD ř Hlavní úprava spočívá v předělání pojezdu. Řada má totiž uspořádání pojezdu 1-C-0, kdežto model BR 70 má podle předlohy pojezd 1-B-0. U pojezdu BR 70 jsou však hnací soukolí posunuta od parního stroje značně dozadu, skoro až pod skříňový kotel lokomotivy, takže mezi 1. spřaženým soukolím a parním strojem je dosti místa pro dosazení nového 1. spřaženého' soukolí. Dále je zapotřebí u modelu upravit rozvod a spojnice, tzn. rekonstruovat upevnění ojnice z 2. spřažené nápravy na 3. spřaženou nápravu, aby to odpovídalo lokomotivě ČSD ř Z historie této lokomotivní řady ČSD je zajímavé, že vlastně vznikla na požadavek dopravy na dnes již zrušené trati z Ostrova nad Ohří do Jáchymova a byla vyráběna vídeňskou lokomotivkou Gölsdorf pro tuto trať. Odtud, kde se výborně osvědčila, byla pak nasazována i na jiných horských tratích. 1 MÄRKLIN-HAMO - parní lokomotiva DB BR 003, BD BR 009, k Parní kolomotiva DB tohoto typu s pojezdem 2-C-1 odpovídá průměrem svých hnacích soukolí a běhounů lokomotivě ČSD ř Jak je již tradicí u firmy Märklin, model má perfektní trakční a dhezní vlastnosti; ty zůstanou zachovány i po jeho rekonstrukci na model lokomotivy ČSD ř Tato lokomotivní řada je vlastně v provozu ČSD unikátem. Původně byla stavěna v r býv. Škodovými závody v Plzni pro býv. Litevské státní dráhy pod řadovým označením Gp Avšak pohnuté poměry v Evropě v době nástupu hitlerovského fašismu a nakonec vypuknutí 2. světové války zabránily uskutečnění dodávky. Proto byly nakonec tyto lokomotivy převzaty do provozu ČSD jako ř / Pokud jde o počet vyrobených kusů, bylo uváděno šest nebo devět. Dnes je již známo, že bylo. vyrobeno a ČSD předáno pouze 6 kusů, tědy čísla Jezdily s tendry ř (což byly svého času největší tendry u ČSD) hlavně na tratích Praha-Děčín a Děéín-Chomutov-Cheb, kde ještě v r byla lokomotiva ř viděna, když jela obracet do depa. Stojí ještě za zmínku, že lokomotiva ř , původní ř. Gp 25, byla dne policejně vyzkoušena a dne předána jako lokomotiva vyrobená ve Škodových závodech. JOUEF - parní lokomotiva SNCF 231 K, č. k M - NOVINKA 76 Pojezd velmi elegantní francouzské lokomotivy typu,pacific* záleží hodně na umu a dovednosti modeláře, jak se s touto rozdílností vyrovná. JOUEF - parní lokomotiva SNCF 040 TA, č. k M - NOVINKA 76 Jde o lokomotivu s uspořádáním pojezdu Ó-D-0, jež je průměrem spřažených soukolí vhodná pro stavbu modelu lokomotivy ČSD ř Při tom je ovšem nutno upravit středy jednotlivých dvojkolí, neboť lokomotiva ČSD ř měla tyto středy plné, jen s dvěma oválnými otvory a protizávažím, kdežto lokomotiva ŠNCF 050 TA má dvojkolí paprskové. Tato práce ale nemusí být náročná stačí přelepit středy tenkým polystyrénem nebo tužším papírem. Pojezd lze použít i pro stavbu modelů lokomotiv ČSD ř , a U řad a musíme však znovu jednotlivá dvojkolí upravit jako u ř ; u ř jej můžeme použít v původním provedení. Dále můžeme na tento francouzský pojezd postavit i modely lokomotiv ČSD řad a všech provedení, a to v tom případě, že rekonstrukcí dodáme kfiremnímu pojezdu běhouny tak, aby tvořily nový pojezd typu 1-D-1. JOUEF - parní lokomotiva SNCF 140 C, 6. k M - NOVINKA 76 Pojezd tohoto modelu o uspořádání 1-D-O vyhovuje po všech stránkách pro stavbu již jednou uváděných lokomotiv ČSD řad 434.0, 434.1,434.2,436.0, (viz Modelář č. 2/1975). Je rozvorově poněkud kratší než původně navrhovaný pojezd od modelu lokomotivy DR BR 55 a tím i pro navrhovanou rekon-.strukci vhodnější. Pohon je u francouzského modelu opět zastavěn v tendru, tak jako u modelu téhož výrobce č. k M. JOUEF - parní lokemotlva SNCF 241 P, č. k M - NOVINKA 76 Elegantní zelená francouzská lokomotiva typu MIKÁDO* o uspořádání 2-D-1, je - dá se říci - přímo předurčena svým modelovým rozvorem pro přestavbu na modely lokomotiv ČSD řad 486.0, 498.0, , Pro všechny tři lokomotivní řady činí rozdíl v rozvoru opět pouze 1 mm navíc.. Průměr zadního běhounu je však větší než průměr zadního běhounů u lokomotiv ČSD ř , 498.0, Je proto nutné původní běhouri nahradit novým. Dále je třeba upozornit na to, že i model SNCF 241 P. stejně tak jako již zmíněné modely č. k M a 8282 M od firmy JOUEF,,má pohon uložený ý tendru. Je tedy opět zapotřebí vyrovnat se vhodně a nenásilně s neobvyklým průměrem tendrových soukolí. Zůstává však i klad v tom, že lze zhotovit vnitřní zařízení strojvůdcovské budky, což zvláště u ř vynikne. Posléze při rekonstrukcích modelů JOUEF č. k M a 8241 M nesmíme zapomenout u modelů lokomotiv ČSD ř , a na zhotovení a doplnění rozvodu těchto lokomotiv na levé straně o pohon šoupátka středního válce. LITERATURA Katalogy firem Piko. Fleischmanni Kleinbahn, Liliput. Roco-lnternationa Märklin. Trix, Roskopf, Jouef A tlas lokomotiv 1. a 2. díl - Ing. Jindřich. Bek a spol. Archív autora FOTOGRAFIE upravených a přestavěných modelů použité u tohoto seriálu jsou prácemi členů KŽM Svazarmu p ři ČSD LD Ústi n. L. 30 MODELÁŘ 1/1977

33 V dňoch augusta 1976 sa uskutočnila v Plzni, pri příležitosti XXIII. kongresu európskej organizácie železničných modelárov MOROP, XXIII medzinárodná súťaž železničných modelárov. Medzinárodná porota v zložení předseda Alexander Molnár. ČSSR Helmut Kohlberger, NDR Hansotto Voigt, NDR Imrich Kabók, MLR Zoltán Rázgha. MLR Waldemar Ney, PLR Janusz Jarzebski, PLR Bořivoj Gryc, ČSSR Dezider Selecký, ČSSR hodnotila celkom 133 modelov. Jeden model ako nepříslušný do súťaže, porota vyřadila a 3 modely (2 z NDR a 1 z ČSSR) příslušné národně delegácie zo súťaže stiahli. Tri modely pre poruchy (spósobené dopravou) navrhla porota bez hodnotenia na účast v niektorom z dalších ročníkov súťaže Jeden model v zmysle sútažných pravidiel přeřadila do inej - prislušnej kategorie Čelkom bolo 56 modeiov od 52 modelárov z NDR (z toho 5 juniorov), 14 modelov od 10 modelárov z MLR. 16 modelov od 8 modelárov z PLR a 51 modelov od 42 modelárov (z toho 16 juniorov) z ČSSR. Porota celkove udělila v 24 kategóriach 14 prvých, 11 druhých, 9 třetích cien, 3 zvláštně ceny a 7 čestných uznaní. Podiel jednotlivých zúčastněných krajin na ohodnoteniach: xxm. medzinárodná súťaž železničných modelárov v ČSSR ČSSR NDR MLR PLR 1. cena cena cena zvláštnacena i - čestné uznanie Zvláštně ceny sa udělili za mimoríadne súťažné výkony v prípadoch, keď slabé obsadenie kategorie neumožnilo ohod,- notiť model 1. cenou. Čestné uznanie sa udělovali prevážne za výkony juniorov. Z uvedeného přehradu vidno, že - ako Nahoře: Model lokomotivy ČSD ,1. cena vkategórii A 1/0-92,7 bodu Vlevo: Model lokomotivy francúzake] železnice Paris-Orléansod maďarského modelára Lajosa Feketeho- 76,75 bodu. VeFkotf HO obvykle - o udelené ohodnotenia sa podělili predovšetkým modeláři z NDR ačssr, ktorí získali dovedná 40 z celkom udělovaných 44 ohodnotení. Mimoríadne úspěšní boli československi modeláři, ktorí získali ocenenie v každej kategorii, v ktorej súfažili; získali takmer dvojnásobný počet 1. cien ako druhá v poradí NDR a takmer rovnaký počet 2. cien. Potěšitelné je, že sa medzi oceněnými modelmi objavujú práce aj menej známých a celkom neznámých autorov, predovšetkým z radov mládeže. Tento trend možno zaznamenat' predovšetkým v ČSSR, ale aj u německých priatefov. Železničně modelárstvo však aj naďalej stagnuje v MLR a PLR, aj keď, rádi bysme věřili, aj tam sa blýská na časy. V tej súvislosti sa natíska otázka vztahu medzi prácou s mládežou a celkovou úrovňou železničného modelárstva v tej ktorej krajině. Ukazuje sa, že zanedbávanie dorastu sa musí prv či neskór vypomstiť. Z tohoto pohladu možno hodnotit' československými železničnými modelármi nastúpenú a dósledne uplatňovanú cestu za správnu. Ako obvykle - to je potěšitelné - najváčšia tlačeníca" bola v kategóriach stavieb modelov vozidiel, či už s vlastným pohonom, alebo bez vlastného pohonu. Najlepšími vóbec boli lokomotivy ČSD 354,0130,od Václava Polívku z ČSSR, DR BR 89 od Ulricha Badelta z NDR a DR od Wolfganga Köhlera z NDR s 96,7 bodmi. Dá sa však povedať, že všetky ocenené modely malí špičkovú úroveň a o ich umiestení rozhodovali často zlomky bodov. Z ostatných kategorií třeba spomenúť vynikajúce modely v kategorii,,c (železničně stavby). Osobitý pohfad na kategóriu,.e" (makety) představil Josef Vachta z ČSSR, ktorý do súťaže poslal fungujúci model arény, v ktorej sa veřejnosti predvádzala Trevithickova lokomotiva. Autor zhotovil model podlá zachovanej dobovej rytiny, ktorej reprodukcia bola přiložená. Nápad a vyhotovenie ohodnotila porota zvláštnou cenou, podobné ako model lokomotivy BR 55 od Petra Eickela z NDR, ktorý bezo zvyšku predviedol, v čom vlastně spočívá práca modelára v kategóriach frizúry" - v tomto případě,,a3, frizúry vozidiel s vlastným pohonom. Celkovo možno XXIII. medzinárodnú súťaž hodnotit ako další dokaž vynikajúcei úrovně železničného modelárstva v ČSSR a NDR, ktorá napriek dosiahnuté.- mu vysokému štandartu stále rastie, predovšetkým vďaka cielavedomej práci vóbec a s mládežou zvlášť. Československé železničně modelárstvo sa tak dostalo do povedomia aj mnohých účastníkov XXIII. kongresu MOROP, ktorí sa so súťažnými modelmi zoznámili na výstave. Ing. Dezider SELECKÝ MODELÁŘ 1/

34 MODELÁŘSKÉ PRODEJNY Speciální modelářské prodejny MODELÁŘ, - Žitná 39, Praha 1 tel MODELÁŘ - Sokolovská 93, Praha 8 tel prodejna provádí zásilkovou službu Modelářský koutek Vinohradská 20, Praha 2 tel Nabídka na měsíc leden 1977 RÁY Rychlostavebniee házecího kluzáku Ray je jednoduchý začátečnický model určený především pro ško ln í'a svazarmovské kroužky. Model lze házet z ruky, nebo ho vystřelovat pomocí gumy. K jeho pohonu je také možné použit raketový motorek S 4. Stavebnice obsahuje předpracované díly - smrkovou hlavici trupu, balsové uši" křídla a ocasní plochy, dále smrkové lišty, lepidlo, potahový papír, vázací gumu, sáček se zátěží, stavební výkres, návod, ke stavbě, obtisky a jin é ' drobnosti potřebné ke stavbě. Rozpětí 560 mm Kčs 21,- SOUPRAVA LODNÍHO KORMIDLA. Souprava vhodná pro malé a střední modely lodí. Obsahuje plastikovou peruťo délce 30 mm se zastříknutým ocelovým čepem o 0 2,6 mm, mosazné pouzdro a polyamidovou páku se stavěcím šroubem M3 x 4. Kat. č. 4800/30 Kčs 7,50 POLYAMIDOVÉ LOŽISKO KONZOLOVÉ Polyamidový výlisek s otvorem pro čep mm má všestranné použití. Lze ho použít k otočnému uložení příďové podvozkové nohy RC modelu, k uložení zadní nápravy modelu automobilu, upevnění plováků u vodních modelů apod. Obsah balení: polyamidové ložisko - 2 ks, šroub M3-4 ks, podložka 3,2-8 ks, matice M3-4 ks. Kat. č. 4330/4 Kčs 3,50 BEN nabízejí Stavebnice rybářského kutru Stavebně nenáročný model'je určen hlavně začínajícím lodním modelářům. Stavebnice obsahuje překližku na žebra a dno lodního trupu, dýhu na bočnice, palubu a kormidelní budku, smrkové lišty na stěžně a ráhna, mosazný plech a ocelový drát na kormidlo, ventilkovou hadičku jako pružnou spojku k motoru a vlajku. K pohonu m odeluje vhodný elektromotor IGLA 4,5 V (není součástí stavebnice). Délka 350 mm Kčs 31,- VRTULOVÝ KUŽEL 0 46 mm, 0 60 mm Dvoudílný výlisek z plastické hmoty. Základní díl je bílý, tři kryty otvoru pro upevňovací matici jsou v barvě bílé, červené a černé. Kat.č..145 mm:4251 Kčs 8, mm:4253 Kčs9,50 LETOV Polomaketa čs. letadla s gumovým pohonem Model přes svoje malé rozměry má dobré letové vlastnosti, které uspokojí i náročnější modeláře. Konstrukce modelu je celobalsová. V kartónové krabici s barevným potiskem jsou vloženy předtištěné balsové díly, plastiková vrtule o mm s ocelovým hřídelem, plastiková podvozková kola, potahový papír, průhledná fólie pro štítky pilotních sedadel, lepidlo, pásová guma pro pohon modelu a ostatní drobné díly. Rozpěti410mm Kčs 24,- (Dqkončeni ze str. 24) POMAHAMESI 36 RC soupr. Delta (Gama) nebo jinou 3 τ at spoieh*,- vou (do 500 Kčs). M. Lupač. Štépnická 1040, Uh. Hradiště. 37 Plány na U-maketu La-7. Z-526 a knihu A. Schuberta. Rádiové řízení modelu '. R. Pacas Kašmce 34, Klobouky u Br., okr. Břeclav. 38 L + K r a staveb, letadel. M. Pa«', Teplická 283, Praha Plánek modelu jachty Camargo IV. měřítko 1 25 plánek modelu historické plachetnice vyměním tyrystory 8-16 a 250 A za jednofázovy kolektorový moto-' kolem 1000 W; 4kanál. soupravu kompletní. J. Utcuv- ký. šimunkova 1607, Praha Bellamatic II; popis, cena. F. Mareš. Schnircbova 15, Praha Proporcionální soupravu kompl miř. 4 funkce, tovární výroby, novou. J. Kubera, Taíce č Pečky. 42 Spolehlivou amatérskou proporcionální soupravu 2 + 1, kompletní se zdroji, servy a nabíječem zdrojů - podmínka záruka a servis. J. Střapec, sídl. Vit. února 758, Havl. Brod. 43 RC stavebnici L-60 Brigadýr. O. Rosecký. Přecnadraží 9/ Žcfár n. S. VI. VÝMÉNA 44 Jawu 23 Mustang a 6kanalovú neprop súpravu s dvorná servami Bellamatic II + doplatok za spolahlivú prop, súpravu na 4 funkcie. L Jurča, Mihoviniho Bratislava. 45 Autodráhu Revell za staveb, letadel. M. Pajer. Teplická Praha Za nepostavené stavebnice aut Porsche 911 nebo Jaguar E firmy Revel' v měřítku 1:25 nepostavené stavebnice letadel North American Mustang P51 od firmy Revell v měřítku 1:32 nebo Potez 540 firmy Heller v měřítku 1:72. Zd. Žák, Lazebnická 12, Jihlava. RŮZNÉ 47 Lodní modelář z NDR (vedoucí kroužku) hledá v ČSSR partnera k dopisování a vyměňování zkušenosti a časopisů. Reinhard Rach, 425 Lutherstadt Eisleoen. Sonnenweg 34, DDR. 48 Sovětský modelář nabízí modelářské motory za železnici TT. SSSR, g. Charkov-153, ul. Gvarcéjcev Šironéncov 5, kv. 112, Kuzmin J V. 49 Polský modelář hledá v ČSSR partnera k dopisování. Marek Písařek, Lgota 6, pocz Grabów^a. Polska. 50 Polský modelář nabízí polskou mode á řs<oj a lodní literaturu i časopisy za modely aut v měř. 1:24: 1:30: 1:43. Bogdan Křupa, Kraków, ul. Borsjcza 5/76, Polska. 51 Polský modelář (instruktor, létá F1A, F3A) híecá v ČSSR partnera k dopisováni a vyměňováni model, materiálu. Za časovače Seelig (pro F1C) a serva V arcprop nebo Gigi-Matic dá nové motory Rossi Rízonanca: Webra Speed 61 RC s tlumičem. Webra Speed F61 RC s vodním chlazením. Wojciech Krzywinski. ul. Laczna Plock, Polska. 52 Polský modelář nabízí plány různých iod. m. 1:50) a 1:100) a knihy o lodích za plastikové <ity letace z II. svét. války i pozdějších. ZygmuntGawIicki, Mtczu.\- na Swiatochlowice, Polska. m odelář měsíčník pro letecké, raketové, automobilové, lodní a železniční modelářství. Vydává ÚV Svazarmu ve vydavatelství MAGNET, Praha 1, Vladislavova 26, tel Šéfredaktor Jiří SMOLA, redaktoři Zdeněk LISKÁ a Vladimír HADAČ; sekretářka redakce Zuzana KOSI NOVÁ. Grafická úprava Ivana NAJSEROVÁ (externě). Technické kresby Jaroslav FARA (externě). Redakce: Praha 1, Jungmannova 24, tel , linky 468, Vychází měsíčně. Cena výtisku Kčs 3.50, pololetní předplatné 21 Kčs. - Rozšiřuje PNS. v jednotkách ozbrojených sil MAGNET Praha 1, Vladislavova 26. Objednávky přijímá každá pošta i doručovatel. - Dohlédaci pošta Praha 07. Inzerci přijímá inzertní oddělení vydavate stvi MAGNET. Objednávky do zahraničí přijímá PNS - vývoz tisku, Jindřišská 13, Praha 1. Tiskne Naše vojsko, n. p., závod8,162 00Praha 6-Liboc, Vlastina 710. Toto číslo vyšlo v lednu 1977 index Vydavatelství časopisů MAGNET Praha 32 MODELÁŘ 1/1977

35 Dlouho očekávaná první československá sériově vyrobená proporcionálnírc souprava je na světě. Na snímcích soupravy z první právě dohotovené dvacetikusové série je vidět, že má i pěkné balení a že je úplná: stačí spojit konektory, zapnout vypínače a už se hýbe. Ovšem, do vysílače (1) je třeba dát napřed 3 ploché baterie a společnou baterii pro přijímač (2) a serva (4 články Bateria NICd 451)) nabít (nabíječ není zatím součástí soupravy, doporučuje se nabíječ Bateria). Souprava svými technickými parametry odpovídá v podstatě tomu, co o ní bylo dříve napsáno. Serva (3) Modela mají vestavěné servozesiiovače. V době, kdy jsou psány tyto řádky (polovina listopadu), je hotovo20souprav, dalších20 souprav má být do konce roku Všech těchto 40 souprav bude distribuovat Svazarm prostřednictvím ČÚRMoK a SÚRMoK. Cenové řízení není v současné době uzavřeno, navržená cena je něco přes 5000 Kčs. Do konce prvního pololetí 1977pak bude dohotoveno dalších 60 souprav; o způsobu jejich distribuce není ještě rozhodnuto. Do konce roku 1977 dovrší počet celkem vyrobených souprav číslo 200. Servis bude zajištěn u výrobce. A to je tak vše, co se zatím ví. Jistě bude zase brzy příležitost se k tématu vrátit. Text i foto Ladislav KOHOUT

36 η - /u SNÍMKY: Z B edřich Ing. P. Čech V. Hadač O. Šaffek Zuba-M odell OBJEKTIVEM Na mezinárodní soutěži NAVIGA, uspořádané Loni v Jablonci η. N.. získal Dietm ar Voigt z Karl-M arx-stadt v NDR stříbrnou medaili v kategorii C2 s maketou dosti neobvyklé válečné lodi Sachsen W É k S maketou polského větroně Pliszka o rozpětí 2350 mm létal na loňském 45. mistrovství SSSR charkovský m odelář K. S. G erštejngcvejg. Soupravou Varioprop jsou řízeny všechny funkce (včetně vztlakových klapek), vybavená kabina je podle sovětských pravidel sam o zřejmostí É k Německý model vrtulníku HELI BABY ing. D. Schlutera jsme vam již představili dříve. Snímek je zajím avý tím. že s modelem (zjednodušeným ) zachytil ing. M. Veita z LMK Brno-střed. známého konstrukcí osvědčených RC souprav Fajtoprop ^ Nový člen v rychlostním týmu NSR na loňském mistrovství světa v Holandsku, I. Schmidt, si vedl velmi dobře a svým 7. místem dopomohl týmu k vítězství. Motory Rossi v úpravě M iebach byly opět nejúspěšnější Přívržence úzkorozchodných modelových železnic asi zaujm e tato parní lokomotiva velikost HOe. Podle předlohy řady ji nabízí firma ZUBA (NSR) náležící k tzv. malosériovým výrobcům modelových železnic ^