EXPERIMENT S POROSTNÍ VÝCHOVOU SMRKU ZTEPILÉHO PLANÁ (1969)

Transkript

1 Sloičák, ovák: Experiment s ní výchovou smrku ztepilého - Planá (1969) Marian Sloičák - Jiří ovák, Výzkumný ústav lesního hospoářství a myslivosti, v. v. i., VS Opočno EXPERIMET S POROSTÍ VÝCHOVOU SMRKU ZTEPILÉHO PLAÁ (1969) orway spruce thinning experiment Series Planá (1969) Abstract Experimental series at Planá was foune in forest region 11 the Český les Mts. in 1969 in 67-year ol orway spruce stans as the parts of the fourth group of thinning series. The series consists of three comparative plots with imensions 5 m x 5 m, i. e..25 ha each. Comparative plots are control plots without esigne thinning; comparative plots an are the stans with thinning by negative selection from below ( lower an higher intensity). Presente paper is oriente on evaluation of basal area evelopment, iameter structure an static stability of investigate stans uring the 36-year perio of observation. Klíčová slova: smrk ztepilý, Picea abies, pěstování lesa, ní výchova Key wors: orway spruce, Picea abies, silviculture, thinning ÚVOD Výzkum ní výchovy byl ve VÚLHM o 5. let minulého století řešen pomocí nově vznikající experimentální záklany. O roku 1956 o roku 1973 bylo založeno 46 výzkumných řa ve čtyřech časových sériích (série 1 v letech , série 2 v roce 196, série 4 v letech a série 5 v letech ). Série 3 byla založena v borových ech a je honocena samostatně. Ze čtvrté série s výchovou smrkových ů, založené Ing. Pařezem v letech 1964 až 1969, se ochovalo celkem 9 výzkumných řa. Překláaná práce se zabývá honocením řay Planá. Další experimentální řay buou honoceny samostatně v násleujících příspěvcích. Souhrnné vyhonocení celé 4. série je obobně jako u 1. a 2. série (SLODIČÁK, OVÁK 25a, b) přemětem samostatného sělení. METODIKA Experimentální řaa Planá byla založena v lesní oblasti 11 Český les v roce 1969 v 67letém smrkovém u na LHC Planá v u 28J3 pole LHP Porosty jsou obhospoařovány LČR, s. p., LS Planá, revír Kamenec. Zeměpisné souřanice experimentální řay v systému WGS-84 jsou v.., s. š. Porost se nachází na zápaním svahu se sklonem 1 %, v namořské výšce 62 m. Současný smrkový je hospoářským lesem na LT 5I4 - uléhavá jelová bučina borůvková (Abieto-Fagetum illimerosum aciophilum Vaccinium myrtillus). Půní typ byl charakterizován jako luvizem moální (VIEWEGH 22). Průměrný roční úhrn srážek za obobí přestavoval pole úajů ČHMÚ 8 mm a průměrná roční teplota za stejné obobí osahovala 6 C. Experimenty byly založeny pole metoiky VÚLHM (PAŘEZ 1958). Popis prací, umístění a charakteristika výchovných zásahů včetně použitých meto při honocení výsleků jsou uveeny v příspěvku SLODIČÁK, OVÁK (23). Experimentální řaa je tvořena třemi ílčími plochami (, a ), kažá o velikosti 5 m x 5 m, tj.,25 ha (obr. 1). Všechny úaje uváěné v příspěvku jsou přepočítány na 1 hektar. Obr. 1. Umístění experimentálních řa Planá (Geobáze ) a výřez z obrysové mapy LHC Planá, LHP (1989) Geographic location (Geobáze ) an stan map of experimental series Planá on Forest Management Plan (1989) Srovnávací plocha je kontrolní, bez výchovy. Ostraňují se ze pouze souše a přípané zlomy či vývraty. Srovnávací plochy a jsou zaměřeny na sleování poúrovňových zásahů s negativním výběrem ( slabší zásahy, silnější zásahy). ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 52, ČÍSLO 3/27 179

2 Sloičák, ovák: Experiment s ní výchovou smrku ztepilého - Planá (1969) Statistické analýzy byly proveeny pomocí softwaru UISTAT (verze 5.1) s použitím hlainy významnosti p,5. Zpracování a příprava atových souborů pro statistické analýzy proběhly pole oporučovaných postupů (MELOU, MILITKÝ 1998). Pro testování byla využita proceura AOVA a náslené mnohonásobné porovnávání (testy Stuent-ewman-Keuls, Tukey, Dunnett). Datové soubory s úaji o horním stromovém patře ( 2, h 2 / 2 ) byly testovány pomocí vícevýběrových neparametrických testů (Kruskal-Wallisova jenofaktorová analýza rozptylu). Tloušťkové struktury ů na ílčích srovnávacích plochách byly analyzovány pomocí Kolmogorov-Smirnov vouvýběrového testu. PRŮBĚH EXPERIMETU V obě založení experimentální řay Planá v roce 1969 osáhl věk sleovaných ů 67 let. Jenalo se o smrkovou monokulturu o hustotě o o 2 44 jeinců na 1 hektar s vyrovnanými taxačními parametry (G o 44, o 48,6 m 2, o 15,2 o 16, cm, h o 18,9 o 19,6 m). Zjištěné rozíly nebyly signifikantní. U parametrů horního stromového patra, tj. u 2 nejsilnějších stromů na 1 ha (tloušťka 2 22,5 až 23,7 cm a výška h 2 23, až 24,3 m), byla zjištěna signifikantně nižší tloušťka 2 na variantě (obr. 6). Výchozí stav ů pře prvními zásahy tak byl až na uveenou výjimku na ílčích srovnávacích plochách v rámci řay srovnatelný. Pře zahájením experimentu nebyl sleovaný vychováván. Svěčí o tom výrazná tloušťková iferenciace (v u se pře prvními experimentálními zásahy vyskytovali jeinci s výčetní tloušťkou o 7 o 31 cm, obr. 3a). Počet stromů a výčetní záklana Při prvním výchovném zásahu, proveeném ve věku 67 let bylo v ech srovnávacích ploch a negativním výběrem v poúrovni ostraněno 2 a 34 % stromů () tvořících 9 a 19 % výčetní záklany (G). Umístění zásahů v ní struktuře je zřejmé z obr 3a. Patrný je zejména poúrovňový charakter zásahů (průměrná výčetní tloušťka těžených stromů byla na variantách a 11, a 11,4 cm, zatímco stření výčetní tloušťka osahovala 16, a 15,2 cm (tab. 1). y se opakovaly ještě vakrát o věku 77 let (1979) v pětiletých perioách a bylo při nich oebráno negativním výběrem v poúrovni na srovnávací ploše 32 a 22 % (19 a 15 % G) a na ploše 38 a 11 % (25 a 8 % G). Po třech výchovných zásazích v pětiletých perioách, tj. 1 let po zahájení experimentu (rok 1979, věk 77 let), zůstalo: na variantě celkem stromů (mortalita 464 stromů, 21 % půvoního stavu), na variantě celkem 1 2 stromů (při výchově ostraněno stromů, tj. 58 % ), na variantě celkem 888 stromů (při výchově ostraněno stromů, tj. 64 % ). Výčetní kruhová záklana G osáhla ve věku 77 let: na variantě 47,9 m 2 (nárůst o 3,9 m 2 ), na variantě 37, m 2 (pokles o 11,6 m 2 ), na variantě 32,4 m 2 (pokles o 11,9 m 2 ). Perioní přírůst na výčetní kruhové záklaně (ve věku let) přestavoval, po započtení záměrně vytěžených stromů při výchovných zásazích a nahoilé těžby na kontrole, na plochách a 9, a 9,6 m 2 a byl tey o,4 a 1, m 2 větší než na kontrole (8,6 m 2 ). O třetího výchovného zásahu ve věku 77 let (1979) se všechny tři y výzkumné řay Planá vyvíjely 21 let až o roku 2 (věk 98 let) bez záměrného ovlivňování. Byly ostraňovány pouze souše a nahoile vznikající polomy a vývraty. Ve věku 98 a 13 let byly na této sérii proveeny alší va výchovné zásahy, při kterých bylo z u ostraněno 19 a 14 % (11 a 9 % G) a z u 25 a 21 % (17 a 16 % G). Tyto zásahy byly proveeny pole stejného klíče jako zásahy v letech 1969 až 1979, tj. varianta slabší poúrovňové zásahy a varianta silnější poúrovňové zásahy. Vzhleem k věku sleovaných ů byly tyto zásahy již přípravou k obnově. Počet stromů se o poslení revize v roce 25 (věk 13 let) snížil: 3 7 G (36) (16) +1(36) Věk / Age (16) Věk / Age Obr. 2. Vývoj počtu stromů (ks.ha -1 ) a výčetní kruhové záklany G (m 2.ha -1 ) na srovnávacích plochách experimentální řay Planá ve věku let v porovnání s růstovými tabulkami (ČERÝ, PAŘEZ, MALÍK 1996) umber of trees ( - trees.ha -1 ) an basal area (G - m 2.ha -1 ) on comparative plots of experimental series Planá at the age years compare with Growth Tables (ČERÝ, PAŘEZ, MALÍK 1996) 18 ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 52, ČÍSLO 3/27

3 Sloičák, ovák: Experiment s ní výchovou smrku ztepilého - Planá (1969) Tab. 1. Záklaní úaje o vývoji experimentu Planá Primary ata on thinning experiment Planá Planá Sruž T let 72 let 77 let let 13 let T T% Hlav. Sruž. T Hlav. T% Sruž. T Hlav. T% let Sruž. T Hlav. T% Sruž. T Hlav. T% T let P let P - T ÚTP (ks.ha -1 ) ,,5 1 43,5 48,5 1,5 3 47, 5,6 2,7 5 47,9 13, 54,7,9 2 53,9 57,6 57,6 18,6 32,2 13,6 - G 48,6 4,6 9 44, 49,2 9, ,6 43,5 6, , 7,8 5,2 5, ,5 47,9 4,5 9 43,4 7,8 33,4 25,6 3,8 (m 2.ha -1 ) 44,3 8, ,9 41,3 1, , 35,1 2,7 8 32,4 4, 5,4 8, , 45,6 7, ,1 4, 35,2 31,2 37,4 15,8 11,3-15,9 16,8 1,9-17,2 17,8 11,8-18,5-26, 17,5-26,2 27, ,1-6,8 - - (cm) 16, 11, - 17, 18, 14, - 19,7 2,6 17, - 21,5-29,1 22,4-3,4 31,6 26,1-32,4-9, ,2 11,4-16,8 18,1 14,7-19,9 21,2 17,7-21,6-29,2 23,9-3,8 32,1 28,3-33, - 1, ,9 14,9-18,9 2,6 15,6-2,9 22,1 17,1-22,5-29,2 24, - 29,3 29, ,7-8,3 - - h (m) 19,6 15,2-2,4 21,9 18,9-23, 24, 21,4-24,5-3,2 26,2-3,8 31,9 29, - 32,3-8, ,9 15,8-2, 21,7 19,3-22,8 24,1 22,1-24,3-29,5 27,1-3,2 31,1 29,6-31,4-8, h/ , , , , , , (cm) 23, , , , , , , , , , , , , , , , , h 9, (m) 24, , , , , , , , , , , , h 2 / Pozn.: P přírůst, T nahoilá těžba, T výchovný zásah (přípaně těžba souší a zlomů), ÚTP úmyslná těžba přemýtní, Sružený ( včetně souší, zlomů a stromů vyznačených k těžbě), ( po proveení výchovného zásahu a po ostranění souší a zlomů), P přírůst, kontrolní bez výchovy, srovnávací plocha se slabšími poúrovňovými zásahy s negativním výběrem, srovnávací plocha se silnějšími poúrovňovými zásahy s negativním výběrem, počet stromů, G výčetní kruhová záklana, výčetní tloušťka střeního kmene, h stření výška, h/ štíhlostní kvocient, 2 průměrná výčetní tloušťka 2 nejsilnějších stromů na 1 hektar, h 2 průměrná výška 2 nejsilnějších stromů na 1 hektar, h 2 / 2 štíhlostní kvocient 2 nejsilnějších stromů na 1 hektar otes: P increment, T salvage cut, T thinning, ÚTP planne intermeiate cutting, Sružený before thinning (incluing ea iniviuals an trees marke for thinning), - after thinning (stan after thinning an after removing of ea iniviuals), P increment, control plot without thinning, comparative plot with negative selection from below, heavy thinning from below, number of trees, G basal area, iameter breast height of the mean stem, h mean height, h/ quotient of slenerness, 2 iameter of 2 thickest trees, h 2 height of 2 thickest trees, h 2 / 2 quotient of slenerness of 2 thickest trees ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 52, ČÍSLO 3/27 181

4 Sloičák, ovák: Experiment s ní výchovou smrku ztepilého - Planá (1969) Planá let T Ostraněno 2 % 9 % G Planá let T Ostraněno 34 % 19 % G Planá let Planá let T Ostraněno 32 % 19 % G T Ostraněno 38 % 25 % G Planá let Planá let T Ostraněno 22 % 15 % G T Ostraněno 11 % 8 % G Obr. 3a. Tloušťková struktura a proveené výchovné zásahy na variantách (vlevo) a (vpravo) v porovnání s mortalitou na kontrolní ploše bez zásahu na experimentální řaě Planá ve věku let (T nahoilá těžba, počet stromů na 1 ha, tloušťka v cm) Diameter structure an experimental thinning on variant (left) an variant (right) compare with mortality on control plot without thinning on Planá experimental series at the age of years (T salvage cut, thinning, number of trees per hectare, iameter in cm, Ostraněno/Remove) 182 ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 52, ČÍSLO 3/27

5 Sloičák, ovák: Experiment s ní výchovou smrku ztepilého - Planá (1969) 1 8 Planá 2 98 let 1 8 Planá 2 98 let 6 T 6 T 4 2 Ostraněno 19 % 11 % G 4 2 Ostraněno 25 % 17 % G Planá let T Ostraněno 14 % 9 % G Planá let T Ostraněno 21 % 16 % G Obr. 3b. Tloušťková struktura a proveené pěstební zásahy na variantách (vlevo) a (vpravo) v porovnání s mortalitou na kontrolní ploše bez zásahu na experimentální řaě Planá ve věku 98 a 13 let (T nahoilá těžba, počet stromů na 1 ha, tloušťka v cm) Diameter structure an experimental treatments on variant (left) an variant (right) compare with mortality on control plot without thinning on Planá experimental series at the age of 98 an 13 years (T salvage cut, thinning, number of trees per hectare, iameter in cm, Ostraněno/Remove) na variantě na 996 stromů (mortalita ve věku let jeinců), na variantě na 528 stromů (zásahy 1 62 a mortalita 264 jeinců), na variantě na 59 stromů (zásahy 1 86 a mortalita 136 jeinců). Mortalita v posleních 25 letech sleování (věk ů let) přestavovala na kontrolní ploše 788 (44 %) jeinců, zatímco na srovnávacích plochách a s negativním výběrem v poúrovni bylo ve stejném obobí nahoile ostraněno 264 a 136 stromů (tj. ca 26 a 15 % stavu hlavního u ve věku 77 let). ejvětší úbytek stromů byl zaznamenán na kontrolní ploše při šesté revizi ve věku 92 let (1994), ky ubylo po větrném polomu 2 % počtu (252 stromů) a 1 % výčetní záklany G (5,4 m 2 ). Poškození experimentálního u poobného rozsahu (8 % G, tj. 4,6 m 2 ) se během sleování vyskytlo ještě jenou ve věku 87 let (1989). a paralelních experimentálních ech s výchovou byly škoy méně než poloviční (varianta 7 % a 4 % G) až pětinové (varianta 4 % a 2 % G). Při ostatních revizích se poíl poškozených stromů a souší na kontrole pohyboval o 2 o 13 % tvořících 1 až 6 % G. ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 52, ČÍSLO 3/27 183

6 Sloičák, ovák: Experiment s ní výchovou smrku ztepilého - Planá (1969) h/ o 2 cm stromů - 4 stromy - stromů Planá let h/ h/ h/ 31 cm stromů - 26 stromů stromů Obr. 4. Tloušťková struktura ( ks.ha -1, - cm) a štíhlostní kvocient (h/) pole tloušťkových stupňů na experimentální řaě Planá po zásahu ve věku 13 let při poslení revizi v roce 25 Diameter structure an h/ ratio for iameter classes on experimental series Planá after thinning at the age of 13 years in 25 ( number of trees per hectare, iameter in cm, h/ quotient of slenerness) h/ h2/ h/ h 2 / Věk / Age Obr. 5. Vývoj štíhlostního kvocientu střeního kmene (h/) a horního stromového patra (h 2 / 2 ) na experimentální řaě Planá ve věku let Development of h/ ratio of mean stem an upper tree story h 2 / 2 (2 thickest trees per hectare) on experimental series Planá at the age of years Celkově tvořil počet nahoile vytěžených poškozených stromů a souší za obobí sleování experimentu (67 13 let) na variantě ca jenu pětinu a na variantě ca jenu esetinu počtu stromů nahoile vytěžených na kontrole. Výčetní záklana G byla o ruhé revize ve věku 72 let největší na kontrolní ploše (obr. 2) a až o věku 87 let se přibližovala k tabulkovým honotám pro bonitu +1 (36). Po polomech ve věku 87 a 92 let (nahoile ostraněno 8 a 1 % G) se přírůst záklany zotavil a při poslení revizi ve věku 13 let překročila výčetní záklana tabulkovou honotu nejlepší bonity (57,6 m 2.ha -1 ). Výčetní záklana G experimentálních ů a po výchovných zásazích ve věku 67 až 77 let klesla (na variantě až na 31 m 2 ) a po ukončení výchovy v násleujících 15 letech opět vzrostla téměř na úroveň kontrolní varianty. Polom ve věku 92 let postihl téměř stejně jako kontrolu (nahoile ostraněno 1 % G). Výrazně méně byl poškozen, ke bylo při tomto polomu nahoile ostraněno pouze 5 % G. Pře zahájením přípravných obnovních zásahů ve věku 98 let osáhla záklana G na variantách a ca 5 m 2, tj. 92 % kontrolní varianty. Po započtení výčetní kruhové záklany všech vytěžených stromů (tey včetně souší a polomů) byl nárůst výčetní kruhové záklany ve sleovaném obobí na kontrole bez výchovy o 1,2 m 2 a o 3, m 2 menší než na srovnávací plochách a s výchovou (32,2 m 2 na kontrole a 33,4 a 35,2 m 2 na plochách a ). a kontrolní ploše bylo v průběhu sleování 18,6 m 2 kruhové záklany (58 % přírůstu) ostraněno jako souše a zlomy, zatímco na srovnávacích plochách a s výchovou zlomy a souše přestavovaly pouze 7,8 a 4, m 2 (23 a 11 % perioního přírůstu G). Po započtení záklany G stromů vytěžených při výchovných zásazích (nahoile těžené souše a zlomy nebyly započítány) byl přírůst výčetní kruhové záklany za obobí sleování experimentu (věk let): na kontrolní ploše 13,6 m 2, na srovnávací ploše 25,6 m 2, na srovnávací ploše 31,2 m 2. Tloušťková struktura Efekt výchovy na tloušťkovou strukturu ů byl sleován o roku 1969 o roku 1979, tj. v obobí, ky byly prováěny experimentální výchovné zásahy, vžy k atu vyznačení a proveení zásahů. a grafech (obr. 3a) je znázorněno rozělení stromů o tloušťkových tří pře proveením zásahů (čárový graf) a vyznačeno jenak umístění výchovného zásahu (bílé sloupce) a jenak mortalita na kontrolní ploše (černé sloupce). Jak je patrné z obr. 3a, pře zahájením experimentu v roce 1969 (věk u 67 let) byla tloušťková struktura na srovnávacích plochách, a řay Planá téměř ientická. V rámci sleované řay nebyly shleány statisticky významné rozíly mezi srovnávanými variantami. Tloušťková struktura byla levostranně asymetrická. Z umístění výchovných zásahů v ní struktuře je zřejmé, že charakter negativního výběru v poúrovni byl oržen při všech třech experimentálních výchovných zásazích. Posun výchovných zásahů o vyšších tloušťkových stupňů oproti přirozené mortalitě byl patrný při všech proveených zásazích. Pěstební zásahy po roce 2 (věk 98 let) s cílem iniciovat přirozenou obnovu byly proveeny pole stejných principů jako experimentální výchovné zásahy na počátku experimentu, tj. negativním výběrem v poúrovni s ostupňovanou intenzitou ( slabší a silnější, obr. 3b). Při poslení revizi ve věku 13 let (25) byly v experimentálních ech zastoupeny stromy o tloušťce o 13 o 52 cm (obr. 4). 184 ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 52, ČÍSLO 3/27

7 Sloičák, ovák: Experiment s ní výchovou smrku ztepilého - Planá (1969) ejnižší tloušťkové tříy 13 2 cm s nejvyšším a nejméně příznivým štíhlostním kvocientem ( ) byly nejvíce zastoupeny na kontrolní ploše bez výchovy, ke bylo těchto jeinců v přepočtu na 1 hektar 248. a srovnávacích plochách s negativním výběrem v poúrovni a bylo zastoupení stromů s výčetní tloušťkou o 2 cm bezvýznamné (pouze 4 stromy na a žáný strom na ). aopak počet silnějších stromů s výčetní tloušťkou 31 cm a více s relativně příznivějším štíhlostním kvocientem (63 12) byl na variantách s výchovou a o 1 a 17 % vyšší než na kontrole ( 236 stromů, a 26 a 276 stromů). Pozitivní efekt výchovy negativním výběrem v poúrovni se na sleovaných řaách projevil přeevším poklesem počtu nejlabilnějších stromů nižších tloušťkových stupňů a nárůstem počtu stromů ve vyšších tloušťkových stupních s příznivějším štíhlostním kvocientem, patrným přeevším na variantě. Zjištěné rozíly v tloušťkových strukturách byly v roce 25 (věk 13 let) při porovnání všech třech variant, a potvrzeny statistickou analýzou jako průkazné. Statická stabilita Statická stabilita experimentálních ů posuzovaná štíhlostním kvocientem střeního kmene a štíhlostním kvocientem horního stromového patra ( 2 ) byla o počátku pokusu nepříznivá. Pře zahájením experimentu v roce 1969 osahoval štíhlostní kvocient střeního kmene honot 119 (), 123 () a 124 () a nacházel se ještě ve vzestupné fázi, která kulminovala na kontrolní ploše honotou 124 při třetí revizi ve věku 77 let (tab. 1, obr. 5). V alším obobí štíhlostní kvocient střeního kmene na kontrole klesal, částečně také početními posuny v ůsleku mortality stromů s nejvyšším kvocientem. a plochách s výchovou byl zaznamenán pokles kvocientu již o počátku sleování. a variantě byl pokles po kulminaci výraznější, přeevším v ůsleku početních posunů po ostranění převážně nejslabších stromů při výchovných zásazích, které byly většinou silnější než na variantě. Po honotu 1 klesl štíhlostní kvocient střeního kmene pouze na variantě, a to až v ůsleku početních posunů po poúrovňových zásazích ve věku 98 a 13 let, na variantě klesl na honotu 1 a na kontrole se ostal pouze k honotě 11. Při honocení horního stromového patra, ky je o výpočtu zahrnut vžy stejný počet nejsilnějších jeinců na srovnávací ploše a tak neochází k početním posunům, byly výchozí honoty štíhlostního kvocientu h 2 / 2 rovněž vyrovnané bez statisticky signifikantních rozílů uvnitř sleované řay. Štíhlostní kvocient horního stromového patra osahoval na sleovaných plochách honot 11 až 12 a měl o počátku sleování klesající tren. Při poslení revizi v roce 25 (věk 13 let) klesl štíhlostní kvocient stromů horního patra na variantách a na honoty 9 a 91, významnější pokles byl zaznamenán pouze na variantě se silnějšími zásahy (kvocient 88). Tato skutečnost byla potvrzena i statistickou analýzou potvrzující signifikantní rozíl v honotách h 2 / 2 při poslení revizi (25) - na variantě vykazoval průkazně nižší honoty h 2 / 2 ve srovnání s variantami a. Vývoj průměrné výčetní tloušťky 2 nejsilnějších stromů na hektar ( 2 ) byl poněku ovlivněn půvoně signifikantně nižšími honotami (na počátku experimentu ve věku 67 let) na variantě (obr. 6). Již při ruhé revizi (věk 72 let) nebyly rozíly mezi variantami a průkazné, zřejmě jako ůsleek zvýšeného tloušťkového přírůstu nejsilnějších kosterních stromů po silnějším poúrovňovém zásahu na variantě. V alších letech nevykazoval vývoj 2 na variantách a signifikantní rozíly. Shoná situace byla zjištěna při porovnání variant a, ke však nebyly průkazné rozíly v honotách 2 zaregistrovány po celou obu sleování (věk 67 až 13 let) ,3 (cm) Planá ,3 (cm) Planá Věk/Age Věk/Age Obr. 6. Vývoj výčetní tloušťky 2 (se směroatnými ochylkami) ominantních stromů (2 nejsilnějších jeinců na 1 hektar) na výzkumné řaě Planá I (porovnání variant, a, ) v obobí (věk let). Signifikantnost rozílů je uveena na hlaině významnosti p,5 (+) a p,1 (++). Development of iameter 2 (with stanar eviations) of ominant trees (2 thickest iniviuals per hectare) on experimental series Planá I (comparison between variants, an, ) in the perio (age of years). Significant ifferences on confience level p.5 (+) an p.1 (++) are showe. ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 52, ČÍSLO 3/27 185

8 Sloičák, ovák: Experiment s ní výchovou smrku ztepilého - Planá (1969) ZÁVĚRY Z EXPERIMETŮ PLAÁ V obobí sleování (ve věku 67 až 13 let) byla výčetní záklana na řaě Planá největší na kontrolní ploše bez zásahu (při poslení revizi 57,6 m 2 ), zatímco na variantách s výchovou a osáhla ve stejném věku 13 let 43,4 a 38,1 m 2. árůst výčetní kruhové záklany G byl na kontrolní ploše reukován poškozením u přeevším větrem. V průběhu sleování bylo na kontrole ostraněno jako souše a zlomy 18,6 m 2 kruhové záklany, tj. 58 % přírůstu G (z toho 5,4 m 2 při polomu ve věku 92 let). a variantách s výchovou a zlomy a souše přestavovaly 7,8 a 4, m 2 (23 a 11 % perioního přírůstu G). Perioní přírůst výčetní záklany G po započtení výčetní kruhové záklany všech vytěžených stromů včetně souší a polomů byl ve sleovaném obobí ve věku let u variant s výchovou a 33,4 a 35,2 m 2, tj. o 1,2 a 3, m 2 větší než na kontrole bez výchovy (32,2 m 2 ). Perioní přírůst výčetní záklany G bez nahoile vytěžených stromů byl za obobí sleování experimentu (věk let) na kontrolní ploše 13,6 m 2, zatímco na variantách s výchovou a osáhl přírůst G 25,6 a 31,2 m 2. Vliv poúrovňových výchovných zásahů (varianty, ) vel po 36 letech sleování ke snížení zastoupení nejnižších tloušťkových tří a ke zvýšení zastoupení stromů v nejvyšších tloušťkových tříách ve srovnání s kontrolním em bez výchovy. a konci obobí sleování (věk 13 let) byly zjištěné rozíly v porovnání tloušťkových struktur všech třech variant, a potvrzeny jako průkazné. Statická stabilita experimentálních ů posuzovaná štíhlostním kvocientem byla o počátku pokusu nepříznivá. Štíhlostní kvocient střeního kmene osahoval ve věku 67 let honot 119 (), 123 () a 124 () a nacházel se ještě ve vzestupné fázi, která kulminovala na kontrolní ploše honotou 124 při třetí revizi ve věku 77 let. V alším obobí štíhlostní kvocient střeního kmene na kontrole klesal, částečně také početními posuny v ůsleku mortality stromů s nejvyšším kvocientem. a variantě se silnějšími poúrovňovými zásahy byl pokles po kulminaci výraznější, přeevším v ůsleku početních posunů po ostranění převážně nejslabších stromů při výchovných zásazích, které byly většinou silnější než na variantě. Po honotu 1 klesl štíhlostní kvocient střeního kmene pouze na variantě, a to až v ůsleku početních posunů po poúrovňových zásazích ve věku 98 a 13 let, na variantě klesl na honotu 1 a na kontrole se ostal pouze k honotě 11. Štíhlostní kvocient horního stromového patra h 2 / 2, který není ovlivněn početními posuny, osahoval na obou honocených řaách výchozích honot 11 až 12 a měl o počátku sleování klesající tren. Při poslení revizi v roce 25 (věk 13 let) klesl štíhlostní kvocient stromů horního patra na variantách a na honoty 9 a 91, významnější (statisticky průkazný) pokles byl zaznamenán pouze na variantě se silnějšími zásahy (kvocient 88). Signifikantní efekt výchovy na zvýšení tloušťky ominantních stromů byl patrný pouze na variantě v obobí po prvních poúrovňových zásazích (věk 67 let). Přírůst kosterních stromů horního stromového patra v alším obobí na variantě a po celé sleované obobí na variantě se o honot zjištěných na kontrolní variantě průkazně nelišil. Poěkování: Příspěvek vznikl v rámci řešení výzkumného záměru Ministerstva zeměělství ČR Stabilizace funkcí lesa v biotopech narušených antropogenní činností v měnících se pomínkách prostřeí MZE LITERATURA ČERÝ, M., PAŘEZ, J., MALÍK, Z.: Růstové a taxační tabulky hlavních řevin České republiky. (Smrk, borovice, buk, ub.) Jílové u Prahy, IFER s. Geobáze : Česká republika 1 : 1. Digitální mapa. Česká Lípa, Geoézie ČS, a. s., 2. 1 CD-ROM. MELOU, M., MILITKÝ, J.: Statistické zpracování experimentálních at. Praha, East Publishing s. PAŘEZ, J.: ávrh postupu při zakláání, sleování a vyhonocování trvalých pokusných ploch se zvláštním zřetelem k pokusným plochám probírkovým a výnosovým. Jíloviště-Strnay, VÚLHM s. SLODIČÁK, M., OVÁK, J.: Dlouhoobé experimenty s ní výchovou smrku ztepilého cíle a metoika. Zprávy lesnického výzkumu, 48, 23, č. 4, s SLODIČÁK, M., OVÁK, J.: Zhonocení poznatků z 1. série založené v roce Zprávy lesnického výzkumu, 5, 25a, č. 1, s SLODIČÁK, M., OVÁK, J.: Dlouhoobé experimenty s ní výchovou smrku ztepilého zhonocení poznatků z 2. série založené v roce 196. Zprávy lesnického výzkumu, 5, 25b, č. 3, s VIEWEGH, J.: Přesné určení SLT výzkumných ploch pro výchovu smrkových ů. Zpráva FLE ČZU Praha, 22, 1 CD-ROM. 186 ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 52, ČÍSLO 3/27

9 Sloičák, ovák: Experiment s ní výchovou smrku ztepilého - Planá (1969) orway spruce thinning experiment Series Planá (1969) Summary Experimental series Planá was foune in forest region 11 the Český les Mts. in 1969 in 67-year ol orway spruce stans as the parts of the fourth group of thinning series. The series consists of three comparative plots with imensions 5 m x 5 m, i. e..25 ha each (fig. 1). Comparative plots are control plots without esigne thinning; comparative plots an are the stans with thinning by negative selection from below ( lower an higher intensity). Presente stuy is oriente on evaluation of basal area evelopment, iameter structure an static stability of investigate stans. After analyses of the results from the 36-year perio of observation, we can raw following conclusions: In the perio of observation (age of years), the basal area on series Planá was the biggest on control unthinne plot (57.6 m 2 in the last revision), whereas the basal area on variants with thinning an represente 43.4 an 38.1 m 2 at the age of 13 years (fig. 2, tab. 1). Basal area increment was reuce on control unthinne plots by the win amage mainly. During the perio of observation (age of years), basal area of 18.6 m 2 (i. e. 58% of basal area increment) was remove as snags or breaks on control plot (of these values 5.4 m 2 were remove by win amage at the age of 92 years). On the thinne variants an, snags or breaks represente 7.8 an 4. m 2 (i. e. 23 an 11% of basal area increment). During the perio of observation (age of years), perioic basal area increment (incluing planne an salvage cutting) was 33.4 an 35.2 m 2 on thinne plots an, i. e. about 1.2 an 3. m 2 higher than on control unthinne plot (32.2 m 2 ). Basal area increment excluing salvage cut uring the perio of observation (age of years) was 13.6 m 2 on control plot, while the basal area increment on thinne plots an came up to 25.6 an 31.2 m 2. After 36 years of observation, the effect of thinning by the negative selection from below on iameter structure was observe (fig. 3a, 3b an 4). On thinne variants an, abunance of small-size iniviuals (iameter classes up to 2 cm) ecrease an abunance of thickest trees (iameter classes over 31 cm) increase compare with control unthinne plots. Diameter istribution was significantly (by the Kolmogorov-Smirnov two sample tests) ifferent on thinne plots an compare with control plot at age of 13 years in 25. Static stability characterize by h/ ratio was unfavourable from the beginning of observation. The h/ ratio of mean stem achieve the values 119 (), 123 () an 124 () at age of 67 years (fig. 5). This ratio culminate with peaks on values 124 on control unthinne plot at age of 77 years (thir revision). In following perio, h/ ratio of mean stem ecrease on control plot, partly as a result of mortality of thin unstable iniviuals. On heavy thinne plot () with negative selection from below, ecreasing of h/ ratio after culmination was more substantial, mainly as a result of removing thin trees by thinning, which was mostly heavy compare with variant. During the perio of observation (age of years), h/ ratio of mean stem on all plots i not ecrease below the value 1 with the exception of plot (value 95) as a result of removing thin trees by thinning at the age of 98 an 13 years. On control plot an on thinne plot minimum values were 1 an 11, respectively. Quotient of slenerness of ominant trees h 2 / 2 (2 thickest iniviuals per hectare), which was not influence by trees number shift, achieve initial values from 11 to 12 on all variants an showe ecreasing tren (fig. 5). In the last revision (25, age of 13 years), h 2 / 2 ratio came own on plots an to values 9 an 91, respectively. Significant ecrease was etermine on heavy thinne variant only, which showe h 2 / 2 ratio 88 at the age of 13 years. Effect of thinning on increase of iameter of ominant trees (2 thickest iniviuals per hectare) was significant on variant only in the perio after first thinning (age of 67 years). Diameter increment of ominant trees on variant (in the whole perio) an on variant (after followe thinning) was ientical compare with control unthinne plot (fig. 6). Recenzováno ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 52, ČÍSLO 3/27 187