Vypracoval Datum Hodnocení. V celé úloze jsme používali He-Ne laser s vlnovou délkou λ = 632, 8 nm. Paprsek jsme nasměrovali
|
|
- Filip Esterka
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Název a číslo úlohy - Difrakce světelného záření Datum měření Měření proveli Tomáš Zikmun, Jakub Kákona Vypracoval Tomáš Zikmun Datum Honocení 1 Difrakční obrazce V celé úloze jsme používali He-Ne laser s vlnovou élkou λ = 63, 8 nm. Paprsek jsme nasměrovali požaovaným směrem pomocí nastavitelného zrcátka. Pro pozorování ifrakce na hraně jsme museli svazek laserového záření rozšířit. K tomu jsme použili objektiv z mikroskopu. Pro vytvoření čistého svazku jsme o výstupu z objektivu vložili clonku s malým otvorem (boový zroj). Pře objektiv mikroskopu jsme vložili spojnou čočku, tak aby její ohnisko bylo v místě boového zroje a paprsky vycházející z čočky byly rovnoběžné. Do takto rozšířeného svazku jsme vložili tenký rovně zastřižený plech přestavující ostrou hranu. Ve vzálenosti přibližně 3,5 m jsme pozorovali ifrakční obrazec. V ifrakčním obrazci byly znatelné proužky maxim a minim rovnoběžné s hranou, nejlépe pozorovatelné v okolí hrany geometrického stínu. Pro pozorování alších ifrakčních obrazců jsme použili úzký laserový svazek (bez rozšíření). U ifrakce na tenkém rátě jsme pozorovali jeno centrální maximum jehož intenzita nebyla nejvyšší uprostře, ale spíše na okraji. Další maxima byly o sebe stejně vzáleny a jejich intenzita klesala se vzáleností o centrálního maxima. U ifrakce na štěrbině jsme pozorovali poobný obrazec, který se lišil pouze tím, že nejvyšší intenzita centrálního maxima byla uprostře. To potvrzuje platnost Babinetova oplňkového principu. Protože rát a štěrbina jsou vzájemně oplňkové útvary, součet jejich polí musí být stejný jako pole samotného svazku bez stínítka. Velejší maxima musí být u obou obrazců na stejných místech, avšak jejich pole buou mít opačnou fázi. Dále jsme pozorovali ifrakční obrazec obélníku, který měl elší stranu voorovně. Centrální maximum tvořil obélník, jehož tvar opovíal tvaru apertury. Ve směru kažé stany tohoto obélníku byla řaa velejších maxim. Tyto maxima tvořily také obélníky, jejichž jeen rozměr opovíal élce přilehlé strany hlavního maxima a ruhý opovíal přibližně polovině élky ruhé strany hlavního maxima. U ifrakčního obrazce kruhové apertury jsme pozorovali jeno kruhové maximum a několik soustřených kruhových maxim okolo něj. Pro výpočet Fresnelova čísla platí vztah N F = x max + ȳmax. λz Napříkla pro ifrakční obrazec obélník o rozměrech a = 89 µm a b = 11 µm ve vzálenosti 351 cm vychází Fresnelovo číslo N F = 0, Určitě se tey jená o vzálenou zónu. Fresnelovo číslo pro tento obélník N F = 1, právě kyž je ifrakční obrazec vzálen 6, 5 cm. Ve Fresnelově zóně, tey blíž než 6, 5 cm jsme však žáné ifrakční obrazce nepozorovali. Je to způsobeno tím, že fáze pole v této zóně je velmi proměnlivá a velmi citlivě závislá na vzálenosti. 1
2 Výpočet velikosti apertur pole ifrakčního obrazce Vzálenost stínítka o apertury je ve všech přípaech stejná a to z = 351 cm. U ifrakčního obrazce štěrbiny jsme změřili vzálenost -5. a 5. maxima 5 = 13 cm. Otu vzálenost prvního minima x 1 = 1,3 cm. Pro výpočet šířky štěrbiny vyjeme ze vzorce oku vyjáříme šířku štěrbiny Po osazení honoty x 1 vychází šířka štěrbiny x m = mλz a, a = mλz x m. a = 171 µm. Pro ifrakční obrazec rátu jsme naměřili vzálenost -5. a 5. maxima 5 =,7 cm. Otu vzálenost prvního minima x 1 =,7 cm. Z Babinetova principu plyne, že pro ifrakční minima rátu musí platit stejný vzorec jako pro štěrbinu a = mλz x m, ke a je průměr rátu. Po osazení x 1 vychází a = 98 µm. Drát tey pravěpoobně bue mít průměr 0,1 mm. Při měření -5. a 5. maxima obélníkové apertury nám vyšla vzálenost ve voorovné ose 5v = 5 cm a vzálenost ve svislé ose 5s = 19,9 cm. Otu vzálenost prvního minima ve voorovné ose x 1 =,5 cm a ve svislé ose y 1 = 1,99 cm. Z výrazu pro intenzitu ifrakčního obrazce obélníkové apertury uveeného v [1] je viět, že pro jenotlivé rozměry obélníkové apertury bue platit stejný vzorec jako pro štěrbinu. Proto a = mλz, b = mλz. x m y m Po osazení x 1 a y 1 ostáváme a = 89 µm, b = 11 µm. U apertury bylo uveeno, že se jená o čtverec o stranách 89 µm, jena strana tey opovíá naměřeným úajům. Pro kruhovou aperturu jsme naměřili násleující průměry prvních minim: 1 = 19, 5 mm, = 36 mm, 3 = 53 mm. Pro poloměry tey platí: r 1 = 9, 75 mm, r = 18 mm, r 3 = 6, 5 mm. Ze vzorců 1, λz, 3λz 3, 4λz r1 =, r =, r3 = vypočteme tři honoty pro průměr kruhové apertury 77, 9 µm 75, µm 71, 6 µm. Vzájemná ochylka jenotlivých výsleků je ůslekem nepřesného měření průměrů ifrakčních minim.
3 3 Závislost ifrakční účinnosti na úhlu opau Difrakční účinnost obou typů mřížek jsme měřili raiometrickým wattmetrem, tak že jsme ifrakční mřížku připevnili o otočného stojánku s úhloměrem a při osvícení svazkem nalezli první ifrakční řá. Do tohoto místa jsme pak umístili měřící iou wattmetru. Natáčením stojánku jsme pak měnili úhel svazku a zapisovali honoty výkonu opaajícího na etektor. Vlivem lomu v položce mřížky bylo ale třeba postupně upravovat pozici etektoru, aby citlivá plocha stále zůstávala osvícena ifrakčním řáem. Naměřená závislost je pak viět v grafu 1. Obrázek 1: Závislost ifrakční účinnosti prvních řáu tenké a objemové mřížky na úhlu opau 4 Výpočet perio mřížek Vzálenost ifrakčního obrazce o mřížky je všech přípaech z = 351 cm. U tenké fázové mřížky jsme naměřili vzálenost mezi -1. a 1. minimem 1 = 44, 7 cm. Otu vzálenost prvního minima r 1 =, 35 cm. Dále jsme změřili vzálenost třetího minima r 3 = 69, 8 cm. Pro výpočet perioy vyjeme ze skalární mřížkové rovnice sin(θ m ) sin(θ i ) = m λ Λ, ke θ m je úhel ifrakce o m-tého ifrakčního maxima a θ i je úhel opau rovinné vlny na mřížku. Úhel θ i je v našem přípaě nulový. Pro mřížkovou periou Λ bue tey platit Po osazení r 1 a r 3 vychází Λ = m λ sin(θ m ) m λ tg(θ m ) = m λz. r m Λ 9, 9 µm 9, 5 µm. 3
4 U tenké amplituové mřížky jsme naměřili vzálenost mezi -1. a 1. minimem 1 = 41, 5 cm. Otu vzálenost prvního minima r 1 = 0, 75 cm. Dále jsme změřili vzálenost třetího minima r 3 = 63, 5 cm. Ze stejného vzorce jako v přechozím přípaě vypočteme po osazení r 1 a r 3 mřížkovou periou Λ 10, 7 µm 10, 5 µm. Braggův úhel objemové mřížky jsme nalezli tak, že jsme wattmetr nastavili na vlnovou élku λ = 63, 8 nm a měřili jsme výkon maxima prvního ifrakčního řáu. Snímač jsme se snažili nastavit kolmo na opaající záření a uržovat stále ve stejné vzálenosti o mřížky. Pomocí wattmetru jsme našli úhel opau rovinné vlny na mřížku, při kterém byl výkon záření prvního maxima nejvyšší. Pro objemovou mřížku nám vyšel tento Braggův úhel θ B = 9, 5. Při tomto úhlu jsme změřili vzálenost mřížky o stínítka z = 11 mm a vzálenost prvního maxima o nultého maxima x = 190 mm. Stínítko bylo umístěné kolmo na svazek nultého maxima. Pro úhel mezi paprsky prvního a nultého maxima tey platí tg(θ 1 ) = x y, θ 1 = 57, 5. Vlnový vektor vlny nultého maxima označíme k 1. Z Braggovy pomínky a z obrázku plyne vztah oku Λ = sin( θ K 1 ) = λ sin( θ 1 ) k 1 = λ Λ, = 657, 8 nm. Obrázek : Objemová mřížka při splněné Braggově pomínce Nakonec jsme ještě změřili vzálenost nultého a prvního maxima alší tenké amplituové mřížky r 1 = 54 mm ve vzálenosti z = 465 mm. Z rovnice pro tenkou mřížku jsme vypočítali Λ = 5, 5 µm. U této mřížky jsme v přechozí úloze měřili selektivní křivku. 4
5 5 Rozíly mezi ifrakcí na tenké a objemové mřížce Z grafu na obrázku 1 je viět značný rozíl v rozložení ifrakční účinnosti na úhlu opaajícího záření vzhleem k typu ifrakční mřížky. Je zřejmé, že objemová mřížka je velmi citlivá na úhel a má vysokou ifrakční účinnost pouze ve velmi úzkém rozsahu. To je áno nutností splnění Braggovy pomínky, která vyžauje, aby příspěvky o jenotlivých elementárních vlnoploch vznikajících na mřížce byly soufázové. A vzhleem k tomu, že v objemové mřížce se světlo může šířit po rahách různé optické élky, bue soufázovost splněna pouze pro konkrétní úhel. Tento problém nenastává u tenkých mřížek, ky nemůže ojít k výraznému fázovému rozílu elementárních vlnoploch a ifrakční účinnost se úhlem opaajícího záření mění pouze minimálně. Reference [1] Kolektiv KFE FJFI ČVUT: Úloha č. - Difrakce světelného záření, [online], [cit.. března 010], 0.pf 5
4. FRAUNHOFERŮV OHYB NA ŠTĚRBINĚ
4. FRAUNHOFERŮV OHYB NA ŠTĚRBINĚ Měřicí potřeby 1 helium-neonový laser měrná obélníková štěrbina 3 stínítko s měřítkem 4 stínítko s fotočlánkem 5 zapisovač Obecná část Při opau rovinné monochromatické
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 10: Interference a ohyb světla
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 8.4.2011 Jméno: Jakub Kákona Pracovní skupina: 4 Ročník a kroužek: Pa 9:30 Spolupracovníci: Jana Navrátilová Hodnocení: Úloha 10: Interference a ohyb
VíceÚloha 10: Interference a ohyb světla
Úloha 10: Interference a ohyb světla FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 29.3.2010 Jméno: František Batysta Pracovní skupina: 5 Ročník a kroužek: 2. ročník, pond. odp. Spolupracovník: Štěpán
Víceoptika0 Světlo jako vlna
optika0 Světlo jako vlna Spor o postatě světla se přenesl z oblasti filozofických úvah o reality koncem 17. století. Vlnovou teorii světla uveřejnil v knize Pojenání o světle (190) holanský fyziky Christiaan
VíceÚloha II.E... čočkování
Úloha II.E... čočkování 8 boů; průměr 5,46; řešilo 65 stuentů V obálce jste spolu se zaáním ostali i vě čočky. Vaším úkolem je změřit jejich parametry ruh a ohniskovou vzálenost. Poznámka Poku nejste stávající
VíceFyzika II. Marek Procházka Vlnová optika II
Fyzika II Marek Procházka Vlnová optika II Základní pojmy Reflexe (odraz) Refrakce (lom) jevy na rozhraní dvou prostředí o různém indexu lomu. Disperze (rozklad) prostorové oddělení složek vlnění s různou
VíceÚloha č. 1 pomůcky Šíření tepla v ustáleném stavu základní vztahy
Úloha č. pomůcky Šíření tepla v ustáleném stavu záklaní vztahy Veení Fourriérův zákon veení tepla, D: Hustota tepelného toku je úměrná změně teploty ve směru šíření tepla, konstantou úměrnosti je součinitel
VíceMĚŘENÍ VLNOVÝCH DÉLEK SVĚTLA MŘÍŽKOVÝM SPEKTROMETREM
MĚŘENÍ VLNOVÝCH DÉLEK SVĚTLA MŘÍŽKOVÝM SPEKTROMETREM Difrakce (ohyb) světla je jedním z několika projevů vlnových vlastností světla. Z těchto důvodů světlo při setkání s překážkou nepostupuje dále vždy
VíceInterference a ohyb světla
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha č. 10 : Interference a ohyb světla Jméno: Ondřej Ticháček Pracovní skupina: 7 Kruh: ZS 7 Datum měření: 25.3.2013 Klasifikace: Interference a ohyb světla 1 Zadání
VíceYoungův dvouštěrbinový experiment
Youngův dvouštěrbinový experiment Cíl laboratorní úlohy: Cílem laboratorní úlohy je pochopit princip dvouštěrbinové interference a určit vlnovou délku světla na základě rozteče pozorovaných interferenčních
VíceMĚŘENÍ JEDNODUCHÝCH SPEKTER DIFRAKČNÍM SPEKTROMETREM
Úloha č. 9 MĚŘENÍ JENOUCHÝCH SPEKTER IFRAKČNÍM SPEKTROMETREM ÚKOL MĚŘENÍ:. Kalibrujte spektrometr pomocí He spektra a určete mřížkovou konstantu použité ifrakční mřížky.. Stanovte vlnovou élku spektrálních
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Mikrovlny
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 25.3.2011 Jméno: Jakub Kákona Pracovní skupina: 4 Ročník a kroužek: Pa 9:30 Spolupracovníci: Jana Navrátilová Hodnocení: Mikrovlny Abstrakt V úloze je
VíceDifrakce NedÏlnÌ odpoledne na ostrovï La Grande Jatte
37 Difrakce Georges Seurat namaloval NeÏlnÌ opolene na ostrovï La Grane Jatte nikoli obvykl mi tahy ötïtcem, ale pouze velk m poëtem mal ch barevn ch teëek, coû je malì sk styl naz van pointilismus. StojÌte-li
VíceM I K R O S K O P I E
Inovace předmětu KBB/MIK SVĚTELNÁ A ELEKTRONOVÁ M I K R O S K O P I E Rozvoj a internacionalizace chemických a biologických studijních programů na Univerzitě Palackého v Olomouci CZ.1.07/2.2.00/28.0066
VíceVLNOVÁ OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník
VLNOVÁ OPTIKA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník Vlnová optika Světlo lze chápat také jako elektromagnetické vlnění. Průkopníkem této teorie byl Christian Huyghens. Některé jevy se dají
VíceOptika CD přehrávače. Zdeněk Bochníček, Přírodovědecká fakulta MU v Brně
Optika CD přehrávače Zeněk Bochníček, Příroověecká fakulta MU v Brně V roce 1977, právě 100 let po vynálezu fonografu T. A. Eisona, byl firmami Sony a Philips uveen na trh nový revoluční systém reproukce
VíceOptika pro mikroskopii materiálů I
Optika pro mikroskopii materiálů I Jan.Machacek@vscht.cz Ústav skla a keramiky VŠCHT Praha +42-0- 22044-4151 Osnova přednášky Základní pojmy optiky Odraz a lom světla Interference, ohyb a rozlišení optických
VíceZákladním praktikum z optiky
Úloha: Základním praktikum z optiky FJFI ČVUT v Praze #1 Polarizace světelného záření Jméno: Ondřej Finke Datum měření: 10.3.2016 Spolupracoval: Obor / Skupina: 1. Úvod Alexandr Špaček FE / E Klasifikace:
VíceVypracoval. Jakub Kákona Datum Hodnocení
Úloha č. 1 - Polarizace světelného záření Název a číslo úlohy Datum měření 4. 5. 2011 Měření provedli Tomáš Zikmund, Jakub Kákona Vypracoval Jakub Kákona Datum Hodnocení 1 Zjištění polarizace LASERu Pro
VíceJméno a příjmení. Ročník. Měřeno dne Příprava Opravy Učitel Hodnocení. Vlnové vlastnosti světla difrakce, laser
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Ústav fyziky FEKT VUT BRNO Jméno a příjmení Petr Švaňa Ročník 1 Předmět IFY Kroužek 38 ID 155793 Spolupracoval Měřeno dne Odevzdáno dne Lukáš Teuer 8.4.2013 22.4.2013 Příprava Opravy
VíceMikrovlny. K. Kopecká*, J. Vondráček**, T. Pokorný***, O. Skowronek****, O. Jelínek*****
Mikrovlny K. Kopecká*, J. Vondráček**, T. Pokorný***, O. Skowronek****, O. Jelínek***** *Gymnázium Česká Lípa, **,*****Gymnázium Děčín, ***Gymnázium, Brno, tř. Kpt. Jaroše,**** Gymnázium Františka Hajdy,
VíceLaboratorní práce č. 3: Měření vlnové délky světla
Přírodní vědy moderně a interaktivně SEMINÁŘ FYZIKY Laboratorní práce č. 3: Měření vlnové délky světla G Gymnázium Hranice Přírodní vědy moderně a interaktivně SEMINÁŘ FYZIKY Gymnázium G Hranice Test
Více4.5.5 Magnetické působení rovnoběžných vodičů s proudem
4.5.5 Magnetické působení rovnoběžných voičů s prouem Přepoklay: 4502, 4503, 4504 Př. 1: Dvěma velmi louhými svislými voiči prochází elektrický prou. Rozhoni pomocí rozboru magnetických inukčních čar polí
VíceVlnové vlastnosti světla. Člověk a příroda Fyzika
Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická
VíceZákladním praktikum z laserové techniky
Úloha: Základním praktikum z laserové techniky FJFI ČVUT v Praze #6 Nelineární transmise saturovatelných absorbérů Jméno: Ondřej Finke Datum měření: 30.3.016 Spolupracoval: Obor / Skupina: 1. Úvod Alexandr
VícePraktikum školních pokusů 2
Praktikum školních pokusů 2 Optika 3A Interference a difrakce světla Jana Jurmanová Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, Brno I Interference na dvojštěrbině Odvod te vztah pro polohu interferenčních
VíceMěření rozložení optické intenzity ve vzdálené zóně
Rok / Year: Svazek / Volume: Číslo / Number: 1 1 5 Měření rozložení optické intenzity ve vzdálené zóně Measurement of the optial intensity distribution at the far field Jan Vitásek 1, Otakar Wilfert, Jan
VíceObrázek 2: Experimentální zařízení pro E-I. [1] Dřevěná základna [11] Plastové kolíčky [2] Laser s podstavcem a držákem [12] Kulaté černé nálepky [3]
Stránka 1 ze 6 Difrakce na šroubovici (Celkový počet bodů: 10) Úvod Rentgenový difrakční obrázek DNA (obr. 1) pořízený v laboratoři Rosalindy Franklinové, známý jako Fotka 51 se stal základem pro objev
VíceMěření vlnové délky spektrálních čar rtuťové výbojky pomocí optické mřížky
Měření vlnové délky spektrálních čar rtuťové výbojky pomocí optické mřížky Úkol : 1. Určete mřížkovou konstantu d optické mřížky a porovnejte s hodnotou udávanou výrobcem. 2. Určete vlnovou délku λ jednotlivých
VíceFyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha 12: Sonar Datum měření: 5. 11. 2015 Skupina: 8, čtvrtek 7:30 Vypracoval: Tadeáš Kmenta Klasifikace: 1 Zadání 1. DÚ: V domácí přípravě spočítejte úhel prvních
VíceLaboratorní úloha č. 7 Difrakce na mikro-objektech
Laboratorní úloha č. 7 Difrakce na mikro-objektech Úkoly měření: 1. Odhad rozměrů mikro-objektů z informací uváděných výrobcem. 2. Záznam difrakčních obrazců (difraktogramů) vzniklých interakcí laserového
Více5.3.5 Ohyb světla na překážkách
5.3.5 Ohyb světla na překážkách Předpoklady: 3xxx Světlo i zvuk jsou vlnění, ale přesto jsou mezi nimi obrovské rozdíly. Slyšíme i to, co se děje za rohem x Co se děje za rohem nevidíme. Proč? Vlnění se
VíceTabulka I Měření tloušťky tenké vrstvy
Pracovní úkol 1. Změřte tloušťku tenké vrstvy ve dvou různých místech. 2. Vyhodnoťte získané tloušťky a diskutujte, zda je vrstva v rámci chyby nepřímého měření na obou místech stejně silná. 3. Okalibrujte
VíceFYZIKA PRO IV. ROČNÍK GYMNÁZIA - OPTIKA 2. VLNOVÁ OPTIKA
FYZIKA PRO IV. ROČNÍK GYMNÁZIA - OPTIKA 2. VLNOVÁ OPTIKA Mgr. Monika Bouchalová Gymnázium, Havířov-Město, Komenského 2, p.o. Tento digitální učební materiál (DUM) vznikl na základě řešení projektu OPVK,
VíceDualismus vln a částic
Dualismus vln a částic Filip Horák 1, Jan Pecina 2, Jiří Bárdoš 3 1 Mendelovo gymnázium, Opava, Horaksro@seznam.cz 2 Gymnázium Jeseník, pecinajan.jes@mail.com 3 Gymnázium Teplice, jiri.bardos@post.gymtce.cz
VícePodle studijních textů k úloze [1] se divergence laserového svaku definuje jako
Úkoly 1. Změřte divergenci laserového svazku. 2. Z optické stavebnice sestavte Michelsonův interferometr. K rozšíření svazku sestavte Galileův teleskop. Ze známých ohniskových délek použitých čoček spočtěte,
Více2. Difrakce elektronů na krystalu
2. Difrakce elektronů na krystalu Interpretace pozorování v TEM faktory ovlivňující interakci e - v krystalu 2 způsoby náhledu na interakci e - s krystalem Rozptyl x difrakce částice x vlna Difrakce odchýlení
VíceCvičení Kmity, vlny, optika Část interference, difrakce, fotometrie
Cvičení Kmity, vlny, optika Část interference, difrakce, fotometrie přednášející: Zdeněk Bochníček Tento text obsahuje příklady ke cvičení k předmětu F3100 Kmity, vlny, optika. Příklady jsou rozděleny
Více27. Vlnové vlastnosti světla
27. Vlnové vlastnosti světla Základní vlastnosti světla (rychlost světla, šíření světla v různých prostředích, barva tělesa) Jevy potvrzující vlnovou povahu světla Ohyb a polarizace světla (ohyb světla
VíceELEKTŘINA A MAGNETIZMUS Řešené úlohy a postupy: Ampérův zákon
ELEKTŘINA A MAGNETIZMUS Řešené úlohy a postupy: Ampérův zákon Peter Dourmashkin MIT 26, překla: Jan Pacák (27) Obsah 5 AMPÉRŮV ZÁKON 3 51 ÚKOLY 3 52 ALGORITMUS PRO ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ 3 ÚLOHA 1: VÁLCOVÝ PLÁŠŤ
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 1.4.2011 Jméno: Jakub Kákona Pracovní skupina: 4 Ročník a kroužek: Pa 9:30 Spolupracovníci: Jana Navrátilová Hodnocení: Měření s polarizovaným světlem
Více3.2.5 Odraz, lom a ohyb vlnění
3..5 Odraz, lom a ohyb vlnění Předpoklady: 304 Odraz a lom vlnění na rozhranní dvou prostředí s různou rychlostí šíření http://www.phy.ntnu.edu.tw/ntnujava/index.php?topic=16.0 Rovinná vlna dopadá šikmo
VíceDifrakce elektronů v krystalech, zobrazení atomů
Difrakce elektronů v krystalech, zobrazení atomů T. Sýkora 1, M. Lanč 2, J. Krist 3 1 Gymnázium Českolipská, Českolipská 373, 190 00 Praha 9, tomas.sykora@email.cz 2 Gymnázium Otokara Březiny a SOŠ Telč,
VíceÚloha 6: Geometrická optika
Úloha 6: Geometrická optika FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 1.3.2010 Jméno: František Batysta Pracovní skupina: 5 Ročník a kroužek: 2. ročník, pond. odp. Spolupracovník: Štěpán Timr
VíceInterference světla Vlnovou podstatu světla prokázal až roku 1801 Thomas Young, když pozoroval jeho interferenci (tj. skládání). Youngův experiment interference světla na dvou štěrbinách (animace) http://micro.magnet.fsu.edu
VícePostup při měření rychlosti přenosu dat v mobilních sítích dle standardu LTE (Metodický postup)
Praha 15. srpna 2013 Postup při měření rchlosti přenosu at v mobilních sítích le stanaru LTE (Metoický postup Zveřejněno v souvislosti s vhlášením výběrového řízení za účelem uělení práv k vužívání ráiových
VíceStudium ultrazvukových vln
Číslo úlohy: 8 Jméno: Vojtěch HORNÝ Spolupracoval: Jaroslav Zeman Datum měření: 12. 10. 2009 Číslo kroužku: pondělí 13:30 Číslo skupiny: 6 Klasifikace: Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Studium ultrazvukových
VíceAkustooptický modulátor s postupnou a stojatou akustickou vlnou
Úloha č. 8 pro laserová praktika KFE, FJFI, ČVUT v Praze, verze 2010/1 Akustooptický modulátor s postupnou a stojatou akustickou vlnou Akustooptické modulátory (AOM), někdy též nazývané Braggovské cely,
VíceDigitální učební materiál
Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Digitální učební materiál CZ.1.07/1.5.00/3.080 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/ Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím
Více5.2.11 Lupa, mikroskop
5.2.11 Lupa, mikroskop Přepokla: 5210 Rozlišovací schopnost oka (schopnost rozlišit va bo): závisí na velikosti obrazu přemětu na oční sítnici, poku chceme rozlišit va tmavé bo, nesmí jejich obraz opanout
VíceInterference a ohyb světla
nterference a ohyb světla Pomůcky: železná deska s magnetickými stojánky, He-Ne laser Lasos LGK 752P (594 nm, 5 mw), He-Ne laser Lasos LGK 7770 (543 nm, 5 mw), 2 zrcadla, dělič svazku (Abbeho kostka),
VíceFyzika 2 - rámcové příklady vlnová optika, úvod do kvantové fyziky
Fyzika 2 - rámcové příklady vlnová optika, úvod do kvantové fyziky 1. Vysvětlete pojmy kulová a rovinná vlnoplocha. 2. Pomocí Hyugensova principu vysvětlete konstrukci tvaru vlnoplochy v libovolném budoucím
VíceNázev: Měření vlnové délky světla pomocí interference a difrakce
Název: Měření vlnové délky světla pomocí interference a difrakce Autor: Doc. RNDr. Milan Rojko, CSc. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: fyzika, matematika
VíceMikrovlny. 1 Úvod. 2 Použité vybavení
Mikrovlny * P. Spáčil, ** J. Pavelka, *** F. Jareš, **** V. Šopík Gymnázium Vídeňská Brno; ** Gymnázium tř. Kpt. Jaroše; *** Arcibiskupské gymnázium; **** Gymnázium Jeseník; pavelspacil@tiscali.cz; **
VícePodpora rozvoje praktické výchovy ve fyzice a chemii
VLNOVÁ DÉLKA A FREKVENCE SVĚTLA 1) Vypočítejte frekvenci fialového světla, je-li jeho vlnová délka 390 nm. Rychlost světla ve vakuu je 3 10 8 m s 1. = 390 nm = 390 10 9 m c = 3 10 8 m s 1 f=? (Hz) Pro
Více2 Nd:YAG laser buzený laserovou diodou
2 Nd:YAG laser buzený laserovou diodou 15. května 2011 Základní praktikum laserové techniky Zpracoval: Vojtěch Horný Datum měření: 12. května 2011 Pracovní skupina: 1 Ročník: 3. Naměřili: Vojtěch Horný,
VíceFyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha 10: Interference a ohyb větla Datum měření: 6. 5. 2016 Doba vypracovávání: 7 hodin Skupina: 1, pátek 7:30 Vypracoval: Tadeáš Kmenta Klaifikace: 1 Zadání 1. Bonu:
VíceFyzikální sekce přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM. Fyzikální praktikum 2
Fyzikální sekce přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Fyzikální praktikum 2 Zpracoval: Markéta Kurfürstová Naměřeno: 16. října 2012 Obor: B-FIN Ročník: II Semestr: III
Více5 Poměr rychlostí autobusu a chodce je stejný jako poměr drah uražených za 1 hodinu: v 1 = s 1
Řešení úloh 1 kola 7 ročníku fyzikální olympiáy Kategorie C Autoři úloh: J Thomas (1,, 3), J Jírů (4, ), J Šlégr (6) a T Táborský (7) 1a) Označme stranu čtverce na mapě Autobus za 1 hoinu urazí ráhu s
Více45 Vlnové vlastnosti světla
45 Vlnové vlastnosti světla ÚKOL 1. Zobrazte difrakční obrazec zadaných štěrbin a výpočtem stanovte jejich šířky podle fyziků Fresnela i Fraunhofera. 2. Zobrazte interferenční obrazec při Youngově pokusu,
VíceÚloha. 2 - Difrakce sv telného zá ení
Úloha. - Difrakce sv telného zá ení Difrakci sv tla lze charakterizovat jako chování vlnových polí, které není moºné popsat pomocí zákon geometrické optiky. Lze ji p iblíºit jako ohyb nebo odchylku sv
VíceSTUDIUM OHYBOVÝCH JEVŮ LASEROVÉHO ZÁŘENÍ
Úloha č. 7a STUDIUM OHYBOVÝCH JEVŮ ASEROVÉHO ZÁŘENÍ ÚKO MĚŘENÍ: 1. Na stínítku vytvořte difrakční obrazec difrakční mřížky, štěrbiny a vlasu. Pro všechny studované objekty zaznamenejte pomocí souřadnicového
VíceŘešení: Nejdříve musíme určit sílu, kterou působí kladka proti směru pohybu padajícího vědra a napíná tak lano. Moment síly otáčení kladky je:
Přijímací zkouška na navazující magisterské studium - 16 Studijní program Fyzika - všechny obory kromě Učitelství fyziky-matematiky pro střední školy, Varianta A Příklad 1 (5 bodů) Jak dlouho bude padat
VícePRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Úlohač.III. Název: Mřížkový spektrometr
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM III Úlohač.III Název: Mřížkový spektrometr Vypracoval: Petr Škoda Stud. skup.: F14 Dne: 17.4.2006 Odevzdaldne: Hodnocení:
VíceMaticová optika. Lenka Přibylová. 24. října 2010
Maticová optika Lenka Přibylová 24. října 2010 Maticová optika Při průchodu světla optickými přístroji dochází k transformaci světelného paprsku, vlnový vektor mění úhel, který svírá s optickou osou, paprsek
VíceSTACIONÁRNÍ MAGNETICKÉ POLE
Příklay: 1. Přímý voič o élce 0,40 m, kterým prochází prou 21 A, leží v homogenním magnetickém poli kolmo k inukčním čarám. Velikost vektoru magnetické inukce je 1,2 T. Vypočtěte práci, kterou musíme vykonat
VíceFyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha 4: Balrmerova série Datum měření: 13. 5. 016 Doba vypracovávání: 7 hodin Skupina: 1, pátek 7:30 Vypracoval: Tadeáš Kmenta Klasifikace: 1 Zadání 1. DÚ: V přípravě
VícePrůřezové charakteristiky základních profilů.
Stření průmyslová škola a Vyšší oborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Inovace a zkvalitnění výuky prostřenictvím ICT Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Mechanika, pružnost pevnost Průřezové
Více(Následující odstavce jsou zde uvedeny jen pro zájemce.) , sin2π, (2)
Studium difrakčních jevů TEORIE doplněk: Odvození výrazů pro difrakční maxima (popř. minima) na štěrbině, dvojštěrbině a mřížce jsou zpravidla uvedena na středoškolské úrovni, což je založeno na vhodném
VíceÚloha 3: Mřížkový spektrometr
Petra Suková, 2.ročník, F-14 1 Úloha 3: Mřížkový spektrometr 1 Zadání 1. Seřiďte spektrometr pro kolmý dopad světla(rovina optické mřížky je kolmá k ose kolimátoru) pomocí bočního osvětlení nitkového kříže.
VíceGeometrická optika. předmětu. Obrazový prostor prostor za optickou soustavou (většinou vpravo), v němž může ležet obraz - - - 1 -
Geometrická optika Optika je část fyziky, která zkoumá podstatu světla a zákonitosti světelných jevů, které vznikají při šíření světla a při vzájemném působení světla a látky. Světlo je elektromagnetické
VíceVlnové vlastnosti světla
Vlnové vlastnosti světla Odraz a lom světla Disperze světla Interference světla Ohyb (difrakce) světla Polarizace světla Infračervené světlo je definováno jako a) podélné elektromagnetické kmity o frekvenci
VíceFyzikální korespondenční seminář UK MFF 22. II. S
Fzikální korespondenční seminář UK MFF http://fkosmffcunicz II S ročník, úloha II S Young a vlnová povaha světla (5 bodů; průměr,50; řešilo 6 studentů) a) Jaký tvar interferenčních proužků na stínítku
VíceFyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha 6: Geometrická optika Datum měření: 8. 4. 2016 Doba vypracovávání: 10 hodin Skupina: 1, pátek 7:30 Vypracoval: Tadeáš Kmenta Klasifikace: 1 Zadání 1. DÚ: V přípravě
VíceSBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH
SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH MECHANIKA MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA ELEKTŘINA A MAGNETISMUS KMITÁNÍ A VLNĚNÍ OPTIKA FYZIKA MIKROSVĚTA ODRAZ A LOM SVĚTLA 1) Index lomu vody je 1,33. Jakou rychlost má
VíceOPTIKA - NAUKA O SVĚTLE
OPTIKA OPTIKA - NAUKA O SVĚTLE - jeden z nejstarších oborů yziky - studium světla, zákonitostí jeho šíření a analýza dějů při vzájemném působení světla a látky SVĚTLO elektromagnetické vlnění λ = 380 790
VíceVÝUKOVÝ SOFTWARE PRO ANALÝZU A VIZUALIZACI INTERFERENČNÍCH JEVŮ
VÝUKOVÝ SOFTWARE PRO ANALÝZU A VIZUALIZACI INTERFERENČNÍCH JEVŮ P. Novák, J. Novák Katedra fyziky, Fakulta stavební, České vysoké učení technické v Praze Abstrakt V práci je popsán výukový software pro
Víceje dána vzdáleností od pólu pohybu πb
7_kpta Tyč tvaru le obrázku se pohybuje v rohu svislé stěny tak, že bo A se o rohu (poloha A 0 ) vzaluje s konstantním zrychlením a A 1. m s. Počáteční rychlost bou A byla nulová. Bo B klesá svisle olů.
VíceZákladním praktikum z optiky
Úloha: Základním praktikum z optiky FJFI ČVUT v Praze #6 - Zdroje optického záření a jejich vlastnosti Jméno: Ondřej Finke Datum měření: 7.4.2016 Spolupracoval: Obor / Skupina: 1. Úvod Alexandr Špaček
Víceodrazu. Ohyb světla je projevem jeho vlnové povahy a v praxi hraje velmi důležitou úlohu, nebot
Laboratorní úloha Fraunhoferův ohyb světla na štěrbině a mřížce 1.1 Úkol měření 1. Pro dvě šířky štěrbiny a dvě vlnové délky ověřte platnost vzorce pro Fraunhoferův ohyb na štěrbině.. Určete mřížkovou
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 8: Mikrovlny. Abstrakt
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření:. 3. Úloha 8: Mikrovlny Jméno: Jiří Slabý Pracovní skupina: 4 Ročník a kroužek:. ročník,. kroužek, pondělí 3:3 Spolupracovala: Eliška Greplová Hodnocení:
VícePRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Pracoval: Jan Polášek stud. skup. 11 dne 23.4.2009.
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM III Úloha č. XXVI Název: Vláknová optika Pracoval: Jan Polášek stud. skup. 11 dne 23.4.2009 Odevzdal dne: Možný počet bodů
VíceAkustooptický modulátor s postupnou a stojatou akustickou vlnou
Úloha č. 8 pro laserová praktika (ZPLT) KFE, FJFI, ČVUT, Praha v. 2017/2018 Akustooptický modulátor s postupnou a stojatou akustickou vlnou Akustooptické modulátory (AOM), někdy též nazývané Braggovské
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 18.4.2012 Jméno: Jakub Kákona Pracovní skupina: 2 Hodina: Po 7:30 Spolupracovníci: Viktor Polák Hodnocení: Měření s polarizovaným světlem Abstrakt V
VíceZákladní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje
Optické zobrazování Základní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje Základní pojmy Optické zobrazování - pomocí paprskové (geometrické) optiky - využívá model světelného
VíceOddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Název: Stavba Michelsonova interferometru a ověření jeho funkce
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM III. Úloha č. 20 Název: Stavba Michelsonova interferometru a ověření jeho funkce Pracoval: Lukáš Vejmelka obor (kruh) FMUZV
VíceF (x, h(x)) T (g)(x) = g(x)
11 Implicitní funkce Definice 111 (implicitní funkce) Nechť F : R 2 R je funkce a [x 0, y 0 ] R 2 je takový bo, že F (x 0, y 0 ) = 0 Řekneme, že funkce y = f(x) je v okolí bou [x 0, y 0 ] zaána implicitně
VíceÚkoly. 1 Teoretický úvod. 1.1 Mikroskop
Úkoly 1. Z přiložených objektivů vyberte dva, použijte je jako lupy a změřte jejich zvětšení a zorná pole přímou metodou. Odhadněte maximální chyby měření. 2. Změřte zvětšení a zorná pole mikroskopu pro
VíceZadání. Pracovní úkol. Pomůcky
Pracovní úkol Zadání 1. Z přiložených objektivů vyberte dva, použijte je jako lupy a změřte jejich zvětšení a zorná pole přímou metodou. Odhadněte maximální chybu měření. 2. Změřte zvětšení a zorná pole
VícePředpokládáme vlny, které jsou časově nestabilní z hlediska fáze. Jako model zvolíme vlnu kdy se fáze mění skokem, ale je konstantní během doby
. Koherence.. Časová koherence.. Souvslost časově proměnného sgnálu se spektrální závslostí.3. nterference nemonochromatckého záření.4. Fourerova spektroskope.5. Prostorová koherence. Koherence Koherence
VíceDifrakce elektronů v krystalech a zobrazení atomů
Difrakce elektronů v krystalech a zobrazení atomů Ondřej Ticháček, PORG, ondrejtichacek@gmail.com Eva Korytiaková, Gymnázium Nové Zámky, korpal@pobox.sk Abstrakt: Jak vypadá vnitřek hmoty? Lze spatřit
VíceUniverzita Tomáše Bati ve Zlíně
Uiverzita Tomáše Bati ve Zlíě LABORATORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY II Název úlohy: Iterferece a teké vrstvě Jméo: Petr Luzar Skupia: IT II/ Datum měřeí: 3.říja 007 Obor: Iformačí techologie Hooceí: Přílohy: 0
Více(1 + v ) (5 bodů) Pozor! Je nutné si uvědomit, že v a f mají opačný směr! Síla působí proti pohybu.
Přijímací zkouška na navazující magisterské studium - 017 Studijní program Fyzika - všechny obory kromě Učitelství fyziky-matematiky pro střední školy, Varianta A Příklad 1 (5 bodů) Těleso s hmotností
VíceSvětlo x elmag. záření. základní principy
Světlo x elmag. záření základní principy Jak vzniká a co je to duha? Spektrum elmag. záření Viditelné 380 760 nm, UV 100 380 nm, IR 760 nm 1mm Spektrum elmag. záření Harmonická vlna Harmonická vlna E =
VíceZadání. Pracovní úkol. Pomůcky
Pracovní úkol Zadání 1. Změřte ohniskovou vzdálenost tenké ploskovypuklé (plankonvexní) čočky jednak Besselovou metodou, jednak metodou dvojího zvětšení. 2. Z následujících možností vyberte jednu: a. Změřte
VíceFabry Perotův interferometr
Fabry Perotův interferometr Princip Dvě zrcadla jsou sestavena tak aby tvořila tzv. Fabry Perotův interferometr, s jehož pomocí je vyšetřován svazek paprsků vycházejících z laseru. Při experimentu se pohybuje
VíceFyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze. Úloha č. 8 : Mikrovlny
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha č. 8 : Mikrovlny Jméno: Ondřej Ticháček Pracovní skupina: 7 Kruh: ZS 7 Datum měření:.. Klasifikace: Mikrovlny Zadání. Ověřte, že pole před zářičem je lineárně
VícePRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Název: Studium ohybových jevů v laserovém svazku
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM III. Úloha č. 6 Název: Studium ohybových jevů v laserovém svazku Pracoval: Lukáš Vejmelka obor (kruh) FMUZV (73) dne 10.3.2014
Více4 Příklady Fraunhoferových difrakčních jevů
47 4 Příklady Fraunhoferových difrakčních jevů 4.1 Fraunhoferova difrakce na obdélníkovém otvoru 4.2 Fraunhoferova difrakce na stěrbině 4.3 Fraunhoferova difrakce na kruhovém otvoru 4.4 Fraunhoferova difrakce
VíceELEKTŘINA A MAGNETIZMUS
ELEKTŘINA A MAGNETIZMUS XIV. Interference a ohyb Obsah 14 INTERFERENCE A OHYB 14.1 SUPERPOZICE VLN 14. YOUNGŮV DVOJŠTĚRBINOVÝ EXPERIMENT 4 14.3 ROZLOŽENÍ INTENZITY 7 14.4 OHYB (DIFRAKCE) 11 14.5 OHYB NA
Více