Síťové mapování cévnatých rostlin v okrese Vsetín mimo CHKO Beskydy v roce 2015
|
|
- Matyáš Ovčačík
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Síťové mapování cévnatých rostlin v okrese Vsetín mimo CHKO Beskydy v roce 2015 Vsetín-Jasenice, luční prameniště se suchopýrem úzkolistým (Eriophorum angustifolium), foto: J. Tkáčiková, Řešitelská organizace: Rosička, o. s., občanské sdružení registrované u MV ČR pod VS/1-1/92095/13-R, Jarcová 102, Bystřička, IČ: , Zpracovatel: Mgr. Jana Tkáčiková
2 Obsah 1. Úvod Historie botanického výzkumu na Vsetínsku Metodika Výsledky síťového mapování cévnatých rostlin Přehled mapovacích čtverců a jejich umístění v rámci okresu Vsetín Přehled mapovacích čtverců a jejich charakteristika v rámci okresu Vsetín Přehled zaznamenaných taxonů cévnatých rostlin v jednotlivých čtvercích Přehled zaznamenaných taxonů cévnatých rostlin zařazených do některého stupně ohrožení v jednotlivých čtvercích Závěr Literatura Přílohy
3 1. Úvod Síťové mapování cévnatých rostlin v okrese Vsetín mimo CHKO Beskydy je víceletý projekt, který začal v roce 2013, kdy byla prozkoumána květena v prvních deseti mapovacích čtvercích. Dalších deset mapovacích čtverců bylo prozkoumáno i v roce následujícím 2014 a v letošním roce 2015 navazuje průzkum devíti mapovacích čtverců. Podrobný průzkum flóry v rozsáhlejších územích je náročný z několika důvodů. Protože se jedná o živé organismy rostliny, je průzkum časově omezen pouze na vegetační sezónu během roku (zhruba od dubna do října v závisloti na počasí). Dále klade průzkum vysoké nároky na mapovatele a to jak po stránce fyzické (jedná se zpravidla o členitý terén), tak zejména po stránce odborné (předpokladem je dobrá znalost rostlinných druhů pro vytvoření kvalitního a pokud možno kompletního soupisu a zároveň je nezbytná znalost regionální flóry jako předpoklad pro schopnost odlišit druhy regionálně vzácné a ohrožené, popř. zcela nové pro region). Současná doba vyznačující se rychlou výstavbou (rodinné domy i rychlostní silnice) a dalšími změnami ve využití krajiny vyžaduje pro správné posuzování jednotlivých záměrů aktualizaci regionální květeny Vsetínska s využitím literatury, herbářů a také podrobného a systematického floristického průzkumu okresu Vsetín. Výsledky budou využity orgány státní ochrany přírody při posuzování jednotlivých záměrů a také pro dlouhodobou koncepci strategie obecné ochrany přírody. Pro podrobný průzkum devíti čtverců na území okresu Vsetín v roce 2015 byla zvolena metodika síťového mapování, jejíž pilotní část byla realizována prostřednictvím shodně zaměřeného projektu v roce
4 2. Historie botanického výzkumu na Vsetínsku V současnosti je hlavním pramenem pro poznání květeny Vsetínska více než 70 let starý rukopis, vydaný pouze v několika málo kopiích vlastním nákladem autora Květena okresu vsetínského a valašsko-meziříčského z roku 1936 Gustava Adolfa Říčana. Přestože existuje celá řada dílčích floristických prací s údaji ze Vsetínka, např. výsledky floristického kurzu ve Vsetíně v roce 2008 (Koutecký et al. 2009), žádná práce komplexně shrnující flóru Vsetínska kromě Říčanovy květeny momentálně není k dispozici. Přírodovědné publikace Příroda Valašska (Pavelka & Trezner 2001) a kapitoly Flóra a vegetace v knize Okres Vsetín: Rožnovsko, Valašskomeziříčsko, Vsetínsko (Nekuda (ed.), 2002) upozorňují a popularizují místní květenu, ale nejedná se o vyčerpávající přehled všech druhů. Kompletní studie flóry Vsetínska tedy citelně chybí. Valašsko bylo až do 19. století botanicky téměř nepoznáno. První floristické práce, které se okrajově dotýkají tohoto území, jsou německy psané regionální květeny: Květena Rajnochovic od Daniela Slobody (1868) a Květena Nového Jičína od Josefa Sapetzy (1865, 1868). Další zmínky můžeme nalézt v první kritické flóře Moravy a rakouského Slezska Flora von Mähren und österr. Schlesien z let , jejímž autorem je Adolf Oborny. Prvním botanikem, který se systematicky zabýval květenou Vsetínska, byl v sedmdesátých a osmdesátých letech 19. století Jan Bubela. Nejdůležitější Bubelovy práce zůstaly bohužel v podobě rukopisů. Rostlinstvo květeny vsetínské z roku 1879 a Rostliny na Valašsku rostoucí nedatováno. Rukopisy jsou uloženy v Muzeu regionu Valašsko. V letech 1883 a 1885 prozkoumal část dnešního Vsetínska Eduard Formánek. Svá pozorování zahrnul do první česky psané Květeny Moravy a rakouského Slezska. V okolí Pržna a Růžďky botanizoval v prvním desetiletí 20. století učitel Julius Macháček s jeho sběry se dnes můžeme setkat v našich největších herbářích. Aktivním floristou byl v oblasti Hostýnských vrchů a Moravskoslezských Beskyd na přelomu 19. a 20. století farář František Gogela, který kromě četných publikací sestavil také tzv. Valašský herbář, který věnoval Musejní společnosti ve Valašském Meziříčí. Na počátku 20. století nastoupil službu v Hovězí u Vsetína evangelický kazatel Gustav Adolf Říčan, který zhodnotil Bubelův bohatý informační materiál, starý už několik desetiletí. Publikoval práce o rozšíření některých fytogeograficky významných druhů na Vsetínsku a 4
5 první vegetační studie z oblasti Valašska. V závěru života shrnul veškerá floristická data do Květeny okresu vsetínského a valašsko-meziříčského (1936) a tato práce dodnes zůstává, jak už je zmíněno výše v textu, hlavním pramenem pro poznání zdejší květeny. K dalšímu poznání květeny přispěl předčasně a tragicky zesnulý Vladimír Krist. Po 2. světové válce publikují floristické a fytogeografické práce také přední bryologové Josef Duda a Valentin Pospíšil. Soustavnější výzkum pokračoval po založení přírodovědných oddělení muzeí ve Valašském Meziříčí, Zlíně a v Novém Jičíně. Při revizi geobotanické mapy Moravy a při fytocenologickém snímkování lesních společenstev koncem 60. let nashromáždili bohatý floristický materiál Robert a Zdena Neuhäuslovi. V posledních desetiletích publikuje floristické údaje z území např. Martin Dančák a další profesionální botanikové z moravských univerzit. Velké množství nových údajů získali při rozsáhlém výzkumu mokřadní vegetace v západních Karpatech Michal a Petra Hájkovi. Značný objem dat, který bude ještě nutno zpracovat, přineslo mapování biotopů soustavy Natura Rozsáhlejší floristické databáze z území se nacházejí v Muzeu regionu Valašsko a na Správě CHKO Beskydy v Rožnově pod Radhoštěm. 5
6 3. Metodika Mapování rostlin pomocí středoevropské mapovací sítě není novinkou proběhlo a probíhá v různých částech ČR, např. Labské pískovce (Härtel et al. 1997) a České středohoří (Kubát et al. 2011). Velkou výhodou bylo, že jsme mohli využít zkušeností z jiných regionů, zejména z mapování na území CHKO Beskydy, které probíhalo v letech (Popelářová et al. 2011). Floristický průzkum (mapování) v devíti mapovacích čtvercích navazuje na pilotní část, která proběhla v roce 2013 (cf. Tkáčiková et al. 2013). Mapování v roce 2015 probíhá s využitím metodiky použité během síťového mapování cévnatých rostlin na území CHKO Beskydy (cf. Popelářová et al. 2011), pouze s tím rozdílem, že nebyl kladen větší důraz na nelesní plochy, ale byly podrobně zmapovány nelesní i lesem pokryté části čtverce. Území okresu Vsetín je rozděleno podle středoevropské sítě do polí velkých 6 zeměpisné šířky 10 zeměpisné délky, která jsou v rámci území dále rozdělena na 4 4 stejně velká (zhruba 2,8 3,0 km) políčka (čtverce, kvadráty). Mapovatel obdržel mapu (aktuální letecký snímek) s vyznačenými hranicemi jednoho čtverce, zkoumal tedy území o rozloze zhruba 8,4 km 2, nebo menší, jednalo-li se o čtverec okrajový ležící na okraji okresu nebo byl-li protnut hranicí CHKO Beskydy. V tomto případě byla mapována pouze část spadající do okresu Vsetín mimo CHKO Beskydy, zbývající plocha čtverce nebyla mapována. Mapovány byly všechny cévnaté rostliny, které se v daném čtverci vyskytují na přístupných pozemcích, tedy celý prostor konkrétního čtverce včetně intravilánu obcí a vodních ploch. Mapovány byly rostliny planě rostoucí, zplaňující i vysazené. Proběhly tři návštěvy čtverce v průběhu vegetační sezóny v roce 2013 tak, aby byly zachyceny všechny druhy rostlin. Doporučené termíny pro návštěvu čtverce byly: jarní termín (duben ), letní termín ( ), podzimní termín ( ) důležitý na některých lokalitách (např. říční náplavy, ruderální vegetace apod.). Mapované druhy byly orientačně rozděleny na druhy hojné, zaznamenávané pouze pro konkrétní čtverec, u kterých nebylo potřeba uvádět přesnou lokalitu. Druhy vzácné a ohrožené byly mapovány bodově, tedy zaznamenáno přesné místo výskytu a početnost populace. K usnadnění práce byl použit škrtací formulář (tzv. škrták) se zkratkami latinských jmen rostlin. Chráněné druhy, druhy z Černého a červeného seznamu cévnatých rostlin ČR a druhy regionálně významné byly v tomto škrtáku zvýrazněny tučně (mapovány bodově) a invazní druhy byly podtrženy (Danihelka et al. 2012). Na území okresu Vsetín se odhaduje výskyt zhruba 1000 druhů včetně poddruhů cévnatých rostlin. 6
7 4. Výsledky síťového mapování cévnatých rostlin 4.1. Přehled mapovacích čtverců a jejich umístění v rámci okresu Vsetín Floristické mapování proběhlo na území okresu Vsetín, přesněji pouze na území okresu mimo hranice CHKO Beskydy. Bylo zvoleno devět mapovacích čtverců tak, aby co nejlépe zachytily druhovou diverzitu květeny vsetínského okresu. Vybrány byly jednak čtverce z okrajových částí okresu tak, aby pokrývaly většinu biotopů vyskytujících se na území okresu a na ně svým výskytem vázaných druhů rostlin. Další skupina čtverců byla soustředěna do okolí města Vsetín, kde byl předpoklad vyššího počtu druhů spadajících do některého ze stupňů ohrožení (cf. Danihelka et al. 2012). Výběr byl cílen do fytochorionů, které zasahují na území okresu Vsetín, konkrétně: 76a. Moravská brána vlastní, 80a. Vsetínská kotlina, 81. Hostýnské vrchy a 82. Javorníky. 7
8 Obr. 1: Území okresu Vsetín s devíti čtverci síťového mapování (žlutě) prozkoumanými v roce
9 4.2. Přehled mapovacích čtverců a jejich charakteristika v rámci okresu Vsetín Mapovací čtverce zkoumané v roce 2015 spadají do čtyř fytochorionů, které zasahují na území okresu Vsetín, konkrétně: 76a. Moravská brázda vlastní, 80a. Vsetínská kotlina, 81. Hostýnské vrchy a 82. Javorníky. Stručná charakteristika přírodních poměrů a květeny je uvedena níže (zpracováno dle Dančák in Koutecký et al. 2009). Tab. 1: Přehled mapovaných čtverců v okrese Vsetín mimo CHKO Beskydy v roce číslo název čtverce poloha v rámci fytochorion počet čtverce okresu taxonů dd Kunovická hůrka SZ okraj 76a. / da Jarcová sever 80a. / cd Mikulůvka-Lázy sever 80a. / cc Bystřička-přehrada SV okraj 80a ac Vsetín-Horní Jasénka střed 80a ad Vsetín-zbrojovka střed 80a. / bc Vsetín-zbrojovka 2 V okraj ca Vsetín-Jasenice střed 80a cb Vsetín-Červenka střed 80a. / a. Moravská brána vlastní Moravská brána vlastní je podokresem fytogeografického okresu Moravská brána. Tato oblast má pahorkatinný charakter s výrazným úvalem řeky Bečvy západně a severozápadně od Valašského Meziříčí. Floristickým kurzem bylo pokryto pouze malé území v jihovýchodní části fytochorionu mezi Valašským Meziříčím a Hranicemi. Krajina Moravské brány je převážně intenzívně zemědělsky využívaná a velmi málo zalesněná. V nelesní vegetaci dominují pole, v menší míře jsou zastoupeny také ovsíkové, psárkové či mokřadní pcháčové louky. Pastviny jsou ojedinělé. Místy se vyskytují zbytky širokolistých suchých trávníků (zejména vrch Choryňská stráž). Především v úvalu Bečvy je významně zastoupena vodní a mokřadní vegetace (např. oblast Choryňských rybníků). V republikovém měřítku ojedinělá je vegetace štěrkových náplavů. V lesní vegetaci se uplatňují zejména karpatské dubohabřiny, významné jsou i zbytky lužních lesů podél Bečvy. Květena této části Moravské brány je pestrá s mnoha teplomilnými, vodními a mokřadními druhy. Málo jsou zastoupeny druhy lesní a jen nepatrně horské. Regionálně velmi vzácné jsou některé vodní a mokřadní druhy vázané na úval Bečvy severozápadně od Valašského Meziříčí, např. Alisma gramineum, Bolboschoenus planiculmis, Butomus umbellatus, Carex pseudocyperus, Cucubalus baccifer, Eleocharis acicularis, Hottonia palustris, Oenanthe aquatica, Peucedanum palustre, 9
10 Potentilla supina, Rumex maritimus, Scrophularia umbrosa, Thelypteris palustris a Zannichellia palustris. Významná je flóra štěrkových náplavů Bečvy, kde se vyskytují např. druhy Epilobium dodonaei, Equisetum ramosissimum, Filago arvensis, Myricaria germanica a Salix elaeagnos (poslední dva druhy pouze na náplavech Bečvy u Hustopečí nad Bečvou). Přítomny jsou i některé teplomilné druhy, které dále směrem do Vsetínské kotiny chybějí, např. Orobanche alsatica (pouze vrch Choryňská stráž), Astragalus cicer, Falcaria vulgaris, Pulmonaria mollis, Stachys recta nebo jsou velmi vzácné (Laserpitium latifolium, Peucedanum cervaria aj.). Z vyšších poloh jsou sem podél Bečvy splaveny druhy Geum rivale, Lunaria rediviva, Orobanche flava, Thalictrum aquilegiifolium, Veratrum album subsp. lobelianum aj. K dalším pozoruhodným druhům Moravské brány v okolí Valašského Meziříčí patří např. Carex distans, Cornus sanguinea subsp. australis, Dentaria glandulosa, Epipactis albensis, E. purpurata, Hacquetia epipactis, Orchis morio, O. pallens a Scilla kladnii. Obr. 2: Umístění tří mapovacích čtverců 6572dd na rozhraní fytochorionu 76a. Moravská brána vlastní a 81. Hostýnské vrchy a čtverce 6573da, 6573cd na rozhraní fytochorionu 80a. Vsetínská kotlina a 81. Hostýnské vrchy (zeleně hranice fytochorionu, modře hranice okresu Vsetín). 10
11 80a. Vsetínská kotlina Vsetínská kotlina je podokresem fytogeografického okresu Střední Pobečví. Je to vrchovinná oblast s výrazným kotlinovitým údolím Vsetínské a Rožnovské Bečvy. Floristický minikurz zasáhne jen do jižního okraje fytochorionu jižně od Vsetína. Krajina Vsetínské kotliny je mozaikovitá, v širokých údolích Vsetínské a Rožnovské Bečvy převažují zemědělsky využívané plochy. Výše, v okrajových částech se vyskytují luční biotopy, především ovsíkové louky, vzácněji (na Rožnovsku) či častěji (na Vsetínsku) fragmenty suchých širokolistých trávníků nebo pastvin. Mokřadní biotopy jsou nejčastěji pcháčové louky, vzácněji pěnovcová nebo nevápnitá ostřicovomechová svahová prameniště. V okrajových částech fytochorionu jsou časté nepůvodní smrčiny, roztroušeně po celém území fytochorionu jsou pak zastoupeny habřiny a květnaté bučiny. Květena Vsetínské kotliny je relativně bohatá díky pestrosti geologického podloží a míšení teplomilných druhů s druhy horskými. Místy (zejména okraje Vsetínských a Hostýnských vrchů a Javorníků) jsou zachovány mokřadní biotopy. K nejvýznačnějším druhům podokresu patří teplomilné taxony, jako např. Asperula cynanchica, Berberis vulgaris, Cirsium pannonicum, C. acaule, Lathyrus niger, L. latifolius, Trifolium rubens, Pyrethrum corymbosum, Verbascum phoeniceum, Peucedanum cervaria, Vincetoxicum hirundinaria, Euphorbia waldsteinii, Geranium sanguineum, Prunella laciniata, Taraxacum sect. Erythrosperma (T. parnassicum, T. danubium, T. prunicolor). V jižní části fytochorionu se roztroušeně vyskytuje Aremonia agrimonoides, ve střední a severní části Scilla kladnii. Ze vzácnějších orchidejí zde rostou Gymnadenia densiflora, Orchis militaris, O. ustulata, Dactylorhiza sambucina, Traunsteinera globosa, z mokřadních rostlin lze nalézt Iris sibirica, Carex riparia, C. buekii, Thalictrum lucidum aj. Flóra vápnitých pramenišť je typická výskytem druhů Eriophorum latifolium, Epipactis palustris, Blysmus compressus, Parnassia palustris, Eleocharis quinqueflora, Polygala amarella aj. Z horských oblastí splavené druhy představují např. Thalictrum aquilegiifoium, Anthriscus nitida, Veratrum album subsp. lobelianum, Rosa pendulina nebo Orobanche flava. Pozoruhodné druhy lze nalézt i v synantropní flóře, k zajímavějším patří např. Kickxia elatine, K. spuria, Erucastrum gallicum, Cerastium glutinosum agg., Cardamine hirsuta, Saxifraga tridactylites, Galeopsis angustifolia aj. V okolí Vsetína jsou lokálně hojné neoindigenofyty Sisyrinchium angustifolium a Glyceria striata. 11
12 Obr. 3: Umístění pěti mapovacích čtverců 6674ac, 6674ca ve fytochorionu 80a. Vsetínská kotlina; 6674ad, 6674cb na rozhraní fytochorionů 80a. Vsetínská kotlina a 82. Javorníky a čtverec 6674bc ležící ve fytochorionu 82. Javorníky (zeleně hranice fytochorionu). 82. Javorníky jsou hornatinou jižně od toku Vsetínské Bečvy a východně od toku Senice. Tvoří státní hranici se Slovenskem. Fytogeograficky se k Javorníkům řadí také centrální a jihovýchodní část Vsetínských vrchů (od Vsackého Cábu až po státní hranici) a Chmeľovská hornatina (nejsevernější výběžek Bílých Karpat). Javorníky jsou charakteristické rozsáhlejšími plochami květnatých jedlobučin, místy pralesovitého charakteru. Zčásti byly původní lesy nahrazeny smrkovými monokulturami. Častá jsou lesní prameniště, kolem vodních toků zůstaly fragmenty potočních olšin. V nižších polohách je krajina velmi mozaikovitá s typickým rozptýleným osídlením. V nelesní vegetaci převažují pastviny, v menší míře jsou zastoupeny mezofilní louky, časté jsou mokřadní pcháčové louky. V nejvyšších polohách se dosud nachází fragmenty horských smilkových trávníků. Ojedinělé, ale významné jsou i fragmenty suchých trávníků. Relativně častá jsou pěnovcová i nevápnitá ostřicovomechová svahová prameniště. Vegetace skal je ve větší míře vyvinuta jen na Pulčínských skalách. Vodní vegetace je chudá a ojedinělá. Květena Javorníků je význačná prolínáním teplomilných druhů s druhy horskými. V jejich jižní části hojně roste Aremonia agrimonoides a ojediněle snad ještě i Gentianella lutescens. K dalším významným druhům této části Javorníků náleží Epipactis greuteri, Coeloglossum viride, Teucrium chamaedrys, Chamaecytisus supinus, Cirsium acaule, Gymnadenia densiflora, Ophrys holoserica, Symphytum tuberosum subsp. angustifolium, Carex hordeistichos, Melittis melissophyllum, Trifolium spadiceum a nově během floristického kurzu nalezený druh Limodorum abortivum. 12
13 Obr. 4: Umístění mapovacího čtverce 6574cc ve fytochorionu 80a. Vsetínská kotlina (zeleně hranice fytochorionu). 81. Hostýnské vrchy Hostýnské vrchy jsou plochou hornatinou západně od toku Vsetínské Bečvy mezi Vsetínem a Valašským Meziříčím. Floristickým kurzem byla pokryta celá východní a centrální část fytochorionu.hostýnské vrchy jsou charakteristické souvislými plochami převážně listnatých lesů květnatých bučin a jedlobučin, lokálně nahrazených smrkovými monokulturami. V lesích jsou častá prameniště, a to i pěnovcová (např. okolí Ratiboře a Hošťálkové). Vodní toky provázejí potoční olšiny. V nelesní vegetaci převažují mezofilní louky a pastviny, časté jsou i mokřadní pcháčové louky. Ojedinělé, ale významné jsou fragmenty širokolistých suchých trávníků. Relativně častá jsou kyselá ostřicovomechová i pěnovcová svahová prameniště. Maloplošně, ale relativně hojně je zastoupena i vegetace skal. Hostýnské vrchy se vyznačují poměrně pestrou květenou podobnou květeně Javorníků. Díky výrazné izolaci od ostatních vyšších pohoří zde však chybí mnohé horské druhy. Z montánních prvků se zde vyskytují Blechnum spicant, Huperzia selago, Lastrea limbosperma, Lycopodium annotinum, Tephroseris crispa, Veratrum album subsp. lobelianum aj. Hojnější jsou teplomilné prvky (např. Campanula glomerata, Carex montana, Euphorbia waldsteinii, Inula salicina, Ligustrum vulgare, Rosa gallica, Rubus canescens, Trifolium alpestre, Valeriana stolonifera subsp. angustifolia a Veronica teucrium) a suboceanické prvky (Festuca altissima, Isolepis setacea, Lotus uliginosus a Potentilla anglica). V jihovýchodní části Hostýnských vrchů se vyskytuje Aremonia agrimonoides a Dentaria glandulosa, v jejich centrální části pak významný exklávní prvek Cardamine trifolia. V západní části fytochorionu (u Chvalčova již 13
14 mimo záběr floristického kurzu) rostou další dva fytogeograficky významné taxony Scrophularia vernalis a Ornithogalum pyrenaicum subsp. sphaerocarpum. K dalším pozoruhodným druhům patří Allium ursinum, Blysmus compressus, Crepis praemorsa, Dryopteris affinis agg., Epipactis greuteri, E. palustris, Gymnadenia densiflora, Hacquetia epipactis, Iris sibirica, Luzula luzulina, Ophioglossum vulgatum, Orobanche flava, Parnassia palustris, Poa remota, Thelypteris palustris, Triglochin palustre, Valeriana simplicifolia aj. U Semetína leží jedna z nejvýše položených lokalit Epipactis albensis v ČR (550 m n. m.). Ve východní části fytochorionu jsou časté nepůvodní druhy Glyceria striata a Sisyrinchium angustifolium. 14
15 4.3. Přehled zaznamenaných taxonů cévnatých rostlin v jednotlivých čtvercích 1. čtverec 6572dd Kunovická hůrka 196 taxonů Abies alba Acer platanoides Acer pseudoplatanus Aegopodium podagraria Agrostis capillaris Agrostis stolonifera Achillea millefolium Ajuga reptans Alliaria petiolata Alnus glutinosa Alnus incana Angelica sylvestris Anthoxanthum odoratum Arrhenatherum elatius Artemisia vulgaris Aruncus dioicus Asarum europaeum Astrantia major Athyrium filix-femina Atropa bella-donna Avenella flexuosa Betula pendula Brachypodium pinnatum Brachypodium sylvaticum Calamagrostis epigejos Caltha palustris Campanula patula Campanula rapunculoides Cardamine amara Cardamine impatiens Carex ovalis Carex pilosa Carex pilulifera Carex remota Carex sylvatica Centaurea scabiosa Centaurium erythraea Cerastium holosteoides Cichorium intybus Circaea intermedia Circaea lutetiana Cirsium arvense Cirsium oleraceum Cirsium palustre Cirsium vulgare Clinopodium vulgare Convolvulus arvensis Conyza canadensis Corylus avellana Crataegus sp. Crepis biennis Crepis paludosa Dactylis glomerata Deschampsia cespitosa Digitalis purpurea Dryopteris affinis agg. Dryopteris carthusiana Dryopteris dilatata Dryopteris filix-mas Epilobium angustifolium Epilobium ciliatum Epilobium montanum Equisetum arvense Equisetum sylvaticum Erechtites hieraciifolia Erigeron annuus Eupatorium cannabinum Euphorbia amygdaloides Euphorbia cyparissias Euphorbia dulcis Fagus sylvatica Fallopia convolvulus Festuca gigantea Festuca rubra Fragaria vesca Fraxinus excelsior Galeopsis pubescens Galinsoga quadriradiata Galium album Galium odoratum Galium schultesii Geranium pratense Geranium robertianum Geum urbanum Glechoma hederacea Glyceria notata Gnaphalium sylvaticum Heracleum sphondylium Hieracium murorum agg. Hieracium sabaudum Hordelymus europaeus Hypericum maculatum Hypochaeris radicata Chaerophyllum aromaticum Chaerophyllum hirsutum Chelidonium majus Chrysosplenium alternifolium Impatiens noli-tangere Impatiens parviflora Juncus articulatus Juncus conglomeratus Juncus effusus Juncus tenuis Knautia posoniensis Lapsana communis Larix decidua Leontodon hispidus Lolium perenne Lotus corniculatus Luzula luzuloides subsp. luzuloides Lycopus europaeus Lysimachia nemorum Lysimachia nummularia Matricaria discoidea Medicago lupulina Melampyrum nemorosum Melica uniflora Mentha arvensis Mentha longifolia Mercurialis perennis Milium effusum 15
16 Moehringia trinervia Mycelis muralis Myosotis nemorosa Origanum vulgare Oxalis acetosella Persicaria hydropiper Persicaria mitis Petasites albus Petasites hybridus Phalaris arundinacea Picea abies Picea pungens Pimpinella saxifraga Pinus sylvestris Plantago lanceolata Plantago major Poa annua Poa nemoralis Poa palustris Populus tremula Potentilla anserina Potentilla erecta Prenanthes purpurea Primula elatior Prunella vulgaris Prunus spinosa Pteridium aquilinum Pulmonaria obscura Quercus robur Ranunculus acris Ranunculus repens Reynoutria japonica Rosa canina Rubus idaeus Rubus ser. Glandulosi Rumex acetosa Rumex acetosella Rumex obtusifolius Salix caprea Salvia glutinosa Sambucus nigra Sanicula europaea Scirpus sylvaticus Scrophularia nodosa Senecio ovatus Senecio vulgaris Setaria viridis Silene dioica Solidago virgaurea Sonchus asper Sorbus aucuparia Stachys alpina Stachys sylvatica Stellaria alsine Stellaria media Stellaria nemorum Symphytum officinale Symphytum tuberosum Tanacetum vulgare Taraxacum sect. Ruderalia Trifolium aureum Trifolium medium Trifolium pratense Trifolium repens Trisetum flavescens Tussilago farfara Urtica dioica Vaccinium myrtillus Veronica chamaedrys Veronica officinalis Veronica serpyllifolia Vicia cracca Vicia hirsuta Vicia sepium Viola reichenbachiana 16
17 2. čtverec 6573da Jarcová 294 taxonů Abies alba Acer campestre Acer pseudoplatanus Actaea spicata Aegopodium podagraria Agrimonia eupatoria Agrostis capillaris Achillea millefolium agg. Ajuga reptans Alchemilla glabra Alchemilla glaucescens Alchemilla monticola Alliaria petiolata Allium oleraceum Alnus glutinosa Alopecurus pratensis Anemone nemorosa Angelica sylvestris Anthoxanthum odoratum Anthriscus sylvestris Aquilegia vulgaris Arabidopsis thaliana Arabis hirsuta Arenaria serpyllifolia Armoratia rusticana Arrhenatherum elatius Artemisia vulgaris Asarum europaeum Astragalus glycyphyllos Athyrium filix-femina Barbarea vulgaris Bellis perennis Betonica officinalis Betula pendula Brachypodium pinnatum Brachypodium sylvaticum Briza media Bromus benekenii Bromus hordeaceus Calamagrostis epigejos Caltha palustris Calystegia sepium Campanula patula Campanula persicifolia Campanula trachelium Capsella bursa-pastoris Cardamine amara Cardamine pratensis Carex digitata Carex echinata Carex flacca Carex hirta Carex muricata agg. Carex nigra Carex pallescens Carex panicea Carex pendula Carex pilulifera Carex remota Carex sylvatica Carex tomentosa Carpinus betulus Carum carvi Centaurea jacea agg. Cerastium arvense Cerastium holosteoides Cichorium inthybus Cirsium arvense Cirsium oleraceum Cirsium palustre Cirsium rivulare Cirsium vulgare Clinopodium vulgare Colchicum autumnalis Convallaria majalis Convolvulus arvensis Conyza canadensis Cornus sanguinea Corylus avellana Crepis biennis Cruciata glabra Cytisus scoparius Dactylis glomerata Dactylis polygama Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii Dactylorhiza majalis Daphne mezereum Daucus carota Dentaria bulbifera Dentaria bulbifera Dentaria enneaphyllos Dentaria glandulosa Deschampsia cespitosa Dryopteris filix-mas Equisetum arvense Equisetum palustre Eupatorium cannabinum Euphorbia amygdaloides Euphorbia cyparissias Euphorbia dulcis Euphorbia helioscopia Fagus sylvatica Festuca arundinacea Festuca filiformis Festuca gigantea Festuca rubra Ficaria verna Filipendula ulmaria Filipendula vulgaris Fragaria moschata Fragaria vesca Fragaria viridis Frangula alnus Fraxinus excelsior Galeobdolon luteum Galeobdolon montanum Galium album agg. Galium aparine Galium odoratum Galium rotundifolium Galium verum Genista tinctoria Geranium pratense Geranium robertianum Geum urbanum Glechoma hederacea Glyceria fluitans Glyceria notata Glyceria striata Hedera helix Heracleum sphondylium Hieracium bauhinii Hieracium murorum Hieracium pilosella Holcus lanatus Humulus lupulus Hypericum hirsutum Hypericum maculatum Hypericum perforatum Hypochaeris radicata Chaerophyllum aromaticum Chaerophyllum hirsutum Chelidonium majus 17
18 Chrysosplenium alternifolium Impatiens noli-tangere Impatiens parviflora Juncus effusus Juncus inflexus Juncus tenuis Knautia posoniensis Lactuca seriola Lamium album Lamium maculatum Lamium purpureum Lapsana communis Larix decidua Lathraea squamaria Lathyrus pratensis Lathyrus sylvestris Lathyrus vernus Leontodon hispidus Lepidium campestre Leucanthemum ircutianum Lilium martagon Linaria vulgaris Linum catharticum Listera ovata Lotus corniculatus Luzula campestris Luzula luzuloides Luzula pilosa Lycopodium clavatum Lycopus europaeus Lychnis flos-cuculi Lysimachia nemorum Lysimachia nummularia Lysimachia vulgaris Maianthemum bifolium Malus domestica Matricaria discoidea Medicago lupulina Melampyrum nemorosum Melica nutans Mentha longifolia Mercurialis perennis Moehringia trinervia Mycelis muralis Myosotis arvensis Myosoton aquaticum Nardus stricta Ononis spinosa Orchis mascula Oxalis acetosella Paris quadrifolia Pastinaca sativa Petasites albus Petasites hybridus Phalaris arundinacea Phleum pratense Picea abies Pimpinella saxifraga Pinus nigra Pinus sylvestris Plantago lanceolata Plantago major Plantago media Poa annua Poa compressa Poa humilis poa nemoralis Poa palustris Poa pratensis Poa trivialis Polygala vulgaris Polygonatum multiflorum Potentilla anserina Potentilla erecta Potentilla heptaphylla Potentilla reptans Prenanthes purpurea Primula elatior Primula veris Prunella vulgaris Prunus avium Prunus domestica Prunus padus Prunus spinosa Pulmonaria officinalis Pyrus communis Quercus robur Ranunculus acris Ranunculus lanuginosus Ranunculus polyanthemos Ranunculus repens Rhinanthus minor Rosa canina Rosa pendulina Rubus idaeus Rumex acetosa Rumex acetosella Salix caprea Salix cinerea Salix fragilis Salix purpurea Salvia glutinosa Salvia pratensis Sambucus nigra Sanicula europaea Sanquisorba minor Sanquisorba officinalis Scirpus sylvaticus Scrophularia nodosa Securigera varia Sedum sexangulare Senecio jacobaea Senecio ovatus Senecio sylvaticus Senecio vulgaris Sinapis arvensis Sisymbrium officinale Sonchus asper Sonchus oleraceus Sorbus aucuparia Stellaria graminea Stellaria uliginosa Symphytum officinale Symphytum tuberosum Tanacetum vulgare Taraxacum sect. Ruderalia Thlaspi arvense Thlaspi caerulescens Thuja occidentalis Thymus pulegioides Tilia cordata Tilia platyphyllos Tragopogon orientalis Trifolium medium Trifolium pratense Trifolium repens Trisetum flavescens Tussilago farfara Typha latifolia Urtica dioica Vaccinium myrtillus Veronica arvensis Veronica becabunga Veronica chamaedrys Veronica officinalis Veronica serpyllifolia Viburnum opulus Vicia cracca Vicia sepium Viola arvensis Viola reichenbachiana 18
19 3. čtverec 6573cd Mikulůvka-Lázy 196 taxonů Abies alba Acer pseudoplatanus Actaea spicata Aegopodium podagraria Agrostis capillaris Agrostis stolonifera Achillea millefolium agg. Ajuga reptans Alchemilla sp. Alliaria petiolata Alnus glutinosa Alopecurus pratensis Anemone nemorosa Angelica sylvestris Anthoxanthum odoratum Anthriscus sylvestris Aquilegia vulgaris Arabidopsis thaliana Armoracia rusticana Aruncus dioicus Asarum europaeum Athyrium filix-femina Atropa bella-donna Avenella flexuosa Bellis perennis Betula pendula Blechnum spicant Brachypodium sylvaticum Calamagrostis epigejos Caltha palustris Campanula patula Campanula persicifolia Cardamine amara Cardamine flexuosa Cardamine impatiens Cardamine pratensis Carex hirta Carex pallescens Carex panicea Carex pendula Carex pilosa Carex pilulifera Carex remota Carex sylvatica Cerastium holosteoides Cerastium lucorum Circaea intermedia Circaea lutetiana Cirsium arvense Cirsium oleraceum Cirsium palustre Cirsium rivulare Colchicum autumnale Corylus avellana Crepis biennis Cruciata glabra Dactylis glomerata Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii Daucus carota Dentaria bulbifera Dentaria enneaphyllos Deschampsia cespitosa Dryopteris affinis agg. Epilobium angustifolium Epilobium montanum Equisetum arvense Equisetum sylvaticum Equisetum telmateia Erigeron annuus Eupatorium cannabinum Euphorbia amygdaloides Euphorbia dulcis Fagus sylvatica Festuca gigantea Ficaria verna Fragaria vesca Fraxinus excelsior Galeobdolon montanum Galium album Galium odoratum Galium palustre Geranium robertianum Geum urbanum Glechoma hederacea Glyceria notata Glyceria striata Hieracium murorum Holcus lanatus Hylotelephium jullianum Hypericum hirsutum Hypericum maculatum Hypericum perforatum Chaerophyllum aromaticum Chaerophyllum hirsutum Chelidonium majus Chrysosplenium alternifolium Impatiens noli-tangere Impatiens parviflora Juncus articulatus Juncus conglomeratus Juncus effusus Juncus inflexus Juncus tenuis Lamium album Lamium maculatum Larix decidua Lathyrus pratensis Leontodon hispidus Luzula campestris Luzula pilosa Lycopus europaeus Lychnis flos-cuculi Lysimachia nemorum Lysimachia nummularia Lythrum salicaria Maianthemum bifolium Melica nutans Melica uniflora Mentha longifolia Mercurialis perennis Moehringia trinervia Mycelis muralis Myosotis arvensis Myosotis palustris subsp. laxiflora Myosotis sylvatica Orchis mascula Oxalis acetosella Oxalis fontana Petasites albus Petasites hybridus Phalaris arundinacea Phyteuma spicatum Picea abies Plantago lanceolata Plantago major Poa annua Poa trivialis Polygala vulgaris Polygonatum multiflorum Polystichum aculeatum Populus tremula
20 Potentilla argentea Potentilla erecta Potentilla reptans Prenanthes purpurea Primula elatior Prunella vulgaris Prunus spinosa Quercus robur Ranunculus acris Ranunculus flammula Ranunculus repens Ribes uva-crispa Rosa canina Rubus idaeus Rubus ser. Glandulosi Rumex acetosa Rumex acetosella Rumex obtusifolius Rumex sanguineus Sagina procumbens Salix aurita Salix caprea Salix fragilis Salix purpurea Sambucus nigra Sambucus racemosa Sanicula europaea Scirpus sylvaticus Scrophularia nodosa Senecio ovatus Silene dioica Sorbus aucuparia Stachys sylvatica Stellaria alsine Stellaria holostea Stellaria media Stellaria nemorum Tanacetum vulgare Taraxacum sect. Ruderalia Trifolium medium Trifolium pratense Trifolium repens Urtica dioica Vaccinium myrtillus Valeriana simplicifolia Veronica becabunga Veronica chamaedrys Veronica officinalis Veronica serpyllifolia Viburnum opulus Vicia cracca Vicia sepium Vinca minor Viola arvensis Viola reichenbachiana 20
21 4. čtverec 6574cc Bystřička-přehrada 258 taxonů Abies alba Acer platanoides Acer pseudoplatanus Aegopodium podagraria Aethusa cynapium subsp. elata Agrostis capillaris Agrostis stolonifera Achillea millefolium Ajuga reptans Alliaria petiolata Alnus glutinosa Anemone nemorosa Angelica sylvestris Anthriscus nitida Anthriscus sylvestris Apera spica-venti Arabidopsis thaliana Arabis hirsuta Arctium tomentosum Armoracia rusticana Arrhenatherum elatius Artemisia vulgaris Aruncus dioicus Asarum europaeum Astragalus glycyphyllos Athyrium filix-femina Barbarea vulgaris subsp. vulgaris Bellis perennis Betonica officinalis Brachypodium pinnatum Brachypodium sylvaticum Bromus hordeaceus Calamagrostis epigejos Caltha palustris Calystegia sepium Campanula patula Campanula trachelium Capsella bursa-pastoris Cardamine amara Cardamine impatiens Cardamine pratensis Carduus crispus Carex caryophyllea Carex digitata Carex hirta Carex ovalis Carex pallescens Carex panicea Carex pilosa Carex pilulifera Carex remota Carex spicata Carex sylvatica Carpinus betulus Centaurea jacea agg. Centaurea scabiosa Cerastium glomeratum Cerastium holosteoides Cerastium lucorum Cirsium arvense Cirsium oleraceum Cirsium palustre Cirsium vulgare Colchicum autumnalis Conyza canadensis Cornus sanguinea Corylus avellana Crataegus sp. Crepis biennis Cruciata glabra Cynosurus cristatus Dactylis glomerata Daphne mezereum Daucus carota Dentaria bulbifera Deschampsia cespitosa Digitalis purpurea Dryopteris dilatata Dryopteris filix-mas Echium vulgare Epilobium hirsutum Epilobium montanum Equisetum arvense Equisetum fluviatile Equisetum palustre Equisetum sylvaticum Erigeron annuus Euonymus europaeus Eupatorium cannabinum Euphorbia amygdaloides Euphorbia cyparissias Euphorbia dulcis Fagus sylvatica Festuca gigantea Festuca pratensis Festuca rubra Ficaria verna Filipendula ulmaria Fragaria moschata Fragaria vesca Frangula alnus Fraxinus excelsior Galeobdolon luteum Galeobdolon montanum Galium album Galium aparine Galium odoratum Genista tinctoria Geranium pyrenaicum Geranium robertianum Geum urbanum Glechoma hederacea Glechoma hirsuta Glyceria notata Gnaphalium sylvaticum Gymnocarpium dryopteris Hedera helix Heracleum sphondylium Hieracium murorum Hieracium pilosella Holcus lanatus Hordelymus europaeus Humulus lupulus Hypericum maculatum Hypericum perforatum Hypochaeris radicata Chaerophyllum aromaticum Chelidonium majus Chenopodium album agg. Chrysosplenium alternifolium Impatiens glandulifera Impatiens noli-tangere Impatiens parviflora Juncus articulatus Juncus conglomeratus Juncus effusus Juncus inflexus Juncus tenuis Lactuca serriola Lamium maculatum Lamium purpureum Lapsana communis Lathyrus vernus Leontodon hispidus 21
22 Lepidium campestre Leucanthemum ircutianum Ligustrum vulgare Lolium perenne Lotus corniculatus Luzula luzuloides Luzula multiflora Luzula pilosa Lycopus europaeus Lychnis flos-cuculi Lysimachia nummularia Maianthemum bifolium Malus domestica Medicago lupulina Melampyrum nemorosum Melica nutans Mentha longifolia Mercurialis perennis Milium effusum Moehringia trinervia Mycelis muralis Myosotis arvensis Myosotis sylvatica Origanum vulgare Oxalis acetosella Paris quadrifolia Persicaria hydropiper Petasites hybridus Phalaris arundinacea Phleum pratense Phragmites australis Picea abies Picris hieracioides Pimpinella major Pinus sylvestris Plantago lanceolata Plantago major Poa annua Poa compressa Poa nemoralis Poa palustris Poa pratensis Poa trivialis Polygonatum multiflorum Potentilla reptans Prenanthes purpurea Primula elatior Prunella vulgaris Prunus domestica Prunus spinosa Pulmonaria obscura Pulmonaria officinalis Quercus robur Ranunculus acris Ranunculus lanuginosus Ranunculus repens Reynoutria japonica Ribes uva-crispa Robinia pseudacacia Rosa canina Rubus caesius Rubus idaeus Rumex obtusifolius Sagina procumbens Salix caprea Salix fragilis Salix purpurea Salix viminalis Salvia glutinosa Sambucus nigra Sambucus racemosa Sanicula europaea Saponaria officinalis Scrophularia nodosa Securigera varia Senecio ovatus Silene dioica Solidago gigantea Sonchus asper Sonchus oleraceus Sorbus aucuparia Stachys sylvatica Stellaria alsine Stellaria graminea Stellaria media Stellaria nemorum Symphytum officinale Symphytum tuberosum Tanacetum vulgare Taraxacum sect. Ruderalia Tilia cordata Torilis japonica Tragopogon orientalis Trifolium aureum Trifolium dubium Trifolium pratense Trifolium repens Tripleurospermum inodorum Tussilago farfara Typha latifolia Ulmus glabra Urtica dioica Valeriana officinalis Verbascum densiflorum Veronica arvensis Veronica beccabunga Veronica chamaedrys Veronica serpyllifolia Viburnum opulus Vicia cracca Vicia sepium Vicia tetrasperma Viola arvensis Viola reichenbachiana 22
23 5. čtverec 6674ac Vsetín-Horní Jasénka 324 taxonů Abies alba Acer campestre Acer pseudoplatanus Acinos arvensis Actaea spicata Aegopodium podagraria Agrimonia eupatoria Agrostis capillaris Achillea millefolium agg. Ajuga reptans Alchemilla glabra Alchemilla glaucescens Alchemilla monticola Alliaria petiolata Allium oleraceum Alnus glutinosa Alopecurus pratensis Anemone nemorosa Angelica sylvestris Anthoxanthum odoratum Anthriscus sylvestris Anthyllis vulneraria Aquilegia vulgaris Arabidopsis thaliana Arabis glabra Arabis hirsuta Arenaria serpyllifolia Armoratia rusticana Arrhenatherum elatius Artemisia vulgaris Asarum europaeum Asplenium ruta-muraria Asplenium trichomanes Astragalus glycyphyllos Athyrium filix-femina Avenula pubescens Barbarea vulgaris Bellis perennis Betonica officinalis Betula pendula Brachypodium pinnatum Brachypodium sylvaticum Briza media Bromus benekenii Bromus erectus Bromus hordeaceus Calamagrostis epigejos Caltha palustris Calystegia sepium Campanula patula Campanula persicifolia Campanula trachelium Capsella bursa-pastoris Cardamine amara Cardamine hirsuta Cardamine impatiens Cardamine pratensis Cardaria draba Carex digitata Carex echinata Carex flacca Carex hirta Carex montana Carex muricata agg. Carex nigra Carex otrubae Carex pallescens Carex panicea Carex pendula Carex pilulifera Carex remota Carex sylvatica Carex tomentosa Carlina acaulis Carpinus betulus Carum carvi Centaurea jacea agg. Centaurea scabiosa Cephalanthera damasonium Cerastium arvense Cerastium holosteoides Cichorium inthybus Cirsium arvense Cirsium oleraceum Cirsium palustre Cirsium rivulare Cirsium vulgare Clinopodium vulgare Colchicum autumnale Colchicum autumnalis Convallaria majalis Convolvulus arvensis Conyza canadensis Cornus sanguinea Corylus avellana Crepis biennis Crepis paludosa Cruciata glabra Dactylis glomerata Dactylis polygama Dactylorhiza majalis Daucus carota Dentaria bulbifera Deschampsia cespitosa Dipsacus fullonum Dryopteris filix-mas Epilobium montanum Equisetum arvense Equisetum palustre Eupatorium cannabinum Euphorbia amygdaloides Euphorbia cyparissias Euphorbia dulcis Euphorbia helioscopia Fagus sylvatica Festuca arundinacea Festuca filiformis Festuca gigantea Festuca pratensis Festuca rubra Ficaria verna Filipendula ulmaria Filipendula vulgaris Fragaria moschata Fragaria vesca Fragaria viridis Frangula alnus Fraxinus excelsior Galeobdolon luteum Galeobdolon montanum Galium album agg. Galium aparine Galium odoratum Galium pumilum Galium rotundifolium Galium verum Genista tinctoria Geranium columbinum Geranium pratense Geranium robertianum Geranium sanguineum Geum urbanum Glechoma hederacea Glechoma hirsuta Hedera helix Helianthemum grandiflorum 23
24 Heracleum sphondylium Hieracium bauhinii Hieracium murorum Hieracium pilosella Hieracium sabaudum Holcus lanatus Humulus lupulus Hypericum maculatum Hypericum perforatum Hypochaeris radicata Chaenorrhinum minus Chaerophyllum aromaticum Chaerophyllum hirsutum Chelidonium majus Chrysosplenium alternifolium Impatiens noli-tangere Impatiens parviflora Inula salicina Juglans regia Juncus effusus Juncus inflexus Juncus tenuis Knautia posoniensis Lactuca seriola Lamium album Lamium maculatum Lamium purpureum Lapsana communis Larix decidua Lathraea squamaria Lathyrus pratensis Lathyrus sylvestris Lathyrus vernus Leontodon hispidus Lepidium campestre Leucanthemum ircutianum Lilium martagon Linaria vulgaris Linum catharticum Listera ovata Lotus corniculatus Luzula campestris Luzula luzuloides Luzula multiflora Luzula pilosa Lycopus europaeus Lychnis flos-cuculi Lysimachia nemorum Lysimachia nummularia Lysimachia vulgaris Maianthemum bifolium Malus domestica Matricaria discoidea Medicago lupulina Melampyrum nemorosum var. nemorosum Melica nutans Melica uniflora Mentha longifolia Mercurialis perennis Moehringia trinervia Mycelis muralis Myosotis arvensis Nardus stricta Ononis spinosa Orchis mascula Origanum vulgare Oxalis acetosella Paris quadrifolia Pastinaca sativa Petasites albus Petasites hybridus Phalaris arundinacea Phleum pratense Picea abies Pimpinella major Pimpinella saxifraga Pinus nigra Pinus sylvestris Plantago lanceolata Plantago major Plantago media Poa annua Poa compressa Poa humilis poa nemoralis Poa palustris Poa pratensis Poa trivialis Polygala comosa Polygala vulgaris Polygonatum multiflorum Polypodium vulgare Potentilla anserina Potentilla erecta potentilla heptaphylla Potentilla reptans prenanthes purpurea Primula elatior Primula veris Prunella vulgaris Prunus avium Prunus domestica Prunus spinosa Pulmonaria obscura Pulmonaria officinalis Pyrus communis Quercus robur Ranunculus acris Ranunculus polyanthemos Ranunculus repens Rhinanthus minor Rosa canina Rosa pendulina Rubus idaeus Rubus ser. Glandulosi Rumex acetosa Rumex acetosella Salix caprea Salix fragilis Salix purpurea Salvia glutinosa Salvia pratensis Sambucus nigra Sambucus racemosa Sanicula europaea Sanquisorba minor Scirpus sylvaticus Scleranthus annuus Scrophularia nodosa Securigera varia Sedum sexangulare Senecio jacobaea Senecio ovatus Senecio vulgaris Silene nutans Sinapis arvensis Sisymbrium officinale Sonchus asper Sonchus oleraceus Sorbus aucuparia Stachys sylvatica Stellaria graminea Stellaria holostea Stellaria holosteoides Stellaria uliginosa Succisa pratensis Symphytum officinale Symphytum tuberosum Tanacetum vulgare Taraxacum sect. Ruderalia Thlaspi arvense 24
25 Thlaspi coerulescens Thuja occidentalis Thymus pulegioides Tilia cordifolia Tilia platyphyllos Tragopogon orientalis Trifolium medium Trifolium montanum Trifolium pratense Trifolium repens Trisetum flavescens Tussilago farfara Typha latifolia Ulmus glabra Urtica dioica Veronica arvensis Veronica becabunga Veronica chamaedrys Veronica officinalis Veronica serpyllifolia Viburnum opulus Vicia cracca Vicia sepium Viola arvensis Viola canina Viola odorata Viola reichenbachiana 25
26 6. čtverec 6674ad Vsetín-zbrojovka 122 taxonů Abies alba Acer pseudoplatanus Agrostis stolonifera Achillea millefolium Ajuga reptans Allium oleraceum Alnus glutinosa Alnus incana Anthriscus sylvestris Aremonia agrimonoides Arum cylindraceum Athyrium filix-femina Betula pendula Brachypodium sylvaticum Calamagrostis epigejos Callitriche palustris agg. Caltha palustris Cardamine amara Cardamine hirsuta Carex ovalis Carex pendula Carex remota Carex sylvatica Centaurea scabiosa Circaea lutetiana Cirsium palustre Corydalis cava Crepis paludosa Dactylis glomerata Dactylorhiza fuchsii Daphne mezereum Daucus carota subsp. carota Dentaria bulbifera Dryopteria carthusiana Dryopteris dilatata Dryopteris filix-mas Elytrigia repens Epilobium montanum Equisetum arvense Equisetum sylvaticum Equisetum telmateia Eupatorium cannabinum Euphorbia dulcis Fagus sylvatica Festuca altissima Festuca gigantea Festuca pratensis Festuca rubra Fragaria vesca Galeopsis bifida Geranium robertianum Geum urbanum Glechoma hederacea Glyceria notata Hieracium laevigatum agg. Hypericum maculatum Chrysosplenium alternifolium Impatiens noli-tangere Juncus articulatus Juncus bufonius Juncus effusus Juncus tenuis Lapsana communis Leucanthemum ircutianum Lotus corniculatus Lunaria rediviva Luzula luzulina Luzula luzuloides Luzula multiflora Lysimachia nemorum Maianthemum bifolium Medicago lupulina Melica uniflora Mercurialis perennis Milium effusum Moehringia trinervia Myosotis nemorosa Nardus stricta Orchis mascula subsp. signifera Oxalis acetosella Persicaria hydropiper Petasites albus Picea abies Picea pungens Plantago lanceolata Plantago major Poa annua Poa nemoralis Polygonatum verticillatum Populus tremula Prenanthes purpurea Primula elatior Prunella vulgaris Prunus avium Quercus petraea Ranunculus repens Rhinanthus alectorolophus Rhinanthus minor Rosa canina Rubus idaeus Rubus ser. Glandulosi Rumex acetosella Rumex obtusifolius Salix aurita Sambucus nigra Sanicula europaea Senecio sylvaticus Solidago gigantea Sonchus oleraceus Sorbus aucuparia Stachys alpina Stachys sylvatica Stellaria alsine Stellaria graminea Stellaria media Trifolium campestre Urtica dioica Valeriana simplicifolia Veronica arvensis Veronica montana Veronica officinalis Viola reichenbachiana 26
27 7. čtverec 6674bc Vsetín-zbrojovka 2 99 taxonů Abies alba Acer pseudoplatanus Achillea millefolium Ajuga reptans Alnus glutinosa Anthriscus sylvestris Athyrium filix-femina Betula pendula Brachypodium sylvaticum Calamagrostis epigejos Callitriche palustris agg. Caltha palustris Cardamine amara Carex ovalis Carex pendula Carex remota Carex sylvatica Circaea lutetiana Cirsium palustre Crepis paludosa Dactylis glomerata Daphne mezereum Daucus carota subsp. carota Dentaria bulbifera Dentaria enneaphyllos Dryopteria carthusiana Dryopteris dilatata Dryopteris filix-mas Epilobium montanum Equisetum arvense Equisetum sylvaticum Eupatorium cannabinum Euphorbia dulcis Fagus sylvatica Festuca gigantea Festuca rubra Fragaria vesca Galeopsis pubescens Geranium robertianum Geum urbanum Glechoma hederacea Hieracium sabaudum Hypericum maculatum Chrysosplenium alternifolium Impatiens noli-tangere Juncus articulatus Juncus bufonius Juncus effusus Juncus tenuis Lapsana communis Leucanthemum ircutianum Lotus corniculatus Luzula luzuloides Lysimachia nemorum Maianthemum bifolium Medicago lupulina Melica uniflora Mercurialis perennis Milium effusum Moehringia trinervia Myosotis nemorosa Oxalis acetosella Persicaria hydropiper Persicaria maculosa Petasites albus Picea abies Plantago major Poa annua Poa nemoralis Polygonatum verticillatum Polystichum aculeatum Populus tremula Prenanthes purpurea Primula elatior Prunella vulgaris Prunus avium Ranunculus repens Rosa canina Rubus idaeus Rubus ser. Glandulosi Rumex acetosella Rumex obtusifolius Salix aurita Sambucus nigra Sambucus racemosa Sanicula europaea Sonchus oleraceus Sorbus aucuparia Stachys sylvatica Stellaria alsine Stellaria graminea Stellaria media Thlaspi caerulescens Trifolium campestre Urtica dioica Veronica arvensis Veronica montana Veronica officinalis Viola reichenbachiana 27
28 8. čtverec 6674ca Vsetín-Jasenice 264 taxonů Abies alba Acer campestre Acer pseudoplatanus Aegopodium podagraria Agrostis capillaris Achillea millefolium agg. Ajuga genevensis Ajuga reptans Alchemilla monticola Alchemilla sp. Alliaria petiolata Allium scorodoprasum Alnus glutinosa Alopecurus pratensis Anemone nemorosa Angelica sylvestris Antennaria dioica Anthemis arvensis Anthoxanthum odoratum Anthriscus sylvestris Anthyllis vulneraria Aquilegia vulgaris Arabidopsis thaliana Arctium sp. Arctium tomentosum Arenaria serpyllifolia agg. Armoratia rusticana Arrhenatherum elatius Artemisia vulgaris Asarum europaeum Astragalus glycyphyllos Athyrium filix-femina Avenula pubescens Barbarea vulgaris Betonica officinalis Betula pendula Brachypodium pinnatum Brachypodium sylvaticum Briza media Bromus benekenii Bromus erectus Calamagrostis epigejos Caltha palustris Campanula glomerata Campanula patula Campanula persicifolia Campanula trachelium Capsella bursa-pastoris Cardamine hirsuta Cardamine impatiens Carex hirta Carex montana Carex muricata agg. Carex ovalis Carex pallescens Carex remota Carex sylvatica Carex tomentosa Carlina acaulis Carpinus betulus Carum carvi Centaurea cyanus Centaurea jacea agg. Centaurea scabiosa Cerastium glomeratum Cerastium holosteoides Cichorium inthybus Circaea lutetiana Cirsium arvense Cirsium oleraceum Cirsium palustre Cirsium pannonicum Cirsium vulgare Clinopodium vulgare Colchicum autumnale Convolvulus arvensis Corylus avellana Crataegus sp. Crepis biennis Crepis praemorsa Cruciata glabra Cruciata laevipes Cynosurus cristatus Dactylis glomerata Dactylorhiza fuchsii Danthonia decumbens Daucus carota Dentaria bulbifera Deschampsia cespitosa Dianthus deltoides Dryopteris dilatata Dryopteris filix-mas Elytrigia repens Epilobium montanum Epipactis helleborine Equisetum arvense Equisetum sylvaticum Eupatorium cannabinum Euphorbia amygdaloides Euphorbia dulcis Fagus sylvatica Festuca brevipila Festuca gigantea Festuca pratensis Festuca rubra Filipendula vulgaris Fragaria moschata Fragaria vesca Fragaria viridis Galeobdolon montanum Galeopsis bifida Galium album agg. Galium odoratum Galium pumilum Galium verum Genista tinctoria Geranium robertianum Geranium sanguineum Geum urbanum Glechoma hederacea Glechoma hirsuta Glyceria notata Hedera helix Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum Heracleum sphondylium Hieracium laevigatum Hieracium lachenalii Hieracium murorum Hieracium pilosella Holcus lanatus Hypericum maculatum Hypericum perforatum Chaerophyllum aromaticum Chelidonium majus Impatiens noli-tangere Inula salicina Juncus articulatus Juncus bufonius Juncus effusus Juncus inflexus Juncus tenuis Knautia posoniensis Lactuca serriola Lamium album Lamium purpureum Lapsana communis 28
Příloha 7a Lesnická mapa typologická chráněného území. Zdroj:
Příloha 7a Lesnická mapa typologická chráněného území. Zdroj: www.uhul.cz Příloha 7b Porostní mapa chráněného území. Zdroj: OZP MHMP. Příloha 7c Změny lesních společenstev na opakovaných plochách podle
Výsledky floristických průzkumů v okrese Vsetín
Výsledky floristických průzkumů v okrese Vsetín M. Popelářová Ivan Jindra, Zlín Nad Bratřejovkou (k. ú. Pozděchov) 340 taxonů vyšších cévnatých rostlin 33 taxonů z Červeného seznamu (Grulich 2012) Zajímavější
Bučiny a doubravy. Třída: Querco-Fagetea. Řád: Fagetalia sylvaticae. Řád: Quercetalia pubescenti-petraeae
Bučiny a doubravy Třída: Querco-Fagetea společenstva xerofilních až hygrofilních opadavých listnatých lesů a křovin Řád: Fagetalia sylvaticae mezofilní až hygrofilní opadavé lesy mírné zóny Evropy Řád:
Obnova ploch poškozených důlní činností - těžbou černého uhlí
Obnova ploch poškozených důlní činností - těžbou černého uhlí Ing. Jana Kašparová, Ing. ohumír agaš, Sc., Ing. Radek Macháč OSEV PRO s.r.o., Výzkumná stanice travinářská Rožnov-Zubří Důlní těžba v Ostravsko-Karvinském
Tab. I: Fytocenologická tabulka.
Tab. I: Fytocenologická tabulka. 1121 101011 1210210 00000 9800 742313 4151269 25867 Tetragonolobus maritimus ++++......... Pinus sylvestris juv. rrrr......... Dorycnium herbaceum ++1+..1......+.1... Genista
Příloha č. 1 pomůcky pro vytýčení zkoumaných ploch
Příloha č. 1 pomůcky pro vytýčení zkoumaných ploch Relaskop Převzato z http://www.bjornrudarnestad.no/products/relaskop-enbart-haglfs- Použití relaskopu Převzato z http://www.skogkurs.no/kursbeskrivelser.asp
Síťové mapování cévnatých rostlin v okrese Vsetín mimo CHKO Beskydy v roce 2016
ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Síťové mapování cévnatých rostlin v okrese Vsetín mimo CHKO Beskydy v roce 2016 Police/Kunovice, karpatská dubohabřina v povodí Juhyně s jarním bylinným aspektem, foto: J. Tkáčiková, 2016.
BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY NIVY
BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY NIVY Zpracovatel: Ing. Aleandra MASOPUSTOVÁ Kladenská 273, 357 47 Krásno 608 663 998, a.masopustova@seznam.cz IČO 722 389 33 Datum: červenec 2009 Ing. Aleandra Masopustová 1
Srovnání flóry agrárních valů a jejich lemů
Severočes. Přír., Litoměřice, 39: 7-15, 2008 Srovnání flóry agrárních valů a jejich ů Comparsion of flora of hedgerows and its edges Iva M a c h o v á 1, Stanislava U h r o v á 2 a Václav S y n e k 1 1
Rapotice, kraj Vysočina, lokalita Dolna Soupis taxonů cévnatých rostlin podle jednotlivých lokalit (2006-2012) Ing. Vít Joza, červen 2012
Rapotice, kraj Vysočina, lokalita Dolna Soupis taxonů cévnatých rostlin podle jednotlivých lokalit (2006-2012) Ing. Vít Joza, červen 2012 Území se nachází v nejvýchodnějším místě okresu Třebíč, cca 500
Plán péče o navrhovanou přírodní rezervaci Újezdecký les (návrh)
Plán péče o navrhovanou přírodní rezervaci Újezdecký les (návrh) na období 2012 2021 Jiří Schneider a kol. 2011 Ing. Jiří Schneider, Ph.D., Újezd u Tišnova 7, 594 55, p. Dolní Loučky Organizační poradenství
Cardamine amara. Dryopteris filix-mas brusnice borůvka. Vaccinium myrtillus. Senecio ovatus kuklík potoční. Geum rivale.
Botanický průzkum Selský potok 2011 Datum PLOCHA Český název Latinský název + ochrana, C4 26.2.2011 1 buk lesní- nálety Fagus sylvatica bez hroznatý Sambucus racemosa 14.5.2011 netýkavka nedůtklivá Impatiens
BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY BOČ. Zpracovatel:
BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY BOČ Zpracovatel: Ing. Alexandra MASOPUSTOVÁ Kladenská 273, 357 47 Krásno 608 663 998, a.masopustova@seznam.cz IČO 722 389 33 Datum: červenec 2009 Ing. Alexandra Masopustová 1
Příloha č.1: Regionální geologické členění (Weissmannová H. a kol., 2004)
Příloha č.1: Regionální geologické členění (Weissmannová H. a kol., 2004) zájmová lokalita odval Doubrava 45 Příloha č.2: Přehledný geologický řez Ostravskem (Weissmannová H. a kol., 2004) 46 Příloha č.3:
PEXESO PLANĚ ROSTOUCÍ BYLINY NA HRÁDECKU
1. blatouch bahenní (Caltha palustris) 2. bledule jarní (Leucojum vernum) 3. čekanka obecná (Cichorium intybus) 4. černohlávek obecný (Prunella vulgaris) P E X E S O PLANĚ ROSTOUCÍ BYLINY NA HRÁDECKU Pexeso
Změny květeny a vegetace Karlického údolí po 50 letech
Změny květeny a vegetace Karlického údolí po 50 letech Petr Karlík, Tomáš Tichý a Radim Hédl Fakulta lesnická a dřevařskáčzu Praha - Suchdol Správa CHKO Český kras Karlštejn Botanický ústav AV ČR - Brno
CHKO Bílé Karpaty CHKO Bílé Karpaty
CHKO Bílé Karpaty CHKO Bílé Karpaty www.env.cz zřízena výnosem Ministerstva kultury 3.listopadu 1980 plocha 715 km 2 na území okresů Hodonín, Uherské Hradiště a Zlín délka 70 km, orientaci severovýchod-jihozápad
Horní Lideč 13. 15. červen 2014
Floristický minikurz Moravskoslezské pobočky České botanické společnosti Horní Lideč 13. 15. červen 2014 Informační materiál pro účastníky Zpracovali: Jana Tkáčiková & Martin Dančák Již potřetí pořádá
Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje
CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje Část 1 Botanické průzkumy 1. Etapa Dílčí zpráva o realizaci jednotlivých
Výsledky botanického průzkumu v lomu Rožmitál a jeho okolí
ACTA MUSEI REGINAEHRADECENSIS S. A., 34 (2014): 41-62 ISBN: 978-80-87686-03-4 Výsledky botanického průzkumu v lomu Rožmitál a jeho okolí Results of the botanical research in the Rožmitál quarry and its
I/14 Česká Třebová Opatov (I/43)
I/14 Česká Třebová Opatov (I/43) Biologický průzkum Zpracovatel: RNDr. Jiří Veselý 30. října 2014 Zadavatel: Ředitelství silnic a dálnic ČR Zpracoval: RNDr. Jiří Veselý autorizovaná osoba pro biologické
Velká hora u Karlštejna Změny flóry a vegetace v průběhu 20. století Aleš Hoffmann
Velká hora u Karlštejna Změny flóry a vegetace v průběhu 20. století Aleš Hoffmann Sekce ochrany přírody a krajiny, oddělení CHKO Vymezení studovaného území Historie průzkumu území lokalita byla známa
Sieding, jihozápadní svahy hory Gösing nad osadou, m n. m.
Dolní Rakousy, Gösing 1. 7. 2006 Trasa: Sieding - vrch Gösing Sieding, jihozápadní svahy hory Gösing nad osadou, 480-600 m n. m. Acinos alpina Amelanchier ovalis Anthericum ramosum Arabis sagittata Arenaria
Mapa aktuální vegetace
Mapa aktuální vegetace Mapa aktuální vegetace Typologická mapa Výsledek: Tvorba mapy aktuální vegetace na podkladu typologické mapy je problematická Část území je přesnímkována, část naopak Výsledek: Tvorba
Biocentrum BC5 včetně IP27 k.ú. Lučice na Moravě aktualizace projektové dokumentace DPS 07/09
C.1 Technická zpráva a) účel stavby Cílem (účelem) projektu je vybudování části společných zařízení v KPÚ Lučice na Moravě, tj. uskutečnění optimální organizace půdního fondu na pozemcích vyčleněných komplexní
BOTANICKÝ PRŮZKUM EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY PŘÍRODNÍ REZERVACE BŘEŽANSKÉ ÚDOLÍ (PRAŽSKÁ ČÁST) A PŘÍRODNÍ PAMÁTKY U ZÁVISTI
BOTANICKÝ PRŮZKUM EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY PŘÍRODNÍ REZERVACE BŘEŽANSKÉ ÚDOLÍ (PRAŽSKÁ ČÁST) A PŘÍRODNÍ PAMÁTKY U ZÁVISTI Zpracovala: RNDr. Jana Möllerová Materiál a metodika. Botanický průzkum území
Botanický inventarizační průzkum. přírodní památky Přesyp u Malolánského. RNDr. Romana Prausová, Ph.D.
Botanický inventarizační průzkum přírodní památky Přesyp u Malolánského RNDr. Romana Prausová, Ph.D. Listopad 2011 1. Základní charakteristiky 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 727 kategorie
Botanika na sjezdovkách
14 EXKURZE Botanika na sjezdovkách Marie Popelářová datum: 21. 6. 2014 vedoucí: Marie Popelářová Exkurze pořádaná ve spolupráci se Správou CHKO Beskydy se zaměřila na zkoumání květnatých luk v okolí vrcholu
Lesní vegetace v údolí Vltavy severnì od Zlaté Koruny (okres Èeský Krumlov)
Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 43: 111 169, 2008 111 Lesní vegetace v údolí Vltavy severnì od Zlaté Koruny (okres Èeský Krumlov) Forest vegetation in the Vltava river valley north of Zlatá Koruna (district
ZVONOVEC LILIOLISTÝ (ADENOPHORA LILIIFOLIA) V EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITĚ VRAŽBA V LESNÍM KOMPLEXU U OBCE HABŘINA NA KRÁLOVÉHRADECKU
Vč. sb. přír. Práce a studie, 16 (2009): 83-110 ISSN 1212-1460 ZVONOVEC LILIOLISTÝ (ADENOPHORA LILIIFOLIA) V EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITĚ VRAŽBA V LESNÍM KOMPLEXU U OBCE HABŘINA NA KRÁLOVÉHRADECKU Adenophora
NĚKOLIK BYLINNÝCH SPOLEČENSTEV ORLICKÝCH HOR A PODHŮŘÍ
Vč. sb. přír. - Práce a studie, 7 (1999): 77-84 ISBN: 80-86046-41-9 NĚKOLIK BYLINNÝCH SPOLEČENSTEV ORLICKÝCH HOR A PODHŮŘÍ Some herbaceous communities of the Orlické hory mountains and their promontories
FLÓRA A VEGETACE PŘÍRODNÍ PAMÁTKY CHRAŠICKÁ STRÁŇ NA CHRUDIMSKU
Vč. sb. přír. Práce a studie, 16 (29): 111-132 ISSN 1212-146 FLÓRA A VEGETACE PŘÍRODNÍ PAMÁTKY CHRAŠICKÁ STRÁŇ NA CHRUDIMSKU Flora and vegetation of the Chrašická stráň nature monument (East Bohemia) Martin
Vlhká louka SEČENÁ. Doporučený výsev: - pro ruční setí... 2g na 1m 2 - setí secím strojem... 1g na 1m 2
Vlhká louka SEČENÁ Luční květiny 60% % bedrník větší (Pimpinella major) 1,5 blatouch bahenní (Caltha palustris) 0,2 blešník úplavičný (Pulicaria dysenterica) 0,1 čertkus luční (Succisa pratensis) 0,5 česnek
CALLUNA Časopis západočeských botaniků
CALLUNA Časopis západočeských botaniků ROČNÍK 19 ČÍSLO 1 2014 Obsah Jiří Sladký a Jitka Horková Zpráva o činnosti Západočeské pobočky České botanické společnosti za rok 2013...1 Jiří Sladký Evropsky významná
Květena a vegetace vypuštěného Mlýnského rybníka v Suchomastech v Českém krasu
Muzeum a současnost, Roztoky, ser. natur., 21 (2006): 19 24 Květena a vegetace vypuštěného Mlýnského rybníka v Suchomastech v Českém krasu Flora and vegetation of the drained Mlýnský pond in Suchomasty
Příl. 2.2: Geobiocenologické snímky
Příl. 2.2: Geobiocenologické snímky V rámci PP Třebíčsko jsme zvolil 7 výzkumných ploch, na kterých jsem provedl zevrubný geobiocenologický průzkum. Bylo dbáno na to, aby výzkumné plochy zahrnuly pokud
Severní svahy vrchu Staškov loristicky pestrá lokalita Moravskoslezských Beskyd
34 FLORISTIKA Severní svahy vrchu Staškov loristicky pestrá lokalita Moravskoslezských Beskyd V D Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra botaniky, Šlechtitelů 11, CZ-783 71 Olomouc;
Travobylinné směsi RSM 5.1. - Štěrkový trávník s řebříčkem Trávy 98%: Byliny 2%: RSM 2.4 Bylinný trávník Trávy 96%: Byliny 4%:
Travobylinné směsi RSM 5.1. - Štěrkový trávník s řebříčkem - je nenáročná bylinná směs vhodná pro většinu stanovišť. Výborně se dokáže prosadit i v půdách chudších na živiny. Oblíbená je zejména pro parkovací
THE FLORISTIC SURVEY OF SELECTED PART OF VELIKÁ VES ESTATE Iva ROUBÍKOVÁ,
FLORISTICKÝ PRŮZKUM VYBRANÉ ČÁSTI KATASTRU VELIKÁ VES THE FLORISTIC SURVEY OF SELECTED PART OF VELIKÁ VES ESTATE Iva ROUBÍKOVÁ, Univerzita J. E. Purkyně, Fakulta životního prostředí, Králova výšina 7,
PŘÍLOHA III: SOUPIS DRUHŮ
PŘÍLOHA III: SOUPIS DRUHŮ 1. SOUPIS DRUHŮ V BIOKORIDORU KUNÍ HORA TRAVIČNÁ * nově nalezený druh oproti roku 2000 Synuzie dřevin Acer campestre javor babyka Acer pseudoplatanus javor klen Carpinus betulus
Dobšice revitalizace slepých ramen Cidliny
Dobšice revitalizace slepých ramen Cidliny Zoologický průzkum území dotčeného investičním záměrem Racoval RNDr. Jiří Veselý, září 2010 User 19.9.2010 Spolupráce : Mgr. Stanislava Čížková, Josef Moravec
Jižní okraj Vsetínska a sever Valašskokloboucka po stopách floristického kurzu ve Valašských Kloboukách 1973
Floristický minikurz Moravskoslezské pobočky České botanické společnosti Jižní okraj Vsetínska a sever Valašskokloboucka 13. 15. 6. 2014 po stopách floristického kurzu ve Valašských Kloboukách 1973 Jana
TŘÍDA: SEDO-SCLERANTHETEA - PIONÝRSKÁ BYLINNÁ SPOLEČENSTVA PRIMITIVNÍCH PŮD
TŘÍDA: SEDO-SCLERANTHETEA - PIONÝRSKÁ BYLINNÁ SPOLEČENSTVA PRIMITIVNÍCH PŮD Řád:Trifolio arvensis-festucetalia ovinae - Primitivní travinno-bylinná společenstva chudých písčitých a mělkých skalních půd
Floristický a vegetační průzkum lokality Nad Vírem
Acta rerum naturalium 5: 147 152, 2008 ISSN 1801-5972 Floristický a vegetační průzkum lokality Nad Vírem Floristic and vegetation survey of the locality Nad Vírem PAVEL LUSTYK Moravský Lačnov 287, CZ 568
Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje
Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje Číslo projektu: CZ0138 Podpořeno grantem z Norska prostřednictvím Norského finančního mechanismu 2.13 Botanický
ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA. Název projektu: Síťové mapování cévnatých rostlin v okrese Vsetín v roce 2014
ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Název projektu: Síťové mapování cévnatých rostlin v okrese Vsetín v roce 2014 (Téma č. 1. Mapování výskytu určitého druhu, skupiny druhů či biotopu) Vsetín-Bobrky, mezofilní ovsíková louka
Květena Těšovských pastvin
Sborník muzea Karlovarského kraje 16 / 2008 267 Květena Těšovských pastvin Jiří Brabec, Přemysl Tájek & Harald Hertel ÚVOD Výslunné orchidejové louky jsou v nejzápadnější části České republiky poměrně
Lesní vegetace České republiky. Jan Douda
Lesní vegetace České republiky Jan Douda Vegetace zonální (bučiny, jedlobučiny) azonální (mokřadní olšiny, luhy, rašelinná společenstva, písčiny) extrazonální (smrčiny, xerotermní doubravy) Potenciální
Příloha č. 4: Seznam místních dřevin
Příloha č. 4: Seznam místních dřevin Seznam domácích dřevin pro okres Benešov/MAS Blaník (Seznam zahrnuje všechny domácí stromy, keře a polokeře na okrese Benešov dle názoru ČSOP, vytvořeného na základě
FLORISTICKÝ VÝZKUM ÚZEMÍ MEZI DŘEVOHOSTICEMI A PŘEROVEM
Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta Katedra botaniky FLORISTICKÝ VÝZKUM ÚZEMÍ MEZI DŘEVOHOSTICEMI A PŘEROVEM Diplomová práce Roman Otáhal Studijní program: N1501 - Biologie Studijní
Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky LOM VE STRÁŽI
Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky LOM VE STRÁŽI Název zvláště chráněného území Přírodní památka Lom ve Stráži Předmět ochrany a jeho popis Jedná se o nejkomplexnější pohled
Pastevní biotopy pro rizikové koně.
Pastevní biotopy pro rizikové koně. Většina z nás, kteří vlastní koule na krátkých nožkách s výrazným sklonem k obezitě při pouhém pohledu na zelenou pastvinu a tím pádem i větší náchylností ke schvácení
Plán péče o PP U Čtvrtečkova mlýna na období Plán péče o přírodní památku U ČTVRTEČKOVA MLÝNA. na období
Plán péče o přírodní památku U ČTVRTEČKOVA MLÝNA na období 2017-2026 1 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 1513 kategorie ochrany: přírodní památka
VEGETACE PRO EXTENZIVNÍ ZELENÉ STŘECHY
Ing. Samuel Burian Průhonice 2015 VEGETACE PRO EXTENZIVNÍ ZELENÉ STŘECHY CO JSOU EXTENZIVNÍ ZELENÉ STŘECHY? ZELENÉ STŘECHY podle mocnosti substrátu STŘEŠNÍ ZAHRADY EXTENZIVNÍ A INTENZIVNÍ DVA PROTICHŮDNÉ
ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA. Název projektu: Síťové mapování cévnatých rostlin v okrese Vsetín v roce 2014
ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Název projektu: Síťové mapování cévnatých rostlin v okrese Vsetín v roce 2014 (Téma č. 1. Mapování výskytu určitého druhu, skupiny druhů či biotopu) Vsetín-Bobrky, mezofilní ovsíková louka
Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje
EKOTOXA.s.r.o Vytvoření kompleního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje Číslo projektu: CZ0138 Podpořeno grantem z Norska prostřednictvím Norského finančního mechanismu 2.16
BESKYDY. Radim J. Vašut
BESKYDY Radim J. Vašut Západní Beskydy Moravskoslezské Beskydy (Lysá hora, 1323 m) Vsetínské vrchy (Vysoká, 1024 m) Javorníky (Velký Javorník, 1072 m; M. Javorník, 1019 m) Slezské Beskydy (Velká Čantoryje,
FLÓRA A VEGETACE ŠIRŠÍHO OKOLÍ OSADY BUKOVÝ NA RYCHNOVSKU (VÝCHODNÍ ČECHY)
Vč. sb. přír. Práce a studie, 15 (2008): 163-194 ISSN 1212-1460 FLÓRA A VEGETACE ŠIRŠÍHO OKOLÍ OSADY BUKOVÝ NA RYCHNOVSKU (VÝCHODNÍ ČECHY) Flora and vegetation of the wider surroundings of the village
Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje
Vytvoření kompleního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje Číslo projektu: CZ0138 Podpořeno grantem z Norska prostřednictvím Norského finančního mechanismu 2.11 Botanický
T1 - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich
T1 - Popis lesch porostů a výčet plánovaných zásahů v nich označe (ha) 15034 1,35 41/smíšený 15037 1,43 45/smíšený zastoupe habr, lípa, dub, habr,, borovice 15039 1,44 45/buk buk, 15040 1,71 15041 1,96
KAC02 Salicetum fragilis Passarge 1957 Měkké luhy s vrbou křehkou. Poříční vrbové křoviny a vrbovotopolové luhy (Salicetea purpureae)
Poříční vrbové křoviny a vrbovotopolové luhy (Salicetea purpureae) KAC02 Salicetum fragilis Passarge 1957 Měkké luhy s vrbou křehkou Tabulka 2, sloupec 6 (str. 51) Orig. (Passarge 1957): Salicetum fragilis
oddělení: krytosemenné třída: dvouděložné čeleď: leknínovité leknín bílý (Nymphaea alba)
čeleď: leknínovité leknín bílý (Nymphaea alba) čeleď: leknínovité stulík žlutý (Nuphar lutea) čeleď: šácholánovité šácholán (Magnolia) čeleď: pryskyřníkovité pryskyřník prudký (Ranunculus acris) čeleď:
NÁVRH PØÍRODNÍ PAMÁTKY BRANDÝSEK
VÈ. SB. PØÍR. - PRÁCE A STUDIE, 13 (2006): 187-191 ISBN: 80-86046-83-4 NÁVRH PØÍRODNÍ PAMÁTKY BRANDÝSEK The proposal of natural landmark Brandýsek (East Bohemia, Czech republic) Josef RUSÒÁK Správa CHKO
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Floristicko-fytogeografická studie Osoblažska
JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA BOTANIKY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Floristicko-fytogeografická studie Osoblažska Zuzana Mruzíková Školitel: Mgr. Petr Koutecký, PhD. Konzultant:
Flóra a vegetace přírodní rezervace U Spálené (CHKO Litovelské Pomoraví)
ISSN 1211-3026 Čas. Slez. Muz. Opava (A), 58: 77-88, 2009 Flóra a vegetace přírodní rezervace U Spálené (CHKO Litovelské Pomoraví) Martin D u c h o s l a v & Martin D a n č á k Úvod Flora and vegetation
Exkurze za teplomilnou květenou Beskyd
34 EXKURZE Exkurze za teplomilnou květenou Beskyd Field trip to the thermophilous flora of the Beskydy Mts. Marie Popelářová Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Regionální pracoviště Správa CHKO Beskydy,
VLIV POVODNĚ A SUCHÉHO JARA NA PLEVELE V PROVOZNÍCH PODMÍNKÁCH Influence of flood and dry sping on weeds in workong conditions
VLIV POVODNĚ A SUCHÉHO JARA NA PLEVELE V PROVOZNÍCH PODMÍNKÁCH Influence of flood and dry sping on weeds in workong conditions Winkler, J. Mendelova univerzita v Brně, Agronomická fakulta, Ústav agrosystémů
BOTANICKÝ PRÙZKUM VYBRANÝCH MZCHÚ V CHKO ŽELEZNÉ HORY
VÈ. SB. PØÍR. - PRÁCE A STUDIE, 13 (2006): 155-166 ISBN: 80-86046-83-4 BOTANICKÝ PRÙZKUM VYBRANÝCH MZCHÚ V CHKO ŽELEZNÉ HORY Botanical exploration of some special protected areas in PLA Železné hory Josef
XDF01 Rumicetum alpini Beger 1922 Horská nitrofilní vegetace s invazním šťovíkem alpským
Rumicion alpini XDF01 Rumicetum alpini Beger 1922 Horská nitrofilní vegetace s invazním šťovíkem alpským Tabulka 9, sloupec 14 (str. 345) Orig. (Beger 1922): Rumicetum alpini Syn.: Chaerophyllo hirsuti-rumicetum
BESKYDY. Radim J. Vašut
BESKYDY Radim J. Vašut Západní Beskydy Moravskoslezské Beskydy (Lysá hora, 1323 m) Vsetínské vrchy (Vysoká, 1024 m) Javorníky (Velký Javorník, 1072 m; M. Javorník, 1019 m) Slezské Beskydy (Velká Čantoryje,
Fotoatlas semenáčků. Martina Horáčková
Fotoatlas semenáčků Martina Horáčková 2016 Slovo úvodem (aneb jak tento fotoatlas vznikl a komu je určen) V rámci svého magisterského a doktorského studia geobotaniky na Karlově univerzitě v Praze jsem
Sortiment bylinných směsí
Sortiment bylinných směsí 2013 1 Obsah: Úvod...1 Bylinné směsi...3 NATURGARDEN rozkvetlá louka... 4 KLASIK travobylinná louka klasická.... 5 PAPRSEK travobylinná směs do sucha... 6 POTŮČEK travobylinná
Katedra botaniky Přírodovědecké fakulty UK, Praha 2, Benátská 2, 128 01, e-mail: 1)
Natura Pragensis, Praha, 2007, 18: 183 198 Hranice mezofytika a termofytika na jihovýchodním okraji Prahy na příkladu dvou izolovaných chráněných území přírodní památka Pitkovická stráň a přírodní památka
Lolium perenne. Lolium perenne. Phleum pratense. Vilém Pavlů
BĚŽNÉ DRUHY TRAVNÍCH POROSTŮ Lolium perenne Vilém Pavlů Jílek vytrvalý je volně trsnatá vytrvalá tráva, která snáší sešlapávání zvířaty a dobře obrůstá po spasení. Řadí se mezi druhy náročnější na živiny
Inventarizace, zhodnocení stavu, návrh kácení a ošetření pro vzrostlé stromy: REVITALIZACE ALEJÍ na pozemcích města ŽANDOV. -
Inventarizace, zhodnocení stavu, návrh kácení a ošetření pro vzrostlé stromy: REVITALIZACE ALEJÍ na pozemcích města ŽANDOV. - Objekty : SO 01 REVITALIZACE ALEJE K.Ú. HEŘMANICE U ŽANDOVA SO 02 REVITALIZACE
Sortiment bylinných směsí
Sortiment bylinných směsí 2015 1 Obsah: Úvod...3 Travobylinné směsi...5 RSM 5.1. štěrkový trávník s řebříčkem... 6 RSM 2.4. bylinný trávník... 7 RSM 7.2.2. krajinný trávník pro suché podmínky s bylinami...
Syntaxonomie jehličnatých lesů obecně
Syntaxonomie jehličnatých lesů obecně Erico-Pinetea Erico-Pinion Pulsatillo-Pinetea sylvestris Cytiso ruthenici-pinion sylvestris Vaccinio-Piceetea Dicrano-Pinion Piceion excelsae Pinion mugo Athyrio alpestris-piceion
U H L Í Ř S K Ý V R C H
PLÁN PÉČE NA OBDOBÍ 2009-2018 PRO PŘÍRODNÍ PAMÁTKU U H L Í Ř S K Ý V R C H Ing. Jiří Wimmer České Budějovice 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Evidenční kód ZCHÚ, kategorie, název a kategorie
Příspěvek k flóře Osoblažska. -Zuzana Mruzíková 2012
Příspěvek k flóře Osoblažska -Zuzana Mruzíková 2012 Osoblažsko Moravskoslezský kraj - okres Bruntál mezofytikum - fytochorion 74.a Vidnavsko-osoblažská pahorkatina (v síť. mapování: 5672 c, 5771 a, b,
Bílá louka, krajková Stanoviště: Vytrvalost: Doporučený výsev: Luční květiny 80 % Traviny 20% Celkem % Celkem %
Bílá louka, krajková Výběr květin laděný podle barvy květů bílé barvy působí čistým vzdušným dojmem. Hlavní zásluhu mají na vzhledu především miříkovité rostliny. Proto je tato louka určena spíše do uzavřených
Příloha XIII - soupis rostlinných druhů
Příloha XIII - soupis rostlinných druhů Aegopodium podagraria Agrostis stolonifera Achillea millefolium Ajuga reptans Alchemilla vulgaris Alliaria petiolata Alopecurus pratensis Anemone nemorosa Anemone
Sortiment bylinných směsí
Sortiment bylinných směsí 2014 1 Obsah: Úvod...1 Travobylinné směsi...3 RSM 5.1. štěrkový trávník s řebříčkem... 4 RSM 2.4. bylinný trávník... 5 NATURGARDEN rozkvetlá louka... 6 KLASIK travobylinná louka
Metodika. Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2A, 143 00 Praha 4 e-mail matejka@infodatasys.cz
Možnosti monitoringu lučních a obdobných společenstev v oblasti Šumavy Monitoring possibilities for grassland and similar communities in the Šumava Mts. region Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2A, 143
CALLUNA Časopis západočeských botaniků
CALLUNA Časopis západočeských botaniků ROČNÍK 17 ČÍSLO 1 2012 Obsah Eva Chvojková a Jiří Sladký Zpráva o činnosti Západočeské pobočky České botanické společnosti za rok 2011..1 Jaroslava Nesvadbová a Jaromír
CZ.1.07/2.2.00/
Kurz typologie temperátních a oreoboreálních lesů (5) JEDLOVÉ BUČINY (jdbk) Skladba synuzie Skladba synuzie podrostu Vazba na abiotické prostředí Přehled skupin typů geobiocénů Přehled stanovištních jednotek
Běžně používané a školkařsky dostupné druhy autochtonních dřevin
Běžně používané a školkařsky dostupné druhy autochtonních dřevin Volba konkrétního druhu vždy závisí od stanovištních podmínek lokality. K určení původních druhů dřevin a stanovištních podmínek lze využít
Funkční členění a inventarizace zeleně v intravilánu a extravilánu obce Dobřejovice okr. Praha východ
Funkční členění a inventarizace zeleně v intravilánu a extravilánu obce Dobřejovice okr. Praha východ UŽIVATELSKÁ FRAGMENTACE ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY V ČR (v mapovacích jednotkách kvadrátů síťového mapování) Functional
CALLUNA Časopis západočeských botaniků
CALLUNA Časopis západočeských botaniků ROČNÍK 18 ČÍSLO 1 2013 Obsah Eva Chvojková a Jiří Sladký Zpráva o činnosti Západočeské pobočky České botanické společnosti za rok 2012...1 Jana Nová a Jaromír Sofron
Využitípoloparazitických rostlin rodu kokrhel (Rhinanthusspp.) k potlačeníkompetičněsilných trav (třtiny křovištnía kostřavy červené)
Využitípoloparazitických rostlin rodu kokrhel (Rhinanthusspp.) k potlačeníkompetičněsilných trav (třtiny křovištnía kostřavy červené) Jan Mládek 1,2, Jakub Těšitel 2, Pavla Mládková 3, Stanislav Hejduk
HOMOLKA U VIMPERKA Botanický inventarizační průzkum. RNDr. Kamila Vítovcová Křesanov 37, Vimperk
RNDr. Kamila Vítovcová lencova.kamila@seznam.cz Katedra botaniky, Přírodovědecká fakulta Jihočeská univerzita Branišovská 1760 370 05 České Budějovice HOMOLKA U VIMPERKA Botanický inventarizační průzkum
Subkontinentální doubravy asociace Carici fritschii-quercetum roboris na Záhoří
Bulletin Slov. Bot. Spoločn., Bratislava, 26: 163 176, 2004 Subkontinentální doubravy asociace Carici fritschii-quercetum roboris na Záhoří Subcontinental oak forests of Carici fritschii-quercetum roboris
BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY BOČ
BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY BOČ Ing. Alexandra Masopustová 1 1 ÚVOD A CÍL Na základě objednávky EC Meluzína RCAB byl proveden botanický průzkum na lokalitě Boč. Do současné doby byl v zájmovém území proveden
EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 5:
KOLOGI LSA Pracovní sešit do cvičení č. 5: Biodiverzita v lesních ekosystémech - Příklady vyhodnocení lokální biodiverzity vybraných lesních porostů na modelové skupině drobných savců Tento projekt je
Realizace lokálního biocentra LBC 2 v k. ú. Horní Bojanovice
TVORBA KRAJINY s.r.o. ROLENCOVA 47 620 00 BRNO Tel.: 737 64 64 17 Realizace lokálního biocentra LBC 2 v k. ú. Horní Bojanovice Číslo zakázky: US/2013 Objednatel: Obec Horní Bojanovice Horní Bojanovice
Zahrada svět objevů MŠ Nechanice TECHNICKÁ ZPRÁVA
Zahrada svět objevů MŠ Nechanice TECHNICKÁ ZPRÁVA Říjen 2013 Obsah 1. Identifikační údaje stavby 3 1.1. Přehled výchozích podkladů 5 1.2. Charakteristika území a stavebního pozemku 5 1.3. Základní charakteristika
TEB01 Sileno vulgaris-nardetum strictae Krahulec 1990 Smilkové trávníky horského stupně Krkonoš
Nardo strictae-agrostion tenuis TEB01 Sileno vulgaris-nardetum strictae Krahulec 1990 Smilkové trávníky horského stupně Krkonoš Tabulka 8, sloupec 3 (str. 289) Orig. (Krahulec 1990b): Sileno vulgari-nardetum
Zpráva o výsledcích k provedenému botanickému průzkumu na. EVL CZ Crhov - Rozsíčka
Zpráva o výsledcích k provedenému botanickému průzkumu na EVL CZ0623354 - Crhov - Rozsíčka Zpracovatel: Mgr. Tereza Náhlíková, Bc. Daniela Bártová Zadavatel: AQ- Service, s.r.o. Datum zpracování: 15. 9.
Zpráva z exkurze Za květnatými loukami Javorníků - PR Galovské louky
Zpráva z exkurze Za květnatými loukami Javorníků - PR Galovské louky 11. června 2011 Za slunečného počasí jsme se v počtu 11 lidí vydali od železniční stanice v Huslenkách vzhůru po polní cestě směrem
Exkurze údolím Bystřice u Moravského Berouna
20 EXKURZE Exkurze údolím Bystřice u Moravského Berouna Field trip along the Bystřice River valley near Moravský Beroun Michal Hroneš Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra botaniky,
Foto katalog zachycených, alergologicky významných druhů dřevin, bylin a trav na území města Olomouce
Foto katalog zachycených, alergologicky významných druhů dřevin, bylin a trav na území města Olomouce Jonáš Gazdík 2014 0 Název česky: Bez černý Název latinsky: Sambucus nigra Alergologický význam (doba