Výbor pro právní záležitosti PRACOVNÍ DOKUMENT

Transkript

1 EVROPSKÝ PARLAMENT Výbor pro právní záležitosti PRACOVNÍ DOKUMENT o opatřeních v návaznosti na převod legislativních pravomocí a kontrolu výkonu prováděcích pravomocí Komise ze strany členských států Výbor pro právní záležitosti Zpravodaj: József Szájer DT\ doc PE v02-00 Jednotná v rozmanitosti

2 S tím, jak Evropská společenství získávala postupně čím dál tím více rozsáhlých pravomocí, stávalo se stále důležitějším, aby výkonu těchto pravomocí odpovídala rovněž dostatečná úroveň demokratické legitimity. Tento vývoj vedl obecně k posílení úlohy Evropského parlamentu a konkrétně k zavedení postupu spolurozhodování. Evropská společenství se vyvinula do Evropské unie a po přijetí Lisabonské smlouvy se postup spolurozhodování stal řádným legislativním postupem. Nicméně tvorba právních předpisů v Evropské unii dlouho probíhala také na nižší než legislativní úrovni, a to v aktech, kterými se provádějí právní předpisy v rámci tzv. systému projednávání ve výborech 1. Tyto předpisy často dále rozváděly smysl politiky stanovené v legislativních aktech. Bylo proto nezbytné zajistit dostatečnou úroveň demokratické legitimity rovněž pro tyto předpisy. Na základě výše uvedeného nahradily články 290 a 291 Lisabonské smlouvy starý systém projednávání ve výborech akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty. Jak se bývalý postup projednávání ve výborech v průběhu let vyvíjel od systému, který byl vypracován pro rychlé a efektivní přijímání technických rozhodnutí, k systému zahrnujícímu stále političtější rozhodnutí, snažil se Evropský parlament získat větší kontrolu nad tím, jakým způsobem Komise používá tento postup. Výsledkem bylo v roce 2006 zavedení regulativního postupu s kontrolou, který poskytuje možnost vetovat opatření. Zavedením aktů v přenesené pravomoci podle Lisabonské smlouvy mohou Parlament a Rada nyní vznášet námitky proti aktu v přenesené pravomoci, aniž by tato námitka podléhala určitým kritériím, jak tomu bylo v případě regulativního postupu s kontrolou. Kromě toho mohou Parlament a Rada výslovně vymezit cíle, rozsah a dobu trvání každého konkrétního přenesení pravomocí v základním aktu a mohou v případě potřeby přenesení zrušit, a tím zvýšit kontrolu ze strany zákonodárce. Velké naděje spojované s články 290 a 291 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o další zlepšení této kontroly, a tím posílení demokratické legitimity těchto aktů, a zároveň posílení účinnosti a dalšího zjednodušení právních předpisů na evropské úrovni, se však nenaplnily tak, jak se původně předpokládalo. Namísto toho vyvstala řada otázek týkajících se praktického uplatňování těchto článků. Cílem tohoto pracovního dokumentu je identifikovat tyto problémy a zhodnotit uplatňování článků 290 a 291 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty. Příslušné problémy by mohly být obecně popsány jako problémy vztahující se ke dvěma různým oblastem: Za prvé, volba mezi využitím aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů způsobuje potíže při mnoha jednáních o nových legislativních návrzích předkládaných Komisí a návrzích sjednocujících stávající právní předpisy s Lisabonskou smlouvou. Za druhé, existuje několik otázek týkajících se přípravy a přijímání aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů ze strany Komise a jejich zpracování v Evropském parlamentu, včetně různých způsobů, jimiž Parlament vykonává své kontrolní pravomoci, zapojení odborníků a vytváření účinného a efektivního toku informací mezi institucemi a v rámci Parlamentu. 1 Na základě rozhodnutí Rady 1999/468/ES o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (Úř. věst. L 184, , s. 23), ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. C 200 E, , s. 11. PE v /9 DT\ doc

3 Účelem tohoto pracovního dokumentu je tedy připravit půdu pro přijetí zprávy založené na otevřeném a inkluzivním postupu, která identifikuje ty oblasti činnosti parlamentních výborů a služeb, v nichž by mohlo dojít k vyjasnění a zlepšení, s konečným cílem konsolidovat první varovné signály a osvědčené postupy tím, že se poskytnou pokyny a praktická řešení pro všechny aktéry zapojené do zastupování Parlamentu v souvislosti s akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty, od zpravodajů projednávajících legislativní dokumenty po úředníky, kteří sbírají informace pro účely kontroly. I. Souvislosti a) Rozdíl mezi akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty Základní akt je nástroj, který jako první vymezuje politiku Unie stanovenou v příslušném právním základě ve Smlouvě. Akt v přenesené pravomoci je doplňkový nástroj, který se používá pro další vymezení obsahu základního aktu. Omezuje se na jiné než podstatné prvky základního aktu. Podstatné prvky zůstávají náplní právních předpisů a nemohou být uvedeny v aktu v přenesené pravomoci ani prováděcím aktu 1. Prováděcí akt je nástroj, který uvádí v platnost pravidla obsažená v základním aktu v případě, že jsou potřebné jednotné podmínky pro provedení základního aktu. Označení aktu za akt v přenesené pravomoci nebo prováděcí akt musí vycházet z objektivních faktorů, které musí umožnit soudní přezkum přijatého řešení. Žaloba, kterou nedávno podala Komise proti Parlamentu a Radě, usiluje o zrušení článku nařízení o biocidních přípravcích, v němž toto nařízení stanoví poplatky splatné Evropské agentuře pro chemické látky (ECHA) prováděcím aktem, a nikoli aktem v přenesené pravomoci. Komise prohlašuje, že dotčeným článkem by se doplnily některé jiné než podstatné prvky legislativního aktu, a tvrdí, že takový akt by proto měl být přijat v souladu s postupem stanoveným v článku 290 Smlouvy o fungování EU, a nikoli postupy stanovenými v článku 291 Smlouvy o fungování EU 2. Tento případ by mohl soudu poskytnout příležitost objasnit rozdíl mezi těmito dvěma kategoriemi aktů. b) Použití článků 290 a 291 Smlouvy o fungování EU Při přípravě praktického provedení článku 290 Smlouvy o fungování EU přijal Evropský parlament v roce 2010 zprávu o přenesení zákonodárné pravomoci, na základě návrhu zprávy zpravodaje 3. V zájmu zajištění konzistentního praktického uplatňování článku 290 Smlouvy o fungování EU byla kromě toho z podnětu Parlamentu uzavřena v dubnu 2011 společná 1 Podle ustálené judikatury orozlišování podstatných a nepodstatných prvků bylo nedávno potvrzeno a dále upřesněno ve věci o schengenském hraničním kodexu, rozsudek Soudního dvora ze dne 5. září.2012 ve věci C- 355/10, Parlament v. Rada (dosud nezveřejněn). 2 Věc C-427/12, Komise v. Evropský parlament a Rada Evropské unie. 3 Úř. věst. C 81 E,, , s. 6. DT\ doc 3/9 PE v02-00

4 dohoda mezi Parlamentem, Radou a Komisí 1. Tento nezávazný dokument stanoví praktická opatření a dohodnutá objasnění a preference použitelné pro přenesení zákonodárné pravomoci a poskytuje poradenství a model formulace pro definici cílů, obsahu, rozsahu a doby trvání přenesení pravomoci. Podle přílohy VII jednacího řádu je Výbor pro právní záležitosti výborem příslušným pro záležitosti týkající se výkladu, uplatňování a zjednodušování práva Unie a souladu aktů Unie s primárním právem, a proto má horizontální odpovědnost v rámci Parlamentu za otázky týkající se aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů. Výbor může dále podle článku 37a vydávat stanoviska týkající se konkrétních legislativních návrhů, ať už na žádost věcně příslušného výboru nebo z vlastního podnětu. Dosud byla vydána tři stanoviska na žádost jiných výborů 2. c) Zkušenost v Parlamentu Od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost se Parlament dohodl s Radou na začlenění ustanovení, která stanoví akty v přenesené pravomoci, do 74 různých legislativních aktů 3. V několika sériích jednání nicméně Parlament čelil a stále čelí obtížím při zavádění aktů v přenesené pravomoci v případě ustanovení, u nichž jsou kritéria stanovená v článku 290 Smlouvy o fungování EU jasně splněna. Konference předsedů výborů a Konference předsedů se tímto problémem několikrát zabývaly. Dne 13. ledna 2011 Konference předsedů znovu potvrdila společný postoj, že vyjednavači Parlamentu by měli vždy trvat na začlenění aktů v přenesené pravomoci do všech rozhodnutí splňujících kritéria uvedená v článku 290 Smlouvy o fungování EU [...], aby byla chráněny výsady Parlamentu [...]. Na svém zasedání dne 19. dubna 2012 schválila Konference předsedů horizontální přístup k řešení tohoto problému a k zajištění toho, aby byl Parlament schopen vykonávat v plném rozsahu pravomoci mu svěřené Lisabonskou smlouvou. Jako první krok je třeba, aby si subjekty zapojené do jednání byly jisty, že činí správnou volbu mezi akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty, v závislosti na tom, která kritéria jsou v konkrétním případě splněna. Pokud by Rada trvala na prováděcích aktech, i když jsou jednoznačně splněny podmínky uvedené v článku 290 Smlouvy o fungování EU, mohl by Parlament zvážit akceptování posílené úlohy vnitrostátních odborníků v přípravné fázi aktů v přenesené pravomoci. Další možností by mohlo být začlenění co nejvíce ustanovení do základních legislativních aktů přijatých postupem spolurozhodování, což by i pří případném prodloužení postupu v případě jakýchkoli budoucích úprav těchto aktů pomohlo zajistit výsady Parlamentu. Dokumenty, v nichž nebudou zabezpečena institucionální práva Parlamentu, pokud jde o začlenění aktů v přenesené pravomoci, nebudou předkládána na pořad jednání plenárního zasedání. Konference předsedů také rozhodla na tomtéž zasedání, že by Konference předsedů výborů 1 Společná dohoda o aktech v přenesené pravomoci, která byla schválena dne 3. března 2011 Konferencí předsedů. 2 Nové potraviny (dopis předsedy výboru JURI ze dne 24. listopadu 2010 adresovaný předsedovi delegace EP v dohodovacím výboru), ekologická produkce a označování ekologických produktů (dopis předsedy výboru JURI ze dne 27. dubna 2012 adresovaný předsedovi výboru AGRI) a kadmiové baterie (dopis předsedy výboru JURI ze dne 26. února 2013 adresovaný předsedovi výboru ENVI). 3 Toto číslo vychází z počtu legislativních aktů zveřejněných v Úředním věstníku do 20. března PE v /9 DT\ doc

5 měla v úzké spolupráci s příslušnými službami prověřit mimo jiné projednávané legislativní návrhy, aby se zabránilo budoucím rozhodnutím, která by byla právně sporná. V praxi byly výsledkem dvě obecné prověrky, v nichž bylo u všech projednávaných legislativních návrhů posuzováno, zda existovaly, nebo mohly existovat odlišné postoje v otázce aktů v přenesené pravomoci na straně Parlamentu a Rady a/nebo Komise. Kromě této obecné prověrky jsou všechny dohody s Radou, jež mají být předloženy na plenárním zasedání, každý měsíc před jejich předložením k hlasování ověřeny. Konference předsedů rovněž poukázala na to, že článek 37a by mohl být používán systematicky. Do konce tohoto volebního období mají být všechna ustanovení o projednávání ve výborech obsažená v legislativních aktech přijatých před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost uvedena do souladu s akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty. Sladění těchto legislativních aktů, a to zejména v oblastech, které nebyly předmětem postupu spolurozhodování před Lisabonskou smlouvou, jako je zemědělství a rybolov, se nicméně ukázalo obtížným, a dosud nebylo v několika případech dokončeno 1. Aby bylo možné zhodnotit výše uvedený vývoj a dát další obecné pokyny výborům zabývajícím se ustanoveními o aktech v přenesené pravomoci a prováděcích aktech 2, požádal Výbor pro právní záležitosti dne 13. listopadu 2012 o povolení vypracovat nelegislativní zprávu z vlastního podnětu, v níž by zpracoval přenesení legislativních pravomocí podle článku 290 Smlouvy o fungování EU, využití společné dohody, kontrolu výkonu prováděcích pravomocí Komise ze strany členských států podle článku 291 Smlouvy o fungování EU a využívání nařízení o prováděcích aktech, zejména v souvislosti s uváděním předpisů do souladu. II. Vypracovávání nových právních předpisů Volba mezi akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty je problematická při mnoha jednáních o nových legislativních textech a uvedení stávajících textů do souladu s Lisabonskou smlouvou. V prvních letech po vstupu Smlouvy v platnost byla tato volba často považována za technickou otázku a byla běžně odsunována na konec jednání a nakonec ignorována v zájmu dosažení dohody. Ve skutečnosti však rozhodnutí přijímaná akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty, i když jsou technické a podrobné, mohou být politicky důležité, protože mají obvykle značný dopad na zdraví, životní prostředí a hospodářství a mohou přímo postihnout občany, podniky a celá odvětví. Rozhodnutí, zda v daném případě budou použity akty v přenesené pravomoci nebo prováděcí akty určuje, zda se bude moci Parlament k těmto opatřením vyjádřit (akty v přenesené pravomoci) či nikoli (prováděcí akty) 3. Konference předsedů proto několikrát zdůraznila, že jednotliví 1 Nečekaný problém se týká oblasti působnosti článku 290 Smlouvy o fungování EU ve srovnání s oblastí působnosti regulativního postupu s kontrolou, jak ji definuje článek 2 rozhodnutí 1999/468/ES. Všeobecně se mělo za to, že oblast působnosti článku 290 Smlouvy o fungování EU je širší a pokrývá všechny oblasti působnosti regulativního postupu s kontrolou a dalších opatření. Nedávné zkušenosti však ukázaly, že Rada i Komise často navrhují nahradit pravomoci regulativního postupu s kontrolou pravomocemi přijímat prováděcí akty. 2 Jak současné návrhy Komise na nařízení o ochraně údajů (2012/0011 (COD)), tak přepracování celního kodexu Unie (2012/0027 (COD)) zahrnují velmi velký počet návrhů na přenesení legislativních pravomocí na Komisi. 3 Podle článku 11 nařízení (EU) č. 182/2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí, mohou Evropský parlament a Rada kdykoli DT\ doc 5/9 PE v02-00

6 zpravodajové by měli na samém počátku jednání upozornit na otázku aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů jako na klíčovou institucionální otázku pro Parlament. Tato strategie by zabránila tomu, aby se otázka aktů řešila až na konci jednání. V této souvislosti se prokázalo, že je důležité, aby tato otázka byla stálým bodem na pořadu jednání, který je třeba řešit na politické úrovni. Otázka volby mezi akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty není jediným opakujícím se problémem při jednáních. Při některých jednáních se jak Parlament, tak Rada rozhodnou odchýlit se od nezávazných modelů nebo šablon stanovených ve společném ujednání. Komise rovněž v nedávné době zařadila nový standardní bod odůvodnění o konzultacích s odborníky do svých legislativních návrhů. Zpráva by proto mohla rozvést tyto další otázky a také zhodnotit fungování společné dohody z tohoto hlediska. III. Přizpůsobení stávajících právních předpisů Jedním z výsledků jednání o nařízení o prováděcích aktech bylo to, že Komise dostala za úkol předložit návrhy na přizpůsobení stávajících aktů, které odkazovaly nebo měly odkazovat na rozhodnutí o postupu projednávání ve výborech, novému systému aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů. V prohlášení připojeném k nařízení se Komise zavázala přezkoumat všechny legislativní akty, které nebyly přizpůsobeny rozhodnutí o postupu projednávání ve výborech před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost, a předložit návrhy na přizpůsobení těchto legislativních aktů režimu aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování EU. V případě platných legislativních aktů, které obsahují odkazy na rozhodnutí o postupu projednávání ve výborech, by Komise měla přezkoumat příslušná ustanovení v každém nástroji, který hodlala změnit, s cílem upravit je v souladu s kritérii stanovenými ve Smlouvě. Evropský parlament a Rada měly navíc právo upozornit na základní akty, jejichž úprava je podle jejich názoru prioritní. V této souvislosti je třeba poznamenat, že vzhledem k podobnosti mezi oblastí působnosti článku 290 Smlouvy o fungování EU a oblastí působnosti regulativního postupu s kontrolou by mělo toto přizpůsobení v zásadě umožnit, aby tyto akty byly v budoucnu přijímány jako akty v přenesené pravomoci; kromě těchto případů by se mělo přizpůsobení týkat všech opatření obecného významu, která splňují požadavky článku 290 Smlouvy o fungování EU. Komise se zavázala posoudit výsledky tohoto procesu do konce roku 2012 a připravit vhodné legislativní iniciativy potřebné k dokončení přizpůsobení do konce sedmého volebního období Parlamentu, což je termín, do něhož mají být odstraněny všechna ustanovení odkazující na rozhodnutí o postupu projednávání ve výborech ze všech legislativních nástrojů. V červenci 2012 Komise informovala Parlament 1, že u 50 legislativních aktů již byly přijaty návrhy a že v případě 75 legislativních aktů práce probíhá a návrhy se připravují. Komisi sdělit, že návrh prováděcího aktu překračuje prováděcí pravomoci stanovené v základním aktu, a v takovém případě musí Komise návrh aktu přezkoumat. Parlament však nemůže tento akt blokovat, protože Komise může rozhodnout, zda návrh prováděcího aktu ponechá beze změn, pozmění nebo vezme zpět. 1 Dopis místopředsedy Komise Šefčoviče zaslaný předsedovi Výboru pro právní záležitosti Lehnemu dne 5. července PE v /9 DT\ doc

7 Ve srovnání s tímto pokrokem však Parlament nedávno vyslovil obavy ohledně toho, že Rada de facto zablokovala návrhy na přizpůsobení v oblasti zemědělství a rybolovu. Zatímco Parlament přijal svůj postoj v prvním čtení na plenárním zasedání pro několik návrhů, v Radě zůstávají tyto návrhy blokovány. Určitý pohyb lze nicméně zaznamenat v případě návrhů týkajících se obchodní politiky (zejména souhrnný akt o obchodu I a souhrnný návrh o obchodu II). Co se týče nedávno oznámeného záměru Komise předložit 75 návrhů na přizpůsobení, Parlament zdůraznil význam odblokování situace v Radě a dosažení právně uspokojivých řešení. IV. Parlamentní kontrola aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů Stálé výbory Parlamentu jsou v přední linii, pokud jde o zajištění správného zpracování otázek týkajících se aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů v souvislosti s konkrétními dokumenty v jejich kompetenci. V různých výborech se vytvořily odlišné postupy a praxe, pokud jde o jejich úlohu kontrolovat Komisi v souvislosti s přijímáním aktů v přenesené pravomoci a návrhů prováděcích aktů. Postupy se liší v závislosti na přípravné fázi aktů v přenesené pravomoci, způsobu, jakým jsou výbory informovány, způsobu, jakým jsou akty kontrolovány, a na tom, zda existují stálí zpravodajové pro akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty či nikoli. Některé výbory jsou úzce zapojeny do přípravné fáze aktů v přenesené pravomoci a jejich cílem je ovlivnit obsah v raném stadiu, mimo jiné tím, že poskytují Komisi připomínky. Jiné výbory mohou příležitostně vyslat někoho ze svého sekretariátu, aby se jako pozorovatel zúčastnil přípravných schůzek, a to zejména v politicky citlivých případech, čímž je zajištěno, že Parlament je dobře informován. Zdá se, že rozdíly se vyskytují ve způsobu, jakým jsou zváni odborníci Parlamentu na přípravné schůze 1. Pokud jsou přijaté akty v přenesené pravomoci předloženy Parlamentu, některé výbory informují své členy prostřednictvím informačního bulletinu. Některé výbory jmenovaly stálé zpravodaje, kteří mají ve výborech na starost akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty, jiné výbory se spíše spoléhají na zpravodaje, který měl na starost základní legislativní akt. K 31. březnu 2013 obdržel Parlament 55 aktů v přenesené pravomoci (4 v roce 2010, 7 v roce 2011, 38 v roce 2012 a v roce 2013 prozatím 6), které zahrnují 50 nařízení v přenesené pravomoci, 2 směrnice v přenesené pravomoci a 3 rozhodnutí v přenesené pravomoci. Ani Parlament ani Rada dosud proti žádnému aktu v přenesené pravomoci nevznesly námitku. Pouze jeden výbor přijal návrh usnesení obsahující námitky proti aktu v přenesené pravomoci, ale tento návrh byl poté z pořadu jednání plenárního zasedání stažen. 1 Bod 15 a příloha 1 rámcové dohody o vztazích mezi Evropským parlamentem a Komisí stanoví možnost, že na žádost Parlamentu může Komise k účasti na přípravných schůzkách pozvat i odborníky Parlamentu, viz příloha XIV jednacího řádu Evropského parlamentu (Úř. věst. L 304, , s.. 47). DT\ doc 7/9 PE v02-00

8 Vzhledem k tomu, že akty v přenesené pravomoci jsou relativně novými nástroji, může být užitečné si uvědomit, že až do března 2013 Parlament vznesl námitku proti návrhu opatření v rámci regulativního postupu s kontrolou pouze pětkrát a Rada čtrnáctkrát. V roce 2010 přijala Rada celkem 164 opatření v rámci regulativního postupu s kontrolou a v roce Čísla za rok 2012 nejsou ještě k dispozici. Je třeba poznamenat, že v několika případech vznesli poslanci námitky vůči konkrétním opatřením v rámci regulativního postupu s kontrolou, ale že tyto námitky po výměně názorů ve výboru nebo na plenárním zasedání nezískaly podporu požadované absolutní většiny, často proto, že se většina poslanců po podrobném vysvětlení ze strany Komise rozhodla opatření nezamítnout. Pokud jde o prováděcí akty, Komise přijala opatření v roce 2010 a opatření v roce V souladu s článkem 11 nařízení o prováděcích aktech musí ještě Parlament Komisi sdělit, že podle jeho názoru návrh prováděcího aktu překračuje prováděcí pravomoci stanovené v základním aktu 2. Pokud jde o přípravné fáze v Komisi a konzultace odborníků, je nezbytné zajistit, aby zástupci Parlamentu měli přístup ke všem relevantním informacím, jako jsou například pořady jednání a návrhy textů, a účastnit se přípravných schůzek pořádaných Komisí. Aby mohl Parlament kontrolovat akty v přenesené pravomoci, je nezbytné, aby vnitřní organizace a rozdělení spisů, zejména určení příslušného výboru a spolupráce mezi příslušným výborem a výbory poskytujícími stanoviska k jednotlivým aktům v přenesené pravomoci a pozvání na setkání odborníků, byly strukturovány tak, aby mohli být poslanci plně informováni. Tato zpráva by mohla nabídnout další analýzu stávajících různých způsobů řešení přípravy a nakládání s akty v přenesené pravomoci a mohla by určit osvědčené postupy a otázky, které mají být řešeny ve vztahu k toku informací mezi orgány a v rámci Parlamentu, obecné otázky transparentnosti, úlohu odborníků Parlamentu při přípravě aktů v přenesené pravomoci a způsob, jakým jsou tyto akty kontrolovány. Zpravodaj doufá, že v průběhu procesu sestavování zprávy získají poslanci nějaké praktické rady, jak ovlivnit akty v přenesené pravomoci, a Parlament bude zároveň schopen tyto záležitosti efektivněji řešit. V. Seznam možných otázek, které je třeba ve zprávě analyzovat Vymezení aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů a správná a nejvhodnější volba ustanovení, která mají být zařazena do základního aktu, s ohledem na postoje Parlamentu, horizontální přístup a případné další možnosti pro zabezpečení výsad Parlamentu, a to i s přihlédnutím k pravidelným přezkumům. Strategie zabývající se vývojem používání řádného legislativního postupu pro opatření, která měla být původně přijata akty v přenesené pravomoci, což by mohlo z právního hlediska vyvolat obecné obavy, neboť by to mohlo časem učinit článek 290 SFEU zbytečným. 1 Včetně prováděcích aktů, které nespadají do řádného legislativního postupu. 2 Viz poznámka pod čarou 3 na straně 5. PE v /9 DT\ doc

9 Fungování nařízení o prováděcích aktech, včetně otázky přizpůsobování a používání čl. 5 odst. 4 uvedeného nařízení, pokud jde o možné postupy v případě, kdy výbor složený ze zástupců členských států, kterému předsedá zástupce Komise, žádné stanovisko nezaujme. Fungování společné dohody, zejména postupů týkajících se používání modelů/šablon v ní obsažených, a obecné otázky týkající se navrhování ustanovení o aktech v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktech. Jak pobídnout výbory, aby více využívaly možnost požádat výbor JURI o stanovisko v souladu s článkem 37a. Úloha odborníků Parlamentu na jednáních Komise s národními odborníky při přípravě aktů v přenesené pravomoci. Vnitřní organizace, zejména určení příslušného výboru a spolupráce mezi příslušným výborem a výbory poskytujícími stanoviska k jednotlivým aktům v přenesené pravomoci, a řízení toku informací mezi orgány a v rámci Parlamentu, pokud jde o akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty. Možnost, že by se otázky týkající se aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů mohly stát součástí nadcházejícího přezkumu interinstitucionální dohody z roku 2003 o zdokonalení tvorby právních předpisů. DT\ doc 9/9 PE v02-00