Trojské trumfy. pražským školám TROJSKÝ ZÁMEK. Didaktický balíček č. 2. projekt CZ.2.17/3.1.00/32718 EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND

Transkript

1 EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Didaktický balíček č. 2 Trojské trumfy pražským školám projekt CZ.2.17/3.1.00/32718 TROJSKÝ ZÁMEK

2 A B? doplňte domácí úkol napište?! nápověda laboratorní práce prezentace úkol na výběr vyfoťte DB = didaktický balíček PL = pracovní list PM = pracovní materiály Členové realizačního týmu projektu: Manažer projektu Hlavní metodička Metodičky Metodik Odborné garantky Odborný garant Výtvarnice projektu Mgr. Radim Jendřejas (Trojské gymnázium) Mgr. Zuzana Venclíková (Trojské gymnázium) Mgr. Ivana Motýlová (Trojské gymnázium) Mgr. Ada Hrstková (Trojské gymnázium) Mgr. Tereza Chýlová (Trojské gymnázium) Ing. Ludmila Horká (Trojské gymnázium) Ing. Lukáš Marek (Trojské gymnázium) Mgr. Věra Bidlová (Botanická zahrada hl. m. Prahy) PhDr. Eva Vítová (Botanická zahrada hl. m. Prahy) RNDr. Milena Peterová (Zoo Praha) Mgr. František Tymr (Zoo Praha) Bc.A. Eva Göndörová (Zoo Praha)

3 Třicet iletá válka DB Č. 2 TROJSKÝ ZÁMEK PRACOVNÍ LIST Č. 3 st pro Pracovní li ole práci ve šk DĚ JEPIS áci i párovou pr individuální Určeno pro V OBRAZECH Ve sbírkách Galerie hl. m. Prahy najdeme obraz Václava Brožíka inspirovaný známou historickou událostí, která se odehrála Popište a pojmenujte události na obraze, doplňte jména k šipkám a napište, jaký měla tato historická událost průběh a význam pro českou historii. 1

4 2. Josef Lacina ve své Kronice české z roku 1893 popisuje událost na obraze takto. Vychází přitom z pobělohorské kroniky P. Skály Historie česká. Přečtěte si text, je-li třeba, opravte svou odpověď a vysvětlete význam slov pod textem. A tu někteří volali, aby s šelmami do arrestu neb do Černé věže bylo pospíšeno, jiní navrhovali, aby zrádci ven z okna vandrovali. Slavata a Martinic i teď ještě stavům se omývali, až Oldřich Vchynský chopil zezadu Martinice za ruce, jemu spěli k pomoci Vilém starší z Lobkovic, Albrecht ze Smiřic, Jan Litvín z Říčan a Pavel Kaplíř ze Sulevic. Na to svržen s rapírem i tulichem po hlavě dolů do hloubky šestnácti metrů. Jen klobouk prý s pěknou zlatou, drahým kamením vše diamanty ozdobenou šňůrou někdo jemu mocně z ruky vytrhl.... Na to i Slavata vyzdvižen a oknem vyhozen, když pak se v okně zachytiti hleděl, udeřen hruškou od dýky do kotníků v prstech, tak že se pustil a do hloubi se zřítil. Za oběma místodržícími došlo na tajemníka, popadli ho mezi sebe, tulichy ho zkuchati chtějíce; však na napomenutí hraběte Šlika, aby místa toho neobvražďovali, nýbrž za pány služebníka poslali, jako nějakého snopka týmž oknem také vyhodili. Nejlehčeji dopadl Jaroslav Bořita z Martinic, který pádem žádné pohromy nevzal. Filip Fabricius dopadnuv nejspíš plně na záda, utrpěl podlitiny na hřbetě, nejtíže zraněn Vilém Slavata z Chlumu, který při pádu naraziv hlavou o římsu, zůstal dole bez vědomí. Z rány, která až k lebce šla, hrnulo se tolik krve, že Slavata zamotav se hlavou ve svůj plášť, počal se dusiti krví. Pane Filipe, pravil Martinic,... pomozme pánu Slavatovi a donesme ho pospolu do domu paní kancléřové. Sotva to dopověděl, padlo shora několik ran. Ti, kdož z oken kanceláře dolů hleděli vidouce vyhozené, jak si vedou, počali po nich stříleti. Fabricia a Slavatu výstřely vůbec nezasáhly, Martinice dotkly se tři, ale dva protrhly jen šat, třetí nepatrně zavadil o ruku. Mezitím chvátali služebníci pánům svým na pomoc... LACINA, J. Česká kronika. Praha, 1893, kráceno arrest tulich snopek šelma rapír vandrovat 3. Prodiskutujte následující otazníky kolem defenestrace a ověřte si své odpovědi v textu. Proč k defenestraci došlo? Proč byli defenestrováni právě Slavata, Martinic a Fabricius? Byli defenestrováni všichni místodržící? Proč byla zvolena právě forma defenestrace? Byla defenestrace připravovanou akcí nebo šlo o okamžitou reakci? Pokud byla defenestrace připravována, kdo a kde ji připravil? Kdo defenestrované zachránil a jaké byly další osudy vyhozených z okna? Defenestrace byla připravena 21. května 1618 na tajné schůzce v domě Smiřických na Malostranském náměstí. Zúčastnili se jí Jindřich Matyáš Thurn, Albrecht Jan Smiřický, Václav Budovec z Budova a Oldřich Vchynský, dodatečně byli zasvěceni ještě 3 další. Byl připraven plán, podle něhož měli být královští místodržící vyhozeni z oken Pražského hradu. Smrt dýkou by byla vražda svržení z okna připomínalo boží soud, neboť odsouzený se pádem nemusí zabít... Samotný průvod ozbrojených šlechticů a měšťanů vyrazil na Hrad 23. května od Karolina přes kamenný most na Malou Stranu. V jeho čele stál Jindřich Matyáš hrabě Thurn a Václav Budovec z Budova. Zástup pánů a rytířů zaplnil Českou dvorskou kancelář Království českého a našel čtyři místodržící: nejvyššího purkrabího Adama ze Šternberka, Děpolda Matouše z Lobkovic, hraběte Viléma Slavatu z Chlumu a Košumberka a Jaroslava Bořitu Martinice. Slavata a Martinic byli obviněni např. z toho, že radili císaři zakázat sjezd a že jsou nekatolíci utiskováni na panstvích Slavatových v Jindřichově Hradci i na císařských panstvích v Krumlově a Strašecí, které spravuje Martinic Poté se nejvyšší zemský sudí Vilém Slavata a purkrabí karlštejnský Jaroslav Bořita z Martinic bránili v krátkém výslechu. Z místnosti ještě odvedli Adama ze Šternberka a Děpolda Matouše z Lobkovic a chránili je, aby jim dav na nádvoří neublížil... 2

5 4. Nejen defenestrace, ale i další události související s třicetiletou válkou jsou zachyceny v dobových nebo pozdějších vyobrazeních. Prohlédněte si následující výjevy, pojmenujte je a seřaďte chronologicky pomocí čísel 1 až 5. Pokud víte, napište i přesná data, případně podrobnosti C B 3. A E D F?! Dvě rytiny zachycují stejné místo, každá jiným způsobem. Která z nich místo zobrazuje přesněji? 5. Také místa zachycená na fotografiích mají souvislost s průběhem třicetileté války v Praze. Poznáte je? Pozorně si prohlédněte fotografie a napište, která místa zachycují a s kterými událostmi souvisejí ?! Místo dopadu defenestrovaných připomíná kamenný objekt; před sídlo hlavního organizátora popravy umístil Karel Nepraš 27 sloupků s hlavami; písař Fabricius získal jako bolestné od císaře dům v Celetné ulici. Dva texty v příloze, případně předchozí ukázky vám naznačí, zda jste tipovali správně. Vyberte si ve dvojici jeden ze dvou textů, prostudujte ho, spojte události s místem, kde se staly. Ve dvojici si vyměňte informace související s fotografiemi, které ve vašem textu nebyly zmíněny. Diskutujte o přečtených textech ve třídě a nezodpovězené otázky si zapište. 3

6 Z následujících úkolů si vyberte 2 podle své volby. 1. Zjistěte data a průběh všech českých defenestrací a porovnejte jejich význam pro českou historii. Najděte odpovědi na nezodpovězené otázky z úkolu Zjistěte podrobnosti o složení a rozestavení obou armád a vytvořte tabulku, ve které popíšte a srovnáte stavovské a císařské vojsko z hlediska polohy, velitelů, koncepce, počtu děl, počtu vojáků a počtu padlých. Označte silné a slabé stránky obou stran. 3. Přečtěte si seznam popravených, vysvětlete, proč je nesprávný termín poprava 27 českých pánů a na základě všech přečtených textů vytvořte tabulku s přesnými počty popravených (vyšší šlechta, nižší šlechta, měšťané, Češi, Němci). Jaké jazykovědné závěry vás napadají po přečtení jmen všech popravených? Popraveni byli z vyšší šlechty (pánů) Jáchym Ondřej Šlik, Václav Budovec z Budova a Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, z nižší šlechty (rytířů) Kašpar Kaplíř ze Sulevic, Prokop Dvořecký z Olbramovic, Fridrich z Bílé, Jindřich Otta z Losu, Diviš Černín z Chudenic, Vilém Konecchlumský z Konecchlumí a Bohuslav z Michalovic. Měšťanů bylo nejvíce: Valentin Kochan z Prachové, Tobiáš Štefek z Koloděj, Ján Jesenský z Jesenova, Kryštof Kobr z Koberštejna, Jan Šultys z Felsdorfu, Maxmilián Hošťálek z Javořice, Jan Kutnauer ze Sonenštejna, Simeon Sušický ze Sonenštejna, Nathanaél Vodňanský z Uračova, Václav Maštěrovský z Jizbice, Jindřich Kozel z Peclinovce, Ondřej Kocour z Votína, Jiří Řečický, Michal Witmann, Simeon Vokáč z Chyš, Leander Rüppel z Ruppachu, Jiří Hauenšild z Fürstenfeldu a Martin Fruwein z Podolí. 4. Třicetiletá válka ovlivnila osudy stavebníka Trojského zámku hraběte Václava Vojtěcha ze Šternberka. Vyberte z následujících možností pravdivé odpovědi. Po přečtení předchozích textů by to neměl být problém. Polovina z 8 tvrzení je správných.?! Správné odpovědi si můžete ověřit v PL Životopis v baroku a dnes, kde najdete strukturovaný životopis V. V. ze Šternberka. Hr. Šternberk musel změnit konfesi z evangelické na katolickou Z Itálie přišla do Prahy řada cizích umělců, mezi nimi J. B. Mathey Šternberský palác na Hradčanech získali Šternberkové jako konfiskát. Mladý hr. Šternberk se zúčastnil bitvy na Bílé hoře. Po roce 1628 byl Šternberkům konfiskován majetek. Na konci války byl otec hr. Šternberka zabit zatoula nou švédskou kulkou Pro Šternberky jako katolickou rodinu znamenala válka politický vzestup Otec stavebníka zámku byl přítomen defenestraci na Hradě jako nejvyšší purkrabí. 4

7 Staroměstská exekuce Staroměstská exekuce 21. června 1621 byla hromadná poprava 27 vůdců stavovského povstání na Staroměstském náměstí v Praze. Měla ukázat, že Habsburkové se nenechají zastrašit stavovským povstáním a žádná protestantská vzpoura nemůže ohrozit jejich autoritu. 8. listopadu 1620 proběhla bitva na Bílé hoře a s ní fatální porážka českého protestantského odboje. 20. února 1621 bylo zadrženo celkem 61 osob, které byly drženy ve vězení v Bílé věži na Hradě. Soud trval do 29. března, jeho předsedou byl královský místodržící Karel z Lichtenštejna. Proti českým pánům byla vznesena tato obvinění: vymáhání Majestátu, poskytnutí peněz a verbování žoldnéřů stavovské armády, vyhazování místodržících z oken, obsazení hradu, vyhnání jezuitů, kupování statků konfiskovaných katolické církvi, vydávání hanlivých spisů, pobuřování obecného lidu a zločin urážky královského majestátu. Vyslýchání probíhalo jednotlivě a každý z vězňů musel odpovědět na 236 otázek. Císař nebyl s některými výslechy spokojen a nařídil je zopakovat s použitím mučidel. Jeden z takto vyslýchaných se zřejmě pokusil utéct, ale pravděpodobně spadl ze střechy a byl nalezen mrtev v Jelením příkopu. Devět odsouzených vypovídalo pouze německy. 5. dubna už visel rozsudek se jmény odsouzených na šibenicích pražských měst. Nakonec bylo odsouzeno 30 mužů, z nichž pro 27 platil trest smrti, pro zbylé tři vyhnání z města. Slavata k tomu navrhoval zkonfiskovat majetek všem, kdo se účastnili povstání. Císařští rádci radili Ferdinandovi, aby rozsudek zmírnil. Bylo zrušeno i čtvrcení zaživa, došlo k němu posmrtně. Poprava sedmadvaceti vůdců povstání začala 21. června 1621 v Praze na Staroměstském náměstí. Začalo se v pět hodin ráno, kdy se uzavřely brány města a císařské vojsko pod vedením generála Albrechta z Valdštejna obsadilo náměstí. Bylo postaveno lešení asi dvacet kroků dlouhé a široké, potažené černým suknem. Popravčím byl ustanoven kat Jan Mydlář, který měl připraven čtyři meče. Odsouzenci přicházeli na pódium dle rodu, důstojenství a věku. První přišli na řadu direktoři ze stavu panského. Jáchymu Ondřeji Šlikovi byla nejdříve uťata hlava a poté pravá ruka. Další popravení, Václav Budovec a Kryštof Harant byli sťati mečem. Následovalo sedm odsouzenců ze stavu rytířského, kteří byli sťati, Bohuslavu z Michalovic k tomu byla uťata pravá ruka. Po členech rytířského stavu měli být popraveni direktoři z městského stavu. Jako první na jeviště vstoupil Jan Theodor Sixt z Ottersdorfu a již se chystal pokleknout, když se objevili jeho synovci, bratři Platejsové, se zprávou osvobozujícího rozsudku. Na podobný čin čekali i příbuzní dalších odsouzených, především manželky, které daly vlivným politikům mnoho peněz a rodinných šperků. Pět direktorů ze stavu městského byli taktéž sťati. Následovala exekuce Jana Jesenského, kterému byl nejdříve vyříznut jazyk, poté byl sťat, jeho tělo bylo rozčtvrceno a části těla byly nabodnuty na kůly umístěné po hlavních ulicích. Jan Jesenský byl potrestán nejpřísněji, protože jako diplomat ve službách stavů na uherském sněmu přemlouval Uhry, aby se odklonili od císaře, a také proto, že napsal politicko-filosofický traktát, ve kterém obhajoval právo lidu svrhnout panovníka, pokud nejedná v jeho zájmu. Oběma Němcům byla před stětím hlavy uťata pravá ruka. Členové Jednoty bratrské byli oběšeni, zbylí měšťané byli sťati. Přední vůdci povstání byli rozčtvrceni a části jejich těl byly vystavena na různých místech. Městský úředník Mikuláš Diviš byl na hodinu přibit k šibenici za jazyk za to, že přivítal Fridricha Falckého při jeho příjezdu do Prahy.Popravy trvaly do desáté hodiny. Bezhlavá těla byla předána rodinám, které ostatky se všemi obřady pohřbily. Dvanáct hlav Mydlář uložil do železných košů a bidly je připevnil na Staroměstskou mosteckou věž. Lebka Jáchyma Ondřeje Šlika na četné prosby hraběnky Šlikové mohla být sňata již květnu 1622 a pochována k jeho tělu. Zbylých jedenáct hlav zde viselo až do listopadu 1631, poté byly sejmuty a uloženy v Týnském chrámu. Necelý rok poté lebky záhadně zmizely. Místo popravy a smutný konec stavovského povstání připomínají dlažební kostky, který vyznačují prostor, kde stálo popravní lešení. Zdroj: Wikipedie, upraveno 5

8 Bitva na Bílé hoře Bitva na Bílé hoře, svedená v neděli 8. listopadu 1620 v blízkosti Prahy, byla rozhodující bitvou třicetileté války pro Čechy a na dalších 300 let rozhodujícím způsobem ovlivnila osud českého státu. Jaký byl její průběh? Katolické vojsko se připravovalo na bitvu jídlem a pitím; někteří se hlasitě modlili nebo přijímali svátost smíření. Oproti tomu tábor českých stavů byl tichý, probíhalo zde dostavování náspů a teprve postupně přicházeli poslední velitelé, přičemž mnoho nedorazilo vůbec, z těch nejprominentnějších to byl sám Fridrich Falcký, který ani nevěřil, že bitva proběhne, a zasedl k obědu s anglickými vyslanci. Ligistická a česká armáda se setkaly 7. listopadu. Přibližně po půlnoci se odehrála první bojůvka u Ruzyně. Vlastní bitva začala kolem poledne. Započalo ji pravé křídlo císařského šiku, ale bylo odraženo Thurnovým jízdním plukem. Stavovská jízda pokračovala dále, ale selhaly okolní stavovské jednotky, útok nepodpořily a ten ztroskotal. Toho využili císařští a znovu napadli levé křídlo. Na pomoc mu sice přispěchal Streif vedoucí Anhaltovu jízdu a baron Hofkirch vedoucí dolnorakouskou jízdu, ale když byl Hofkirch zabit, dali se Rakušané na ústup a strhli i Anhaltovce. Poté začala ustupovat i Anhaltova pěchota a ve čtvrt hodině bylo levé křídlo první řady poraženo. V tuto chvíli byla císařská pěchota podporována Dampierrovou jízdou z druhé řady a volnou jednotkou kozáků. Naopak uherská jednotka, která dosud stála v pozadí a do boje nezasáhla, začala ustupovat, a to zapříčinilo pád celého stavovského levého křídla. V této situaci, která podle tehdejších tradičních doktrín znamenala prohranou bitvu, se ještě podařilo obrátit kartu mladému princi Kristiánu Anhaltskému, který velel k protiútoku. Útok byl veden na pravou císařskou tercii, která byla po předchozích akcích odhalená, a byl zprvu úspěšný, pokračoval na citlivé místo při styku císařské a ligistické armády. Zde mu pomohly uherské jednotky z pravého stavovského křídla a situace byla tak vážná, že i zraněný Buquoy si nechal sedlat koně. V tu chvíli začínal Anhalt potřebovat pomoc pěchoty. Hohenlohe i starý Anhalt se snažili dostat svoji pěchotu k mladému princi, ale tento poslední pokus o zvrácení vítězství na svoji stranu stavům nevyšel Anhalt mladší byl obklíčen a zajat dřív, než pěchota dorazila. Nejznámější, ale také nejvíce diskutovanou částí bitvy se stala závěrečná část útoku katolických sil na pravé křídlo stavovské armády. Zúčastnily se jí především jednotky z německých zemí najaté za peníze moravských stavů pod vedením Jindřicha Šlika spolu s částí Thurnova pěšího pluku, Thurnovi se podařilo ustoupit, ale Šlikovi již ne. Střet Maxmiliána z Lichtenštejna je popsán jako hrdinné obětování statečných Moravanů u hradební zdi do posledního muže. Pravdou zůstává, že moravské pluky měly poněkud větší ztráty než jiné oddíly. Na druhé straně není zcela jisté, kolik mužů vlastně padlo a kolik jich kapitulovalo. Sám hrabě Šlik byl zajat na jiném místě než jeho pluk. Další zvláštnost z konce bitvy je osud stavovských záloh, které byly umístěny v oboře letohrádku Hvězda. Tato záloha vyčkávala po celou dobu bitvy a nakonec se vzdala úplně bez boje. Přesné zakončení bitvy není známo, ale předpokládá se, že k první hodině odpolední bylo dobojováno. Na české straně padlo v řádném boji poměrně málo mužů, mnoho bylo pobito na útěku. Nejvíce pěchoty a jízdy zahynulo u letohrádku Hvězda. Počet padlých mohl být kolem mužů. Na straně císařské a ligistické padlo asi mužů. Fridrich Falcký se vydal se svojí družinou na bojiště, ale cestou se dověděl o prohrané bitvě. Dojel k bráně a vystoupil na hradby, aby se přesvědčil sám. Tam pochopil, že bitva je ztracena, a jel zpátky na hrad. Ve spěchu sbalil korunu, klenoty a svatováclavský archiv, vsedl s dítětem, královnou i dvořanstvem do vozů a odjel přes most na Staré Město. Korunu s klenoty a archivem nechal složit na Staroměstské radnici. Přespal v dome U Stříbrné konvice. Večer se král radil, má-li být Praha bráněna, anebo má-li ji král se svým dvorem opustit. Nakonec byl přesvědčen, aby z Prahy odjel. 9. listopadu vtrhlo císařské vojsko do Prahy. Zdroj: Wikipedie, upraveno 6