Masarykova univerzita. Longitudinální studie postnatálních změn lidských vlasů: metrické znaky

Transkript

1 Masarykova univerzita Přírodovědecká fakulta Ústav antropologie Longitudinální studie postnatálních změn lidských vlasů: metrické znaky Bakalářská práce Pavlína Ingrová Vedoucí práce: doc. RNDr. Miroslav Králík, Ph.D. Brno

2 Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně a s použitím literatury uvedené v seznamu literatury. V Brně dne

3 Chtěla bych poděkovat vedoucímu bakalářské práce doc. RNDr. Miroslavu Králíkovi, Ph.D. za ochotu a trpělivost, kterou při vedení této práce projevoval. Dále bych chtěla poděkovat Mgr. Mikoláši Jurdovi za cenné rady týkající se zejména zpracování vzorků vlasů. Chtěla bych také poděkovat Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně za pořízení vzorků vlasů z Brněnské růstové studie a za umožnění zpracování těchto vzorků v Laboratoři morfologie a forenzní antropologie. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat studentce Nikol Pavlasové za spolupráci při zpracování vzorků vlasů Brněnské růstové studie a za zapůjčení naměřených hodnot šířky dřeně a šířky vlasů. Chtěla bych také poděkovat rodině a přátelům, kteří mě během mého studia podporovali.

4 Abstrakt Cílem této bakalářské práce bylo navržení vhodných metod pro zpracování vzorků vlasů a vyhodnocení věkových změn jejich metrických znaků. Jako materiál byly použity vzorky vlasů jedinců, pocházející z Brněnské růstové studie. Během této longitudinální studie byly stříhány účastníkům vlasy v pravidelných intervalech od narození do let. Byly náhodně vybrány vzorky vlasů jedinců ( mužů a žen) a celkem bylo zpracováno vzorků vlasů. Na nich byly vyhodnoceny a statisticky zpracovány věkové změny šířky vlasu, šířky dřeně a dřeňového indexu. Z výsledků vyplývá, že v průběhu postnatálního období dochází u mužů k zvyšování šířky vlasů do věku let, kdy šířka vlasu začíná mírně klesat. Nejrychleji se šířka vlasu zvětšuje u mužů od narození do let a od let do let. Šířka dřeně mužů roste od narození do let, nejvýrazněji však od narození do let a poté od let do let. Hodnoty dřeňového indexu mužů po narození do let klesají. Od této doby do let se hodnoty dřeňového indexu příliš nemění a po. roce hodnoty opět rostou. U žen v průběhu postnatálního období dochází k růstu vlasu do šířky od narození do let, nejvíce je tento růst viditelný od narození do let a v období dospívání (od let do let). Po. roce se šířka vlasu žen snižuje. Šířka dřeně žen roste od narození do let, výraznější je tento růst od narození do let. Hodnoty dřeňového indexu žen po narození klesají do let. Od do let se hodnoty dřeňového indexu příliš nemění, ale od let do let dřeňový index roste. Od let hodnoty dřeňového indexu mírně klesají a po. roce opět rostou. Klíčová slova barva vlasu - dřeňový index - růstový cyklus vlasu - šířka dřeně - šířka vlasu - tvar vlasu - věkové změny vlasů - vlas - vlasové rozdíly - vlasový folikul

5 Obsah. Úvod.... Cíle práce.... Metody teoretické části bakalářské práce.... Lidské vlasy a chlupy..... Funkce lidského ochlupení.... Vlasy..... Stavba vlasu Jednotlivé části vlasu Kořen vlasu Vlasový stvol Mikrostruktura vlasu Dřeň vlasu......kůra vlasu Kutikula vlasu Vlasový folikul Vnitřní epitelová pochva Kutikula vnitřní pochvy Huxleyova vrstva Henleova vrstva Zevní epitelová pochva Sklovitá blanka Vazivová pochva Inervační a vaskulární systém folikulu Dermální papila Vzpřimovač vlasu..... Vývoj vlasu..... Růstový cyklus vlasu Anagenní fáze Katagenní fáze Telogenní fáze..... Tvar vlasu..... Barva vlasu Melanocyty Pigment Šedivění vlasů.... Vlasové rozdíly..... Odlišnosti vlasů mezi populacemi..... Odlišnosti vlasů v populaci..... Rozdíly vlasů u jednoho jedince.... Věkové změny vlasů..... Změny vlasů před narozením..... Změny vlasů po narození.... Znaky rozlišované při hodnocení vlasů..... Šířka vlasu..... Šířka dřeně..... Dřeňový index.... Praktická část...

6 .. Materiál a metody praktické části Materiál Metody Příprava dočasných preparátů Mikroskopování a snímání vzorků, určení barvy Hodnocení snímků Šířka vlasu Šířka dřeně Dřeňový index Sjednocení získaných hodnot Grafy a statistické testy Kontrolní měření..... Výsledky Kontrolní měření Šířka vlasu Šířka dřeně Závislost šířky vlasu a šířky dřeně Dřeňový index..... Diskuze Šířka vlasu Šířka dřeně Dřeňový index.... Závěr.... O autorovi.... Slovník důležitých pojmů.... Rejstřík.... Seznam použitých zdrojů..... Literatura..... Internetové zdroje..... Osobní sdělení.... Seznam použitých programů a pomůcek pro zpracování materiálu a vyhodnocení výsledků.... Přílohy...

7 . Úvod Lidské vlasy, mající u člověka důležitou estetickou funkci, jsou velmi variabilní svým tvarem, barvou, délkou a dalšími znaky, díky nimž nabývají individuálních znaků, které slouží k odlišení jedinců od sebe. Díky těmto individuálním znakům se již v. a. století snažili mnozí přírodovědci a filozofové o třídění lidských plemen. V dnešní době tyto individuální znaky lidských vlasů mohou sloužit v kriminalistice jako identifikační pomůcka. Lidské vlasy jsou však rozdílné nejen mezi jedinci v dané populaci, ale liší se i u jednoho jedince, neboť lidské vlasy se mění během ontogenetického vývoje člověka. Lidské vlasy procházejí prvními změnami ještě během intrauterinního života jedince. Po narození se lidské vlasy mění až do konce života jedince resp. dokud škára jedinců obsahuje aktivní folikuly. Tyto věkové změny byly pozorovány na vzorcích vlasů jedinců, z nichž jedinců bylo pohlaví mužského a jedinců pohlaví ženského. Vzorky vlasů pocházely z Brněnské růstové studie, která probíhala v. -. letech. století, zabývající se celkovým zdravotním stavem jedinců, sledováním sociálního vývoje jedinců a rodin, dokumentací prenatálního a postnatálního období jedince a dalšími. Jednalo se o longitudinální studii probíhající od narození do let. Tito jedinci se dostavovali v pravidelných intervalech od svého narození k výzkumným prohlídkám, při kterých jim kromě jiných vyšetření byly stříhány prameny vlasů. Ze zpracovaných vzorků vlasů byly vyhodnoceny věkové změny lidských vlasů. Tato práce se věnuje věkovým změnám lidských vlasů se zaměřením na metrické znaky, kterými byly: šířka vlasu, šířka dřeně, dřeňový index. V dalších řádcích této práce také stručně popisuji stavbu vlasu, vývoj vlasu, růstový cyklus, tvar vlasu a barvu vlasu. Zmiňuji i rozdíly vlasů jedinců mezi populacemi, mezi jedinci v jedné populaci a rozdíly vlasů u jednoho jedince.

8 . Cíle práce Cílem praktické části bylo:. zpracování teoretické části dle odborné literatury tak, jak vyplývalo ze zadání práce. navržení vhodných metod: - pro zpracování materiálu z Brněnské růstové studie - pro vyhodnocení získaných výsledků ze zpracovaného materiálu. zpracování vzorků vlasů jedinců a zpracování získaných výsledků podle navržených metod. vyhodnocení věkových změn ze získaných výsledků se zaměřením na metrické znaky: šířka vlasu, šířka dřeně, dřeňový index

9 . Metody teoretické části bakalářské práce Teoretická část bakalářské práce byla zpracována metodou literární rešerše. Pro zpracování teoretické části bakalářské práce jsem prostudovala relevantní odbornou literaturu, vytvořila stručný přehled anatomie a fyziologie lidských vlasů se zaměřením na vývojové změny vlasů a znaky hodnocené v praktické části bakalářské práce, jak vyplývalo ze zadání. Čerpala jsem z české a anglické literatury a využila jsem také informací z elektronických zdrojů.

10 . Lidské vlasy a chlupy Lidské vlasy a nehty jsou zrohovatělé deriváty pokožky (epidermis), jejichž funkcí je zdokonalování a zvyšování ochranného významu kůže. Společně s kožními žlázami jsou epidermálního původu, tvoří přídatná kožní ústrojí (kožní adnexa) a jsou součástí kožní soustavy (Dokládal, Páč, s. ). Lidské vlasy mají podobu zrohovatělého vlákna a nacházejí se téměř na celém povrchu lidského těla s výjimkou chodidel, dlaní, dlaňové a chodidlové strany prstů, očních víček, prsních bradavek, přechodné zóny rtů, glans penis, glans clitoridis, předkožky penisu, malých stydkých pysků a vnitřní strany velkých stydkých pysků (Čihák, s. ; Dokládal, Páč, s. ; Titlbachová, s. ). Odhadované počty vlasů ve kštici se liší. Dokládal, Páč () a Čihák () uvádějí hustotu vlasů - na cm ve kštici, na ostatních částech těla je hustota menší (Čihák, s. ; Dokládal, Páč, s. - ). Konrádová, Uhlík, Vajner () odhadují počet vlasů ve kštici na vlasů na cm a počet chlupů na ostatních částech těla asi jen na chlupů na cm (Konrádová, Uhlík, Vajner, s. - ). Předpokládá se, že se vlasy vyvinuly mezi rohovitými šupinami plazů, které zanikly (dochovaly se např. na ocase krysy, koleně člověka). Šupiny byly uspořádány v řadách jako tašky na střeše, pod každou šupinou v místě setkání s následujícími dvěmi šupinami vyrůstalo - chloupků se silnějším chloupkem uprostřed. Zachovány jsou tyto skupinky chloupků tam, kde je kůže kryta lanugem (zejména na zádech, krku a prsou; na lanugu obličeje a vlasů je uspořádání neznatelné) (Čihák, s. ; Titlbachová, s. ; Říhová, s. - ). Lidské ochlupení je velmi variabilní, proto může sloužit jako identifikační pomůcka zejména v kriminalistice (Titlbachová, s. ). Každý chlup má však shodnou stavbu. Vlasy a chlupy jsou tvořeny volným vlasovým stvolem vyčnívajícím nad povrch kůže a kořenem vlasu, který vyrůstá z vlasového folikulu. Vždy vyrůstá pouze jeden vlas z jednoho folikulu. Vlasový folikul doplněný o mazovou žlázu (v některých případech i o potní žlázu, např. axilární ochlupení) a vzpřimovač vlasu tvoří ústrojí vlasové (Čihák, s. ; Dokládal, Páč, s. ). V této práci pojmem vlas (vlasy) označuji pouze vlasy kštice a pojmem chlup (chlupy) s výjimkou vlasů všechny ostatní typy ochlupení na těle.

11 .. Funkce lidského ochlupení Přestože člověk během vývoje srst téměř ztratil a význam ochlupení je menší než u srsti zvířat, je ochlupení pro člověka stále významné (McElwee ) a plní všechny funkce srsti s výjimkou tepelné izolace (Titlbachová, s. ). Ochlupení člověka ovšem pomalu ztrácí i funkci tělesného ochranného pokryvu (Prokopec, Suchý, Titlbachová, s. ) Ochlupení lidského těla plní abecedně seřazené tyto funkce: - estetická funkce je u člověka primární funkcí. Vzhled člověka může být změněn střihem vlasů. Na úpravě vlasů se může podepsat sociální postavení nebo etnická příslušnost (McElwee ). Kromě vlasů mají estetickou funkci i řasy a obočí. Obočí může měnit výraz obličeje pomocí mimických svalů a jeho poloha se mění v průběhu ontogenetického vývoje (Čihák, s. ; Titlbachová, s. ). - funkce sociální - přiřazení ke konkrétnímu etniku, ochlupení je důležité pro sociální komunikaci (McElwee ). - funkce vylučovací - vlasový stvol zvětšuje povrch pro rychlejší odpařování potu (McElwee ). - mechanismus očisty povrchu kůže od špíny a parazitů (Stenn, Paus, s. ). - mechanismus transportu signálů jako jsou maz a feromony do vnějšího prostředí (McElwee ; Stenn, Paus, s. ). Tento mechanismus má vliv např. na přitahování (vábení) partnerů (McElwee ). - ochrana před mechanickým poraněním, nečistotami a parazity (McElwee ; Stenn, Paus, s. ). Obočí a řasy chrání oči např. před prachem, drobnými úlomky či pronikáním tekutin (potu z čela). Chloupky v nose zachycují cizorodé částice obsažené ve vdechovaném vzduchu (McElwee ). - ochrana před ultrafialovým zářením (McElwee ; Stenn, Paus, s. ). - poskytuje informace o sexuální vyspělosti (např. sekundární pohlavní ochlupení, vous), pohlavní dimorfismus (McElwee ). - senzorická funkce - folikulu vlasu reagují na vnější podněty a pohyb vlasových stvolů (McElwee ; Stenn, Paus, s. ). Některé folikuly mají vysoce rozvinuté nervové sítě, kterými jsou podněty přenášeny do nervového systému (McElwee ).

12 . Vlasy Vlasy (capilli) jsou zrohovatělé vláknité útvary vyrůstající z vlasových folikulů (Čihák, s. ). Jejich hlavními fyzikálními vlastnostmi jsou pevnost, tažnost, pružnost, odolnost proti zevnímu tlaku a bobtnavost - vlas ve vlhkém prostředí zvětšuje svou délku a průměr (Peterka, s. - ). Vlasy se nacházející v oblasti kůže neurokrania s výjimkou dolní části čelní kosti. Začínají ostrou hranicí nad čelem, vzadu přecházejí ve výši druhého krčního obratle do ochlupení krku, na spáncích a v oblasti bradavkového výběžku (processus mastoideus) je hranice neostrá, okolo boltců ostrá (Čihák, s. ; Titlbachová, s. ). Vlasy jsou uspořádány do různých směrů a vytvářejí tak vlasové proudy nebo vlasové víry - zpravidla se nachází v zadní části parietální krajiny pouze jeden, výjimečně může být vírů více (Čihák, s. ; Dokládal, Páč, s. ). Celý tento pokryv se souborně označuje kšticí. Vlasy člověka mají individuální znaky, sloužící k odlišení jedinců od sebe (Prokopec, Suchý, Titlbachová, s.) a jsou makroskopicky velmi variabilní tvarem, barvou, délkou, distribucí a dalšími znaky (Feřtek, s. ). Tato variabilita je závislá například na populaci, věku, pohlaví, vnějších podmínkách a dalších (Konrádová, Uhlík, Vajner, s. )... Stavba vlasu... Jednotlivé části vlasu Na každém vlasu rozeznáváme dvě části: kořen vlasu a vlasový stvol (Obr. ). Obr. Hlavní dvě části vlasu: kořen vlasu a vlasový stvol (Peterka, s. ).

13 ... Kořen vlasu Kořen (radix pili) je ta část vlasu, která je ukryta v kůži a vsazena do vlasového folikulu (Dokládal, Páč, s. ; Peterka, s. ). Na bazální straně končí vlasový kořen rozšířením zvaným vlasová cibulka. Na dolním konci této cibulky se nachází konkávní výduť, kterou nasedá vlasová cibulka na soudkovitou dermální papilu (Dokládal, Páč, s. ; Konrádová, Uhlík, Vajner, s. ). Dermální papila (více v kapitole... Dermální papila) je bohatě prokrvena krevními vlásečnicemi, zajišťujícími výživu vlasu (Peterka, s. ).... Vlasový stvol Vlasový stvol (scaphus pili) je část vlasu nad vlasovým folikulem vyčnívající z kůže (Čihák, s. ). Volný vlasový stvol tvoří zrohovatělé epidermální buňky (Dokládal, Páč, s. ), které vznikají přeměnou mitoticky se dělicích buněk ve vlasové cibulce v procesu zvaném keratinizace - rohovatění (buněčná hmota prekeratin se mění na keratin, velmi pevnou bílkovinnou hmotu) (Peterka, s. ). Stvol vlasu je zrohovatělé vlákno, které má ve skutečnosti vřetenovitý tvar (tento tvar je dobře viditelný např. u obočí). Vlasový stvol se směrem ke špičce vlasu ztenčuje a končí zaobleně (třením oděvu), špičkou nebo je špička vlasu ustřižena. Nedotčená špička vlasu se nachází pouze u novorozeněte nebo nově se tvořících vlasů (Prokopec, Suchý, Titlbachová, s. ). Tvar a zvlnění vlasového stvolu jsou jedny z nejvýznamnějších znaků pro rozeznání lidských populací (Beneš, s., Peterka, s. ).... Mikrostruktura vlasu Lidský vlas, uložený ve folikulu tvořeném několika vrstvami (Gawalowski, s. ), je na svém průřezu nestejnorodé těleso s několika dobře odlišitelnými vrstvami (Obr. ): vnitřní dření, prostřední korovou vrstvou a zevní kutikulou (Peterka, s. ).

14 Obr. Jednotlivé vrstvy vlasu a folikulu vlasu (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ).... Dřeň vlasu Dřeň vlasu (medulla pili, substantia medullaris) - centrální část vlasu - bývá lokalizována po celé délce vlasu většinou u silnějšího terminálního ochlupení (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ). V jemných vlasech může být dřeň přerušovaná, ostrůvkovitá, v některých případech může zcela chybět (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ) nebo se může vyskytovat pouze v oblasti kořene (Peterka, s. ). Na svém průřezu má dřeň nepravidelný hvězdicovitý tvar (Peterka, s. ) a její tloušťka nepřesahuje u člověka / průměru vlasu (Prokopec, Suchý, Titlbachová, s. ). Dřeň je tvořena neúplně keratinizovanými buňkami s velkými vakuolami (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ; Konrádová, Uhlík, Vajner, s. ). Tyto buňky se vyvíjejí ze zárodečné vrstvy vlasové cibulky nad dermální papilou a mohou obsahovat pigment (Konrádová, Uhlík, Vajner, s. ). Mezi jednotlivými buňkami se nachází zřetelné intracelulární prostory, které patrně ovlivňují barvu vlasu (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ). Od chemického složení keratinu kůry vlasu se keratin dřeně liší houbovitou strukturou s četnými dutinkami a vysokým obsahem bílkovin (Peterka, s. )....Kůra vlasu Kůra vlasu (substantia corticalis) představuje nejmohutnější část vlasu (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ). Je tvořena buňkami vřetenovitého tvaru, jež vznikly diferenciací buněk těsně obklopujících centrální část vlasové cibulky (Konrádová, Uhlík, Vajner, s. ). Buňky probíhají podélně, jsou pevně spojené, keratinizované a obsahují pigment (Peterka, s. ). Pigment je v buňkách uložen z části difusně, z části v longitudinálně uspořádaných zrnech (Prokopec, Suchý, Titlbachová, s. ; Tesař, s. )

15 kulovitého tvaru o velikosti, -,µm (Gaudete, s. ). Mezi buňkami se nachází drobné dutinky zvané fusi, vyplněné v oblasti folikulu tekutinou a v oblasti vlasového stvolu vzduchem (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ). Kůra vlasu je tedy také odpovědná za barvu vlasu (Peterka, s. ). Buňky kůry vlasu jsou tvořeny vlákny keratinu. Základní stavební jednotku keratinu představuje mikrofibrila. Jednotlivé mikrofibrily se kruhovitě seskupují a vytvářejí makrofibrily, které jsou navzájem spojeny buněčnými membránami a mezibuněčným tmelem. Takto uspořádaná část kůry vlasu se nazývá ortokortex. U některých vlasů (zejména u upravovaných vlasů) se může objevit méně pravidelné uspořádání zvané parokortex (Peterka, s. ).... Kutikula vlasu Kutikula vlasu (cuticula pili) je tlustá,µm a tvoří zevní vrstvu vlasu (Peterka, s. ). Pokrývá vlas od kořene až ke konečku a chrání vlas před vnějším poškozením (Peterka, s. - ). Kutikula je tvořena jednou vrstvou plochých zrohovatělých bezjaderných buněk bez pigmentu (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ). Jejich kubický tvar v oblasti vlasové cibulky se mění na cylindrický s osou orientovanou vertikálně (Konrádová, Uhlík, Vajner, s. ). Buňky obalují vlas jako šupiny, jsou zakřiveny podle poloměru vlasů a překrývají se jako tašky na střeše (Gawalowski, s. ), jedna buňka překrývá druhou do / délky (Peterka, s. ). Jejich volný konec směřuje ke špičce vlasu a může být různě tvarovaný - zubovitě, pilovitě (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ). Buňky k sobě těsně přiléhají, jsou pokryty tenkou membránou a spojeny tmelem obsahujícím především proteiny a lipidy. Kutikula je činností mazové žlázy pokryta mazem a proto méně propouští vodu a vodné roztoky (Peterka, s. ). Mezi hlavní funkce kutikuly patří udržování stálé struktury vlasu, zabránění roztřepení či odštěpení malých úlomků vlasu a zamezení transportu rozpustných látek do vlasu (Gaudete, s. ).... Vlasový folikul Vlasový folikul (foliculus pili) je uložen šikmo do kůže tak, že na jedné straně svírá s kůží větší úhel než na druhé. Na straně, která svírá s kůží větší úhel, je připojena k folikulu mazová žláza (někdy i potní žláza) a vzpřimovač vlasu (Říhová, s. ). Na bazální straně je k folikulu připojena dermální papila. Uprostřed folikulu je uložen vlas. Folikul vzniká diferenciací buněk embryonální epidermis a vytvořený folikul prostupuje

16 celou epidermis a škárou (dermis, corium) až k podkožní tukové tkáni (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ). Můžeme na něm popsat čtyři části: vlasovou cibulku, kmen, isthmus a infundibulum (Gawalowski, s. ; Říhová, s. ). Nejhlouběji uložená část folikulu se rozšiřuje ve vlasovou cibulku (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ). Vlasová cibulka je zárodečnou vrstvou (stratum germinativum) vlasu (Čihák, s. ). Vlasová cibulka je tvořena okolo dermální papily nezrohovatělými epidermálními buňkami cylindrického tvaru s jádrem (Konrádová, Uhlík, Vajner, s. ), které se mitoticky dělí a zajišťují tak výstavbu budoucího vlasu (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ). Mezi těmito buňkami se nachází pigmentové buňky melanocyty ovlivňující barvu vlasu (Konrádová, Uhlík, Vajner, s. ). Buňky vzniklé mitotickým dělením se posunují do vyšších částí vlasové cibulky, kde se diferencují ve čtyřech oblastech. V preelongační oblasti se buňky zvětšují a řadí vertikálním směrem. V oblasti elongační dochází k prodlužování buněk a v oblasti prekeratinizační nabývají buňky na výšce. Další oblastí je zóna keratinizační (končí v dolní třetině folikulu) buňky rohovatí a vytvářejí pak stvol vlasu (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ). Cibulka se směrem k epidermis zužuje a pokračuje jako kmen folikulu, který přechází v krček (isthmus). Krček je zúženým místem folikulu, kde končí vazivová pochva vlasu. Ten se ve své horní části rozšiřuje v nálevkovité ústí folikulu infundibulum (Gawalowski, s. ), které vzniklo vchlípením epidermis (Říhová, s. ). Stěna folikulu přechází dole u vlasové cibulky v dermální papilu (Říhová, s. ). Vlasový folikul má válcovitý tvar a skládá se ze dvou vrstev: vazivové a epitelové (Říhová, s. ). Vazivová pochva končí v úrovni krčku folikulu. Vrstva epitelová se začíná rozdělovat na tři vrstvy vnitřní pochvy (kutikula vnitřní pochvy, Huxleyova a Henleova vrstva) a jednu vrstvu zevní pochvy v oblasti, kde začínáme odlišovat kutikulu vlasu (Gawalowski, s. ).... Vnitřní epitelová pochva Vnitřní epitelová pochva (anglicky inner root sheath) vzniká proliferací buněk matrix obklopujících dermální papilu. Vnitřní epitelová pochva roste společně s vlasem a je prokazatelná pouze v dolní části folikulu, neboť v horních částech folikulu (při vyústění mazové žlázy) patrně vrstvy vnitřní epitelové pochvy zanikají působením enzymu keratinázy. Fragmenty buněk jednotlivých vrstev pochvy se dostávají do folikulárního kanálu a dostávají se na povrch kůže (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. - ). Vnitřní

17 epitelovou vrstvu tvoří tři koncentricky uspořádané vrstvy: kutikula vnitřní pochvy, Huxleyova a Henleova vrstva (Gawalowski, s. ).... Kutikula vnitřní pochvy Kutikula vnitřní pochvy (cuticula vaginae pili) má podobnou stavbu jako kutikula vlasu. Je tvořena jednou vrstvou buněk, které se překrývají jako tašky na střeše. Volné okraje buněk na rozdíl od buněk kutikuly vlasu směřují opačným směrem (směrem dolů) a zapadají tak mezi volné okraje buněk kutikuly vlasu (Gawalowski, s. ; Konrádová, Uhlík, Vajner, s. ). Kutikula pochvy je tak přímo v kontaktu s kutikulou vlasu (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ). Buňky kutikuly jsou ploché, zrohovatělé a bez pigmentu (Gawalowski, s. ).... Huxleyova vrstva Huxleyova vrstva je střední vrstvou vnitřní epitelové pochvy. Huxleyova vrstva je tvořena - vrstvami buněk (Konrádová, Uhlík, Vajner, s. ), které jsou dvojího typu: buňkami bez projevů keratinizace a buňkami s trichohyalinovými zrny (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ; Říhová, s. ). Buňky bez projevů keratinizace jsou malé a směrem k proximální části folikulu postupně rohovatí a mění se ve velké polyedrické buňky, obsahující v cytoplazmě trichohyalinová zrna. Ve střední části folikulu nabývají buňky rombického tvaru a jsou keratinizované (Říhová, s. ).... Henleova vrstva Henleova vrstva je zevní vrstvou vnitřní epitelové pochvy. Je zpočátku tvořena buňkami kubického tvaru (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ). Směrem nahoru se buňky, spojené dlouhými můstky, oplošťují a podélně protahují. Jádra buněk postupně zanikají a v cytoplazmě se začínají objevovat trichohyalinová zrna (dříve než v Huxleyově vrstvě) (Gawalowski, s. ; Říhová, s. ). Při vrcholu vlasové cibulky jsou buňky zcela hyalinizovány a rohovatí (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ). Po úplném zrohovatění vytváří buňky vrstvu podobnou dutému válci s hladkým povrchem (Říhová, s. ), který umožňuje posouvání vnitřní epitelové pochvy po ploše zevní epitelové pochvy směrem k ústí folikulu (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ).

18 ... Zevní epitelová pochva Zevní epitelovou pochvu (trichilemma) tvoří epidermis, která se zanořuje do hloubky kůže okolo vnitřní epitelové pochvy kořene vlasu (Konrádová, Uhlík, Vajner, s. ). Zevní epitelová pochva se nachází mezi vnitřní epitelovou pochvou a vazivovou pochvou folikulu a má v různých částech folikulu odlišné uspořádání (Říhová, s. ). V oblasti krčku folikulu a mazové žlázy má zevní epitelová vrstva složení shodné s epidermis, která tvoří rohovou vrstvu (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ; Gawalowski, s. ). Směrem k bazálnímu konci folikulu dochází ke ztenčování této pochvy (Konrádová, Uhlík, Vajner, s. ) a chybění stratum corneum, stratum lucidum a stratum granulosum (Říhová, s. ). V úrovni krčku folikulu se nachází pouze vrstva odpovídající stratum germinativum (Konrádová, Uhlík, Vajner, s. ), proto zde dochází pouze k částečnému rohovatění buněk (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ), které jsou světlé a bohaté na glykogen (Konrádová, Uhlík, Vajner, s. ). Okolo vlasové cibulky je pochva tvořena dvěmi vrstvami buněk - periferně uloženými buňkami s četnými vakuolami a centrálně uloženými buňkami s četnými tonofibrilami. Ty přechází v jednu vrstvu plochých buněk vystupujících z vlasové cibulky. Zevní epitelová pochva se mění i v průběhu růstového cyklu vlasu (popis růstového cyklu vlasu v kapitole.. Růstový cyklus vlasu). V katagenní fázi tvoří zevní epitelová pochva poslední zbytky vlasového zárodku a v telogenní fázi tvoří vak okolo kořene vlasu (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. - ).... Sklovitá blanka Sklovitá blanka (membrana vitrea) je mezodermálního původu (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ), odděluje vlastní epitelový vlas od vazivové pochvy a při vyústění folikulu přechází do membrana basalis (Gawalowski, s. ). Je tvořena vnitřní a zevní vrstvou. Vnitřní vrstva, sahající do poloviny folikulu, je tvořena sítí fibril. Ty jsou uloženy mezi cytoplazmatickými výběžky periferních buněk zevní epitelové pochvy. Zevní vrstvu tvoří longitudinálně uspořádané kolagenní fibrily. V průběhu růstového cyklu vlasu vnitřní list sklovité blanky hypertrofuje, rozpadá se a je resorbován (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ).... Vazivová pochva Vazivová pochva (vagina fibrosa pili) je tvořena dvěmi vrstvami: cirkulární a longitudinální (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ; Konrádová, Uhlík, Vajner, s.

19 ). Pomocí stopky je vazivová pochva spojena s dermální papilou a při horní části folikulu souvisí s papilární vrstvou škáry (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ). Mezi oběma vrstvami se nachází kapiláry a nervová vlákna (Konrádová, Uhlík, Vajner, s. ). Během růstového cyklu vlasu prochází podobnými změnami jako sklovitá blanka (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ). Cirkulární vrstva tvoří vnitřní část vazivové pochvy naléhající na sklovitou blanku folikulu. Cirkulární vrstvu tvoří cirkulárně uspořádaná kolagenní vlákna a malé množství elastických vláken (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ; Gawalowski, s. ). Vlákna jsou prostoupena fibroblasty (Gawalowski, s. ). V cirkulární vrstvě je uložena kapilární síť (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ). Zevní longitudinální vrstva je tlustší, tvořena fibroblasty, kolagenními a elastickými vlákny longitudinálně uspořádanými (zčásti i šikmo uspořádanými) (Gawalowski, s. ). Zevní vrstvou prostupují paralelně seřazené arterioly (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ). Tato vrstva přechází plynule do okolního řidšího vaziva (Gawalowski, s. ).... Inervační a vaskulární systém folikulu Inervační systém folikulu se mění v průběhu růstového cyklu vlasu pouze nepatrně a bohatost nervové sítě závisí hlavně na velikosti folikulu (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ). Inervaci tvoří nervové větévky pocházející ze sympatiku a systému cerebrospinálního. Senzitivní vlákna obklopují folikul a končí dermálně i epidermálně. Nemyelinizovaná vlákna vytváří v oblasti krčku a infundibula dvě pleteně. Vnější pleteň (intradermální) leží zevně od sklovité blanky, vnitřní pleteň (epidermální) prostupuje zevní epitelovou pochvou (Říhová, s. ). Některá jejich volná zakončení mají paličkovitý tvar. Do okolí a k nemyelinizované pleteni vysílají větve vlákna myelinizovaná (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ). Tato vlákna pocházejí z pletení uložených v hlubších vrstvách kůže a vytvářejí pleteň okolo krčku folikulu, kde končí stonkovitými útvary (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ), které mají směrem k povrchu epidermis zakončení kyjovitého tvaru (Říhová, s.). U silnějších vlasů mohou nervová vlákna prostupovat přes sklovitou blanku a končit tak v zevní epitelové pochvě volně nebo v Ruffiniho tělískách. Některá volná zakončení končí mezi buňkami dermální papily, ale i přesto je papila inervována velmi málo (Říhová, s. ). Vaskulární systém folikulu pochází ze subpapilární sítě škáry a subdermální sítě. Artérie subpapilární sítě zásobují vazivovou pochvu, mazovou žlázu a vzpřimovač vlasu.

20 Ze sítě subdermální je zásobována vlasová dermální papila (Říhová, s. ). Cévní zásobení závisí na velikosti folikulu a růstovém cyklu vlasu. Nepatrně je vaskularizováno lanugo, nejbohatší cévní pleteně mají vlasy terminální. V průběhu růstového cyklu vlasu se horní a střední část vaskulárního systému nemění, kdežto dolní část se periodicky mění. V katagenní fázi se vaskulární systém nemění, kapiláry dermální papily a pleteně uložené v hloubce kůže kolabují až po skončení resorpce dolní části folikulu. V telogenní fázi se kolabované cévy nachází pod bazí folikulu a okolo dermální papily (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ).... Dermální papila Dermální papila (papilla pili) představuje malou část škáry (Čihák, s. ) uloženou v dutině vlasové cibulky (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ). Pomocí stopky je dermální papila spojena s vazivovou pochvou bazální části folikulu (Gawalowski, s. ). Dermální papila je tvořena vazivovou tkání bez elastických vláken (Říhová, s. ). Vazivo je bohaté na buňky, které jsou v dermální papile dvojího typu: fibroblasty a buňky pigmentové. Vazivová tkáň je také bohatá na krevní cévy. Tyto krevní cévy jsou různě vyvinuty (bohatěji např. u vousu) a dodávají výživu buňkám, které vytvářejí vlas (Gawalowski, s. ). Tvar dermální papily je proměnlivý a závislý na růstovém cyklu vlasu. V telogenní fázi tvoří dermální papilu pouze shluk buněk poblíž zbytků tkání, z nichž se formuje nový budoucí vlas, v anagenní fázi má tvar vejčitý nebo vřetenovitý a obsahuje kapilární kličky (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ). Dermální papila je v místě největšího obvodu, nazývaného jako circumpapilární čára či aequator papillae, rozdělena na dvě části: horní konus a dolní konus, který směrem dolů přechází v úzký krček dermální papily (Říhová, s. ).... Vzpřimovač vlasu Vzpřimovač vlasu (musculus arrector pili) je drobný štíhlý snopec protáhlých hladkých svalových buněk. Na začátku a při úponu svalu se nacházejí i elastická vlákna (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ). Sval je napnutý od dolní části vazivové pochvy folikulu pod mazovou žlázou k horním vrstvám škáry (Gawalowski, s. ). Průběh a tvar svalu je velmi variabilní. U vousů a ochlupení v podpaží je sval velmi slabě vyvinut. U vousů horního rtu, ochlupení ohanbí, obočí a řas sval úplně chybí (Říhová, s. ). Kontrakcí svalu dochází ke vzpřímení vlasu a na povrchu kůže se objevuje tzv. husí

21 kůže. Zároveň při kontrakci svalu dojde ke zmenšení prostoru, ve kterém se nachází mazová žláza a dojde tak k vytlačení mazu do krčku folikulu (Gawalowski, s. ; Říhová, s. ). Původní funkcí vzpřímení vlasu byla termoregulace (zvětšení izolační vzduchové vrstvy srsti), ale u člověka, který většinu svého ochlupení ztratil, tato funkce pozbyla svůj význam. Funkce vzpřímení vlasu je ovlivňována adrenergní sympatickou inervací (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. )... Vývoj vlasu Lidské vlasy vyrůstají z vlasových folikulů, které vznikají diferenciací epidermálních buněk v embryonálním období. Současně s vývojem folikulů vzniká z mezodermálních buněk dermální papila (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ). První základy vlasových folikulů se objevují v týdnu embryonálního vývoje (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ) a za začátek vývoje vlasového ústrojí, kdy se objevují první zárodky vlasů je označován konec třetího a začátek čtvrtého měsíce intrauterinního vývoje (Říhová, s. ). První zárodky vlasů se objevují nejdříve v obličeji (v oblasti horního rtu, obočí, brady), poté na trupu a na konec na končetinách (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ; Říhová, s. ). Vývoj vlasového folikulu lze rozdělit na několik fází (Obr. ): stadium ploténky, stadium uzlíku, stadium prostého čepu, stadium čepu s cibulkou (Říhová, s. ). Obr. Vývoj vlasového ústrojí. Čtyři fáze: A stadium ploténky, B stadium uzlíku, C stadium prostého čepu, D stadium čepu s cibulkou (Říhová, s. ).

22 Ve stadiu ploténky se epidermis skládá ze tří vrstev buněk: kubických basálních zárodečných buněk, intermediárních buněk a měchýřkovitých peridermálních buněk. Prvotní vchlípení epidermis má podobu ploténky (prvopočátek folikulu), která vzniká přeměnou buněk kubických na buňky cylindrické na stratum basale (Říhová, s. ). Ploténka se lehce vyklene do škáry a shluk buněk začne nabývat tvaru uzlíku (Peterka, s. ). Shluky dělicích se buněk ploténky vytvoří uzlík - stadium uzlíku. V této době již uzlík naznačuje uložení budoucího folikulu, buňky škáry se množí a epidermis nad uzlíkem zůstává rovná (Říhová, s. ). Dolní konec uzlíku se zužuje a zanořuje se šikmo do škáry. Uzlík nabývá postupně tvaru čepu (Peterka, s. ). Ve stadiu prostého čepu se uzlík šikmo zanořuje hlouběji do vaziva. Tvar uzlíku se mění na tvar čepu (Říhová, s. ). Tvaru čepu nabude v době, kdy se z dělicích vazivových buněk vytvoří dermální papila, kterou čep obrůstá (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ). Buňky čepu jsou dvojího typu: vnitřní polyedrické a vnější cylindrické. Zároveň se vznikem dermální papily se dělí i buňky podél celého čepu a stávají se základem pro budoucí vazivovou pochvu folikulu (Říhová, s. ). Mezitím se na čepu vytvoří také hrbol (na straně, se kterou svírá s epidermis větší úhel), u některých vlasů se vytvoří nad tímto hrbolem druhý hrbol (chlupy v podpaží) a pod nimi čep vytváří val. Z dolního hrbolu se vyvíjí mazová žláza, z horního hrbolu se vyvíjí apokrinní žláza a val se později stává místem úponu vzpřimovače vlasu (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ; Říhová, s. ). S hrboly se také tvoří základ pro budoucí vlasový kanál naznačující cestu, kterou bude vlas směřovat k povrchu kůže (Říhová, s. ). Ve stadiu čepu s cibulkou rostoucí čep obrůstá dermální papilu. Dolní konec prvotního čepu se stále víc zanořuje do vaziva a jeho dolní konec získává konkávní tvar. Vytváří se vlasová cibulka vlasu, nad vrcholem čepu se tvoří vlasový kanál, po stranách se vytváří folikul vlasu (Říhová, s. ). Jakmile folikul během tohoto vývoje dospěje ke své konečné délce, začne být produkován vlas (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ). Takto vyvinuté vlasy mohou vstoupit do růstového cyklu vlasu. V postnatálním období se už nové folikuly netvoří (Říhová, s. - )... Růstový cyklus vlasu Lidské vlasy nerostou stále jako např. nehet, ale probíhá u nich cyklus zahrnující růst, odumření a vypadnutí vlasu (Peterka, s. ). Lidský vlas se obnovuje až

23 v několikaletém cyklu, který probíhá ve třech fázích (Obr. ): anagenní fázi, katagenní fázi a telogenní fázi (Feřtek, s. ). Obr. Růstový cyklus vlasu probíhající ve třech cyklicky se opakujících fázích: anagenní, katagenní a telogenní fázi (Feřtek, s. ). Proces růstu a výměny vlasu, probíhající v těchto třech fázích, se cyklicky opakuje v každém folikulu (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ). Cyklická výměna vlasů, začínající již v embryonálním vývoji, způsobuje změny v mikrostruktuře folikulu, kořeni vlasu a vlasovém stvolu (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ). U člověka není obnova vlasů závislá na ročním období tak, jako je tomu u zvířat a tento cyklus tedy není synchronizován. Obnova vlasů je pozvolná a nepřetržitá, folikuly se nachází v různých fázích cyklu (Peterka, s. ). Byly však zaznamenány změny v růstovém cyklu vlasu v souvislosti s ročním obdobím. Na podzim (nejvíce v září) se nachází více vlasů v telogenní fázi. Nejvíce anagenních folikulů se vyskytuje v březnu. V srpnu a září ztrácí člověk denně až dvakrát více vlasů než tomu bylo v březnu. Rychlost růstu vlasů kštice však nekolísá v souvislosti s ročním obdobím (Michalíková, s. - ). Bartošová, Jorda, Šťáva () odhadují počet folikulů ve kštici v anagenní fázi na %, v telogenní fázi na - % a v katagenní fázi na, - % z průměrného počtu folikulů (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ). Gaudete () uvádí - % folikulů ve kštici u zdravého člověka v anagenní fázi, - % v telogenní fázi a méně než % v katagenní fázi. Délka anagenní fáze se průměrně pohybuje v rozmezí od let a měsíců do let a měsíců. Katagenní fáze trvá okolo týdnů a telogenní přibližně rok. Tato čísla jsou však velmi variabilní. Trvání jednotlivých fází je závislé nejen od typu vlasu, jeho délky a umístění na těle, ale i od věku jedince, pohlaví, hormonů a různých

24 individuálních faktorů (Gaudete, s. ). Například řasy mají anagenní fázi ( dní) kratší než telogenní fázi ( dní) (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ). Růstový cyklus např. řas trvá - dní. Chloupky po těle rostou - let. U vlasů se nejčastěji odhaduje růstový cyklus na - let, někdy ale i na - let (Gawalowski, s. ). Vlasy rostou rychlostí, -, mm/den, vousy, mm/den, ochlupení v podpaží, mm/den, ochlupení na ohanbí, mm/den a obočí, mm/den (Gaudete, s. ). V průběhu růstového cyklu vlasu probíhá řada procesů, která vede k morfologickým změnám vaskularizace, inervace, pigmentogeneze a změnám okolní tkáně (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ).... Anagenní fáze Anagenní fáze je fází růstovou (Čihák, s. ), která je spojena s aktivitou folikulu. Během této fáze dochází k proliferaci a diferenciaci buněk (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ). Na konci této fáze je proliferace a diferenciace buněk vystřídána zástavou mitotické aktivity matrix (Feřtek, s. ) a zánikem dolních dvou třetin folikulu (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ). Horní segment (přibližně od upevnění vzpřimovače vlasu k povrchu kůže) zůstává téměř beze změn (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ). Folikul v anagenní fáze dosahuje maximální délky a produkuje po nějakou dobu vlas. Po ukončení růstové fáze začíná folikul degenerovat (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ). Anagenní fáze probíhá v několika etapách, zjednodušeně ho můžeme rozdělit na časný a pozdní anagen (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ). V časném anagenu dochází k mitotickému dělení buněk v dolní části folikulu, které začnou obklopovat znovu se vyvíjející dermální papilu (Gaudete, s. ). Dochází k rychlé proliferaci buněk do škáry, dále se mění mitoticky aktivní baze folikulu ve vlasové cibulce a následuje reprodukce vývoje nového vlasu a jeho obalů. Nastává diferenciace buněk jednotlivých vrstev vlasu v matrix obklopující dermální papilu. Nově vytvořený vlas dosahuje až k bazi telogenního vlasu. V pozdním anagenu dosahuje folikul největší délky a roste nový vlas. Nový vlas směřuje podél telogenního stvolu k povrchu epidermis a odsunuje starý vlas, který po určité době vypadává (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. - ). Anagenní vlas (obr. ) obsahuje na rozdíl od telogenního nebo katagenního vlasu sytě pigmentovanou nebo celulárně zrnitou matrix ve vlasové cibulce, tmavou keratogenní zónu nad vlasovou cibulkou a souvislou nebo fragmentovanou dřeň v relativně tlustém stvolu

25 (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. - ; Feřtek, s. ). U šedivého vlasu je matrix kořene průsvitná, celulárně zrnitá a bez zjistitelného pigmentu (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ). Kořen vlasu většinou souvisle obalují epitelové pochvy. Tyto pochvy mohou však částečně chybět nebo být při epilaci deformovány (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ; Feřtek, s. ) Obr. Anagenní vlas: A - zevní epitelová pochva, B - vnitřní epitelová pochva, C - keratogenní zóna, D - matrix (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ).... Katagenní fáze V katagenní fázi neboli fázi involuční dochází k dediferenciaci buněčných elementů a postupné involuci dolní části folikulu (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ; Čihák, s. ). Dochází k zástavě mitotického dělení keratinocytů v matrix, melanocyty ztrácejí schopnost vytvářet pigment. Kořen, kyjovitého tvaru, je tvořen rohovinovými fibrilami. Od vlasové cibulky se odpoutává dermální papila, která zůstává nadále spojena se zbytky dolního segmentu folikulu. Vnitřní epitelová pochva se společně s vlasem posouvá do horních částí folikulu, o něco později zevní epitelová pochva vlasu atrofuje a vytváří kolem kořene vlasu obal. Z tohoto obalu se formuje sloupec několika vrstev buněk, který spolu se sklovitou blankou představuje po určitou dobu dolní segment katagenního folikulu (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ). Dále se zkracuje folikul, v jehož středu se nachází nerostoucí vlas (Feřtek, s. ). Po rozpadu a resorpci sklovité blanky nastává telogenní fáze (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ). Katagenní vlas (obr. ) je charakteristický sytější barvou keratinizovaného kořene než jakou má telogenní vlas a částečně zachovanými epitelovými pochvami (Feřtek, s. ; Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ).

26 Obr. Katagenní vlas: A - průsvitný vlasový stvol bez keratogenní zóny, B - zachovalé epitelové pochvy (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ).... Telogenní fáze Telogenní fáze je označována za fázi klidovou (Gaudete, s. ). Folikul vlasu je krátký (Feřtek, s. ) a jeho spodina končí v úrovni mazové žlázy (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ). Existuje pouze horní třetina folikulu a nerostoucí telogenní vlas (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ). Telogenní vlas je při bazi kartáčovitě roztřepen a obklopen buňkami zaniklé vlasové cibulky, v dolní části stvolu na něj přiléhají stěny folikulu. Pod nerostoucím telogenním vlasem, připraveným k vypadnutí, jsou zachovány zbytky tkání, z nichž se formuje zárodek nového folikulu, čímž se rozvoj folikulu a produkce vlasu opakuje (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. - ). Telogenní vlas (obr. ) má zcela zrohovatělý, kyjovitě rozšířený kořen a tenký průsvitný stvol. Kořen obsahuje zbytky pigmentových zrn. Pokud je dřeň stvolu vytvořena, není pigmentovaná (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ; Feřtek, s. ). Telogenní vlas může být u kořene obklopen zbytky zevní epitelové pochvy (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ). Obr. Telogenní vlas: A - průsvitný stvol (bez keratogenní zóny), B - kyjovitě rozšířený kořen, C - zbytky zevní epitelové pochvy (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ).

27 .. Tvar vlasu Tvar vlasu je jedním z nejvýznamnějších znaků pro rozlišení lidských populací (Beneš, s. ). Tvar vlasu je ovlivněn tvarem folikulu, příčným řezem vlasu a stáčením vlasu kolem vlastní osy. Příčný průřez může být kruhový, oválný, eliptický nebo ledvinovitý (Gawalowski, s. ; Říhová, s. ). Folikuly mohou být rovné či mírně zahnuté u vlasů rovných a vlnitých nebo srpovitě zahnuté u vlasů kudrnatých (Říhová, s. ). Tvar průřezu vlasu můžeme zjistit výpočtem vlasového indexu (stonásobek minimálního průměru vlasového průřezu podělíme maximálním průměrem vlasového průřezu; stonásobek minimálního průměru je vyjádřením v procentech). Index pro rovné nebo zvlněné vlasy je -, pro kudrnaté -. Z toho vyplývá, že čím více se průřez vlasu blíží kruhu, tím je vlas rovnější (Titlbachová, s. ). Podle tvaru se vlasy rozlišují na vlasy lissotrichní, kymotrichní, ulotrichní, fil - fil a spirálové (obr. ) (Čihák, s. ; Titlbachová, s. ). Obr. Tvary vlasů: a) vlasy rovné, b) vlasy zvlněné, c) vlasy kučeravé, d) vlasy kadeřavé, e) zleva doprava: vlasy kudrnaté, rounovité, fil - fil (nahoře) a spirálovité (dole) (Gawalowski, s. ) Vlasy rovné - lissotrichní (capilli lissotrichi) mají kruhový průřez a vyrůstají z rovných vlasových folikulů (Čihák, s. ; Gawalowski, s. ; Říhová, s. ; Titlbachová, s. ). Tyto vlasy mohu být značně dlouhé a žíňovité (tvrdé) nebo hladké (měkké) (Gawalowski, s. ; Titlbachová, s. ). Vlasy lissotrichní

28 nacházíme např. u Mongolů, Eskymáků, Indiánů a někdy u Evropanů (Gawalowski, s. ; Titlbachová, s. ). Někdy můžeme u rovných vlasů pozorovat náznak vln jako přechod ke skupině kymotrichní (Gawalowski, s. ). Kymotrichní vlasy (capilli kymotrichi) zahrnují vlasy vlnité, kučeravé a kadeřavé. Tyto vlasy jsou na průřezu oválné, vyrůstají z rovných vlasových folikulů a mohou dorůstat značné délky (Čihák, s. ; Gawalowski, s. ; Říhová, s. ). Vlnité vlasy jsou mírně zvlněné (zvlněné ve velkých vlnách) a mají tendenci se na volném konci stáčet do naznačených prstenců. Vlasy kučeravé jsou na svém volném konci zakončeny zřetelným prstencem a vlny jsou menší a hlubší. Vlny vlasu tvoří vzájemným ulpíváním vlasů kučery. Za vlasy kadeřavé považujeme vlasy, kdy se jednotlivé kučery oddělují od sebe a přitom se nápadně stáčejí kolem vlastní osy (spirálovité vlny). Vznikne i několik prstenců za sebou (Gawalowski, s. ). Vlasy kymotrichní mají Evropané, Austrálci a obyvatelé přední Asie (Gawalowski, s. ; Titlbachová, s. ). Ulotrichní vlasy (capilli ulotrichi) jsou na průřezu silně oválné až ledvinovité vlasy vyrůstající ze zahnutých vlasových folikulů (Čihák, s. ; Gawalowski, s. ; Titlbachová, s. ). Mezi vlasy ulotrichní řadíme vlasy kudrnaté (typické pro plemeno negroidní a Negrity) (Malina a kol. ) a načechrané vlasy zvané cheveux frisés (u Papuánců a Melanesů), které nejsou ve skutečnosti kudrnaté, ale kadeřavé a rounovitě spletené (Gawalowski, s. ; Říhová, s. ). Podle zploštění průřezu vlasu můžeme tuto skupinu vlasů ještě dále rozdělit na vlasy nakudrnacené a volně nebo těsně kudrnaté. K vlasům ulotrichním bývají někdy řazeny vlasy chomáčkovité jako jsou vlasy fil - fil a vlasy spirálovité (Gawalowski, s. - ), které se vyskytují např. u Papuánců, Křováků, Hotentotů (Titlbachová, s. ). Vlasy typu fil - fil patří mezi exotické formy vlasů. Bývají také označovány jako vlasy pepřovité nebo cívkovité a někdy jsou řazeny do skupiny vlasů ulotrichních. Tyto vlasy mají ledvinovitý průřez a vyrůstají ze srpovitě stočených vlasových folikulů (Čihák, s. ; Gawalowski, s. - ; Titlbachová, s. ). Tento typ vlasů vyrůstá v podobě malých stočených klubíček (Gawalowski, s. ). Spirálovité vlasy (vzpruhovité vlasy) bývají také někdy řazeny mezi vlasy ulotrichní. Mají oválný průřez a srpovitě zahnuté vlasové folikuly (Čihák, s. ; Gawalowski, s. - ; Titlbachová, s. ). Místo dřeně obsahují dutinu, takže mají vzhled jemných dlouhých trubiček (Čihák, s. ). Vlasy vyrůstají v chomáčcích, které jsou stočeny do vyšších šroubovitých útvarů (Gawalowski, s. ).

29 .. Barva vlasu Genetické faktory ovlivňují prostřednictvím refrakce světla, struktury vlasu (obsah vzduchu v kůře vlasu, šířka vlasu, přítomnost dřeně, povrch vlasu), množství pigmentu a dalších vlastností barvu vlasu (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ; Peterka, s. ). Větší obsah vzduchu v dřeni a zdrsnění povrchu vlasu způsobuje světlejší odstín (Gawalowski, s. ). Barvu vlasu mohou ovlivňovat také např. vnější vlivy prostředí působící na vlasy v průběhu života. Při posuzování barvy vlasu je důležité optické působení dopadajícího a odraženého světla. Dopadající světlo se ze - % pohltí, - % se odrazí a malé množství světla projde vlasem. Nejdůležitější je světlo dvojího typu: odražené světlo od povrchu vlasu a odražené světlo od kůry vlasu, ve kterém je uloženo vlasové barvivo. Výsledkem je potom lesk a barva (Peterka, s. ). Individuální rozdíly barvy vlasu však závisí především na množství, charakteru a distribuci pigmentu. Tento pigment vzniká v melanocytech vlasové cibulky nad papilou (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ; Feřtek, s. - ).... Melanocyty Melanocyty vznikají z melanoblastů, které pochází z neurální lišty. Tyto buňky s dendritickými výběžky již během časného embryonálního vývoje migrují do bazální vrstvy epidermis a tvoří zde asi % buněčné populace (Čihák, s. ; Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ; Feřtek, s. ). Těla těchto buněk se nacházejí při bazální membráně a při vlasových váčcích (Čihák, s. ). Melanocyty vlasových folikulů se od melanocytů v kůži, produkujících černý eumelanin, liší tvorbou žlutého pigmentu feomelaninu. Melanocyty folikulů se liší dále produkcí pigmentu. Tato produkce není soustavná jako u melanocytů epidermis, ale probíhá jen v jedné fázi vlasového cyklu (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ). Produkce pigmentu melanosomy se uskutečňuje v anagenní fázi vlasového cyklu a projevuje se přítomností premelanosomů a x (Feřtek, s. ). Jádra melanocytů jsou obklopena mitochondriemi a na povrchy endoplazmatických retikul melanocytů nasedají tmavé částice o velikosti - nm. Z endoplazmatického retikula a Golgiho aparátu melanocytů vznikají melanosomy (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ; Čihák, s. ). Jsou to granula okrouhlého nebo ovoidního tvaru o velikosti asi µm. Nezralé melanosomy se nazývají premelanosomy a jsou dvojího druhu: eumelanosomy produkující černý pigment a feomelanosomy produkující žlutý pigment

30 (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. - ). Melanosomy vznikají souhrou čtyř komponent (proteinů, tyrozinázy, membrán a některých enzymů) a dozrávají ve čtyřech stadiích (přičemž hromadí melanin) - tak se z premelanosomu stává melanosom (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. - ; Feřtek, s. ). Dendritickými výběžky se melanosomy dostávají v různém stadiu melanizace do sousedních keratinocytů, kde jsou melanosomy později odbourávány a v buňkách vlasu tak zůstávají rozptýlena pouze zrna pigmentu. Melanosomy jsou transferovány převážně do keratinocytů kůry a méně do dřeně (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ; Feřtek, s. ). Tento proces bývá označován jako cytokrinní proces a melanocyty takto zásobují asi keratinocytů (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ; Čihák, s. ). Takto transportované melanosomy z melanocytů do keratinocytů, lišící se počtem, velikostí a distribucí v kůře či dřeni, mají vliv na barvu vlasového stvolu (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ; Feřtek, s. ).... Pigment Pigment melanin je ve vodě nerozpustné makromolekulární barvivo. Je to barevná látka složité chemické struktury, skládající se ze dvou částí - barevné části a bílkovinného nosiče. Melanin je syntetizován podle genetického programu z aminokyseliny tyrosinu působením enzymů a dalšími chemickými reakcemi v melanocytech, uložených ve vlasové cibulce nad papilou (Peterka, s. ). Melanocyty obsahují velké množství melaninového barviva ve formě drobných zrn. Pigment je uložen ve formě těchto zrn převážně v korové vrstvě vlasu. Menší množství zrn se může nacházet v dřeni vlasu (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ; Peterka, s. ). Část pigmentu v kutikule obsahují vlasy černochů a Asiatů (Peterka, s. ). Hustota pigmentu může být malá, střední, velká. Někdy může být hustota pigmentu tak velká, že je vlas neprůhledný nebo ve výjimečných případech může pigment chybět (Gaudete, s. ). Depigmentované vlasy se vyskytují např. ve stáří, při albinismu (Klementa, s. ). Velmi variabilní je distribuce pigmentu (Gaudete, s. ). Ta může být po celé délce vlasu stejná nebo nepravidelná, pigment může být umístěn na periferii vlasu, na jedné straně nebo v centrální části stvolu. Pigmentová zrna se mohou shlukovat do uspořádaných proužků, do pravidelných shluků nebo nepravidelně (Gaudete, s. ). Velikost zrn je variabilní a mohou mít kruhový, oválný nebo zaobleně obdélníkový tvar (Feřtek, s. ; Gaudete, s. ).

31 Dřívější studie poukazovaly na to, že barva vlasu závisí na množství pigmentu obsaženého ve vlasu (světlé vlasy obsahovaly menší množství, tmavé vlasy větší množství pigmentu) a že barva vlasu je určena jen jedním barevným pigmentem. To však nevysvětlovalo výskyt jiných vlasových odstínů - plavých, červených, červenohnědých nebo oranžových. Proto se tedy soudilo, že tmavé a světlé vlasy obsahují stejný pigment a vlasy červených odstínů jsou způsobeny červeným barvivem jemně rozptýleným ve vlasovém keratinu (Peterka, s. ). Později za pomoci moderních technik bylo zjištěno, že barva vlasů je podmíněna dvěma pigmenty - eumelaninem a feomelaninem (Feřtek, s. ; Peterka, s. - ). Zkoumáním vlasů s rezavými odstíny byl zjištěn třetí typ barviva - erytromelanin. Pigmentová zrna se od sebe liší velikostí, tvarem a strukturou. Pro výslednou barvu vlasu je důležité jedno z těchto syntetizovaných barviv nebo jejich kombinace (Feřtek, s. ; Peterka, s. ). Eumelanin označovaný jako tmavý melanin, černý pigment či černohnědý pigment má vysokou molekulovou hmotnost a je nerozpustný ve většině rozpouštědel (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ). Jeho zrna mají kulatý tvar o velikosti, - µm. Jsou obsaženy ve velkém množství především v černých vlasech (Feřtek, s. ; Peterka, s. - ). Feomelanin - světlý melanin, žlutý pigment - je žlutočervený nebo oranžový pigment. Barva pigmentu je dána nejen obsahem dusíku, který se vyskytuje i u eumelaninu, ale i obsahem síry (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ). Zrna feomelaninu mají elipsovitý tvar, nepravidelný povrch a jsou velká, -, µm. Feomelanin je ve vlasu charakteristicky uspořádán. Nachází se ve velmi světlých vlasech a jeho kombinací s eumelaninem vznikají tmavší odstíny vlasů (Feřtek, s. ; Peterka, s. ). Erytromelanin (trichosiderin) - červený melanin - se nachází v několika obměnách, nevyskytuje se jako jednotný typ. Červený melanin je feomelanin obsahující ve své struktuře chemicky vázané železo (Peterka, s. ). Velikost zrn odpovídá velikosti tmavého melaninu. Zrna erytromelaninu vytváří shluky, čímž zřejmě vzniká rezavá barva vlasu (Peterka, s. ). Podle množství, velikosti, tvaru, rozložení a stupně melanizace eumelanosomů a feomelanosomů můžeme vlasy rozdělit na vlasy černé, světlé a ryšavé (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ; Feřtek, s. ). Vlasy světlé barvy obsahují velké množství feomelanosomů, které jsou uloženy ve vlasové cibulce a v menších skupinkách v buňkách kůry. Černé vlasy obsahují velké množství eumelanosomů, které jsou uloženy ve vlasové

32 cibulce a kůře vlasu podobně jako u světlých vlasů, ale eumelanosomy jsou větší a produkují více eumelaninu (Feřtek, s. ).... Šedivění vlasů Šedivá či stříbřitá barva vlasů není způsobena žádným typem melaninu, ale snížením až zástavou produkce pigmentu a vznikem a množením bublin vzduchu v kůře rostoucího vlasu (Knobloch, s. ; Peterka, s. ). Počátek a rychlost šedivění jsou závislé na genetických faktorech (McElwee ). Vzduchové bubliny dobře odrážejí světlo a způsobují tzv. totální reflex neboli odraz (Peterka, s. ) a dodávají vlasu stříbřitý vzhled (Fetter, s. ). Šedivění většinou provází stárnutí organismu, ale může být v některých případech způsobeno chorobou či náhlým nervovým otřesem. Počátek a rychlost šedivění se značně liší. U kavkazského plemene dochází k šedivění asi od, +/-, let, u negroidního plemene se průměr pohybuje okolo, +/-, let. Jako předčasné šedivění je definováno šedivění ke konci období dospívání u kavkazského plemene. U negroidního a mongoloidního plemene je za dobu předčasného šedivění považován věk pod let nebo může jít o předčasné šedivění, pokud se ve kštici nachází více než % šedivých vlasů do padesáti let (McElwee ). Nejčastěji se první šedivé vlasy objevují nad uchem a na spánku. Odtud se časem šedivé vlasy rozšíří do dalších míst kštice. Kromě šedivění vlasů dochází i k šedivění chlupů na dalších částech těla. Brzy šediví vousy, několik let po počátku šedivění vlasů se objevují šedé chloupky na hrudi a v ohanbí (McElwee ).. Vlasové rozdíly.. Odlišnosti vlasů mezi populacemi Lidské vlasy jsou velmi variabilní (každý jedinec se liší např. rychlostí růstu vlasu, jeho tvarem, velikostí), ale nabyly znaků, které souvisí s etnickým původem (Říhová, s. ). O třídění lidských plemen se již v. a. století snažili mnozí přírodovědci a filozofové podle tvaru a barvy vlasů (Klementa a kol., s. ). Rozdílná je u plemen i hustota vlasů ve kštici, která souvisí s jejich barvou (McElwee ). Stručně můžeme vyjádřit základní charakteristické znaky vlasů rozdělením do tří plemen: kavkazského (obývajícího Evropu, severní Afriku a západní Asii (Malina a kol.

33 )), negroidního (označujícího souhrnně všechny černošské etnické skupiny (Malina a kol. )) a mongoloidního (obývajícího východní Asii, Severní a Jižní Ameriku (Malina a kol. )) (Fetter, s. - ; Klementa a kol., s. ). V systematice člověka je tvar vlasu jedním z nejvýznamnějších taxonomických znaků, neboť podle tvaru vlasu lze od sebe rozlišit až dvě třetiny lidských populací (Beneš, s. ). V roce francouzský antropolog J. Deniker rozlišoval šest skupin lidstva a plemen podle tvaru vlasů (Fetter, s. ). Spojením dvou znaků - stáčení vlasu kolem vlastní osy (podle tohoto znaku dělil plemena např. Ernst Haeckel) a průřezu vlasu (dělením plemen podle průřezu se zabýval např. Paul Topinard) - vznikly skupiny vlasů, jejichž popis byl zmíněn v kapitole.. Tvar vlasu (Gawalowski, s. ; Říhová, s. ). Podobně rozeznával podle tvaru vlasu lidské populace v roce A. C. Haddon (Fetter, s. - ). Pro třídění plemen má také význam, avšak menší než tvar vlasu, barva vlasu. Podle francouzského antropologa J. Denikera mají lidé žijící na východě Evropy převážně vlasy popelavě plavé. Lidé na severu Evropy mají vlasy světle plavé a u Irů a Skotů často ryšavé. Černé vlasy mají např. populace obývající pobřeží Středozemního moře a severní oblasti Pyrenejského poloostrova, převážně černovlasé jsou populace žijící na západě Evropy (Gawalowski, s. ). Vlasy plemene kavkazského jsou velmi variabilní svým tvarem - můžeme narazit na vlasy rovné, vlnité i kudrnaté. Nejčastěji se však vyskytuje vlas mírně vlnitý až kadeřavý (Klementa a kol., s. ; McElwee ). Na průřezu může být vlas kruhový nebo oválný a je tenčí než vlas plemene mongoloidního (McElwee ). Vlas dorůstající velké délky je barvy světlé až tmavé (Klementa a kol., s. ). Počet vlasů se pohybuje v rozmezí od -. Hustota vlasů se však velmi liší a souvisí s barvou vlasu. Lidé s rezavými odstíny vlasů mají nejnižší počet vlasů, naopak lidé světlovlasí nejvíce (Čihák, s. ; McElwee ). Plemeno negroidní má kadeřavý až kudrnatý vlas (Klementa a kol., s. ; McElwee ). Některé vlasy tvoří spirály, které mají v průměru i cm. Negroidní vlasy jsou velmi tenké a ohebné (Beneš, s. ; Klementa a kol., s. ). Na průřezu je vlas eliptický, ledvinovitý nebo až skoro plochý - připomínající stuhu. Počet vlasů je o něco málo nižší než u plemene europoidního (McElwee ). Barva vlasu je tmavá (Klementa a kol., s. ). Vlasy plemene mongoloidního jsou průměrně silnější a hrubší než vlasy plemene kavkazského a negroidního (Beneš, s. - ; McElwee ). Vlasy jsou tmavé

34 barvy a téměř vždy zcela rovné, výjimečně vlnité (Klementa a kol., s. ; McElwee ). Na svém průřezu je vlas kruhový (Beneš, s. ). Počet vlasových folikulů se odhaduje na, jen velmi vzácně na (McElwee )... Odlišnosti vlasů v populaci Lidské vlasy ve kštici se značně liší i v jedné populaci. Jedním velmi variabilním znakem je šířka vlasu, která ve výzkumu E. Kopalové, zabývající se českou populací, kolísala od µm do µm (Titlbachová, s. ). Šířka vlasu souvisí s hustotou vlasů: tenčí vlasy jsou hustší (Čihák, s. ). Šířka vlasu souvisí nejen s hustotou, ale i s pohlavím. Vlasy jsou u muže většinou silnější než u ženy - průměrná šířka vlasu muže je asi, µm a ženy, µm (Titlbachová, s. ). S pohlavím souvisí i další znaky. V pubertě vlasy dívek nabývají lesku a plnosti. Svým měkkým charakterem se vlasy žen liší od mužských vlasů, které se v období dospívání stávají na pohmat hrubšími. V pubertě rostou ženské vlasy rychleji do délky, u mužů se rychleji vyměňují (Říhová, s. ). Pohlavní rozdíly u dřeňového indexu jsou viditelné většinou až po třetím roce života. Dívky mají dřeňový index nižší než chlapci (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ). U chlapců se také častěji nachází přerušovaná nebo souvislá dřeň než u dívek (Duggins, Trotter, s. ). Pohlaví je z vlasů možno určit průkazem sex-chromatinu v kořínku vlasu (u žen se vyskytuje sex-chromatin v ± %, u muže v ± %), průkazem Y- chromosomu v buňkách vlasového folikulu (Tesař, s. ; Tesař, s. - ) nebo v současné době analýzou DNA z epitelových pochev folikulu (Gaudete, s. ). Tvar, barva, délka a hustota vlasů jsou velmi variabilní a intersexuální znaky se tak smazávají (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. - ). V současné době je většina skupin obyvatelstva typově pomíšena. Většina lidí tak patří k typům smíšeným, proto se v každé populaci objevuje v různém zastoupení několik typů vlasů (Klementa a kol., s. ). U bílého plemene je forma vlasů méně charakteristická, např. u Evropanů můžeme narazit na vlasy lissotrichní, kymotrichní i ulotrichní (Říhová, s. ). Můžeme se tedy setkat i s různými tvary vlasů na jejich průřezu a barvami. S různou škálou barev vlasů v populaci souvisí i jejich hustota. Průměrný počet vlasů se u tmavovlasých lidí pohybuje asi okolo - a u světlovlasých i o jednu třetinu více - až (Čihák, s. ; Titlbachová, s. ).

35 Délka vlasu je u nestříhaných vlasů omezena trváním vlasového cyklu a rychlostí růstu. Životnost vlasu je odhadována na - roky (Čihák, s. ) někdy i na - let (Gawalowski, s. ) a denně naroste o, -, mm (Gaudete, s. ). Vlas tedy může dorůstat délky až cm (McElwee ). Vyskytují se však výjimky, kdy jsou vlasy mnohem delší... Rozdíly vlasů u jednoho jedince Vlasy na hlavě jednoho jedince se od sebe mohou značně lišit. Zatímco se u většiny jedinců šířka vlasů z různých částí hlavy nepatrně liší, u některých jedinců můžeme pozorovat nejrůznější šířky vlasů z různých částí hlavy. Stejně tak se výjimečně vyskytují jedinci, jejichž vlasy jsou zcela uniformní. Vnitřní stavba vlasu, např. šířka dřeně, se liší podobně - může být úplně uniformní, lišit se jen nepatrně či velmi výrazně (Titlbachová, s. ). Nejsilnější vlasy rostou v týlu (Čihák, s. ). Vlasy na vrcholu hlavy (vertex) vypadají více jednotně než na ostatních částech hlavy (Pinkus cit. Trotter, Duggins, s. ). Barva vlasů také není jednotná, neboť všechny vlasy nejsou vystaveny stejnému působení některých vlivů prostředí např. slunečnímu záření (Prokopec, Suchý, Titlbachová, s. ). Sluneční záření (přesněji UV světlo) odbourává melanin a vlasový stvol bledne. Černé a tmavě hnědé vlasy se mohou změnit až na světle hnědé, světle hnědé a blonďaté vlasy mohou být silným slunečním zářením až vyběleny (McElwee ). Pro vyjádření barvy vlasů by se měly vzorníky (např. Fischerova - Sallerova tabulka) přikládat k vlasům ze spodních vrstev vlasů na temeni poblíž vlasového víru (Prokopec, Suchý, Titlbachová, s. ). Světlejší vlasy vyrůstají na spáncích a na temeni hlavy, tmavší pak v týlu (Titlbachová ). Růst vlasů rozdílných barev na různých částech kštice může být také způsoben zřejmě geneticky podmíněným onemocněním zvaným ohraničená heterochromie (Feřtek, s. ).. Věkové změny vlasů Vlasy od intrauterinního vývoje do pozdního věku procházejí různými změnami, jeden stejný folikul vytváří v průběhu života různé typy vlasů (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ).

36 .. Změny vlasů před narozením Prenatální vlasy představuje od poloviny intrauterinního vývoje lanugo. Jednotlivé chloupky od sebe nejprve vyrůstají v pravidelných vzdálenostech, později začnou tvořit skupinky po třech vlasech jako je tomu u původního uložení chlupů za rohovitými šupinami plazů (více v kapitole. Lidské vlasy a chlupy) (Říhová, s. - ). Lanugo je nejmohutněji vyvinuto v. až. měsíci těhotenství a většinou ještě před narozením odpadává do plodové vody (Klementa a kol., s. ). Vypadávání lanuga se nazývá jako první výměna vlasová a jedná se o výměnu hromadnou. Jedná se o jednorázovou výměnu vlasů jako u srsti zvířat, která se u člověka,na rozdíl od zvířat, vyskytuje jen jednou v životě a to právě v prenatálním období. Tato výměna je individuální - liší se začátek i rychlost výměny, ale nejčastěji začíná v. měsíci intrauterinního vývoje v pořadí, v jakém se lanugo u plodu zakládalo. V některých případech nemusí být tato první vlasová výměna ukončena před porodem, ale může končit i mezi. -. měsícem postnatálního života (Říhová, s. ). První výměna u ostatního ochlupení těla je na rozdíl od vlasů ukončena před porodem (Gawalowski, s. ). Přetrvává-li lanugo v době postnatální ještě dlouho po narození, je to výsledek patologických okolností jako je např. zarůstání ložisek alopecia areata, nebo se může lanugo vyskytovat po celý život u geneticky podmíněného syndromu hypertrichosis lanuginosa (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ). Je-li první vlasová výměna rychlá, může být ukončena ještě v době intrauterinního vývoje. Po této výměně vlasů může být lanugo nahrazeno ochlupením sekundárním před porodem a vlasy sekundárního ochlupení pak také představují vlasy prenatální (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ; Gawalowski, s. ; Říhová, s. ). Jedná se o velusový vlas, který je stále ještě jemný a tenký, ale na rozdíl od lanuga často pigmentovaný a dorůstající délky cm (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ; Feřtek, s. ). Tyto vlasy jsou už také méně jednotné než lanugo (Říhová, s. )... Změny vlasů po narození Vlasy mají po narození z počátku růstovou křivku vzestupnou, později sestupnou (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ). První postnatální vlasy mohou být dvojího typu. U novorozence se lanugo a velus objevují v několika variantách. Pokud první vlasová výměna nenastala, nalezneme u

37 novorozence lanugo. V dalším případě se dítě narodí s holou hlavičkou. V této situaci došlo k první vlasové výměně, ale lanugo nebylo nahrazeno vlasem sekundárním (Gawalowski, s. ; Říhová, s. ). Narodí-li se dítě s hustou kšticí, znamená to, že první vlasová výměna byla ukončena a primární vlas byl nahrazen vlasem sekundárním. Velká hustota vlasů však neznamená, že se jedná o vlas sekundární, může se jednat o dobře vyvinuté lanugo, které není na rozdíl od vlasu sekundárního pigmentované (Říhová, s. ). Nejčastěji se děti rodí s tenkými, řídkými, málo pigmentovanými vlasy, které ještě více zřídnou a teprve poté dorostou. V tomto případě první vlasová výměna stále probíhá a všechny primární vlasy nebyly nahrazeny vlasem sekundárním (Gawalowski, s. ; Říhová, s. ). Vzhled vlasů se ustálí během prvního roku života. Během druhého až třetího roku dítěte dochází k druhé vlasové výměně, kdy se vyměňuje tenký velusový vlas za vlas intermediální, který je silnější a dobře pigmentovaný (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ; Feřtek, s. ). Nejedná se o výměnu hromadnou, jako tomu bylo u první výměny vlasové, ale o výměnu postupnou, kdy se vlasy vyměňují jednotlivě a roztroušeně. Tento typ výměny přetrvává od této doby po celý život člověka (Říhová, s. ). V tomto období může změna barvy a tvaru vlasu nastat velmi rychle. Intermediální vlas je dobře vyvinutý sekundární vlas, který se k svému konečnému vzhledu dostává velmi pomalu současně s vyspíváním dítěte (Gawalowski, s. ; Říhová, s. ). Mnoho dětí má ve svém mládí světlé vlnité či kudrnaté vlasy, které během několika dalších let ztmavnou, a zvlnění se může ztrácet. Na počátku puberty dochází k výrazným změnám u ochlupení, které řadíme mezi sekundární pohlavní znaky, ovšem na vlasech puberta tak výrazné změny, jako např. u ochlupení v podpaží a ohanbí, nevyvolává (Říhová, s. - ). Intermediální vlas je vyměněn a nahrazen vlasem terminálním, který je relativně dlouhý a sytě pigmentován (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ). Tato vlasová výměna může probíhat nenápadně nebo může být velmi nápadná (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ). Vlasy terminální se změní barvou i tvarem a od předešlých vlasů intermediálních se mohou výrazně lišit (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ; Feřtek, s. ). Období dospívání se projevuje více na vlasech dívčích než chlapeckých (Gawalowski, s. ). Dívčí vlasy se prodlužují, protože rostou rychleji do délky, jsou lesklejší, zvlnění je výraznější. Ke změně barvy vlasu ze světlé na tmavší (světlé vlasy se mohou změnit až na hnědé) dochází i před pubertou, ale v souvislosti s ovariální funkcí je změna nápadnější a probíhá rychleji. Od mužských vlasů se liší ženské vlasy svým měkkým

38 charakterem a pro své změny patří ženské vlasy k sekundárním pohlavním znakům. V pubertě se vlasy chlapců nemění příliš délkově ani barevně, ale rychleji se vyměňují a na pohmat jsou hrubší (Gawalowski, s. - ; Říhová, s. ). Po pubertě vlasy chlapců většinou zase mírně zjemní (Gawalowski, s. ). V tomto období se začíná také měnit hranice mezi kšticí a čelem. Do této doby byla hranice shodná pro chlapce i dívky, v pubertě nebo po ní začíná tato hranice u chlapců ustupovat na obou stranách čela a vytváří se tzv. kouty nad čelem (Gawalowski, s. - ; Říhová, s. ). Pubertou vlasy žen získávají, tím je myšlen jejich růst do délky a celkový charakter ženských vlasů. Kštice chlapců pubertou naopak ztrácí, tím je myšlen hlavně výpad vlasů v oblasti budoucích koutů nad čelem. Tyto změny jsou dány působením pohlavních hormonů na kštici (Říhová, s. ). Kromě změn, které postihují šířku, barvu a tvar vlasu, dochází většinou i ke změnám fyzikálních vlastností jako je tažnost, pružnost a pevnost (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ). Po pubertě nastává období klidné tvorby vlasů (Říhová, s. ). Při přechodu zralého věku do stáří nastávají změny hlavně ve vlasech. U vlasů se vyskytuje s přibývajícím věkem retrográdní vývoj, což znamená, že vlasy rostou pomaleji, jsou tenčí a ztrácejí pigment (Feřtek, s. ). Vlasy jsou postiženy těmito změnami dříve než ostatní ochlupení. Při snižování růstové kapacity folikulů dochází k růstu stále ještě dlouhých, ale tenčích vlasů často bez pigmentu nad čelem a na temeni hlavy. Tato růstová kapacita folikulů se u mužů snižuje dříve než u žen. Folikuly terminálních vlasů se mohou zkracovat a stávat méně produktivními (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ). Od narození s přibývajícím věkem klesá i počet folikulů v kůži. Ve stáří jsou tedy vlasy tenčí, ubývá jich, je omezen jejich růst do délky a jejich výraznou změnou je šedivění (Gawalowski, s. ). Barva vlasů je závislá na věku. S přibývajícím věkem jedinců v české populaci ubývá světlých vlasů, protože tmavnou. Tmavých vlasů přibývá a výskyt střední barvy vlasů zůstává přibližně stejný. To znamená, že tmavé vlasy se mezi - rokem vyskytují velmi málo, s přibývajícím věkem jejich množství stoupá, opačně je tomu u světlých vlasů (Titlbachová, s. - ).

39 . Znaky rozlišované při hodnocení vlasů.. Šířka vlasu Šířka vlasu v populaci je velmi variabilní a pohybuje se přibližně mezi - µm, ale mohou být nalezeny i vlasy tenčí či širší. Vlas má podobu válce, který je po celé své délce většinou stejně široký (Titlbachová, s. - ), ztenčuje se teprve až u špičky vlasu (Čihák, s. ). Šířka vlasu se v průběhu života mění. U dětí jsou vlasy tenčí než v dospělosti. U dětí do prvního roku života se vyskytují nejtenčí vlasy (Titlbachová, s. ). Během prvních tří let života šířka vlasu velmi rychle roste a růst vlasu do šířky je téměř jednotný (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ; Trotter, Duggins, s. - ). Je to vysvětleno výměnou stávajícího ochlupení za ochlupení nové a silnější: lanugo je vyměněno za velusový vlas a ten za vlas intermediální (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ; Říhová, s - ; Trotter, Duggins, s. ). V dalších letech se šířka vlasu zvětšuje o něco pomaleji a růst do šířky je méně uniformní, než tomu bylo do tří let po narození (Trotter, Duggins, s. - ). V období puberty jsou vlasy silnější, ale kvalita vlasů se nijak výrazně v období dospívání nemění. Vlasy sice jsou silnější než v dětství, ale k této přeměně dochází postupně během let. Jde o pomalé dozrávání vlasů společně s jedincem (Říhová, s. ). Zhruba po. roku života jedince zůstává šířka vlasu téměř konstantní (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. )... Šířka dřeně Dřeň vlasu je úzká a její šířka nepřesahuje u člověka / celé šířky vlasu oproti dřeni srsti savců (Knobloch, s. ; Prokopec, Suchý, Titlbachová, s. ; Titlbachová, s. ). Dřeň se může ve vlasech vyskytovat v několika podobách: celistvá, přerušovaná, ostrůvkovitá nebo může úplně chybět (obr. ) (Gawalowski, s. ; Prokopec, Suchý, Titlbachová, s. ).

40 Obr. Typy dřeně. U lidského vlasu může dřeň chybět (A), být celistvá (B), přerušovaná (C) nebo ostrůvkovitá (D) (Gaudete, s. ). V tenkých vlasech může být dřeň pouze naznačená nebo úplně chybět. V takovém případě je vlas tvořen pouze kůru a kutikulou (Titlbachová, s. ). Dřen úplně chybí u lanuga (Říhová, s. ). U terminálních vlasů se vyskytuje dřeň většinou přerušovaná nebo celistvá (Bartošová, Jorda, Šťáva, s. ). Ve vyšším věku může dřeň z vlasů i vymizet (Knobloch, s. ). Šířky dřeně přibývá společně s šířkou vlasu (Gawalowski, s. )... Dřeňový index Dřeňový index se vypočte dělením šířky dřeně maximální šířkou vlasu (Eliášová, osobní sdělení). Tento poměr dřeně k šířce vlasu není stálý, ale značně kolísá a není stálý ani u vlasů téhož jedince. Průměrně je poměr dřeně k šířce vlasu : (Knobloch, s. ; Tesař, s. ; Tesař, s. ).

41 . Praktická část.. Materiál a metody praktické části... Materiál V této práci byly použity vzorky vlasů z Brněnské růstové studie. Brněnská růstová studie vznikla v roce na katedře sociálního lékařství LF UJEP (Bouchalová, s. ) a probíhala let (- ) (Bouchalová, s. ). Do této longitudinální studie, probíhající od narození do let dítěte, bylo začleněno studium celkové nemocnosti jedince, spotřeba zdravotnických služeb, sledování sociálního vývoje rodin a jejich struktury, dokumentace prenatálního a natálního období jedince. Dále bylo zavedeno měření rozměrů těla, šetření kostního věku a některých biochemických hodnot. Byly sledovány také výchovné praxe rodin, školní prospěch a další (Bouchalová, s. ). Materiál pro tuto studii představují vzorky vlasů brněnských dětí (Bouchalová, s. ). Jedinci jiných etnických skupin byli z Brněnské růstové studie vyřazeni (Bouchalová, s. ). Nábor jedinců do studie probíhal tři roky a to od.. do.. a jako výchozí počet jedinců (dětí) se uvádí počet. Všech jedinců však neabsolvovalo po narození dalších výzkumných prohlídek a jedinců ukončilo spolupráci s katedrou sociálního lékařství LF UJEP ještě před dovršením let (Bouchalová, s. ). V osobním rozhovoru sdělila doc. MUDr. Marie Bouchalová, CSc. (Čuta, osobní sdělení), že všem těmto jedincům byly stříhány vlasy od narození do let vyškoleným zdravotním personálem, který se po celou dobu výzkumu neměnil, a vzorky vlasů byly tedy odebírány stále stejnými zaměstnanci. Od narození do jednoho roku života byly vlasy jedincům stříhány pětkrát a to při narození, ve,, a měsících. Po prvním roce života až do osmnácti let byly vlasy stříhány v půlročních intervalech. Jedinci tak byli vyšetřováni v pravidelných intervalech. Protože nebylo technicky zajistitelné, aby vyšetření probíhalo v určitém věku (nebo měsíci) přesně v datu narozenin, byly stanoveny kolem data intervaly. V prvním roce života jedince, kdy byly termíny vyšetření po třech měsících, byl interval ± dní. Pro všechna ostatní vyšetření probíhající po půl roce byl stanoven interval ± dní (Bouchalová, s. ). Dodržování těchto termínů považuje doc. MUDr. Bouchalová,

42 CSc. za uspokojující a uvádí, že většina dětí se dostavovala ve zmíněných intervalech (Bouchalová, s. ). Do studie nebyly ustříhávány prameny vlasů, které byly barvené. Kompletní sada vzorků jednoho jedince tak obsahovala vzorků pramenů vlasů. Ve většině případů však sady vzorků nebyly kompletní. Jedincům byl stříhán pramen vlasů o délce přibližně cm, pokud to délka vlasů dovolovala. U krátkovlasých jedinců pak byly stříhány prameny vlasů kratší. Nebylo známo, z které části hlavy byly vlasy odebírány, ani zda byly vlasy stříhány z jedné nebo více částí kštice. Doc. MUDr. Bouchalová, CSc. uvedla, že není známo o jakou část vlasu se jednalo, zda distální či proximální (Čuta, osobní sdělení). Doc. MUDr. Bouchalová, CSc. dále sdělila, že prameny vlasů byly po ustřihnutí zabaleny do průhledných sáčků a připevněny svorkami k podkladovému papíru (Čuta, osobní sdělení). Zdálo se, že sáčky vlasů z. let byly původně k podkladovému papíru přilepeny a až v pozdějších letech připevněny svorkami. Prameny vlasů byly původně ustřihávány kvůli zkoumání barvy prof. MUDr. RNDr. Milanem Dokládalem, CSc., ke zkoumání barvy vlasu však nikdy nedošlo, jak bylo sděleno Doc. MUDr. Bouchalovou, CSc. (Čuta, osobní sdělení). Sáčky byly tedy zřejmě poprvé otevřeny a vlasy poprvé použity až v roce mnou a Nikol Pavlasovou. Jak už jsem uvedla, ne všechny sady vzorků vlasů jedinců byly kompletní. Často chyběly vzorky vlasů ustřižených při narození, protože se děti narodily bez vlasů. Proto byly vybrány složky jedinců, v nichž chyběly nanejvýš dva vzorky pramenů vlasů. Tyto vybrané složky byly rozděleny podle pohlaví a z nich bylo poté pomocí funkce náhodné číslo v programu Microsoft Excel (Microsoft Corporation ) náhodně vybráno jedinců ženského pohlaví a jedinců mužského pohlaví. Z výchozího počtu jedinců () bylo tedy celkem vybráno jedinců. Kdyby byla u každého jedince sada vzorků pramenů vlasů kompletní ( vzorků), bylo by použito vzorků vlasů ( vzorků ženských a vzorků mužských). Sady však nebyly kompletní: ženských vzorků vlasů chybělo a mužských. Celkem bylo tedy použito vzorků vlasů. Na vzorcích byla měřena šířka vlasu a šířka dřeně, z nichž byl počítán dřeňový index. Dále byla určována barva, distribuce pigmentu a typ dřeně podle axiální struktury. Těmto znakům jsem se věnovala na náhodně vybraných patnácti jedincích z již dříve náhodně vybraných jedinců. Podíl na zpracování vzorků vlasů měla také studentka antropologie Nikol Pavlasová, která se věnovala vzorkům dalších patnácti jedinců. Po zpracování vzorků jsme si část svých výsledků vyměnily, neboť já se v této práci zaměřuji na metrické

43 znaky a Nikol Pavlasová se ve své bakalářské práci s názvem Longitudinální studie postnatálních změn lidských vlasů: kvalitativní znaky.... Metody V praktické části bakalářské práce jsem se věnovala vyhodnocení údajů, získaných po zpracování vzorků vlasů jedinců, se zaměřením na tyto znaky: šířka vlasu, šířka dřeně, dřeňový index.... Příprava dočasných preparátů Pozorování vzorků vlasů v mikroskopu a jejich snímání předcházelo vytvoření dočasných preparátů. Z každého balíčku, ve kterém byly prameny vlasů uloženy, bylo náhodně vybráno nebo vlasů podle toho, kolik vlasů každý pramen obsahoval. Z pramene vlasů, který byl tvořen malým počtem vlasů, bylo odebráno pouze vlasů kvůli zachování vzorků vlasů z tohoto balíčku. Jako médium byl při mikroskopování použit glycerol.... Mikroskopování a snímání vzorků, určení barvy Po celé délce ustřiženého úseku vlasu byly v mikroskopu pozorovány a do tabulky zapsány tyto znaky: distribuce pigmentu a typ dřeně podle axiální struktury. Pro šířku vlasu a dřeně byl vybrán z dočasných preparátů ten vlas, který měl nejlépe vyvinutou dřeň. Mohlo se však stát, že z náhodně vybraných nebo vlasů ani jeden neobsahoval dřeň. V takovém případě byl z těchto nebo vlasů vybrán vlas nejširší. Poté byly tyto vzorky vlasů nasnímány pomocí programu NIS-Elements (Instruments Company, Nikon Corporation) a uloženy jako bitmapové obrázky JPEG. Ke každému nafocenému vlasu bylo v programu NIS-Elements (Instruments Company, Nikon Corporation) přidáno měřítko. Při zvětšení x bylo toto měřítko dlouhé µm. Tohoto zvětšení a měřítka se používalo vždy u vlasů odstřižených brzy po narození a u tenčích vlasů ustřižených ve. a. měsíci. U silnějších vlasů z. a. měsíce a u všech starších vlasů bylo použito zvětšení x, při kterém bylo měřítko dlouhé µm. Barva vlasu byla posuzována na prameni vlasů dle barevného vzorníku CMYK Basic Uncoated (DTP STUDIO s.r.o. ) a zapisována do tabulky v podobě číselných hodnot RGB (zkratka z anglických názvů Red, Green, Blue), což je jedna z metod pro míchání barev.

44 ... Hodnocení snímků... Šířka vlasu V programu SigmaScan Pro (ADkom s.r.o. ) byla z nasnímaných vzorků vlasů pomocí měřítka naměřena na pěti místech kolmo k délce vlasu jeho šířka (obr. ). Z těchto pěti naměřených šířek vlasu byl poté vypočítán jejich průměr a zapsán do tabulky vytvořené v programu Microsoft Excel (Microsoft Corporation ). Obr. Ukázka pěti měření šířky vlasu na nasnímaném úseku vlasu.... Šířka dřeně V programu SigmaScan Pro (ADkom s.r.o. ) byla měřena také šířka dřeně. Pokud to typ dřeně umožňoval, byla šířka dřeně měřena také na pěti místech (obr. ) a vypočítán průměr. Šířka dřeně byla měřena v nejširších místech dřeně kolmo k délce vlasu a výsledky byly opět zapsány do tabulky v programu Microsoft Excel (Microsoft Corporation ). Obr. Ukázka pěti měření šířky dřeně na nasnímaném úseku vlasu

45 ... Dřeňový index Z šířky vlasu a šířky dřeně byl vypočítán dřeňový index (DI). Přestože se dřeňový index vypočítá dělením šířky dřeně maximální šířkou vlasu (Eliášová, osobní sdělení), použila jsem v této práci pro výpočet dřeňového indexu tento vzorec: DI = průměrná / průměrná Tento vzorec pro výpočet dřeňového indexu jsme se rozhodla použít, protože nebylo určeno, z které části vlasu byly vzorky vlasů ustřiženy. Vzhledem k tomu, že nebylo uvedeno, o jakou část vlasu se jedná, nemůžeme si být jisti tím, že nejširší naměřená hodnota na vlasech je maximální šířkou vlasu. Šířka dřeně byla v ustřiženém úseku vlasu velmi variabilní a v původním vzorci nebylo určeno, zda má být maximální šířkou vlasu dělena maximální šířka dřeně. Proto jsem ve vzorci použila průměrnou šířku dřeně. Ve výsledcích práce byly vypočítány průměrné hodnoty dřeňového indexu (průměrný dřeňový index byl vypočítán ze všech hodnot a poté bez nulových hodnot). Tyto průměrné hodnoty byly porovnány s hodnotou dřeňového indexu uváděnou v literaturách.... Sjednocení získaných hodnot Všechny naměřené hodnoty (šířka dřeně, šířka vlasu) a vypočtené hodnoty (průměrná šířka vlasu, průměrná šířka dřeně a dřeňový index) jsem sjednotila do společné tabulky v programu Microsoft Excel (Microsoft Corporation ) (obr. ). Jedinec Věk Pohlaví Měření-šířka vlasu Měření-šířka dřeně Ø šířka vlasu Ø šířka dřeně DI Obr. Ukázka jednotlivých skupin v tabulce programu Microsoft Excel (Microsoft Corporation ). V tabulce bylo zapsáno všech jedinců. U každého jedince byl zapsán věk, ve kterém docházelo k ustřižení pramenů vlasů (přesněji popsáno v kapitole... Materiál). Dále bylo u každého jedince uvedeno pohlaví ( - muž, - žena). U každého věku bylo zapsáno pět naměřených hodnot šířky vlasu (Měření - šířka vlasu) a pět naměřených hodnot šířky dřeně (Měření - šířka dřeně). Dále byly u každého věku zapsány vypočtené hodnoty: průměrná šířka vlasu (v Obr. označeno takto: Ø šířka vlasu, celá tabulka vypočtených hodnot v kapitole. Přílohy - Tab., Tab. ), průměrná šířka dřeně (v Obr. označeno: Ø šířka dřeně, celá tabulka vypočtených průměrných hodnot v kapitole. Přílohy - Tab., Tab. ) a dřeňový index (DI, všechny vypočtené hodnoty dřeňového

46 indexu v kapitole. Přílohy - Tab., Tab. ). Ve výpočtech průměrné šířky vlasu a průměrné šířky dřeně se užívá průměrů aritemtických. Pokud ve složce jedince chyběl vzorek vlasů, byly do tabulky zapsány pouze tyto údaje: číslo jedince, pohlaví a věk, ve kterém měl být pramen vlasu odstřižen.... Grafy a statistické testy Pro zobrazení výsledků měření vzorků vlasů a výsledků dřeňového indexu v grafech a pro statistické testy jsem použila program Statistica. (StatSoft, Inc. ). Pro věkové změny šířky vlasů byly vytvořeny tyto grafy: - krabicový graf rozložení hodnot šířky vlasu od narození do let společný pro všechny muže (Šířka vlasu Obr. ) - krabicový graf rozložení hodnot šířky vlasu od narození do let společný pro všechny ženy (Šířka vlasu Obr. ) - graf věkových změn šířky vlasu pro jednotlivé muže a jednotlivé ženy, celkem grafů, znázorňujících věkové změny šířky vlasu každého jedince od narození do let (. Přílohy Obr. ) - graf věkových změn šířky vlasu s polynomiální křivkou. řádu pro každého jedince, celkem grafů, znázorňujících věkové změny šířky vlasu každého jedince od narození do let (. Přílohy Obr. ) - graf věkových změn šířky vlasu všech mužů, ve kterém byla longitudinální data proložena polynomiální křivkou. řádu (Šířka vlasu Obr. ) - graf věkových změn šířky vlasu všech žen, ve kterém byla longitudinální data proložena polynomiální křivkou. řádu (Šířka vlasu Obr. ) Pro věkové změny šířky dřeně byly vytvořeny tyto grafy: - krabicový graf rozložení hodnot šířky dřeně od narození do let společný pro všechny muže (Šířka dřeně Obr. ) - krabicový graf rozložení hodnot šířky dřeně od narození do let společný pro všechny ženy (Šířka dřeně Obr. ) - graf věkových změn šířky dřeně pro jednotlivé muže a jednotlivé ženy, celkem grafů, znázorňujících věkové změny šířky dřeně každého jedince od narození do let (. Přílohy Obr. )

47 - graf věkových změn šířky dřeně s polynomiální křivkou. řádu pro každého jedince, celkem grafů, znázorňujících věkové změny šířky dřeně každého jedince od narození do let (. Přílohy Obr. ) - graf věkových změn šířky dřeně všech mužů, ve kterém byla longitudinální data proložena polynomiální křivkou. řádu (Šířka dřeně Obr. ) - graf věkových změn šířky dřeně všech žen, ve kterém byla longitudinální data proložena polynomiální křivkou. řádu (Šířka dřeně Obr. ) Pro věkové změny dřeňového indexu byly vytvořeny tyto grafy: - krabicový graf rozložení hodnot dřeňového indexu od narození do let společný pro všechny muže bez nulových hodnot (Dřeňový index Obr. ) - krabicový graf rozložení hodnot dřeňového indexu od narození do let společný pro všechny ženy bez nulových hodnot (Dřeňový index Obr. ) - graf věkových změn dřeňového indexu pro jednotlivé muže a jednotlivé ženy, celkem grafů, znázorňujících věkové změny dřeňového indexu každého jedince od narození do let (. Přílohy Obr. ) - graf věkových změn dřeňového indexu s polynomiální křivkou. řádu pro každého jedince, celkem grafů, znázorňujících věkové změny dřeňového indexu každého jedince od narození do let (. Přílohy Obr. ) - graf věkových změn dřeňového indexu všech mužů, ve kterém byla longitudinální data proložena polynomiální křivkou. řádu; vytvořeno bez nulových hodnot (Dřeňový index Obr. ) - graf věkových změn dřeňového indexu všech žen, ve kterém byla longitudinální data proložena polynomiální křivkou. řádu; vytvořeno bez nulových hodnot (Dřeňový index Obr. ) Pro grafy věkových změn rozložení hodnot všech žen a mužů jsem použila D grafy - krabicové grafy z více proměnných. Středním bodem každé krabice byl medián, dále byly v grafu zaznamenány kvantily % - %, rozsah neodlehlých hodnot a odlehlé hodnoty. Graf také obsahoval křivku polynomiálního proložení. řádu. U dřeňového indexu byly vytvořeny grafy bez nulových hodnot, protože chceme získat graf dřeňového indexu a ne graf přítomnosti dřeně. Pro grafy věkových změn sledovaných znaků každého jednotlivce od narození do let jsem použila D grafy - spojnicové grafy (profily případů) z více proměnných.

48 Pro grafy věkových změn jednotlivců jsem použila D grafy - bodové grafy. V programu Statistica. (StatSoft, Inc. ) byl vypočítán polynom. řádu (ve tvaru y = a + bx + cx + dx + ex, kde x byl příslušný věk jedince a písmena a, b, c, d, e koeficienty polynomu), protože nejlépe hodnotám odpovídalo polynomiální proložení. řádu. Longitudinální data byla poté proložena touto polynomiální křivkou. řádu. Dále jsem v programu Statistica. (StatSoft, Inc. ) vytvořila tyto grafy: - bodový graf závislosti šířky vlasu a šířky dřeně společný pro muže i ženy, kteří tvoří dvě kategorie (. muži,. ženy) barevně odlišené (Závislost šířky vlasu a šířky dřeně Obr. ) - bodový graf závislosti šířky vlasu a šířky dřeně společný pro muže a ženy, kteří tvoří opět dvě kategorie barevně odlišené. Z tohoto grafu však byly odstraněny případy, kdy se u vlasu nevyskytovala dřen (Závislost šířky vlasu a šířky dřeně Obr. ) Pro výpočet korelace mezi šířkou vlasu a šířkou dřeně byla použita neparametrická korelace programu Statistica (StatSoft, Inc. ). Byly počítány pořadové korelace podle Spearmana, neboť se jednalo o data spojitá (nenormální) pro muže, ženy a každý věk zvlášť. Získané hodnoty byly zapsány do tabulky v programu Microsoft Excel (Microsoft Corporation ). Z grafů věkových změn sledovaných znaků proložených polynomiální křivkou všech mužů a z grafů věkových změn sledovaných znaků proložených polynomiální křivkou všech žen byly použity křivky polynomiálního proložení a pomocí programu Statistica (StatSoft, Inc. ) a Malování (Microsoft Corporation ) vytvořeny tyto grafy: - graf obsahující dvě křivky polynomiálního proložení. řádu: polynomiální křivku šířky vlasu mužů a polynomiální křivku šířky vlasu žen, které zaznamenávají věkové změny šířky vlasu od narození do let (Šířka dřeně Obr. ) - graf obsahující dvě křivky polynomiálního proložení. řádu: polynomiální křivku šířky dřeně mužů a polynomiální křivku šířky dřeně žen, které zaznamenávají věkové změny šířky dřeně od narození do let (Šířka dřeně Obr. ) - graf obsahující dvě křivky polynomiálního proložení. řádu: polynomiální křivku šířky dřeně mužů a polynomiální křivku šířky dřeně žen, které

49 křivka. zaznamenávají věkové změny šířky dřeně od narození do let (Šířka dřeně Obr. ), z tohoto grafu však byly vyřazeny vlasy, ve kterých se nevyskytovala dřeň - graf obsahující dvě křivky polynomiálního proložení. řádu: polynomiální křivku dřeňového indexu mužů a polynomiální křivku dřeňového indexu žen, které zaznamenávají věkové změny šířky dřeňového indexu od narození do let (Dřeňový index Obr. ) - graf obsahující dvě křivky polynomiálního proložení. řádu: polynomiální křivku dřeňového indexu mužů a polynomiální křivku dřeňového indexu žen, které zaznamenávají věkové změny šířky dřeňového indexu od narození do let, z tohoto grafu byly vyřazeny nulové hodnoty dřeňového indexu (Dřeňový index Obr. ) V dalších kapitolách budu pro polynomiální křivku. řádu používat výraz růstová... Kontrolní měření Kontrolní měření šířky vlasu a šířky dřeně nasnímaného úseku vlasu probíhala následovně. V programu Microsoft Excel (Microsoft Corporation ) byli do jednoho sloupce zapsáni všichni jedinci mužského pohlaví společně s věkem, ve kterém byl pramen vlasů odstřižen (př. -,,,, atd.). Do druhého sloupce byli úplně stejně jako jedinci mužského pohlaví zapsáni jedinci ženského pohlaví. Každý sloupec tak obsahoval čísel vzorků ( jedinců x vzorků vlasů). Poté bylo pomocí funkce náhodné číslo vybráno z každého sloupce náhodně čísel vzorků pro šířku vlasu. Celkem bylo náhodně vybráno čísel vzorků pro šířku vlasu. Dále bylo náhodně vybráno dalších čísel vzorků vlasů pro kontrolní měření šířky dřeně. Pokud funkce náhodné číslo vybrala číslo vzorku vlasu, které ve složce jedince chybělo, bylo touto funkcí vybráno číslo vzorku nové. Náhodně vybraných vzorků vlasů pro šířku vlasu a dalších vzorků vlasů pro šířku dřeně bylo znovu přeměřeno v programu SigmaScan Pro (ADkom s.r.o. ). Šířka vlasu byla opět měřena na místech nasnímaného úseku vlasu kolmo k délce vlasu. Šířka dřeně byla také, pokud to typ dřeně dovoloval, měřena na místech nasnímaného úseku vlasu. Naměřené hodnoty byly zapsány do tabulky a byl vypočítán průměr. Z původně naměřených šířek vlasu a dřeně a naměřených kontrolních vzorků šířky vlasu a dřeně byla vypočítána hodnota D = d - d, kde d je původní zprůměrňovaná

50 hodnota pěti měření a d je zprůměrovaná hodnota pěti kontrolních měření (Králík, osobní sdělení). Dále byly použity tyto výpočty, z nichž byly do tabulky zapsány a vyhodnoceny výsledky kontrolního měření:. technická chyba měření (anglicky Technical error of measurement, TEM): TEM = D N Kde: D - suma rozdílů měření šířky (vlasu, dřeně) umocněných na druhou N - počet měření (Lewis ).. relativní technická chyba měření (anglicky Relative technical error of measurement, relative TEM): relative TEM TEM = VAV Kde: TEM - technická chyba měření vyjádřená v procentech VAV - průměrná hodnota proměnné (Perini, Oliveira, Ornellas, s. ).. Koeficient spolehlivosti (anglicky The coefficient of reliability, R): Kde: R ( TEM ) ( ) SD = TEM - technická chyba měření SD - směrodatná odchylka (Lewis ).

51 .. Výsledky... Kontrolní měření Po dosazení hodnot, získaných z prvního měření a kontrolního měření nasnímaného stejného úseku vlasu, do vzorců, byly získány tyto výsledky:. technická chyba měření (anglicky Technical error of measurement, TEM) činila: - u šířky vlasu mužů, µm - u šířky vlasu žen, µm - u šířky dřeně mužů, µm - u šířky dřeně žen, µm -. relativní technická chyba měření (anglicky Relative technical error of measurement, relative TEM) dosáhla: - u šířky vlasu mužů,% - u šířky vlasu žen,% - u šířky dřeně mužů,% - u šířky dřeně žen,%. Koeficient spolehlivosti (anglicky The coefficient of reliability, R) byl: - u šířky vlasu mužů, - u šířky vlasu žen, - u šířky dřeně mužů, - u šířky dřeně žen, Větší rozdíly mezi původním měřením a kontrolním měřením byly vždy u dřeně, neboť šířka dřeně se v nasnímaném úseku vlasu velmi lišila. Menší rozdíly mezi měřeními byly u šířky vlasu. Vypočtené výsledky ukazují, že chyba v měření nasnímaných úseků vzorků vlasů byla malá. Koeficient reliability neklesal ani u šířky dřeně pod %.

52 ... Šířka vlasu Šířka vlasu všech jedinců se v každém roce života měnila. Z grafů jednotlivců (. Přílohy Obr., Obr. ) je patrné, že šířka vlasu každého jedince od narození do let neměla lineární průběh a velmi kolísala v průběhu všech měření. I přes kolísání šířky vlasu každého jedince v každém roce, je zvětšující se šířka vlasu po narození viditelná. Z grafu (Obr. ) můžeme vidět v jakém rozmezí se pohybovaly hodnoty šířek vlasu mužů v každém věku. Vidíme, že v každém věku se šířky vlasu mužů velmi lišily, ovšem i z tohoto grafu (nejen podle mediánů) je viditelný rychlý růst šířky vlasu mužů v prvních letech života a mírný růst šířky vlasu mužů v dalších letech. Protože hodnoty šířek vlasu mužů velmi kolísaly v každém zaznamenaném věku (. Přílohy Obr. ), bylo vhodnější vytvořit graf, ve kterém by byla longitudinální data proložena růstovou křivkou. Krabicov ý graf šířky v lasu v šech mužů od narození do let,,,,,,,,,,,,,,,,,,,, věk (roky ) Medián %-% Rozsah neodleh. Odlehlé Obr. Krabicový graf (z více proměnných) rozložení hodnot šířky vlasu pro všechny muže od narození do let. V grafu (Obr. ) obsahujícího hodnoty průměrných hodnot šířky vlasů všech mužů v každém věku, které byly proloženy růstovou křivkou, můžeme vidět věkové změny šířky vlasu mužů. Křivka v grafu vytváří dva vrcholy růstu. Šířka vlasu se rychle zvětšovala od narození do let. Od tohoto věku se šířka vlasu zvětšuje mnohem pomaleji (asi do let). V letech nastává změna v růstu šířky vlasu, která se začíná mírně zvětšovat, oproti období mezi. až. rokem života mužů. Přibližně v době dospívání chlapců (od. roku života) nabývají vlasy na šířce až do. let ještě více, než tomu bylo mezi. a. rokem

53 života chlapců. Růstová křivka nabývá maxima okolo µm v. letech chlapců. Od. roku chlapců začíná šířka vlasu mírně klesat. Jak už jsem zmínila, koeficienty růstové křivky jsou vypočítány tak, aby součet druhých mocnin odchylek původních hodnot od získaného polynomu byl minimální. V bodových grafech jednotlivců (. Přílohy Obr. ), v nichž byly hodnoty šířek vlasu od narození do let proloženy růstovou křivkou, můžeme právě proto pozorovat odchylky od výše popsaných věkových změn šířky vlasu všech mužů. U některých jedinců se nevyskytovaly křivky s dvěmi vrcholy růstu, ale pouze s jedním ( případů z ), kdy se šířka po rychlém růstu po narození zvětšovala plynule. Ve případech z se šířka vlasu stále zvětšovala. Ve případech z nebyl příliš patrný růst vlasu do šířky v období dospívání (puberty), který je u jiných chlapců na první pohled výrazný. V případě z se šířka vlasu v období dospívání zmenšovala. Graf šířky vlasu mužů proložený růstovou křivkou Obr. Bodový graf věkových změn šířky vlasu všech mužů od narození do let, ve kterém byla longitudinální data proložena růstovou křivkou. V krabicovém grafu (z více proměnných) rozložení hodnot šířky vlasu pro všechny ženy od narození do let (Obr. ) vidíme, že rozsahy hodnot šířky vlasu jsou velmi variabilní. Stejně jako u mužů z tohoto grafu můžeme vypozorovat rychlý růst šířky vlasu po narození, poté plynulejší růst šířky vlasu v dalších letech. U žen je v tomto grafu lépe viditelný pokles šířky vlasu asi po. roce života. Stejně jako tomu bylo u mužů, i u žen bylo přijatelnější vytvořit graf, ve kterém by byly hodnoty šířek vlasu žen proloženy růstovou křivkou.

54 Krabicov ý graf šířky v lasu v šech žen od narození do let,,,,,,,,,,,,,,,,,,,, věk (roky ) Medián %-% Rozsah neodleh. Odlehlé Obr. Krabicový graf (z více proměnných) rozložení hodnot šířky vlasu pro všechny ženy od narození do let. Bodový graf věkových změn šířky vlasu všech žen od narození do let, ve kterém byla data proložena růstovou křivkou (Obr. ), je opět se dvěmi vrcholy růstu, i když tyto vrcholy nejsou tak výrazné v porovnání s muži. Šířka vlasu žen se rychle zvětšovala asi do let, do let se už šířka vlasu zvětšovala o něco pomaleji. Po. roce života se šířka vlasů žen příliš neměnila a růst šířky byl velmi pomalý a plynulý. V. roce života, zřejmě s ohlašujícím se příchodem puberty, šířka vlasu narůstá více než tomu bylo mezi. -. rokem života dívek. Vrcholu dosahuje růstová křivka v letech. Po. roce se šířka vlasu snižuje. Ne u všech žen se však vyskytovaly tyto růstové křivky se dvěmi vrcholy růstu, což je viditelné u bodových grafů věkových změn šířky vlasu pro jednotlivé ženy, kde jsou hodnoty šířky vlasu proloženy růstovou (. Přílohy Obr. ). U některých žen nebyly tyto vrcholy téměř patrné a křivky vytvářely spíše jeden vrchol, šířka vlasu se zvětšovala stále plynule až na rychlé zvětšování šířky vlasu po narození a snižování hodnot šířky vlasu po. roce. Toto se vyskytovalo v případech z. V jednom případě z se šířka vlasu nezačala po. roce života snižovat.

55 Graf šířky vlasu žen proložený růstovou křivkou Obr. Bodový graf věkových změn šířky vlasu všech žen od narození do let, ve kterém byla longitudinální data proložena růstovou křivkou. U mužů i žen jsou věkové změny šířky vlasu od narození do let velmi podobné, obě křivky mají dva vrcholy růstu - první vrchol po rychlém růstu šířky vlasu po narození a druhý vrchol v období dospívání. U chlapců trval rychlý růst šířky vlasu do let života, u dívek pouze do let života. U mužů i žen poté šířka vlasu rostla plynule, u mužů i dívek se v. roce života šířka vlasu začala zvětšovat více, než tomu bylo v předchozím období. U chlapců je tento růst vlasu do šířky výraznější po. roce života. Jak u mužů, tak i u žen se šířka vlasu po. roce snižuje. Liší se však hodnoty šířky vlasu, což je viditelné na grafu věkových změn šířky vlasu všech mužů a žen, ve kterém jsou šířky vlasu mužů a žen znázorněny růstovou křivkou (Obr. ). Z grafů vyplývá, že vlasy mužů jsou širší než vlasy žen, výrazně širší jsou vlasy mužů ve dvou vrcholech- po rychlém růstu po narození a v období dospívání.

56 Obr. Graf věkových změn šířky vlasu všech mužů a žen, ve kterém jsou šířky vlasu mužů a žen znázorněny růstovou křivkou.... Šířka dřeně Šířka dřeně všech jedinců, stejně jako šířka vlasu, neměla lineární průběh a různě kolísala v každém věku (viditelné v grafech jednotlivců. Přílohy Obr., Obr. ). Přestože šířka dřeně velmi kolísala, je na grafu každého jedince viditelné, že se šířka dřeně v průběhu let zvětšovala. V krabicovém grafu rozložení hodnot šířky dřeně od narození do let, který je společný pro všechny muže (Obr. ) si můžeme všimnout kolísání hodnot šířky dřeně a také rozsahů hodnot šířky dřeně v každém věku, které jsou v každém věku velmi odlišné. Při pohledu na tento graf, i přes kolísání hodnot a odlišných rozsahů těchto hodnot, můžeme předpokládat, že se šířka dřeně od narození do let zvětšovala. Po narození zřejmě rychleji, zhruba od. roku života pomaleji. Kvůli rozdílným rozsahům hodnot šířky dřeně byl vytvořen graf, stejně jako pro hodnoty šířky vlasu, ve kterém byla všechny data proložena růstovou křivkou.

57 Krabicový graf šířky dřeně všech můžů od narození do let,,,,,,,,,,,,,,,,,,,, věk (roky ) Medián %-% Rozsah neodleh. Odlehlé Obr. Krabicový graf rozložení hodnot šířky dřeně od narození do let společný pro všechny muže. Z bodového grafu věkových změn šířky dřeně všech mužů od narození do let (Obr. ), ve kterém jsou longitudinální data proložena růstovou křivkou, vidíme, že růstová křivka je se dvěmi vrcholy růstu. Šířka dřeně nejrychleji rostla asi do. roku života. Od třetího roku života se růstová křivka sice nemění, ale dá se předpokládat, že se šířka dřeně mírně zvětšovala až do. roku chlapců. Od tohoto roku se začíná šířka dřeně viditelně zvětšovat, více než tomu bylo v období mezi. a. rokem. Šířka dřeně se zvětšuje až do. roku. U některých jedinců se však tento průběh nevyskytuje, což je viditelné na bodových grafech věkových změn šířky dřeně s růstovou křivkou pro každého jedince (. Přílohy Obr. ). V případech z se vyskytovala křivka pouze s jedním vrcholem růstu, šířka vlasu po. roce života rostla plynuleji a není patrný rychlejší růst šířky dřeně po. roce života. U případů z se šířka vlasu zhruba po. roce chlapců začala snižovat. V jednom případě došlo k výraznému poklesu šířky dřeně v období dospívání, to však bylo způsobeno vlasy, které neobsahovaly dřeň. Po odstranění těchto vzorků vlasů bez dřeně by byla růstová křivka pravděpodobně se dvěmi vrcholy růstu.

58 Graf šířky dřeně mužů proložený růstovou křivkou Obr. Bodový graf věkových změn šířky dřeně všech mužů od narození do let, ve kterém jsou longitudinální data proložena růstovou křivkou. V krabicovém grafu (z více proměnných) rozložení hodnot šířky dřeně pro všechny ženy od narození do let (Obr. ) vidíme, že rozsahy hodnot šířky dřeně jsou opět velmi variabilní. Z tohoto grafu je opět patrný růst šířky dřeně od narození do let. Pro lepší znázornění byl vytvořen graf, ve kterém byly hodnoty šířky dřeně všech žen proloženy růstovou křivkou. Krabicov ý graf šířky dřeně v šech žen od narození do let,,,,,,,,,,,,,,,,,,,, věk (roky ) Medián %-% Rozsah neodleh. Odlehlé Obr. Krabicový graf rozložení hodnot šířky dřeně od narození do let společný pro všechny ženy.

59 V bodovém grafu věkových změn šířky dřeně všech žen (Obr. ), ve kterém jsou hodnoty šířky dřeně proloženy křivkou, je růstová křivka s jedním vrcholem růstu. Šířka vlasu se téměř plynule zvětšuje od narození do let. Od narození do let je tento růst dřeně do šířky větší než po. roce života dívek. V grafech věkových změn šířky dřeně s růstovou křivkou (. Přílohy Obr. ) pro jednotlivé ženy si lze všimnout opět rozdílů od společné růstové křivky (Obr. ). V jednom případě z se vyskytovala dvouvrcholová růstová křivka s maximem prvního vrcholu ve třech letech a s maximem druhého vrcholu ve letech. V některých případech je růst dřeně do šířky od narození do let výraznější. U jednoho jedince se dřeň ve vlasech nevyskytovala od narození do let vůbec. U jednoho jedince se dřeň ve vlasu od narození do let objevila pouze jednou a to v letech. Ve případech z se zhruba po. roku života dívek šířka dřeně snižovala. Graf šířky dřeně žen proložený růstovou křivkou Obr.. Bodový graf věkových změn šířky dřeně všech žen, ve kterém jsou longitudinální data proložena růstovou křivkou. U mužů i žen se růstové křivky lišily (Obr. ). Muži měli křivku dvojitě esovitě zakřivenou, ženy měly křivku zakřivenou jen jednou. Zatímco u mužů se šířka dřeně nejvíce zvětšovala do let, u žen se šířka zvětšovala výrazněji do let. U mužů se po. roce šířka vlasů začala zvětšovat výrazněji, než tomu bylo mezi. -. rokem, u dívek byl po. roce růst dřeně do šířky pomalejší a období dospívání se neprojevovalo tak výrazně

60 jako u mužů. Růstový graf (Obr. ) vpravo zahrnuje pouze případy, které měli nenulovou hodnotu šířky dřeně, tj. pouze vlasy které obsahovaly dřeň. U mužů i přesto přetrvává křivka dvojitě zahnutá, u žen je zakřivená pouze jednou. U mužů i žen se pouze v obou případech zvedly počáteční šířky dřeně (u mužů z necelých µm na µm a u žen z µm na µm). Z obou grafů je vidět, že dřeň byla od narození do let širší u mužů. Obr. Spojnicové grafy obsahující dvě růstové křivky: růstovou křivku šířky dřeně mužů a růstovou křivku šířky dřeně žen, které zaznamenávají věkové změny šířky dřeně od narození do let. Křivky v grafu vlevo byly vypočítány ze všech hodnot šířky dřeně. Křivky v grafu vpravo byly vypočítány pouze ze vzorků vlasů, které obsahovaly dřeň.... Závislost šířky vlasu a šířky dřeně Po naměření hodnot šířek vlasu a šířek dřeně vyvstala otázka, zda šířka vlasu souvisí s šířkou dřeně a pokud ano, tak jak. Z obou bodový grafů závislosti šířky vlasu a šířky dřeně (Obr., Obr. ) je vidět, že šířka vlasu a šířka dřeně jsou na sobě závislé. U mužů i u žen s rostoucí šířkou vlasu rostě šířka dřeně. Pro ověření byla spočítána pořadová korelace dle Spearmana pro každý věk mužů, pro každý věk žen, pro muže a pro ženy. Přestože výsledky Spearmanovy korelace pro každý věk byly u mužů i žen z větší poloviny statisticky nevýznamné (Tab. ), výsledky Spearmanovy korelace byly pro všechny muže a pro všechny ženy (Tab. ) statisticky významné. Šířka vlasu tedy závisí na šířce dřeně tak, že s rostoucí šířkou vlasu roste i šířka dřeně.

61 Graf závislosti šířky vlasu a šířky dřeně mužů a žen - muži ženy Obr. Bodový graf závislosti šířky vlasu a šířky dřeně. Tento graf je společný pro muže i ženy, kteří tvoří dvě kategorie (. muži,. ženy) barevně odlišené. Do tohoto grafu byly zaznamenány všechny hodnoty šířek vlasu a šířek dřeně. Graf závislosti šířky vlasu a šířky dřeně mužů a žen - s výjimkou vlasů neobsahujících dřeň - muži ženy Obr. Bodový graf závislosti šířky vlasu a šířky dřeně. Tento graf je společný pro muže i ženy, kteří tvoří dvě kategorie (. muži,. ženy) barevně odlišené. Do tohoto grafu byly zaznamenány pouze hodnoty těch vlasů, které obsahovaly dřeň.

62 Muži Ženy věk N Spearman R p-hodnota N Spearman R p-hodnota,,,,,,,,,,,,,,,,, -,,,,,,,,, -,,,,, -,,,, -,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,, -,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,, Tab. Výsledky Spearmanovy korelace pro každý věk zvlášť u mužů a žen. Červeně označené výsledky jsou pozitivně statisticky významné výsledky. N - počet, Spearman R - Spearmanův koeficient, p-hodnota - pravděpodobnost platnosti nulové hypotézy nezávislosti obou proměnných (šířky vlasu a šířky dřeně).

63 N Muži Spearman R p-hodnota N Ženy Spearman R p-hodnota,,,, Tab. Výsledky Spearmanovy korelace pro každé pohlaví zvlášť. Červeně jsou označeny výsledky pozitivně statisticky významné. N - počet, Spearman R - Spearmanův koeficient, p-hodnota - pravděpodobnost platnosti nulové hypotézy nezávislosti obou proměnných (šířky vlasu a šířky dřeně).... Dřeňový index Dřeňový index všech jedinců se stejně jako u šířky vlasu nebo šířky dřeně v každém roce života lišil. Změny dřeňového indexu neměly lineární průběh, jeho hodnoty v každém věku kolísaly (spojnicové grafy jednotlivců. Přílohy Obr., Obr. ). Z krabicového grafu rozložení hodnot dřeňového indexu od narození do let (Obr. ), který je společný pro všechny muže, opět vidíme rozsahy hodnot dřeňového indexu. Stejně jako u šířky vlasu a šířky dřeně byl i u dřeňového indexu vytvořen graf, ve kterém byly hodnoty dřeňového indexu proloženy růstovou křivkou., Krabicový graf dřeňového indexu mužů bez nulových hodnot,,,,,,,,,,,,,,, Medián %-% Rozsah neodleh. Odlehlé Obr. Krabicový graf rozložení hodnot dřeňového indexu od narození do let společný pro všechny muže bez nulových hodnot.

64 V bodovém grafu věkových změn dřeňového indexu všech mužů (Obr. ), ve kterém jsou longitudinální data proložena růstovou křivkou, je vidět, že růstová křivka je odlišná než u šířky vlasu a dřeně mužů. Hodnoty dřeňového indexu mužů klesají do let. Od do let se hodnoty dřeňového indexu příliš nemění. Po. roce hodnota dřeňového indexu opět stoupá. V bodových grafech věkových změn dřeňového indexu s růstovou křivkou (. Přílohy Obr. ) pro jednotlivé muže se opět vyskytují odlišnosti od růstové křivky společné pro všechny muže. V případech z je růstová křivka s jedním vrcholem růstu. Ve případech z je růstová křivka dvouvrcholová, ale směrem dolů., Graf dřeňového indexu mužů proložený růstovou křivkou,,,,,,,, Obr. Bodový graf věkových změn dřeňového indexu všech mužů, ve kterém jsou longitudinální data proložena růstovou křivkou. Graf byl vytvořen bez nulových hodnot. V krabicovém grafu (z více proměnných) rozložení hodnot dřeňového indexu pro všechny ženy od narození do let (Obr. ) opět vidíme, jak se hodnoty dřeňového indexu měnily nejen od narození do let ale také mezi sebou. Pro lepší vyhodnocení věkových změn byl opět vytvořen graf, v němž byly hodnoty dřeňového indexu žen proloženy růstovou křivkou.

65 , Krabicový graf dřeňového indexu žen bez nulových hodnot,,,,,,,,,,,,,,, Medián %-% Rozsah neodleh. Odlehlé Obr. Krabicový graf rozložení hodnot dřeňového indexu od narození do let společný pro všechny ženy, bez nulových hodnot. Růstová křivka, která je proložena hodnotami dřeňového indexu žen v bodovém grafu věkových změn dřeňového indexu (Obr. ), má podobný průběh jako růstová křivka dřeňového indexu mužů. Hodnoty dřeňového indexu od narození do let klesají. Od let do let se příliš nemění. Od. do. roku ovšem hodnoty dřeňového indexu mírně rostou a po. roce opět mírně klesají. V. roce hodnoty dřeňového indexu opět rostou. V případech z měly ženy (v grafech jednotlivců) odlišné růstové křivky., Graf dřeňového indexu žen proložený růstovou křivkou,,,,,,,, Obr.. Bodový graf věkových změn dřeňového indexu všech žen, ve kterém jsou longitudinální data proložena růstovou křivkou. Graf byl vytvořen bez nulových hodnot.

66 Pro srovnání byly vytvořeny dva grafy. Růstové křivky mužů a žen znázorněné v levém grafu, který byl vytvořen ze všech hodnot dřeňového indexu (Obr. ), nebyly stejné. U mužů je růstová křivka se dvěmi vrcholy růstu, u žen pouze s jedním vrcholem růstu. U mužů hodnoty dřeňového indexu prudce rostly, u žen mírně klesaly. Hodnoty dřeňového indexu mužů rostly do let, u žen do - let. Od - let se hodnoty dřeňového indexu žen prudce neměnily, u mužů nastalo (po mírných změnách v hodnotách dřeňového index mezi. -. rokem) v letech klesání hodnot dřeňového indexu a od. roku zvyšování hodnot dřeňového indexu. Ve spojnicovém grafu vpravo (Obr. ), po odstranění nulových hodnot dřeňového indexu, vidíme změny ve tvaru růstové křivky. U mužů i žen se zvýšily počáteční hodnoty dřeňového indexu, po narození hodnoty dřeňového indexu klesaly u mužů i žen, u mužů klesaly, poté se příliš neměnily až do let a poté se začaly hodnoty dřeňového indexu zvyšovat. U žen klesaly hodnoty dřeňového indexu po narození do let, do let se hodnoty příliš neměnily, poté rostly do let. Po. roku hodnoty dřeňového indexu žen opět mírně klesaly až do. let, kdy se hodnoty opět začaly zvyšovat. Z obou grafů je vidět, že hodnoty dřeňového indexu mužů jsou vyšší než hodnoty dřeňového indexu žen. Obr. Spojnicové grafy obsahující dvě růstové křivky: růstovou křivku dřeňového indexu mužů a růstovou křivku dřeňového indexu žen, které zaznamenávají věkové změny šířky dřeně od narození do let. Křivky v grafu vlevo byly vypočítány ze všech hodnot dřeňového indexu. Křivky v grafu vpravo byly vypočítány pouze ze vzorků vlasů, které obsahovaly dřeň, tedy bez nulových hodnot dřeňového indexu. Poměr dřeně k šířce vlasu je průměrně :, což je, (Knobloch, s. ; Tesař, s. ; Tesař, s. ). Průměrný dřeňový index všech jedinců, získaný ze

67 všech hodnot, byl, a byl nižší než uváděný poměr :. Pokud byly vyřazeny nulové hodnoty dřeňového indexu, byl průměrný dřeňový index,, což je vyšší hodnota než uváděný poměr :.

68 .. Diskuze... Šířka vlasu Říhová (, s. ) uváděla, že těsně před narozením nebo po narození se lanugo vymění za vlas sekundární (velusový vlas), který je silnější než lanugo (o tom jak se u novorozence vyskytuje lanugo a velusový vlas více v kapitole.. Věkové změny po narození). Bartošová, Jorda, Šťáva (, s. ) uváděli, že se tento velusový vlas vyměňuje během druhého až třetího roku za vlas intermediální, který je oproti vlasu velusovému širší. Tomuto názoru by odpovídaly i výsledky této bakalářské práce. U chlapců do tří let šířka vlasu rychle rostla, což by ukazovalo na výměnu nanejvýš tří typů vlasů poměrně v krátké době- lanuga, velusového vlasu a vlasu intermediálního. U děvčat probíhaly tyto výměny nejrychleji do let. Od této doby se šířka vlasu nijak výrazně neměnila. K podobným výsledkům přišli i Trotterová, Duggins (, s. - ). Další zlom nastal až na počátku puberty. Na počátku puberty je totiž dle Bartošové, Jordy, Šťávy (, s. ) vlas intermediální vyměněn za vlas terminální. Tento vlas je opět silnější než vlas intermediální (Říhová, s. ). Říhová (, s. ) také uvádí, že mužské vlasy jsou v pubertě na pohmat hrubší, dalo by se tedy předpokládat, že u chlapců jsou v pubertě terminální vlasy širší než u dívek. To by mohlo odpovídat našim výsledkům, protože vlas začal výrazněji růst do šířky u chlapců ve letech a u dívek v letech. Vzhledem k tomu, že puberta u chlapců začíná kolem. roku a u dívek kolem roku (Nováková, s. ) můžeme předpokládat, že v této době docházelo již k výměně intermediálního vlasu na terminální nebo vlivem pohlavních hormonů působících na kštici k růstu vlasu intermediálního do šířky. Při pohledu na růstovou křivku, která je proložena hodnotami šířek vlasu, je vidět, že šířka vlasu roste již od. roku u dívek a. roku u chlapců více, než tomu bylo v období mezi. -. rokem u chlapců a v období mezi. -. rokem u dívek. Mnohem výraznější je však tento růst o něco málo později, což by odpovídalo období puberty a tento růst vlasu do šířky přetrvává až do let u dívek i chlapců. U chlapců se na vlasech puberta projevovala výrazněji než u dívek. Bartošová, Jorda, Šťáva (, s. ) tvrdí, že šířka vlasu zůstává po. roku života jedince téměř konstantní. S tímto tvrzením se výsledky práce neshodují (vysvětlení výše). Gawalowski (, s. ) tvrdí, že po pubertě vlasy chlapců opět zjemní. Pokud je tímto myšlen pokles šířky vlasu, u chlapců by to odpovídalo našim výsledkům, neboť po. roce docházelo ke

69 snižování šířky vlasu. Po pubertě by ovšem zjemnily i vlasy dívek, protože i u nich byl pozorován pokles šířky vlasu po. roce. Růst šířky vlasu jedinců od narození do let nebyl lineární, ale hodnoty šířek dřeně kolísaly. Toto kolísání mohlo být dáno náhodným výběrem vlasů ze sáčku. Přestože byly vybírány vlasy, ve kterých byla dřeň, nebo vlasy nejsilnější, pokud dřeň neobsahovaly, nemusely vybrané vzorky vlasů být z celého pramene ustřižených vlasů nejsilnější. Během zpracování materiálu jsem měla možnost přesvědčit se, že vlasy v každém sáčku byly velmi variabilní svou šířkou. Vybírání vlasů s dření ještě však nemuselo znamenat, že vlasy bez dřeně nemusí být v daném sáčku silnější. Ve všech případech ovšem vlasy s dření silnější byly, ale mohlo se stát, že v celém pramenu mohl být vlas bez dřeně silnější. Šířka vlasu mohla být také ovlivněna místem hlavy, odkud byly vlasy stříhány. Pinkus ( cit. Trotter, Duggins, s. - ) uvedl, že vlasy jsou jednotnější na vrcholu hlavy. V Brněnské růstové studii nebylo uvedeno, z které části hlavy byly vlasy stříhány. Pokud byly tedy vzorky vlasů odebírány vždy z různých částí hlavy, mohla být šířka vlasu ovlivněna i tímto. Šířka vlasu mohla být také ovlivněna částí vlasu. Doc. MUDr. Marie Bouchalová, CSc. sdělila, že není známo, z které části vlasu byly pořizovány vzorky, zda proximální či distální části. To je velmi důležité, neboť vlasy se směrem ke špičce vlasu ztenčují (Prokopec, Suchý, Titlbachová, s. ). U novorozenců a krátkovlasých jedinců, jejichž vlasy byly zakončeny špičkou, pak byla nasnímána nejproximálnější část vzorku. Šířka vlasu však mohla být ovlivněna mnoha dalšími faktory. Věkové změny byly vyvozeny z grafů, v nichž byly hodnoty šířky vlasu proloženy růstovou křivkou. U každého jednotlivce se však tato křivka lišila a tím byla ovlivněna celková křivka, tím mohly být věkové změny zkresleny. V porovnání s literaturou a studií však tyto věkové změny souhlasily, předpokládám tedy, že mohla být zkreslena například pouze intenzita zvětšování vlasu do šířky. Zajímavé by mohlo být působení ročních období na vlasy. Pokud by se šířka vlasu měnila podobně v průběhu ročních období, mohlo by být kolísání šířek vlasu vysvětleno například tímto. Dále by se mohlo zjistit, zda vlasy jedinců, kteří se narodili s tenčími vlasy, mají tenčí vlasy až do let a zda jedinci se širšími vlasy mají širší vlasy v porovnání s ostatními až do let.

70 ... Šířka dřeně Několik autorů, např. Knobloch (, s. ) uvádí, že šířka dřeně nepřesahuje u člověka / celé šířky vlasu. Při pohledu do tabulek (Tab., Tab., Tab., Tab. ) je viditelné, že dřeň / celé šířky vlasu nepřesáhla. Dřeň podle Říhové (, s. ) chybí u lanuga a podle Titlbachové (, s. ) dřeň v tenkých vlasech chybí nebo může být pouze naznačena. Z tabulek (Tab., Tab. ) můžu toto potvrdit, protože od narození do čtvrt roku se u mužů dřeň téměř nevyskytovala (vlasy ustřižené nedlouho po narození dřeň neobsahovaly u mužů vůbec). Ve vlasech dívek ustřižených nedlouho po narození se dřeň nevyskytovala vůbec, až na jednu výjimku se nevyskytovala ani ve čtvrt roku a až na případy se dřen nevyskytovala u dívek ani v půl roce života. Gawalowski (, s. ) uvedl, že šířka dřeně roste s šířkou vlasu. Toto bylo z výsledků pořadové korelace podle Spearmana potvrzeno (Obr., Obr., Tab. ). Dále také Bartošová, Jorda, Šťáva (, s. ) uvádějí, že se dřeň v terminálních vlasech vyskytuje. To až na některé výjimky odpovídá našim výsledkům. Nepřítomnost dřeně ve vzorcích vlasů ve věku, kdy se dřeň vlasu v letech předtím již vyskytovala, může být zapříčiněna například náhodným výběrem vlasů ze sáčku. Ze sáčku bylo vybíráno - vlasů (více v kapitole... Příprava dočasných preparátů) a mohlo se stát, že ani jeden z těchto náhodně vybraných vlasů neobsahoval dřeň. Dřeň se vyskytuje v několika podobách: celiství, přerušovaná, ostrůvkovitá nebo může chybět (Prokopec, Suchý, Titlbachová, s. ). Mohlo se tedy také stát, že v náhodně vybraných vlasech byla dřeň například ostrůvkovitá, ale v ustřiženém úseku vlasu (asi - cm) se dřeň zrovna nevyskytovala. Rozdíly v šířce dřeně (mezi kontrolami, během nichž byly stříhány vlasy) mohly být zapříčiněny nestejnou šířkou dřeně (... Šířka dřeně Obr. ). Šířka dřeně byla sice měřena v nejširších místech, ale na daném ustřiženém vzorku vlasu mohla být dřeň slabší. Mohlo to být také způsobeno výběrem vlasu ze sáčku, v sáčku se mohl vyskytovat vlas s ještě silnější dření. Naměření vysokých hodnot dřeně mohlo být také způsobeno nepřesností měření. Přestože koeficient reliability neklesal pod %, mohla být dřeň v původním měření a zároveň i v kontrolním měření stejného vzorku nadhodnocena nebo podhodnocena. Mohlo to být způsobeno např. nepřesnou hranicí dřeně u dřeně nevyplněné vzduchem, ale mediem. Věkové změny šířky dřeně byly vytvořeny z grafů, ve kterých byly hodnoty šířky dřeně proloženy růstovou křivkou a věkové změny mohly být podobně jako u šířky vlasu (... Šířka vlasu) mírně zkresleny. Růstová křivka šířky dřeně se změnila po odstranění

71 vzorků vlasů bez dřeně (Obr. ). Změnily se hodnoty, jimiž byla růstová křivka proložena a zmenšily se tak například mezipohlavní rozdíly.... Dřeňový index Tesař (, s. ) uvádí, že poměr šířky dřeně k šířce vlasu není stálý a průměrně je dřeňový index :. U stálosti poměru šířky dřeně k šířce vlasu sice není uvedeno, zda je myšlena nestálost v průběhu života nebo nestálost na jednom vlasu. Obojí bych mohla však z výsledků a hodnot šířek vlasu a dřeně potvrdit. Dřeňový index se měnil v průběhu života, neboť se vypočítá dělením šířky dřeně maximální šířkou vlasu (Eliášová, osobní sdělení) a šířka vlasu i šířka dřeně se v průběhu života měnily. Dřeňový index se může měnit i na jednom vlasu, protože šířka dřeně byla velmi variabilní. Poměr šířky dřeně a vlasu (:) je hodnotou průměrnou, proto můžeme soudit, že se vyskytovali i jedinci s dřeňovým indexem větším než :. Vyšší hodnoty dřeňového indexu, pokud dřeňový index opravdu nebyl vyšší než :, mohly být způsobeny špatným naměřením šířky dřeně (více v kapitole... Šířka dřeně). Mohlo to být způsobeno výskytem silnější dřeně v daném úseku vzorku vlasu. Toto všechno může souviset s náhodným výběrem vlasů ze sáčku (vzorku) a s celkově malým počtem zpracovaných jedinců. Věkové změny dřeňového indexu byly stejně jako u šířky vlasu a dřeně odvozeny z růstových grafů. Tyto věkové změny mohly být opět ovlivněny odlišnými věkovými změnami jednotlivců. Pro grafy dřeňového indexu byly použity pouze nenulové hodnoty, aby růstové křivky nebyly ovlivněny nepřítomností dřeně ve vlasu. Nulové hodnoty dřeňového indexu by velmi zkreslovaly růstové křivky mužů a žen. Průměrná vypočtená ze všech hodnot byla statisticky významně nižší a průměrná vypočtená bez nulových hodnot byla vyšší než hodnota uváděná jinými autory. Vybírané vlasy někdy nemusely obsahovat dřeň, proto se vyskytovaly častěji nulové hodnoty dřeňového indexu než by měly, proto je důležitější průměrná vypočtená bez nulových hodnot. Tato průměrná hodnota byla vyšší než jinými autory uváděná hodnota a mohlo to být zapříčiněno opět výběrem vlasů ze vzorku a celkově malým počtem jedinců ve studii.

72 . Závěr. Teoretická část bakalářské práce byla zpracována metodou literární rešerše dle odborné literatury tak, jak vyplývalo ze zadání práce.. Byly navrženy metody pro zpracování materiálu, kterým byly vzorky vlasů z Brněnské růstové studie. Dle navržených metod byly zpracovány vzorky vlasů jedinců. Poté byl navržen postup vyhodnocení získaných výsledků, z kterých byly vyhodnoceny věkové změny vlasů se zaměřením na tyto znaky: šířka vlasu, šířka dřeně, dřeňový index.. Z výsledků práce bylo zjištěno, že: - šířka vlasu se u mužů i žen měnila od narození do let, věk tedy má vliv na šířku vlasu. Věkové změny šířky vlasu mužů byly tyto: šířka vlasu se rychle zvětšovala do let života, poté se šířka vlasu měnila pomaleji a od let nastal druhý výraznější růst vlasu do šířky, který byl ukončen v letech, kdy se šířka vlasu začala mírně snižovat. U žen se šířka vlasu měnila podobně: rychlý růst po narození trval do let života dívek, poté byl růst vlasu do šířky pomalejší a od let došlo k druhému výraznějšímu zvětšování šířky vlasu. Od let dívek se šířka vlasu stejně jako u chlapců snižovala. - šířka dřeně souvisí s šířkou vlasu a tím se šířka vlasu mění v průběhu života jedinců. U mužů byly věkové změny šířky dřeně tyto: dvě výrazná zvětšování šířky dřeně (od narození do let a od let do let) byla proložena jedním pomalejším růstem dřeně do šířky. U žen se šířka dřeně zvětšovala velmi plynule, o něco málo výraznější byl tento růst od narození do let. - dřeňový index se také měnil v průběhu života jedinců. U mužů hodnoty dřeňového indexu po narození do let klesaly. Od této doby do let se příliš neměnily a po. roce opět rostla. U žen hodnoty dřeňového indexu také klesaly do let. Od do let se hodnoty dřeňového indexu příliš neměnily, ale od let do let dřeňový index rostl. Od. let hodnoty dřeňového indexu mírně klesaly a po. roce opět rostly.

73 . V diskuzi byly výsledky práce srovnány s údaji z odborné literatury. Zjištěné trendy ve většině případů odpovídaly údajům uváděným jinými autory u jiných populací.

74 . O autorovi Pavlína Ingrová se narodila. prosince v Kyjově. Po základní škole nastoupila roku na všeobecné Gymnázium, Elgartova, v Brně, které v roce ukončila maturitní zkouškou. V tomtéž roce byla přijata ke studiu na Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Antropologii se rozhodla studovat kvůli zájmu o kriminalistiku, biologii člověka a jeho evoluční vývoj. K výběru tématu této bakalářské práce ji vedl zájem o forenzní antropologii a zájem o bližší seznámení se s naukou o vlasech- trichologií.