TRICHOLOGIE. fylogeneze,ontogeneze,struktura, makroskopické variace vlasů a chlupů, znaky, etnické rozdíly

Transkript

1 TRICHOLOGIE fylogeneze,ontogeneze,struktura, makroskopické variace vlasů a chlupů, znaky, etnické rozdíly

2 Fylogeneze živočichové z vody na souš (vznikají kožní žlázy, šupiny, peří srst) vývoj teplokrevnosti mezozoický Cynognathus a paleozoický Gorgonops měli v oblasti nosu perforace = senzorní pole a pravděpodobně zde byly protovibrisy Trias : Cynodontia, Theriodontia Gorgonops konec prvohor 290 mil. let Cynognathus druhohory 245 mil. let

3 plakoidní šupiny rohovitá šupina Lacerta muralis štítek Vipera berus vznik peří vznik chlupů vodní obratlovci: plakoidní šupina původ ektodermálně-mezodermální suchozemští obratlovci rohovitá šupina plazů ektodermální původ; pokožka plazů je suchá, téměř postrádá kožní žlázy peří je kožní rohovitý útvar, který vznikl komplikovanou přestavbou plazí rohovité šupiny (na některých místech těla jsou šupiny zachovány, na jiných je peří) chlupy - kožní útvar (ekodermálně-mezodermální, které na rozdíl od per nevznikly přímo z plazích šupin, ale vyrůstaly za nimi.

4 Ontogenetický vývoj per a chlupů Peří: epidermální papila okraje papily klesají do škáry formuje se mezodermální papila (škárová papila - pulpa) vrchol epidermální papily rohovatí mezodermální papila se stáhne před ukončením růstu péra před výměnou péra se škárová papila opět aktivuje Chlupy: epidermální papila mezodermální papila obě složky zůstávají

5 Chlupy vznikaly mezi resp. za rohovitými šupinami, které pak zanikly. Vyrůstá 3 nebo více chloupků lichého počtu. Jsou seřazeny tak, že skupinky jedné řady stojí proti prázdným místům řady druhé, jak to odpovídá původní poloze šupin. stopy šupin a skupiny chlupů jsou patrny např. na ocase myšovitých; skupinky 3 chlupů u člověka patrné na krku, prsou, zádech Chlupy jsou apomorfním znakem savců. po vymizení šupiny původní rozmístění chlupů za šupinou

6 lidské vlasy lidské chlupy Variace TM špička, apex osina s t v o l chlup pesíky podsada (vlníky, osiníky) pesíky,osiníky, vlníky hmatové chlupy oční brvy vlasiny (žíně) štětiny ostny (ježury,ježci, dikobrazi) šupiny (luskouni) krunýře (pásovci)

7 splynutím a přeměnou chlupů vznikly šupiny (luskouni) krunýře z rohovitých destiček (pásovci)

8 Funkce vlasů/chlupů estetická funkce sexuální dimorfismus/dichroismus, mimikry, zbarvení ochrana před mechanickým poraněním (např. řasy), nečistotou ochrana před UV zářením filtrace vdechovaného vzduchu příjem podnětů z okolního prostředí - senzorická funkce sociální komunikace ochrana před parazity ochrana před ztrátou tepla, popř. jeho akumulace, termoregulace transport etologicky důležitých látek do okolí (feromony)

9 duté chlupy ledního medvěda

10 Hypotézy: Antropogeneze ztráta srsti efektivní termoregulace v horkém klimatu savan;hypotéza lovu (Hunting Hypotheis); ochlazování pocením antiparazitární adaptace teorie vodní opice (Aquatic Ape Hypothesis) pohlavní výběr - sexuální dimorfismus, sexuální selekce (zvýraznění pohlavních znaků - atraktivita) životní styl (Vestiary Hypothesis) oheň, oblečení zvětšení těla předcházelo redukci ochlupení

11 Makroskopické variace vlasů lanugo vellus intermediální typ nedospělý jedinec (starší děti) terminální vlasy, chlupy - řasy (cilia), obočí (supercilia), ochlupení axilární (hirci), pubické (pubes, crines), vousy (barbae), ochlupení trupu a končetin s věkem řídnutí vlasů, šedivění

12 Flumina pilorum vortices pilorum Chlupy pokrývají tělo s výjimkou dlaní, plosek nohou, rtů, očních víček, posledních článků prstů, prsních bradavek a částí zevních genitálií. Vzhledem k šikmému zasazení v kůži sledují určitý směr, čímž vytvářejí proudy (flumina pilorum - konvergentní a divergentní) a víry (vortices pilorum), kde se proudy vlasů/chlupů sbíhají nebo rozbíhají.

13 Typy lidskéhotm lanugo LANUGO 0,1-1cm, tloušťka 14-27µm, bez pigmentu, dřeně, intrauterinně, vypadává v posledních měsících gravidity; postnatálně pouze patologicky (hypertrichosis lanuginosa, zarůstání alopecia areata), (jednotné, přechodné, vlastní typ výměny) doprovodné : meconium, plodová voda vellus VELLUS 2cm, pigmentované - nahrazuje lanugo, v pubertě nahrazen terminálními chlupy (není jednotné, není přechodné, disseminovaná výměna = výměna jednotlivá, roztroušená) INTERMEDIÁLNÍ TYP =přechodný typ mezi vellusem a terminálním vlasem

14 Vývoj terminálního ochlupení

15 Terminální vlasy (capilli) Terminální chlupy Terminální ochlupení řasy (cilia) 1.plně zformované, na okrajích víček ve 3-4 řadách, tmavé, výj. šediví, cyklus 150 dní obočí (supercilia) 1.plně zformované; folikuly citlivé na poranění (trhání obočí); 0,16 mm/den axilární ochlupení (hirci) ohraničená plocha u žen, u mužů nezřetelné ohraničení;folikuly spojené s glandulae axillares; androgenní stimulace pubické ochlupení (pubes, crines) druhotný pohlavní znak, ohraničení na mons pubis; androgenní stimulace

16 Terminální ochlupení vousy (barba) vliv testosteronu; 0,38 mm/den chloupky zevního zvukovodu (tragi) chloupky v nosním vchodu (vibrissae) sinusové chlupy rozvinutá inervace a kapilární zásobení (zadní okraj ušního boltce, v obočí, pod dolním víčkem, nad zápěstím, na malíkové straně předloktí)

17 Intersexuální diferenciace 90% folikulů muže na trupu a končetinách vytváří terminální, relativně dlouhý a silný stvol 35% folikulů ženy produkuje terminální, pigmentovaný stvol, ochlupení trupu a končetin zůstává nenápadné

18 Rozvoj somatického ochlupení u mužů

19 Hirsutismus Ferriman Gallwey scoring system

20 Genetický vliv Vlasy a všechny typy chlupů jsou produkovány JEDNÍM TYPEM FOLIKULU. charakter (typ) chlupového (vlasového) stvolu a folikulu je determinován: GENETICKY A HORMONÁLNĚ. Geny kódují charakterové vlastnosti folikulů, které se v různých místech těla jedince odlišují, tzn., že gradient produktů těchto genů pravděpodobně způsobuje heterogenitu v morfologii chlupů. Mezi nejdůležitější geny ovlivňující charakter folikulu patří: Hoxc 8 - k jeho expresi dochází u zvířat v buňkách papily, a to s tzv. kaudálně-kefalickým gradientem (tzn. nejvíce u chlupů lokalizovaných na těle dorzálně - posteriorně) Hoxc 9 - exprese v diferencovaných buňkách matrix anagenního folikulu Hoxc 11 - exprese v diferencovaných buňkách matrix anagenního folikulu a v bazálních buňkách vnější epiteliální pochvy Hoxc 13 - exprese v buňkách matrix anagenního folikulu Msx 1 a Msx 2 - exprese v proximálních částech epiteliálních pochev Alx 4 - exprese v papile

21 Hormonální vlivy Klasifikace z endokrinního hlediska: asexuální - chlupy u obou pohlaví totožné nezávislé na steroidních hormonech (lanugo, vellus, řasy, obočí); kapilicium ambosexuální vlasy ochlupení axilární, pubické sexuálně dependentní ochlupení - na mužských steroidních hormonech vousy, chlupy hrudníku, břicha, ramen a končetin; chlupy při zevním zvukovodu a v nosním antru testosteron u mužů androgenní alopecie (injekce testosteronů indukují transformaci terminálních vlasů ve vellus); androgeny ale stimulují ostatní folikuly (pubické a axilární ochlupení) hyper- a hypotyreóza defluvium hormony nadledvinek hypofyzární hormony

22 eleidin keratohyalin keratin Kůže integumentum commune s. cutis (až 4,5 kg, 1,6 1,8 m²) melanin kožní žlázy (glandulae cutis) : žlázy mazové (glandulae sebaceae) žlázy potní (glandulae sudorriferae) tela subcutanea panniculus adiposus stratum papillare stratum reticulare

23 Pilosebaceózní jednotka d i s t á l n í p r o x i m á l l n í a p i k á l n í b a z á l n Í stvol folikul glandula sebacea m. arrector pili bulbus dermální papila vaskulární systém nervový plexus Na chlupech (vlasech) rozlišujeme dvě základní části: folikul, kořen radix pili (část, která je in vivo zanořená v kůži) a stvol scapus pili (část vyčnívající z kůže).

24 Příčný průřez folikuly Počet folikulů člověka je odhadován na ; kapilicium průměrně folikulů, 85% aktivních. Vlasy rostou ve skupinách většinou po 3, maximálně 7 folikulů ve skupině, mají izolované folikulární obaly. Vousy vyrůstají někdy jako pili mutigemini ze zdvojené papily, mají samostatné epiteliální vrstvy obklopené společnou vazivovou pochvou. Počet aktivních folikulů se věkem zmenšuje. Kapilicium : (extrapolace) porod= 1135 /cm²; 1 rok=795 /cm²; let=615/cm²; 30-50=485/cm²; let= 435/cm²;

25 Mikrostruktura folikulu folikul=3-4 mm

26 Embryogeneze folikulů 9.t. prenatálně základy folikulů v oblasti horního rtu, obočí, brady 4. m. prenatálně všechny další primární folikulární zárodky primární folikul+ 2laterální primární folikuly - trojice primárních folikulů typická pro člověka a savce sekundární folikuly konec 5. m prenatálně lanugo pokrývá celý kožní povrch, lanuginózní kapilicium pokrývá celou plochu mozkovny a čela 8 m. prenatálně - lanugo vypadává (plodová voda, meconium)

27 Folikulogeneze Zárodky folikulů vznikají interakcí mezodermálních a epidermálních buněk v období, kdy se epidermis skládá ze dvou vrstvev - peridermu + stratum basale. EPITELIÁLNĚ- MEZENCHYMÁLNÍ INTERAKCE

28 primitivní vlasový zárodek - shluk mezodermálních buněk pod stratum basale epidermis (budoucí papila) navozuje mitotickou aktivitu epidermálních buněk, následuje ložisková proliferace do coria vlasový zárodek - růst a diferenciace vlastních zárodečných buněk folikulu; buňky vysoké s protáhlým jádrem; ztráta glykogenu, syntéza RNK 600x)

29 vlasový čep solidní sloupec epiteliálních buněk s radiálním uspořádáním buněk bazálně, z nichž vzniká matrix folikulu; k bázi přiléhá zárodek dermální papily

30 bulbární čep segmenty : bulbus s mitoticky aktivní matrix a mezodermální papila z matrix vzniká konus buněk, které později vytvářejí vlas istmus folikulu infundibulum embryonální výduť pro úpon m. arector pili pupen mazové žlázy nad istmem okolo konusu jsou sekupeny zárodečné buňky vnitřní a zevní epiteliální pochvy bulbus je obklopen mezodermálními buňkami, z nichž vzniknou cirkulární a longitudinální vrstvy vazivové pochvy mazová žláza

31 Produkce vlasu Embryonální folikul dosáhne definitivní délky (3-4 mm), zvýší se mitotická aktivita v konusu buněk v horní části bulbu a je produkován vlas roste, keratinizuje 3 složky funkce mitotická - materiál pro stavbu stvolu a pochev funkce keratinizační - produkce stvolu funkce pigmentotvorná zbarvení stvolu

32 Vaskulární systém kapilární síť v okolí folikulu a v dermální papile se objevuje až je folikul větší a obsahuje vlas kapilární kličky v papile se periodicky se mění (rozvoj a kolaps) cévy poblíž mazové žlázy- intaktní cévy v infundibulu-intaktní terminální vlasy více vaskularizované lanugo nepatrná vaskularizace

33 Inervace folikulu nemyelizovaný plexus v infundibulu myelizovaný plexus okolo folikulu poblíž vývodu mazové žlázy volná nervová zakončení v papile nepatrné změny v průběhu cyklické výměny vlasů

34 Vzpřimovač chlupů (Musculus arrector pili) Do vazivové pochvy se upínají snopce hladkých svalových vláken m. arrector pili, jejichž stah vlas vzpřimuje. chybí vousy, axilární a pubické ochlupení;řasy, obočí, nosní chlupy protáhlé svalové buňky; na začátku svalu a při jeho úponu elastická vlákna tendomuskulární junkce upnutá k zevní epiteliální pochvě, volně končí poblíž epidermis adrenergní sympatická inervace

35 Dermální papila (Papilla pili) vyplňuje dutinu bulbu, je tvořena vazivovou tkání, mezodermálního původu souvisí stopkou s vazivovou pochvou folikulu kapilární kličky a volná nervová zakončení morfologicky proměnlivý útvar aktivní folikul papila velká klidová fáze pouze shluk buněk

36 Bulbus vlasová cibulka elongační oblastprodlužování buněk preelongační oblast - zvětšování buněk melanocyty prstencovitě konfigurovaná matrix = mitoticky aktivní buňky diferenciace buněk v bulbu

37 Mikrostruktura folikulu Vnější epiteliální vrstva Dřeň Membana vitrea Kůra Huxleyova vrstva Henleyova vrstva Vazivová vrstva Kutikula

38 Vazivová pochva (angl. Connective tissue sheath-cts) mezodermální původ souvisí stopkou s dermálmí papilou a s papilární vrstvou koria vnitřní vrstva = cirkulární fibrily vnější vrstva=longitudinální fibrily obě vrstvy :fibrily kolagenní, elastická vlákna, fibroblasty prostupuje ji kapilární síť strukturální změny během vývoje folikulu - hypertrofie a kolaps

39 Bazální membrána (Membrana vitrea) mezodermální původ odděluje zevní epiteliální pochvu od vazivové složena ze dvou vrstev vnitřní vrstva síť fibril mezi cytoplazmaickými výběžky buněk zevní epiteliální pochvy zevní vrstva logitudinální kolagenní fibrily ; přechází do epidermální membrana basalis změny v souvislosti s cyklickou výměnou vlasů (hypertrofie, pak resorpce)

40 Zevní epiteliální pochva (Trichililemma) (angl. Outer root sheat ORS) v dolní části folikulu bez známek keratinizace, v polovině folikulu částečná keratinizace v horní části splývá s epidermis, podléhá deskvamaci v různých úsecích folikulu různě silná změny : v telogenu se mění v epiteliální vak

41 Vnitřní epiteliální pochva (angl. Inner root sheat IRS) působení keratinázy zaniká při ústí mazové žlázy Y; X Baarovo tělísko zaniká při ústí mazové žlázy kutikula bez pigmentu, jiné složení keratinu x kutikule stvolu Huxleyova vrstva buňky s trichohyalinem + buňky bez keratinizace (1-3 vrstvy buněk) Henleova vrstva ploché epitelové buňky obsahují trichohyalin (odpovídá stratum lucidum epidermis)

42 Vlasový stvol vlasový stvol vzniká diferenciací a keratinizací bulbárních buněk doprovázenou pigmentací

43 Tvar stvolu délka a šířka, tvar, zbarvení vlasů lissotrichní (Mongolové, Eskymáci,Indiáni) index= kymotrichní (Evropané, Austrálci, přední Asie) index=50-75 ulotrichní (černoši) fil-fil spirálovité Černoši, Papuánci,Křováci Hotentoti tvar příčného průřezu stvolu

44 Příčný průřez stvolu lze odhadnout podle charakteru zvlnění a proměnlivé šířky vlasů

45 Apikální zakončení

46 Chemické složení vlasových stvolů 65% keratin (skleroprotein); 90-99% suché váhy vlasů tvoří keratin voda 1-9% lipidů - volné (inkorporované mazovými žlázami) a strukturní (součást komplexu buněčných membrán); mastné kyseliny + neutrální lipidy estery vosků, cholesterol, triacylglyceridy 1% pigmentů stopové prvky (Ca,Mg,Na,Al,Fe, Sr,Hg, P,Se ) - intra- a interindividuální variabilita; metabolismus, kosmetické přípravky, environmentální vlivy xenobiotika

47 Keratinizace keratin typu I genový cluster KRTHAP1 Keratinizace v keratogenní zóně: kůra kutikula vnitřní epiteliální pochva dehydratace buněk vznik disulfidických můstků KERATINIZACE intenzivní proteinová syntéza, vzrůstá objem a aktivita buněčných organel, RNA, přibývá tonofibril, zmenšuje se proteinová syntéza, degenerace jader, mitochondrií a ribosómů vymizí RNA, vyšší obsah cysteinu a fosfolipidů zvyšuje se množství fibril (prekursorů keratinováých struktur ), cystein se mění v cystin, ubývá vody v cytoplazmě - buňky vyplňují keratinované fibrily uspořádané longitudinálně

48 Nejdůležitější AMK Keratin polypeptid>100 různých proteinů pool aminokyselin v organismu

49 α-keratin peptidy v α helix Ultrastruktura stvolu 3,6 aminoreziduí 20Ă 70Ă základní hmota keratinu (matrix) globulinové proteiny cystin,prolin, serin, threonin 70Ă

50 Fluorescenčně obarvená intermediární filementa z keratinu; Keratin- 95% peptidické vazby disulfidické vazby vodíkové můstky

51 Pigmentace vlasů postnatální folikul embryonální folikul primordiální buňky ektodermální neurální lišty melanoblasty - melanocyty ( 10. t.intrauterinně) melanocyty v embryonálním folikulu jsou rozloženy nejen v bulbu, ale i v jiných segmentech folikulu, kde se postnatálně nevyskytují v anagenním folikulu jsou melanocyty uloženy v bulbu nad papilou, dendritickými výběžky zasahují do mezibuněčných prostor

52 Pigmentace vlasů v melanocytech vznikají MELANOSOMY (cca 1µm) transfer melanosomů + melanocytových dendritů z melanocytů do keratinocytů kůry a dřeně (cytokrinní proces, fagocytóza) diference ve velikosti a charakteru melanosomů, jejich počtu a distribuci

53 Pigmentace melanosomy (velikost 0,6 1,6µm) obsahují pigment melanin eumelanosomy (černý pigment eumelanin) feomelanosomy (žlutý pigment feomelanin, obsahuje S)

54 Vznik melaninu

55 eumelanin trichosiderin feomelanin

56 Dědičnost barvy vlasů polygenní typ dědičnosti skupina genů, které ovlivňují nejen barvu vlasů, ale i očí a pokožky (uplatňuje se melanin, jeho různé typy, různé množství a s různá distribuce): gen OCA2 + skupina genů označovaných SHEP - Skin/Hair/Eye Pigmentation. SHEP 1 až SHEP9 (albinismus nefunkční gen OCA2)

57 Rutilismus Biochemie a genetika varianty genu MC1R melanokortinový receptor (rusovlasý gen) autosomální recesivní způsob dědičnosti sekundárně nutriční vliv Mýty a příběhy Esauovo celé tělo, král David, Judas Iscariot, Maří Magdaléna, faraóni...

58 Barva/odstín vlasů Barva vlasů závisí na množství a distribuci pigmentu ve stvolu poměru eumelaninu, pheomelaninu šířce vlasů přítomnosti dřeně povrchové transparenci a odrazovosti stvolu pokles aktivity tyrosinu v bulbu inhibitor melanogeneze (k. askorbová) etnikum nemoc, nutriční vlivy, věk

59 Struktura vlasového stvolu kutikulární šupiny kůra 3 morfologicky odlišné vrstvy kutikula (cuticula) kůra (cortex) dřeň (medulla) dřeň

60 Struktura vlasového stvolu

61 Kutikula průsvitné buňky, bez pigmentu, buňka - tloušťka 0,5-1 µm, délka 45 µm, taškovitě se překrývají 5-10 šupin, chemicky rezistentní; volné okraje buněk směřují k apexu keratinizace v horní třetině folikulu odstranění kutikuly (HCOOH, enzymatická digesce, horký etanol, shaking ve vodě); poškozené šupiny (česání, kartáčování, dredy, šampónování )

62 Kutikula vnější membrána epikutikula (10 nm)-cystin, lipidy vrstva A rezistentní, cystin>30% exokutikula cystin~15% endokutikula (méně keratinizovaná; cystinová hmota amorfní, cystin~3%) membrána epikutikula cement proteiny s nízkým obsahem cystinu epikutikula

63 SEM relativně nepoškozená kutikula Kutikula Hodnotíme : tvar okrajů kutikulárních šupin vnitřní okraj kutikuly šířku kutikuly charakter poškození absence kutikuly, anomálie, patologie různý stupeň poškození kutikulárních buněk, místy absence kutikuly Menkesův syndrom

64 Kůra - cortex nejmohutnější část vlasu, symetrická, vyrovnaný poměr fibrilární a nefibrilární substance; obsahuje zbytky buněčných jader vřetenovité vzájemně stmelené zrohovatělé buňky; 1-6 µm x 100 µm komplex buněčných membrán cytoplazmatické membrány dvou sousedních buněk (β vrstvy= proteino-lipidové struktury) a adhezivní materiál (polární AMK) longitudinálně uspořádaná pigmentová granula (0,2-0,8 µm) mezi buňkami jsou dutinky fusi

65 homogenní pruhovaná nerozeznatelná destrukce kortexu Textura kortexu

66 Barva Barva: bílá/šedá; plavá, světlehnědá, středněhnědá,tmavohnědá, černohnědá, rutilní; odstíny; artificiální hustota pigmentových shluků (vlas depigmentovaný, hustota malá, střední, velká, vlas neprůhledný) distribuci pigmentu (rovnoměrná, obvodová, jednostranná, náhodná, centrální, pruhovitá) velikost pigmentových zrn (velké, střední, malé) tvar pigmentových zrn (kruhovité, oválné, podlouhlé) velikost pigmentových shluků tvar pigmentových shluků (pruhy, chomáče, skvrny)

67 Věkové změny

68 Ovoidní tělíska Ovoidní tělíska se vyskytují v kortexu tvar kulatý nebo oválný množství : chybí, málo, mnoho kvantifikace počet v zorném poli, změny v průběhu délky stvolu

69 Fusi vřetenovité útvary lokalizované mezi kortikálními buňkami; nacházejí se v kořínku i ve stvolu; vyplněny tekutinou, vzduchem přítomnost, velikost, lokalizace (v kořínku, ve stvolu), distribuce a hustota

70 Dřeň medulla vzniká z centrálních buněk bulbu; velké pigmentované buňky nejsou keratinizované ; fragmenty buněk,velké intracelulární vakuoly, intercelulární prostory vyplněné vzduchem axiální průběh : souvislá, přerušovaná, ostrůvkovitá, chybí barva dřeně - v procházejícím světle mikroskopu se jeví jako pigmentovaná nebo černá (přítomnost vzduchu) šířka dřeně (lidské vlasy 0,33) dřeňový index=šířka dřeně: max. šířka vlasu ostrůvkovitá přerušovaná souvislá

71 Dřeň na podélném průřezu chlupem,vlasem Felis catus Homo sapiens

72 Typy dřeně přerušovaná souvislá chybí vyplněná vzduchem zdvojená ostrůvkovitá

73

74 Vývojové fáze folikulů anagen-intenzivní metabolická aktivita v bulbu; 2-8 let, vellus dní; 80-85% katagen-pokles metabolické aktivity,folikul se zkracuje; 2 týdny; 1-2% telogen-atrofie folikulu, úroveň mazové žlázy; 2 měsíce;10-20%

75 Bazální zakončení A K T

76 Cyklus růstu vlasů fáze vlasového folikulu atrofie folikulu proanagen, mesanagen, metanagen epiteliální výduť degenerace spodní části folikulu, zmenšení dermální papily vypne se růstový faktor IGF-1-

77 Cyklická aktivita folikulů FOLIKULY se liší v délce, tloušťce, zvlnění, barvě, tvaru, citlivosti na hormony, v inervaci, vaskularizaci každý folikul má charakteristickou délku cyklu, relativní délku fází, změny sezónní, ontogenetické, vliv nemocí, léků, živin denně vypadne průměrně vlasů programová orgánová delece (Programmed organ deletion POD) = zastavení cyklu (zničení nežádoucího folikulu) důvody cyklu: determinace délky vlasů, ochrana proti degenerativním tvarem folikulu, zhoubné degeneraci čištění srsti, sezónní vlivy (zima,léto),

78 Řízení folikulárního cyklu teorie: epiteliální teorie bulge zóna (místo m.a.pili; kmenové buňky) bulge activation faktory papily působí na zárodečné buňky,které organizují cyklus t.papilárních morfogenů papila uvolňuje morfogeny určitá hladina spustí anagen t. rezonance - rozptýlené morfogeny se ovlivňují t.oscilujícícho signálu v telogenních buňkách probíhá oscilace, která spustí anagen t. vrozeného cyklu buněčné hodiny t.inhibičně-disinhibiční (mitotický inhibitor v anagenu stoupá, v telogenu klesá a když dosáhne disinhibiční úrovně, začne anagen

79 Řízení folikulárního cyklu autonomní, intrafolikulární mechanismus ovlivnění faktory, které zkracují nebo prodlužují anagen, blokují nástup jednotlivých fází hormony: estrogeny, androgeny(testosteron), hormony hypofýzy a štítné žlázy; brzdí růst: testosteron, retinol, parathormon, glukokortikoidy iniciace růstu: cytokininy, progesteron, estrogen výměna vlasů asynchronní, mozaikovitá (i morče) synchronní výměna pouze u novorozence v určitých lokalitách, alopecia areata

80 fyziologická tendence poklesu růstu vlasů v době stárnutí obecně rostou vlasy rychleji ženám, caucasoidům rychleji než mongoloidům růst vlasů 0,33-0,45 mm /den; denní ztráta průměrně vlasů vousy - 0,27-0,38 mm/den; korelace s hladinou androgenů řasy 0,16 mm/den; 150 dní axilární chlupy 0,30mm/den sezónní změny (jaro, podzim; světlo a tma); hormon melatonin vylučovaný epifýzou nejdelší vlasy 7,9 m (představený kláštera v Indii Swami Pandarasannandhi) nejdelší vousy 5,34 m (Hans Langseth z Norska) Bhai Sarwan Singh - plnovous měří 1 895mm. nejdelší knír 2,59 m ) kněz ze státu Uttarpradéš Masuriya Din) nejdelší ženské vousy - Vivian Wheelerová utrpěla šok ze smrti své matky,poté jí narostly vousy dlouhé 27,9 cm

81 Variabilita lidských chlupů diskriminační znaky: délka, tvar,dřeň pubické chlupy silný, časté variabilní ohnutí tuhý, drátovitý dřeň relativně široká hrot, abraze axilární chlupy podobné pubickým ale méně zvlněné, šířka průměrná dřeń přeruš. granulární hrot dlouhý, tenký, často světlejší vousy řasy končetiny ochlupení silné příčný průřez- Δ dřeň široká, souvislá, někdy zdvojená krátké, tlusté, šavlovitý tvar tenké, jemné, malé variace stvolu oblouk dřeň přeruš., granulární hrot často zaoblený, abraze hrudník tuhé průměrná šířka dřeň granulární hrot dlouhý, tenký, často tmavší

82 Etnická variabilita vlasů

83 Počet a distribuce folikulů založených během embryonálního vývoje jsou u všech lidí přibližně stejné, avšak genetické faktory determinují širokou škálu variací. Geneticky determinovaný tvar vlasů, příčný průřez, barva a intenzita pigmentace, množství a distribuce vlasů a ochlupení jsou typickými znaky jednotlivých lidských plemen, etnických skupin) Nebyly zjištěny etnické rozdíly v obsahu AMK.

84 CAUCASOID různé tvary vlasů, příčný průřez varibilní, nejvíce oválný, různé barevné odstíny, průměrná š-80μm, pigment difúzní-granula, distribuce střední MONGOLOID rovné, sytě pigmentované, silné; silná kutikula, často široká dřeň, příčný průřez kulatý NEGROID kadeřavé až spirálovité, příčný průřez plochý až ledvinitý, sytě pigmentované - černohnědé, růst vousů, axilárního ochlupení mohutnější u C než u M; hypertrichóza u C, ne u M, šedivění dříve u C

85 Tvar folikulů na podélném průřezu CAUCASOID NEGROID šavlovité úhel MONGOLOID (Japonsko, Čína) úhel 90

86 Koryak vlasy lissotrichní Vietnam Indián-Mexiko příčný průřez vlasových stvolem

87 vlasy kymotrichní Wedda Senoi příčný průřez vlasových stvolem Semang Austrálec

88 vlasy ulotrichní, fil-fil, spirálovité Hotentot Papua příčný průřez vlasových stvolem Křovák lophocomes = svazky vlasů s mezerami (Hotentoti, Křováci), skupiny vlasů 2-5 max. 6-7; eriocomes = husté (Vliesshaaren) Papuánci, Negři, Kafrové

89 Etnická variabilita vlasů nejsilnější vlasy Malajsko, Japonsko, Čína, Tasmánie (0,09-0,100 mm) nejtenčí vlasy Hotentoti, Křováci (0,068 mm) vlasový index Arabové (59,8), Tasmánci (68,0),Indiáni Paraguay (86,1) váha 1 cm vlasu mikrogramů - Čína 115, Papua 110 skupiny vlasů 2-5 max. 6-7; lophocomes= svazky vlasů s mezerami (Hotentoti, Papuánci), eriocomes=husté (Vliesshaaren) Negři, Kafrové

90 Barva vlasů Caucasoid vysoká variabilita v barvě vlasů blond nejvíce Dánsko (80%), Švédsko, S Afrika; artificiální zásah barevné hlinky (Somálsko, Papua ); Rumuni, Romové 3-5%, Japonsko 0% rutilismus (erythrismus) není etnikum, pro které je rutilismus typický; vysoké procento v holandských koloniích, Skotsko albinismus u všech etnik >

91