KŮŽE SILNÉHO TYPU KŮŽE S VLASY AXILLA NEHET MLÉČNÁŽLÁZA
|
|
- Jiřina Vlčková
- před 9 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 KŮŽE SILNÉHO TYPU KŮŽE S VLASY AXILLA NEHET MLÉČNÁŽLÁZA Ústav histologie a embryologie MUDr. Jana Šrajerová Předmět: Praktická mikroskopie B02242 Prezentace je určena výhradně pro osobní studium studentů 1. LF UK. 1
2 Mikroskopování preparátů: H 1: silný typ kůže H 2: kůže s vlasy H 3: axilla H 4: mamma v klidu H 5: mamma v laktaci H 6: prsní bradavka 2
3 KŮŽE-stavba: mazová žláza P R 2 vrstvy: 1) EPIDERMIS = POKOŽKA - ektodermový původ - epitel vrstevnatý dlaždicový rohovějící - 5 vrstev: 1) Stratum basale 2) Stratum spinosum 3) Stratum granulosum 4) Stratum lucidum 5) Stratum corneum 2) DERMIS = CORIUM = ŠKÁRA - mezenchymový původ - Stratum papillare(p) - povrchní část - řídké kolagenní vazivo - Stratum reticulare (R) - hlubší část - husté kolagenní vazivo vlasová cibulka Meissnerovo tělísko Vater-Paciniho tělísko potní žláza (3) TELA SUBCUTANEA = HYPODERM = = PODKOŽNÍ VAZIVO (obsahuje tukovou tkáň) KOŽNÍ ADNEXA(deriváty epidermis): vlasy(chlupy, vousy), kožní žlázy, nehty 3
4 KŮŽE - stavba Stratum corneum EPIDERMIS Stratum granulosum Stratum lucidum Stratum papillare Stratum reticulare Stratum spinosum Stratum basale DERMIS BM vývod potní žlázy 4
5 1) EPIDERMIS - POKOŽKA 5) 4) 3) 2) 1) 5 vrstev: odumřelé (keratinizované) keratinocyty živé keratinocyty Melanocyty (M) Langerhansova b. M basální membrána Merkelova b. senzorické nervové zakončení -nejsou zde cévy (výživa -tkáňový mok) - epitel vrstevnatý dlaždicový rohovějící- tvořen epitelovými bb.=keratinocyty (+ melanocyty, Langerhansovy buňky, Merkelovy buňky) 1) Stratum basale, cylindricum: - jedna vrstva cylindrických buněk uložených na BM, basofilní cytoplasma, četné mitózy, cytokeratinováintermediárnífilamenta-upínajíse do desmosomů, 5 kterými jsou bb. spojeny; do BM jsou bb. zakotveny pomocí hemidesmosomů
6 ad1) EPIDERMIS 2) Stratum spinosum: -několik (4-50) vrstev polyedrických buněk, které se k povrchu oplošťují -slaběbasofilnícytoplasma (ribosomy) -syntéza keratinů agregují do keratinových filament - ostnitý vzhled- svazky keratinových filament zakotveny v desmosomecha ve výběžcích cytoplasmy překlenují rozšířené mezibuněčné prostory - desmosomy + keratinová filamenta mechanická pevnost - v povrchových buňkách začíná tvorba keratohyalinových a lamelárních granul -i zde mitózy 1) + 2) = Stratum germinativum Malpighi -buňky se zde mitoticky dělía postupují do vyšších vrstev obnova epidermis každých dnů Str.lucidum Str.granulosum Str.spinosum Str.basale 6 HH
7 ad1) EPIDERMIS 3) Stratum granulosum: -3-5 vrstevprotáhlých polygonálních buněk - v cytoplasmě četná velká basofilní keratohyalinová granula (nejsou ohraničena membránou), obsahují protein, který agreguje keratinová filamenta- filaggrin + v EM viditelná: lamelární granula (ohraničena membránou), malá, oválná až Str.lucidum Str.granulosum Str.spinosum tyčinkovitá. Obsah - směs lipidů(ceramidy, fosfolipidy, mastné kyseliny, cholesterol) - -exocytózou do mezibuněčných prostorů= tmelícísubstance: utěsňuje a bráníprostupu látek z vnějšího prostředía naopak (vodníbariéra, xztráty tekutin, x prostup cizorodých látek) -v povrchových bb. -činnostílysosomálníche narušována jádra (karyolýza), ostatní organela i keratohyalinová granula. V buňkách zůstávají svazky keratinových filament, buněčná membrána je zesílená. Buňky odumírají. 7
8 ad1) EPIDERMIS 4) Stratum lucidum: -tenkávrstva odumřelýchepitelových buněk: oploštělé, bez jader a organel, obsahují svazky cytokeratinových filament, zesílenábuněčnámembrána - buňky spojeny desmosomy -mezi bb. -tmelícísubstance(směs lipidů) - keratinová filamenta spolu s filaggriny vytvářejíeleidin= nezralý keratin, světlolomná, eosinofilní bílkovina str. lucidumse jevíjako: eosinofilní proužek, bez známek buněčné struktury -viditelnéhlavněv silném typu kůže Str.lucidum Str.granulosum Str.spinosum Str.corneum Str.lucidum Str.gran. Str.spinosum Str.basale 8
9 ad1) EPIDERMIS 5) Stratum corneum: -povrchovázrohovatělá vrstva, mnoho (10-20) vrstev plochých buněk zcela vyplněnýchhustěuspořádanými svazky keratinových filamentspojených filaggrinem. - buňky nemají jádro ani organely, na zevní straně plasmalemy je tmelící substance = lipidová vrstva, která brání pronikání vody mezi keratinocyty Str. corneum v silném typu kůže: Str. corneum v tenkém typu kůže: -Stratumdisjunctum-deskvamace: - nejpovrchnější vrstva, buňky ztrácejí mezibuněčnáspojenía odlupujíse 9
10 potní kanálek EPIDERMIS: 5) Stratum corneum 4) Str.lucidum 3) Str.granulosum 2) Str.spinosum 1) Str.basale DERMIS 10 kapilára, str. papillare vývod ekkrinní potní žlázy Meissnerovo hmatové tělísko
11 EPIDERMIS Stratum lucidum Stratum granulosum Stratum papillare dermis Stratum spinosum Stratum basale 11
12 Další buňky epidermis: Melanocyty -neuroektodermovýpůvod (ganglioválišta) - tělo buňky (jádro, organely) - uloženo ve stratum basale - dlouhé rozvětvené výběžky - ve stratum basale a spinosum - syntetizují pigment melanin - pigmentová granula (melanosomy)migrujívýběžky a jsou předávána do cytoplasmy keratocytů = CYTOKRINNÍ SEKRECE -granula se ukládajínad jádrem - - stříšky ochrana dělících se jader před UV zářením -rozdíly v barvěkůže dány množstvím melaninových granul v keratinocytech (ne množstvím melanocytů) - albinismus - neschopnost melanocytů syntetizovat melanin Str. bas. Str.spin. melanocyty Langerhansova b. keratinocyty s melanin. granuly nad jádrem melanocyt s melanosomy 12 dermis
13 Další buňky epidermis: Langerhansovy buňky (L) - mezenchymový původ - hvězdicovité buňky, laločnaté jádro, světlejšícytoplasma - ve stratum spinosum -antigen prezentujícíbb. MFS kožní imunita imunohistochemie výběžek cytopl. 13 impregnace stříbrem
14 Další buňky epidermis: Merkelovy buňky - neuroektodermový původ (gangliová lišta) - ve stratum basale -difusníneuroendokrinnísystém (DNES), granula u base buněk -mechanoreceptory-buňky jsou citlivéna mechanický podnět (dotyk) (u base bb. - senzorická aferentní nervová zakončení) -v kůži tlustého typu (dlaněa chodidla) desmosom Golgiho komplex desmosom keratinová filamenta elektrondenzní granula aferentní nervové zakončení glykogen lamina basalis 14
15 2) DERMIS -CORIUM vazivové papily - vazivová tkáň - od epidermis oddělena BM epitelu EPIDERMIS - vlasové folikuly, potní a mazové žlázky -2 vrstvy: 1) Stratum papillare(sp) - řídké kolagenní vazivo, proti epitelu vybíhá v papily (bohatá vaskularizace) - v papilách - Meissnerova tělíska 2) Stratum reticulare(sr) - husté kolagenní vazivo neuspořádané (kolagenní, elastická, retikulární vlákna) - Vater - Paciniho tělíska SP SR TELA SUBCUTANEA retinaculum 15 tukové vazivo
16 (3) PODKOŽNÍ VAZIVO - HYPODERM - TELA SUBCUTANEA - spojuje kůži s podkladem - lalůčky tukového vaziva(at) -odděleny pruhy hustého kolagenního vaziva (retinacula cutis- S) připojeného k dermis a k podkladu kůže (svalováfascie, periost, perichondrium) omezení možného pohybu - Vater - Paciniho tělíska - potní žlázky - vlasové cibulky 16
17 MEISSNEROVO TĚLÍSKO str. basale epidermis - jemná kožní citlivost - dlaně, plosky, rty, prsní bradavky - ve stratum papillare corii - opouzdřené- tenký vazivový obal (fibroblasty a kolagenní vlákna) - uvnitř- Schwannovy buňky (modifikovanégliovébb. trojbokého tvaru horizontálně na sebe naskládané s jádry při obvodu) + nervovávlákna(aferentnísenzitivní) ztrácejímyelinovou pochvu a spirálovitě se stáčejí mezi Schwannovými buňkami - k BM epidermis připojeno pomocí kolagenních fibril -tlak komprese nervových vláken depolarizace Schwan.bb. nervová vlákna interdigitující lamelární výběžky Schwan.bb. nervová vlákna myelinová pochva axon BL kolagenní fibrily pouzdro 17 nervové vlákno Schwan.b. nervové vlákno
18 VATER - PACINIHO TĚLÍSKO - vzhled rozříznuté cibule - hluboká citlivost - tlak, vibrace - ve str. reticulare + podkožním vazivu - opouzdřené- husté kolgenní vazivo koncentricky uspořádaných lamel, prostory mezi nimi - vyplněné tekutinou 1) zevnílamely-vrstvy fibroblastů, střídají se s kolagenními vlákny 2) vnitřní lamely- Schwannovy bb. - uprostřed - nervové vlákno- ztrácí myelinovou pochvu -tlakem deformace lamel depolarizace kolagenní mikrofibrily fibrocyty rozšíření nerv. vlákna kapilára lamely pouzdro Schwan. bb. vnitřní lamely rozšíření nervového vlákna Schwannovy buňky myelin.pochva nervové vlákno pouzdro zevní lamely vnitřní lamely interdigitující Schwan. buňky nervové vlákno 18 perineurium kapilára
19 Meissnerova tělíska(m)- uložena v dermálních papilách Vater-Paciniho tělíska(vp) - uložena v tela subcutanea SC SL SG potní kanálek SS SB M nervové vlákno tukové vazivo VP 19
20 SILNÝ TYP KŮŽE - všechny vrstvy epidermis (silné stratum corneum) - pouze ekkrinní potní žlázky, NEJSOU zde jiná kožní adnexa - dlaně, chodidla stratum corneum TENKÝ TYP KŮŽE - nesouvislé stratum granulosum a stratum lucidum - tenké stratum corneum - kožní adnexa přítomna: vlasy, žlázky (všechny typy) vazivové papily stratum papillare 20 stratum reticulare
21 H1 - SILNÝTYP KŮŽE potní kanálky - vývody ekkrinních potních žlázek EPIDERMIS stratum corneum stratum papillare DERMIS stratum reticulare T. SUB- CUTANEA tukové vazivo potní žlázky retinacula (pruhy HKV připojující podkožní tukové vazivo k dermis) 21
22 KOŽNÍ ADNEXA = deriváty epidermis: vlasy (chlupy, vousy), nehty, kožní žlázky VLASY = PILI - útvary ze zrohovatělého epitelu - scapus pili- vyčnívající část vlasu - radixpili - kořen - část zanořenádo kůže - obalen: vnitřní epitelovou pochvou vnější epitelovou pochvou vazivovou pochvou } kořen a jeho obaly tvoří: vlasový folikul - bulbus pili - vlasová cibulka - ztluštění na konci kořene - v podkožním vazivu - mazová žláza - ústí do vlasového folikulu (rozvětvená alveolární, holokrinní sekrece) - vývod - vrstevnatý dlaždicový epitel - m. arrectorpili - snopce hladkého svalu - upíná se do vazivové pochvy folikulu a do str. papillare corii - kontrakce: napřimuje vlas vyprázdní mazovou žlázku husí kůže radix pili mazová žláza vlasový folikul m. arrector pili dřeň melanocyty papila scapus pili 22
23 VLASY - vyrůstají z: bb. polygonální Vlasové cibulky (= bulbus pili) - vazivovápapila-ze spodní str. se vnořuje do vlas. cibulky: řídké kolagenní vazivo + + cévní pleteň(výživa vlasu!) - germinální - zárodečná vrstva: - na BM nasedají: bb. cylindrické (jedna vrstva - jako str. basale epidermis) - nad nimi: bb. polygonální } - mitoticky se dělí, dostávají se do vyšších oblastí vlasu, postupně keratinizují a diferencují se v: -dřeňvlasu -kůru vlasu - vnitřní epitelovou pochvu - melanocyty-mezi cylindrickými bb. - melaninová granula jsou transportována ve výběžcích a předávána buňkám kůry melanocyty BM vazivová papila vazivová papila vnitřní epitelová pochva vnější epitelová pochva 23 vlasová cibulka
24 VLAS: - Dřeň vlasu: - pouze u silnějších vlasů, vousů -částečněkeratinizované, velké, vakuolizované bb., obsahují ( ) trichohyalinová granula - Kůra vlasu: - silně keratinizované, vřetenovité buňky kolem dřeně - granula melaninu barva vlasu - Kutikula vlasu: -buňky keratinizované, ploché, taškovitě se překrývající, volné konce směřují ke konci vlasu POCHVY VLASU: Vnitřní epitelová pochva: (B) -obemykápočáteční úsek vlasového stvolu - zaniká v úrovni vyústění mazové žlázy -3 vrstvy: 1) Kutikula vnitřní epitelové pochvy - stavba jako kutikula vlasu -protáhlé, oploštělé, překrývající se buňky -volnékoncesměřují k cibulce (opačněnež kutikula vlasu) (buňky kutikul do sebe zaklíněny drží vlas ve folikulu) 2) Huxleyova vrstva vrstvy polygonálních až oploštělých kubických bb. ( ) - eosinofilní hrubá trichohyalinová granula 3) Henleova vrstva - 1 vrstva plochých zrohovatělých bb. - jemná trichohyalinová granula; acidofilní proužek B KŮRA VLAS DŘEŇ kutikula vlasu KŮRA vnitřní epitelová pochva B 24 vnější epitelová pochva
25 Vnější epitelová pochva: (C) - tvoříji do hloubky zanořenáčást epidermis kůže: str. germinativum = = str. spinosum (blížk vlasu) + str. basale (cylindricum) (vně) - od vazivové pochvy oddělena zesílenou laminou basalis (m. vitrea, sklovitá) podélný řez: str. spinosum str. basale Vazivová pochva: (D) - kolagenní vazivo - vnitřní vrstva cirkulární příčný řez: - zevní longitudinální D C B V L A S VLAS (B) - vnitřní epitelová pochva 25
26 VLASOVÝ FOLIKUL (podélný řez) VLAS vnitřní epitelová pochva (B) vnější epitelová pochva (C) vazivová pochva (D) kutikula vlasu KŮRA DŘEŇ KŮRA B D C B Kutikula pochvy Huxleyova vrstva 26 Henleova vrstva
27 dřeň kutikula vlasu kutikula vnitřní epitelové pochvy VLASOVÝ FOLIKUL -podélný a příčný řez kůra vnější epitelová pochva sklovitá membrána vnější epitelová pochva Henleova vrstva Huxleyova vrstva vazivová pochva kůra Henleova vrstva Huxleyova vrstva vnitřní epitelová pochva melanin kutikuly: vlasu a vnitřní epitelové pochvy sklovitá membrána krevní cévy vazivová pochva vnější epitelová pochva bulbus 27 papila
28 odloučené stratum corneum H2 -KŮŽES VLASY (tenký typ kůže) epidermis (vrst. dlaždic. epitel rohov.) stratum papillare corii (ŘKV) vývod mazové žlázy mazové žlázy - rozvětvené alveolární, holokrinní typ sekrece musculus arrector pili stratum reticulare corii (HKV) vlasový folikul - zevní epitelová pochva potní žlázy - jednoduché tubulózní stočené žl., ekkrinní typ sekrece tuková tkáň - podkožní vazivo vlasová cibulka 28
29 KOŽNÍ ŽLÁZY: - mazové(holokriní) - potní ekkrinní - potní apokrinní - mléčná žláza Mazové žlázy: -téměřna celém těle (kromědlanía chodidel) - většinou vázány na vlasové folikuly - rozvětvené alveolární žlázy -typ sekrece:holokrinní-celábuňka se rozpadáa měníse v sekret -MAZ -sekrečníalveoly: na BM - nasedají bb. plochéaž kubické, s basofilní cytoplasmou, mitoticky se dělí a posunují se do centra alveolu. V buňkách se hromadí tukovékapénky ( světlácytoplasma), jádro - pyknotické, rozpadá se, praská buň. membrána - buňka se stává součástí sekretu - vývody- vrstevnatý dlaždicový epitel - ústí: - do horní třetiny vlasového folikulu -přímo na povrch (např. oblast červeněrtu, prsní bradavka, Meibomské žlázy očního víčka... ) -MAZ: odolnost pokožky proti vodě, mastívlasy, baktericidní účinek vývod BM mitóza BM 29
30 MAZOVÁ ŽLÁZA - rozvětvená alveolární žláza, holokrinní způsob sekrece zevní epitelová pochva vlasového folikulu vývod mazové žlázy sekreční buňky vyplněné tukovými kapénkami m. arrector pili 30
31 KOŽNÍ ŽLÁZY Potní žlázy ekkrinní(= merokrinní) -velmi hojné, nejvíce na dlaních a ploskách - jednoduché tubulózní stočené žlázy - sekreční oddíly: stočené, širší lumen než vývod, na hranici kůže a podkoží -světlébuňky: slaběeosinofilnícytoplasma -transport vody a iontůz kapilár do lumina -tmavébuňky: basofilnícytoplasma -obsah sekrečních granul (glykoproteiny) uvolňován exocytózou (= ekkrinní sekrece) - četné myoepitelové buňky(mezi epit. a BM) - vývody: - dvouvrstevný kubický epitel - šroubovitý průběh -zpětnévstřebávánína +, Cl - -v epidermis ztrácíepitelovou výstelku = = potníkanálek (štěrbina mezi bb.) -POT: odpařováním -ochlazování, baktericidní účinek vývody sekreční části 31 HH
32 POTNÍ ŽLÁZA - jednoduchá tubulózní stočená žláza, ekkrinní způsob sekrece myoepitelové buňky sekreční tubuly vývody (dvouvrstevný kubický epitel) krevní kapiláry 32
33 POTNÍ ŽLÁZA EKKRINNÍ VLASOVÝ FOLIKUL sekreční tubulus myoepitelové buňky vývod 33 vazivová pochva zevní epitelová zrohovatělá vnitřní vlas(keratinizované buňky kůry pochva epitelová pochva s melaninovými granuly)
34 POTNÍ ŽLÁZA EKKRINNÍ - potní kanálek 34
35 KOŽNÍ ŽLÁZY Apokrinní žlázy = aromatické - velké(3-5mm) - výskyt: axilla, areola mammae, anální krajina Mollovy žlázky ve víčku, zevní zvukovod,w - rozvětvené stočené tubulózní žlázy - sekreční oddíl: - v tela subcutanea - epitel jednovrstevný kubický nebo cylindrický- výška buněk závisína sekrečnífázi buňky epidermis vlasový folikul mazová žláza vývod sekreční tubulus (apokrinní způsob sekrece = oddělování apikálních částí bb. spolu se sekretem) -myoepitelovébb.-u BM - vývody: dvouvrstevný kubický ep. - ústí do vlasových folikulů nad vyústěním vývodu žlázy mazové -sekret-po bakteriálním rozkladu zapáchá, obs. bílkoviny, méně lipidů různá výška epitelových buněk 35
36 APOKRINNÍ ŽLÁZY černá šipka - myoepitelové bb. vlasové folikuly sekreční tubuly - různá výška epitelových buněk vývod uvolňování sekretu 36
37 H3 - AXILLA (tenký typ kůže) M E = epidermis (vrst. dlaždic. epitel rohov.) D-SP = dermis -str. papillare D-SR = dermis -str. reticulare M= mazové žlázy A = apokrinní žlázy PE = potní ekkrinní žlázy V = vývody F = vlasové folikuly E V D-SP M F A F D-SR A A V A F F V A PE A V V PE A 37
38 H3 - AXILLA 1 = vývod mazové žlázy 2 = mazovéžlázy 3 = apokrinní žlázy 4 = vývod apokrinní žlázy 5 = nerv 6 = arteriola 38
39 MLÉČNÁŽLÁZA (glandula mammae) LALOK intralobulární vazivo žebra a svalstvo interlobulární vazivo LALŮČKY tukové vazivo mamma v klidu - vývody sinus lactiferus porus lactiferus ductus lactiferus mamma v laktaci - sekreční alveoly terminální interlobulární vývod složených tuboalveolárníchžláz, které tvoří LALOKY a LALŮČKY obklopené hustým kolagenním vazivem a tukovou tkání V LALŮČCÍCH (LOBULECH): -sekreční útvary - tubuly / alveoly - intralobulární vazivo - řídké kolagenní, (plazmatické bb. IgA pasivní imunita) - intralobulární vývody -epitel jednovrstevný kubický až cylindrický - ústí do jednoho vývodu interlobulárního MEZI LALŮČKY: - interlobulární vazivo - husté kolagenní + tuková tkáň - interlobulární vývody - epitel jednovrstevný kubický až cylindrický z každého LALOKU vychází lobární vývod = = ductus lactiferus -epitel dvouvrstevný kubický - před vstupem do prsní bradavky rozřířen v sinus lactiferus - vrstevnatý dlaždicový ep. - ústí na prsní bradavce: porus lactiferus (15-20 otvorů) - mezi epitelovými bb. a BM alveolůi vývodůmyoepitelové bb. - napomáhají vylučování sekretu -histologickástavba mléčnéžlázy závisí na věku a 39 funkčním stavu
40 MLÉČNÁ ŽLÁZA tukové bb. 1) Mammav klidu (= do gravidity) -H4 - lalůčky(lobuli)- malé -sekrečníútvary-nerozvinuté, neaktivní, často pouze úzké tubuly a neluminizované epitelové základy alveolů (epitelové čepy) - rozvětvené intralobulární vývody - malé lumen, myoepitelové bb. -převažuje vazivovásložka: - intralobulární vazivo - řídké kolagenní, bohaté na buňky (fibrocyty, makrofágy, plasmatické bb.) - interlobulární vazivo - převládá - husté kolagenní + tukové buňky - interlobulární vývod LALŮČEK 40
41 MLÉČNÁ ŽLÁZA 2) Mammav laktaci -H5 - proliferace alveolů, tubulů i vývodů lumina rozšířená, vyplněná sekretem - velké lalůčky - alveolární buňky- kubické až cylindrické - uvolňování sekretu: - apokrinní sekrecí: lipidové kapénky - ekkrinní (= exocytózou): proteiny - myoepitelové buňky - redukce vaziva: -intralobulárnívazivo -řídkékolagenní, (lymfocyty, plasmatické bb.- IgA, makrofágy) - interlobulární vazivo - husté kolagenní vazivo - jen tenká septa - ductus intralobularis ductus interlobularis ductus lactiferus vývod - dvouvrstevný kubický epitel sekreční alveoly naplněné sekretem interlobulární vývod interlobulární vazivo intralobulární vývod intralobulární vazivo 41
42 H4 - Mamma v klidu H5 - Mamma v laktaci intralobulární vazivo 2 sekreční alveoly 3 1 o aziv v í lárn u b rl o inte 2 3 interlobulární vývod 1 = tubulo duktální jednotka 2 = intralobulární vazivo (ŘKV) 3 = interlobulární vazivo (HKV) 42
43 PRSNÍ BRADAVKA - kónický tvar -tenký typ kůže - epitel vrstevnatý dlaždicový rohovějící(pars papillaris corii vysoké papily) - mazové žlázy- bez vlasových folikulů, vývody ústí přímo na povrch - ductus lactiferi- dvouvrstevný kubický epitel, ústí na povrchu bradavky = = porus lactiferi -ve vazivu podél mlékovodů-snopce buněkhladkésvaloviny podél mlékovodů (longitudinální průběh) a v prostorech mezi nimi (cirkulární uspořádání) tenký typ kůže mazová žláza ductus lactiferus vlas longitudinální a cirkulární snopce hladkých svalových buněk sinus lactiferus ductus interlobularis 43
44 H6 - PRSNÍ BRADAVKA vyústění mazové žlázy přímo na povrch vysoké dermální papily ductus lactiferi HS hladká svalovina vývod mazové žlázy mazová žláza hladká svalovina mazová žláza 44
45 NEHET - zrohovatělá destička na dorzálním povrchu posledního článku prstu nehtová ploténka (NP) ploché, pevně spojené zrohovatělé buňky (tvrdý keratin) eponychium (E) hyponychium (H) nehtové lůžko (NL) stavbou odpovídá stratum germinativum epidermis kořen nehtu (K) nehtová matrix (M) obsahuje dělící se buňky NP E NP NL dermis K M H falanga falanga 45
46 Junqueira, Carneiro, Basic Histology, 2003 Junqueira s Basic Histology, Mescher, 2010 Kierszenbaum, Tres, Histology and Cell Biology, 2012 Krstić, Illustrated Encyclopedy of Human Histology, 1984 Lüllmann-Rauch, Histologie, 2009 Martínek, Vacek, Histologický atlas, 2009 Ross, Pawlina, Histology, 2006 Sobotta, Hammersen, Histology, 1976 Stevens a Lowe, Histology, 1992 Doc. Z. Jirsová, Doc. T. Kučera, Prof. J. Martínek sbírka a virtuální preparáty ÚHIEM 46
Kožní pokrývka integumentum commune
Kožní systém Kožní pokrývka integumentum commune Epidermis Cutis Dermis Kůže tenkého typu - rhombická políčka (areae cutaneae) - vlasy, potní a mazové žlázy Potní žlázy Kůže tlustého typu - s hmatovými
- pokrývá tělo, odděluje vnitřní prostředí organismu od vnějšího prostředí - dospělý člověk 1,6 1,8 m 2
Kůže (cutis) - pokrývá tělo, odděluje vnitřní prostředí organismu od vnějšího prostředí - dospělý člověk 1,6 1,8 m 2 funkce: 1) ochrana chemická, mechanická, fyzikální 2) udržování stálé tělesné teploty
Funkce kůže protektivní bariera metabolická termoregulační recepční sekreční
Kůže kožní adnexa Funkce kůže protektivní bariera (mechanická, termická, světelná UV, chemická, imunitní) metabolická (H 2 O, ionty pot, plyny perspirace, D vit.) termoregulační (vaskularizace) recepční
Andrea Pokorná, Romana Mrázová. Kompendium hojení ran pro sestry
Andrea Pokorná, Romana Mrázová Kompendium hojení ran pro sestry Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Andrea Pokorná, Romana Mrázová Kompendium hojení ran pro sestry GRADA Publishing
Kosmetika a kosmetologie Přednáška 3 Kůže jako předmět kosmetické péče I
Kosmetika a kosmetologie Přednáška 3 Kůže jako předmět kosmetické péče I Přednáška byla připravena v rámci projektu Evropského sociálního fondu, operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost s
Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii
Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta Buňka. Stavba a funkce buněčné membrány. Transmembránový transport. Membránové organely, buněčné kompartmenty. Ústav pro histologii a embryologii Doc. MUDr.
Kůže a kožní adnexa. Mamma
Kůže a kožní adnexa Mamma FUNKCE KŮŽE ochrana organizmu mechanická, imunitní termoregulace cévy, potní žlázy informační receptory metabolická funkce vitamin D estetická ztráta větší kožní plochy ohrožuje
Přehled tkání. Pojivová tkáň, složky pojivové tkáně, mezibuněčná hmota
Přehled tkání. Pojivová tkáň, složky pojivové tkáně, mezibuněčná hmota Ústav pro histologii a embryologii Předmět: Histologie a embryologie 1, B01131, obor Zubní lékařství Datum přednášky: 15.10.2013 K
Variace Soustava tělního pokryvu
Variace 1 Soustava tělního pokryvu 21.7.2014 16:11:18 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA SOUSTAVA TĚLNÍHO POKRYVU KŮŽE A JEJÍ DERIVÁTY Kožní ústrojí Pokryv těla: Chrání každý organismus před mechanickým
Kůže a kožní orgány Integumentum commune
Kůže a kožní orgány Integumentum commune 2009 Kůže (cutis, derma) Nejtěžší orgán v těle - 16% hmotnosti Rozměry: 1,2-2,3m2 Funkce: Ochrana (mechanická, před vyschnutím) Termoregulace Potní žlázy (perspiratio
Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta
Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta Tkáň svalová. Obecná charakteristika hladké a příčně pruhované svaloviny (kosterní a srdeční). Funkční morfologie myofibrily. Mechanismus kontrakce. Stavba
Anatomie kůže. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
Anatomie kůže Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Radka Benešová KŮŢE (CUTIS, DERMA) Největší plošný orgán lidského těla.
Integumentum commune. kožní ústrojí, kožní deriváty. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Integumentum commune kožní ústrojí, kožní deriváty Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Funkce kůže (1) a) Ochrana těla obaluje tělo, tvoří mechanickou, chemickou, infekční bariéru tepelná ochrana,
HISTOLOGIE A MIKROSKOPICKÁ ANATOMIE PRO BAKALÁŘE
OBSAH 1. STAVBA BUŇKY (S. Čech, D. Horký) 10 1.1 Stavba biologické membrány 11 1.2 Buněčná membrána a povrch buňky 12 1.2.1 Mikroklky a stereocilie 12 1.2.2 Řasinky (kinocilie) 13 1.2.3 Bičík, flagellum
Anatomie a fyziologie kůžk
Anatomie a fyziologie kůžk ůže RNDr. Hana Bendová NRC pro kosmetiku Oddělen lení laboratoří biomedicíny Státn tní zdravotní ústav Praha PROKOS 27.5.2010 1 Kůže Největší orgán n lidského tělat plocha kožního
Vlasová kosmetika. Šárka Dosedělová
Vlasová kosmetika Šárka Dosedělová Bakalářská práce 2014 1) zákon č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších právních předpisů,
CZ.1.07/1.4.00/21.3489
Název školy: Základní škola a Mateřská škola Kladno, Norská 2633 Autor: Mgr. Kateřina Wernerová Název materiálu: VY_52_INOVACE_Pr.8.We.19_Vylucovani_ledviny_kozni_soustava Datum: 23. 3. 2013 Ročník: osmý
SOUSTAVA KOŽNÍ. PhDr. Jitka Jirsáková, Ph.D.
SOUSTAVA KOŽNÍ PhDr. Jitka Jirsáková, Ph.D. Kůže (cutis, derma) pevná, pružná a tažná; odolná proti mechanickému působení (tlak, náraz, tření apod.) plošný orgán pokrývá tělo (u dospělého člověka 1,5 1,8
největší orgán lidského těla vytvářející mnohofunkční ochranný plášť 8% hmotnosti těla
KŮŢE největší orgán lidského těla vytvářející mnohofunkční ochranný plášť Plocha kůţe: 1,5-2 m 2 Hmotnost: 4,5-5 kg 8% hmotnosti těla Tloušťka kůţe: 1,5-4 mm STAVBA KŮŢE Pokoţka (epidermis) Škára (corium,
Suchá kůže. Vyšší odborná škola a Střední zdravotnická škola MILLS, s. r. o. Diplomovaný farmaceutický asistent. Vedoucí práce : Mgr.
Vyšší odborná škola a Střední zdravotnická škola MILLS, s. r. o. Suchá kůže Diplomovaný farmaceutický asistent Vedoucí práce : Mgr. Radek Kučera Vypracovala: Miluše Špangerová Čelákovice 2010 Čestné prohlášení
Sekreční funkce lidské kůže. Denisa Zápecová
Sekreční funkce lidské kůže Denisa Zápecová Bakalářská práce 2013 ABSTRAKT Bakalářská práce je zaměřena na jednu z funkcí lidské kůže. Lidská kůže plní řadu úkolů, mezi které patří i pro tělo nezbytná
JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH PEDAGOGICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. 2009 Martina Špindlerová
JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH PEDAGOGICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2009 Martina Špindlerová JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA VÝCHOVY KE ZDRAVÍ BAKALÁŘSKÁ
ODVOD VLHKOSTI A TEPLA Z POVRCHU LIDSKÉHO TĚLA
Technická univerzita v Liberci Fakulta textilní ODVOD VLHKOSTI A TEPLA Z POVRCHU LIDSKÉHO TĚLA Vypracoval: Petr Horníček 6/2002 OBSAH 1. Úvod... 4 2. Kůže... 5 3. Základní parametry kůže... 5 3.1. Ochranné
Epitely jako bariery 142
Epitely jako bariery 142 Difuzní bariera Epitely umožňují kompartmentizaci extracelulárního prostoru Příklady: střevo, ledviny, exokrinní žlázy, kapiláry mozku (hematoencefalická bariera), plexus choroideus
Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost
BUŇKA Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence Buňka je schopna uskutečňovat základní funkce organismu: obrázky použity z Nečas: BIOLOGIE LIDSKÉ TĚLO Alberts: ZÁKLADY BUNĚČNÉ BIOLOGIE
Biochemie kůže. Jana Novotná. Ústav lékařské chemie a klinické biochemie, 2. LF UK a FN Motol 2016
Biochemie kůže Jana Novotná Ústav lékařské chemie a klinické biochemie, 2. LF UK a FN Motol 2016 Úloha kůže Bariéra proti různým druhům poškození (UV radiace, mechanické, chemické a biologické poškození)
Největší orgán lidského těla Průměr 1,7 m2 Dvě hlavní vrstvy epidermis a dermis Léčba rozsáhlých kožních ztrát představuje závažný lékařský problém
Kůže Největší orgán lidského těla Průměr 1,7 m2 Dvě hlavní vrstvy epidermis a dermis Léčba rozsáhlých kožních ztrát představuje závažný lékařský problém Anatomia del corpo humano Juan Valverde de Amusco
CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda
GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda
Variabilita v pigmentaci
Variabilita v pigmentaci Proč zkoumat pigmentaci Spojitost s rakovinou kůže reakcí na UV záření výživou geografickým původem metabolismem vitamínu D. Oči Pigmentace Pokožka Vlasy Měření pigmentace Neinvazivní
Kožní nemoci z povolání, jejich vývoj a prevence
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA Klinika pracovního a cestovního lékařství 3.LF UK Róbert Pituch Kožní nemoci z povolání, jejich vývoj a prevence Dermatological Occupational Disease, their
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Plzeň 213 Aneta Dlouhá FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ Studijní program: Specializace ve zdravotnictví B 34 Aneta Dlouhá Studijní
EPITELOVÁ TKÁŇ. šita. guru. sthira. ušna. mridu višada. drva. laghu. čala. Epitelová tkáň potní žlázy. Vše co cítíme na rukou, je epitelová tkáň
EPITELOVÁ TKÁŇ Epitelová tkáň potní žlázy Vše co cítíme na rukou, je epitelová tkáň Epitel tvoří vrstvy buněk, které kryjí vnější a vnitřní povrchy Epitel, kterým cítíme, je běžně nazýván kůže Sekrece
Dýchací cesty: - horní. - dolní. Respirační oddíl plic
Dýchací systém Dýchací cesty: - horní - dolní Respirační oddíl plic Dýchací cesty (vedou a upravují vdechovaný vzduch): Dutina nosní Nosohltan Hrtan (larynx) Průdušnice (trachea) Průdušky (bronchy) Průdušinky
Neuron je tvořen a) buněčným tělem (cyton = perikarion), uvnitř kterého leží většina buněčných organel;
Neuron (neurocyt) základní stavební a funkční jednotka nervové tkáně; tvar těla neuronu je rozmanitý: oválný, kulovitý, hruškovitý, hvězdicovitý; velikost je různá: 4-6µm buňky mozečku, Purkyňovy buňky
Mezonefros. Neokortex s glomeruly. Metanefrogenní blastém. dřeň s kanálky. Magn. x10. Henleovy kličky (nižší buňky) Sběrací kanálek (vyšší buňky)
Podpořeno grantem FRVŠ 524/2011 Ledviny NEFRON funkční jednotka Kůra - renální tělísko (glomerulus + Bowmanův váček) - proximální tubulus (zpětné vstřebávání) - distální tubulus Dřeň - Henleova klička
Charakteristika epitelů. Epitelová tkáň. Bazální membrána. Bazální lamina. Polarita. Funkce basální laminy. buňky. Textus epithelialis
Charakteristika epitelů Epitelová tkáň Textus epithelialis buňky podkladem je bazální lamina těsně nahloučené s minimem mezibuněčné hmoty množství pevných mezibuněčných spojů různé tvary určující pro klasifikaci
Biokosmetika. Adéla Butkovičová
Biokosmetika Adéla Butkovičová Bakalářská práce 2009 ABSTRAKT Cílem bakalářské práce bylo získat přehled o biokosmetice z různého pohledu. Práce se zabývá vysvětlením základních pojmů, legislativními
Kosmetika a kosmetologie Přednáška 5 Stratum corneum, stavba a funkce.
Kosmetika a kosmetologie Přednáška 5 Stratum corneum, stavba a funkce. Přednáška byla připravena v rámci projektu Evropského sociálního fondu, operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost s názvem
GIT1. Slinné žlázy a pankreas Játra a žlučník. Preparáty: B6-9, B18-20. Ústav histologie a embryologie. Doc. MUDr. Zuzana Jirsová, CSc.
GIT1 Slinné žlázy a pankreas Játra a žlučník Preparáty: B6-9, B18-20 Určeno výhradně pro přípravu studentů 1.lékařské fakulty UK v Praze Ústav histologie a embryologie Doc. MUDr. Zuzana Jirsová, CSc. Předmět:
připomínka z minula...dlužím vám něco?!? Videa Zdroj pdf moodle
připomínka z minula...dlužím vám něco?!? Videa Zdroj pdf moodle Morfologie živočichů MB170P46 Pokryv těla, integument, povrchy: specializace povrchů, kůže, keratinizace, deriváty Pokryv těla, integument,
Druhy vlasů. Střední škola informatiky, elektrotechniky a řemesel Rožnov pod Radhoštěm. Modernizace výuky s využitím ICT, CZ.1.07/1.5.00/34.
Druhy vlasů seznámení se s vývojem, stavbou a vlastnostmi lidského vlasu Druhy vlasů VY_32_INOVACE_12_01_01 Materiál slouží k tomu, aby se žáci naučili vědomostem, znalostem a dovednostem s oblasti vývoje,
UNIVERZITA KARLOVA Přírodovědecká fakulta Katedra antropologie a genetiky člověka
UNIVERZITA KARLOVA Přírodovědecká fakulta Katedra antropologie a genetiky člověka BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Forenzní analýza lidských vlasů Vedoucí práce RNDr. Hana Eliášová, PhD. Zpracoval Jakub Jílek Praha 2009
MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE
MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE BRNO 2007 JITKA ČERNÍNOVÁ Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav morfologie, fyziologie
OBRANA ORGANISMU základní mechanismy LYMFATICKÉ ORGÁNY stavba a funkce
OBRANA ORGANISMU základní mechanismy LYMFATICKÉ ORGÁNY stavba a funkce ÚHIEM 1. LF UK v PRAZE Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie B01307 Akademický rok 2013 14 POUZE PRO OSOBNÍ PŘÍPRAVU STUDENTŮ
KŮŽE A JEJÍ DETOXIKACE
KŮŽE A JEJÍ DETOXIKACE Ing. Vladimír Jelínek KŮŽE Největší orgán lidského těla (její plocha u dospělého člověka činí 1,5 až 2 m 2 ) Kůže nás odděluje a chrání od okolního světa Zajišťuje nám styk s okolním
Moderní směr v péči o kůži ekzematiků
Moderní směr v péči o kůži ekzematiků Olejové koupele Již v antice byl lidské kůži (nebo pleti) přiznáván zvláštní význam. Duševní harmonie byla u Řeků a později i u Římanů chápána v těsné integritě s
Kůže a kožní orgány Integumentum commune. David Kachlík
Kůže a kožní orgány Integumentum commune David Kachlík Kůže Kůže = cutis (ř. derma) nejtěžší orgán v těle 16 % hmotnosti, 1,2-2,3m 2 pokožka (epidermis) škára (corium, dermis) = slovensky zamša podkoží
ANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory. doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel
doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel ANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory Vydala Grada Publishing, a.s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 220 386401, fax: +420
GIT 2b Orgány dutiny ústní - zub Ústav histologie a embryologie MUDr. Jana Šrajerová Předmět: Praktická mikroskopie B02242
GIT 2b Orgány dutiny ústní - zub Ústav histologie a embryologie MUDr. Jana Šrajerová Předmět: Praktická mikroskopie B02242 1 Mikroskopování preparátů: (B 1: ret - viz GIT 2a) B 2: zub (B 3: hrot jazyka
PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE
PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADY HISTOLOGICKÉ TECHNIKY 9 1.1 Světelný mikroskop a příprava vzorků pro vyšetření (D. Horký) 9 1.1.1 Světelný mikroskop 9 1.1.2 Zásady správného mikroskopování 10 1.1.3 Nejčastější
Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings
Biologie I Buňka II Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings BUŇKA II centrioly, ribosomy, jádro endomembránový systém semiautonomní organely peroxisomy
CYTOLOGIE 3. týden. Jádro a jeho komponenty Buněčný cyklus, mitosa, meiosa. Ústav histologie a embryologie
CYTOLOGIE 3. týden Jádro a jeho komponenty Buněčný cyklus, mitosa, meiosa Ústav histologie a embryologie MUDr. Radomíra Vagnerová, CSc. Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie 02241 Přednášky 2.
Svalová tkáň, kontraktilní aparát, mechanismus kontrakce
Svalová tkáň, kontraktilní aparát, mechanismus kontrakce Ústav pro histologii a embryologii Předmět: Histologie a embryologie 1, B01131, obor Zubní lékařství Datum přednášky: 22.10.2013 Svalová tkáň má
odontogeneze (vývoj zubu) dočasná (mléčná) a trvalá dentice prořezávání mechanizmus a časový přehled
Přednáška odontogeneze (vývoj zubu) dočasná (mléčná) a trvalá dentice prořezávání mechanizmus a časový přehled retní val vestibulum dentogingivální val + dentální lišta Vývoj dočasné dentice orgán skloviny
Pohlavní soustava Obecná charakteristika slouží k zachování druhu, ne k zachování života jedince Funkce spermií testosteronu
Pohlavní soustava Obecná charakteristika Funkce slouží k zachování druhu, ne k zachování života jedince mezipohlavní rozdíly samčí samičí pohlavní žlázy produkují pohlavní buňky pomocné pohlavní orgány
Základy histologie. prof. MUDr. RNDr. Jaroslav Slípka, DrSc. Recenzovaly: doc. MUDr. Jitka Kočová, CSc. doc. RNDr. Viera Pospíšilová, CSc.
Základy histologie prof. MUDr. RNDr. Jaroslav Slípka, DrSc. Recenzovaly: doc. MUDr. Jitka Kočová, CSc. doc. RNDr. Viera Pospíšilová, CSc. Vydala Univerzita Karlova v Praze Nakladatelství Karolinum jako
SUCHÁ A DEHYDRATOVANÁ PLEŤ
SUCHÁ A DEHYDRATOVANÁ PLEŤ Problémy se suchou a dehydratovanou pletí postihuje vysoké procento žen. Následující článek uvádí v přehledné formě návody, jak suché pleti předcházet, a současně, jakým způsobem
Buňka VI. Meiosa. Apoptosa. Vesikulární transport. Ústav histologie a embryologie 1. LF UK
Buňka VI Meiosa. Apoptosa. Vesikulární transport. Ústav histologie a embryologie 1. LF UK Autor: doc. MUDr. Tomáš Kučera, Ph.D. Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie, kód B02241 Datum: 17.10.2013
Obecná stavba a funkce svalu. Motorická svalová jednotka. Základy svalové nomenklatury. Energetické zdroje svalu. Svalová práce a únava.
Obecná stavba a funkce svalu. Motorická svalová jednotka. Základy svalové nomenklatury. Energetické zdroje svalu. Svalová práce a únava. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Sval - MUSCULUS Složitá struktura,
Vítám vás na přednášce
Vítám vás na přednášce Téma dnešní přednášky ANTIDEKUBITNÍ PODLOŽKY JAKO PROSTŘEDKY VE ZDRAVOTNICTVÍ Dekubit proleženina, je to poškození kůže a podkožních tkání, které je způsobeno tlakem na hmatné kostní
Kůže a pokožkové útvary koně a jejich onemocnění Bakalářská práce
Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat Kůže a pokožkové útvary koně a jejich onemocnění Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Dagmar Pospíšilová Vypracovala:
Buňky, tkáně, orgány, orgánové soustavy. Petr Vaňhara Ústav histologie a embryologie LF MU
Buňky, tkáně, orgány, orgánové soustavy Petr Vaňhara Ústav histologie a embryologie LF MU Dnešní přednáška: Koncept uspořádání tkání Embryonální vznik tkání Typy tkání a jejich klasifikace Orgánové soustavy
NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly
NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly RIBOSOMY Částice složené z rrna a proteinů, skládají se z velké kulovité
- příjem a zpracování potravy, rozklad na tělu potřebné látky, které jsou z TS převedeny do krve nebo lymfy
Trávicí soustava - příjem a zpracování potravy, rozklad na tělu potřebné látky, které jsou z TS převedeny do krve nebo lymfy děje probíhající v TS: 1) mechanické zpracování potravy - rozmělnění potravy
LYMFA, SLEZINA, BRZLÍK. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
LYMFA, SLEZINA, BRZLÍK Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2010 Mgr.Jitka Fuchsová MÍZA (lymfa) Krevní kapiláry mají propustné stěny
Vývoj integumentu. (kůže a její deriváty)
Vývoj integumentu (kůže a její deriváty) Podpořeno projektem FRVŠ 524/2011 Adultní kůže - epidermis (ektoderm) - dermis + hypodermis/subkutis (mesenchym / mesoderm, somatopleura) V adultní epidermis dále
velmi těsně na sebe naléhajících buněk bezcévná mechanická sekreční
Epitelová tkáň jedna ze čtyř základních tkání je derivátem všech tří zárodečných listů je složena z velmi těsně na sebe naléhajících buněk je bezcévná, výživu získává difúzí z krevních cév uložených v
VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost
VAKUOLA membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost VAKUOLA Funkce: uložiště odpadů a uskladnění chemických látek (fenolické
GIT 1 játra a žlučové cesty - cytologie a funkční morfologie hepatocytu
GIT 1 játra a žlučové cesty - cytologie a funkční morfologie hepatocytu Ústav histologie a embryologie Doc. MUDr. Zuzana Jirsová, CSc. Předmět: Praktická mikroskopie 02242 Přednáška 2. paralelky: 24. 2.
Vstup látek do organismu
Vstup látek do organismu Toxikologie Ing. Lucie Kochánková, Ph.D. 2 podmínky musí dojít ke kontaktu musí být v těle aktivní Působení jedů KONTAKT - látka účinkuje přímo nebo po přeměně (biotransformaci)
Neurulace. Vývoj ektodermu.
Neurulace. Vývoj ektodermu. Ústav pro histologii a embryologii 1.LF Univerzity Karlovy Přednášející: Doc. MUDr. Tomáš Kučera, Ph.D. Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie, kód B02241 Datum: 19.12.2013
Interakce buněk s mezibuněčnou hmotou. B. Dvořánková
Interakce buněk s mezibuněčnou hmotou B. Dvořánková Obsah přednášky Buňka a její organely Extracelulární matrix Interakce buněk s ECM i navzájem Kultivace buněk in vitro Buněčné jádro Alberts: Molecular
Metody obnovy kožního krytu. Andrea Zapletalová
Metody obnovy kožního krytu Andrea Zapletalová Bakalářská práce 2011 ABSTRAKT Peeling je ošetření kŧţe, které se pouţívá k odstranění povrchových vrstev epidermis mechanickou nebo chemickou cestou. Obsahem
Praktikum z histologie Modul A Pracovní Protokol (část 2)
Praktikum z histologie Modul A Pracovní Protokol (část 2) Jméno... Kruh... Seznam preparátů (List of slides) MODUL A v Gastrointestinální trakt / GIT v Ženský / Fem ale genital s. v Nervový systém / Nervous
PRAKTICKÉ CVIČENÍ č. 1
PRAKTICKÉ CVIČENÍ č. 1 Název cvičení: ŽIVOČIŠNÉ TKÁNĚ Teoretický úvod: Tkáň je soubor morfologicky podobných buněk, které plní určitou funkci. Buňky tvořící tkáň mohou být stejného typu, existují však
4. skladovací funkce v podkožním vazivu se ukládá tuk funkce mechanická, zásobní, izolační, uskladňuje vitamíny rozpustné v tucích
pokrývá tělo 1,6 1,8 m 2 funkce: 1. ochrana těla před škodlivými látkami, mikroorganismy a UV zářením 2. udržení stálé tělesné teploty prostřednictvím kožních cév a potních žláz 3. smyslová funkce receptory
VY_32_INOVACE_11.11 1/6 3.2.11.11 Kožní soustava Kožní soustava
1/6 3.2.11.11 Cíl popsat stavbu kůže - chápat její funkci a význam - rozeznávat kožní útvary a jejich funkci - uvést onemocnění, úrazy, příčiny, ošetření, prevenci Bariéra před vnějším světem - lidská
Stavba kosti (Viz BIOLOGIE ČLOVĚKA, s. 12-13) Mechanické vlastnosti kosti. Vznik a vývoj kosti
S_Kost1a.doc S O U S T A V A K O S T E R N Í Autor textu: RNDr. Miroslav TURJAP, 2004. Určeno: Jako pomocný text pro žáky III. ročníku gymnázia. Odkazy: Novotný, I. - Hruška, M. : BIOLOGIE ČLOVĚKA. Praha,
VÝVOJ POHLAVNÍCH BUNĚK OOGENESE A SPERMATOGENESE OPLOZENÍ, RÝHOVÁNÍ, VÝVOJ BLASTOCYSTY
VÝVOJ POHLAVNÍCH BUNĚK OOGENESE A SPERMATOGENESE OPLOZENÍ, RÝHOVÁNÍ, VÝVOJ BLASTOCYSTY ÚHIEM 1. LF UK v PRAZE Předmět: B02241 Obecná histologie a obecná embryologie Akademický rok 2013 2014 POUZE PRO OSOBNÍ
Vazivo. Chrupavka. Kost
Pojivová tkáň Vazivo Chrupavka Kost Mezenchym Mezenchym Vazivo Chrupavka Kost Původ a funkce Původ mezenchym Funkce: - nutritivní (krevní cévy, difuze živin) - protektivní imunocompetentní buňky a produkce
Trávicí systém III jícen, žaludek preparáty B10 B13
Trávicí systém III jícen, žaludek preparáty B10 B13 Ústav histologie a embryologie Lucie Lantová (lucie.lantova@lf1.cuni.cz) Praktická mikroskopie B02242 M. H. Ross, W. Pawlina: Histology: A Text and Atlas,
Močová a pohlavní soustava hřebce
Močová a pohlavní soustava hřebce Močová soustava (organa urinaria) - ledviny + vývodné močové cesty -odstraňování odpadních produktů metabolizmu - udržování parametrů vnitřního prostředí - hospodaření
Nádory vycházející z melanocytů. Pigmentové névy. Dysplastický névus. Všechny věkové skupiny Kdekoliv na těle Symetrické, ohraničené Různá pigmentace
UPOZORNĚNÍ PRO STUDENTY a návštěvníky www Abychom vyhověli žádostem z řad studentů, předkládáme textovou část prezentací vybraných přednášek z patologie pro usnadnění orientace v přednášené látce. Nejedná
Mgr. Iva Nováková OŠETŘOVATELSTVÍ VE VYBRANÝCH OBORECH Dermatovenerologie, oftalmologie, ORL, stomatologie Recenzentka: Mgr. Lenka Slezáková, Ph.D.
Mgr. Iva Nováková OŠETŘOVATELSTVÍ VE VYBRANÝCH OBORECH Dermatovenerologie, oftalmologie, ORL, stomatologie Recenzentka: Mgr. Lenka Slezáková, Ph.D. Grada Publishing, a.s., 2011 Autorem fotografií 1 4 je
Přiřazování pojmů. Kontrakce myokardu. Aorta. Plicnice. Pravá komora. Levá komora. 5-8 plicních žil. Horní a dolní dutá žíla. Pravá předsíň.
VÝVOJ PLODU Opakování 1. Z jakých částí se skládá krev? 2. Uveďte funkci jednotlivých složek krve. 3. Vysvětlete pojmy: antigen, imunita, imunizace. 4. Vysvětlete činnost srdce. 5. Popište složení srdce.
Modul IB. Histochemie. CBO Odd. histologie a embryologie. MUDr. Martin Špaček
Modul IB Histochemie CBO Odd. histologie a embryologie MUDr. Martin Špaček Histochemie Histologická metoda užívaná k průkazu různých látek přímo v tkáních a buňkách Histochemie Katalytická histochemie
Kosmetika Opakování anatomie kůže
Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Kosmetika Opakování
Cytologie I, stavba buňky
Cytologie I, stavba buňky Ústav pro histologii a embryologii Předmět: Histologie a embryologie 1, B01131, obor Zubní lékařství Datum přednášky: 1.10.2013 Buňka je základní strukturální a funkční jednotka
receptor dostředivá dráha ústředí v centrální nervové soustavě (CNS)
Smyslový orgán n = čidlo receptor dostředivá dráha ústředí v centrální nervové soustavě (CNS) Reflexní oblouk receptor dostředivá (aferentní,senzitivní) dráha ústředí odstředivá (eferentní,motorická) dráha
BIOLOGIE ČLOVĚKA BUŇKA TKÁŇ ORGÁN
BIOLOGIE ČLOVĚKA BUŇKA TKÁŇ ORGÁN Živočišná buňka lysozóm jádro cytoplazma plazmatická membrána centrozom Golgiho aparát ribozomy na drsném endoplazmatickém retikulu mitochondrie Živočišná tkáň soubor
Clivia miniata, Acorus calamus)
Apoplastické bariéry pro transport iontů a vody v kořeni Kateřina Macháčová Dráhy centripetálního transportu vody a minerálních látek kořenem (http://www.unibayreuth.de/department s/planta/research/steudle/steu3.htm)
Organizace buňky Cytoplasmatická membrána a specializace buněčného povrchu
Rychlý přehled Cytologie Organizace buňky Cytoplasmatická membrána a specializace buněčného povrchu II Cytoskelet Kontakty buněk Buněčné organely a základní cytoplasma - cytosol Buněčné jádro, buněčný
Úvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA
Slide 1a ROSTLINNÁ BUŇKA Slide 1b Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA Slide 1c Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA buněčná stěna Slide 1d Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA buněčná stěna plasmodesmy Slide
VAZIVO. Znázornění vazivových vláken Typy vazivových buněk Druhy vaziva, stavba a funkce. Mikroskopování preparátů A1-A6
VAZIVO Znázornění vazivových vláken Typy vazivových buněk Druhy vaziva, stavba a funkce Mikroskopování preparátů A1-A6 Ústav histologie a embryologie Doc. MUDr. Zuzana Jirsová, CSc. Předmět: Obecná histologie
MASARYKOVA UNIVERZITA V BRN Pírodovdecká fakulta Katedra antropologie. VLASY LOVKA Využití lidských vlas ve forenzní antropologii
MASARYKOVA UNIVERZITA V BRN Pírodovdecká fakulta Katedra antropologie VLASY LOVKA Využití lidských vlas ve forenzní antropologii BAKALÁSKÁ PRÁCE Mikoláš Jurda Vedoucí práce: RNDr. Miroslav Králík, Ph.D.
Krev, složení krve, formované krevní elementy
Krev, složení krve, formované krevní elementy Ústav pro histologii a embryologii Předmět: Histologie a embryologie 1, B01131, obor Zubní lékařství Datum přednášky: 5.11.2013 SLOŽENÍ Celkový objem krve