ŠKOLNÍ ŘÁD DÁLKOVÉ STUDIUM PŘI ZAMĚSTNÁNÍ

Transkript

1 ŠKOLNÍ ŘÁD DÁLKOVÉ STUDIUM PŘI ZAMĚSTNÁNÍ

2 ČLÁNEK 1. VYMEZENÍ POJMU ŠKOLNÍ ŘÁD PLATNÝ PRO DÁLKOVÉ STUDIUM PŘI ZAMĚSTNÁNÍ 1.1 Vychází ze zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) z dalších souvisejících právních předpisů. Se školním řádem budou seznámeni všichni zaměstnanci a žáci školy. Dokument je pro žáky dálkového studia při zaměstnání i zaměstnance SOŠ Olomouc spol. s r. o. závazný. Žák má právo na vzdělání a získávání poznatků, které vyplývají z výsledků soudobého stavu poznání světa a jsou v souladu s obecnými cíli vzdělávání a rozvíjí vědomosti, dovednosti, schopnosti, postoje a hodnoty získané základním vzděláváním a jsou důležité pro rozvoj jedince. Střední vzdělání vytváří předpoklady pro plnoprávný osobní a občanský život, samostatné získávání informací a celoživotní učení, pokračování v navazujícím vzdělávání a přípravu pro výkon povolání. 2.1 ČLÁNEK 2. PRÁVA ŽÁKŮ Žáci mají právo: a) na vzdělávání a školské služby podle zákona č. 561/2004 Sb. ve znění dalších předpisů a uzavřené smlouvy o poskytnutí vzdělání za úplatu; b) na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání; c) volit a být voleni do školské rady; d) vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich vzdělávání, přičemž jejich vyjádřením musí být věnována pozornost, e) své názory vyjadřovat přiměřenou formou, která neodporuje zásadám slušného chování a dobrého soužití; f) v případě studijních či osobních problémů požádat o pomoc či radu třídního učitele, školního speciálního pedagoga nebo vedení školy. V závažnějších případech je možné doporučit šetření školní psycholožkou či jiné metody pomoci. 3.1 ČLÁNEK 3. POVINNOSTI ŽÁKŮ Žáci jsou povinni: a) řádně docházet na konzultace a řádně se vzdělávat; b) dodržovat školní řád, předpisy a pokyny školy k ochraně zdraví a bezpečnosti a protipožární předpisy, s nimiž byli seznámeni, včetně pravidel hygieny. Žákům je zakázáno zasahovat do elektrické a vodovodní instalace a zasahovat do jakýchkoliv přístrojů a zapínat je bez přítomnosti učitele; c) plnit pokyny pedagogických pracovníků školy vydané v souladu s právními předpisy a školním řádem, respektovat pravidla slušného chování, neohrožovat zdraví a bezpečnost svou nebo svých spolužáků; d) mít vše potřebné pro vyučování, pracovat svědomitě a soustavně se připravovat na vyučování; e) nepoužívat hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky na jiné osoby. Takové jednání se vždy považuje za závažné zaviněné porušení povinností stanovených zákonem č. 561/2004 Sb. ve znění dalších předpisů; f) šetřit majetek a zařízení školy, chránit jej před poškozením, hospodárně zacházet s učebními pomůckami a dalším vybavením školy; g) dbát dobrého jména školy; 2

3 h) dle zákona 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů brát na vědomí, že při některých studijních programech a v průběhu odborné praxe přichází do styku s osobními daty a informacemi o klientech různých orgánů a zařízení státní správy a samosprávy a dalších institucí, jež mají důvěrnou povahu. Tato důvěrná osobní data a informace není dovoleno dále předávat a šířit; i) neprodleně oznámit třídnímu učiteli nebo řediteli onemocnění závažnou přenosnou chorobou. 3.2 Žáci jsou dále povinni: a) informovat školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání; b) hlásit okamžitě (nejpozději však do 7 dnů) třídnímu učiteli změnu osobních dat (změnu jména, telefonu, bydliště, zaměstnání apod.) a další závažné změny; c) dokládat důvody své nepřítomnosti ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem. Škola je při vzdělávání a s ním souvisejícími činnostmi povinna přihlížet k základním fyziologickým potřebám žáků a vytvářet podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku sociálně patologických jevů a projevů diskriminace, nepřátelství nebo násilí. ČLÁNEK 4. HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ 4.1 ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ O HODNOCENÍ PROSPĚCHU Hodnocení prospěchu je součástí výchovně vzdělávacího procesu. Jeho cílem je vyjádřit příslušným klasifikačním stupněm vědomosti, dovednosti a návyky, které si žáci osvojili, a podněcovat jejich zájem o doplňování a upevňování získaných vědomostí, dovedností a návyků a o zvládnutí širší problematiky daného předmětu. Hodnocení prospěchu musí též přispívat k formování morálního profilu žáků, proto je nutno při přiznání klasifikačního stupně přihlížet též k jejich přístupu k výchovně vzdělávacímu procesu, k jejich aktivitě i k tomu, zda se rozvíjí jejich schopnost samostatného myšlení, nebo zda dovedou získané vědomosti a dovednosti pouze mechanicky uplatňovat. Hodnocení prospěchu má přispívat k vytváření kladného vztahu žáků ke škole a k vyučování Hodnocení výsledků vzdělávání žáků učitelem je vyjádřeno klasifikací stupněm hodnocení Na závěr každého pololetí školního roku se žákovi vydává vysvědčení. Za první pololetí lze vydat místo vysvědčení výpis vysvědčení Škola převede klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy, zletilého žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá dosažená úroveň vzdělání žáka ve vztahu ke stanoveným cílům vzdělávání a k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí příslušného ročníku prospěl ze všech předmětů stanovených vzdělávacím programem, s výjimkou předmětů, z nichž se žák nehodnotí. 3

4 4.1.6 Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do konce června daného školního roku. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce srpna daného školního roku. Neníli žák hodnocen ani v tomto termínu - neprospěl Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze 2 předmětů, nebo žák, který neprospěl na konci prvního pololetí nejvýše ze 2 předmětů vyučovaných pouze v prvním pololetí, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku nejpozději do konce srpna daného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Opravné zkoušky jsou komisionální za poplatek 200 Kč Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy stanovit žákovi náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do konce září následujícího školního roku Má-li žák pochybnosti o hodnocení, může požádat o komisionální přezkoušení. Při hodnocení pedagogický pracovník uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušný předmět V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný klasifikační stupeň za dané období příslušní učitelé po vzájemné dohodě Učitel oznamuje žákovi výsledek každého hodnocení. Hodnocení zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů. Při hodnocení využívá i sebehodnocení žáka. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných testů (neplatí pro souhrnné opakování a kontrolní práce) a prací oznámí žákovi nejpozději do 7 dnů. Učitel sděluje všechny známky zejména prostřednictvím webu či na konzultacích Učitel vede soustavnou evidenci o každém hodnocení žáka průkazným způsobem tak, aby mohl doložit správnost celkového hodnocení žáka a způsob získání známek (ústní, písemná,...). Vyučující zapisuje všechny známky, včetně pololetní známky do elektronického systému Bakalář Pokud je hodnocení žáka stanoveno na základě písemných prací nebo testů, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se hodnocení žáka určuje nebo ve které se k ní mohou odvolat tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnou zkouškou až do dalšího školního roku Třídní učitelé a výchovný poradce jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením pedagogického a psychologického vyšetření, která mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání 4

5 podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů nebo výchovného poradce na pedagogické radě. 4.2 PRŮBĚŽNÉ HODNOCENÍ Průběžné hodnocení je vyjádřeno pěti klasifikačními stupni prospěchu: stupeň 1 výborný, stupeň 2 chvalitebný, stupeň 3 dobrý, stupeň 4 dostatečný, stupeň 5 nedostatečný Při hodnocení prospěchu žáka se nepřihlíží k hodnocení jeho chování Hodnocení za dané období je třeba ukončit v den stanovený ředitelem školy, nejpozději však 48 hodin před hodnotící poradou. Jestliže není možné žáka vyzkoušet a hodnotit v řádném termínu pro jeho dlouhotrvající nebo pro často se opakující krátkodobou omluvenou nepřítomnost (doloženou lékařskou zprávou) při vyučování nebo pro omluvené neodevzdání zadaných prací, stanoví ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín na základě žádosti zpravidla tak, aby hodnocení žáka mohlo být dokončeno nejpozději do konce prvního pololetí daného školní roku. V náhradním termínu je možno žáka podle rozhodnutí ředitele školy hodnotit ze všech povinných a volitelných předmětů nebo jen z těch, ze kterých nemohl být hodnocen v řádném termínu. Stanovení náhradního termínu s doložením důvodů se zapíše do třídního výkazu vedeného v bakaláři Není-li možno žáka hodnotit ze všech předmětů ani v náhradním termínu, vyznačí se tato skutečnost v třídním výkazu vedeného v bakaláři. V tomto případě se žákovi nevydá vysvědčení Zprávy o prospěchu podávají učitelé zveřejněním známek na webové stránce školy v odkazu klasifikace. 4.3 FREKVENCE ZKOUŠENÍ Žáci uzavírají klasifikaci ve zkouškovém období (leden, červen). 4.4 PODKLADY PRO HODNOCENÍ Každý vyučující oznámí žákům na začátku školního roku své podmínky klasifikace, zejména oznámí žákům podmínky pro klasifikaci na konci pololetí Podklady pro klasifikaci výsledků vzdělávání a chování žáka získává vyučující zejména těmito metodami, formami a prostředky: a) různými druhy zkoušek; b) analýzou různých druhů činností žáka; c) konzultací s ostatními učiteli, dle potřeby i odborníky; d) rozhovory se žákem a zákonnými zástupci; e) soustavným diagnostickým pozorováním žáka; f) soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování. 5

6 4.5 HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ V TEORETICKÉM VYUČOVÁNÍ Prospěch žáka v průběhu daného období se posuzuje podle těchto hledisek: a) stupeň osvojení a jistoty, s níž žák ovládá učivo; b) schopnost samostatného logického myšlení a osvojení metod myšlení charakteristických pro daný obor; c) schopnost aplikace získaných vědomostí a dovedností při řešení nových úkolů; d) samostatnost, aktivita a iniciativnost při řešení úkolů, soustavnost a svědomitost v práci e) úroveň vyjadřování; f) schopnost využít znalostí a souvislostí z jiných předmětů. 4.6 KRITERIA STUPŇŮ HODNOCENÍ Vědomosti, dovednosti a návyky se hodnotí jednotlivými stupni prospěchu takto: Stupeň 1 výborný dostane žák, který bezpečně ovládá probrané učivo předepsané školním vzdělávacím program (dále jen ŠVP), projevuje samostatnost, pohotovost a logičnost myšlení, dovede samostatně řešit úkoly a výsledky řešení zobecňovat, vyjadřuje se přesně, plynule a s jistotou. Jeho písemné, grafické a praktické práce jsou po stránce obsahu i vnějšího projevu bez závad. Stupeň 2 chvalitebný dostane žák, který ovládá probrané učivo předepsané ŠVP, myslí samostatně a logicky správně, ale ne vždy pohotově a přesně, umí celkem bez potíží řešit úlohy a výsledky řešení zobecňovat, při práci se dopouští jen občas nepodstatných chyb, vyjadřuje se věcně správně, ale s menší přesností a pohotovostí. Jeho písemné, grafické a praktické práce mají po stránce obsahu a vnějšího projevu drobné závady. Stupeň 3 dobrý dostane žák, který probrané učivo předepsané ŠVP ovládá v jeho podstatě tak, že na ně může bez obtíží navazovat při osvojování nového učiva, v myšlení je méně samostatný, při řešení úloh se dopouští nepodstatných chyb, které však s návodem učitele dovede odstranit, vyjadřuje se celkem správně, ale s menší jistotou. Jeho písemné, grafické a praktické práce mají po stránce obsahu a vnějšího projevu závady, které se netýkají podstaty. Stupeň 4 dostatečný dostane žák, který má ve znalostech probraného učiva předepsaného ŠVP mezery, takže na tyto znalosti nemůže bez větších obtíží navazovat, při osvojování nového učiva není samostatný v myšlení a při řešení úloh se dopouští podstatných chyb, které napravuje se značnou pomocí učitele, vyjadřuje se nepřesně. Jeho písemné, grafické a praktické práce mají po stránce obsahu i vnějšího projevu větší závady. Stupeň 5 nedostatečný dostane žák, který má ve znalosti probraného učiva předepsaného ŠVP takové mezery, že na tyto znalosti nemůže navazovat při osvojování nového učiva. Na otázky učitele neodpovídá správně a úlohy neumí řešit ani s jeho pomocí. Jeho písemné, grafické a praktické práce mají značné závady. 4.7 POSTUPOVÉ A OPRAVNÉ ZKOUŠKY Žákovi, který má při závěrečné klasifikaci na konci školního roku prospěch nedostatečný ze dvou předmětů, se povolí na základě žádosti opravná komisionální zkouška. Celkové hodnocení žáka se v třídním výkazu vedeném v bakaláři uzavře až podle výsledku opravné zkoušky. Konečný stupeň klasifikace žáka po 6

7 opravné zkoušce se nestanoví pouze podle výsledku opravné zkoušky, ale přihlíží se také k prospěchu žáka v celkovém klasifikačním období. Termín opravné zkoušky stanoví ředitel školy tak, aby zkouška byla vykonána nejpozději do 31. srpna daného školního roku s výjimkou těch žáků, kterým byl povolen náhradní termín ke klasifikaci za druhé pololetí do 31. srpna daného školního roku. V těchto případech může ředitel školy po projednání v pedagogické radě povolit postup do vyššího ročníku s podmínkou, že žák vykoná úspěšně opravnou zkoušku do konce září následujícího školního roku. Jestliže žák nevykoná úspěšně zkoušku v tomto termínu, může opakovat ročník, v němž neprospěl, pouze na základě žádosti a udělení výjimky zřizovatele školy. 4.8 KOMISIONÁLNÍ ZKOUŠKY Komisionální zkoušku koná žák v těchto případech: a) koná-li opravné zkoušky; b) požádá-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka o jeho komisionální přezkoušení z důvodu pochybností o správnosti hodnocení Ředitel školy nařídí komisionální přezkoušení žáka, jestliže zjistí, že vyučující porušil pravidla hodnocení. Termín komisionálního přezkoušení stanoví ředitel školy bez zbytečného odkladu Komise pro komisionální zkoušky je nejméně tříčlenná. Jejím předsedou je ředitel školy nebo jím pověřený učitel, zkoušející učitel vyučující žáka danému předmětu a přísedící, který má odbornou kvalifikaci pro výuku téhož nebo příbuzného předmětu. Členy komise jmenuje ředitel školy. Výsledek zkoušky vyhlásí předseda veřejně v den konání zkoušky V případě pochybností o správnosti hodnocení žáka může být žák v příslušném pololetí z daného předmětu komisionálně zkoušen pouze jednou Ředitel školy může nařídit komisionální přezkoušení žáka a podle výsledků tohoto přezkoušení změnu hodnocení. Přezkoušení se povolí na písemnou odůvodněnou žádost zletilého studenta. Tato žádost musí být podána do tří dnů poté, kdy bylo žákům oznámeno hodnocení. 4.9 VÝSLEDNÉ HODNOCENÍ ŽÁKŮ Celkové hodnocení žáka se vyjadřuje na vysvědčení ke konci hodnotícího období těmito stupni: a) prospěl(a) s vyznamenáním; b) prospěl(a); c) neprospěl(a); d) nehodnocen(a). (a) Žák(yně) prospěl(a) s vyznamenáním, má-li chování velmi dobré, v povinných nebo volitelných předmětech prospěch ne horší než chvalitebný a průměrný prospěch ne horší než 1,50. (b) Žák(yně) prospěl(a), nemá-li v žádném povinném nebo volitelném předmětu stupeň nedostatečný. 7

8 (c) Žák(yně) neprospěl(a), má-li z některého povinného nebo nepovinného předmětu stupeň nedostatečný. (d) Žák(yně) je nehodnocen(a), není-li možné žáka hodnotit na konci 1. pololetí z některého z povinných předmětů stanovených ŠVP Ředitel školy po projednání v pedagogické radě a se zřizovateli školy rozhodne, zda žák, který neprospěl, může ročník opakovat. Opakovat ročník lze pouze jednou. Rozhodnutí o povolení opakovat ročník oznámí ředitel školy písemně rodičům nebo jiným zákonným zástupcům žáka VYSVĚDČENÍ Ke konci hodnotícího období zapíší vyučující výsledné stupně prospěchu z jednotlivých předmětů do třídního výkazu vedeného v bakaláři, koná-li žák z některého předmětu opravnou zkoušku, zapíše se stupeň prospěchu až po opravné zkoušce Po projednání hodnocení v pedagogické radě školy vyplní třídní učitel vysvědčení na předepsaném tiskopise. Vysvědčení se vydává žákům na konci každého hodnotícího období, za první pololetí se může vydat výpis. Žákovi, kterému byla povolena opravná zkouška, se na konci druhého pololetí vydá pouze výpis z třídního výkazu:,,žák bude ve vyučovacím předmětu hodnocen až po opravné zkoušce, která se povoluje na den. Vysvědčení se mu vydá teprve po vykonání opravné zkoušky, a to s datem jejího konání Ukončí-li žák předčasně studium ve druhém pololetí ročníku, vydá mu škola vysvědčení za první pololetí s doložkou:,,žák vystoupil ze školy dnem HODNOCENÍ ŽÁKA SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI Způsob hodnocení žáka vychází ze znalosti příznaků postižení a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech, ve kterých se projevuje postižení žáka. Při hodnocení výsledků vzdělávání žáka se postupuje dle doporučení PPP či SPC Při způsobu hodnocení je třeba zdůraznit motivační složku hodnocení, hodnotit jevy, které žák zvládl. Při průběžném hodnocení se využívá různých pomocných forem hodnocení, např. bodové hodnocení, hodnocení s počtem chyb apod Vhodným způsobem se sděluje ostatním žákům ve třídě nebo ve skupině podstata individuálního přístupu a způsobu hodnocení žáka VZDĚLÁVÁNÍ PODLE INDIVIDUÁLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PLÁNU Vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu (IVP) může ředitel povolit na základě žádosti žáka: a) s písemným doporučením školského poradenského zařízení žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami nebo s mimořádným nadáním; 8

9 b) z jiných vážných důvodů IVP se vypracovává v písemné podobě a je součástí osobní dokumentace žáka, s průběhem vzdělávání podle IVP seznámí ředitel žáka Navrhovaná pedagogická opatření musí být se žákem projednána, v případě IVP povoleného podle a) také se školským zařízením, které vypracovalo doporučení. V tomto případě je IVP vypracován v souladu s ustanoveními 6 vyhlášky 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a žáků mimořádně zadaných V IVP povoleném podle odstavce b) je určena organizace výuky, délka vzdělávání žáka při zachování obsahu a rozsahu vzdělávání stanoveného školním vzdělávacím programem a způsob získávání podkladů pro klasifikaci žáka (zejména témata a termíny zkoušek). Neplní-li žák podmínky stanovené IVP, není na konci klasifikačního období hodnocen. ČLÁNEK 5. DOCHÁZKA DO ŠKOLY A ŠKOLNÍ PROVOZ 5.1 Do prostor školy vstupují pouze žáci školy a zaměstnanci školy. Návštěvy vstupují do budovy pouze se souhlasem vedení školy. 5.2 V prostorách školy a jejím okolí je žákům zakázáno kouřit, požívat alkoholické nápoje a nosit, držet, distribuovat a zneužívat návykové látky. Porušení tohoto ustanovení bude klasifikováno jako hrubý přestupek. Ředitel školy je zodpovědný za provádění a koordinaci aktivit v oblasti prevence zneužívání návykových látek. V tomto směru s ním spolupracují všichni zaměstnanci školy. Žák nenosí do školy předměty, které by jej mohly rozptylovat ve výuce. V hodinách nesmí používat žádné technické komunikační prostředky a zneužívat jich, vyrušovat a zabývat se činnostmi s výukou nesouvisejícími, napovídat při zkoušení a písemných zkouškách, opisovat a používat nedovolené pomůcky. Výjimku může udělit vyučující daného předmětu. V prostorách školy je zakázáno hrát karty a jiné hazardní hry. 5.3 Do školy není dovoleno nosit věci, které s vyučováním nesouvisí, a věci nebezpečné pro život a zdraví lidí. Každou případnou ztrátu ihned žák ohlásí vyučujícímu nebo vedení školy. Větší finanční obnosy či jiné cennosti je možné uložit do trezoru v kanceláři školy. 5.4 Školní bufet mohou žáci využívat pouze ve stanovených dobách přestávek nebo volna. 5.5 Do odborných učeben vstupují žáci pouze s vyučujícím. Vyučující zodpovídá za pořádek a bezpečnost. Audiopomůcky si vyzvedávají žáci pouze v doprovodu vyučujícího. Veškeré tyto prostředky (video, televize, magnetofony a jiné) budou uloženy v určených učebnách a kabinetech (viz seznam). Po ukončení výuky je nutné všechny pomůcky vrátit na uvedené místo, uložit ovladače a jiné pomůcky. Případné poruchy nebo závady je nutné nahlásit panu školníkovi a zapsat ve sborovně školy do knihy závad. 5.6 Úřední záležitosti se vyřizují v kanceláři školy. 9

10 5.7 Žák zachází šetrně se svými věcmi, pečuje o školní majetek. Při jeho úmyslném poškození je povinen nahradit škodu v plném rozsahu. Dbá na hospodárnost při využívání elektrické energie a vody. 5.8 Ve škole není povolena činnost politických stran a politických hnutí, ani jejich propagace. 5.9 Ve škole není povolena reklama, která je v rozporu s cíli a obsahem vzdělávání, reklama i prodej výrobků ohrožujících zdraví nebo přímo ohrožující či poškozující životní prostředí Nepřítomnost ve výuce musí žák nahlásit ihned a omluvit nejpozději do následující konzultace. Předem známá nepřítomnost žáka ve škole musí být ohlášena třídnímu učiteli. Dlouhodobou absenci je nutné nahlásit řediteli školy písemně a uvést důvod Jestliže se žák neúčastní nejméně pěti po sobě jdoucích konzultací v jednom pololetí a jeho účast není omluvena, vyzve ředitel školy na základě podnětu třídního učitele doporučeným dopisem do vlastních rukou žáka, aby písemně doložil důvody nepřítomnosti. Zároveň žáka upozorní, že jinak bude posuzován, jako by vzdělávání zanechal. Žák, který do 10 dnů od doručení výzvy do školy nenastoupí nebo nedoloží důvod nepřítomnosti, se posuzuje, jako by vzdělávání zanechal posledním dnem této lhůty. Školní řád může být doplňován a upravován dle nově vydaných směrnic MŠMT ČR nebo změněných podmínek školy. S účinností od 29. ledna 2015 RNDr. Hana Blahová ředitelka školy 10