SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ A RADĚ. První zpráva o pokroku dosaženém při provádění prohlášení EU a Turecka

Transkript

1 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne COM(2016) 231 final SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ A RADĚ První zpráva o pokroku dosaženém při provádění prohlášení EU a Turecka CS CS

2 1. Úvod V minulém měsíci přijali evropští představitelé rozhodná opatření, která mají prolomit kruh nekontrolovaných toků migrantů vytvářejících neudržitelnou humanitární krizi. Snažili se tak vzít migrantům a žadatelům o azyl motivaci hledat nelegální trasy do EU, a to kombinací opatření co nejblíže místu vstupu do EU, tj. na řeckých ostrovech, a úzké spolupráce mezi EU a Tureckem. Cílem je obnovit legální a řádný systém přijímání osob. Výsledkem je nová etapa ve vztazích mezi EU a Tureckem, zakotvená v prohlášení EU a Turecka ze dne 18. března , které vychází ze společného akčního plánu EU a Turecka ze dne 29. listopadu Uprchlickou krizi je také třeba vnímat v širším kontextu konfliktů probíhajících v tomto regionu a v kontextu hrozeb terorismu. Navíc je naše společné úsilí s Tureckem při řešení tohoto společného problému dobrým příkladem naší globální angažovanosti v zemi, která je kandidátem na členství v EU i strategickým partnerem. Od okamžiku, kdy byl v listopadu 2015 spuštěn společný akční plán EU a Turecka, přinesla naše nově posílená spolupráce strategičtější a komplexnější součinnost s Tureckem. Tato zpráva, která monitoruje provádění prohlášení EU a Turecka ze dne 18. března a drží se jeho struktury, představuje rovněž čtvrtou zprávu o provádění společného akčního plánu EU a Turecka 2. V souladu s prohlášením EU a Turecka ze dne 20. března 2016 by měli být všichni noví nelegální migranti a žadatelé o azyl, kteří vstoupili na řecké ostrovy z Turecka a jejichž žádosti o azyl byly prohlášeny za nepřípustné, navraceni do Turecka. Tento dočasný a mimořádný krok má ukončit lidské utrpení tím, že jasně ukáže, že vydávat se na cestu, kterou převaděči nabízejí, nepřinese žádný užitek. Opatření si vyžádala pečlivé posouzení, aby byl zajištěn plný soulad s právem Evropské unie a mezinárodním právem. Bylo jasně sděleno, že i nadále budou plně respektována opatření na ochranu uprchlíků, přičemž řecké orgány posoudí každou případnou žádost o azyl individuálně a s právem na odvolání. Podle prohlášení přesídlí EU jednoho syrského uprchlíka z Turecka do EU za každého syrského uprchlíka navráceného do Turecka z řeckých ostrovů. Přednost dostávají migranti, kteří dosud nevstoupili nebo se nepokusili vstoupit do EU nelegálně, v rámci stávajících závazků. Plné uplatňování tohoto systému jeden za jednoho (1:1) je zásadní pro to, aby se situace v Turecku zlepšila a aby Evropská unie ukázala, že je odhodlána plnit své povinnosti, pokud jde o zajišťování zákonných postupů obětem syrské krize. Současná situace Od přijetí prohlášení EU a Turecka došlo k výraznému poklesu počtu osob, které odcházejí z Turecka do Řecka: během tří týdnů před uplatněním prohlášení EU a Turecka, pokud jde o vstupy na řecké ostrovy, přijelo na tyto ostrovy nelegálně osob, přičemž za následující tři týdny došlo k nelegálních vstupů. Přesvědčit migranty k přechodu z Turecka do Řecka je pro převaděče stále obtížnější. Posílená koordinace a podpora ze strany Komise 1 Tomuto prohlášení předcházelo šest zásad stanovených v prohlášení hlav států a předsedů vlád zemí EU ze dne 7. března: Komise vytyčila své stanovisko ve sdělení Další operativní kroky ve spolupráci EU s Tureckem v oblasti migrace (COM(2016) 166 final ze dne 16. března 2016). 2 Zabývá se pokrokem dosaženým v rámci společného akčního plánu EU a Turecka ode dne 4. března, kdy Komise zveřejnila třetí zprávu o provádění. Turecko také sdílí údaje o provádění společného akčního plánu EU a Turecka v rámci procesu integrované politické reakce EU na krize, přičemž tyto údaje předložilo počtvrté dne 7. dubna. 2

3 Evropská rada zdůraznila, že provádění prohlášení s Tureckem je společnou odpovědností EU, která vyžaduje společné úsilí EU. Konkrétně to znamená nebývalý důraz na podporu úsilí řecké vlády, pokud jde o logistiku, materiál a odborné znalosti. Předseda Komise Juncker okamžitě jmenoval generálního ředitele Útvaru na podporu strukturální reformy koordinátorem EU a posílil stávající tým Komise, který již v Řecku působí. Koordinátor EU zodpovídá za podporu, kterou řeckým orgánům poskytují Komise, agentury EU a ostatní členské státy EU. Koordinuje také činnost členských států při provádění programu přesídlování z Turecka. Podporuje jej koordinační tým odpovědný za celkové strategické vedení a vztahy s klíčovými zúčastněnými stranami, operační skupina odpovědná za analýzy všech relevantních údajů, plánování a vysílání odborníků z členských států a tým zaměřený na přesídlování. Řídící výbor, kterému předsedá Komise za účasti Řecka, Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO), agentury Frontex, Europolu a zástupců Nizozemska (předsednictví Rady), Francie, Spojeného království a Německa, dohlíží na provádění prohlášení v oblasti navracení a přesídlování a řeší případné nesnáze. Spolupráce mezi EU a Tureckem při předcházení nelegální migraci Probíhající operace agentury Frontex a NATO rozšířily činnosti včasného varování a ostrahy a sdílení operativních informací s řeckou a tureckou pobřežní stráží. Agentura Frontex v současné době odhaluje 80 až 90 % odjezdů lodí s migranty z tureckého pobřeží. Cílem je využít činností NATO v Egejském moři k dalšímu zlepšení této vysoké míry detekce a urychlit výměnu informací o incidentech, trasách a metodách převaděčství migrantů. Turecká pobřežní stráž, jejíž kapacita v Egejském moři je dále posilována nákupem člunů rychlé reakce a mobilních radarových systémů díky financování ze strany EU ve výši 14 milionů EUR, by měla být schopna účinněji předcházet převaděčství a odjezdům migrantů z turecké pevniny. Turecká státní policie a četnictvo vytvořily jednotky pro boj proti převaděčství migrantů a obchodování s lidmi a tureckému parlamentu byly předloženy ke schválení návrhy vyšších trestů pro převaděče. Nový pozitivní vývoj představuje koordinace výměny dat a činností spojených se společnou analýzou rizik mezi orgány odpovědnými za správu hranic a dalšími subjekty, včetně zřízení vnitrostátního střediska pro koordinaci a společnou analýzu rizik. Spolupráce byla také konkretizována na operativní úrovni formou výměny styčných důstojníků. Od 1. dubna 2016 začal působit v Turecku styčný důstojník agentury Frontex, jehož úkolem je zintenzivnit sdílení informací, společnou analytickou činnost a zvláštní operace; toto působení by měl brzy opětovat turecký styčný důstojník v sídle agentury Frontex. Europol a turecká státní policie podepsaly dne 21. března dohodu o vyslání důstojníka z Turecka do Europolu se zaměřením zejména na boj proti organizované trestné činnosti, převaděčství a terorismu. K síti spolupráce s Tureckem přispívá také delegace EU v Ankaře, mezinárodní organizace a styční úředníci pro přistěhovalectví vyslaní členskými státy. Například policejní styční důstojníci EU budou mít možnost přímo kontaktovat styčné úřady, které je turecká státní policie připravena zřídit, aby si vyměnili názory na podezřelé cestovní doklady. Je důležité, aby migranti, kteří by případně uvažovali o nelegální cestě do Řecka, byli o ustanoveních prohlášení EU a Turecka informováni. Komise zřídila interinstitucionální pracovní skupinu pro informační strategii vůči migrantům 3, jejímž úkolem je identifikovat kanály, jimiž žadatelé o azyl a migranti získávají informace, definovat a zacílit hlavní sdělení a připravit a šířit obsah. Příklady příběhů s opačným vyzněním mají zpochybnit tvrzení šířená převaděči. Turecko bylo jednou z pěti zemí, které byly vybrány pro pilotní fázi. Komise rovněž spolupracuje s organizacemi, jako je úřad UNHCR (Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky), které vytvořily sérii videí s přímými příběhy obětí převaděčů a obchodníků s lidmi. Komunikační plán zahrnuje sociální média, audiovizuální média a letáky (v arabštině, paštunštině, urdštině a perštině), jež mají vysvětlovat důsledky prohlášení pro migranty. Agentura Frontex na řecké ostrovy vysílá stálého informačního důstojníka a úřad EASO 3 Pracovní skupinu vede Komise a tvoří ji zástupci generálního sekretariátu Rady, předsednictví, ESVČ, úřadu EASO, agentury Frontex a Europolu. 3

4 aktivně informuje migranty o relokacích. Dezinformacím o prohlášení je třeba přímo čelit účinnou kampaní EU. 2. Navracení všech nových nelegálních migrantů z Řecka do Turecka První bod prohlášení stanovil navracení všech nových nelegálních migrantů a žadatelů o azyl, kteří vstoupili na řecké ostrovy z Turecka a jejichž žádosti byly prohlášeny za nepřípustné. Jak je uvedeno ve sdělení Komise o dalších operativních krocích ve spolupráci EU s Tureckem v oblasti migrace ze dne 16. března , jsou opatření týkající se těchto návratů prováděna přísně v souladu s požadavky vyplývajícími z práva EU a mezinárodního práva a při plném dodržování zásady nenavracení. Tento proces již započal. Současný stav Navracení nelegálních migrantů bylo zahájeno dne 4. dubna. Celkem bylo z Řecka do Turecka navráceno 325 osob, které po datu 20. března nelegálně vstoupily do země a nepožádaly o azyl, z toho 240 Pákistánců, 42 Afghánců, 10 Íránců, 7 Indů, 5 Bangladéšanů, 5 Iráčanů, 5 Konžanů, 4 Srílančané, 2 Syřané, 1 Somálec, 1 obyvatel Pobřeží slonoviny, 1 Maročan, 1 Egypťan, 1 Palestinec. V roce 2016 bylo na základě dvoustranné dohody o zpětném přebírání osob mezi Řeckem a Tureckem navráceno celkem migrantů, přičemž většina návratových operací proběhla v březnu 5. Pro usnadnění těchto návratových operací a možnost pokračování tohoto procesu bylo nezbytné provést řadu významných právních a logistických kroků. 2.1 Právní kroky Aby bylo zajištěno plné dodržování práva EU a mezinárodního práva, provedly Řecko i Turecko celou řadu změn právních předpisů. Dne 3. dubna přijalo Řecko zákon 6 zakotvující nezbytná právní ustanovení k tomu, aby bylo možné v plné míře uplatňovat pojmy bezpečné třetí země a první bezpečné země azylu a stejně tak zajistit postupy urychleného řízení pro posuzování žádostí o azyl, včetně odvolacích postupů. V současné době je v činnosti dvacet odvolacích výborů, které mají do konce roku 2016 posoudit všechny nevyřízené žádosti o azyl ve druhém stupni. V rámci nedávno přijatého vnitrostátního zákona budou tyto výbory rovněž pověřeny úkolem posuzovat všechna odvolání podaná proti rozhodnutím prvního stupně ode dne 4. dubna po přechodnou dobu až šesti měsíců, dokud nebudou vytvořeny a nezahájí svou činnost nový odvolací orgán a nové odvolací výbory. Jsou prováděny úpravy probíhajících projektů, především projektu na podporu odvolacích výborů vyřizujících nahromaděné žádosti 7, aby bylo možné tyto výbory využít pro řešení dalších žádostí na ostrovech. Vnitrostátní právní předpisy stanovují budoucí zřizování dalších výborů a využití telekonferencí a videokonferencí během azylového řízení ve všech stupních. Dne 6. dubna přijalo Turecko zákon 8, který vyjasňuje, že syrští státní příslušníci vracející se na základě nových opatření mohou požádat o dočasnou ochranu a může jim být přiznána dočasná ochrana, která se vztahuje jak na dříve registrované, tak na neregistrované Syřany v Turecku. Vedle změn právních předpisů poskytlo Turecko dopisem ze dne 12. dubna 2016 záruky, že všem navráceným Syřanům bude po návratu přiznána dočasná ochrana. O poskytování záruk pro osoby s jinou než syrskou státní příslušností pokračují jednání. 4 COM (2016) 166 final ze dne 16. března Pro srovnání: v roce 2015 bylo navráceno pouze osm osob. 6 Zákon 4375 (O.G. A 51 / ) o organizaci a fungování azylové služby, odvolacího orgánu, přijímací a identifikační služby, zřízení generálního sekretariátu pro přijímání osob a o provedení ustanovení směrnice 2013/32/EU o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany (přepracované znění) (Úř. věst. L 180, ), ustanovení o zaměstnávání osob požívajících mezinárodní ochrany a dalších ustanovení ve vnitrostátních právních předpisech Řecka. 7 Odvolací výbory podle článků 26 a 32 prezidentské vyhlášky 114/2010 (O.G. A 195 / ). 8 Nařízení o dočasné ochraně č. 2014/6883 a nařízení č. 2016/8722, kterým se mění nařízení o dočasné ochraně. 4

5 Návraty osob probíhají v rámci stávající dvoustranné dohody o zpětném přebírání osob mezi Řeckem a Tureckem. Komise dosáhla dalšího pokroku ve věci dohody mezi EU a Tureckem o zpětném přebírání osob, neboť dvoustranná dohoda bude již ke dni 1. června (namísto původně předpokládaného data 1. října 2017) nahrazena dohodou mezi EU a Tureckem o zpětném přebírání osob. Dne 1. dubna přijal smíšený readmisní výbor EU a Turecka rozhodnutí uspíšit na 1. června 2016 vstup v platnost ustanovení o zpětném přebírání státních příslušníků třetích zemí, která budou použitelná, jakmile je turecký parlament schválí. Komise bude nadále monitorovat provádění dohody ohledně tureckých státních příslušníků a probíhající přípravy ve věci zpětného přebírání státních příslušníků třetích zemí a do konce dubna uspořádá další schůzku. Turecko se rovněž dohodlo na dvoustranném prováděcím protokolu k dohodě mezi EU a Tureckem o zpětném přebírání osob s Německem a v současnosti vyjednává o podobných nástrojích s Bulharskem a Řeckem. 2.2 Operativní kroky Komise v posledních týdnech úzce spolupracovala s řeckými a tureckými úřady, aby zajistila nezbytná zlepšení z hlediska praktických a logistických opatření a lidských zdrojů pro zabezpečení hladkého provádění návratů. Komise pomáhá řeckým orgánům svými odbornými znalostmi a finanční podporou z rozpočtu EU, koordinuje operace v terénu pod vedením koordinátora EU a využívá podpory dalších členských států a agentur EU. V rámci prvního kroku přepravily řecké orgány během jednoho týdne na pevninu většinu migrantů, kteří vstoupili na ostrovy před datem 20. března. S podporou Evropské komise a agentury Frontex probíhá úprava hotspotů s cílem usnadnit rychlé navracení osob z ostrovů do Turecka, jakož i integraci návratových a azylových úředníků do infrastruktury a pracovního toku hotspotů. Zároveň, přestože se počet vstupů z Turecka podstatně snížil, vytvářely všechny nové vstupy další tlak na již zaplněné přijímací kapacity, a to zejména vzhledem k tomu, že je třeba věnovat zvláštní pozornost dětem a zranitelným skupinám a zajistit základní služby, jako např. úklid, stravování a lékařskou pomoc. Až do nedávné doby žádal o azyl v Řecku jen malý počet těch, kdo do Řecka vstoupili. Kvůli vyhlídce na rychlé navrácení do Turecka se však počet žádostí o azyl v posledních dvou týdnech zvýšil. Během této doby bylo v Řecku podáno téměř žádostí o azyl. Dlouhá řízení by ještě více zvyšovala tlak na již tak přetíženou řeckou azylovou službu. Na ostrovech se proto nyní v souladu s požadavky směrnice o azylovém řízení 9 zavádějí zrychlená řízení na všech stupních, od počátečních pohovorů až po odvolání. Aby řeckým orgánům poskytly další podporu, vydaly úřad EASO a agentura Frontex dne 19. března dvě další výzvy k vyslání odborníků. Všechny členské státy poskytly podrobné údaje včetně vyčíslení svých příspěvků. Výhled je následující: doprovod nuceně navracených osob odborníci pro otázky navracení a zpětného přebírání osob Výzva agentury Frontex Přislíbeno Identifikovaní odborníci Vyslaní odborníci azyloví úředníci tlumočníci Výzva úřadu EASO Přislíbeno Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. června 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany (přepracované znění). 5

6 Identifikovaní odborníci Vyslaní odborníci Na tomto základě úřad EASO postupně vysílal na ostrovy azylové úředníky na začátku dubna bylo vysláno 32 azylových úředníků a do 18. dubna bylo na místě 60 azylových úředníků. Očekává se, že do poloviny května bude dosaženo kapacity pro zpracování zhruba 200 případů za den. Zvláštní problém spočívá v zajištění tlumočníků, vzhledem k potřebným dovednostem a poměrně vzácným jazykovým kombinacím: přestože krátkodobé potřeby se dařilo pokrýt s pomocí tlumočníků přislíbených členskými státy (86), nasazením externích tlumočníků akreditovaných u orgánů EU (32) a nákupem tlumočnických služeb prostřednictvím úřadu EASO, existuje riziko, že počty tlumočníků nebudou dostačovat, jakmile se operace v příštích dnech a týdnech rozběhne ve větším měřítku, a toto riziko je zapotřebí řešit. Nyní je nasazeno 67 tlumočníků a mezi Komisí, úřadem EASO a řeckou azylovou službou probíhají jednání o tom, jak zajistit, aby počet tlumočníků držel krok s nárůstem kapacity vyřizování žádostí o azyl. Aby bylo zabezpečeno navrácení všech migrantů, kteří vstoupili nelegálně po 20. březnu, poskytují řecké policii další podporu odborníci pro otázky zpětného přebírání osob z členských států EU, kteří jsou na místo vysláni prostřednictvím agentury Frontex. Navíc bylo nasazeno celkem 25 tureckých styčných důstojníků v řeckých hotspotech a pět řeckých styčných důstojníků na vstupních místech v Turecku, aby byla mezi úřady pro zpětné přebírání osob na obou stranách zajištěna efektivní komunikace v reálném čase a koordinace podrobností návratových operací. Projednávána jsou také urychlená operativní řešení mezi Řeckem a Tureckem, aby bylo možné lépe zajistit navracení migrantů ve větším měřítku. Agentura Frontex zajistila dostupnost dopravních prostředků pro návraty, včetně 24 autobusů, pěti trajektů a jednoho charterového letadla, a na podporu procesu zpětného přebírání osob nasadila na ostrovech Lesbos a Chios dalších 339 příslušníků Finanční pomoc EU Bylo dohodnuto, že náklady na návratové operace by měly být financovány z rozpočtu EU, a podle plánu má být pro tyto účely poskytnuto odhadem 280 milionů EUR během šesti měsíců. Navíc má agentura Frontex pro rok 2016 k dispozici 66,5 milionu EUR pro financování návratových operací v členských státech 11. Probíhají jednání o zajištění dodatečného financování pro agenturu Frontex i úřad EASO, a to buď posílením jejich operačního rozpočtu, nebo prostřednictvím pomoci při mimořádných událostech z Azylového, migračního a integračního fondu a Fondu pro vnitřní bezpečnost. Na požádání je k dispozici také další pomoc při mimořádných událostech. Od roku 2015 bylo již Řecku poskytnuto nouzové financování ve výši 181 milionů EUR, které doplnily 509 milionů EUR, jež byly přiděleny na řecký vnitrostátní program. Dodatečné finanční prostředky vyčleněné pro Řecko jsou k dispozici na přijímací střediska, návratové operace a další personál. Je nezbytné zajistit udržitelnou kapacitu řecké azylové služby. V této souvislosti probíhají jednání o nezbytné finanční podpoře, která má být poskytnuta na personální posílení řecké azylové služby, nábor tlumočníků, operativní podporu řecké policie na vnějších hranicích a na provedení potřebných úprav na podporu odvolacích výborů vyřizujících nahromaděné žádosti. Klíčové úkoly a další kroky Pokračovat v rychlém procesu rozsáhlého rozšiřování kapacity řecké azylové služby pro vyřizování žádostí o azyl na individuální bázi při zajištění příslušných odvolacích postupů a 10 Tento počet zahrnuje příslušníky pro zpětné přebírání osob i příslušníky pověřené doprovodem nuceně navracených osob a doplňuje 735 příslušníků umístěných v Řecku před dnem 20. března 2016 (členové posádek hlídkových plavidel, vrtulníků, úředníci provádějící snímání otisků prstů, odborníci na debriefing a odborníci na kontrolu) v rámci operace Poseidon. 11 Tato částka zahrnuje úhradu nákladů na odborníky agentury Frontex pro návraty, nákladů na dopravu (včetně plavidel poskytnutých prostřednictvím agentury Frontex) a nákladů na policisty pověřené doprovodem nuceně navracených osob (včetně policistů vyslaných jinými členskými státy na základě dvoustranné dohody o policejní spolupráci). 6

7 včas zpracovávat všechny žádosti o azyl. Dokončit rozmisťování rozšířené podpory odborníků z členských států dlouhodobě vyslaných prostřednictvím úřadu EASO a agentury Frontex, zejména tlumočníků. Zvýšit kapacitu detenčních/uzavřených přijímacích zařízení úměrně rostoucímu počtu žadatelů o azyl při současném zajištění řádných podmínek pro tato zařízení. Monitorovat veškeré postupy v hotspotech v souvislosti s navracením a provádět potřebné úpravy. Věnovat zvláštní pozornost dětem a zranitelným skupinám v hotspotech, jakož i pokračovat v identifikaci zranitelných skupin a péči o ně ze strany Turecka. Pokračovat v přípravách na plný vstup dohody mezi EU a Tureckem o zpětném přebírání osob v platnost ke dni 1. června Přesídlování jeden za jednoho z Turecka do EU Současný stav Pro zajištění okamžitého provádění programu byl vytvořen mechanismus podporovaný Komisí, agenturami EU a dalšími členskými státy a rovněž úřadem UNHCR. První přesídlení z Turecka po vydání prohlášení proběhla ve dnech 4. až 5. dubna, kdy bylo 74 syrských žadatelů o azyl přemístěno do Německa, Finska a Nizozemska. Dosud bylo z Turecka přesídleno celkem 103 syrských státních příslušníků do Německa, Finska, Nizozemska a Švédska. 3.1 Právní kroky Přesídlování v systému 1:1 bude uskutečňováno v prvé řadě plněním závazků přijatých členskými státy v červenci Jak uvedla Komise minulý týden, stále je k dispozici míst z původně dohodnutých , i když část z nich bude využita pro přesídlení z Jordánska a Libanonu. Případné další přesídlování bude probíhat prostřednictvím obdobného dobrovolného systému až do počtu dalších osob. Dne 21. března Komise navrhla 12 uvolnit míst, která měla být podle původního předpokladu využita pro relokaci, pro účely legálního vstupu Syřanů z Turecka do EU prostřednictvím přesídlování, přijímání osob z humanitárních důvodů či jiných legálních cest, například v rámci humanitárních víz, stipendií, programů slučování rodin a podobně. Komise doufá, že Rada navrhované rozhodnutí bezodkladně přijme. Znamenalo by to, že celkový maximální počet přesídlení by dosáhl přibližně Operativní kroky Za účelem zrychleného provádění programu přesídlování v systému 1:1 byly v úzké spolupráci mezi Komisí, členskými státy 14, úřadem EASO, úřadem UNHCR a Tureckem vypracovány standardní operační postupy, které budou zakrátko dokončeny. Systém by předpokládal, že Turecko nejprve postoupí úřadu UNHCR seznam kandidátů na přesídlení a úřad UNHCR se bude podílet na určení Syřanů ochotných k přesídlení, na posouzení jejich zranitelnosti 15 a předání jejich případů konkrétním členským státům. Členské státy učiní konečné rozhodnutí ohledně výběru osob, které mají být přesídleny, a budou provádět své vlastní bezpečnostní kontroly. 12 Návrh rozhodnutí Rady, kterým se mění rozhodnutí Rady (EU) 2015/1601 ze dne 22. září 2015, kterým se stanoví dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie a Řecka, COM(2016) 171 final ze dne 21. března Tento počet zahrnuje zbývající část podle programu přesídlování z července 2015 a míst pro relokaci v rezervě. 14 Zahrnuje také Norsko, Island, Švýcarsko a Lichtenštejnsko. 15 Kritéria zranitelnosti podle OSN: ženy a dívky v ohrožení; osoby přeživší násilí a/nebo mučení; uprchlíci s potřebami právní a/nebo fyzické ochrany; uprchlíci s potřebami zdravotní péče nebo zdravotním postižením; děti a dospívající v ohrožení. 7

8 Efektivní provádění programu přesídlování v systému 1:1 na základě prohlášení EU a Turecka vyžaduje nejen dobrou koordinaci, ale také společný závazek. Je nezbytné, aby členské státy k přesídlování přispívaly rychle, udržitelně a předvídatelně. Je zapotřebí pečlivé monitorování, aby počty Syřanů přesídlených z Turecka do EU a tempo jejich přesídlování odpovídaly počtům Syřanů navracených z Řecka do Turecka. Členské státy musí plánovat své závazky ohledně přesídlení se zřetelem k této skutečnosti a musí brát v úvahu, že je třeba zajistit úřadu UNHCR a jednotlivým kandidátům na přesídlení určitou minimální předvídatelnost a podstatně zkrátit běžné postupy přesídlení (z dvanácti měsíců v běžných případech na pouhých několik týdnů). Komise se bude snažit okamžitě řešit případné nesnáze a zajišťovat řádnou koordinaci operací. Klíčové úkoly a další kroky Pokračovat v rychlém, udržitelném a předvídatelném procesu přesídlování z Turecka do EU, který zajistí, aby počty přesídlených osob a tempo jejich přesídlování odpovídaly počtům Syřanů navracených z Řecka do Turecka. Přijmout navrhované rozhodnutí o využití míst původně plánovaných pro relokaci pro účely přesídlování. Dokončit a plně zavést standardní operační postupy pro přesídlování v systému 1:1. Turecko zajistí dokončení zahájených azylových řízení, aby osobám, jež splňují dané podmínky, bylo přiznáno postavení uprchlíka. 4. Předcházení vzniku nových námořních nebo pozemních tras pro nelegální migraci Jedním z hlavních cílů prohlášení EU a Turecka je ukončit nelegální migrační toky na trase přes východní Středomoří. Ukončení migračních toků na jedné trase znamená riziko rostoucího tlaku na jiných trasách. Převaděči se budou i nadále snažit vykořisťovat zranitelné migranty a hledat nové trasy. V tuto chvíli neexistuje žádný důkaz, že by vznikaly nové trasy přímo v důsledku prohlášení EU a Turecka a v důsledku úsilí o omezení migračních toků na trase přes východní Středomoří. Situace je pečlivě monitorována. K nejpravděpodobnějším alternativním trasám, které by se mohly dále rozvíjet, patří řecko-albánská pozemní hranice, italsko-řecká a albánská námořní trasa, pozemní hranice mezi Tureckem a Bulharskem/Řeckem, řecko-bulharská pozemní hranice a trasa přes centrální Středomoří. Komise a agentura Frontex pečlivě monitorují posuny migračních toků přes Černé moře a Ukrajinu, na arktické trase (hranice mezi Finskem, Norskem a Ruskem) a také na trase přes západní Středomoří. Zatím však žádné významné posuny v trasách nebyly pozorovány. V rámci Evropského systému ostrahy hranic sdílí agentura Frontex hlášení incidentů a operativní informace a provádí analýzu rizik, aby bylo možné rychle rozpoznat případný posun v migračních trasách. V oblasti Jaderského moře a Středozemního moře jsou používány různé nástroje ostrahy, včetně satelitního sledování. Operace Triton agentury Frontex ve střední části Středozemního moře byla také rozšířena na část Jaderského moře mezi Řeckem, Itálií a Albánií. V rámci operace Triton probíhá rovněž letecký dohled v prostoru mezi Itálií a Albánií. 5. Dobrovolný program přijímání osob z humanitárních důvodů Aby bylo zajištěno, že dobrovolný program přijímání osob z humanitárních důvodů s Tureckem, stanovený doporučením Komise 16, bude aktivní, jakmile skončí, nebo jakmile budou alespoň výrazně a udržitelně omezeny nelegální přechody mezi Tureckem a EU, pokračují práce na jeho operacionalizaci, a to dokončením standardních operačních postupů s členskými státy EU a přidruženými státy i s tureckou stranou. V rámci Rady je projednávána také míra přispění jednotlivých členských států do tohoto programu na dobrovolném základě. 6. Uvolnění vízového režimu 16 Doporučení Komise ze dne 15. prosince 2015 o dobrovolném programu přijímání osob z humanitárních důvodů s Tureckem, C(2015)

9 Zatímco summit EU a Turecka dne 29. listopadu 2015 vytyčil tureckým orgánům náročný program směřující k uvolnění vízového režimu na podzim roku 2016, prohlášení EU a Turecka podpořilo plné provedení plánu na uvolnění vízového režimu ve vztahu ke všem zúčastněným členským státům s cílem zrušit vízovou povinnost pro turecké občany nejpozději do konce června 2016, za předpokladu, že budou splněna všechna kritéria. Od druhé zprávy o pokroku Turecka při plnění požadavků jeho plánu na uvolnění vízového režimu 17 (dále jen druhá zpráva ) byla přijata opatření v několika oblastech provádění plánu na uvolnění vízového režimu, například přijetí vyhlášky, kterou se provádí zákon o cizích státních příslušnících a mezinárodní ochraně, a vyhlášky o interinstitucionální spolupráci a koordinaci v oblasti správy hranic, ratifikace dohody o zpětném přebírání osob s Pákistánem, podpis tří dodatkových protokolů Úmluvy Rady Evropy o vydávání, jakož i dohody mezi Tureckem a Europolem o jmenování tureckého styčného důstojníka. Jak bylo popsáno v kapitole 2 o navracení, rovněž se značně zlepšilo praktické provádění závazků v oblasti zpětného přebírání osob mezi Tureckem a Řeckem. Komise předloží svou třetí zprávu o pokroku dne 4. května, a pokud Turecko přijme nezbytná opatření ke splnění zbývajících kritérií, bude zpráva doprovázena legislativním návrhem, kterým by Turecko bylo zařazeno na seznam zemí s bezvízovým stykem 18. V této souvislosti Komise povzbuzuje Turecko, aby pokračovalo ve své intenzivní snaze o splnění všech kritérií plánu, a zejména Turecko vyzývá, aby svou pozornost a úsilí zaměřilo na následující otázky: Snížit současný počet zhruba nevyřízených žádostí o azyl a současně zajistit, aby byla rozhodnutí o nových žádostech o azyl v přiměřené lhůtě zaregistrována a v zákonem předepsaných lhůtách přijímána. Podniknout kroky potřebné k tomu, aby byl všem uprchlíkům poskytnut legální přístup na trh práce, obdobné opatřením, která byla přijata v lednu pro uprchlíky ze Sýrie požívající dočasné ochrany. Revidovat tureckou vízovou politiku, zejména posílit a zavést vízovou povinnost pro státní příslušníky zemí, které představují vysoké migrační riziko a v současné době požívají v Turecku výhod bezvízového režimu. Umožnit nediskriminační bezvízový přístup na území Turecka občanům všech členských států EU. Zajistit soulad legislativního rámce ochrany údajů s normami EU, aby bylo možné posílit spolupráci EU a Turecka v oblasti veřejného pořádku a bezpečnosti. Přijmout potřebné kroky ke splnění všech zbývajících kritérií týkajících se ochrany základních práv, jak je popsáno ve druhé zprávě. Nadále zlepšovat provádění dohody mezi EU a Tureckem o zpětném přebírání osob vůči všem členským státům, včetně zpětného přebírání tureckých státních příslušníků a zajištění účinného zpětného přebírání státních příslušníků třetích zemí podle stávajících dvoustranných závazků v oblasti zpětného přebírání osob. Zajistit podmínky pro účinné provádění ustanovení dohody mezi EU a Tureckem o zpětném přebírání osob týkajících se zpětného přebírání státních příslušníků třetích zemí od 1. června Nástroj pro uprchlíky v Turecku Vedle jedné miliardy EUR z rozpočtu EU zaslalo dosud šestnáct členských států EU 19 osvědčení o poskytnutí příspěvku, která pokrývají 1,61 miliardy EUR ze dvou miliard EUR přislíbených na období Z částky 250 milionů EUR plánované z rozpočtu EU pro nástroj pro uprchlíky v Turecku 17 COM(2016) 140 final ze dne 4. března Nařízení Rady (ES) č. 539/2001, příloha II. 19 Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Slovensko, Spojené království a Švédsko. 9

10 (dále jen nástroj ) v roce 2016 byly dne 4. března podepsány první smlouvy v hodnotě 77 milionů EUR a dne 18. března provedeny první platby 20. Programování a projektová příprava v rámci nástroje byly urychleny. Přístup ke zrychlenému provádění nástroje 21 zahrnuje různé okruhy financování, které jsou uvedeny níže 22. Společné posouzení potřeb EU a Turecka má být podle očekávání dokončeno do konce dubna a dne 12. května předloženo řídícímu výboru. Úzká spolupráce s tureckými ministerstvy zajistí maximální vlastní odpovědnost tureckých orgánů, která je pro úspěšné provádění rozhodující. Humanitární pomoc První tři okruhy se týkají humanitární pomoci: 1) Zajistit v krátkodobém horizontu pokračování a rozšíření stávající humanitární pomoci EU v Turecku uvolněním 165 milionů EUR z rozpočtu Evropské komise: první tranše ve výši 90 milionů EUR byla do poloviny dubna smluvně zakotvena s šestnácti partnery. Druhá tranše v hodnotě 75 milionů EUR bude smluvně zakotvena do konce července. Tyto operace pokryjí základní potřeby a zahrnují operace specificky zaměřené na ochranu zranitelných skupin, např. na ochranu dětí, zdraví žen a vzdělávání v nouzových situacích. 2) Vytvořit pravidelný integrovaný systém přenosu zdrojů prostřednictvím elektronické karty k pokrytí základních potřeb nejzranitelnějších uprchlíků formou měsíčně převáděných částek na úrovni domácností. Tyto měsíční dávky umožní pokrýt nejnaléhavější potřeby uprchlíků, pokud jde o potraviny a přístřeší, a lze je také použít pro zajištění přístupu ke vzdělávání a zdravotní péči. Tento program program nouzové záchranné sociální sítě představuje hlavní prostředek humanitární pomoci v rámci nástroje a zajistí poskytování pomoci předvídatelným, důstojným a nákladově efektivním a účinným způsobem, přičemž bude vytvářet pobídky pro stabilizaci nejzranitelnějších uprchlíků. 3) Podporovat ochranné činnosti a specifickou doplňkovou věcnou pomoc (zásobování nepotravinářským zbožím a prostředky okamžité podpory, jako jsou např. stany, matrace apod.) pro nejzranitelnější uprchlíky, a to jak v táborech, tak mimo ně. Součástí by mohlo být neformální vzdělávání a doplňkové zdravotní projekty (viz níže). Bude také třeba zajistit rezervní finanční prostředky, aby bylo možné rychle reagovat na naléhavé a neočekávané humanitární potřeby. Druhý a třetí okruh humanitární pomoci bude spuštěn od července, resp. října 2016 v odhadované celkové výši 435 milionů EUR. Tato opatření poskytující humanitární pomoc v rámci nástroje budou prováděna v souladu s právními předpisy EU pro humanitární pomoc a podle zásad stanovených v Evropském konsensu o humanitární pomoci. Vzdělávání, zdravotní péče, infrastruktura a sociálně-ekonomická podpora Na tyto oblasti se zaměří několik okruhů: 1) Uzavření smluv do konce dubna pro šest dalších projektů v hodnotě 76 milionů EUR již identifikovaných prostřednictvím svěřenského fondu EU pro Sýrii. Dva další projekty v hodnotě 88 milionů EUR jsou připravovány k případnému uzavření smluv do konce 20 Byly zahájeny dva rozsáhlé projekty, jeden v oblasti potravinové pomoci (v objemu 40 milionů EUR, prováděcím partnerem je Světový potravinový program) a jeden v oblasti vzdělávání pro děti uprchlíků (v objemu 37 milionů EUR, prováděcím partnerem je UNICEF). První z nich pomůže zajistit potraviny pro uprchlíků na příštích šest měsíců; druhý zajistí školní vzdělávání pro dalších dětí uprchlíků. 21 Výběr prováděcích partnerů musí respektovat pravidla a postupy platné pro rozpočet EU a použitý nástroj a musí zohledňovat snahu o dosažení maximální účinnosti. 22 V příloze 1 jsou uvedeny další podrobnosti o práci, která byla od 18. března vykonána pro urychlené provádění nástroje. 10

11 července. Tyto projekty podpoří živobytí syrských uprchlíků a obyvatel hostitelských komunit a jejich součástí je zaměření na vyšší a neformální vzdělávání a odborné vzdělávání a přípravu, psychosociální podporu a zdravotní péči. Komise bude i nadále využívat část financování koordinovaného v rámci nástroje prostřednictvím svěřenského fondu EU pro Sýrii, a to i v oblastech, jako je např. přístup na trh práce, akce společenství, menší grantové iniciativy a další integrační a měkká opatření. 2) V rámci nástroje bylo přijato zvláštní opatření 23 v hodnotě 60 milionů EUR k pokrytí nákladů na potraviny, zdravotní péči a ubytování navrácených migrantů v Turecku 24. Z důvodů efektivnosti, účelnosti, udržitelnosti a vlastní odpovědnosti má být toto opatření prováděno prostřednictvím přímé dohody s tureckým ministerstvem vnitra. Opatření bylo také uplatněno od 4. dubna, k datu zahájení plného provádění prohlášení EU a Turecka. 3) Komise rovněž navrhne v rámci nástroje zvláštní opatření pro vzdělávání a zdravotní péči pro uprchlíky. 4) Komise bude také spolupracovat s mezinárodními finančními institucemi, aby zajistila jejich zapojení do poskytování podpory v oblasti infrastruktury a sociálně-ekonomické podpory. Klíčové úkoly a další kroky Zbývajících dvanáct členských států 25 předloží během jara osvědčení o poskytnutí příspěvku. Zajistit plné provádění již zahájených projektů dodávek potravin a vzdělávání a také zvláštního opatření na podporu navrácených migrantů. Uzavřít smlouvy na dalších šest projektů do konce dubna Na základě společného posouzení potřeb EU a Turecka bude dále urychleno programování pro účely bezprostředních potřeb a příprava projektů do konce července Spustit další humanitární akce v červenci až říjnu Zvláštní opatření a akce v rámci svěřenského fondu EU pro Sýrii k pokrytí vzdělávání, zdravotní péče a dalších cílových oblastí. 8. Modernizace celní unie V květnu 2015 se Komise a turecká vláda dohodly, že zahájí postupy směřující k modernizaci a rozšíření celní unie. Komise zahájila v srpnu 2015 posouzení dopadů 26 s cílem připravit během roku 2016 směrnice pro jednání. Dne 16. března byla zahájena veřejná konzultace 27, která skončí dne 9. června Proces přistoupení Pokračují práce na kapitole 33 (finanční a rozpočtová ustanovení), kde má Komise za to, že zjištění její kontrolní zprávy za rok 2008 zůstávají celkově v platnosti, a proto zachovává své doporučení 23 Zvláštní opatření budou financována v rámci nástroje předvstupní pomoci a jsou nastavena tak, aby byla prováděna prostřednictvím přímého grantu poskytovaného příslušným tureckým orgánům. Toto uspořádání zajistí účinné a efektivní plnění v rámci stávajících mechanismů, zamezí vzniku režijních nákladů a zajistí udržitelnost. Způsobilé výdaje budou založeny na skutečně vynaložených a ověřitelných nákladech a tureckým orgánům budou propláceny předem dohodnuté úkoly, které budou plnit. Uplatnění takové přímé dohody nesvěřuje tureckým partnerům výkonné pravomoci ani jim nedává možnost politické volby či rozhodnutí ohledně přidělení těchto prostředků. Obě dohody budou obsahovat doložku umožňující realokaci prostředků na alternativní způsoby provádění v rámci nástroje. 24 Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 19. dubna 2016, kterým se přijímá zvláštní opatření týkající se migrantů navrácených do Turecka, jež je financováno ze souhrnného rozpočtu Evropské unie, C(2016) 2435 final. 25 Belgie, Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Litva, Malta, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovinsko a Španělsko

12 kapitolu otevřít. Rada požádala Turecko, aby předložilo svůj vyjednávací postoj. Komise předloží návrh společného postoje Radě do konce dubna Ve zrychleném tempu pokračují přípravy k zajištění pokroku k otevření dalších pěti kapitol, aniž by byly dotčeny postoje členských států podle stávajících pravidel. Komise potvrzuje svůj úmysl dokončit všechny související přípravné dokumenty na jaře s cílem předložit je Radě takto: Přípravné práce mají být dokončeny v oblasti energetiky (kapitola 15). Aktualizovanou kontrolní zprávu předloží Komise do konce dubna V klíčových oblastech soudnictví a základních práv a spravedlnosti, svobody a bezpečnosti (kapitoly 23 a 24) probíhají technické konzultace s ohledem na zasedání podvýboru na konci dubna. Tyto kapitoly se týkají řady zásadních otázek včetně základních práv, např. svobody projevu, soudnictví, protikorupční politiky, migrace a azylu, vízových pravidel, správy hranic, policejní spolupráce a boje proti organizované trestné činnosti a terorismu. EU od Turecka očekává dodržování nejvyšších standardů, pokud jde o demokracii, právní stát a dodržování základních svobod včetně svobody projevu. Komise by měla vydat aktualizované kontrolní zprávy v květnu V oblasti vzdělávání a kultury (kapitola 26) Turecko předložilo svůj aktualizovaný vyjednávací postoj dne 24. března a na tomto základě Komise do konce dubna 2016 dokončí aktualizovaný návrh společného postoje. Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) aktualizuje kontrolní zprávu o zahraniční, bezpečnostní a obranné politice (kapitola 31), která má být vydána do konce dubna Humanitární podmínky uvnitř Sýrie Řešit humanitární situaci uvnitř Sýrie a zabránit dalšímu vysídlování lidí je nadále společným cílem pro EU i Turecko. Tento cíl vyžaduje úzkou spolupráci EU a Turecka, aby byla mobilizována pomoc a byl zajištěn humanitární přístup k potřebným osobám v Sýrii. Od sdělení Komise, které bylo vydáno dne 16. března , pokračují EU i Turecko ve vynakládání značných prostředků na humanitární reakci. Evropská unie je hlavním dárcem s celkovou částkou 5,7 miliardy EUR, kterou od začátku krize poskytla EU a členské státy. Částka zahrnuje 3,8 miliardy EUR na humanitární pomoc, přičemž jen z rozpočtu EU pochází 1,3 miliardy EUR 45 % této částky je určeno na činnosti na záchranu lidských životů v samotné Sýrii s prioritním zaměřením na obležená a těžko přístupná místa, ve spolupráci s více než dvaceti humanitárními organizacemi. Klíčovým úkolem v humanitární oblasti zůstává zajištění přístupu k lidem v nouzi uvnitř Sýrie. EU a Turecko se nadále aktivně podílejí na činnosti pracovní skupiny pro humanitární pomoc v rámci mezinárodní skupiny na podporu Sýrie s cílem prosazovat plný a neomezený přístup v celé Sýrii a řešit problémy, jakými jsou například byrokratické překážky v Sýrii. Pracovní skupina měla zásadní význam při zajišťování dodávek humanitární pomoci pro téměř lidí od začátku tohoto roku. Turecko hraje klíčovou úlohu při usnadňování vízových povinností a registrací pro místní a mezinárodní nevládní organizace, které působí přes hranice, jakož i při zajišťování toho, aby se humanitární dodávky mohly z Turecka dostat do všech potenciálně přístupných přeshraničních oblastí v Sýrii. Aby tato práce byla účinná, je nezbytné zajistit přeshraniční pomoc ze sousedních zemí, včetně Turecka. V roce 2015 bylo 27 % humanitární pomoci EU uvnitř Sýrie poskytnuto z Turecka. Tato pomoc zůstává prioritou, včetně pomoci na záchranu životů nyní odhadovaného počtu lidí, kteří uvízli v severní Sýrii podél hranice s Tureckem. EU vítá pomoc, kterou Turecko těmto oblastem poskytuje. 28 COM(2016) 166 final ze dne 16. března

13 EU bude i nadále poskytovat humanitární pomoc lidem v celé Sýrii, ať jsou kdekoli, a to na základě jejich potřeb. V roce 2016 EU přiděluje na činnosti na záchranu lidských životů prvotní částku 140 milionů EUR, přičemž prioritou jsou i nadále těžko přístupná místa. Úzká spolupráce s Tureckem bude mít i nadále zásadní význam pro rozšíření přístupu po celé Sýrii. 11. Závěr Prohlášení EU a Turecka začalo přinášet výsledky. Prudký pokles počtu nelegálních migrantů a žadatelů o azyl vstupujících z Turecka do Řecka dokazuje nejen jeho účinnost, ale také to, že obchodní model převaděčů lze rozbít. Úspěšně provádět toto prohlášení znamená vyslat migrantům jasný signál, že nastoupit v Turecku na loď a nechat tím ohrožovat lidské životy není tou správnou cestou, jak se dostat do Evropy. Dostupná je legální a bezpečná cesta formou přesídlení. Evropská unie a členské státy musí i nadále věnovat úsilí provádění tohoto prohlášení a bedlivě sledovat nyní pečlivě monitorované alternativní migrační trasy. V případě, že se objeví nové trasy, je Komise připravena rychle jednat. Bylo dosaženo velkého pokroku při praktické realizaci prohlášení. Společným úsilím řeckých a tureckých orgánů, Komise, členských států a agentur EU bylo dosaženo pokroku při budování rámce pro zpracování narůstajícího počtu žádostí o azyl v Řecku, bezpečné navracení nelegálních migrantů do Turecka, pro zajištění toho, aby se žadatelům o azyl dostalo v případě potřeby v Turecku nezbytné ochrany, a pro otevření legální cesty do Evropy prostřednictvím přesídlování. Přestože mnohého již bylo v počáteční fázi provádění prohlášení dosaženo, mnohé zbývá ještě vykonat. Pro pocit spokojenosti není místo, zejména vzhledem k tomu, že jeden z nejtěžších úkolů každodenní faktické provádění procesu navracení a přesídlování v plném souladu s pravidly EU a mezinárodními pravidly je stále před námi. Komise se bude nadále plně angažovat při provádění všech bodů prohlášení v příštích fázích, mimo jiné urychlením vyplácení prostředků z nástroje a zahájením projektů na podporu syrských uprchlíků v Turecku, a bude Turecko podporovat v úsilí, jež musí ještě vynaložit ke splnění všech zbývajících kritérií plánu na uvolnění vízového režimu v souladu s prohlášením. Dalšího úsilí ze strany Turecka je třeba k zajištění toho, aby se osobám vyžadujícím mezinárodní ochranu dostalo mj. prostřednictvím nástroje podpory, kterou potřebují. Co se týče podpory Řecka, musí členské státy zvýšit své úsilí nejen kvůli tomu, aby se dále zlepšilo vyřizování žádostí o azyl na ostrovech, ale také kvůli tomu, aby pomohly Řecku řešit humanitární situaci, zejména urychlenou realizací závazků v oblasti relokací. Podle názoru Komise by se měla naléhavě věnovat pozornost především následujícím krokům: Všechny členské státy by měly zvýšit své přísliby, aby se podařilo dosáhnout požadované podpory pro úřad EASO a agenturu Frontex, a zintenzivnit plnění již učiněných příslibů. Prioritně je nyní třeba řešit zejména vyslání potřebných tlumočníků. K zajištění urychleného provádění procesu přesídlování je zapotřebí více příslibů a přijímání většího počtu osob ze strany všech členských států. Evropský parlament a Rada by měly bezodkladně dokončit rozhodovací proces k návrhu Komise ze dne 21. března 2016 týkajícímu se využití míst původně plánovaných pro relokaci pro účely přesídlování. Turecko musí do konce dubna přijmout nezbytná opatření ke splnění zbývajících kritérií pro uvolnění vízového režimu, aby mohla být vízová povinnost pro turecké občany zrušena nejpozději do konce června Dvanáct členských států Belgie, Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Litva, Malta, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovinsko a Španělsko, které dosud nezaslaly osvědčení o poskytnutí příspěvku pro nástroj, by tak nyní mělo učinit. Komise předloží svou druhou zprávu o pokroku při provádění prohlášení EU a Turecka začátkem června