HLAS MUÈEDNÍKÙ Č L E N M E Z I N Á R O D N Í K Ř E S Ť A N S K É A S O C I A C E I C A

Transkript

1 HLAS MUÈEDNÍKÙ Č L E N M E Z I N Á R O D N Í K Ř E S Ť A N S K É A S O C I A C E I C A Pamatujte na vězně, jako byste byli uvězněni s nimi; pamatujte na ty, kdo trpí, vždyť i vás může potkat utrpení. Židům 13,3 5 6 / 2009 Vietnamští křesťané z horských kmenů žijících na severu země zakoušejí trvalé pronásledování Dnešní dìti v jeslích Z nepøátelských území Írán a Vietnam Úvaha Toma Whita Palestinská území zapomenutá církev

2 Nakladatelství STE FA NOS nabízí: Rasooli & Allan Lékaø z Kur dis tá nu Pøíbìh o obrácení mus lim ského mullaha. A5, 134 stran, cena 77 Kè. Richard Wurmbrand Vítìzná víra Inspi rující ètení na téma køesanské ví ry a svìdectví cm, 176 stran, cena 120 Kè. Ken Anderson Smìlý jako beránek ivotní pøíbìh známého èínského køes an ského di si den ta. A6, 170 stran, váz. 137 Kè. Pavel Rejchrt Dvanáct kázání Sbírka kázání èeského malíøe, bás níka a li teráta z posledních deseti let, ve kterých se autor za mýšlí nad duchovní situací souèasného køes- anstva i spo leè nos ti. Váz. broura, cm, 96 stran, 147 Kè. John Bunyan Milost pøehojná Duchovní autobiografie Johna Bunyana. 11,5 17,5 cm, 192 stran, cena 157 Kè. John R. Weinlick Hrabì Zinzendorf ivotní pøíbìh hrabìte Mikuláše Lud víka Zinzen dorfa, nejvýznamnìjšího pøed sta vi tele Obno vené Jednoty bra tr ské. Vázaná broura, cm, 232 stran, cena 175 Kè. Hermann Hartfeld Víra navzdory KGB Autentické vyprávìní o pronásledování køes anù v Sovìtském svazu v šedesátých letech cm, 304 stran, cena 177 Kè. Richard Wurmbrand Kristus na i dov ské cestì Autor sám idovského pùvodu uvauje na i dovské téma cm, 248 stran, cena 175 Kè. Sam Wellman William Carey Kniha o ivotì anglického misionáøe v In dii. Vázaná broura, cm, 160 stran, cena 167 Kè. Milena Kolmanová Kruh z malièkých Povídky evangelické spisovatelky z pro støedí ly ric ké ji ho èes ké krajiny z období vá leèných a po vá leèných let. Vázaná, 11,5 17,5 cm, 160 stran, cena 147 Kè. Mike Fearon Martin Luther Beletrizovaná biografie jedné z klíèových po stav historie køesanství. Vázaná broura, cm, 112 stran, cena 165 Kè. Anatolij Granovskij Byl jsem agentem NKVD Memoáry agenta sovìtské tajné sluby, pù so bí cího krátce také v pováleèném Èes ko slovensku. Vázaná s pøebalem, cm, 288 stran, cena 245 Kè. Tom White Akce Kuba Po sedmnácti mìsících vìzení na Kubì vy prá ví au tor vzru šu jí cí pøíbìh církve trpící za tøti no vou opo nou. A6, 230 stran, cena 83 Kè. Darlene Deiblerová-Roseová Ve stínu vycházejícího slunce Podivuhodný pøíbìh americké misionáøky v japonském zajetí za druhé svìtové války. Vázaná s pøebalem, cm, 288 str., cena 248 Kè. Richard Wurmbrand Vìzeòské zdi kdyby promluvily Autorova kázání, sestavená na samovazbì, která jsou pozoruhodným a jedineèným do ku men tem o hlu bi nách køesanské víry upro støed nelidského teroru a zou fal ství. Vázaná, cm, 136 stran, cena 185 Kè. Sam Wellman Jan Kalvín Biografie slavného reformátora. Vázaná broura, cm, 160 stran, cena 225 Kè Bratr Andrew Pašerákem ve slubách Nejvyššího Kniha popisuje zaèátky sluby bratra An dre wa. Díky této knize se mnozí západní køesané zaèali zajímat o utr pe ní svých spoluvìøících v totalitních zemích a mnohým rovnì po moh la nalézt víru v Jeíše Krista. Vázaná s pøebalem, cm, 262 str., cena 245 Kè Nabízené knihy z nakladatelství STE FA NOS si mùete objednat na naší adrese, uve de né na zadní stranì obálky. Poštovné ani balné není úètováno. Ukázky knih naleznete na internetové adrese mucednici.prayer.cz (nebo

3 R I C H A R D W U R M B R A N D N A P S A L Dnešní dìti v jeslích Hned Marek 7,35 Hned Marek 8,10 Hned Marek 10,52 Naši milovaní, Jeíš øekl jistému mládenci, chceš -li být dokonalý, prodej všechno, co máš, a rozdej chudým. Onen mladík odešel zarmoucen, protoe byl velmi bohatý a pro takovou obì nebyl pøipraven. Má se za to, e pozdìji pøece jen uposlechl a rozdal všechno potøebným, ale vdy znovu litoval, e tak neuèinil hned. Nìkteøí se domnívají, e šlo o pozdìjšího evangelistu Marka, který pak ve svém evangeliu kladl dùraz na slovo hned. Toto slovo pouíval takøka nekriticky, protoe chtìl zdùraznit myšlenku, e to, co Jeíš pøikazuje, by mìl èlovìk uèinit hned. Kdy o prvních Vánocích øekl andìl nìkolika pastýøùm, e se Dítì narodilo v jeslích, kvapnì se vydali na cestu a nalezli svatou rodinu v naprosté chudobì. Jejich okamitá reakce byla spontánní a byla to jejich vlastní iniciativa. Dnes jsou miliony dìtí, které ijí v ještì vìtší chudobì, ne v jaké se pøi svém narození nalézal Jeíš. A kdekoli takovým zpùsobem dìti strádají, mùeme v nich spatøovat v jiné formì samého Jeíše. Praví vìøící nepotøebují, aby se jim øíkalo, co mají dìlat. Okamitì jdou takové dìti horlivì hledat. Jen v Africe je veliké mnoství bìencù, a dá se pøedpokládat, e tøetina z nich jsou dìti. Lidé tam utíkají pøed nepokoji a krvavými státními pøevraty, a nemají pøitom èasto ani poøádné obleèení a musejí se tak zahalovat listy z rùzných rostlin. K jídlu mají trávu, koøínky a všechno, co se dá alespoò trochu jíst. (Podle údajù OSN z roku 2009 umírá v souèasnosti ve svìtì hlady pøiblinì kadých šest vteøin jedno dítì pozn. red.) Také narozený Jeíš potøeboval podporu nejen Marie a Josefa, ale také pastýøù a východních mudrcù, kteøí mu pomohli, aby nehladovìl a neupadl do rukou krveíznivého krále Heroda. Vzpomínám na vypravování jednoho humanitárního pracovníka, který zasahoval v Mozambiku, kde v té dobì hladovìlo kolem dìtí. Vyprávìl, jak dal jednomu z hladovìjících chlapcù kostku cukru. Dítì nejprve váhalo, protoe pøedtím nikdy cukr nevidìlo, ale kdy je onen pracovník pøesvìdèil, aby ochutnalo, zaèal chlapeèek doslova køièet 1

4 radostí. Za chvilku se kolem nìho sebìhla skupinka dìtí a kadé si chtìlo alespoò líznout. Kdy se betlémští pastýøi dovìdìli o dítìti, které se narodilo ve stáji, kde leelo v jeslích, nezùstali na místì, aby si povyprávìli o všech tìch nesmírnì zajímavých vìcech týkajících se nebes, které se dovìdìli od andìlù, ale radìji hned pospíchali uvidìt to Dítì a jeho rodinu, aby jim tøeba nìjak pomohli. I dnes je mnoho takových dìtí, které ízní, hladoví nebo jsou nemocné a utlaèené. Pokud jim prokáeme sebemenší dobro, je to jako kdybychom tak uèinili Jeíši (Matouš 25,40). Spasitel jako dítì Betlémští pastýøi s nejvìtší pravdìpodobností andìlské poselství pøíliš nechápali. Bylo jim øeèeno, e se jim narodí oné noci Spasitel. Co dobrého jim však mohlo pøinést dítì? Oni pøece proívali útlak ze strany Øímanù a potøebovali Spasitele, který by zjednal nápravu tam a tehdy. Znali své høíchy a hoøe, a potøebovali, aby byli spaseni hned. Novorozený Spasitel jim však mohl pomoci a za desetiletí. Pro prostou mysl bylo takové poselství pøíliš hádankovité. Ale jedna vìc je vyburcovala. Ve vyvoleném národì, který mìl být pøíkladem nezištné pomoci, se objevila ena, je porodila v chlévì a její dítì nemìlo jinou postýlku ne slámou naplnìné jesle. Z toho pochopili, e jeho rodièe musí být velmi chudí. Tøeba sebou vzali trochu mléka, máslo a maso, ale v kadém pøípadì se na cestu vydali hned. Mìli v té dobì tito prostí lidé nìjaké ponìtí o tom, e kdokoli pomáhá chudým, slouí Mesiáši a bude dìdicem království nebeského? Pokud je toto pravdou, pak nám kadé potøebné dítì dává pøíleitost konat dobro a tím si støádat dobrý základ pro budoucnost (1. Timoteovi 6,19). Kdy Jeíš jako dospìlý vyuèoval zástupy, prohlašoval, e kdokoli pøijímá nìjaké dítì, pøijímá jeho samého. Skutky pøece dokazují pøítomnost opravdové víry zavradìných Jistý ruský pravoslavný jáhen Vladimír Rusak byl ještì za Gorbaèova odsouzen za to, e sepsal Historii køesanských muèedníkù v Rusku. Pùvodnì patøil k oficiální pravoslavné církvi a komunisté mu dùvìøovali tou mìrou, e mu svìøili práci redaktora církevního èasopisu a dovolili mu cestovat i do zahranièí. Po celý èas však Rusak tajnì sepisoval svoji nesmírnì dùleitou knihu. I mezi oficiálním duchovenstvem bylo mnoho vzácných Boích dìtí, kteøí mohou být neprávem podezíráni z kompromisù vùèi komunistickému reimu. Sovìtský èasopis Slovo Urala (4/88) uveøejnil údaj, podle nìho bylo za Stalinovy vlády povradìno nevinných lidí. V èasopise ji ale nestojí, kolik jich podobnì pøišlo o ivot za vlády Lenina, Chrušèeva nebo Brenìva. 2

5 Publikování strohých statistik, ve kterých jsou obìti jen pouhými èísly, umonila v Sovìtském svazu a nová politika Glasnosti. Kdy ale Rusak dal nìkterým z tìchto obìtí jejich jména a popsal jejich hrdinství, byl za to poslán do vìzení. ivot v sovìtských vìzeních Propuštìní vìzni z tábora Èugujevka popisují tamní pomìry: V trestní cele, postavené pro devìt vìzòù nás bylo bìnì pìtadvacet. Mìli jsme místo jen na stání. To, co se nazývalo oknem, byla pouze elezná deska s dvaceti malými otvory. Vedro a nedostatek vzduchu tam byly nesnesitelné. Kadý den jsme dostávali jídlo, co byl kousek chleba s vodou, a víc nic. Mýt jsme se nemohli vùbec. Ve své knize První kruh popisuje ruský spisovatel Solenicin, jak ve vìzení Butyrka dostali vìzni jednoho dne spousty jídla, Bibli a dokonce sošku Buddhy. Mezitím, co se vìzni divili, vstoupila do cely delegace amerických en, kterým bylo demonstrováno, jak humánnì komunisté s vìzni zacházejí. Jakmile eny odešly, zmizela s nimi jak strava, tak i Bible. V komunistických zemích i dnes ukazují zahranièním návštìvníkùm podobná pøedstavení a naivní lidé jim vìøí. Být povrchním pozorovatelem je vìcí nedobrou. Koøen vìci Kdy Jeíš proklel fíkovník, aby ji nikdy nenesl ovoce, uèedníci uvidìli ten fíkovník uschlý od koøenù (Marek 11,20). Jak mohli ale uèedníci vìdìt, co se stalo s koøeny toho stromu? Museli zøejmì kopat v zemi, aby se pøesvìdèili, kam a kletba postoupila. Pøi svém pozorování šli vdy ke koøeni vìcí. A proto jsou spolehlivými svìdky. Koøenem vìci je skuteènost, e i reformní komunisté pokraèují v pronásledování køesanù. Dìti tìchto vìøících strádají, èasto i hladoví. Mùeme odpovìdnì øíci, e o tìchto Vánocích bude spousta nevinných dìtí v jeslích a ve stájích, a nebudou mít nic, ani slušný úkryt. Aby se o tìchto Vánocích pøece jen stala nìjaká zmìna, proè nenasytit dnešní potøebné novorozence a tím vlastnì i Toho, který se narodil pøed 2000 lety. Bùh nám dal svobodu. Proè bychom nemìli napodobit betlémské pastýøe, a ihned se zajímat o to, jak pomoci dìtem, které jsou dnes ve stájích? Dìkujeme vám z celého srdce za vaše modlitby i podporu. Poehnané Vánoce! Váš [Richard Wurmbrand ( ) rumunský luterský faráø, který byl pro svou víru vìznìn ètrnáct let v komunistickém aláøi. Po odchodu na Západ zaloil se svou manelkou Sabinou v roce 1967 mezinárodní misijní organizaci, jejím cílem je pomáhat pronásledovaným køesanùm. Tento èlánek pochází z amerického zpravodaje Hlasu muèedníkù z prosince Redakènì zkráceno] 3

6 P R O N Á S L E D O V A N Á C Í R K E V D N E S 4 Z nepøátelských území Írán Uvítací prùvod Kdy køesané v Íránu evangelizují, dostává se jim èasto ze strany tamního utlaèovatelského reimu násilných pozdravù. Tento neblahý zájem úøadù, který reim køesanùm projevuje, nazval jeden z policejních vyšetøovatelù uvítacím prùvodem a vesmìs se jedná o muèení, uvìznìní a dokonce i popravy. I pøes tyto zátahy na køesany si Bùh v této neklidné zemi pouívá utrpení a pronásledování k duchovnímu rùstu nových køesanských aktivistù. Tito pøedstavitelé jsou jakousi jemnou avšak resolutní Boí odpovìdí na brutalitu zdejších vládních úøadù. Mohu jen øíci, e na mì sáhla smrt, pochopil jsem, e umírám. Vypráví Hussain, kdy vzpomíná na okamik, kdy zápasil s moøem. Bylo to pøed nìkolika roky, kdy se poblí jednoho kostela procházel po moøském bøehu. Plavat umím tak maximálnì ve sprše, øíká s úsmì vem Hussain. Plavat se nikdy nenauèil. Hus sain se pokojnì brouzdal ve vodì, která mu sahala po kotníky. Vlny mu nepøipadaly nijak vel ké. Postoupil ještì kousek od bøehu a voda mu sahala lehce nad kotníky. A najednou pod ním zmizelo píseèné dno. Okamitì se zaèal topit ve vlnách a dostával se stále dál od bøehu. Hussaina zachvátila panika. Potom se zaèal zoufale modlit. Vzpomíná, jak volal: Kriste, dej mi ještì jednu šanci. Nikdy jsem ti neslouil, ale budu, jestli mi nyní pomùeš. Dej mi ještì jednu šanci! Hussain mìl v urèitou dobu nutkání slouit Bohu, ale tehdy na to nereagoval. Mìl za to, e taková èinnost je v Íránu pøíliš nebezpeèná a nebyl ochoten riskovat dobré zamìstnání, domov nebo svobodu. Nyní však jeho pohodlný ivot klesal k moøskému dnu. Bezprostøednì potom jsem zaèal stoupat, stoupat a stoupat, vzpomíná Hussain. Pak si ho všimli tøi náhodní chodci, kteøí mu pomohli na bøeh. Mysleli si, e se Hussain dostal jen do vel- Íránští køesanští pøedstavitelé mohou pøi své slubì narazit na pøíslušníky íránské milice Basij, ke které patøí i ena na obrázku. Tyto ozbrojené a vládou podporované milice tvoøí zapálení dobrovolníci, jejich cílem je ochránit islámský reim od všech vnitøních i vnìjších hrozeb.

7 kých vln, nebo jim pøipadalo, e je dobrým plavcem. Ale Hussain vìdìl, co to bylo za skuteènou moc, která mu zachránila ivot. Vìdìl, kde tak najednou dostal sílu pro své plavání. Hussain se z této láznì vynoøil k novému ivotnímu poslání. Byl rozhodnut slouit Pánu celou svou silou. Ostatní íránští církevní pøedstavitelé øekli Hussainovi, co si myslí o jeho rozhodnutí. U teï jsi mrtev, prohlašovali. Jsi nyní plný emocí, ale uvìdomuješ si, jak tvrdá je køesanská sluba v Íránu? Na to nedbám, odpovídal Hussain. Já zkrátka musím. Jeíš mi dal ještì jednu šanci a já musím splnit svoji povinnost. Nestarám se, e tím pøijdu o všechno, co mám, prostì do toho pùjdu. Do pùl roku od této události Hussain opustil své zamìstnání (tøebae mu šéf nabídl povýšení), prodal svoje auto a splatil všechny dluhy. Svou opravdovostí si získal v církvi øadu pøedstavených a byl pøidìlen k jednomu pastoru, aby se seznámil s jeho prací. Tøicet dní pak Hussain sledoval, jak obtíné je konat duchovní slubu v Íránu. Sledoval jak si pastor a jeho ena obezøetnì vybírají lidi, kterým pak svìdèí o Kristu. Jezdil s nimi po celém Íránu a navštìvoval tajná shromádìní køesanù. A Bùh potvrdil Hussainovo povolání zázraèným zpùsobem. Kdy jednoho dne navštívil se svými školiteli jistou domácnost v jinávštìvníkùm, e se jí pøedchozí noci zdálo o Kristu a v tom snu byla pøiním Íránu, zaèalo dìvèe patøící do této rodiny najednou køièet. Vyprávìla vedena ke stolu, u nìho sedìly tøi osoby. A nyní jaké bylo její pøekvapení, kdy osoby z jejího snu stály právì pøed ní! Po nìkolika mìsících takového zaškolování vstoupil nakonec Hussain do samostatné sluby. Nadbyteèné štìstí Hussain se velmi podivoval nad svým novým ivotem, jeho základem byla víra v Krista a køesanská sluba. Ještì ne uvìøil, vedl dosti pochybný a prostopášný ivot a duchovní prázdnota a mizérie byly jeho stálými prùvodci. Tento zpùsob ivota nakonec vyústil v myšlenky na sebevradu. Dokonce si naplánoval i její provedení chtìl se nejprve omámit narkotiky a pak skoèit se støechy výškové budovy. Najít takovou budovu bylo snadné, horší to bylo se získáním opiátù. V té dobì mu zèistajasna zatelefonoval starý kamarád z vojny, se kterým kdysi èasto drogovali. Tak jsem si opatøil nìco nového, øekl mu onen kamarád. Hussain si øekl, e jde urèitì o nìjakou novou drogu. A tak se záhy oba mui setkali v jedné kavárnì. To, co ale jeho kamarád objevil, nebyl nìjaký nový elixír, ale víra v Krista. Nìkolik následujících hodin Hussain naslouchal svému pøíteli, který mu také daroval Nový Zákon. Hussain sice knihu pøeèetl, ale moc jí nerozumìl. Zakrátko se rovnì setkal s malou skupinkou køesanù. K tomuto setkání došlo jednoho slunného dne v mìstském parku. Jedna z køesanských en jménem Padina Hussainovi vypravovala, e døíve, ne nalezla Krista, mìla rovnì sebevraedná nutkání. 5

8 V Íránu je velmi nebezpeèné nechat se pokøtít, proto se pøed èasem Hussain nechal pokøtít v zahranièí. 6 Chceš vydat všechnu bolest svého ivota Jeíši? zeptala se pak Hussaina. Proè ne, odpovìdìl, a øekl si, e to prostì zkusí. Stále jsem však nechápal, co se to vlastnì se mnou stalo. Cítil jsem však patrný rozdíl oproti døívìjšku a jasnì jsem vìdìl, e se s mým ivotem stala zmìna. Byl jsem nesmírnì povzbuzen pøedstavou, e sám Kristus se o mne za jímá a stará. To bylo vel mi odlišné od islámu. V té dobì jsem cítil jakési vnitøní svìtlo a naplòovalo mì z neznámého dùvodu podivuhodné štìstí. O nìkolik let pozdìji se Hussain rozhodl pro plnou slubu evangeliu. Bdìla nade mnou zvláštní Boí ochrana, vzpomíná na tuto dobu Hussain. Takøka kadý, komu jsem vydal svìdectví, uvìøil. Cítil jsem, e mì Bùh pomazal ke svìdectví o Kristu. Vyprávìl jsem lidem, co Kristus pro mne vykonal. A Bùh opravdu skrze mne promlouval k lidským srdcím. Nicménì taková duchovní sluba není v Íránu svobodná. Hussain musel za takovou poslušnost Bohu zaplatit svou daò. Ale i za takových dramatických okolností byla Boí pomocná ruka pøi díle. 500 neviditelných Nových Zákonù Jeden z køesanských pøátel pozval Hussaina a jednoho jiného vìøícího do svého domu v kurdské oblasti Íránu, kde se shromádilo asi deset muslimských en, aby vyslechly poselství o Jeíši Kristu. V tomto domì se rovnì nacházela zásilka 500 Nových Zákonù, které byly zabaleny ve tøech velkých krabicích a stály pøímo uprostøed lonice. Skupina zahájila setkání tím, e si všichni otevøeli právì obdrené køesanské materiály. V tu chvíli do domu vtrhlo osm pøíslušníkù tajné policie. Ani by pøedloili nìjaký úøední dokument, který by je opravòoval k takovému zásahu, zaèali v bytì všechno doslova pøevracet naruby. Jeden z policistù udeøil Hussaina do tváøe, odvlekl ho do lonice, kde ho povalil na postel a spoutal mu ruce za zády. Ostatní pøíslušníci pokraèovali v drancování domu, snímali obrázky ze stìn a spoleènì s køesanskou literaturou vše házeli na hromadu. Peèlivì prohledávali kadou místnost a dokonce sebrali z podlahy i ztracenou jehlu. Také všechny pøítomné vyfotografovali a celý zásah si rovnì natáèeli na videokazetu. A za chvíli ji vynášeli veškeré køesanské materiály z domu. Avšak jako zázrakem

9 se vùbec nedotkli onìch tøí balíkù, které mìli pøímo na oèích a ve kterých bylo na pìt set Nových Zákonù. Nakonec policisté odvedli Hussaina a tøi z pøítomných en do policej ního mikrobusu s neprùhlednými skly, kterému chybìla poznávací znaèka. Hussaina posadili na sedadlo pøímo naproti zadreným enám. Pøi cestì autem se Hussain snail zachovat co nejvíce klidu. Ale jeho obavy Íránští policisté nièí satelitní antény, jejich prostøednictvím se do mnoha domù dostávalo køesanské vy sílání. se obracely k tomu, co policisté všechno zabavili. Co se stalo s Biblemi v jazyce farsí, které mìl ve svém batohu? A co udìlali s køesanskou literaturou, kterou našli v bytì jeho spoluvìøícího? A co se stane se stovkami Nových Zákonù? Hussain si byl navíc vìdom toho, e za vlastnictví takového mnoství køesanské literatury, kterou našli policisté pøi svém zátahu, mùe jeho i zadrené eny stihnout trest smrti. Nechtìl jsem být Jidášem Policejní mikrobus projel velkou vìzeòskou bránou. Kdy policisté zastavili, nejprve nìkam odvedli zadrené eny. Hussain byl bìhem cesty spoután na rukou i na nohou a mìl zavázené oèi. Policisté ho pak dostrkali do jiného auta. Tohle je jen zaèátek toho, co tì èeká, poznamenal hnìvivì jeden z policistù. Tohle je uvítací prùvod. V autì musel být Hussain skrèený a pokadé, kdy chtìl zmìnit polohu, nìkterý z policistù mu uštìdøil ránu a okøikl ho, aby se nehýbal. Ach Boe, dej mi moudrost, abych vìdìl, co mám øíkat a jak se mám chovat, modlil se tiše Hussain. Uvìdomoval si, e pokud by øekl nìco špatného, malá domácí církev, které chtìl pomoci, by mohla být úplnì znièena. A i kdy nejsem Janem (apoštolem), rozhodnì jsem se nechtìl stát Jidášem, prohlašoval Hussain. O dvacet minut pozdìji auto zastavilo a Hussaina odvedli dovnitø jakési budovy, kde ho policisté táhli po schodech dolù do suterénu a strèili do nìjaké cely. Protoe mui mezi sebou hovoøili kurdsky, Hussain jim nerozumìl. Pozdìji se dovìdìl, e šlo o samotku. Policisté mu sejmuli šátek z oèí, odstranili pouta a vzali mu jeho šaty. Místo nich mu dali šedivý vìzeòský mundúr. Pak zamkli dveøe a Hussain zùstal sám. Kdy se rozhlédl po cele, pøipadala mu jako veliká koupelna. Nebylo v ní ani lùko, ani toaleta nebo umyvadlo. Byla tam ale dvì silná svìtla, která Hussaina oslepovala. Jeho myšlenky se ale ubíraly jiným smìrem. 7

10 Pøedstavitelé domácí církve v Íránu se sklání nad mapou své zemì a diskutují o tom, kam by mìli v blízké budoucnosti zavítat a hlásat evangelium. 8 Co všechno prozradila zatèená dìvèata policii? Kolik jmen ze sboru se policii podaøilo vypátrat? Nešlo by je nìjak varovat? Všechno tohle uvaování mu pùsobilo doslova trýzeò a nenechalo ho ani zamhouøit oka Pak Hussain uslyšel tichý hlas: Modli se. Slyšel to zcela zøetelnì. Pøipadalo mi to, jako kdyby Jeíš dal všechno stranou, stranou celý svìt a pøišel ke mnì a zašeptal mi tahle slova do ucha. Nepamatuji se ji úplnì pøesnì, co øekl, ale bylo mi náhle jasné, e se mám modlit a za co se mám modlit. A tak jsem zaèal, a náhle mì zaplavil onen pokoj, který pøevyšuje všechno myšlení. V tu chvíli jsem cítil, e jsem Bohu nesmírnì blízko. Jeíš mi øekl, e se nemusím zabývat tím, co budu øíkat, protoe On je se mnou a dá mi ta pravá slova. Slyšel jsem jeho vybídnutí, abych se nièeho nebál, protoe stejnì musím být v kadé chvíli pøipraven zemøít, a mám pøece víru, e a zavøu oèi pro tento svìt, otevøou se mi oèi duchovní, abych vidìl Jeho a jeho náruè. Jeíš mi také pøipomenul, e pronásledování v tomto svìtì mi pøináší korunu vìèné slávy. Pomyslel jsem si, e kdybych nikdy neprošel takovouto situací, neuslyšel bych nikdy tak zøetelnì Boí hlas jako právì v tomto okamiku a nepocítil tak mocnì Boí pøítomnost. V tu chvíli mì opustil všechen strach. U jsem se nièeho nebál, protoe Jeíš mi øekl, abych mu všechno vydal do jeho ruky a jeho odpovìdnosti. Tento pokoj Kristùv pak naplòoval Hussaina v následujících dnech, kdy byl podroben pøísnému vyšetøování. K výslechu ho odvádìli do malé místnosti, ve které byla podlaha i stìny obloeny šedivým kobercem. Dozorci ho tak nechávali o samotì celé hodiny. Pouze sem tam zaslechl nìjaké tlumené zvuky, které pocházely od výslechù z vedlejších místností. Kdykoli si Hussain pøi výslechu postìoval nebo zanaøíkal, ihned ho policisté fyzicky napadli. Jeden z vyšetøovatelù, mu s dìtskou tváøí a kadeøavými vlasy, kopl Hussaina pokadé do bøicha, kdy se mu zdálo, e neodpovìdìl podle jeho pøedstav. Vyšetøovatelé Hussainovi také nakázali, aby napsal o sobì podrobný ivotopis. Policisté rovnì pøinesli z bytu, kde došlo k zatèení, køesanskou literaturu a pokládali v souvislosti s ní rùzné otázky. Hussain podle pravdy pøiznal, e není jeho. Po tøech dnech pøivedli Hussaina pøed soud. Proè máte tìkosti s imámy a mešitami, vyptával se soudce. Proè se snaíte znièit islám?

11 Hussain soudci znovu øekl, e zabavené knihy nejsou jeho. Výslechy však pokraèovaly dál. Kdo jsou èleny vaší církve? Kde jste pøišel ke køesanskému studijnímu materiálu, který jsme u vás našli? Hussain ale odpovídal stále tým zpùsobem. Dozorci také schválnì vylévali v cele vodu na podlahu, aby tak vlhkem a chladem nemohl Hussain spát. Ten však byl zvyklý na tvrdé podmínky a navíc si v té dobì samotu cely oblíbil, protoe zde pobýval v modlitbách sám s Bohem. Oddìlení smrti Po deseti dnech strávených na samotce pøevezli Hussaina nazpìt do hlavního vìzení. Oficiálnì byl oznaèen za rou- haèe svatyò, odpadlíka. Za odpadlictví je v Íránu vymìøován trest smrti. Kdy jeden z dozorcù uvidìl, z èeho je Hussain obvinìn, øekl mu: Tady ti mùe pomoci jedinì Bùh. Pøesnì tak, odpovìdìl mu Hussain. On mi pomùe. Hlas muèedníkù obstarává Bible mladým Íráncùm, kteøí se rozhodli navzdory všudypøítomné islámské propagandì a nepøízni tamního reimu, následovat Jeíše Krista. Hussain byl pøemístìn do 11. oddìlení, které bylo vyèlenìno pro odsouzence k smrti. Tam bylo kolem 250 vìzòù, kteøí více ne dozorce poslouchali svá kápa. Modlil jsem se pøi kadé pøíleitosti, vzpomíná Hussain. Nevìdìl jsem vùbec, co mám dìlat, ale vìdìl jsem, e Bùh má ohlednì mì svùj plán. Kápa tamního vìzeòského gangu Hussainovi øekli, e si s ním chtìjí o pùlnoci promluvit v umývárnì. Hussain se zprvu polekal, ale místo aby mu tito pøedáci ublíili, poádali ho o pomoc. Buï tak hodný a øekni o tom, co se zde ve vìzení s námi dìje, svým pøátelùm v Americe, øekli Hussainovi vìzeòská kápa. Hussain si ovšem nebyl jist, co tím vlastnì myslí, protoe v Americe ádné pøátele nemìl. Nicménì jim øekl, e udìlá všechno, co bude v jeho silách. Pøedáci mu vyhradili privilegované horní lùko, tøebae nìkteøí vìzni, kteøí tam ji byli i pìt let, obývali stále dolní kavalce. Ulehnul jsem na svùj kavalec a stále jsem dìkoval Bohu, e zùstává pøi mnì a prokazuje mi svoji péèi, vypráví Hussain. Od oné noci se k nìmu ostatní vìzni chovali jako k nìjaké honoraci. Dostával èerstvé ovoce a zeleninu a mìl dokonce vyhrazenu svoji sprchu. Nakonec mìl rovnì monost dostat se k telefonu, zavolat své rodinì a vylíèit jim, co se s ním vlastnì od jeho zmizení stalo. Po dvou dnech mu dozorci nabídli pøeloení do bezpeènìjší èásti vìzení, ale Hussain to odmítl. 9

12 Po osmi dnech pøinesli jeho rodinní pøíslušníci doklady o jejich domu, který poskytli jako kauci na Hussainovo propuštìní. Pøi dalším pøelíèení soudce poukázal na nìkteré chyby v Hussainových odvolávacích dokumentech, sám se postaral o jejich odstranìní a Hussainovi dokonce poradil, jak má všechny formuláøe správnì vyplnit. Pozdìji také Hussainovi poskytl èíslo svého mobilního telefonu a nabídl mu, e sám osobnì dohlédne na celou Hussainovu kauzu. Také mu sdìlil, e nemusí podnikat tak dlouhou a namáhavou cestu k odvolacímu soudu. Hussain nemohl dlouho uvìøit tomu, e se sešlo tolik podivuhodných okolností najednou v dobì, kdy byl ve vìzení. Bylo tomu podobnì, jako kdy byl ve vìzení apoštol Pavel a brány aláøe tehdy otevøelo zemìtøesení. Hle, kolik dveøí kvùli mnì Pán otevøel, vzpomíná Hussain, a to je i dùvodem, proè mu chci slouit s ještì vìtším nasazením, protoe vím, e Kristus pøebývá ve mnì. Pochopil jsem, e v tìch klíèových situacích se nedìje, co bych chtìl já, ale to, co chce On a to je pøece neskonale lepší. Hussain je jedním z tisíce vojákù Boí armády, která povstává v Íránu. Tito køesanští aktivisté nebojují boj politický ani nepouívají fyzické zbranì. Jsou si vìdomi nebezpeèí, které podstupují, ale rozhodli se slouit na prvním místì svému nebeskému Králi, aby získali vìènou odmìnu. A z tohoto dùvodu pøipravuje tamní reim pro tyto køesanské pøedstavitele rùzné zastrašovací a násilné uvítací prùvody, které se však Boí mocí promìòují v prùvody svatých, tìch, kteøí svùj ivot zasvìtili šíøení evangelia. Kdy jsme se zeptali Hussaina, jak se sám pøipravuje na monost trpìt kvùli své slubì evangeliu, odpovìdìl: Myslím, e jsou jen dvì monosti. Buï mì zabijí, anebo se stanou podobné zázraky, jaké jsem pro- íval nyní. A potom se na nás Hussain upøenì zadíval, a zeptal se: Je z toho nìco špatnì. Hlas muèedníkù, USA, záøí Vietnam pastoøi na útìku Za posledních dvacet let pøibylo mezi desítkami kmenových skupin ve støedním a severním Vietnamu na nových køesanù. Jde o oblasti, které jsou ji po mnoho let pod kontrolou komunistù. Kdy v roce 1976 uchvátili komunisté jih zemì, severní Vietnam mìl ji za sebou jejich tøicetileté panování. Dnes ijí køesané na severu Vietnamu pod tlakem ateistické propagandy. Pøes všechny tyto nepøíznivé okolnosti je køesanství v tìchto konèinách v pohybu. Vìøící neváhají cestovat dunglí, scházejí se na vrcholcích hor a podnikají dlouhé cesty divoèinou, aby do zemì pøinesli Bible a køesanskou literaturu. Vietnamský kmenový pastor Phan se stal køes anem, kdy mu bylo pat náct let. Ve ètyøiadvaceti letech zaèal vyuèovat mladé køesany zpívá-

13 ní køesanských písní. Pak zaèal slouit mezi jedním kmenem, který byl neblaze proslulý horlivým uctíváním zlých duchù, alkoholismem a násilnictvím. Komunistické úøady nechaly tento kmen sobì napospas, ale jakmile v nìm došlo ke køesanskému probuzení a jeho pøíslušníci se pøestávali mezi se- bou sváøit, komunisty to velice rozezlilo. Phan byl opakovanì vyslýchán Shromádìní podzemní církve ve Vietnamu policií a èelil nejrùznìjším hrozbám. Nìkolikrát byl zatèen a vìznìn. Úøa- dy zakázaly všechna køesanská shromádìní a v celé oblasti vìøící pøinutily, aby opìt zbudovali ve svých domech oltáøíky zlým duchùm. Navzdory tìmto podmínkám se v roce 2007 podaøilo Phanovi pøivést ke Kristu zhruba padesát nových vìøících a bìhem první poloviny roku 2008 pokøtil dalších 46 køesanù. Na severu Vietnamu, kde Phan slouí, je pronásledování køesanù nejintenzivnìjší. Køesanská misie a komunismus nemohou koexistovat. Jsou to dva politiètí, duchovní i ekonomiètí nepøátelé. Ve všech komunistických zemích, které do dneška existují, jsou evangelisté povaováni za kriminální ivly. 5. èervna 2008 cestoval Phan ještì s jedním bratrem do provincie Ha Giang, aby tam kázali evangelium. Tato pro- vincie leí pøi hranicích s Èínou. Právì v takových odlehlých oblastech, které zcela unikají pozornosti turistù i mezinárodních obchodníkù, je perzekuce køesanù nejtuší. Kdy dorazili na místo, vešel Phan se svým kolegou po setmìní do nìjakého domu, aby v nìm hledali pøístøeší. Takøka okamitì se u vchodu objevil místní policejní náèelník s osmi ozbrojenými policisty. Tøi synové majitele domu si v reakci na to vyhrnuli rukávy a zaèali obìma køesanùm nadávat, e je pøivedli do potíí. Phan se tiše modlil a pøipomínal si verš, který mu v té dobì poskytoval velkou útìchu: Blaze vám, kdy vás budou tupit a pronásledovat a livì mluvit proti vám všecko zlé kvùli mnì (Matouš 5,11). Policisté pak odvedli køesany na obecní výbor a uvìdomili okresní policejní správu. Kdy její pøíslušníci dorazili, ádali Phana, Vietnamský pastor Phan køtí pøíslušnici jednoho z horských kmenù, která zùstala vìrna své víøe i navzdory pronásledování. 11

14 aby podepsal prohlášení, e ji do jejich provincie nikdy nepøijde evangelizovat. To však Phan odmítl. Policisté mu zkonfiskovali Bibli, DVD disky s filmem Jeíš a další evangelizaèní materiály. Nemáte právo mi brát moji Bibli, bránil se Phan. To je moje osobní kniha, ze které si kadodennì ètu. Tím, e vlastním Bibli, zákon neporušuji. O rok pozdìji, 7. kvìtna 2009 se Phan vrátil do provincie Ha Giang, kde byl opìt zadren a byl nakonec pøedveden pøed tého policejního náèelníka jako pøi prvním zatèení. Rozhnìvaný dùstojník se oboøil na Phana: Porušil jsi èlánek zákona è Pøicestoval jsi do naší provincie a neohlásil ses místnímu úøadu a navíc nemáš u sebe osobní doklady. Zaplatíš pokutu (v pøepoètu asi 200 Kè) a pokud ne, tak tì strèíme do vìzení. Phan zùstává za všech okolností velmi stateèný a neohroený, prohlašuje jeden z našich kontaktních pracovníkù ve Vietnamu, který Phana zásobuje Biblemi a dalšími potøebnými vìcmi. Nebojí se komunistických úøadù, ale naopak se raduje, kdy je pro jméno Jeíšovo pronásledován. Navíc pøi nìm stojí jeho manelka, která je mu ve víøe velkou pomocí. Ta pracuje tvrdì na poli a obstarává ivobytí pro jejich dìti, take se její manel mùe plnì vìnovat své duchovní slubì. Kdy Phan dostane obsílku z policie, aby se dostavil k výslechu, vdy mu øíká, aby se nebál, e Pán je vìtší ne nìjaká policie. Náš kontaktní pracovník ještì dodává: Phan si je dobøe vìdom skuteènosti, e se za nìho dnem i nocí pøimlouvá mnoství bratøí a sester a stojí tak s ním v duchovním boji za Království Boí. Naposledy jsem ho vidìl, kdy pøi jídle pilnì studoval Bibli. Vím také, e se modlí za to, aby další rodiny pøišly k poznání Pána Jeíše Krista. Policisté se snaí o zvrat Sestra Le Thi Nhung zakusila trvalé pronásledování i útoky na svùj dùm, který je jediným místem køesanských shromádìní ve vesnici Ong Dinh. Tyto útoky popsala sestra Nhung ve dvanáctistránkové zprávì, kterou zaslala vietnamské vládì. Zpráva uvádí místa i data policejních útokù, jména zainteresovaných policistù a dalších úøedních èinitelù, které se na její perzekuci podíleli. Dopis rovnì vypoèítává pokusy tamních køesanù získat pro svùj sbor úøední registraci, jako i zákony týkající se náboenské svobody ve Vietnamu, které ovšem pøíslušní úøedníci vìdomì nerespektují. Zpráva sestry Nhung demonstruje duchovní i fyzickou vytrvalost vietnamských køesanù: Jmenuji se Le Thi Nhung a poskytla jsem svùj dùm k uívání církvi. Jsem obèankou, která se hlásí ke køesanství a jsem èlenkou baptistického sboru Thien Ai. Koncem roku 2008 jsem do svého domu pozvala skupinu køesanù, abychom všichni spoleènì studovali Bibli. Zaèátkem února 2009 mì v mém domì navštívil náèelník policie naší vesnice se svým zástupcem a nìkolika policisty. Zeptali se mì: Hlásíte se ke køesanství? 12

15 Odpovìdìla jsem: Ano. Pak vešli do naší shromaïovací místnosti a odnesli z ní všechno vybavení idle, Bible, zpìvníky atd. Následujícího dne si mnì a mého manela pozvali na pohovor pøed vesnický výbor a policejního náèelníka. Úøedníci oba manele poádali, aby vyplnili ádost ohlednì bohosluebných setkání, kterou však ihned zamítli s odùvodnìním, e jde o soukromý dùm a nikoli kostel. V následujících šesti mìsících byla sestra Nhung opakovanì pøedvolávána k výslechu. 15. bøezna tohoto roku pak pøedstavitelé vesnického výboru a komunistické strany sestøe Nhung sdìlili, e jejich vesnice nemùe køesanství tolerovat, a e køesanství nebylo dosud ve vesnici povoleno. Kadý týden v dobì shromádìní vyhroovali všem, kteøí se odváili do domu sestry Nhung pøijít. K tomuto úèelu si povolali vojenské vyslouilce, pøíslušníky vesnické policie a také rùzná zloèinná individua. Tito pak všemonì zastrašovali shromádìné køesany. Zpráva sestry Nhung pak pokraèuje: Ráno 9. dubna tohoto roku mùj dùm navštívili pøíslušníci tajné policie pan Toan a pah Han. Sdìlili mi, e nás nechtìjí rušit, ale e si potøebují zapsat poèet hostù v mém domì. Kolem pùl jedenácté dopoledne zazvonil oblastní policejní náèelník a chtìl zkontrolovat, zda je ještì u mne pastor Tuan. Po bohoslubách jsme mìli spoleèné jídlo a pak všichni odešli domù. Asi dvacet minut po poledni, kdy pastor Tuan došel do vzdálenosti nìco pøes pùl kilometru od mého domu, zastavili ho dva gangsteøi a ptali se ho, zda je pastor Tuan. Kdy jim to potvrdil, vrhli se na nìj a zbili ho tak, e krvácel z úst i nosu. Policejní útok pøišel opìt 31. kvìtna v nedìli ráno, zrovna kdy probíhaly bohosluby. Policisté shromádìní pøerušili pod záminkou, e vidìli, jak do domu vstupují zlodìji. Policejní pøíslušníci nicménì uchvátili jistý poèet Biblí, ale køesané se nedali a nìkolik jich vybojovali nazpátek. Zástupce policejního náèelníka se vrhl na pastora sboru ve chvíli, kdy kázal, a spoleè nì s dalšími ho vyvedli z domu. Sestra Nhung pokraèuje: Policejní pøíslušníci táhli pastora Tuana na vesnickou policejní stanici a vypadali pøitom jako kolonie mravencù nesoucích si svoji potravu. Po cestì nìkteøí pastora tloukli, jiní mu vyhroovali obušky. Na stanici mu policisté zkonfiskovali Bibli a vykázali ho z vesnice. O týden pozdìji vstoupilo do domu Navzdory bití a pronásledování rozdávají vietnamští køesané Bible, které jim opatøuje Hlas muèedníkù 13

16 sestry Nhung dvacet místních policistù, právì kdy celá kongregace zpívala. Popadli nás za krk nebo za pae, bili nás a pak odvlekli na obecní výbor. Nìkterým lidem zkroutili ruce tak silnì, e ztratili vìdomí a pak je vlekli po zemi. Na výboru pak oddìlili zvláš mue a zvláš eny. Jednoho z pøítomných pastorù, bratra Tung, odvedli do samostatné místnosti, její dveøe støeili dva mui. Tam ho nìkolik policistù drelo a další ho bili, šlapali po nìm a pøitom vykøikovali: Nyní jsou nì a místo abychom šli na pole, tak se musíme zabývat tebou a chodit tì zatýkat. Policisté potom zaèali sepisovat zprávu, ale pastor Tung vdy protestoval proti nìkterým údajùm, co byla ihned pøíleitost k jeho zbití. Další pøítomný pastor jménem Duy byl policisty zbit tak silnì, e se mu hrnula krev z nosu i úst. Kdy policisté zprávu koneènì dopsali, pøinutili oba pastory pod pohrùkou ještì vìtšího násilí, aby ji podepsali. Všeobecnì s námi bylo nakládáno jako s kriminálními ivly. Všem nám vyhroovali, tloukli nás a navíc byli nìkteøí policisté opilí, pøestoe byli ve slubì. Pøedseda vesnické vlastenecké fronty prohlásil, e stát nìco takového nezakazuje. Kolem druhé hodiny odpoledne všechny køesany zadrené v mém domì vyhostili z vesnice a nechali jít pìšky nìkolik kilometrù v extrémním vedru. Navíc si opatøili jakási násilníky, kteøí vyhoštìné køesany po cestì fyzicky napadali. Policie se opìt objevila 21. èervna, kdy do mého domu pøišlo více ne dvacet muù, aby nám zabavili všechny Bible a zpìvníky. Také odvedli dva pøítomné pastory na policejní stanici. Tøi policisté napadli manelku pastora Tuana, Nguyen Thi Vuong, které zkroutili ruce za záda a odebrali jí mobil (viz obrázek). Policisté nás také proklínali a èastovali tìmi nejsprostšími slovy. Køièeli na nás, e nás pøedhodí gangsterùm a narkomanùm, aby nás øádnì zmlátili. Pastora Duy policisté srazili na zem a ztloukli. Dokonce mu vyhroovali tím, e mu podøíznou hrdlo. Pastora Tuan více ne hodinu mlátili obušky. Pak mu podali kapesník a øekli mu, e se má oèistit tak, aby nebylo vidìt, e byl zbit. Manelka pastora 14 Policisté odvádìjí za pouití násilí Nguyen Thi Vuong, manelku vietnamského pastora Tuana spolu s dalšími køesany ze shromádìní baptistického sboru Thien Ai. K tomuto incidentu došlo v nedìli ráno, 21. èervna tohoto roku.

17 Tuan pøi mlácení omdlela, kdy s ní policisté zacházeli jako se zvíøetem a srazili jí na chodník. Pøestoe zmínìní pastoøi mají policejnì zakázáno navštìvovat dùm sestry Nhung, pravidelná setkání køesanù v tomto domì pokraèují a køes- ané dál šíøí víru v Krista ve svém okolí. Bìící pastor Vietnamský pastor Trang je ostatními vìøícími nazýván Bìícím pastorem, nebo obraznì øeèeno bìí o krok pøed policií, která se mu snaí zabránit v jeho evangelizaèním úsilí, zahrnující šest vietnamských provincií na severu zemì. Trang se stal køesanem díky poslouchání rozhlasového vysílání spoleènosti Far East Broadcasting Company (FEBC). (Hlas muèedníkù opatøil pro vietnamské kmenové køesany, kteøí obývají odlehlé oblasti zemì, tisíce krátkovlnných rozhlasových pøijímaèù). Velikost oblasti, ve které pastor Trang pùsobí, je asi km 2. On sám hovoøí šesti tamními jazyky. Kdy jsme o jeho slubì dostávali prostøednictvím našich vietnamských kontaktních pracovníkù zprávy celých šest let, rozhodli jsme se nakonec, e bude dobré s ním udìlat rozhovor. Zde je pak èást jeho svìdectví: Kdy jsem si v Bibli pøeèetl slova apoštola Pavla, Bìda mnì, kdybych nekázal evangelium (1. Korintským 9,16), pronikl mi tento výrok srdcem a uèinil jsem rozhodnutí, e vyuiji k hlásání evangelia kadou pøíleitost. V prosinci 2007 jsem absolvoval tajný biblický kurs. Visel tam plakát, na kterém byly namalovány Jeíšovy ruce probodnuté høeby. Kdy jsem se vracel z tohoto kursu domù, ten obrázek byl stále v mojí mysli. Chtìl jsem na tuto nesmírnou Jeíšovu obì za mé viny odpovìdìt rozhodnutím jít nazpìt mezi svùj lid (kmen Dao) a kázat evangelium všem, kteøí ještì o Jeíši Kristu neslyšeli. 17. prosince 2007 jsem spoleènì se svým spolubratrem Vanem navštívil nìkolik vesnic v provincii Quang. Do jedné odlehlé vísky jménem Co Com, kde ije jen zhruba padesátka obyvatel, se evangelium dosud nedostalo. Asi dvì hodiny jsme jim vyprávìli o Jeíšovì lásce a obìti, to e tak miloval svìt, e se pro nás stal èlovìkem a zemøel, aby splatil náš dluh høíchu. Toho dne Pastor Trang v souèasnosti slouí v jednatøiceti domácích církvích, které zhruba èítají dva tisíce èlenù. 15

18 pøijalo Jeíše Krista za svého Spasitele šest rodin. Trang a Van rovnì hovoøili s vesnickým pøedákem a øekli mu, e by mu chtìli vysvìtlit uèení evangelia. Ten jim sdìlil, e si je rád poslechne, ale døíve prý musí nìco zkontrolovat ve své kanceláøi. Oba evangelisté na nìho èekali, a kdy se koneènì po notné dobì vrátil, pøivedl sebou šest místních muù, coby dobrovolných policistù, kteøí oba køesany odvedli do kanceláøe, kde je podrobili výslechu. Kromì mnoství otázek prohledali evangelistùm jejich osobní vìci. Pøestoe mìl Trang u sebe zápisník s adresami a jmény køesanských pøedstavitelù kmene Dao, mui si ho vùbec nevšimli a vrátili ho Trangovi s ostatními vìcmi. Pak mui pokraèovali ve svém výslechu. Sdìlil jsem jim, e jsem hlavní zodpovìdnou osobou, a e mùj prùvodce za nic nemùe. V jedné chvíli mì jeden z muù uhodil do tváøe tak prudce, e jsem spadl na zem. Mu mì chytl za límec, zvedl mì a zaèal mì bít do bøicha. Nemohl jsem dìlat nic jiného ne v duchu volat k Pánu o pomoc. Nakonec nás zamkli na noc do jakési cely. Bìhem noci jsem se ve svých myšlenkách vrátil k onomu plakátu, který visel v naší uèebnì biblického kursu, a na kterém byly ruce ukøiovaného Krista. Tehdy jsem se ještì více utvrdil ve svém rozhodnutí slouit svému lidu kázáním evangelia, jako to kdysi uèinil apoštol Pavel. Druhého dne ráno (18. prosince) nám uloili pokutu (v pøepoètu asi 200 Kè) a pak nás propustili. Vzpomnìl jsem v tu chvíli na biblický verš: A oni odcházeli z velerady s radostnou myslí, e se jim dostalo té cti, aby nesli potupu pro jeho jméno. Dále uèili den co den v chrámì i po domech a hlásali evangelium, e Jeíš je Mesiáš (Skutky 5,41 42). 16 Tento mladý mu je synem jednoho vietnamského pastora. V létì tohoto roku ho ztloukla policie jen kvùli tomu, e se úèastnil jednoho shromádìní v provincii Quang Yen. Kmenoví køesané jsou velmi udiveni zjištìním, e mají k dispozici ve svém vlastním jazyku Bibli, která je navíc ze strany úøadù zapovìzenou knihou.

19 Tyto verše pomohly pastoru Trangovi pokraèovat v jeho práci. Bìhem první poloviny roku 2008 se podaøilo v kmenu San Chi zaloit šest nových domácích církví. Policie se mì mnohokrát pokoušela zatknout, ale Pán mì vdy ochránil a dal mi nìjakým zpùsobem uniknout. 16. prosince 2008 jsem navštívil vesnici Tan Tien v okrese Bao Yen v provincii Lao Cai. Tato vesnice se skládá asi z osmi vìtších samot, ve kterých ijí pøíslušníci kmene San Chi. Chtìl jsem jako vdy kázat na tomto místì evangelium. S místním pastorem jsme dorazili na místo kolem ètvrté hodiny odpoledne. Hovoøili jsme právì s první rodinou kmene San Chi, kdy k nám pøispìchal pøedák vesnice a ádal mnì, abych mu pøedloil osobní doklady. Øekl jsem mu, e jsem pøišel na toto místo, abych vyprá- vìl o Boí lásce a e nevím, v èem tím porušuji zákon, abych mu musel ukazovat svoje doklady. Bìhem této rozpravy jsem v dálce uvidìl, jak se k nám blíí dva policisté. Vìdìl jsem, e mì èeká zatèení a proto jsem se rozbìhl, abych se schoval v dungli. Pøed rozbøeskem následujícího dne jsem se vrátil k oné rodinì, abych pokraèoval ve svém svìdectví, které nakonec pøineslo ovoce pøíslušníci této rodiny pøijali Pána Jeíše Krista za svého Spasitele. Pak jsem navštívil další rodinu, která rovnì reagovala na mé svìdectví s velkým zájmem. Chtìl jsem jít ještì na tøetí místo, ale pojednou jsem pocítil velký neklid a proto jsem radìji odešel do dungle. V roce 2009 pastor Trang hlásí: Starám se nyní o jednatøicet domácích církví s více jak dvìma tisícovkami vìøících. Mám stále nové pøíleitosti svìdèit a kázat kmenùm Dao, Nung, Tay, Hmong a San Chi. Mùj koordinátor mi øekl, e je to doslova bìecká sluba. Ano, pokraèuji v bìhu pro svého Pána. Pastor Trang se nauèil, kdy je chvíle pro bìh i kdy je nutné se zastavit. Ale pøedevším pochopil, e má bìet k ostatním lidem a vyprávìt jim dobrou zprávu o Jeíši Kristu. Navzdory pronásledování pokraèují tito naši spoluvìøící ve svém bìhu køesanské lásky a svìdectví uprostøed svého lidu. Pøidejme se k nim i my. Hlas muèedníkù, USA, listopad 2009 Vietnamští køesané putují na shromádìní èasto do hor a opuštìných míst 17

20 Ú V A H A T O M A W H I T A 18 Jen z poloviny Kdy jsem naposled navštívil Pákistán, hovoøil jsem na naší misií zorganizovaném setkání, jeho tématem byla pomoc Hlasu muèedníkù pøi šíøení køesanské literatury v této zemi. O pøestávce ke mnì pøistoupil nìjaký mladík a øekl mi, e je evangelistou, který od nás dostává pravidelnì zásilky Biblí. Chodím obèas do parku a rozdávám tam Nové Zákony, vyprávìl mi nadšenì tento mladík. Mnozí muslimové jsou zvìdaví, a proto se zajímají o Jeíše, ale pøed nìkterými se zase musím mít velmi na pozoru. Ji jsem od nich utril hezkých pár ran. Ale vìtšinou se mi podaøí zavèas utéci. Zeptal jsem se ho: Kolikrát tì u takhle honili? Zarazil se a pak zaèal poèítat na prstech. Potom jsem se zeptal: A teï, kolikrát tì honili a podaøilo se jim tì chytit a zbít? Mladík zaèal poèítat znovu. Pak se na mnì podíval, usmál se, a øekl: Tak to bylo pøesnì napùl! Proè tam ale tento mladý mu chodí znovu a znovu? Lidem svìta i nìkterým køesanùm mùe pøipadat jako dosti bláznivé individuum, které si øíká o jistou zkázu. Avšak jeho opakovaná setkání s násilnými odpùrci, mi pøipomnìlo apoštola Pavla. Také jeho èasto motivovala zboná vášeò pro ztracené. Nezøídka unikal pronásledování, aby se vydal na ještì nebezpeènìjší místo, ne bylo to, odkud právì utekl. Pavel následoval Jeíšovy šlépìje. Jeíš prošel davem, který ho chtìl shodit z útesu, aby pokra- èoval ve své slubì. Øekneme tøeba: No a co, Jeíš byl pøece nadpøirozený. A pøesto byl Jeíš vymezován tím, aby dokonèil své povolání bez ohledu na cokoli. Toho veèera, po skonèení našeho setkání, rozváel nìkteré úèastníky domù svou rikšou køesan jménem Ali Azhar. Na cestì ho zastavili muslimští mili- Pákistánský køesan Ali Azhar se iví jako øidiè rikši. Na své vozidlo píše biblické verše, které si pak mohou tamní muslimové pøeèíst. Ji nìkolikrát ho za to zbili násilní radikálové, naštìstí ale nebyl dosud zranìn vánì. Avšak kdy se o jednom z takových útokù dovìdìla Aliho matka, dostala srdeèní záchvat, na jeho následky zemøela. Na obrázku Ali ukazuje jedno z biblických poselství, které vozil na své rikše.

21 tanti a vyrazili mu nìkolik zubù. Kdy se o tom dovìdìla jeho matka, postihl ji srdeèní záchvat a zemøela. Následujícího dne pøi ranní pobonosti jsem pøed pákistánským výborem naší tamní misijní poboèky promluvil na text Písma ze Zjevení 6,9 11. Kdy jsem ohlásil toto biblické místo, všichni si je zaèali horlivì hledat ve svých Biblích. To místo pojednává o muèednících v nebi, kteøí volají k Bohu: Kdy koneènì, Pane, svatý a pravdivý, budeš soudit a mstít naši krev na obyvatelích zemì? A bylo dáno kadému z nich bílé roucho a bylo jim øeèeno, aby poseèkali ještì krátký èas, a se naplní poèet jejich spolusluebníkù a jejich bratøí, kteøí mají být zabiti jako oni. Tito mladí pákistánští mui a eny byli povzbuzeni, kdy si na základì tohoto verše znovu uvìdomili, e jejich souení je souèástí mistrovského plánu a Bùh s ním poèítá. Bùh sleduje a poctí ty, kteøí vyšli sdílet evangelium a nezalekli se protivenství a nepøátelských situací. Zùstanou -li v Kristu, nebude naprosto nic ztraceno. Pokud køesané nereprezentují toho, kdo má v rukou budoucnost, tak potom kdo? Nìkdo kdysi øekl: ij svùj ivot takovým zpùsobem, e i kdy ho ztratíš, budeš stejnì vítìzem. Na onoho mladíka v parku by se mnozí mohli dívat jako na ztroskotance. Mìli bychom si uvìdomit, tøebae to zní dìsivì, e zlo hrnoucí se na vìøícího, mùe pouze naplòovat Boí mistrovský plán. Tento nadhled by nás však nemìl odradit pøed odporem vùèi zlu. Nicménì pokud kadý vìøící, který je zabit kvùli Kristu, urychluje Jeíšùv návrat, nemìlo by to povzbudit nás, kteøí snášíme trošku toho zavrení od svìta? Bùh sleduje naše reakce na zlo. Prosté povzdechy nad stavem naší spoleènosti nestaèí. Bùh si mnohem více cení toho, co se rozhodneme s tím udìlat, èemu uèíme naše dìti a jak vítìznì svìdèíme okolnímu svìtu. Ve svobodném svìtì je moná rostoucí antagonistický vztah médií vùèi køesanství jen Boí šokovou terapií, která má proèistit naší víru. Moná nás to má tøeba odvést od hledání rùzných bonusù pøi platbì našimi kreditními kartami a zamìøit náš vnitøní zrak na cenu, která na nás èeká z ji- ných vìèných transakcí. Prvotní pronásledovaná církev nemìla pocit, e ztrácí nìjaká území. ádná ani nemìli. Oni vlastnili vìèné panství. Svým hlásáním evangelia po domech, na ulicích a v soudních dvorech mìnili tito ztroskotanci Øímskou øíši. Rozkvìt køesanství za krutého pronásledování nás uèí hodnotì toho být ztroskotancem. Kristus pøedloil svá pøikázání u Lukáše 9,23 26, z nich mùeme pochopit, e nelze duchovnì porazit nìkoho, kdo ji zvítìzil. Poselství køíe je v tom, e ztrácet v tomto svìtì znamená vítìzit. Jsme ochotni trpìt kvùli Kristu zavrení, pøijít o svou spoleèenskou dùstojnost tøeba jen jedenkrát nìkde na veøejnosti nebo ve školní tøídì, být kvùli Kristu odmítnut svým nápadníkem nebo dìvèetem, pøijít o dobrou práci? A kdy tomu nebude docela úplnì, sneseme to alespoò z po- loviny? 19

22 S V Ě D E C T V Í P R O N Á S L E D O V A N Ý C H K Ř E S Ť A N Ů 20 Palestinská území Zapomenutá církev Následkem exodu køesanù zùstalo na nebezpeèných Palestinských územích jen kolem evangelikálních køesanù a ti èelí pronásledování doslova ze všech stran Jsme zapomenutou církví, posteskl si jeden evange likální pastor. Ne, prohlašuje druhý, nejsme zapomenutou církví; jsme církví ubitou a zapomenutou. Existuje rozdíl odráející spousty názorù, který se v této èásti svìta mùe èasto týkat jediného subjektu. Avšak jedna vìc je jistá: pocit beznadìje prostupující celým Západním pobøeím proniká znaènou mìrou i do tamní církve. Není to nic pøekvapivého. Poèet evangelikálních køesanù na Palestinských územích klesl na asi 5 000, co je vzhledem k celkové 2,4milionové populaci Západního pobøeí (nepoèítaje izraelské osadníky) opravdu sklièující poèet. Kdy jsem nedávno kázal v jednom velkém sboru v USA, blesklo mi hlavou, e by se všichni palestinští evangelikální køesané mohli vmìstnat do tohoto kostela a ještì by zùstalo nìjaké místo, prohlásil pro zástupce Hlasu mu èedníkù Jack Sara, hlavní pastor Jerusalem Allicance Church. Kvùli ekonomickému tlaku odcházejí mnohé køesanské rodiny pøi první pøíleitosti do zahranièí, poznamenává Sara. Dramatický exodus Podle zprávy Evropského støediska pro zákon a spravedlnost (ESZS) zakusil Betlém i Nazaret v minulém roce dramatický exodus køesanù. Ve zprávì se dále uvádí: Køesanská menšina ijící ve Svaté zemi zakouší znaèné obtíe a její pøítomnost na palestinských územích je znaènì komplikovaná. Ve zprávì dále stojí: Exodus tìchto køesanù není pouze lidskou a kulturní tragédií, ale znamená ztrátu, jak pro palestinskou populaci, tak i pro stabilitu celé oblasti. Dùsledky tohoto exodu neblaze ovlivòují víru køesanù, kteøí v této oblasti zùstávají. Kdy nìkteøí èlenové tradièních denominací se pøidávají k evangelikálním sborùm, pøinášejí jim to ji samo o sobì potíe, k nim se ještì pøidává pocit osamìlosti, kdy jejich pøátelé a pøíbuzní odcházejí do zahranièí. A tøebae se poèet evangelikálních køesanù nyní stabilizoval, vliv køesanství jako celku je zde na ústupu.

23 Církev na Západním pobøeí ije doslova ze všech stran v obleení, prohlašuje Alex Awad, pastor a studentský diakon pøi Betlémské biblické univerzitì. V této èásti svìta existuje napìtí, kterému je vystaven doslova kadý, kdo zde ije. Kromì toho musíme coby køesané ít na Západním pobøeí v muslimské kultuøe, zatímco jsme souèasnì pod kontrolou izraelského státu. Podle ESZS, vìtšinì palestinských køesanù, kteøí chtìjí cestovat ze Západního pobøeí do Izraele kvùli náboenským svátkùm, je bìnì odepírán vstup. Takový kadodenní tlak sebou nutnì pøináší únavu. Steve Khoury, mladý arabský ordinovaný duchovní, poznamenává: Po kázání jsem nezøídka zbit zdejšími radikály. Ale ještì horší ne fyzická bolest, kterou lze pøekonat, je onen kado denní tlak, kterému zde jako køesané musíme èelit doslova ze všech stran. Steve byl ji také postøelen, kdy ho kulka za sáhla do ramene. Pøes to však pokraèuje v kázání Boího slova. Jeho otec Naim Khoury, který je rovnì pastorem baptistického sboru v Betlémì, pro Hlas muèedníkù uvedl: Osmdesát procent èlenù našeho sboru je nezamìstnaných. Nejsou zde praádné sociální jistoty nebo zdravotní pojištìní, aèkoli nìkteøí èlenové našeho spoleèenství potøebují brát pravidelnì léky, které si ovšem nemohou dovolit. A pro rodiny, které mají malé dìti, je to ještì tìší, nebo potøebují další peníze, aby svým dìtem mohli zaplatit školné v køesanských školách. Muslimové, kteøí konvertují ke køesanství, pak vesmìs èeká vùbec nejtìší ivot. Jeden pastor, který si pøál zùstat v anonymitì, k tomu poznamenal: Vìøící pocházející z muslimského prostøedí vìtšinou pøicházejí do církve úplnì bez prostøedkù. Jejich rodiny se jich zøekly a vydìdily je, a to mimo jiné také kvùli hanebné kultuøe, která panuje v této èásti svìta. Církev, která se sama potýká s velkým nedostatkem, se potom snaí podporovat a posilovat tyto nové konvertity. Shromádìní køesané ve sboru pastora Naima Khoury 21

24 Mesiánští idé Souèasnì však také mesiánští idé, tedy idé, kteøí se obrátili ke Kristu, nicménì i nadále dodrují urèité idovské zvyky (jejich poèet se v Izraeli odhaduje asi na patnáct tisíc), zakoušejí ve své vlastní zemi netoleranci a diskriminaci. V prohlášení Jeruzalémského institutu spravedlnosti (JIS), který byl zaloen izraelským právníkem Calevem Myersem, se uvádí: Tolerance vùèi odlišnému náboenskému pøesvìdèení, zvyklostem a náhledùm byla vdy jednou z hlavních hodnot idovské víry. Kupodivu jediná idovská komunita, která nenásleduje tého ducha tolerance, je ta samotná izraelská. Zatímco vìtšina idovských komunit v diaspoøe poívá náboenskou svobodu a zasazuje se o kvetoucí výmìnu názorù mezi všemi proudy víry, mnohým Izraelcùm je tato základní svoboda odpírána. Dále tam stojí: Existence liberální demokracie v základech izraelského státu dává povstávat rùzným rozdílùm mezi tím, co stojí v zákonì a tím, co se dìje ve skuteènosti. Pøíslušníci idovské vìtšiny èasto diskriské. Mesiánští idé pak èelí specifickým problémùm. Michael Decker ze minují ty, kteøí nejsou idy a staví se proti tomu, co nepovaují za idov- zmínì ného JIS pro Hlas muèedníkù uvedl: Být v Izraeli idem a následovníkem Jeíše je v této zemi velmi oehavou záleitostí. Tøebae se izraelský zákon dostateènì staví za minoritní skupiny, jste -li pøíslušníkem menšiny, jako jsou tøeba mesiánští idé, jste slabší a mùete se cítit stís- nìnì i kdy zde ádná oficiální perzekuce ze strany státu neexistuje. Ovšem vyskytují se nešastné pøípady, kdy vládní úøedníci spolupracují s tzv. protimisionáøskými organizacemi a podílejí se na diskriminaci vìøících. Nicménì tyto incidenty jsou obvykle snadno øešitelné u soudu. K diskriminaci nebo perzekuci mesiánských vìøících však skuteènì dochází ze strany ultraortodoxních organizací. Zmínìný právník dále uvádí, e se sice objevuje úsilí postavit veškeré misionáøské aktivity mimo zákon, souèasnì však vyjádøil osobní pøesvìdèení, e takové snahy nemohou v izraelské demokracii zaznamenat úspìch. Mesiánský id Ben (nejde o pravé jméno), jeho rodina s ním po jeho konverzi pøerušila veškeré kontakty, uvádí, e ultraortodoxní organizace nahlíejí na mesiánské vìøící jako na zrádce víry. Snaíme se sice dojít uznání, ale ultraortodoxní skupiny prohlašují, e nejsme idé. Jsou pøe- svìdèeni, e jsme zradili judaismus. Kdy se rozhodnete následovat Jeíše, mohou vám nastat opravdu krušné èasy. Ze všeho nejdøíve se vás zøekne vaše rodina i vaši pøátelé. Pak budete proívat tíseò v rámci spoleèenství. Nemùeme se kvùli hrozbì útokù setkávat otevøenì, ale musíme hledat místa, kde nebude hned jasné, e jsme køesané. Ve skuteènosti je ale Ben pøesvìdèen o tom, e jeden z dùvodù pro nepøátelství vùèi mesiánské komunitì, je pøetrvávající ztotoòování køesanù s Nìmeckem a tedy holocaustem. Jde o jakousi pochopitelnou idovskou fobii, prohlašuje Ben. 22

25 Pamatujme na nì Pamatujme ve svých modlitbách na naše bratry a sestry v Palestinì a Izraeli. Mezi palestinskými køesany panuje veliké úsilí najít si práci. Mnozí, kdy uvìøili v Krista, tak je opustila jejich rodina a vìtšinou pøišli o zamìstnání i další bìné jistoty. Najít si nové zamìstnání je pro nì velmi obtíné. Pamatujme na palestinské køesany ijící na Západním pobøeí a v Gaze a rovnì na mesiánské idy v Izraeli. - Hlas muèedníkù, Kanada, èervenec 2009 Barma Donucen kázat Nezùstane jediný dùm, ve kterém by bylo praktikováno køesanské náboenství. Takto zaèíná dokument nesoucí název Program na znièení køesanského náboenství v Barmì. Tento sedmnáctistránkový projekt, jen se nìjakým zpùsobem dostal do rukou humanitární organizaci Køesanská mezinárodní solidarita, odhaluje zpùsoby, kterými se barmský reim snaí vymýtit køesanství z této malé zemì leící na jihovýchodì Asie. Vládní místa samozøejmì popírají, e by nìco takového plánovala, avšak její èiny zejména v posledních dvou letech vypovídají o nìèem úplnì jiném. Na podzim minulého roku pøikázala barmská vojenská vláda uzavøít více ne stovku církevních sborù. Pøitom v øadì tìchto budov našly útoèištì tisíce dìtí (nìkteré z nich pocházejí z køesanských rodin), které osiøely po úderu cyklonu Nargis, jen Barmu zasáhl v kvìtnu Sirotci byli násilnì vypuzeni a církevní budovy uzavøeny. Pastor Michael pro Hlas muèedníkù uvedl, e barmská vláda zamýšlí pouít nìkteré z tìchto osiøelých dìtí jako dìtské vojáky v boji proti svému vlastnímu lidu. Ostatní mají být indoktrinovány tradièním buddhismem. Nìkteré z tìchto dìtí musejí nyní chodit do buddhistických klášterù; nìkteré skonèily ve vojenských táborech anebo v nìkterých vojenských školách, odkud mají být pozdìji rekrutovány do vojenské sluby, vysvìtluje pastor Michael. Kromì uzavøení zmínìných církevních sborù, se barmská vláda také snaí omezit køesanství prostøednictvím diskriminace, výhrùek a zastrašování. Barmské zákony v zemi podporují thérevádskou formu buddhismu na úkor všech ostatních náboenství. Køesanství se snaí omezovat formou diskriminace v zamìstnání ve státní nebo vojenské správì, kam nejsou køesané pøijímáni a tvrdou restrikcí stávajících církví. Velká èást ètyøprocentní køesanské populace mnozí jsou z etnické køesanské skupiny Karen ji kvùli pronásledování opustila zemi a skonèili jako uprchlíci v sousedních zemí, hlavnì v Thajsku a Bangladéši. Navzdory narùstajícímu tlaku vládních represí, nacházejí køesanští evangelisté mimoøádné pøíleitosti ke sdílení evangelia. Jeden z nich, 23

26 pøezdívaný Petr, prohlašuje, e obìtavost a pomoc køesanských humanitárních pracovníkù, kteøí pøišli do Barmy po úderu cyklonu, udìlaly na tamní obyvatelstvo velký dojem. Mnozí nyní pøicházejí ke Kristu. Petr èasto navštìvuje postiené nebo odlehlé oblasti zemì, kde získává a køtí nové vìøící. Prohlašuje, e sám ji pokøtil více ne lidí. Pastor Petr sice nebyl nikdy zatèen, ale policie ho ji nesèetnìkrát vyslýchala a vyslechl také mnoství výhrùek, e jestli nenechá kázání o Jeíši, skonèí ve vìzení. Petr nám øekl, e jeho oblíbeným biblickým veršem je místo Skutky 4,20, kde apoštolové prohlašují, e nemohou o evangeliu mlèet. Petr také øíká, e i nìkteøí policisté pøišli ke Kristu, kdy s nimi hovoøil bìhem vyšetøování. A tøebae úøady ji podvakrát uzavøely jeho sbor, chce Barmská vláda omezuje mnoství Biblí i další køesanské literatury, která pøichází do zemì. A tak mnozí v Barmì ještì nikdy zvìst o Jeíši Kristu neslyšeli. ve své práci pokraèovat i nadále. Kdy úøady svùj tlak stupòují, tak i zase Bùh zjevuje více své pomoci a dává nové pøíleitosti jak nás oni více tísní, tak zase my více vítìzíme, Bùh o to více koná, prohlašuje Petr. A tak si nakonec Bùh tuto vládu pouívá k šíøení evangelia. Hlas muèedníkù pomohla Petrovi najít vhodné místo pro vzdìlávání pastorù a køesanských aktivistù. Dále tamním køesanùm dodáváme Bible a Nové Zákony i další materiály v jejich rodném jazyce. Hlas muèedníkù, USA, záøí 2009 B I B L I C K Á Ú V A H A 24 Zamyšlení ke konci roku A on, jak šli, vstoupil do jedné osady, a nìjaká ena jménem Marta, pøijala jej do domu. A mìla sestru Marii; ta se posadila Pánu k nohám a naslouchala jeho slovùm. Marta se však velmi zamìstnávala hojnou obsluhou. I pøistoupila a øekla: Pane, je ti jedno, e mì má sestra nechala samotnou obsluhovat? Øekni jí tedy, a mi pomùe! A Pán jí odpovìdìl: Marto, Marto, staráš se a znepokojuješ se o mnoho vìcí, zatím jest jen jedno potøebné. Maria pøece vyvolila dobrý údìl, a ten jí nebude odòat. (Lukáš 10,38 42)

27 Ano i milování jejich i nenávist jejich i závist jejich ji zahynuly, a ji více nemají podílu na vìky na ádné vìci, která se dìje pod sluncem. (Kazatel 9,6) Tento náš evangelijní oddíl je obvykle vykládán jako Jeíšùv dùraz na duchovní stránku ivota, jako nadøazení duchovního nad tìlesným, nadpozemského nad pozemským, vìèného nad èasným. Je to pøíbìh o tom, e je vdy dostatek tìch, kteøí se úzkostlivì starají o vìci pozemské a milují poøádky hmotných vìcí, ale málo tìch, kteøí milují poøádek vnitøní a èistotu srdce a sedají si k Jeíšovým nohám, aby mu nerušenì naslouchali. A ve svých výkladech pak kazatelé obvykle kladou hlavní dùraz na Jeíšova slova jednoho jest potøebí, které, jak víme, si Jan Amos Komenský zvolil za titul pro svùj slavný spisek Unum nesesarium ve kterém nás nabádá, abychom opouštìli vìci druhoøadé, by i všelijak dùleité, a zamìøovali se na to, co je nezbytné. Ale myslím, e v tomto pøíbìhu nám Jeíš dává ještì i další pouèení. Toti, e ádný èlovìk si Jeíše nemùe pøitáhnout na svou stranu, aby jeho autoritu vyuil ve svém osobním roztrpèení a hnìvu vùèi nìkomu dalšímu, zejména vùèi blízké osobì. Vzpomeòme na onoho èlovìka, který se u Jeíše dovolává spravedlnosti ohlednì dìdictví, které mu upøel jeho rodný bratr. Ten èlovìk byl nejspíše v právu, ale Jeíš zásadnì a systematicky odmítal, aby si z nìho nìkdo udìlal rozhodèí orgán. Na rozdíl od Mojíše, který celé dny rozsuzoval Izraelce v jejich vzájemných sporech, a mu i jeho midjánský tchán poradil, aby tuto pravomoc pøenesl na další izraelské starší, neèteme nikde v celém Novém Zákonì ani náznak o tom, e by Jeíš konal nìco podobného. Naopak, on roli pozemského soudce zásadnì odmítal. Jsem tak trochu pøesvìdèen, e kdyby ten náš dnešní pøíbìh mìl opaèný prùbìh, toti, kdyby se právì Marie obrátila na Mistra a øekla, a domluví Martì, aby se pøestala tolik starat a bìhat kolem plotny a sedla si podobnì jako ona a poslouchala, øekl by jí moná Jeíš: Marie, ty jsi sice zvolila dobrý podíl, ale nech Martu, protoe dìlá práci potøebnou a záslunou a dokonce pracuje i za tebe. Ne, Jeíš nechce být soudcem našich pozemských sporù, ale je tím, kdo nám ukazuje svým pøíkladem i uèením zpùsob, jak se máme v tìchto sporech chovat, èi spíše, jak z nich máme unikat, a to i za cenu trpìní osobní køivdy. Já bych se ovšem ve svém zamyšlení nad tímto oddílkem chtìl sou støedit na nìco jiného, toti na ono slovo údìl. V ekumenickém pøekladu je toto slovo v rozporu s pùvodním textem úplnì vynecháno. Proto jsem si zvolil jiný pøeklad. Kdy budeme pátrat v pùvodním textu, zjistíme, e pøíslušné øecké slovo meri V, zde pøekládané jako údìl, díl èi podíl, má nìkolik významù. Znamená jednak porci nìjakého jídla, znamená také zisk z nìjakého podnikání a znamená rovnì urèitou spoleèenskou tøídu. A to všechno se shoduje s tím, co nám Jeíšovo slovo nabízí: je nám porcí duchovního pokrmu a pøijímáme z nìho rovnì vìèný duchovní zisk. Ale také nás èiní pøíslušníky urèité tøídy, stáváme se skrze nì Boím lidem, obèany nebeského království. 25

28 Stojíme -li opìt na prahu Nového roku, to je zase pøíleitost abychom pohlédli nazpìt i dopøedu. Všichni máme v tomto ivotì rùzné podíly èi údìly a ty se i všelijak v bìhu èasu mìní. Nìkdo právì proívá údìlem v tomto ivotì radost, jiný zase zklamání, jeden stojí na výsluní, druhý kráèí zšeøelým údolím a nìkdo dokonce ji samotným údolím stínu smrti. A je tomu pøi nás jakkoli, jedno zùstává jisté: kadý z tìchto údìlù nám bude jednoho dne odòat. Kdo zakouší pozemské vítìzství, ji se nepozorovanì mìní kulisy k nìjaké prohøe, a stejnì i opaènì, komu se nyní pøíliš nedaøí, bude tøeba zase hned zítra povzbuzen nìjakým dílèím úspìchem. Starozákonní Kazatel pak vidí vìci v té koneèné podobì a vzpomíná na mrtvé, kteøí ji nemají vùbec ádný podíl v nièem, co se pod sluncem dìje, ani v dobré ani ve zlé vìci. (Pøipomínám, e v textu Septuaginty je pro slovo podíl pouito toté øecké slovo jako v našem textu o dobrém údìlu, který si vyvolila Marie.) A právì takového druhu jsou všechny naše pozemské údìly a podíly. Nejsou to ovšem jen líèení trudnomyslného Kazatele, který milování i nenávidìní pøirozeného èlovìka sype tak øíkajíc na jednu hromadu. I apoštol Pavel prohlašuje: aby ti, kteøí kupují, jako by nekupovali, kteøí pláèí, jako by neplakali a ti, kteøí uívají svìta, jako by neuívali, protoe tváønost svìta pomíjí. Všimnìme si toho slova jako. ivot køesana se má odvíjet v hlubokém pochopení toho, e témìø všechno na tomto svìtì je vlastnì jen jako. To slovo jako naznaèuje, e se sice nìco dìje, ale je to jen jako, tedy vlastnì se nedìje nic. Kdy si pustíme televizi, nebo kdy se radìji jen zdálky podíváme na všechny ty v trafikách nabízené magazíny, vìtšina toho, co slyšíme nebo èteme, je skuteènì jen jako a záhy vše z toho zmizí v propadlišti dìjin. Jsme jako pára nad hrncem, poznamenává další apoštol. A na nìkolika místech Písma nacházíme opakovaný vzdech vìøících, e jejich pozemské dny pomíjejí jako stín. Ano, lidský ivot je pøirovnán ke stínu, tak je, øeèeno v uvozovkách, reálný a trvalý. Mùe být vùbec ještì nìco chimérovitìjšího, ne je stín? Bible hovoøí dokonce o zemøelých bezboných lidech jako o shromádìní øíše stínù. A uvìdomujeme si, e kdy se díváme na staré filmy s ji dávno ze møelými herci, díváme se vlastnì na jejich stíny, nebo fotografie je pøece zaloena právì na stínech. A to je vskutku smutná vìc Jan Vermeer ( ) Kristus v domì Marty a Marie 26 na lidském ivotì. A to a do Silvestra stupòující se okolní svá-

29 teèní veselí má tyto skuteènosti co nejvíce potlaèit. Prosím, jen nic váného v tyto dny, nyní je to zakázáno. On toti konec roku pøímo svádí k nìjaké té bilanci, k nìjakému takovému hlubšímu zamyšlení nad vlastním ivotem a proto duch svìta vyhlašuje právì na konec roku bujaré veselí a embargo na všechno váné a hlubší. A proto kadý stejnì jako kdysi ti, kteøí za dnù Danielových uslyšeli hlas rohu flétny, citary, harfy, loutny, dud a rozmanitých strunných nástrojù, tedy hlas bujného veselí to musí respektovat, poklonit se tomu a pøipít si na zapomnìní. Tato skuteènost je potom tak do oèí bijící, e i svìtská komentátorka jistého týdenníku k poslednímu dnu roku poznamenala: Poslední den roku máme vlastnì oslavovat knìze, který pøeil za císaøe Diokleciána pronásledování køesanù a stal se v roce 314 papeem. Jmenoval se Silvestr. Silvestrovská noc zaèala být zajímavá v prùbìhu 16. století, kdy se ve vìtšinì køesanských zemí ustálil gregoriánský kalendáø. Vdy nevdìèný bìh historie dal zapomenout na papee a jméno svatého se v 19. století stalo synonymem pro bujné a bohapusté veselí. (týdeník Rozhlas 1/2008, str. 5.) My však pøece nebudeme vzývat duchy tohoto svìta a tohoto zlého vìku ani se jim nebudeme klanìt ani jejich zpùsobem ctít svátky, podobnì jako to odmítal Daniel a jeho druzi. Kdy jsme si zvolili tentý údìl jako Marie, nezapomeòme, e tím jsme zvolili rovnì urèitou spoleèenskou tøídu, neboli pøíslušnost k urèité stranì, v našem pøípadì pøíslušnost k Boímu lidu. My si právì v tyto poslední dny roku mùeme pøipomenout, e existuje pøece jen alespoò jeden lidský údìl, jeden podíl ji v tomto ivotì, který nebude od nás nikdy odòat, jestlie jsme si ho ovšem vyvolili a jestlie se ho pevnì dríme, by jen jako doutnající knot èi nalomená tøtina. A to se nesmíme nechat zmýlit ani tím, kdy z toho Boího jak v nás, tak i kolem nás, nezbude nic víc ne paøez po poraeném stromu. Bùh praví, e ten pahýl je símì svaté. A co je svaté, to patøí Bohu, a je toho sebeménì, s tím má svùj plán, na to se jednoho dne zase rozpomene, k tomu se opìt vrátí. Jestlie jsme toti pøijali Krista a slyšíme -li v Boím slovu jeho hlas, pak máme nìco, co od nás nikdo nemùe odejmout. Je to ten jediný podíl, který ani zlé okolnosti ani nemoc a stáøí a slabost nemohou anulovat. Ba naopak, právì proíváním lidské pomíjitelnosti a všelijakých osobních neúspìchù a trápení je tento Jeíšùv hlas v našich ivotech sladší, silnìjší a naléhavìjší a o to víc ho vyhledáváme a jemu nasloucháme. Jistì, ateista prohlásí, e to jsou jen psychologicko -náboenské konstrukce, a e nakonec i tomu uèiní smrt pøítr. My ale naopak vìøíme, e právì smrt, jako vyvrcholení lidské slabosti a bídy, nám pøináší i vyvrcholení Boí moci a slávy v podobì úèasti na slavném Kristovì vzkøíšení. Proto si pøipomeòme na sklonku starého roku onen zvláštní podíl, který, máme -li ho, u s námi zùstane navdy. Mìli bychom jej v tom Novém roce mít stále na zøeteli a pìstovat ho. Kadá pøeètená kapitola Písma, v ní zaslechneme hlas nebeského Pastýøe, kadá vroucí modlitba, kadá upøímná pøímluva za druhého, jakákoli duchovní obì nebude nikdy zapo- 27

30 menuta. To jsou moná ty vonné vìci, které se stávají souèástí nebeského kadidla, je jak èteme v knize Zjevení, zapalují andìlé, aby dým z nich vystoupil pøed Boí tváø. Tento slavný podíl je nám i dnes k dispozici, aby s námi zùstal na vìky. Amen. sf Z P R Á V Y Z E S V Ě T A SOMÁLSKO Zabití církevní aktivistky 28. záøí zastøelili islámští militanti šestaètyøicetiletou pøedstavitelku podzemní církve Mariam Muhina Husseinovou. Podle zprávy agentury Compass Direct z 1. øíj- na došlo k incidentu ve vesnici Marerey (Dolní Juba) poté, co radikálové našli u této køesanky šest Biblí. Den pøedtím poslal místní šejk Arbow svou manelku do domu Mariam, aby pøedstírala zájem o køesanství. Bìhem návštìvy jí sestra Husseinová pøedèítala z Bible a šejkovì manelce øek- la, e mùe kdykoliv pøijít, kdy by si chtìla popovídat o Boím slovu. Šejkova ena své- mu mui potvrdila, e se Bible v domì sestry Husseinové opravdu nachází. Šejk Arbow pak spoleènì s nìkolika muslimy pøikázali sestøe Husseinové, aby jim Bibli vydala. Ta jim jednu Bibli dala a on jí øekl, e pátrá po køesanech, kteøí znesvìcují islámské náboenství. Pak jí šejk pøikázal, aby jim dobrovolnì ukázala další Bible, které má doma. Kdy jim je podávala, šejk tuto køesanskou enu usmrtil tøemi ranami z pistole. Hlas muèedníkù, Kanada, 7. øíjna Zabití køesana pøeváejícího Bible 15. záøí zastøelili pøíslušníci muslimské militantní skupiny al -Šabaab devìtašedesátiletého somálského køesana Omara Khalafe, kdy zjistili, e pøeváí Bible. Podle zprávy agentury Compass Direct z 18. záøí zastavili militanti poblí mìsta Merca autobus, kterým tento køesan cestoval. Kdy ozbrojenci objevili v jednom zavazadle pìtadvacet somálských Biblí, zaèali vyšetøovat, komu knihy patøí. Cestující ale mlèeli. Kromì Biblí však militanti v zavazadle nalezli rovnì fotografie a porovnáváním tváøí na nich s oblièeji cestujících zjistili, e zásilka Biblí patøí Khalafovi. Kdy se ho zeptali, zda jsou Bible jeho, Khalafe neodpovìdìl. Bezprostøednì nato ho radikálové zastøelili. Jeho tìlo pak pohodili ve mìstì a Bible poloili na nìho jako výstrahu ostatním. O den pozdìji se násilníci pøi znali k této vradì v jednom rozhlasovém vysílání. Khalafe byl pìtaètyøicet let køesanem, vynikal evangelizaèním úsilím a po køtil øadu muslimských konvertitù. Zanechal po sobì truchlící enu a sedm dìtí. Hlas muèedníkù, Kanada, 23. záøí 2009 Omar Khalafe

31 INDONÉSIE Úøady vydaly pøíkaz k ukonèení domácích shromádìní Po nìkolikatýdenním tlaku a zastrašování ze strany úøadù ukonèili èlenové Jakartské køesanské baptisté církve bohosluebná shromádìní, která se konala v domì pastora Bedali Hulu. Zprávu pøinesla 5. øíjna agentura Compass Direct. Podle tamních køesanù jednaly úøady pod nátlakem tamní militantní Islámské obranné fronty, dále organizace Betawi Forum Group a nìkterých èlenù politické strany Hizbut Tahrir. r. 13. záøí se kolem domu pastora Hulu shluklo nìkolik stovek radikálù, kteøí pøinutili pøítomné køesany rozpustit své shromádìní. O nìkolik dní pozdìji zapálili útoèníci automobil, který byl ve vlastnictví sboru. K dalšímu velkému srocení lidu pøed pastorovým domem došlo 27. záøí, kdy pøítomní radikálové poadovali ukonèení køesanských shromádìní. Pastor Hulu svùj sbor zaloil a úøednì registroval na pøíslušném úøadì v roce 2006, kdy také obdrel písemné povolení od místního úøadu k poøádání køesanských shromádìní ve svém domì. Avšak v roce 2006 došlo k revizi úøední smìrnice, podle které musí kongregaci tvoøit alespoò devadesát dospìlých èlenù a která poaduje také souhlasné vyjádøení minimálnì šedesáti sousedù a povolení lokálních úøadù. Podle tamních køesanù je souèasné splnìní všech podmínek takøka nemoné. Hlas muèedníkù, Kanada, 7. øíjna 2009 KOLUMBIE Guerilloví povstalci brutálnì zastøelili pastora Podle zdrojù americké kanceláøe Hlasu muèedníkù zastøelili povstalci z Revoluèních ozbrojených sil Kolumbie (FARC) pastora Manuela. K této tragédii došlo 21. záøí poblí San Jose del Guaviare. Kdy se povstalci ohlásili u pastora Maneula, e ho hodlají navštívit, domníval se, e tato návštìva souvisí s jeho úøední ádostí o zaloení køesanského spoleèenství. Avšak kdy militanti dorazili, zasáhli pastora Manuela pìti ranami z automatické zbranì pøímo pøed jeho domem ve chvíli, kdy Manuelova rodina byla uvnitø. Jeden z povstalcù pak vešel do domu a vykøikl: Buïte si jistí, e ten pes je mrtvý. Následnì pak støelili leícího pastora ještì do krku. Jeho ena Glorie vybìhla i s dìtmi z domu, oèistila manelovu tváø a pak spoleènì odtáhli jeho tìlo pod strom. Kdy se na místo sebìhli lidé, vzala pastorova ena Bibli svého manela a zaèala jim kázat. Její desetiletý syn se jí pak snail utìšit: Netrap se, tatínek zemøel pro Krista a nyní je s ním. Pastor Manuel ji osm let spravoval se svou manelkou spoleèenství ve vesnici Chopal leící na jih od mìsta San Jose del Guaviare. Povstalecké guerilly FARC uzavøely v této oblasti ji øadu sborù, avšak pastor Manuel se rozhodl otevøít nový sbor nehledì na riziko a mnoství hrozeb. V dubnu se podílel na evangelizaci, pøi které pøijalo Krista deset povstalcù. Hlas muèedníkù, Kanada, 14. øíjna 2009 ERITREA Policejní zátah na spoleèenství Podle organizace Open Doors došlo minulý týden k zatèení deseti køesanù, kdy eritrejské bezpeènostní síly pøepadly dùm pastora Tewelde Hailoma, jednoho ze zakladatelù Církve plného evangelia v Asma ra. Podle zprávy byly tøi osoby zatèeny 14. øíjna a sedm dalších vzala policie do vazby o dva dny pozdìji. Pastor Hailom, který trpí aludeèními vøedy, byl nakonec ponechán jen v domácím vìzení. Policie sice zpoèátku povolila jeho sestøe, aby se o nìho starala, ale pozdìji dostala pøíkaz odejít, tøebae se zdravotní stav pastora kvùli nedostatku vhodné potravy zhoršil. Pøesné místo, kde se nachází deset vìznìných 29

32 køesanù (vèetnì dvou en) zùstává zatím neznámé. Hlas muèedníkù, Kanada, 11. a 18. øíjna 2009 ETIOPIE Køesané uvìznìni za evangelizaci Podle zprávy agentury Compass Direct z 25. záøí, zamítl 21. záøí soud odvolá- ní dvou etiopských køesanù, kteøí byli obvinìni z pouívání darù a penìz, aby zlákali lidi k pøestupu ke køesanství. Køesané Temesgen Alemayehu a Tigist Welde Amanuel odešli v èervenci do mìsta Debre Tabor (stát Amhara), aby se zde pokusili zaloit církevní sbor. Ji po jejich týdenním svìdectví pøišlo k víøe v Krista nìkolik osob. Ale 19. èervence se nìkteøí lidé pustili s obìma køesany do sporu, který vyústil ve fyzický útok na tyto vìøící. Podle tamních svìdkù pocházeli provokatéøi ze Spole èenství svatých, skupiny, která je souèástí etiopské pravoslavné církve, a která si bere za cíl oponovat všem reformním snahám a chránit církev pøed vnìjšími hrozbami. Pøivolaná policie oba køesany zatkla a soud jim 23. èervence vymìøil šestimì síèní trest vìzení. Hlas muèedníkù, Kanada, 30. záøí KAZACHSTÁN Køesané zatýkáni a obtìováni úøady Podle zprávy agentury Forum 18 z 27. srpna, prodìlalo v posledních týdnech v rùzných èástech zemì nìkolik kazašských køesanù úøední šikanování. V Uspenském okrese patøícím do Pavlodarské provincie, vtrhla 5. srpna policie do domu jednoho místního køesana. V tu dobu tam pobývali ètyøi køesané patøící do tamního evangelikálního sboru. Policisté obvinili tyto køesany z konání ilegálních náboenských aktivit. V domì byla také pøítomna jedna ena ze sousedství, která se modlila s pøítomnými èleny sboru. Policisté ji vyslýchali s pouitím násilí tak dlouho, dokud jim nepodepsala prohlášení, e na ní byl vyvíjen nátlak, aby se úèastnila náboenského rituálu. Jeden z køesanù byl zatèen a nìkolik hodin vyslýchán na policejní stanici. Tého veèera vtrhli policisté také do domu Valentiny Fiševové, kde se konalo modlitební setkání, a pøítomným køesanùm zabavili osobní dokumenty. Podle následných zpráv byli dva køesané obvinìni z vyvíjení nátlaku na konkrétní lidi, aby vykonávali náboenské rituály nebo se úèastnili nìkterých náboenských aktivit. Pokud je soud shledá vinnými, hrozí jim pokuta ve výši a dvacetinásobku mìsíèního platu. Pøi jiném podobném incidentu ze 7. srpna bylo zadreno deset èlenù Rady starších baptistické církve v severokazašském mìstì Uralsk, kdy navštívili mìsto Jambeyt, aby tam sdíleli víru s tamními osadníky. Policie tyto vìøící vyslýchala, fotografovala a snímala jim otisky prstù. Po nìkolika hodinách byli propuštìni, avšak podle dalších zpráv policie pøípad nepovauje za uzavøený a hodlá vìøící podrobit dalšímu výslechu. Hlas muèedníkù, Kanada, 2. záøí 2009 RUSKO Vrada pravoslavného knìze Ruského ètyøiatøicetiletého pravoslavného knìze otce Daniila Sysojeva zastøelil v jeho kostele v jiní èásti Moskvy neznámý maskovaný mu. 20. listopadu vstoupil do kostela sv. Tomáše neznámý èlovìk a shánìl knìze. Kdy otec Sysojev pøišel, útoèník na nìho nìkolikrát vystøelil. Otec Sysojev na následky zranìní zemøel po pøevozu do nemocnice. Místní køesané vyjadøují pøesvìdèení, e šlo o náboensky motivovanou vradu. Zastøelený knìz obdrel v uplynulých letech øadu výhrùek, které souvisely s jeho kritikou islámu a s jeho evangelizaè-

33 ní èinností mezi muslimy. Zùstala po nìm manelka a tøi dìti. Hlas muèedníkù, Kanada, 25. listopadu 2009 BANGLADÉŠ Útoky a výhrùky køesanùm Hlas muèedníkù obdrel v poslední dobì zprávy o útocích na køesanskou menšinu v Bangladéši, za kterými stojí militantní muslimové. 25. záøí se radikálové pokusili usmrtit jistého bývalého muslima, který spoleènì s celou rodinou konvertoval ke køesanství. Útoèníci zapálili jeho dùm. Den pøedtím vyhroovali smrtí Wiliamu Gomesovi kvùli tomu, e se zastal bratrance zmínìného konvertity, který byl napaden nìjakým muslimským radikálem. Gomes, který je novináøem a humanitárním aktivistou, poádal po výhrùkách o policejní ochranu. Policie se však zaèala pøípadem zabývat a po zapálení domu. 27. záøí byl islamisty brutálnì napaden pìtadvacetiletý Anup Rodrigues na cestì z kostela, odkud se vracel domù z veèerní mše. Rodrigues èekal v parku na pøátele, kdy na nìho zaútoèili ètyøi mui obleèení v tradièních muslimských úborech a ozbro jení eleznými tyèemi a bambusovými holemi. Útoèníci ho obvinili z uráky Mohammeda a prohlásili, e køesané pøinášejí kletbu na jejich národ, kdy chtìjí obracet muslimy na svoji víru. Rodriguesovi se nakonec podaøilo útoèníkùm uniknout. Týden pøedtím mu slovnì vyhrooval nìjaký muslim, který zaslechl, jak Rodrigues hovoøí s pøáteli o prorocích rùzných náboenství. Mu se prohlásil za pøíslušníka jisté islamistické skupiny, její èlenové mají povinnost provádìt dihád nad takovými lidmi, jakým je Rodrigues. Hlas muèedníkù, Kanada, 7. øíjna 2009 INDIE Indický stát Karnataka vede v poètu útokù na køesany Podle organizací sledujících dodrování lidských práv došlo za prvních osm mìsícù tohoto roku v indickém státì Karnataka k minimálnì tøiaètyøiceti incidentùm protikøesanského násilí, co znamená, e tato èást Indie zaznamenala více útokù na køesany ne celý zbytek této veliké zemì. Ve stejném období v minulém roce, zde došlo k pìtatøiceti útokùm. Kvùli velkému nárùstu konverzí ke køesanství, poádalo v èervnu šest prominentních hinduistických vùdcù ministerského pøedsedu, aby v zemi zavedl zákon proti náboenským konverzím. Znìní návrhu bylo zveøejnìno a vyvolalo negativní reakce, nepokoje a protesty køesanù. Tento zákon se snaí omezit náboenské konverze, v jejich pozadí byl nátlak, podvod nebo úplatek. Nicménì skupiny pro lidská práva prohlašují, e cílem opatøení je snaha zamezit veškerým konverzím všeobecnì, nebo cílem takového zákona je zlegalizovat agresi hinduistických radikálù, kteøí budou pod vykonstruovanými záminkami iniciovat zatýkání a vìznìní køesanù. Takový zákon ji vstoupil v platnost v indických státech Madhjapradéš, Urísa, Chhattisgarh, Himáèalpradéš, a Gudarát. Zavedení to- Hlas muèedníkù sponzoruje v Indii mimo jiné také zdravotní pomoc pronásledovaným køesanùm. 31