Mladá Boleslav, říjen Český svaz ochránců přírody ZO Klenice Mladá Boleslav

Transkript

1 ČÁPI BÍLÍ NA M LADOBOLESLAVSKU ZO ČSOP Klenice, Mladá Boleslav

2 Brožurka, kterou jste právě otevřeli, vychází v rámci programu ČSOP Ochrana biodiverzity - Monitoring čápů na Mladoboleslavsku, podpořeného Ministerstvem životního prostředí České republiky. Mladá Boleslav, říjen 2008 Český svaz ochránců přírody ZO Klenice Mladá Boleslav text: Štěpánka Radikovská grafická úprava: Jiří Machula, Milada Vrbová náklad: 20 výtisků 22 stran zdarma Na fotografii z obálky jsou čápi z Kosořic, autor Martin Pluhař (

3 O BSAH Čáp bílý...4 Mapování a monitoring čápa bílého na Mladoboleslavsku...7 Umístění náhradní hnízdní podložky v obci Jabkenice...9 Mapka čapích hnízd...11 Pěčice...12 Kosořice...13 Koprník...14 Matrovice...15 Žďár...16 Březno...17 Buda...18 Střehom...19 Ujkovice...20

4 Č ÁP BÍLÝ Čáp bílý (Ciconia ciconia) je zřejmě nejznámějším českým brodivým ptákem z čeledi čápovitých (Ciconiidae) a je příbuzný volavkám (Ardeidae) a ibisům (Threskiornithidae). Vyskytuje se v Evropě, střední Asii a severozápadní Africe. P OPIS Na české poměry velký druh opeřence, jehož váha se pohybuje v rozmezí od 2,3 až do 4,4 kg. Samice čápů jsou o trochu menší než samci. Výška dospělého jedince je 95 až 105 cm a rozpětí křídel dosahuje i 165 cm. Dožívá se v průměru 8 až 10 let. V zajetí pak i 25 let. Ve zbarvení převažuje bílá barva, konce letek jsou černé, zobák a dlouhé nohy červené, u mladých jedinců tmavé. Na rozdíl od volavek mají čápi při letu natažený krk. Typickým zvukovým projevem je klapání zobákem. H NÍZDNÍ PROSTŘ EDÍ A ROZŠÍŘ ENÍ Čápi se u nás vyskytují na vlhkých loukách, polích, okrajích vod a preferují otevřenou krajinu. Často se však nacházejí i v blízkosti lidských obydlí. Původně čápi bílí obývali jen nížiny, později osídlili i střední a vyšší polohy. Jsou rozšířeni ve většině evropských zemí, mimo britské ostrovy a Skandinávii. P OTRAVA Nejznámější čapí potravou jsou žáby a jiní obojživelníci, dále ryby, plazi, hmyz a jeho larvy, hraboši, krtci a také mláďata jiných drobných savců. Často vyhledává pole a louky, na kterých probíhá pokos či orba, neboť zde množství nejrůznější potravy snadno nachází. Při zimování v Africe pronásleduje hejna sarančat.

5 H NÍZDĚ NÍ A ROZMNOŽOVÁNÍ Hnízda si čápi staví na stromech, střechách, komínech a využívají také umělé hnízdní podložky. S oblibou hnízdí na sloupech elektrického vedení. Hnízdění probíhá jednou do roka a to od konce března do konce července. Do hnízda, jež se skládá převážně z větví a klacků, snáší čapí samice v průměru 2 až 4 čistě bílá vejce, výjimečně i pět. Inkubace vajec trvá přibližně 33 dní, vejce zahřívají oba rodiče. Dva měsíce po vylíhnutí se mláďata učí létat. P Ř ÍLET A ODLET Č ÁPŮ Čáp bílý patří mezi typické tažné ptáky. Koncem srpna a v průběhu září čápi odlétají na zimoviště ve střední a jižní Africe, kam dorazí koncem listopadu a v prosinci. Nevelký počet jedinců přezimuje i ve střední Evropě, přičemž v České republice se jedná asi o 10 čápů ročně. Tažná hejna mohou čítat i stovky ptáků. Na zpáteční cestu se vydávají během února. Koncem března a v průběhu dubna, ojediněle i dříve, je můžeme opět spatřit u nás. Přílet probíhá obvykle v několika vlnách. V první vlně přilétají většinou dospělí samci, kteří postupně obsazují stará hnízdiště a hnízda. Po tomto příletu samec celé hodiny stojí nebo leží na hnízdě a svým nápadným černobílým zbarvením se snaží upoutat pozornost čapí samice. O HROŽENÍ Až do 20. století hnízdil čáp bílý v Česku pouze na Třeboňsku, Písecku a na jižní Moravě. V roce 2001 u nás bylo zaznamenáno 1282 hnízd, z čehož bylo obsazeno celým párem 901 hnízd a alespoň jedno mládě bylo vyvedeno ze 634 hnízd. Čáp bílý patří v Česku mezi ohrožené druhy. Populace čápa bílého výrazně poklesla od 50. do 80. let minulého století v Německu, Holandsku, Francii, Švýcarsku, Švédsku a Itálii. Důvodem bylo nevhodné obhospodařování krajiny, ztráta biotopu,

6 zmenšení potravní základny, situace na tahu a zimovištích. V současnosti je čapí populace považována za stabilní. Mezi největší hrozby pro tento druh nepochybně patří odvodňování mokřin, elektrická vedení, používání pesticidů v zemědělství a nezákonný odstřel čapích jedinců v Africe. Na čápa bílého se vztahuje také Dohoda o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků (AEWA). Na obrázku shora je dospělý čáp z Matrovic.

7 M APOVÁNÍ A MONITORING Č ÁPA BÍLÉHO NA M LADOBOLESLAVSKU O realizaci projektu se zasloužila především členka ZO ČSOP Klenice, Štěpánka Radikovská z Mladé Boleslavi. V období od příletu čápů až do doby jejich odletu do teplých krajů, tj. od března do září tohoto roku, zmapovala všechny současné hnízdní možnosti čápů na Mladoboleslavsku. Zjišťovala, na kterých místech jsou hnízda přírodní a uměle zhotovená. U jednotlivých hnízd poté sledovala úspěšnost obsazení. Hlavním smyslem celého projektu bylo zjistit celkový počet vyvedených mláďat a tedy úspěšnost hnízdění v regionu. Každé z hnízd navštívila pozorovatelka čtyřikrát až šestkrát. Problémy při hnízdění byly zjištěny pouze v obci Březno, kde čápi v květnu začali sedět na vejcích, ale z dosud nezjištěných důvodů hnízdo nenávratně opustili. Vzhledem k nepřístupnosti hnízda nebylo zjištěno, v jakém stádiu bylo hnízdění přerušeno. Zjišťoval se i technický stav hnízd, jejich stáří a úpravy, které proběhly v minulých letech. Všímala si také, zda a jak se o čápata starají rodiče a zda jsou v dobrém zdravotním stavu. Informace získávala také od obyvatel, kteří v místě hnízdění čápů žijí nebo od dalších zasvěcenců, kteří mohli podstatné informace

8 poskytnout. Avšak získat přesné a úplné údaje bylo leckdy velmi obtížné, neboť některá hnízda jsou v neosídlených místech a zůstávají tak stranou pozornosti. U MÍSTĚNÍ NÁHRADNÍ HNÍZDNÍ PODLOŽKY V OBCI J ABKENICE

9 Součástí projektu Monitoring čápů bílých na Mladoboleslavsku bylo i vybudování náhradní hnízdní podložky pro čápa bílého. Místo k instalaci náhradní hnízdní podložky v obci Jabkenice bylo vybráno především na doporučení ornitologů pana Pavla Kverka z Dolního Bousova a pana Karla Makoně z Plzně. Že čápi na tomto místě hnízdili již v minulosti, potvrdili také starosta obce pan Zdeněk Slavík a majitel pozemku na němž, se hnízdo nachází, pan Václav Jansa. Čápi na tomto místě hnízdili nejméně 80 let. Asi před dvaceti lety hnízdo spadlo a čápi se opakovaně snažili postavit nové, leč neúspěšně. Okolí místa je bohaté na potravu, neboť se zde nachází velké množství rybníků a orných polí. Jedná se o přehlednou krajinu. V nedaleké Jabkenické oboře hnízdí na stromě již mnoho let vzácný druh čápa černého. V okolních obcích Kosořice a Pěčice čápi rovněž úspěšně desítky let hnízdí a vyvádí mláďata. Dne 20. února 2008 byla zbudována a na původním místě, tedy torzu jasanu, umístěna hnízdní podložka s věrnou imitací čapího hnízda.

10 Po dvou měsících jsme provedli opravu hnízda a ořezali vyrůstající větve, aby nebránily případnému hnízdění a dostavování hnízda samotnými čápy. Ti byli několikrát na hnízdě spatřeni, přesto připravené hnízdo v letošním roce neobsadili. Věříme však, že v příštím roce hnízdo obsadí a úspěšně vyvedou mláďata

11 M APKA Č APÍCH HNÍZD

12 P ĚČICE Přírodní hnízdo, postavené na cihlovém komíně bývalé továrny, se nachází přibližně 30 m nad zemí. Čápi v této obci hnízdí asi 80 let. Před 2. světovou válkou měli čápi své hnízdo na místním stohu. V letošním roce byl přílet dospělého samce zaznamenám 26. dubna a samičky o den později. Během jara a léta vyvedla tato čapí dvojice úspěšně tři mláďata.

13 K OSOŘ ICE Jedná se přírodní hnízdo postavené na komíně budovy v areálu bývalého zemědělského družstva. Čápi v obci hnízdí 15 let. Dříve hnízdili na sloupu elektrického vedení a silu nedaleko nynějšího hnízda. V roce 2004 místní obyvatelé zpozorovali, že čápi se na komíně snaží založit hnízdo. Následně na něj byl umístěn rošt. Hnízdo je ve výšce 10 m nad zemí. Přílet samce jsme zaznamenali 3. dubna 2008 a samičky 17. dubna Čapí páreček úspěšně vyvedl tři mláďata.

14 K OPRNÍK Hnízdo tvoří umělá kruhová podložka připevněná na nefunkční sloup elektrického vedení. Nachází se v otevřené krajině uprostřed luk a polí. Vybudoval jej pan Jaroslav Misík, vedoucí Odboru životního prostředí Magistrátu města Mladá Boleslav. Čápi totiž v těchto místech hnízdili již v minulosti. Výška hnízda je 9 m. Letos byli dospělí čápi na hnízdišti zaregistrováni v měsíci dubnu. Byla zde vyvedena tři čápata.

15 M ATROVICE Čápi zde po desetiletí hnízdili na přírodním hnízdě v areálu bývalého zemědělského družstva. V důsledku chátrání hospodářských budov zbudoval ornitolog Pavel Kverek z Dolního Bousova náhradní kruhovou hnízdní podložku. Ta byla umístěna na nefunkční sloup elektrického vedení, který stojí přímo vedle rybníka. Čápi bez problémů nové hnízdiště přijali. Hnízdo je 9 m nad zemí. V letošním roce zde čápi vyvedli dvě mláďata.

16 Ž Ď ÁR Toto přírodní hnízdo postavené čápy na javoru klenu, je zde kolem dvaceti let. Každoročně rašící větve hnízdění nebrání, neboť vždy v intervalu dvou let je ořezává místní dobrovolník. Výška hnízda nad zemí je 15 m. Samec čápa na hnízdo přiletěl dne 14. dubna Letošní přírůstky na tomto hnízdě čítají tři mláďata.

17 B Ř EZNO Hnízdo postavené čápy na komíně v areálu bývalého zahradnictví. Čápi zde hnízdí již několik desítek let. Hnízdo je ve výšce 10 m nad zemí. Hnízdění na tomto místě je však ohroženo, neboť v místě se plánuje výstavba rodinných domů a komín má být stržen. Starosta obce však vyslovil zájem vybudovat v místě náhradní hnízdiště ve spolupráci s ornitologem Pavlem Kverkem. V letošním roce se v polovině hnízdící doby čápi z hnízda vytratili a z neznámých důvodů hnízdění přerušili.

18 B UDA Přírodní hnízdo se nachází na komíně stodoly, patřící manželům Turkovým. Původně čápi hnízdili přímo na stodole, ale v důsledku jejího chátrání byli nuceni postavit si hnízdo na současném místě o pár metrů dále. Zde úspěšně hnízdili 50 let. Bohužel v posledních pěti letech se zde v důsledku čapích soubojů o toto hnízdo nedaří vyvést mláďata. Ani v letošním roce tak čápi hnízdo neobsadili, ačkoliv se zde objevili. Hnízdo je velmi zanedbané, o čemž svědčí vyrůstající trsy trávy. Majitelé stavení bohužel odmítají jakékoliv úpravy či opravy hnízda. Výška hnízda nad zemí je 8 m.

19 S T Ř EHOM Na žádost majitele pozemku umístil ornitolog Pavel Kverek na nefunkční sloup elektrického vedení tuto uměle zbudovanou kruhovou hnízdní podložku. Čápi v této obci původně hnízdili na komíně. Po přemístění hnízda, zde čápi doposud nezahnízdili. Hnízdo je ve výšce 9 m nad zemí.

20 U JKOVICE Jde o přírodní hnízdo umístěné na samém vrcholu dubu, stojícího na zahradě pana Horeckého. Výška hnízda nad zemí je 15 m. Čápi zde hnízdili po dobu několika desítek let. Protože hnízdo bylo již silně poškozené a podmáčené, rozhodl se jej majitel pozemku na podzim roku 2007 ze stromu odstranit. Následně na původní místo připevnil věnec, upletený z dubových větví. Přestože se letos na jaře čápi na hnízdě objevovali, nezahnízdili zde. Na vině je zřejmě nevhodně vyrobená hnízdní podložka.

21 Vydání této brožurky podpořili

22 Český svaz ochránců přírody je největší nevládní organizace v České republice sdružující lidi se zájmem o ochranu přírody a životní prostředí. ZO Klenice je základní organizace Českého svazu ochránců přírody se sídlem v Mladé Boleslavi. Naším hlavním cílem je ochrana životního prostředí, společná činnost v této oblasti, působení na veřejnost a na mládež a její zapojení do naší práce. Zaměřujeme se především na organizování a realizaci konkrétních ekologických a ochranářských projektů, osvěty a propagace v oblasti životního prostředí, ale i na mapování výskytu chráněných druhů rostlin a živočichů. Spolupracujeme s Městem Mladá Boleslav, místními školami a školkami a řadou dalších firem a neziskových organizací. Pravidelně se účastníme mezinárodních akcí, například akce Ukliďme svět, Dne Země nebo Dne Stromů. Zapojujeme se do projektu Ochrana biodiverzity, podporovaného Ministerstvem životního prostředí. Provádíme management chráněných územích. Snažíme se aktivní formou přírodu chránit a být ostatním příkladem. Rádi Vás přivítáme mezi námi.

23 Za 4 roky existence jsme : přenesli obojživelníků zasadili 61 stromů instalovali 82 budek pro zpěvné ptáky předali MŠ 17 krmítek zrevitalizovali tři jezírka v přírodním parku Chlum v rámci akce Ukliďme svět nasbírali z volné přírody 6,7 t odpadků upořádali pro širokou veřejnost 120 osvětových ekologicko-výchovných akcí instalovali v Jabkenicích hnízdní podložku pro čápa bílého káceli náletové akáty v NPP Radouč instalovali informační a hraniční cedule v NPP Radouč sekali louky v NPP Klokočka a NPP Rečkov prováděli management NPP Radouč monitorovali obojživelníky v přírodním parku Chlum mapovali výskyt čápa bílého na Mladoboleslavsku

24