ÚŘAD PRÁCE V PLZNI ANALÝZA STAVU A VÝVOJE TRHU PRÁCE V PLZEŇSKÉM KRAJI

Transkript

1 ÚŘAD PRÁCE V PLZNI ANALÝZA STAVU A VÝVOJE TRHU PRÁCE V PLZEŇSKÉM KRAJI Rok 2004

2 I. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA KRAJE... 3 I. 1 ÚVOD SPECIFIKACE KRAJE, ZÁKLADNÍ INFORMACE... 3 I. 2 EKONOMICKÁ, SOCIÁLNÍ A DEMOGRAFICKÁ SITUACE... 4 I. 3 SILNÉ STRÁNKY KRAJE... 6 I. 4 SLABÉ STRÁNKY KRAJE... 6 II. ZAMĚSTNANOST... 7 II. 1 CELKOVÁ ZAMĚSTNANOST... 7 II. 2 ZAMĚSTNANOST U VYBRANÝCH NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH ZAMĚSTNAVATELŮ, KTEŘÍ ZAZNAMENALI NEJVÝRAZNĚJŠÍ PERSONÁLNÍ POHYB... CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA. II. 3 ZAMĚSTNANOST U VYBRANÝCH NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH ZAHRANIČNÍCH A MEZINÁRODNÍCH SPOLEČNOSTÍ... CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA. II. 4 VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA... 8 III. NEZAMĚSTNANOST III. 1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA VÝVOJE NEZAMĚSTNANOSTI...11 III.2 TOK NEZAMĚSTNANOSTI III.3 STRUKTURA UCHAZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ (VZDĚLÁNÍ, VĚK, DÉLKA EVIDENCE, KZAM) III.4 VYBRANÉ SKUPINY UCHAZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ III.4.1 Absolventi škol a mladiství III.4.2 Osoby se ZP, resp. se ZPS III.5 OHROŽENÉ MIKROREGIONY V JEDNOTLIVÝCH OKRESECH IV. CIZINCI NA TRHU PRÁCE V. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI V.1 VYNALOŽENÉ FINANČNÍ PROSTŘEDKY NA APZ V.2 NOVĚ VYTVOŘENÁ PRACOVNÍ MÍSTA V RÁMCI JEDNOTLIVÝCH NÁSTROJŮ APZ V.3 REKVALIFIKACE VI. PROGNÓZA VÝVOJE TRHU PRÁCE V DALŠÍM OBDOBÍ VI.1 PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ VE VAŠEM KRAJI OČEKÁVANÉ OVLIVŇUJÍCÍ CELOREPUBLIKOVÉ A MÍSTNÍ FAKTORY VI.2 NEJVÍCE OHROŽENÉ SKUPINY UCHAZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ A SITUACE V NEJOHROŽENĚJŠÍCH MIKROREGIONECH VI.3 DVĚ VARIANTY MOŽNÉHO VÝVOJE NEZAMĚSTNANOSTI...55 PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ NEZAMĚSTNANOSTI V DALŠÍM OBDOBÍ VII. DOPORUČENÍ Zpracoval: Tomáš Moravec, DiS. na základě podkladů jednotlivých úřadů práce Plzeňského kraje, ČSSZ a ČSÚ. Zpracoval: ÚP v Plzni 2

3 I. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA KRAJE I. 1 Úvod specifikace kraje, základní informace tvoří sedm okresů: Domažlice, Klatovy, Plzeň město, Plzeň jih, Plzeň sever, Rokycany a Tachov. Má 501 obcí, jeho rozloha činí km 2. K žilo v Plzeňském kraji obyvatel, z toho 49 % představovali muži. V sídelním městě kraje Plzni žilo ke stejnému období osob, což je zhruba kraje. 30 % obyvatel celého V Plzeňském kraji si udržuje dominantní postavení průmysl. Hlavním průmyslovým centrem je okres Plzeň město, průmyslové podniky jsou však lokalizovány i v sousedních okresech, především v blízkosti větších sídel. V Plzni je jedna z největších průmyslových zón v ČR Městský industriální park Borská pole, která přilákala významné zahraniční investory. V této lokalitě bylo ke konci roku 2004 vytvořeno přibližně pracovních míst. Do konce roku 2006 by zde mohlo být (zejména díky zahájení provozu firem ve fázi přípravy) zaměstnáno odhadem až osob. V kraji rovněž existuje i řada dalších zón menšího rozsahu - např. Stod, Holýšov, Rokycany, Klatovy, Dobřany. Dalších 19 rozvojových zón je momentálně ve fázi příprav, popř. záměrů. Zbývající části kraje mimo spádová území okresních měst a větších sídel jsou orientované především zemědělsky, případně rekreačně. Sídelní město Plzeňského kraje je rovněž důležitým střediskem kultury a vzdělávání. V Plzni je soustředěno celkem 43 % vzdělávacích zařízení z celé sítě středních škol v Plzeňském kraji. Vysoké školy se nachází pouze v Plzni. Zpracoval: ÚP v Plzni 3

4 má strategickou polohu na dopravním spojení mezi východní a západní Evropou. Tachov Plzeň-sever Plzeň-město Rokycany Domažlice Plzeň-jih Klatovy I. 2 Ekonomická, sociální a demografická situace Průměrná hrubá měsíční nominální mzda v Plzeňském kraji činila v roce Kč. V porovnání s rokem předešlým došlo k růstu průměrné měsíční mzdy a to o Kč. Nejvyšší průměrnou měsíční mzdu v kraji vykazoval okres Plzeň město ( Kč), naopak nejnižší okres Klatovy ( Kč). V rámci ČR je podle výše této mzdy na třetím místě. Údaje za celý rok 2004 za nemáme v současné době k dispozici. Počet osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním dosáhl v Plzeňském kraji ve 4. čtvrtletí 2003 celkem osob. V porovnání Zpracoval: ÚP v Plzni 4

5 se stejným obdobím předchozího roku klesla celková zaměstnanost v kraji o osob. Nejvyšší úrovně mezd dosahuje stejně jako minulý rok odvětví peněžnictví ( Kč), nejnižší úrovně opět pohostinství a ubytování ( Kč). Počet uchazečů o zaměstnání činil v Plzeňském kraji k celkem osob. Míra nezaměstnanosti dosáhla hodnoty 6,7 %. Vývoj počtu trvale bydlících obyvatel počet obyvatel celkem z toho ženy z toho věková kategorie: 0-14 let let Počet narozených dětí se v Plzeňském kraji oproti loňskému roku zvýšil a to na osob (nárůst o 48), ale jelikož celkový počet zemřelých vzrostl více (nárůst o 264), přirozený přírůstek obyvatel byl záporný a činil osob. Výrazně vyšší počet přistěhovalých oproti vystěhovalým (kladný rozdíl činil 2013 osob) zajistil skutečnost, že celkový populační přírůstek obyvatelstva dosáhl během sledovaného roku kladné hodnoty a to 739 osob. Nejvýraznější úbytek stěhováním zaznamenal okres Plzeň - město, naopak největší přírůstky vykazují okresy Plzeň jih a Plzeň sever. Řada obyvatel s dobrou životní úrovní se stěhuje do sousedních okresů, kde staví rodinné domy. Je to dáno hlavně příznivější dostupností pozemků a jejich nižší cenou a zároveň nízkou intenzitou bytové výstavby Plzně. Za prací pak většinou dojíždí do Plzně. Hustota osídlení Plzeňského kraje je druhá nejnižší v ČR s hodnotou 73 osob na 1 km 2. Zpracoval: ÚP v Plzni 5

6 I. 3 Silné stránky kraje Výhodná geografická poloha regionu pro rozvoj hospodářství Kvalifikovaná pracovní síla Tradice průmyslové výroby, oborová různorodost Zkušenosti s lokalizací investic velkých nadnárodních firem Dvě vysoké školy univerzitního typu a jedna neuniverzitního typu. Silné komplexně vybavené a dostupné sídelní město Plzeň Nadprůměrná ekonomická výkonnost sídelního města Celkově dobrá kvalita životního prostředí Nižší míra nezaměstnanosti ve vztahu k ČR a ostatním regionům Relativně hustá dopravní síť s napojením na sousední státy Bohatý přírodní a kulturně historický potenciál I. 4 Slabé stránky kraje Rozdíly v rozložení ekonomických subjektů a výkonnosti ekonomiky Nedostatečná vybavenost rozvojových ploch technickou infrastrukturou Nízká mobilita obyvatel způsobená nedostatečnou nabídkou bydlení a drahou dopravou Nízká hustota obyvatelstva, velké venkovské oblasti Nedostatečné kapitálové zdroje pro rozvoj podnikání Špatná dopravní obslužnost a úroveň služeb na venkově a v příhraničí Nedokončená restrukturalizace některých velkých podniků Nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce Nedostatečná a málo účinná podpora malého a středního podnikání Zpracoval: ÚP v Plzni 6

7 II. ZAMĚSTNANOST II. 1 Celková zaměstnanost Vývoj počtu zaměstnavatelů stav k zaměstnavatelé se stavem nad 25 zaměstnanců zaměstnavatelé v drobném a středním podnikání (se stavem do 25 zaměstnanců) celkový počet zaměstnavatelů Vývoj počtu zaměstnanců a OSVČ stav k zaměstnanci u firem se stavem nad 25 zaměstnanců zaměstnanci u drobných a středních firem (se stavem do 25 zaměstnanců) osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) celková zaměstnanost (zaměstnanost u firem všech velikostních kategorií + OSVČ) Oproti roku 2003 mírně klesl počet osob samostatně výdělečně činných. Počet malých organizací se oproti minulému roku mírně zvýšil, zvýšil se také počet osob v nich zaměstnaných. Počet velkých organizací také nepatrně vzrostl a došlo i k nárůstu počtu jejich zaměstnanců. V součtu se pak celková zaměstnanost v Plzeňském kraji mírně zvýšila. Zpracoval: ÚP v Plzni 7

8 II. 4 Volná pracovní místa Počet hlášených volných míst podle požadavků na vzdělání ISCED97 volná uchaz./ uchazeči místa 1 místo uchazeči volná uchaz./ místa 1 místo bez vzdělání a neúplné základní ,25 základní vzdělání , ,28 nižší střední vzdělání ,86 nižší střední odborné ,3 střední odborné s výuč.listem , ,22 stř. nebo stř.odb. bez mat. i výuč. listu ÚSV , ,5 ÚSO s vyučením i maturitou , ,73 ÚSO s maturitou (bez vyučení) , ,2 vyšší odborné vzdělání , ,86 bakalářské vzdělání , vysokoškolské , ,68 doktorské , ,3 Celkem , ,77 Vývoj počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo v letech 2001 až počet uchazečů I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. období Zpracoval: ÚP v Plzni 8

9 Z hlediska vzdělání bylo v Plzeňském kraji evidováno nejvíce volných pracovních míst pro uchazeče se základním a středním odborným vzděláním (hlavně pro vyučené), naopak nejméně míst měly úřady práce pro uchazeče se středním nebo středním odborným vzděláním (bez maturity i výučního listu), dále pro uchazeče s bakalářským, doktorským a nižším středním odborným vzděláním. Velký zájem ze strany zaměstnavatelů byl během roku 2004 o kvalifikované technické profese, hlavně ve strojírenství svářeč, kovodělník, zámečník. Zájem byl i o zedníky. V ostatních profesních skupinách se situace liší podle charakteru jednotlivých okresů. Odborné technické profese (svářeči, obráběči, programátoři) jsou žádané většinou v celém PK, především v průmyslové části regionu v Plzni a okolí. Zájem zde byl rovněž o dělníky v elektrotechnice, obsluhu montážních linek, střední zdravotnický personál, pracovníky ochrany majetku a osob. V okrese Plzeň město se v současné době špatně obsazují místa obsluhy automatických montážních linek a dlouhodobě také pozice pokladních v hypermarketech. Ze strany uchazečů není dostatečný zájem ani motivace, což zaměstnavatelé řeší zaměstnáváním Slováků. Dále zde můžeme vysledovat dlouhodobý nedostatek uchazečů na pozice svářečů, obráběčů a podobných strojírenských profesích. V okrese Tachov zaznamenáváme opět vysokou poptávku po profesích ve strojírenství. Naopak nedostatek míst byl zejména pro středoškoláky ekonomických oborů. V registru volných míst, kterými disponuje úřad práce v Rokycanech, zůstávají dlouhodobě místa s vysokými nároky na kvalifikaci, směnnost apod. Mezi nejžádanější profese patří prodavači, kuchaři, číšníci, servírky. Zaměstnavatelé mají zájem též o technické profese - zámečníky, soustružníky, techniky. Další kategorii dlouhodobě Zpracoval: ÚP v Plzni 9

10 neobsazených volných míst tvoří místa typu: chovatel skotu, truhlář, ale i některé kovoobráběcí profese. Minimum volných míst je tradičně pro všechny ekonomické profese administrativní síly, obchod, management. Velký zájem ze strany zaměstnavatelů je o obchodní zástupce, finanční poradce atp., v drtivé většině případů se však jedná o práci na živnostenský list a zájem o takovéto zaměstnání nemají ani uchazeči či zájemci o zaměstnání ani ostatní veřejnost. V okrese Domažlice patří mezi nejčetněji hlášená volná místa zejména svářeč, zedník, tesař, truhlář, strojírenský dělník, pomocný dělník v průmyslu, prodavač, šička, kuchař. Naopak nejvíce chybí volná místa pro administrativní práce, účetní a uklízečské práce. V roce 2004 byl v okrese Plzeň sever opět největší zájem o dělnické profese (číšník, kuchař, zámečník, svářeč). Stále se zvyšuje poptávka po kvalifikované pracovní síle v oblasti stavebnictví, dřevozpracující výrobě a dopravě. Nedostatek volných míst je již tradičně v administrativě, chybí i místa pro ekonomy. Úřad práce Plzeň jih zaznamenal v roce 2004 největší poptávku ze strany zaměstnavatelů o profese řidič, zedník, chovatel hospodářských zvířat, zemědělský dělník a jako v celém Plzeňském kraji po strojírenských profesích. Oproti tomu malý zájem zaměstnavatelů je po profesích administrativní pracovník, kuchař, číšník, servírka. V okrese Klatovy je stále zájem o profese, které nacházejí uplatnění v sousedním SRN (zejména zedník, kuchař, číšník, zámečník, uklízečka, ošetřovatelka). Znatelně poklesl zájem o šičky a práci v dřevozpracujícím průmyslu. Zpracoval: ÚP v Plzni 10

11 III. NEZAMĚSTNANOST III. 1 Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti Počet uchazečů o zaměstnání činil v Plzeňském kraji k celkem osob. Míra nezaměstnanosti dosáhla hodnoty 6,7 %. Vývoj nezaměstnanosti celkem stav k ženy evidovaní uchazeči o zaměstnání celkem z toho dosažitelní volná pracovní místa ) - 1) uchazeči připadající na 1 VPM 8,5 4,6 - - uchazeči pobírající podporu v nezaměstnanosti (do hmotné zabezpečení) míra nezaměstnanosti podle staré metodiky (v %) 7,6 7,4 - - míra nezaměstnanosti podle nové metodiky (v %) - 6,7-8,0 1) volná pracovní místa vhodná pouze pro ženy se z diskriminačních důvodů nesledují Vývoj počtu uchazečů a volných pracovních m íst v letech počet I V. IX. I V. IX. I V. IX. I V. IX. uchazeči volná místa Zpracoval: ÚP v Plzni 11

12 Počty uchazečů a míry nezaměstnanosti (MN) v Plzeňském kraji a v ČR Region k počet uchazečů MN v % ,7 ČR ,5 Plzeň město ,2 Plzeň jih ,9 Plzeň sever ,9 Domažlice ,5 Klatovy ,5 Rokycany ,1 Tachov ,0 Míra nezaměstnanosti v Plzeňském kraji a v ČR Tachov Rokycany Klatovy Domažlice Plzeň sever Plzeň jih Plzeň město ČR Zpracoval: ÚP v Plzni 12

13 Vývoj míry nezam ěstnanosti v Plzeňském kraji v letech MN v % I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. rok 2001 rok 2002 rok 2003 rok 2004 K se s hodnotou míry nezaměstnanosti 6,7% dostal na třetí místo pomyslného celorepublikového žebříčku, přičemž v průběhu celého roku udržoval míru nezaměstnanosti na téměř konstantních hodnotách (výjimkou jsou leden a únor, což je ovšem naprosto přirozený jev). Jak nám naznačuje vývoj v počátcích roku 2005 se nejedná o náhodu, nýbrž o dlouhodoběji trvající trend. Zpracoval: ÚP v Plzni 13

14 III.2 Tok nezaměstnanosti Tok nezaměstnanosti Celkem Ženy nově nově vyřazení umístění evidovaní evidovaní vyřazení umístění za rok za rok Během celého roku 2004 bylo nově hlášeno o 73 uchazečů méně než v roce Vyřazených uchazečů bylo v uplynulém roce o více než v roce Umístěných uchazečů bylo v roce 2004 o více něž v roce předešlém. Tok uchazečů během roku I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. nově hlášení vyřazení umístění Zpracoval: ÚP v Plzni 14

15 Na toku uchazečů v Plzeňském kraji se během roku 2004 projevovaly jednak obvyklé sezónní výkyvy, jednak situace významnějších zaměstnavatelů v jednotlivých okresech. Na lednovém nárůstu nově hlášených uchazečů se projevily m. j. pracovní poměry ukončené k předchozího roku. K dalšímu výraznějšímu nárůstu došlo v letních měsících a v září, kdy se již projevil příliv čerstvých absolventů škol. Ke konci roku pak přicházelo do evidencí úřadů práce více uchazečů díky ukončení sezónních prací. Se vstupem České republiky do Evropské unie docházelo k uvolňování pracovníků zaměstnaných v oblasti celně spedičních služeb. V okrese Plzeň město přicházeli do evidence hlavně pracovníci nekvalifikovaní a pracující ve službách a to od zejména od zaměstnavatelů YAZAKI Wiring Technologies Czech s. r. o., Panasonic AVC, Reus, Tesco, Kaufland, Delvita, Fakultní nemocnice, Česká pošta, GHP Direct Mail, Schneider, Dagro, aj. Zde je však obvyklým důvodem odchodů zaměstnanců přirozená fluktuace. U řady z těchto firem se jedná o práci na linkách, kde se hlavně nekvalifikovaní zaměstnanci často střídají či se jedná o práci s častými nočními směnami. Popř. dochází k uvolnění zaměstnanců, kteří byli nabráni na dobu určitou v průběhu špiček a zvýšeného počtu zakázek. V okrese Tachov bylo v roce 2004 nově evidováno uchazečů, vyřazeno uchazečů, do zaměstnání nastoupilo uchazečů, z toho 478 prostřednictvím ÚP. Hlavní zdroje nezaměstnanosti - vstup ČR do EU snižování počtu zaměstnanců u Celní správy a u spedičních firem. I přes avizované propouštění u některých zaměstnavatelů nedošlo v okrese Rokycany k velkému přílivu uchazečů do evidence úřadu práce. Propuštění zaměstnanci zřejmě našli nové pracovní uplatnění bez přímé pomoci úřadu práce. Nejvíce uchazečů je umísťováno do a zároveň Zpracoval: ÚP v Plzni 15

16 přichází z odvětví automobilového průmyslu, čímž se potvrzuje vysoký stupeň fluktuace v tomto oboru (a u těchto zaměstnavatelů zabývajících se výrobou automobilových komponentů jedná se zejména o podniky se zahraniční majetkovou účastí). V okrese Domažlice docházelo k uvolňování z organizačních důvodů zejména v celních úřadech a spedičních firmách, dále pak v podnicích SVA Holýšov, DONYR TRADE s.r.o., Kdyně, Doagra a.s., Domažlice a Územní vojenská správa Domažlice. Mezi další uvolňované patří stejně jako v ostatních okresech sezónní pracovníci. A samozřejmě na nárůstu počtu nově hlášených uchazečů se v měsících srpnu a září podíleli nemalou měrou absolventi škol. Okres Plzeň-sever má spíše zemědělský charakter, jednotlivé regiony jsou specifické, velmi důležitá je dopravní dostupnost daných lokalit. Podniky v okrese avizují spíše zeštíhlování. Investoři většinou nemají zájem rozšiřovat svoje aktivity směrem do problémových mikroregionů zejména proto, že by museli řešit problémy s dopravou, s nižší vzdělaností i jiné specifické těžkosti, které s sebou nese právě podnikání ve venkovských lokalitách. Dalším důvodem je blízkost Plzněměsta, kde nové pracovní příležitosti vznikají snáze a s menšími obtížemi. Úřad práce Plzeň-sever se na obsazování takto vzniklých pracovních míst značnou měrou podílí, účastní se výběrových řízení, rekvalifikuje vytypované uchazeče, u nichž rekvalifikace podmiňuje získání pracovního místa. Zaměstnavatelé, od kterých přišlo do evidence úřadu práce Plzeň jih v roce 2004 nejvíce uchazečů, jsou zpravidla firmy s větším počtem pracovníků a nejedná se o snižování stavu zaměstnanců, ale spíše o přirozenou fluktuaci (např. Lear Corporation Czech s.r.o., MD Elmont spol. s r.o., KS Katalog Servis s.r.o., PRESSOL Tschechien s.r.o.). V prvním Zpracoval: ÚP v Plzni 16

17 poletí 2004 skončili pracovní poměr uplynutím sjednané doby uchazeči ze společností Lesní společnost Přeštice a.s. a Silnice Nepomuk a.s. Vzhledem k tomu, že část obyvatel z okresu Plzeň - jih dojíždí za prací do Plzně, někteří uchazeči přicházejí i z plzeňských podniků a organizací (např. ŠKODA Holding, Panasonic AVC Networks Czech, s.r.o., Plzeň). Noví uchazeči přišli do evidence i z podniků s celorepublikovou působností (např. České dráhy a.s., Český Telekom a.s.). V roce 2004 se na úřadě práce Klatovy zaevidovalo osob, což značí, že průměrně se zaevidovalo 526 lidí měsíčně. Oproti tomu vyřazených bylo 6 083, tedy o 975 více než v roce Měsíční průměr vyřazených uchazečů tak činil 507 osob. Z vyřazených bylo celkem osob umístěno úřadem práce, z toho na APZ 197, bylo umístěno jinak, dále bylo 192 lidí vyřazeno pro maření spolupráce s úřadem práce a 959 uchazečů bylo vyřazeno jako tzv. ostatní. Při podrobnějším zkoumání můžeme vysledovat, že k určitému nárůstu nově evidovaných přispěla kromě situace na trhu práce také skutečnost, že na konci roku přicházeli do evidence uchazeči, kterým v důsledku zavedení profesionální armády, skončila vojenská nebo civilní služba. Dále byla zrušena vojenská kasárna v Janovicích nad Úhlavou, kde byla řada uchazečů zaměstnána. A v neposlední řadě, v souvislosti se vstupem do EU, došlo ke zrušení celních referátů. Zpracoval: ÚP v Plzni 17

18 III.3 Struktura uchazečů o zaměstnání (vzdělání, věk, délka evidence, KZAM) Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání (ISCED 97) stav k celkem ženy abs. v % abs. v % abs. v % abs. v % bez vzdělání a neúplné základní 112 0, ,6 54 0,5 60 0,5 základní vzdělání , , , ,1 nižší střední vzdělání 15 0,1 15 0,1 12 0,1 12 0,1 nižší střední odborné 353 1, , , ,5 střední odborné s výuč.listem , , , ,1 stř. nebo stř.odb. bez mat.i výuč. listu 250 1, , , ,9 ÚSV 586 2, , , ,7 ÚSO s vyučením i maturitou 688 3, , , ,9 ÚSO s maturitou (bez vyuč.) , , , ,4 vyšší odborné vzdělání 91 0, ,6 65 0,6 84 0,7 bakalářské vzdělání 94 0, ,5 52 0,5 64 0,6 vysokoškolské 650 3, , , ,4 doktorské 23 0,1 19 0,1 10 0,1 7 0,1 celkem Struktura uchazečů o zaměstnáni v Plzeňském kraji v roce % 1% 1% 3% 0% 1% 31% 3% 3% 1% 37% 0% 2% bez vzdělání a neúplné základní nižší střední vzdělání střední odborné s výuč.listem ÚSV ÚSO s maturitou (bez vyuč.) bakalářské vzdělání doktorské základní vzd ě lání nižší střední odborné stř. nebo stř.odb. bez mat.i výuč. listu ÚSO s vyučením i maturitou vyšší odborné vzdělání vysokoškolské Zpracoval: ÚP v Plzni 18

19 Struktura uchazečů o zaměstnání v Plzeňském kraji v roce ŽENY 2% 1% 0% 1% 1% 20% 31% 3% 4% 2% 33% 0% 2% bez vzdělání a neúplné základní nižší střední vzdělání střední odborné s výuč.listem ÚSV ÚSO s maturitou (bez vyuč.) bakalářské vzdělání doktorské základní vzdělání nižší střední odborné stř. nebo stř.odb. bez mat.i výuč. listu ÚSO s vyučením i maturitou vyšší odborné vzdělání vysokoškolské Největší podíl na vzdělanostní struktuře v roce 2004 tvořili uchazeči se středním odborným vzděláním (38,3%), základním vzděláním (31%) a úplným středním odborným vzděláním s maturitou (16,8%). Obdobná situace panuje také mezi ženami. Zpracoval: ÚP v Plzni 19

20 Věková struktura uchazečů o zaměstnání stav k celkem ženy abs. v % abs. v % abs. v % abs. v % do 19 let , , , , let , , , , let , , , , let , , , , let , , , , let , , , , let , , , , let , , , , let , , , ,9 nad 60 let 225 1, ,2 25 0,2 22 0,2 celkem Věková struktura uchazečů v Plzeňském kraji v roce % 9% 1% 6% 14% 11% 13% 10% 10% 12% do 19 let let let let let let let let let nad 60 let Ve věkové struktuře tvořili, stejně jako v minulém roce největší skupinu uchazeči z věkové kategorie let (14,5%). Druhou největší skupinu tvořili uchazeči ve věku let (13,7%). Zpracoval: ÚP v Plzni 20

21 Věková struktura uchazečů v Plzeňském kraji v roce ŽENY 15% 6% 0% 5% 12% 13% 12% 11% 12% 14% do 19 let let let let let let let let let nad 60 let Mezi ženami tvořili největší podíl na celkovém počtu uchazečů dvě věkové skupiny a to let (14,7%) a let (14,7%). Další výraznou skupinou jsou ženy ve věku let (13,3%). Délka evidence stav k celkem ženy abs. v % abs. v % abs. v % abs. v % do 3 měsíců , , , ,1 3 6 měsíců , , , ,7 6 9 měsíců , , , , měsíců , , , , měsíců , , , ,7 nad 24 měsíců , , , ,4 Celkem Zpracoval: ÚP v Plzni 21

22 Struktura uchazečů podle délky evidence 20% 29% 14% 7% 11% 19% do 3 měsíc ů 3 6 m ěsíc ů 6 9 měsíců 9 12 m ěsíc ů měsíc ů nad 24 měsíc ů Struktura uchazečů podle délky evidence - ŽENY 21% 23% 16% 8% 12% 20% do 3 měsíc ů 3 6 m ěsíc ů 6 9 měsíců 9 12 m ěsíc ů měsíc ů nad 24 měsíc ů Podle délky evidence tvořili největší skupinu uchazeči, kteří byli v evidenci dobu kratší než 3 měsíce (28,9%), což je velmi kladné zjištění. Méně příjemné je potom, že druhou největší skupinu tvořili uchazeči pobývající v evidenci déle než 24 měsíců (20,2%). Stejná je situace také mezi ženami. Zpracoval: ÚP v Plzni 22

23 Průměrná délka evidence (ve dnech) stav k celkem ženy průměrná délka evidence evidovaných uchazečů průměrná délka evidence vyřazených uchazečů Oproti roku 2003 se mírně prodloužila průměrná délka evidence a to jak u evidovaných, tak i u vyřazených uchazečů. Struktura uchazečů o zaměstnání podle Klasifikace zaměstnání (KZAM) stav k abs. v % abs. v % tř. 1 Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 182 0, ,96 tř. 2 Vědečtí a odborní duševní pracovníci 944 4, ,89 tř. 3 Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných , ,86 oborech tř. 4 Nižší administrativní pracovníci (úředníci) , ,00 tř. 5 Provozní pracovníci ve službách a obchodě , ,80 tř. 6 Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech 426 1, ,15 tř. 7 Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři , ,71 tř. 8 Obsluha strojů a zařízení , ,90 tř. 9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci , ,38 tř. 0 Příslušníci armády 7 0, ,07 nezadáno , ,28 celkem Zpracoval: ÚP v Plzni 23

24 Struktura uchazečů podle Klasifikace zaměstnání (KZAM) 0% 12% 1% 5% 10% 9% 27% 14% 7% 13% 2% tř. 1 tř. 2 tř. 3 tř. 4 tř. 5 tř. 6 tř. 7 tř. 8 tř. 9 tř. 0 nezadáno Největší podíl na celkovém počtu uchazečů tvořili i v roce 2004 pomocní a nekvalifikovaní pracovníci (27,38%). Druhou největší skupinu tvořili provozní pracovníci ve službách a obchodě (13,8%). Zpracoval: ÚP v Plzni 24

25 Struktura uchazečů o zaměstnání podle Klasifikace zaměstnání (KZAM) - ŽENY stav k abs. v % abs. v % tř. 1 Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 53 0, ,55 tř. 2 Vědečtí a odborní duševní pracovníci 569 5, ,82 tř. 3 Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných , ,33 oborech tř. 4 Nižší administrativní pracovníci (úředníci) , ,63 tř. 5 Provozní pracovníci ve službách a obchodě , ,00 tř. 6 Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech 238 2, ,11 tř. 7 Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři 563 5, ,85 tř. 8 Obsluha strojů a zařízení 290 2, ,39 tř. 9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci , ,59 tř. 0 Příslušníci armády 2 0,02 2 0,02 nezadáno , ,71 celkem Struktura uchazečů podle Klasifikace zaměstnání (KZAM) - ŽENY 0% 12% 1% 6% 10% 14% 27% 3% 5% 2% 20% tř. 1 tř. 2 tř. 3 tř. 4 tř. 5 tř. 6 tř. 7 tř. 8 tř. 9 tř. 0 nezadáno Mezi ženami je situace obdobná jako v celkovém počtu uchazečů. Největší skupinu tvoří pomocní a nekvalifikovaní pracovníci (27,95%). Druhou skupinu tvoří opět provozní pracovníci ve službách a obchodě (20%). Zpracoval: ÚP v Plzni 25

26 V okrese Plzeň město tvořili po celé sledované období nejpočetnější skupinu uchazeči z řad pomocných a nekvalifikovaných pracovníků, velkou měrou se na celkovém počtu uchazečů podílela skupina techničtí, pedagogičtí a zdravotničtí pracovníci. Poměrně úspěšní jsou při hledání pracovních příležitostí uchazeči ze skupiny obsluha strojů a zařízení a hlavně uchazeči z řad kvalifikovaných dělnických profesí (obzvláště ve strojírenství). V roce 2004 evidoval úřad práce v Plzni nejvíce uchazečů vyučených, velkou skupinu tvoří rovněž uchazeči se základním vzděláním. Nemalou měrou se na celkovém počtu uchazečů podílela skupina ÚSO s maturitou (bez vyučení). V okrese Tachov tvoří cca 40% všech uchazečů nezaměstnaní bez kvalifikace. Před vstupem do evidence pracovali většinou v lesnictví, zemědělství a jako montážní dělníci ve směnných provozech. V okrese Rokycany je nejvíce uchazečů evidováno v profesích manipulační dělník, prodavač a administrativní pracovník. Poměrně značné množství je i číšníků, servírek či kuchařů. Většinu evidovaných se úřadu práce nedaří umístit ani přes velkou poptávku zaměstnavatelů po některých z těchto profesí. O přijetí do zaměstnání rozhodují konkrétní pracovní podmínky (směnnost, příp. pracovní doba a dojíždění, různá zdravotní omezení, u žen péče o děti do 15 let). Úřad práce Domažlice evidoval největší počet uchazečů v profesích ostatní pomocní a nekvalifikovaní dělníci, pomocní dělníci v průmyslu, administrativní pracovníci a prodavači. V evidenci úřadu práce Plzeň sever bylo nejvíce uchazečů se středním odborným vzděláním vyučených a to z těchto oborů: zámečník, prodavač, zedník, kuchař, automechanik, opravář zemědělských strojů, číšník/servírka. Dále je v evidenci značné množství Zpracoval: ÚP v Plzni 26

27 středoškoláků s administrativním vzděláním, popř. s ekonomickým. Vysoký počet uchazečů však má pouze základní vzdělání. V okrese Plzeň jih evidovali nejvíce uchazečů v profesích prodavač, administrativní pracovník, uklízeč, řidič, kuchař, zedník, skladník, číšník a servírka. V okrese Klatovy tvořili největší skupinu pomocní a nekvalifikovaní dělníci. Mezi další výrazné skupiny patří zejména uchazeči z profesí prodavači, provozní pracovníci stravování, pomocníci, uklízeči, pomocní a nekvalifikovaní pracovníci a administrativní pracovníci. III.4 Vybrané skupiny uchazečů o zaměstnání III.4.1 Absolventi škol a mladiství Vývoj počtu evidovaných absolventů škol a mladistvých podle stupně vzdělání stav k ISCED97 celkem ženy bez vzdělání a neúplné základní základní vzdělání nižší střední vzdělání nižší střední odborné střední odborné s výuč.listem stř. nebo stř.odb. bez mat.i výuč. listu ÚSV ÚSO s vyučením i maturitou ÚSO s maturitou (bez vyučení) vyšší odborné vzdělání bakalářské vzdělání vysokoškolské doktorské celkem Zpracoval: ÚP v Plzni 27

28 Absolventi škol Tuto skupinu charakterizují tři základní problémy na trhu práce: věk chybějící praxe minimální uplatnitelnost v oboru Absolventi škol bez praxe nebo se vzděláním, po kterém není na trhu práce poptávka se umisťují problematicky. Špatnou situaci těchto uchazečů prohlubuje nedostatek volných pracovních míst v určitých evidenčních skupinách. U mužů navíc bývá problémem budoucí nástup na ZVS. Počet evidovaných absolventů škol každoročně stoupá v letních měsících a v září, kdy se na zvýšení jejich počtu projevuje příliv čerstvých absolventů škol. Někteří zaměstnavatelé naopak projevují zájem o absolventy, protože ti podle nich nejsou zatížení špatnými návyky z předchozích zaměstnání. Přesto absolventům chybí kromě zkušeností praktické dovednosti a u vyučených znalost nových technologických metod a znalost obsluhy moderních strojů a zařízení. Mladiství Tuto skupinu charakterizují tři základní problémy na trhu práce: věk nekvalifikovanost chybějící pracovní zkušenosti, motivace k práci, zodpovědnost Jedná se o ohroženou skupinu uchazečů, kteří jsou buď zcela bez kvalifikace a po ukončení povinné školní docházky na základní či speciální základní škole nepokračují v dalším vzdělávání či jej nedokončí. Nebo mají jen nízkou kvalifikaci, kterou získali na dvouletých učebních oborech před dovršením plnoletosti. Někdy tyto problémy prohlubuje i nevhodné sociální zázemí. Možnost jejich uplatnění na trhu práce komplikuje kromě chybějící kvalifikace a praxe řada omezení, která musí zaměstnavatelé Zpracoval: ÚP v Plzni 28

29 dodržovat při jejich zaměstnávání (ohledně přesčasové práce, směnného provozu, hmotné zodpovědnosti, ŘP apod.). Proto se také pro tuto skupinu volná místa téměř neobjevují. Úřady práce v kraji se proto snaží poskytovat všem těmto uchazečům vhodné poradenské aktivity, které by zvýšily šanci na jejich uplatnění (pohovory o kvalifikaci s cílem získat uchazeče pro další vzdělávání, Job kluby kluby mladých s cílem získat základní praktické sociální a komunikační dovednosti, besedy s odborníky v oblasti pracovně právních předpisů, motivační kurzy s následnou rekvalifikací apod.). Jednotlivé ÚP v kraji vyvíjejí řadu aktivit a uskutečnily různé prezentační akce se sociálními partnery, zástupci školství a zaměstnavatelů a s dalšími organizacemi za účelem zlepšení vzájemné spolupráce a zvýšení šancí těchto uchazečů v uplatnění na trhu práce. V rámci IPS probíhají besedy se školami o zaměstnanosti a o možnostech uplatnění, využívají se nástroje APZ, Krajský úřad je pravidelně informován o nezaměstnaných absolventech v kraji. III.4.2 Osoby se ZP, resp. se ZPS Vývoj počtu uchazečů osob se zdravotním postižením, resp. se ZPS stav k celkem ženy osoby se ZP, resp. se ZPS podíl na celkovém počtu uchazečů 13,64 14,36 13,81 14,11 z toho: plně invalidní částečně invalidní os. zdravotně znevýhodněné Počet uchazečů se zdravotním postižením, resp. se ZPS se oproti roku 2003 nijak výrazně nezměnil. Při zaměstnávání osob se zdravotním Zpracoval: ÚP v Plzni 29

30 postižením se tedy zatím nikterak neprojevilo zpřísnění podmínek plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (ZPS). Jak vyplývá ze statistických údajů, zájem o zaměstnávání zdravotně postižených občanů je stále malý. Problémem uchazečů se zdravotním postižením je většinou zhoršený zdravotní stav, který jim neumožňuje zcela vykonávat pracovní činnost požadovanou zaměstnavatelem. Zaměstnavatelé pro ně nemají pracovní program, nejsou pro ně ekonomicky výhodní, považují je za problémové. Počet volných míst pro tuto skupinu je jen velmi malý. Většina těchto uchazečů není schopna vykonávat práci na plný pracovní úvazek, zkrácené pracovní úvazky se vyskytují jen zřídka, poměrně velká část zaměstnavatelů často pracuje ve 2 3 směnném provozu. V okrese Plzeň město byla od agenda občanů se zdravotním postižením převedena z odboru poradenství na odbor zprostředkování. Hlavním cílem odboru bylo zastavit každoroční nárůst občanů se zdravotním postižením. V roce 1999 činil počet těchto uchazečů 725 a k již 898 osob. K zajištění tohoto úkolu byly použity veškeré nástroje zajišťované odbory úřadu práce (odbor trhu práce, využití všech dostupných prostředků APZ a preference občanů se ZP; informovanost firem nejen neplnících povinný podíl těchto občanů o výhodnosti zaměstnávání občanů se ZP) a dále zapojení občanů do aktivit pořádaných odborem poradenství zejména rekvalifikace, motivační kurzy, job cluby, bilanční diagnostika a IAP. Zejména velmi dobrá spolupráce s odborem trhu práce, ale i rozšiřováním aktivit s odborem poradenství přineslo snížení počtu uchazečů z 898 v r na 797 v roce 2004, tj. snížení o 101, tj. o 12 %. Okres Tachov registroval v roce 2004, z důvodů zdravotního omezení, nedostatek vhodných pracovních míst. Zvyšuje se podíl Zpracoval: ÚP v Plzni 30

31 uchazečů se zdravotním postižením, kteří jsou v evidenci déle než 12 měsíců. V okrese Rokycany nadále přetrvávají obtíže v pracovním umístění občanů se zdravotním postižením, zejména v případech, kdy zdravotní stav je kontraindikací k původní profesi a možnost opětovného nástupu do zaměstnání je ohrožena. Počet i procentní podíl těchto uchazečů na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání neustále roste. Statistické údaje navíc nezahrnují osoby, které mají lékařsky doloženo zdravotní omezení v souvislosti s pracovní činností. Celkově lze říci, že uchazeči bez zdravotního omezení tvoří pouze cca 60 % ze všech celkově evidovaných uchazečů o zaměstnání. Zbývajících cca 40 % jsou tedy osoby se zdravotním postižením nebo osoby s jiným zdravotním omezením, tzn. uchazeči, kteří se na trhu práce celkově hůře uplatňují. Řada uchazečů, kteří se na úřad práce hlásí jako uchazeči bez zdravotního omezení, dokládá své zdravotní omezení v průběhu evidence, teprve v souvislosti s nabídkou konkrétního zaměstnání ze strany úřadu práce. Trvale je k dispozici nízký počet vhodných pracovních míst pro uplatnění těchto osob. Hlavní problémy uchazečů se zdravotním postižením na trhu práce spatřuje úřad práce Domažlice hlavně v tom, že zaměstnavatele nemají zájem o zkrácené úvazky (většina firem trvá na 2-3 směnném provozu). Většina těchto uchazečů vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemůže vykonávat práci na plný pracovní úvazek a ze stejného důvodu nemůže vykonávat ani svojí profesi a stávají se tak pracovní silou nekvalifikovanou. Zpracoval: ÚP v Plzni 31

32 Úřad práce Plzeň sever registroval v roce 2004 v evidenci průměrně 229 uchazečů se zdravotním postižením. Úřad práce se snaží vytvářet pro osoby se zdravotním postižením nová pracovní místa formou společensky účelných pracovních míst s dotací, případně míst pro veřejně prospěšnou práci. Na takováto místa bylo v roce 2004 umístěno 11,9 % všech uchazečů, pro která byla tato místa vytvořena. Problémy s umisťováním osob se zdravotním postižením dlouhodobě přetrvávají. Možnosti nalézt vhodné zaměstnání pro tyto osoby zůstávají omezené. Úřad práce Plzeň jih se aktivně podílí na řešení problematiky pracovního uplatnění a seberealizace postižených. Každý podnět o vytvoření nového pracovního místa je pomocným krokem. Zaměstnávání osob ZP je obtížné jak z důvodu malého počtu vhodných pracovních míst, tak především z důvodu složité poradenské a zprostředkovatelské práce s lidmi, neboť zdravotní problémy jsou překážkou pro umístění na běžné pracovní místo. Rostoucí tlak na trhu práce vytěsňuje ze zaměstnanosti především skupiny s nejrůznějšími handicapy, kteří mají v průměru nižší produktivitu práce, nízkou nebo nevhodnou kvalifikaci. Také v okrese Klatovy je situace shodná s ostatními okresy Plzeňského kraje. Zpracoval: ÚP v Plzni 32

33 III.5 Ohrožené mikroregiony v jednotlivých okresech Charakteristika mikroregionů k Název mikroregionu počet počet uchazečů MN v % EAO z celk. z dosaž. obyvatel celkem dosažitelní počtu uch. uchazečů Borsko (TC) ,4 11,2 Bezdružicko (TC) ,8 10,3 Radnicko (RO) ,1 - Zbirožsko (RO) ,3 - Poběžovicko (DO) ,2 7,6 Horšovskotýnsko ,1 8,0 Všerubsko (PS) ,5 9,1 Manětínsko (PS) ,1 9,4 Kralovicko (PS) ,5 8,9 Nepomucko (PJ) ,0 5,5 Dobřansko (PJ) ,0 5,5 Horažďovice (KT) ,1 - Sušice (KT) ,7 - Kašperské Hory (KT) ,4 - Plzeň město Termín mirkoregiony se pro úřad práce v Plzni vztahuje na jednotlivé městské obvody. Tyto obvody se liší velikostí, hustotou a demografickou strukturou obyvatelstva, sítí obchodů a služeb i průmyslovou základnou. Jedná se však o vnitřní město s dostatečnou sítí dopravní obsluhy, takže zde nejsou problémy s přesunem za prací do jiné městské části. Tachov Borsko Střediskem je město Bor. Zemědělsko - průmyslová oblast. K evidoval úřad práce 533 uchazečů o zaměstnání, míra nezaměstnanosti činila 11,4 %, bylo hlášeno 43 volných pracovních míst, na 1 místo připadá 12,5 uchazečů o zaměstnání. Mezi významnější zaměstnavatele patří ALBANI s.r.o. Bor s 190 zaměstnanci ( počítá s náborem cca 40 pracovníků ), EISSMANN spol. s r.o. Bor s 310 Zpracoval: ÚP v Plzni 33

34 zaměstnanci, firma KONFEKTION Staré Sedliště s 220 zaměstnanci a IDEAL Nová Hospoda 530 pracovníků ( předpoklad rozšíření o 30 míst ). Projevuje se nedostatečná dopravní obslužnost. Bezdružicko Střediskem je město Bezdružice. Zemědělská oblast, lázeňství. K evidoval úřad práce 149 uchazečů o zaměstnání, míra nezaměstnanosti činila 10,8 %, byla hlášena pouze 4 volná pracovní místa, na 1 místo připadá více jak 37 uchazečů o zaměstnání. Jediným větším zaměstnavatelem je a.s. Léčebné lázně Konstantinovy Lázně ( stav pracovníků stabilizovaný, vliv sezónnosti, cca 150 zaměstnanců ). Nedostatek pracovních míst, špatná dopravní obslužnost. Rokycany Radnicko Mikroregion se rozkládá na severozápadě okresu. Jedná se o region průmyslově-zemědělský. Mnoho průmyslových závodů však ukončilo svoji činnost (převážně v 90. letech) a výstavba nových se nerozvíjí příliš rychle, i když průmyslová zóna na Radnicku se již začala rozvíjet celkem úspěšně. Na Radnicku byla od počátku sledování nejvyšší míra nezaměstnanosti z celého okresu. Stejné či dokonce vyšší nezaměstnanosti však v poslední době dosáhl mikroregion Zbirožsko. Zbirožsko Mikroregion se rozkládá na severovýchodě okresu, jedná se o oblast převážně zemědělskou. Nevyskytuje se zde žádná průmyslová zóna a její vybudování zřejmě ani není plánováno. Míra nezaměstnanosti na Zbirožsku v roce 2003 v některých měsících dosáhla nejvyšší hodnoty z celého okresu a mikroregion tak předstihl tradičně nejvyšší nezaměstnaností postižené Radnicko. I v roce 2004 tento trend pokračoval. Zpracoval: ÚP v Plzni 34

35 Problémy severu, severovýchodu i severozápadu okresu jsou dány demografickou situací (od roku 1961 dochází k poklesu počtu a stárnutí obyvatel), špatnou infrastrukturou (chybí spojení do okresů Rakovník a Plzeň-sever, ale neodpovídá i frekvence spojů do zbylých částí okresu Rokycany) i relativním nedostatkem pracovních příležitostí přímo v regionu. Současný stav infrastruktury odpovídá venkovskému, až rekreačnímu charakteru obcí. Domažlice Poběžovicko a Horšovskotýnsko Došlo k dalšímu nárůstu nezaměstnanosti a míra nezaměstnanosti je výrazně vyšší než míra okresu. Jde o oblasti tradičně zemědělské s nízkým podílem průmyslu. Z toho plyne i nízká kvalifikace uchazečů. Došlo k likvidaci některých závodů a provozů, což velmi výrazně snížilo počet pracovních příležitostí. Rozvojové tendence nejsou prakticky žádné a proto nevznikají nové pracovní příležitosti ve větším rozsahu. Obě oblasti jsou mimo hlavní dopravní tepny a mobilita pracovní síly je zde velmi omezena nízkou dopravní obslužností. Vážná je situace na Horšovskotýnsku, kde zejména severovýchodní část má málo pracovních příležitostí s velmi slabou dopravní obslužností. V mikroregionu Horšovskotýnském připadá 9,72 uchazečů a na Poběžovicku 19,38 uchazečů na jedno volné pracovní místo. Plzeň sever Všerubsko, Manětínsko a Kralovicko Nadprůměrné míry nezaměstnanosti v měřítku okresu Plzeň-sever dlouhodobě dosahují Manětínsko a Všerubsko, vysoká čísla se objevují také u statistických údajů z Kralovicka. V ostatních regionech je průměrná míra nezaměstnanosti nižší. Zpracoval: ÚP v Plzni 35

36 Problémovými oblastmi jsou řídce osídlené Manětínsko a Kralovicko. Tyto oblasti jsou zemědělsko-průmyslové nebo ještě stále zemědělské, kde se snižováním zemědělské výroby poptávka po pracovní síle neustále klesá. O tyto oblasti noví investoři nemají zájem. Průlom by mohl nastat na Kralovicku po uskutečnění nového podnikatelského záměru firmy Amagasaki Pipe Czech s.r.o. Rozvoj problémových regionů může úřad práce ovlivnit jen z malé části, ale zaměřením aktivní politiky zaměstnanosti na tyto oblasti se snaží nepříznivý vývoj zmírňovat. Proto také lokalita, ze které pochází uchazeč, zařazovaný na SÚPM, je považována za důležité kritérium. Plzeň jih Nepomucko Přestože se počet uchazečů na Nepomucku během roku 2004 snížil z 338 na 329, míra nezaměstnanosti 5,5% je stále nejvyšší v okrese. V mikroregionu roste v zimních měsících míra nezaměstnanosti rychleji než v ostatních částech okresu. Naopak na jaře a v létě se zde situace lepší. Část uchazečů nachází uplatnění pří sezónních pracích. V některých lokalitách mikroregionu omezuje špatná dopravní obslužnost uchazeče při hledání zaměstnání. Větší vzdálenost od Plzně komplikuje nezaměstnaným možnost využít nabídky volných míst v krajské metropoli. Vyšší mírou nezaměstnanosti trpí především obce na jižní periferii mikroregionu u hranic s okresem Klatovy. Nepomucko má převážně zemědělský charakter. Průmysl je soustředěn především v Nepomuku a blízkém okolí (nejvýznamnější zaměstnavatelé Elitex Nepomuk a.s., Jan Pondělík - pekařství a cukrářství Dvorec s.r.o., Prom spol. s r.o.) a Kasejovicích (Agrochov Kasejovice - Smolivec. a.s., KOVO KASEJOVICE MONT s.r.o.). Nejvíce volných míst mají nahlášeny kromě firem v Nepomuku (např. 5 míst Elitex Nepomuk a.s.) a Kasejovicích (např.10 míst v areálu firmy Rabbit Trhový Štěpánov a.s.) i firmy, které sídlí mimo těchto dvou center Zpracoval: ÚP v Plzni 36

37 regionu(průcha METAL, s.r.o v Nekavasovech 5 míst nebo Marcel Klaus v Kladrubcích 6 míst). Příslibem pro mikroregion je nově vznikající průmyslová zóna v Nepomuku. V roce 2004 by zde mělo vzniknou minimálně 150 nových pracovních míst. Dobřansko V mikroregionu Dobřansko se v roce 2004 počet uchazečů o zaměstnání zvýšil z 305 na 310 a míra nezaměstnanosti v prosinci 2004 byla shodná jako na Nepomucku (5,5%). Dobřansko vykazovalo i v předchozích letech vyšší nezaměstnanost než ostatní území okresu. Výhodou mikroregionu je jeho poloha v těsné blízkosti Plzně, existuje zde i slušná dopravní obslužnost. Zaměstnavatelé Psychiatrická léčebna Dobřany a LASSELSBERGER, a.s. patří mezi největší zaměstnavatele v okrese. Chybí zde však větší počet středních zaměstnavatelů. Region má zemědělsko-průmyslový charakter. Jedinou firmou která nabízí větší počet volných míst je Psychiatrická léčebna Dobřany (8 míst pro lékaře, 2 pro farmaceuty). Klatovy Pořadí jednotlivých mikroregionů se oproti minulému roku změnilo jen nepatrně. Zejména na prvních dvou místech zůstávají tradiční oblasti a míra nezaměstnanosti v mikroregionech Sušice (10,7%) a Kašperské Hory (13,4%), přestože došlo k mírnému poklesu v roce 2004, je varující. Na třetím místě je Horažďovicko, kde došlo ke zvýšení míry nezaměstnanosti o 2,44%. Na této skutečnosti má největší podíl ukončení činnosti provozovny oděvního podniku JITEX Písek, kde došlo k propuštění všech zaměstnanců. Tito lidé jsou jednostranně zaměření na práce v oděvním průmyslu a velice těžko hledají vhodné zaměstnání. Bez strukturálních změn podnikatelské sféry se situace k lepšímu bude měnit jen velice ztěžka. Zpracoval: ÚP v Plzni 37

38 Některé mikroregiony jsou sice uváděny jako ohrožené, protože jejich míra nezaměstnanosti přesahuje okresní průměr ale vzhledem k celorepublikovému průměru nepředstavují vážnější ohrožení trhu práce v Plzeňském kraji. IV. CIZINCI NA TRHU PRÁCE Zaměstnávání cizinců, občanů EU, EHP a Švýcarska Zaměstnanost stav k registrace občanů SR cizinci - pracovní povolení informace 98 písm. a) až e), j), k) občané EU občané EHP (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) - 0 občané Švýcarska - 0 V plzeňském kraji bylo k uděleno pracovních povolení pro cizince, což je o 89 povolení méně než v roce Z toho vyplývá, že se na celkovém počtu pracovních povolení zatím neprojevily důsledky nového zákona o zaměstnanosti, který ukládá nutnost pracovního povolení také pro členy družstev, společníky a jednatele, kteří vykonávají běžné úkoly vyplývající z předmětu podnikání. Na základě této zákonné povinnosti a na základě rapidního vzrůstu podaných žádostí lze usuzovat, že v roce 2005 počet pracovních povolení vzroste. V roce 2004 se v okrese Plzeň město zvýšil zejména počet zahraničních pracovníků v dělnických profesích. Mezi nejčastěji obsazované profese patří kovodělník, pekař, vedoucí pracovník a učitel jazyků. V okrese Tachov patří mezi nejčastěji obsazované profese především montážní a výrobní dělník a dělník v elektrotechnice. Zpracoval: ÚP v Plzni 38

39 V okrese Rokycany je nejvíce zahraničních pracovníků zaměstnáno v zemědělství. Mezi další profese pak patří lakýrník kovů a zámečník. Úřad práce Domažlice registroval nejčastěji profese pomocný dělník živočišné výroby, svářeč, šička a slévárenský dělník. V okrese Plzeň sever bylo nejvíce vydaných povolení na pozice svářeč a soustružník. Obecně lze konstatovat, že převážná část cizinců pracuje v dělnických profesích (slévač, zedník, pomocný dělník v zemědělství a zahradnictví). Okres Plzeň jih udává, že nejvíce cizinců pracovalo jako ošetřovatelé hospodářských zvířat a dělníci v rostlinné výrobě (traktoristé). Mezi další četněji zastoupené profese patří manipulační dělník v průmyslu, kovodělník, dělník potravinářské výroby a dělník v dřevovýrobě. V okrese Klatovy zájem cizinců o zaměstnání přetrvával i v roce Převážně se jednalo o občany Ukrajiny. Dříve se uplatňovali prakticky jen ve stavebnictví. Nyní je jich zaměstnán největší počet v zemědělství, jako dělník základní dřevovýroby a v dalších odvětvích, kde je trvale neuspokojivá poptávka po pracovní síle (pomocník, uklízeč). Vždy jako levná pracovní síla ochotná pracovat za nižší plat, o sobotách a nedělích nebo přesčas. V Plzeňském kraji jsme v roce 2004 dále evidovali pracovníků ze zemí EU. Tito zaměstnanci nejčastěji pracují jako montážní či manipulační dělníci, popř. jako vedoucí a techničtí pracovníci firem se zahraniční účastí. Ženy často pracují jako zdravotní sestry a pokladní v hypermarketech. Zpracoval: ÚP v Plzni 39

40 V. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI V.1 Vynaložené finanční prostředky na APZ Výdaje na politiku zaměstnanosti (v tis. Kč) rok 2003 rok 2004 výdaje na politiku zaměstnanosti celkem (PZ) 1) z toho na pasivní politiku (PPZ) na aktivní politiku (APZ) podíl APZ na PZ v % 16,8 17,6 1) V celkové částce výdajů na politiku zaměstnanosti je zahrnut příspěvek zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají více než 50% zaměstnanců se zdravotním postižením ( 24a, nyní 78 Zákona o zaměstnanosti). Výdaje APZ dle jednotlivých nástrojů včetně závazků z minulého období (v tis. Kč) nástroj APZ rok 2003 rok 2004 SÚPM zřízená a vyhrazená zaměstnavateli SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání - SVČ SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání SVČ se ZP - 0 zabezpečení odborné praxe absolventů škol, učilišť a získání kvalifikace mladistvých VPP chráněné dílny a pracoviště pro občany se ZP rekvalifikace překlenovací příspěvek - 0 příspěvek na dopravu zaměstnanců - 0 příspěvek na zapracování - 0 příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program - 0 ostatní (semináře, expertízy apod.) celkem Zpracoval: ÚP v Plzni 40