ÚŘAD PRÁCE V PLZNI V PLZEŇSKÉM KRAJI

Transkript

1 ÚŘAD PRÁCE V PLZNI ANALÝZA STAVU A VÝVOJE TRHU PRÁCE V PLZEŇSKÉM KRAJI Rok 2005

2 I. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA KRAJE...3 I.1 ÚVOD SPECIFIKACE KRAJE, ZÁKLADNÍ INFORMACE...3 I.2 EKONOMICKÁ, SOCIÁLNÍ A DEMOGRAFICKÁ SITUACE...4 I.3 SILNÉ STRÁNKY KRAJE...6 I.4 SLABÉ STRÁNKY KRAJE...6 II. ZAMĚSTNANOST...7 II.1 CELKOVÁ ZAMĚSTNANOST...7 II.2 VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA...8 III. NEZAMĚSTNANOST...11 III.1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA VÝVOJE NEZAMĚSTNANOSTI...11 III.2 TOK NEZAMĚSTNANOSTI...14 III.3 STRUKTURA UCHAZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ (VZDĚLÁNÍ, VĚK, DÉLKA EVIDENCE, KZAM)...18 III.4 VYBRANÉ SKUPINY UCHAZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ...28 III.4.1 Absolventi škol a mladiství...28 III.4.2 Osoby se ZP, resp. se ZPS...30 III.5 OHROŽENÉ MIKROREGIONY V JEDNOTLIVÝCH OKRESECH...32 IV. CIZINCI NA TRHU PRÁCE...38 V. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI...40 V.1 VYNALOŽENÉ FINANČNÍ PROSTŘEDKY NA APZ...40 V.2 NOVĚ VYTVOŘENÁ PRACOVNÍ MÍSTA V RÁMCI JEDNOTLIVÝCH NÁSTROJŮ APZ...41 V.3 REKVALIFIKACE...42 VI. PROGNÓZA VÝVOJE TRHU PRÁCE V DALŠÍM OBDOBÍ...43 VI.1 PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ VE VAŠEM KRAJI OČEKÁVANÉ OVLIVŇUJÍCÍ CELOREPUBLIKOVÉ A MÍSTNÍ FAKTORY...43 VI.2 NEJVÍCE OHROŽENÉ SKUPINY UCHAZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ A SITUACE V NEJOHROŽENĚJŠÍCH MIKROREGIONECH...52 VI.3 DVĚ VARIANTY MOŽNÉHO VÝVOJE NEZAMĚSTNANOSTI VII. DOPORUČENÍ...57 Zpracoval: Tomáš Moravec, DiS. na základě podkladů jednotlivých úřadů práce Plzeňského kraje, ČSSZ a ČSÚ. Zpracoval: ÚP v Plzni 2

3 I. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA KRAJE I. 1 Úvod specifikace kraje, základní informace tvoří sedm okresů: Domažlice, Klatovy, Plzeň město, Plzeň jih, Plzeň sever, Rokycany a Tachov. Má 501 obcí, jeho rozloha činí km 2. V roce 2005 žilo v Plzeňském kraji obyvatel, z toho 51 % představovaly ženy. V sídelním městě kraje Plzni žilo ke stejnému období osob, což je zhruba 30 % obyvatel celého kraje. V Plzeňském kraji si udržuje dominantní postavení průmysl. Hlavním průmyslovým centrem je okres Plzeň město, průmyslové podniky jsou však lokalizovány i v sousedních okresech, především v blízkosti větších sídel. V Plzni je jedna z největších průmyslových zón v ČR Městský industriální park Borská pole, která přilákala významné zahraniční investory. V této lokalitě bylo ke konci roku 2005 vytvořeno přibližně pracovních míst. Do konce roku 2006 by zde mohlo být (zejména díky zahájení provozu firem ve fázi přípravy) zaměstnáno odhadem cca osob. V kraji rovněž existuje i řada dalších zón menšího rozsahu - např. Stod, Holýšov, Rokycany, Klatovy, Dobřany. Další rozvojové zóny jsou momentálně ve fázi příprav, popř. záměrů. Zbývající části kraje mimo spádová území okresních měst a větších sídel jsou orientované především zemědělsky, případně rekreačně. Sídelní město Plzeňského kraje je rovněž důležitým střediskem kultury a vzdělávání. V Plzni je soustředěno celkem 43 % vzdělávacích zařízení z celé sítě středních škol v Plzeňském kraji. Vysoké školy se nachází pouze v Plzni. má strategickou polohu na dopravním spojení mezi východní a západní Evropou. Zpracoval: ÚP v Plzni 3

4 Tachov Plzeň-sever Plzeň-město Rokycany Domažlice Plzeň-jih Klatovy I. 2 Ekonomická, sociální a demografická situace Průměrná hrubá měsíční nominální mzda v Plzeňském kraji činila v čtvrtletí roku Kč. V porovnání se stejným obdobím předešlého roku došlo k růstu průměrné měsíční mzdy a to o 846 Kč. Nejvyšší průměrnou měsíční mzdu v kraji vykazoval okres Plzeň město ( Kč), naopak nejnižší okres Klatovy ( Kč). je podle výše této mzdy na pomyslném třetím místě v rámci všech krajů ČR. Údaje za celý rok 2005 za nemáme v současné době k dispozici. Počet osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním dosáhl v Plzeňském kraji ve 3. čtvrtletí roku 2005 celkem osob. V porovnání se stejným obdobím předchozího roku vzrostla celková zaměstnanost v kraji o osob. Zpracoval: ÚP v Plzni 4

5 Nejvyšší úrovně mezd v čtvrtletí roku 2005 dosahují činnosti v oblasti výpočetní techniky ( Kč), nejnižší úrovně pak dosahuje textilní průmysl ( Kč). Počet uchazečů o zaměstnání činil v Plzeňském kraji k celkem osob. Míra nezaměstnanosti dosáhla hodnoty 6,4 %. Vývoj počtu trvale bydlících obyvatel počet obyvatel celkem z toho ženy z toho věková kategorie: 0-14 let let Počet narozených dětí se v Plzeňském kraji oproti loňskému roku zvýšil a to na osob (nárůst o 112), přestože celkový počet zemřelých (5 999) rovněž poklesl (pokles o 209) byl přirozený přírůstek obyvatel záporný a činil 953 osob. Ani vyšší počet přistěhovalých oproti vystěhovalým (kladný rozdíl činil 458 osob) nezajistil, aby celkový populační přírůstek obyvatelstva dosáhl během sledovaného roku kladné hodnoty. Celkový populační přírůstek tedy činil -495 osob. Nejvýraznější úbytek stěhováním zaznamenal okres Plzeň město (-1 246), naopak největší přírůstky vykazují okresy Plzeň sever (565) a Plzeň jih (712). Řada obyvatel s dobrou životní úrovní se stěhuje do sousedních okresů, kde staví rodinné domy. Je to dáno hlavně příznivější dostupností pozemků a jejich nižší cenou a zároveň nízkou intenzitou bytové výstavby Plzně. Za prací pak většinou dojíždí do Plzně. Hustota osídlení Plzeňského kraje je druhá nejnižší v ČR s hodnotou 72,7 osob na 1 km 2. Zpracoval: ÚP v Plzni 5

6 I. 3 Silné stránky kraje Výhodná geografická poloha regionu pro rozvoj hospodářství Kvalifikovaná pracovní síla Tradice průmyslové výroby, oborová různorodost Zkušenosti s lokalizací investic velkých nadnárodních firem Dvě vysoké školy univerzitního typu a jedna neuniverzitního typu. Silné komplexně vybavené a dostupné sídelní město Plzeň Nadprůměrná ekonomická výkonnost sídelního města Celkově dobrá kvalita životního prostředí Nižší míra nezaměstnanosti ve vztahu k ČR a ostatním regionům Relativně hustá dopravní síť s napojením na sousední státy Bohatý přírodní a kulturně historický potenciál I. 4 Slabé stránky kraje Rozdíly v rozložení ekonomických subjektů a výkonnosti ekonomiky Nedostatečná vybavenost rozvojových ploch technickou infrastrukturou Nízká mobilita obyvatel způsobená nedostatečnou nabídkou bydlení a drahou dopravou Nízká hustota obyvatelstva, velké venkovské oblasti Nedostatečné kapitálové zdroje pro rozvoj podnikání Špatná dopravní obslužnost a úroveň služeb na venkově a v příhraničí Nedokončená restrukturalizace některých velkých podniků Nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce Nedostatečná a málo účinná podpora malého a středního podnikání Zpracoval: ÚP v Plzni 6

7 II. ZAMĚSTNANOST II. 1 Celková zaměstnanost Vývoj počtu zaměstnavatelů Zaměstnavatelé stav k zaměstnavatelé se stavem nad 25 zaměstnanců zaměstnavatelé v drobném a středním podnikání (se stavem do 25 zaměstnanců) celkový počet zaměstnavatelů Vývoj počtu zaměstnanců a OSVČ Zaměstnanci a OSVČ stav k zaměstnanci u firem se stavem nad 25 zaměstnanců zaměstnanci u drobných a středních firem (se stavem do 25 zaměstnanců) osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) celková zaměstnanost (zaměstnanost u firem všech velikostních kategorií + OSVČ) Počet velkých organizací oproti roku 2004 mírně poklesl a došlo i k poklesu počtu jejich zaměstnanců. Počet malých organizací se oproti minulému roku mírně zvýšil, zvýšil se také počet osob v nich zaměstnaných. V porovnání s rokem 2004 mírně klesl počet osob samostatně výdělečně činných. Přestože celkový počet zaměstnavatelů nepatrně vzrostl, celková zaměstnanost v Plzeňském kraji se mírně snížila. Zpracoval: ÚP v Plzni 7

8 II. 2 Volná pracovní místa Počet hlášených volných míst podle požadavků na vzdělání ISCED97 uchazeči volná místa uchaz./ 1 místo uchazeči volná místa uchaz./ 1 místo bez vzdělání a neúplné základní , ,2 základní vzdělání , ,3 nižší střední vzdělání , ,8 nižší střední odborné , ,2 střední odborné s výuč.listem , ,8 stř. nebo stř.odb. bez mat. i výuč. listu , ,2 ÚSV , ,6 ÚSO s vyučením i maturitou , ,7 ÚSO s maturitou (bez vyučení) , ,9 vyšší odborné vzdělání , ,7 bakalářské vzdělání , ,6 vysokoškolské , ,2 doktorské , ,5 celkem , ,2 Vývoj počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo v letech počet uchazečů I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. období Zpracoval: ÚP v Plzni 8

9 Z hlediska vzdělání bylo v Plzeňském kraji evidováno nejvíce volných pracovních míst pro uchazeče se středním odborným vzděláním (s výučním listem) a základním vzděláním, naopak nejméně míst měly úřady práce pro uchazeče s doktorským vzděláním, dále pro uchazeče s nižším středním, nižším středním odborným, středním nebo středním odborným (bez maturity i výučního listu) vzděláním, a také pro uchazeče s vyšším odborným a bakalářským vzděláním. Velký zájem ze strany zaměstnavatelů byl během roku 2005 o kvalifikované technické profese, hlavně ve strojírenství svářeč, kovodělník, zámečník. Zájem byl rovněž o řidiče a obslužný nekvalifikovaný personál. V ostatních profesních skupinách se situace liší podle charakteru jednotlivých okresů. Odborné technické profese (svářeči, obráběči, programátoři) jsou žádané většinou v celém PK, především v průmyslové části regionu v Plzni a okolí. V okrese Plzeň město se v současné době špatně obsazují místa obsluhy automatických montážních linek a dlouhodobě také pozice pokladních v hypermarketech. Ze strany uchazečů není dostatečný zájem ani motivace, což zaměstnavatelé řeší zaměstnáváním občanů Slovenské republiky nebo zaměstnáváním cizinců mimo země EU. Dále zde můžeme vysledovat dlouhodobý nedostatek uchazečů na pozice svářečů, obráběčů a v podobných strojírenských profesích. Úřad práce Plzeň jih zaznamenal v roce 2005 největší poptávku ze strany zaměstnavatelů o profese řidič, zámečník, svářeč, zdravotnický personál a chovatel hospodářských zvířat - zemědělský dělník. Oproti tomu malý zájem zaměstnavatelů je po profesích administrativní pracovník, kuchař a prodavač. Zpracoval: ÚP v Plzni 9

10 V roce 2005 byl v okrese Plzeň sever opět největší zájem o dělnické profese (zámečník, svářeč, kovodělník). Stále se zvyšuje poptávka po kvalifikované pracovní síle v oblasti stavebnictví (zedník), dřevozpracující výrobě (truhlář) a dopravě (řidič nákladních automobilů). Nedostatek volných míst je již tradičně v administrativě, chybí i místa pro ekonomy. V okrese Domažlice patří mezi nejčetněji hlášená volná pracovní místa zejména svářeč, prodavač, pomocný dělník v průmyslu, obchodní zástupce, montážní dělník a zámečník. Naopak nejvíce chybí volná místa pro administrativní práce, účetní a uklízečské práce. V okrese Klatovy je v současnosti zájem o řemeslnické profese a to zejména vlivem rozbíhání několika nových výrob. Největší zájem ze strany zaměstnavatelů je však stále o pomocné manuální práce. Více než polovina všech volných míst hlášených Úřadu práce Rokycany je určená vyučeným uchazečům. Jedná se především o zámečníky, soustružníky a obdobné profese, dále jde o číšníky, servírky, kuchaře a prodavače. Ze strany zaměstnavatelů je zájem i o řidiče nákladních automobilů, obsluhu různých průmyslových zařízení (montážních linek či strojů) atd. Minimum volných míst je tradičně pro všechny profese v ekonomických oborech jako jsou administrativa, obchod či management. V okrese Tachov zaznamenáváme opět vysokou poptávku po profesích ve strojírenství (kovodělník, zámečník, svářeč). Naopak nedostatek míst byl zejména pro středoškoláky ekonomických oborů. Zpracoval: ÚP v Plzni 10

11 III. NEZAMĚSTNANOST III. 1 Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti Počet uchazečů o zaměstnání činil v Plzeňském kraji k celkem osob. Míra nezaměstnanosti dosáhla hodnoty 6,4 %. Vývoj nezaměstnanosti Nezaměstnaní, VPM a MN celkem stav k ženy evidovaní uchazeči o zaměstnání celkem z toho dosažitelní volná pracovní místa ) - 1) uchazeči připadající na 1 VPM 4,6 5,2-1) - 1) uchazeči pobírající podporu v nezaměstnanosti míra nezaměstnanosti (v %) 6,7 6,4 8,0 7,9 1) volná pracovní místa vhodná pouze pro ženy se z diskriminačních důvodů nesledují Vývoj počtu uchazečů a volných pracovních míst v letech počet I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII IX. X. XI. XII. uchazeči volná místa Zpracoval: ÚP v Plzni 11

12 Počty uchazečů a míry nezaměstnanosti v Plzeňském kraji a v ČR Region Prosinec 2005 Počet uchazečů celkem z toho dosažitelných MN v % ,4 ČR ,9 Plzeň město ,5 Plzeň jih ,7 Plzeň sever ,8 Domažlice ,5 Klatovy ,6 Rokycany ,8 Tachov ,6 Míra nezam ěstnanosti v Plzeňském kraji a v ČR Tachov Rokycany Klatovy Domažlice Plzeň sever Plzeň jih Plzeň město ČR Zpracoval: ÚP v Plzni 12

13 Vývoj míry nezam ěstnanosti v Plzeňském kraji v letech MN v % I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. rok 2002 rok 2003 rok 2004 rok 2005 Míra nezaměstnanosti v Plzni - městě, Plzeňském kraji a v ČR v letech , ,5 10 9,5 8,5 9 7,5 8 6, ,5 5 I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII ČR Plzeň-m ěsto K se s hodnotou míry nezaměstnanosti 6,4% dostal na třetí místo pomyslného celorepublikového žebříčku, přičemž v průběhu téměř celého roku udržoval míru nezaměstnanosti v rozmezí 0,5 procentního bodu (výjimkou jsou leden a únor, což je ovšem naprosto přirozený jev). Jak nám naznačuje vývoj v počátcích roku 2006 se nejedná o náhodu, nýbrž o dlouhodoběji trvající trend. Zpracoval: ÚP v Plzni 13

14 III.2 Tok nezaměstnanosti Tok nezaměstnanosti celkem ženy nově nově vyřazení umístění evidovaní evidované vyřazené umístěné za rok za rok Tok uchazečů během roku I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. nově hlášení vyřazení umístění Během celého roku 2005 bylo nově hlášeno o uchazečů méně než v roce Vyřazených uchazečů bylo v uplynulém roce o méně než v roce Umístěných uchazečů bylo v roce 2004 o méně něž v roce předešlém. Zpracoval: ÚP v Plzni 14

15 Tok uchazečů během roku ŽENY I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. nově hlášení vy řazení umístění Mezi ženami je situace obdobná jako v celkovém počtu. Nově hlášených žen bylo o 709 méně než předešlý rok. Vyřazených uchazeček o zaměstnání bylo v roce 2005 o 671 méně než v roce 2004 a umístěných žen bylo o méně než v roce Na toku uchazečů v Plzeňském kraji se během roku 2005 projevovaly jednak obvyklé sezónní výkyvy, jednak situace významnějších zaměstnavatelů v jednotlivých okresech. Na lednovém nárůstu nově hlášených uchazečů se projevily m. j. pracovní poměry ukončené k předchozího roku. K dalšímu výraznějšímu nárůstu došlo v letních měsících a v září, kdy se již projevil příliv čerstvých absolventů škol. Ke konci roku pak přicházelo do evidencí úřadů práce více uchazečů díky ukončení sezónních prací. Zpracoval: ÚP v Plzni 15

16 V okrese Plzeň město přicházeli do evidence hlavně pracovníci nekvalifikovaní a pracující ve službách a to zejména od zaměstnavatelů YAZAKI Wiring Technologies Czech s. r. o., Panasonic AVC, Reus, Tesco, Kaufland, Delvita, Fakultní nemocnice, Česká pošta, GHP Direct Mail, Schneider, Carrefour Česká republika, aj. Zde je však obvyklým důvodem odchodů zaměstnanců přirozená fluktuace. U řady z těchto firem se jedná o práci na linkách, kde se hlavně nekvalifikovaní zaměstnanci často střídají či se jedná o práci s častými nočními směnami, popř. dochází k uvolnění zaměstnanců, kteří byli nabráni na dobu určitou v průběhu špiček a zvýšeného počtu zakázek.v roce 2005 byla Úřadu práce v Plzni nahlášena informace o záměru hromadného propouštění zaměstnanců společnosti KRPA. Snížení stavu zaměstnanců má za cíl zvýšit efektivnost a výkonnost ekonomiky společnosti a její finanční stability. Během sledovaného roku přišlo do evidence 22 takto uvolněných zaměstnanců. Zaměstnavatelé, od kterých přišlo do evidence úřadu práce Plzeň jih v roce 2005 nejvíce uchazečů, jsou zpravidla firmy s větším počtem pracovníků a nejedná se o snižování stavu zaměstnanců, ale spíše o přirozenou fluktuaci (např. KS Katalog Servis s.r.o., Lear Corporation Czech s.r.o., Interiér Říčany a.s., MD Elmont spol. s r.o., PRESSOL Tschechien s.r.o.). Vzhledem k tomu, že část obyvatel z okresu Plzeň - jih dojíždí za prací do Plzně, někteří uchazeči přicházejí i z plzeňských podniků a organizací (např. AHOLD Czech Republic, Panasonic AVC Networks Czech, s.r.o., Plzeň). Noví uchazeči přišli do evidence i z podniků s celorepublikovou působností (např. České dráhy a.s.). Přibližně 50% nezaměstnaných v okrese Plzeň-sever tvoří dlouhodobě evidovaní uchazeči. Mezi hlavní příčiny dlouhodobé nezaměstnanosti můžeme zařadit zejména nevhodnou popř. nedostatečnou kvalifikaci uchazečů, nižší dopravní obslužnost některých lokalit okresu, zdravotní problémy uchazečů a také dlouhodobé návyky, Zpracoval: ÚP v Plzni 16

17 neboť řada uchazečů dlouhá léta pracovala stále v jednom podniku a o práci přišli v důsledku organizačních změn. Tito uchazeči jednak patří do vyšších věkových kategorií a jednak mají velké problémy adaptovat se na nové pracovní prostředí. V okrese Domažlice docházelo k uvolňování z organizačních důvodů zejména v podnicích Česká pošta, Lasselsberger Staňkov, ČSOB, Doagra a.s., Domažlice. Mezi další uvolňované patří stejně jako v ostatních okresech sezónní pracovníci. A samozřejmě na nárůstu počtu nově hlášených uchazečů se v měsících srpnu a září podíleli nemalou měrou absolventi škol. V roce 2005 se na úřadě práce Klatovy zaevidovalo osob, což značí, že průměrně se zaevidovalo 481 lidí měsíčně. Oproti tomu vyřazených bylo 5 692, tedy o 391 méně než v roce Měsíční průměr vyřazených uchazečů tak činil 474 osob. Ve sledovaném období se v okrese Rokycany projevoval pouze tradiční sezónní cyklus vývoje nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti nebyla ovlivněna žádným větším propouštěním či jinými vlivy, které by vedli k jejímu růstu. Nejvíce uchazečů je umísťováno do a zároveň přichází z odvětví automobilového a strojírenského průmyslu, čímž se potvrzuje vysoký stupeň fluktuace v tomto oboru. V okrese Tachov bylo v roce 2005 nově evidováno uchazečů, vyřazeno uchazečů, do zaměstnání nastoupilo uchazečů, z toho 466 prostřednictvím úřadu práce. Žádná firma v okrese výrazněji nepropouštěla. Zpracoval: ÚP v Plzni 17

18 III.3 Struktura uchazečů o zaměstnání (vzdělání, věk, délka evidence, KZAM) Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání (ISCED 97) stav k stupeň vzdělání celkem ženy abs. v % abs. v % abs. v % abs. v % bez vzdělání a neúplné základní 126 0, ,6 60 0,5 66 0,6 základní vzdělání , , , ,6 nižší střední vzdělání 15 0,1 23 0,1 12 0,1 18 0,2 nižší střední odborné 370 1, , , ,5 střední odborné s výuč.listem , , , ,7 stř. nebo stř.odb. bez mat. i výuč. listu 242 1, , , ,8 ÚSV 615 2, , , ,4 ÚSO s vyučením i maturitou 662 3, , , ,1 ÚSO s maturitou (bez vyuč.) , , , ,9 vyšší odborné vzdělání 119 0, ,5 84 0,7 75 0,7 bakalářské vzdělání 112 0, ,6 64 0,6 78 0,7 vysokoškolské 659 3, , , ,8 doktorské 19 0,1 17 0,1 7 0,1 5 0 celkem Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání v Plzeňském kraji v roce % 1% 1% 3% 0% 1% 30% 3% 3% 1% 38% 0% 2% bez vzdělání a neúplné základní nižší střední vzdělání střední odborné s výuč.listem ÚSV ÚSO s maturitou (bez vyuč.) bakalářské vzdělání doktorské základní vzdělání nižší střední odborné stř. nebo stř.odb. bez mat.i výuč. listu ÚSO s vyučením i maturitou vyšší odborné vzdělání vysokoškolské Zpracoval: ÚP v Plzni 18

19 Největší podíl na vzdělanostní struktuře v roce 2005 tvořili uchazeči se středním odborným vzděláním (39,3%), základním vzděláním (29,7%) a úplným středním odborným vzděláním s maturitou (16,7%). Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání v Plzeňském kraji v roce ŽENY 20% 1% 1% 3% 0% 1% 31% 3% 3% 2% 34% 0% 1% bez vzdělání a neúplné základní nižší střední vzdělání střední odborné s výuč.listem ÚSV ÚSO s maturitou (bez vyuč.) bakalářské vzdělání doktorské základní vzdělání nižší střední odborné stř. nebo stř.odb. bez mat.i výuč. listu ÚSO s vyučením i maturitou vyšší odborné vzdělání vysokoškolské Největší podíl na vzdělanostní struktuře v roce 2005, mezi ženami, tvořili rovněž uchazečky se středním odborným vzděláním (34,7%), základním vzděláním (30,6%) a úplným středním odborným vzděláním s maturitou (19,9%). Zpracoval: ÚP v Plzni 19

20 Věková struktura uchazečů o zaměstnání stav k věk celkem ženy abs. v % abs. v % abs. v % abs. v % do 19 let , , , , let , , , , let , , , , let , , , , let , , , , let , , , , let , , , , let , , , , let , , , ,9 nad 60 let 245 1, ,6 22 0,2 30 0,3 celkem Věková struktura uchazečů v Plzeňském kraji v roce % 2% 5% 13% 15% 11% 11% 10% 10% 12% do 19 let let let let let let let let let nad 60 let Ve věkové struktuře tvořili, na rozdíl od roku 2004, největší skupinu uchazeči z věkové kategorie let (14,7%). Druhou největší skupinu tvořili uchazeči ve věku let (12,7%). Třetí nejpočetnější skupinou byli uchazeči z věkové kategorie let. Zpracoval: ÚP v Plzni 20

21 Věková struktura uchazečů v Plzeňském kraji v roce ŽENY 15% 8% 0% 5% 11% 11% 12% 15% 11% 12% do 19 let let let let let let let let let nad 60 let Mezi ženami tvořila největší podíl na celkovém počtu uchazečů věková skupina let (15,8%). Druhou nejpočetnější skupinou jsou ženy ve věku let (14,5%). Délka evidence stav k Délka evidence celkem ženy abs. v % abs. v % abs. v % abs. v % do 3 měsíců , , , ,4 3 6 měsíců , , , ,8 6 9 měsíců , , , , měsíců , , , , měsíců , , , ,3 nad 24 měsíců , , , ,4 celkem Zpracoval: ÚP v Plzni 21

22 Struktura uchazečů podle délky evidence 21% 30% 14% 7% 10% 18% do 3 měsíc ů 3 6 měsíců 6 9 měsíc ů 9 12 měsíců měsíc ů nad 24 měsíců Struktura uchazečů podle délky evidence - ŽENY 22% 26% 15% 7% 11% 19% do 3 měsíc ů 3 6 měsíců 6 9 měsíc ů 9 12 měsíců měsíc ů nad 24 měsíců Podle délky evidence tvořili největší skupinu uchazeči, kteří byli v evidenci dobu kratší než 3 měsíce (30,5%), což je velmi kladné zjištění. Méně příjemné potom je, že druhou největší skupinu tvořili uchazeči pobývající v evidenci déle než 24 měsíců (20,6%). Stejná je situace také mezi ženami. Zpracoval: ÚP v Plzni 22

23 Průměrná délka evidence (ve dnech) stav k Délka evidence celkem ženy průměrná délka evidence evidovaných uchazečů průměrná délka evidence vyřazených uchazečů Oproti roku 2004 se opět mírně prodloužila průměrná délka evidence u evidovaných uchazečů. U vyřazených uchazečů se průměrná délka evidence naopak mírně zkrátila. Stejná situace je i mezi ženami. Struktura uchazečů o zaměstnání podle Klasifikace zaměstnání (KZAM) stav k KZAM abs. v % abs. v % tř. 1 Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 201 1, ,8 tř. 2 Vědečtí a odborní duševní pracovníci , ,9 tř. 3 Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných , ,0 oborech tř. 4 Nižší administrativní pracovníci (úředníci) , ,1 tř. 5 Provozní pracovníci ve službách a obchodě , ,6 tř. 6 Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech 453 2, ,1 tř. 7 Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři , ,4 tř. 8 Obsluha strojů a zařízení , ,6 tř. 9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci , ,6 tř. 0 Příslušníci armády 15 0,1 12 0,1 nezadáno , ,8 celkem Zpracoval: ÚP v Plzni 23

24 Struktura uchazečů podle Klasifikace zaměstnání (KZAM) 0% 13% 1% 5% 10% 9% 26% 14% 7% 13% 2% tř. 1 tř. 2 tř. 3 tř. 4 tř. 5 tř. 6 tř. 7 tř. 8 tř. 9 tř. 0 nezadáno Největší podíl na celkovém počtu uchazečů tvořili i v roce 2004 pomocní a nekvalifikovaní pracovníci (26,6%). Druhou největší skupinu tvořili provozní pracovníci ve službách a obchodě (13,6%). Třetí nejpočetnější skupinou jsou řemeslníci a kvalifikovaní výrobci (13,4%). Zpracoval: ÚP v Plzni 24

25 Struktura uchazečů o zaměstnání podle Klasifikace zaměstnání (KZAM) - ŽENY stav k KZAM abs. v % abs. v % tř. 1 Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 61 0,6 46 0,4 tř. 2 Vědečtí a odborní duševní pracovníci 648 5, ,3 tř. 3 Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných , ,3 oborech tř. 4 Nižší administrativní pracovníci (úředníci) , ,9 tř. 5 Provozní pracovníci ve službách a obchodě , ,8 tř. 6 Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech 235 2, ,1 tř. 7 Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři 541 4, ,0 tř. 8 Obsluha strojů a zařízení 378 3, ,1 tř. 9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci , ,5 tř. 0 Příslušníci armády nezadáno , ,6 celkem Struktura uchazečů podle Klasifikace zaměstnání (KZAM) - ŽENY 0% 13% 0% 5% 10% 14% 28% 3% 5% 2% 20% tř. 1 tř. 2 tř. 3 tř. 4 tř. 5 tř. 6 tř. 7 tř. 8 tř. 9 tř. 0 nezadáno Mezi ženami je situace obdobná jako v celkovém počtu uchazečů. Největší skupinu tvoří pomocní a nekvalifikovaní pracovníci (27,5%). Druhou skupinu tvoří opět provozní pracovníci ve službách a obchodě (19,8%). Třetí největší skupinu pak tvořili ženy zařazené do kategorie nižší administrativní pracovníci (13,9%). Zpracoval: ÚP v Plzni 25

26 V okrese Plzeň město tvořili po celé sledované období nejpočetnější skupinu uchazeči z řad pomocných a nekvalifikovaných pracovníků, pro které však bylo méně volných pracovních míst. O tuto skupinu je ze strany zaměstnavatelů dlouhodobě malý zájem. Velkou měrou se na celkovém počtu uchazečů podílela skupina techničtí, pedagogičtí a zdravotničtí pracovníci. Třetí nejpočetnější skupinou byli provozní pracovníci ve službách a obchodě. Naopak dlouhodobý nedostatek uchazečů (svářeč, zámečník, obráběč). zaznamenáváme na pozice strojírenských profesí V okrese Plzeň jih evidovali nejvíce uchazečů v profesích pomocní a nekvalifikovaní montážní a manipulační dělníci, prodavači v obchodech, administrativní pracovníci, pomocníci a uklízeči, zedníci, vrátní a hlídači, kuchaři. V evidenci úřadu práce Plzeň sever bylo opět nejvíce uchazečů z profese pomocní a nekvalifikovaní montážní a manipulační dělníci. Velkou měrou se na celkovém počtu uchazečů podíleli rovněž prodavači v obchodech, sekretáři a sekretářky, pomocníci a uklízeči. Úřad práce Domažlice evidoval největší počet uchazečů v profesích pomocní dělníci v průmyslu, manipulační dělníci v průmyslu a administrativní pracovníci. V okrese Klatovy tvořili největší skupinu pomocní a nekvalifikovaní pracovníci. Mezi další výrazné skupiny patří zejména řemeslníci a provozní pracovníci ve službách a obchodě. V okrese Rokycany je nejvíce uchazečů evidováno v profesích manipulační dělník, prodavač a administrativní pracovník. Poměrně značné Zpracoval: ÚP v Plzni 26

27 množství je i číšníků, servírek či kuchařů. Většinu evidovaných se úřadu práce nedaří umístit ani přes velkou poptávku zaměstnavatelů po některých z těchto profesí. O přijetí do zaměstnání rozhodují konkrétní pracovní podmínky (směnnost, příp. pracovní doba a dojíždění, různá zdravotní omezení, u žen péče o děti do 15 let). V okrese Tachov tvoří cca 41% všech uchazečů nezaměstnaní bez kvalifikace. Před vstupem do evidence pracovali většinou v lesnictví, zemědělství a jako montážní dělníci ve směnných provozech. Zpracoval: ÚP v Plzni 27

28 III.4 Vybrané skupiny uchazečů o zaměstnání III.4.1 Absolventi škol a mladiství Vývoj počtu evidovaných absolventů škol a mladistvých podle stupně vzdělání stav k ISCED97 celkem ženy bez vzdělání a neúplné základní základní vzdělání nižší střední vzdělání nižší střední odborné střední odborné s výuč.listem stř. nebo stř.odb. bez mat.i výuč. listu ÚSV ÚSO s vyučením i maturitou ÚSO s maturitou (bez vyučení) vyšší odborné vzdělání bakalářské vzdělání vysokoškolské doktorské celkem Absolventi škol Tuto skupinu charakterizují tři základní problémy na trhu práce: věk chybějící praxe minimální uplatnitelnost v oboru Absolventi škol bez praxe nebo se vzděláním, po kterém není na trhu práce poptávka se umisťují problematicky. Špatnou situaci těchto uchazečů prohlubuje nedostatek volných pracovních míst v určitých evidenčních skupinách. Počet evidovaných absolventů škol každoročně stoupá v letních měsících a v září, kdy se na zvýšení jejich počtu projevuje příliv čerstvých absolventů škol. Někteří zaměstnavatelé naopak Zpracoval: ÚP v Plzni 28

29 projevují zájem o absolventy, protože ti podle nich nejsou zatížení špatnými návyky z předchozích zaměstnání. Přesto absolventům chybí kromě zkušeností praktické dovednosti a u vyučených znalost nových technologických metod a znalost obsluhy moderních strojů a zařízení. Mladiství Tuto skupinu charakterizují tři základní problémy na trhu práce: věk nekvalifikovanost chybějící pracovní zkušenosti, motivace k práci, zodpovědnost Jedná se o ohroženou skupinu uchazečů, kteří jsou buď zcela bez kvalifikace a po ukončení povinné školní docházky na základní či speciální základní škole nepokračují v dalším vzdělávání či jej nedokončí. Nebo mají jen nízkou kvalifikaci, kterou získali na dvouletých učebních oborech před dovršením plnoletosti. Někdy tyto problémy prohlubuje i nevhodné sociální zázemí. Možnost jejich uplatnění na trhu práce komplikuje kromě chybějící kvalifikace a praxe řada omezení, která musí zaměstnavatelé dodržovat při jejich zaměstnávání (ohledně přesčasové práce, směnného provozu, hmotné zodpovědnosti, ŘP apod.). Proto se také pro tuto skupinu volná místa téměř neobjevují. Úřady práce v kraji se proto snaží poskytovat všem těmto uchazečům vhodné poradenské aktivity, které by zvýšily šanci na jejich uplatnění (pohovory o kvalifikaci s cílem získat uchazeče pro další vzdělávání, Job kluby kluby mladých s cílem získat základní praktické sociální a komunikační dovednosti, besedy s odborníky v oblasti pracovně právních předpisů, motivační kurzy s následnou rekvalifikací apod.). Zpracoval: ÚP v Plzni 29

30 Jednotlivé ÚP v kraji vyvíjejí řadu aktivit a uskutečnily různé prezentační akce se sociálními partnery, zástupci školství a zaměstnavatelů a s dalšími organizacemi za účelem zlepšení vzájemné spolupráce a zvýšení šancí těchto uchazečů v uplatnění na trhu práce. V rámci IPS probíhají besedy se školami o zaměstnanosti a o možnostech uplatnění, využívají se nástroje APZ, Krajský úřad je pravidelně informován o nezaměstnaných absolventech v kraji. III.4.2 Osoby se ZP Vývoj počtu uchazečů osob se zdravotním postižením stav k Osoby se ZP celkem ženy osoby se ZP podíl na celkovém počtu uchazečů 14,4 15,4 14,1 15,3 z toho: plně invalidní částečně invalidní os. zdravotně znevýhodněné Počet uchazečů se zdravotním postižením se oproti roku 2004 nijak výrazně nezměnil. Při zaměstnávání osob se zdravotním postižením se tedy stále nikterak neprojevuje zpřísnění podmínek plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Jak vyplývá ze statistických údajů, zájem o zaměstnávání zdravotně postižených občanů je stále malý. Problémem uchazečů se zdravotním postižením je většinou zhoršený zdravotní stav, který jim neumožňuje zcela vykonávat pracovní činnost požadovanou zaměstnavatelem. Zaměstnavatelé pro ně nemají pracovní program, nejsou pro ně ekonomicky výhodní, považují je za problémové. Zpracoval: ÚP v Plzni 30

31 Počet volných míst pro tuto skupinu je jen velmi malý. Většina těchto uchazečů není schopna vykonávat práci na plný pracovní úvazek, zkrácené pracovní úvazky se vyskytují jen zřídka, poměrně velká část zaměstnavatelů často pracuje ve 2 3 směnném provozu. Zaměstnávání osob ZP je obtížné jak z důvodu malého počtu vhodných pracovních míst, tak především z důvodu složité poradenské a zprostředkovatelské práce s lidmi, neboť zdravotní problémy jsou překážkou pro umístění na běžné pracovní místo. Rostoucí tlak na trhu práce vytěsňuje ze zaměstnanosti především skupiny s nejrůznějšími handicapy, kteří mají v průměru nižší produktivitu práce, nízkou nebo nevhodnou kvalifikaci. Trvale je k dispozici nízký počet vhodných pracovních míst pro uplatnění těchto osob. V Plzeňském kraji bylo k evidováno osob se zdravotním postižením, tedy 15% všech uchazečů o zaměstnání. Zpracoval: ÚP v Plzni 31

32 III.5 Ohrožené mikroregiony v jednotlivých okresech Charakteristika mikroregionů k Název mikroregionu Počet počet uchazečů MN v % EAO z celk. z dosaž. obyvatel celkem dosažitelní počtu uch. uchazečů Nepomucko (PJ) ,3 6,1 Všerubsko (PS) ,6 10,0 Manětínsko (PS) ,2 9,6 Karlovicko (PS) ,5 8,1 Poběžovicko (DO) ,8 7,8 Horšovskotýnsko (DO) ,2 7,1 Kašperské Hory (KT) ,0 - Sušice (KT) ,1 - Radnicko (RO) ,2 8,7 Zbirožsko (RO) ,0 8,4 Borsko (TC) ,1 11,0 Bezdružicko (TC) ,3 13,2 Plzeň město Termín mirkoregiony se pro Úřad práce v Plzni vztahuje na jednotlivé městské obvody. Tyto obvody se liší velikostí, hustotou a demografickou strukturou obyvatelstva, sítí obchodů a služeb i průmyslovou základnou. Jedná se však o vnitřní město s dostatečnou sítí dopravní obsluhy, takže zde nejsou problémy s přesunem za prací do jiné městské části. Plzeň jih Nepomucko Na konci prosince 2005 vykazoval nejvyšší míru nezaměstnanosti mikroregion Nepomucko. V porovnání se situací v ostatních okresech by však i tento mikroregion patřil mezi oblasti s velice nízkou nezaměstnaností. Počet uchazečů se na Nepomucku meziročně zvýšil o 10 uchazečů z 329 na 339. Míra nezaměstnanosti 6,1% je nejvyšší v okrese. V mikroregionu roste v zimních měsících míra nezaměstnanosti rychleji než Zpracoval: ÚP v Plzni 32

33 v ostatních částech okresu. Naopak na jaře a v létě se zde situace lepší. Část uchazečů nachází uplatnění pří sezónních pracích. V některých lokalitách mikroregionu omezuje špatná dopravní obslužnost uchazeče při hledání zaměstnání. Větší vzdálenost od Plzně komplikuje nezaměstnaným možnost využít nabídky volných míst v krajské metropoli. Vyšší mírou nezaměstnanosti trpí především obce na jižní periferii mikroregionu u hranic s okresem Klatovy. Nepomucko má převážně zemědělský charakter. Průmysl je soustředěn především v Nepomuku a blízkém okolí (nejvýznamnější zaměstnavatelé Elitex Nepomuk a.s., Jan Pondělík - pekařství a cukrářství Dvorec s.r.o., Global Information Systems s.r.o.) a Kasejovicích (Agrochov Kasejovice - Smolivec. a.s., KOVO KASEJOVICE MONT s.r.o.). Nejvíce volných míst mají nahlášeny v Nepomuku firmy Elitex Nepomuk a.s. a Global Information Systems s.r.o., v Kasejovicích FA KLAUS CZ s.r.o. a Agrochov Kasejovice - Smolivec. a.s.. Z ostatních zaměstnavatelů, kteří sídlí mimo tato dvě centra regionu, se na nabídce volných míst podílí k nejvíce firmy Průcha METAL, s.r.o v Nekavasovech a Zemědělské družstvo Železný Újezd. Příslibem pro mikroregion je nově vznikající průmyslová zóna v Nepomuku. V roce 2006 by zde mělo vzniknou nejméně 150 nových pracovních míst. Plzeň sever Všerubsko, Manětínsko a Kralovicko Nadprůměrné míry nezaměstnanosti v měřítku okresu Plzeň-sever dlouhodobě dosahují Všerubsko a Manětínsko, vysoká čísla se objevují také u statistických údajů z Kralovicka. V ostatních regionech je průměrná míra nezaměstnanosti nižší. Zpracoval: ÚP v Plzni 33

34 Problémovými oblastmi jsou řídce osídlené Všerubsko, Manětínsko a Kralovicko. Tyto oblasti jsou zemědělsko-průmyslové nebo ještě stále zemědělské, kde se snižováním zemědělské výroby poptávka po pracovní síle neustále klesá. O tyto oblasti noví investoři nejevili zájem. Ani v roce 2005 změna nenastala, větší podnikatelská aktivita je situována opět do oblasti Nýřanska, kde je nejnižší míra nezaměstnanosti na okrese. Jedinou výjimkou byla firma EUROMONT SM, s.r.o. ve Všerubech, která hodlá rozšířit výrobu a tím i zvýšit počet svých zaměstnanců, avizované změny se však v roce 2005 neuskutečnily. Podobná situace byla u firmy Elkamet s.r.o. v Myslince i tady byl avizován nárůst pracovních míst, ke změně však dosud nedošlo. Rozvoj problémových regionů může úřad práce ovlivnit jen z malé části, ale zaměřením aktivní politiky zaměstnanosti na tyto oblasti se snaží nepříznivý vývoj zmírňovat. Proto také lokalita, ze které pochází uchazeč zařazovaný na SÚPM, je považována za důležité kritérium. Domažlice Poběžovicko a Horšovskotýnsko Míra nezaměstnanosti je v těchto oblastech stále výrazně vyšší než míra okresu. Jde o oblasti tradičně zemědělské s nízkým podílem průmyslu. Z toho plyne i nízká kvalifikace uchazečů. Došlo k likvidaci některých závodů a provozů, což velmi výrazně snížilo počet pracovních příležitostí. Rozvojové tendence nejsou prakticky žádné a proto nevznikají nové pracovní příležitosti ve větším rozsahu. Přestože dochází v Poběžovicích k rozvoji průmyslové zóny, míra nezaměstnanosti je zde stále vysoká. Obě oblasti jsou mimo hlavní dopravní tepny a mobilita pracovní síly je zde velmi omezena nízkou dopravní obslužností. Vážná je situace na Zpracoval: ÚP v Plzni 34

35 Horšovskotýnsku, kde zejména severovýchodní část má málo pracovních příležitostí s velmi slabou dopravní obslužností. V mikroregionu Horšovskotýnském připadá 6,2 uchazečů a na Poběžovicku 6,1 uchazečů na jedno volné pracovní místo. Klatovy Pořadí jednotlivých mikroregionů se oproti minulému roku změnilo jen nepatrně. Zejména na prvních dvou místech zůstávají tradiční oblasti a míra nezaměstnanosti v mikroregionech Kašperské Hory (15,0%) a Sušice (11,1%) je varující. Kašperské Hory Jde o mikroregion, kde došlo k pohybu míry nezaměstnanosti směrem nahoru (+ 1,61%). Malý počet pracovních míst je pouze v textilním průmyslu (Medica Filter), službách a lesnictví. U činností v lesnictví však jde pouze o sezónní práce. Jiná zaměstnání, resp. pohyb pracovní síly je kvůli chybějící veřejné dopravě minimální. Sušice Rozsah pracovní příležitostí se silně zredukoval (armáda, změny v průmyslových podnicích SOLO, PAP, Dřevo Čechy Dlouhá Ves). Počet uchazečů v průběhu období kolísá a je ovlivňován sezónností, zejména v cestovním ruchu, lesnictví a zemědělství. Stále větším problémem je zhoršující se dopravní spojení, kdy na směnné provozy a na provozy s atypickou pracovní dobou se nelze vůbec dostat. Zpracoval: ÚP v Plzni 35

36 Rokycany Radnicko Mikroregion se rozkládá na severozápadě okresu. Jedná se o region průmyslově-zemědělský. Zbirožsko Mikroregion se rozkládá na severovýchodě okresu, jedná se o oblast převážně zemědělskou. Nevyskytuje se zde žádná průmyslová zóna a její vybudování není dle provedeného zjišťování Úřadu práce Rokycany ani plánováno. Problémy severu, severovýchodu i severozápadu okresu jsou dány demografickou situací (od roku 1961 dochází k poklesu počtu a stárnutí obyvatel), špatnou infrastrukturou (chybí spojení do okresů Rakovník a Plzeň-sever, ale neodpovídá i frekvence spojů do zbylých částí okresu Rokycany) i relativním nedostatkem pracovních příležitostí přímo v regionu. Současný stav infrastruktury odpovídá venkovskému, až rekreačnímu charakteru obcí. Tachov Borsko Střediskem je město Bor. Zemědělsko - průmyslová oblast. Míra nezaměstnanosti ke konci roku 2005 činila 11,1%. Volná pracovní místa jsou většinou jen ve směnných provozech, rovněž ubylo pracovních příležitostí v příhraničních oblastech. Projevuje se zde také nedostatečná dopravní obslužnost. Bezdružicko Střediskem je město Bezdružice. Zemědělská oblast, lázeňství. Míra nezaměstnanosti činila k ,3%. Jediným větším zaměstnavatelem je a.s. Léčebné lázně Konstantinovy Lázně (stav Zpracoval: ÚP v Plzni 36

37 pracovníků stabilizovaný, vliv sezónnosti, cca 150 zaměstnanců). Je zde velký nedostatek pracovních míst a rovněž špatná dopravní obslužnost. Některé mikroregiony jsou sice uváděny jako ohrožené, protože jejich míra nezaměstnanosti přesahuje okresní průměr ale vzhledem k celorepublikovému průměru nepředstavují vážnější ohrožení trhu práce v Plzeňském kraji. Zpracoval: ÚP v Plzni 37

38 IV. CIZINCI NA TRHU PRÁCE Zaměstnávání cizinců, občanů EU, EHP a Švýcarska Zaměstnaní cizinci stav k zaměstnaní s pracovním povolením informace o zaměstnání podle 98 písm. a) až e), j), k) občané EU, Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska V Plzeňském kraji bylo k uděleno pracovních povolení pro cizince, což je o povolení více než v roce Z toho vyplývá, že se na celkovém počtu pracovních povolení již plně projevily důsledky nového zákona o zaměstnanosti, který ukládá nutnost pracovního povolení také pro členy družstev, společníky a jednatele, kteří vykonávají běžné úkoly vyplývající z předmětu podnikání. Dalším ovlivňujícím hlediskem k zaměstnávání cizinců pro firmy je ekonomická výhodnost, směnnost a časová flexibilita při nárůstu zakázek. V roce 2005 se v okrese Plzeň město zvýšil zejména počet zahraničních pracovníků v dělnických profesích. Mezi nejčastěji obsazované profese patří manipulační dělník v průmyslu, pomocný uklízeč, ale i vedoucí pracovník. Okres Plzeň jih udává, že nejvíce cizinců pracovalo jako ošetřovatelé hospodářských zvířat, dělníci dřevozpracující a stavební výroby a dělníci v elektrotechnice. Obecně lze konstatovat, že v okrese Plzeň sever pracuje převážná část cizinců v dělnických profesích (slévač, zedník, pomocný dělník v zemědělství a zahradnictví, pomocný dělník v průmyslu). Zpracoval: ÚP v Plzni 38

39 Úřad práce Domažlice registroval nejčastěji profese pomocný dělník živočišné výroby a slévárenský dělník. V okrese Klatovy bylo nejvíce cizinců z oborů krupiér, dělník pro opracování kamene, pomocná síla, uklízečka a zemědělský dělník. Vedle toho pak přistupují kuchaři nástup čínských a vietnamských podnikatelů v okrese v gastronomii. V okrese Rokycany je nejvíce zahraničních pracovníků zaměstnáno jako chovatelé skotu a truhláři. Mezi další profese pak patří lakýrníci kovů a zámečníci. V okrese Tachov patří mezi nejčastěji obsazované profese především montážní a výrobní dělník a dělník v elektrotechnice. V Plzeňském kraji jsme v roce 2005 dále evidovali pracovníků ze zemí EU. Tito zaměstnanci nejčastěji pracují jako montážní či manipulační dělníci, popř. jako vedoucí a techničtí pracovníci firem se zahraniční účastí. Ženy často pracují jako zdravotní sestry a pokladní v hypermarketech. Zpracoval: ÚP v Plzni 39

40 V. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI V.1 Vynaložené finanční prostředky na APZ Výdaje na politiku zaměstnanosti (v tis. Kč) Výdaje na PZ rok 2004 rok 2005 výdaje na politiku zaměstnanosti celkem 1) )(PZ) z toho 1) na pasivní politiku (PPZ) na aktivní politiku (APZ) podíl APZ na PZ v % 17,6 26,2 1) V celkové částce výdajů na politiku zaměstnanosti je zahrnut příspěvek zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají více než 50% zaměstnanců se zdravotním postižením ( 24a, nyní 78 Zákona o zaměstnanosti). Výdaje APZ dle jednotlivých nástrojů včetně závazků z minulého období (v tis. Kč) Nástroj APZ rok 2004 rok 2005 SÚPM zřízená a vyhrazená zaměstnavateli SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání - SVČ SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání SVČ se ZP zabezpečení odborné praxe absolventů škol, učilišť a získání kvalifikace mladistvých 1) VPP chráněné dílny a pracoviště pro občany se ZP rekvalifikace překlenovací příspěvek 2) 0 46 příspěvek na dopravu zaměstnanců 2) 0 12 příspěvek na zapracování 2) 0 0 příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program 2) 0 0 cílené programy k podpoře nezaměstnanosti 120 2) 0 0 programy tvorby nových pracovních míst ostatní (semináře, expertízy apod.) 3) celkem ) uplatňování tohoto nástroje ukončeno přijetím zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 2) nástroje uplatňovány od přijetím zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 3) včetně převodů do fondů OSS Zpracoval: ÚP v Plzni 40

41 V.2 Nově vytvořená pracovní místa v rámci jednotlivých nástrojů APZ Počet vytvořených pracovních míst v rámci jednotlivých nástrojů APZ s finančním příspěvkem úřadu práce nástroj APZ rok 2004 rok 2005 (celkový počet nových pracovních míst) - SÚPM zřízená a vyhrazená zaměstnavateli z toho SÚPM - absolventská praxe v organizačních složkách státu 46 a příspěvkových organizacích 1) SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání - SVČ SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání SVČ se ZP 0 3 místa pro zabezpečení odborné praxe absolventů škol, učilišť a získání kvalifikace mladistvých 1) místa v rámci VPP místa pro občany se ZP v chráněných dílnách a pracovištích (vytvoření) celkem ) údaj sledován pouze do , uplatňování tohoto nástroje ukončeno přijetím zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Příspěvky poskytované v rámci APZ, které vstoupily v platnost od v souvislosti s přijetím zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti nástroj APZ (celkový počet podpořených osob) od do rok 2005 osoby s příspěvkem překlenovací příspěvek 0 7 příspěvek na zapracování 0 0 příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program 0 0 příspěvek na dopravu počet zaměstnavatelů 0 1 počet zaměstnanců Zpracoval: ÚP v Plzni 41

42 V.3 Rekvalifikace Rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců ukazatel rok 2004 rok 2005 rekvalifikace uchazečů o zaměstnání počet uchazečů zařazených do rekvalifikací z toho: ženy absolventi škol a mladiství osoby se ZPS (resp. osoby se ZP) rekvalifikaci ukončilo celkem z toho úspěšně počet uchazečů umístěných po rekvalifikaci 1) rekvalifikace zájemců o zaměstnání (od ) počet zájemců zařazených do rekvalifikací 3 25 rekvalifikaci ukončilo celkem 2 25 z toho úspěšně 2 25 počet zájemců umístěných po rekvalifikaci 2 24 rekvalifikace zaměstnanců počet zaměstnavatelů 2 1 počet zaměstnanců zařazených do rekvalifikací 11 1 rekvalifikaci ukončilo celkem 11 1 z toho úspěšně ) Do 12 měsíců po ukončení rekvalifikace V roce 2005 došlo v Plzeňském kraji k celkovému zvýšení účinnosti rekvalifikací. Sice nepatrně poklesl počet uchazečů do rekvalifikací zařazených, ale vzrostl počet uchazečů, kteří rekvalifikaci úspěšně dokončili a hlavně výrazně stoupl počet uchazečů, kteří byli díky rekvalifikačnímu kurzu úspěšně umístěni (63,5% všech uchazečů, kteří byli do rekvalifikací zařazeni). Z celkového pohledu lze říci, že v Plzeňském kraji v roce 2005 mezi nejčastější profesní zařazení rekvalifikací patřily následující kurzy: Obsluha PC Svařování Účetnictví Kurz řidičů motorových vozíků Zpracoval: ÚP v Plzni 42

43 VI. PROGNÓZA VÝVOJE TRHU PRÁCE V DALŠÍM OBDOBÍ VI.1 Předpokládaný vývoj ve Vašem kraji očekávané ovlivňující celorepublikové a místní faktory. Z dosavadního vývoje můžeme usuzovat, že i nadále bude setrvávat rozpor mezi nabídkou a poptávkou pracovní síly. Ve vývoji počtu volných míst nepředpokládáme vzestupnou tendenci. Očekáváme požadavky zaměstnavatelů na obsazení míst spíše ve směnných provozech. V následujícím období očekáváme každoroční zvýšení počtu uchazečů na počátku roku, kdy do evidencí přichází větší počet osob, kterým ke konci roku 2005 skončil pracovní poměr uplynutím sjednané doby. Postupný úbytek nezaměstnaných pak očekáváme opět v jarních měsících, mimo jiné i vlivem zahájení sezónních prací. Další nárůst nezaměstnanosti lze očekávat v srpnu a září a to díky přílivu absolventů do evidencí úřadů práce. V dalších podzimních měsících bude pravděpodobně následovat úbytek uchazečů. Poslední zvýšení počtu nezaměstnaných pak zřejmě přijde na řadu koncem roku 2006, zejména vlivem ukončení sezónních prací. Většina okresů však neočekává dramatické změny v situaci na trhu práce. Míra nezaměstnanosti bude závislá na stavu české ekonomiky a na celkovém charakteru vývoje na trhu práce, nadále je však očekávaná hodnota míry nezaměstnanosti v mezích pod hodnotami celorepublikového průměru. Zpracoval: ÚP v Plzni 43