~ 1 ~ I. část - Kategorie poplatníka pojistného - zaměstnavatel:

Transkript

1 ~ 1 ~ V první části se budeme zabývat podrobněji jednotlivými okruhy poplatníků pojistného na sociální zabezpečení zaměstnavatelem a zaměstnancem. Pojmem malý rozsah a platbou pojistného. Identifikujeme si formy pojistných poměrů a to z pracovní poměru, dohody o pracovní činnosti, dohody o provedení práce. Dále pak specifické okruhy poplatníků pojistného - společníky, jednatele, komanditisty komanditních společností a členové družstev. Významné změny nastaly v sazbách odvodu pojistného pro ty kategorie pojištěnců, kteří uzavřeli smlouvu o důchodovém spoření tj. vstoupili do II. pilíře důchodového pojištění. Této části věnujeme náležitou pozornost včetně názorných příkladů odvodu pojistného. Poslední část tohoto prvního dílu bude zaměřena na povinnosti zaměstnavatelů při placení pojistného, tj. dodržení termínů splatnosti. Poznámka: Zásadní změny pro rok 2013 budou značeny tučně kurzivou, důležité informace pak budou zdůrazněny tučně. Systém celého důchodového a nemocenského pojištění je založeno na pojistném principu, do kterého se ještě řadí z pohledu subsystému ještě příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Samostatnou kapitolu celkového sociálního pojištění pak tvoří veřejné zdravotní pojištění. Pro poplatníky pojistného to znamená povinnost pravidelného odvodu v určené procentuální výši. Částky vybrané na pojistném tvoří více než třetinu příjmů státního rozpočtu. I. část - Kategorie poplatníka pojistného - zaměstnavatel: V úvodu tohoto dílu se musíme zabývat prvním okruhem poplatníka pojistného a tím je zaměstnavatel. Stručně řečeno, zaměstnavatelem se stává každá právnická, či fyzická osoba, která zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance. Tento fakt, však neznamená ještě povinnost takového zaměstnavatele se přihlásit na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení a platit pojistné. Vždy záleží na formě sjednaného pracovněprávního vztahu, zda se jedná o pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti nebo o dohodu o provedení práce ve smyslu Zákoníku práce. Zaměstnavatel je povinen svého zaměstnance přihlásit a odvádět pojistné na místně příslušnou správu sociálního zabezpečení, pokud jsou však splněny základní podmínky vzniku účasti na nemocenském pojištění. (Podrobně v další části zaměstnanec). V případě, kdy bude mít zaměstnavatel povinnost přihlásit sebe a své zaměstnance, je třeba připomenout

2 ~ 2 ~ místo přihlášení tj. na jakou správu sociálního zabezpečení. Pokud se tedy zaměstnavatelem stává: právnická osoba, řídí se místní příslušnost podle sídla právnické osoby, nebo sídla organizační složky, která je zapsána v obchodním rejstříku. V případě, kdy je zaměstnavatelem fyzická osoba, je pro něj místně příslušná správa sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ), podle místa trvalého pobytu. Pokud se jedná o zaměstnavatele, který je cizinec je místní příslušnost podle místa hlášeného pobytu v ČR nebo místa podnikání na území ČR. Česká správa sociálního zabezpečení vydala za tímto účelem předepsané tiskopisy, pod vzorem: I./2010 Přihláška do registru zaměstnavatelů, Odhláška z registru zaměstnavatelů pod vzorem I./2010/. Dále pak je zaměstnavatel, kromě sebe, jako právní subjekt povinen přihlásit své zaměstnance a to pomocí tiskopisu pod vzorem : ČSSZ /I./2009 Oznámení o nástupu do zaměstnání (skončení zaměstnání). Přihlášení do registru a Oznámení o nástupu se podává zaměstnavatelem nejpozději do 8 dnů od vzniku zaměstnavatele a vzniku či zániku pracovněprávního vztahu zaměstnance. Pozn: Je zřejmé, že tyto tiskopisy jsou součástí některých mzdových programu, kdy Oznámení o nástupu., je možné zasílat zaměstnavatelem, při splnění určitých podmínek, i elektronickou cestou. Poznámka : Česká správa sociálního zabezpečení odložila účinnost zákona 470/2011 Sb., kterým se měnil Zákon o nemocenském pojištění, o zasílání předepsaných tiskopisů formou tzv. e-podání z původního termínu až na termín Znamená to, že v průběhu roku 2013 lze zasílat tiskopis Oznámení o nástupu zaměstnance, Přihláška a odhláška do registru a z registru zaměstnavatelů ještě do konce roku i klasickou listinnou podobou prostřednictví např. poštovní přepravy, nebo donáškou přímo na místně příslušnou OSSZ. Je však zapotřebí, aby si každý zaměstnavatel zajistit v průběhu roku 2013 přístupový kód, tak aby uvedené tiskopisy od roku 2014 zasílal formou e- podání. Ještě podotýkám, že veškeré informace k zajištění e-podání jsou uvedeny na www. CSSZ cz. II. část - Kategorie poplatníka pojistného zaměstnanec: Nyní se dostáváme k druhé kategorii poplatníků pojistného a tím jsou zaměstnanci. Jak bylo již zmíněno v předešlém odstavci, jsou poplatníky pojistného zaměstnanci činní na základě sjednaného pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti pokud byla u nich splněna účast na nemocenském

3 ~ 3 ~ pojištění podle Zákona o nemocenském pojištění. Kdo je tedy účasten nemocenského pojištění? Zmíněný zákon jasně uvádí tři podmínky vzniku a trvání účasti na nemocenském pojištění: 1. Zaměstnání na území ČR nebo v cizině pro zaměstnavatele se sídlem na území ČR trvalo nebo mělo trvat aspoň 15 kalendářních dnů. 2. Sjednaná částka započitatelného příjmu za kalendářní měsíc činí aspoň Kč 2 500,- tzv. rozhodný příjem. Platí i pro rok Zaměstnanec fakticky nastoupil do zaměstnání nebo sice nenastoupil, ale tento den přede dnem nástupu mu musel zaměstnavatel zúčtovat náhradu mzdy nebo platu. V případě, kdy zaměstnanec splní současně tyto tři podmínky, vznikne mu účast na nemocenském pojištění a z těchto důvodů pak musí zaměstnavatel odvést pravidelně měsíčně pojistné z vyměřovacího základu zaměstnance. Uvedený zákon připouští i variantu, kdy není u zaměstnance splněna první podmínka tj., že zaměstnání trvalo nebo mělo trvat aspoň 15 kalendářních dnů, ale je splněna podmínka druhá tj. sjednání částky započitatelného příjmu činí aspoň Kč 2 500,--, nebude zaměstnanec účasten nemocenského pojištění, pokud doba od skončení prvního zaměstnání do event. vzniku druhého zaměstnání neuplyne aspoň 6 měsíců. Tam, kde druhé zaměstnání vznikne do 6 měsíců od skončení předchozího a jeho délka bude opět méně než 15 kalendářních dnů, ale sjednaná odměna za výkon práce dosáhne aspoň rozhodného příjmu, vznikne zaměstnanci účast na nemocenském pojištění s povinností zaměstnavatele odvést z tohoto druhého zaměstnání pojistné. Pro ilustraci jsou uváděny názorné příklady. Příklad č. 1): Zaměstnavatel uzavřel pracovní poměr se zaměstnancem od na dobu neurčitou. Dohodl se se zaměstnancem na smluvní mzdě Kč ,-.Dne fakticky nastoupil do zaměstnání. Odpověď: Zaměstnanci vznikla účast na nemocenském pojištění, kdy je zaměstnavatel povinen přihlásit zaměstnance na místně příslušnou správu sociálního zabezpečení nejpozději do osmi dnů ode dne nástupu a za daný měsíc odvést pojistné.

4 ~ 4 ~ Příklad č. 2): Zaměstnavatel uzavřel pracovní poměr se zaměstnancem od na dobu určitou do Sjednaný příjem činí Kč 2 500,-. Odpověď: Zaměstnanci nevznikne účast na nemocenském pojištění, neboť zaměstnání netrvalo alespoň 15 dnů. Zaměstnavatel není povinen zaměstnance přihlásit a odvádět pojistné. Příklad č. 3): Zaměstnanec měl se svým zaměstnavatelem dohodnutý nástup do zaměstnání ke dni 1.6. Při první cestě do tohoto nového zaměstnání si způsobil úraz, pro který nemohl nastoupit fakticky do práce. Odpověď: Zaměstnanci nevznikla účast na nemocenském pojištění a z tohoto důvodu mu nevznikl ani pojistný poměr, neboť fakticky do zaměstnání nenastoupil. Příklad č. 4): Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem krátkodobý pracovní poměr na dobu určitou od do na inventarizaci skladu. Dohodnutá odměna za tuto jednorázovou práci činila Kč 5 000,-. S ohledem na kvalitně odvedenou práci s ním zaměstnavatel uzavřel nový krátkodobý pracovní poměr od do na inventuru dalšího skladu za stejných finančních podmínek. Odpověď: Zaměstnanci při prvním sjednaném pracovním poměru nevznikla účast na nemocenském pojištění (nebyla splněna první podmínka, že zaměstnání trvalo nebo mělo trvat alespoň 15 dnů). Zaměstnavatel nemá tak povinnost zaměstnance přihlásit k nemocenskému pojištění a ani odvést pojistné z částky dohodnuté odměny. Jiná situace však nastane u dalšího pracovního poměru, kdy toto zaměstnání bylo sjednáno do 6 měsíců od skončení prvního zaměstnání. Z tohoto důvodu musí zaměstnavatel zaměstnance přihlásit k nemocenskému pojištění do 8 dnů od nástupu, poté ho odhlásit do 8 dnů od skončení zaměstnání a samozřejmě odvést pojistné ze sjednané částky Kč 5 000,- Na těchto několika příkladech jsme si objasnili splnění podmínky účasti na nemocenském pojištění s následnou odvodovou povinností, kde je či není

5 ~ 5 ~ splněna první podmínka účasti tj., že zaměstnání trvá nebo mělo trvat alespoň 15 dnů. Nyní si přiblížíme situace, kdy je sice první podmínka splněna (zaměstnání trvá alespoň 15 dní ), ale zaměstnání je tak malého rozsahu, že předem sjednaná měsíční odměna za výkon práce nedosahuje ani Kč 2 500,-. Příklad č. 5): Zaměstnavatel sjednal pracovní poměr se zaměstnankyní na úklid kanceláře na dobu neurčitou s nástupem od 1.9. Sjednaný rozsah pracovní doby je 2 hod. denně s měsíční částkou odměny za výkon práce Kč 1 950,-. Odpověď: Zaměstnankyni nevznikla účast na nemocenském pojištění, toto zaměstnání je tzv. zaměstnáním malého rozsahu. Zaměstnavatel nemá povinnost takového zaměstnance přihlásit k nemocenskému pojištění a také odvádět pojistné na sociální zabezpečení. Příklad č. 6): Tento příklad navazuje na příklad předcházející, kdy zaměstnankyně byla odměňovaná měsíční částkou Kč 1 950,- pravidelně až do měsíce listopadu. V měsíci prosinci obdržela ještě odměnu Kč 1 000,-. Díky této odměně pak zaměstnavatel zúčtoval do měsíce prosince mzdu Kč 2 950,-. Odpověď: Zaměstnanci v měsíci prosinci vznikne účast na nemocenském pojištění. Zaměstnavatel je povinen zaměstnance přihlásit do 8 dnů po měsíci, kdy zaměstnanci vznikla účast na NP a to zpětně od vzniku pracovního poměru tj. od s označením, že se jedná o zaměstnání malého rozsahu. Za tento měsíc pak odvede z příslušné částky pojistné. Další problém při posuzování vzniku účasti na nemocenském pojištění a event. povinnost odvádět zaměstnavatelem pojistné nastane v případě, kdy zaměstnanec splnil první podmínku, druhá splněna není po celou dobu zaměstnání, takže zaměstnavatel nemá povinnost odvádět pojistné, neboť se jedná o zaměstnání malého rozsahu, avšak u zaměstnavatele nastane povinnost zaměstnanci dodatečně po skončení zaměstnání zúčtovat (doplatit) náhradu mzdy, odměnu atd. Tímto doplatkem pak může zpětně vzniknout účast na nemocenském pojištění s povinností zaměstnavatele dodatečně odvést pojistné.

6 ~ 6 ~ Příklad č. 7): Uklízečka uvedená v příkladech 5. a 6. měla sjednán pracovní poměr z původní doby neurčité na dobu určitou od do Sjednaný měsíční příjem činil Kč 1 950,--. Zaměstnavatel ji po uplynutí sjednaného pracovního poměru zúčtoval do měsíce února následujícího roku poměrnou část roční odměny v částce Kč 1 000,-. Odpověď: Zaměstnavatel nemusel a ani nemusí zaměstnance dodatečně přihlašovat k nemocenskému pojištění, i když mu součtem příjmu za poslední zúčtovaný měsíc výkonu práce tj. prosinec a dodatečně zúčtovanou odměnou v měsíci únoru účast vznikla (Kč Kč 1 000,-). Zaměstnavatel má však povinnost v měsíci únoru odvést dodatečně pojistné z částky Kč 2 950,-- tj. součtu příjmů podle předchozí věty.výkon práce na základě dohody o pracovní činnosti: Samostatnou kapitolu a velmi časté nejasnosti při odvodu pojistného vznikají při sjednávání dalšího možného pracovněprávního vztahu tj. dohody o pracovní činnosti. Jak vyplývá ze Zákoníku práce, může být dohoda sjednána tak, že rozsah výkonu práce nesmí překročit polovinu týdenního plného úvazku v průměrném období 52 týdnů nebo celkové délky trvání této dohody. Pracovní dobu zaměstnavatel může nebo nemusí se zaměstnancem sjednat. Z této skutečnosti pak zaměstnavatel vychází pro určení případné předem domluvené odměny za výkon práce plynoucí z DPČ. Tam, kde zaměstnavatel sjedná se zaměstnancem pracovní dobu spolu s odměnou, kdy z těchto údajů bude zřejmé dosažení rozhodné měsíční výše pro vznik účasti na nemocenském pojištění (alespoň Kč 2 500,-), vznikne tím zaměstnanci pojistný poměr, s povinností zaměstnavatele přihlásit zaměstnance k účasti na nemocenském pojištění do 8. dnů a pravidelně měsíčně odvádět pojistné. (Pozn. Musí být splněny všechny tři podmínky pro účast na nemocenském pojištění). Druhá situace může nastat v případě, kdy zaměstnavatel pracovní dobu přímo neurčí (bude uvedeno, že zaměstnanec vykonává pro zaměstnavatele práce podle potřeby). Z rozsahu práce pak vyplývá předem určená odměna za každou odpracovanou hodinu Kč XY,-/hod. Při takovéto práci musí zaměstnavatel posuzovat účast na nemocenském pojištění a odvod pojistného za ty měsíce, kdy násobek počtu odpracovaných hodin a částka hodinové odměny dosáhne alespoň rozhodného příjmu tj. Kč 2 500,-. Výkon práce bude posuzován jako práce malého rozsahu. Zaměstnavatel je povinen přihlásit zaměstnance k účasti na

7 ~ 7 ~ nemocenském pojištění poprvé v měsíci, kdy zaměstnanec splní zmíněné podmínky. (Pozn. Zaměstnavatel přihlásí zaměstnance do osmi dnů po měsíci, kdy mu vznikla účast na nemocenském pojištění zpětně od data vzniku dohody o pracovní činnosti. Na tiskopise Oznámení o nástupu do zaměstnání, pak uvede, kromě data nástupu, ještě v části 5. Identifikace zaměstnavatele a informace o zaměstnání, údaj o zaměstnání malého rozsahu. Příklad č. 8): Zaměstnavatel sjednal se zaměstnancem dohodou o pracovní činnosti na dobu určitou od do Pracovní dobu zaměstnavatel určil na pondělí-středapátek 4 hodiny denně, s měsíční odměnou Kč 5 000,-. Odpověď: Zaměstnavatel přihlásí zaměstnance k nemocenskému pojištění do 8. dnů od data uzavření dohody a bude pravidelně měsíčně odvádět pojistné z předem sjednané měsíční odměny. Zaměstnanec splnil všechny tři podmínky vzniku účasti na nemocenském pojištění. Příklad č. 9): Zaměstnavatel sjednal se zaměstnancem dohodu o pracovní činnosti na dobu neurčitou od 1.5. Pracovní dobu mu určil na pondělí pátek po 3 hodinách denně. Odměna byla sjednána na Kč 150,-- za každou odpracovanou hodinu, podle určeného harmonogramu tj. 3 hodiny denně. Odpověď: I zde zaměstnanci vnikne účast na nemocenském pojištění ihned od prvního měsíce výkonu práce. Z uvedeného vyplývá, že částka měsíční odměny přesáhne zákonem určený rozhodný příjem pro vznik účasti na nemocenském pojištění tj. Kč 2 500,-. (viz. např. odměna dosažená za květen by činila: nominální fond 176 hodin: 22 dnů x 3 hodiny denně = 66 hodin/měsíc x Kč 150/hod. = Kč 9 900,-). Zaměstnavatel je povinen zaměstnance přihlásit k nemocenskému pojištění a pravidelně odvádět měsíční pojistné. Příklad č. 10): Zaměstnavatel sjednal se zaměstnancem dohodu o pracovní činnosti na dobu určitou od do Zaměstnavatel určil zaměstnanci výkon práce tak, že zaměstnanec bude pracovat podle potřeby zaměstnavatele s tím, že za každou odpracovanou hodinu obdrží odměnu ve výši Kč 100,-. Zaměstnavatel mu tak

8 ~ 8 ~ podle odpracovaných hodin zúčtoval: V srpnu: Kč 1 900,-. V září: Kč 1 700,-. V říjnu: Kč 2 000,-. V listopadu: Kč 1 900,-. V prosinci Kč 1 500,-. V následujícím roce pak ještě obdržel dodatečně odměnu Kč 1 500,-. Tato odměna byla zúčtována do měsíce března. Odpověď: V tomto příkladu se jedná o zaměstnání malého rozsahu, kdy je zaměstnanec účasten nemocenského pojištění jen v těch měsících, kdy jeho odměna dosáhne alespoň částky Kč 2 000,-. Zde tedy zaměstnavatel přihlásí zaměstnance k účasti na nemocenském pojištění až za měsíc říjen, kde dosáhl rozhodného příjmu, nejpozději do 8. listopadu zpětně od vzniku dohody tj. od 1. 8., a uvede v odd. 5. Tiskopisu Oznámení., že se jedná o zaměstnání malého rozsahu. Za měsíc říjen odvede pojistné. Dále pak musí bývalý zaměstnavatel odvést dodatečně pojistné v měsíci březnu následujícího roku, neboť dodatečně zúčtovaná odměna Kč 1 500,- se připočte k poslední zúčtované odměně za výkon práce tj. za měsíc prosinec. Zaměstnavatel tak v měsíci březnu odvede pojistné z celkového součtu částek tj. z Kč 3 000,-. III. část - Sazby pojistného zaměstnavatel, zaměstnanec: Zákonem o pojistném na sociální zabezpečení jsou určeny pro uvedené poplatníky pro rok 2013 za zaměstnance účastných nemocenského a důchodového pojištění: U zaměstnavatele 25% z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců, kdy se toto procento skládá z 21,5% na důchodové pojištění, 2,3% na nemocenské pojištění a 1,2% na státní politiku zaměstnanosti. U zaměstnance 6,5% z vyměřovacího základu. Celkem tedy pojistné za zaměstnavatele a zaměstnance činí i pro rok ,5% pokud neuzavře smlouvu o důchodovém spoření. Viz další část IV Důchodové spoření. U zaměstnavatele 26% z úhrnu vyměřovacích základů, pokud se jedná o zaměstnavatele, který zaměstnává průměrný počet zaměstnanců pod 26, pokud si tuto sazbu sám pro kalendářní rok stanoví. (Pozn. Pokud se zaměstnavatel přihlásil do tohoto zvláštního režimu nejpozději do 20. ledna 2011, může si odečítat od pojistného i nadále polovinu vypočtených náhrad při dočasných pracovních neschopností zaměstnanců

9 ~ 9 ~ při prvních 21 dnech nemoci. Zaměstnavatelé nad 25 zaměstnanců si od roku 2011 již nemohou odečítat od pojistného polovinu vyplacených náhrad při dočasné pracovní neschopnosti za prvních 21 dnů jejich nemoci). U zaměstnance 6,5% z vyměřovacího základu. Tito malí zaměstnavatelé budou muset odvádět pojistné za zaměstnavatele a zaměstnance pro rok ,5%. Platí i pro rok Pojistné je zaměstnavatel povinen odvádět i za svého zaměstnance z jeho měsíčního vyměřovacího základu (z jeho příjmu, který mu zaměstnavatel zúčtuje). Pojistné se vypočte zvlášť za zaměstnavatele a zaměstnance, kdy se pojistné zaokrouhlí odděleně za zaměstnavatele a zvlášť za zaměstnance vždy na celé koruny směrem nahoru. Poté se tyto dvě zaokrouhlené částky sečtou a odvedou na účet místně příslušné správy sociálního zabezpečení. V případech, kdy má zaměstnanec u jednoho zaměstnavatele více pracovněprávních vztahů, ze kterých je účasten nemocenského a důchodového pojištění posuzuje zaměstnavatel každý pojistný poměr samostatně, tj. samostatně vypočte pojistné, včetně zaokrouhlování pojistného. Příklad č. 11): Zaměstnavatel zaměstnává 30 zaměstnanců. V měsíci červenci zúčtoval těmto zaměstnancům mzdy v celkové částce jejich vyměřovacích základů Kč ,-. Odpověď: Zaměstnavatel vypočte pojistné následujícím způsobem: Pojistné za zaměstnavatele Kč x 25% = Kč ,75 = zaokr. Kč ,- + pojistné za zaměstnance Kč x 6,5% = Kč ,86 = zaokr. Kč ,-. Celkem tak odvede pojistné 25% Kč ,5% Kč = 31,5% Kč ,-. Příklad č. 12): Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem současně dva pracovní poměry. Za výkon práce z prvního pracovního poměru mu zúčtoval v měsíci červenci částku Kč ,-. Za výkon práce v druhém pracovním poměru dosáhl vyměřovacího základu Kč ,-.

10 ~ 10 ~ Odpověď: Zaměstnavatel vypočte pojistné následujícím způsobem: Vyměřovací základ Kč ,-- x 25% = Kč 6 474,- + 6,5% = Kč 1 683,24 = zaokr ,- = 31,5% Kč 8 158,-. Vyměřovací základ z druhého pracovního poměru u téhož zaměstnavatele Kč ,- x 25% = Kč 2 563,5 = zaokr ,- + 6,5% 666,51 = zaokr. 667,- = 31,5% Kč 3 231,-. IV část - Odklon pojistného 3% z částky 6,5% na důchodové spoření II. pilíře : Od roku 2013 vstoupil v platnost Zákon 397/2012 O pojistném na důchodové spoření tzv. II. pilíř důchodové spoření a dále doplňkové penzijní spoření tzv. III. pilíř, který se vytvořil transformací penzijního připojištění se státním příspěvkem. My se však budeme zabývat jen důchodovým spořením - II. pilířem, který má dopady na odvod pojistného do státního systému důchodového pojištění tj. povinného nemocenského a důchodového pojištění tj. I. pilíře. Nyní si podrobněji rozvedeme principy vstupu a odvodu pojistného na důchodové spoření ve smyslu Zákona 397/2012 O pojistném na důchodové spoření s platností od Vstoupit do II. pilíře důchodového spoření může každá fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let a není poživatelem starobního důchodu. Takto bez ohledu na věk může důchodové spoření uzavřít osoba nejpozději do Po tomto datu jen osoba mladší 35 let. Účastník tohoto důchodového spoření, který uzavře smlouvu má povinnost s odkazem na 29 shora uvedeného Zákona písemně bezodkladně oznámit plátci pojistného dne, kdy se stal účastníkem důchodového spoření, a to tak, aby mohl plátce pojistného (zaměstnavatel) tuto skutečnost zohlednit při srážce pojistného. Plátce pojistného je pak povinen řešit odvod pojistného následujícím způsobem: Varianta č. I: - Zaměstnanec neuzavře smlouvu o důchodovém spoření: Pojistné odváděné zaměstnavatelem na sociální zabezpečení: 21,5% na důchodové pojištění 2,3% na nemocenské pojištění 1,2% na státní politiku zaměstnanosti

11 ~ 11 ~ 25% celkem odvod pojistného zaměstnavatel + 6,5% pojistného na důchodové pojištění srazí zaměstnavatel přímo zaměstnanci = 31,5% celkem odvod pojistného zaměstnavatel plátce pojistného. Varianta č. II - Zaměstnanec uzavře smlouvu o důchodovém spoření: Pokud se pojištěnec rozhodne ke vstupu do II. důchodového pilíře musí jak již uvedeno doložit kopii smlouvy s příslušným důchodovým fondem! Poté zaměstnavatel odkloní 3% pojistného, které sráží přímo zaměstnanci + dalších 2% z jeho vyměřovacího základu, tj. celkem 5% na účet u příslušného specializovaného finančního úřadu, který je za tímto účelem zřízen tzv. účet důchodového spoření II. pilíře. Odvod pojistného pak bude následující: Odvod do I. důchodového státního pilíře na účet České správy sociálního zabezpečení: Pojistné zaměstnavatel 25% + jen 3,5% srážka zaměstnanci = celkem 28,5%. Odvod do II. důchodového pilíře důchodové spoření: Zaměstnavatel srazí pojistné na důchodové spoření na účet u specializovaného finančního úřadu a to ve výši 3% z 6,5% povinného pojistného + ještě dalších 2% z vyměřovacího základu zaměstnance. Dopady na pozdější výpočet státního důchodu z I. pilíře vyplácí Česká správa sociálního. Pokud zaměstnanec se takto odkloní odvodem pojistného z I. Pilíře do II. fondového důchodového pilíře, bude mít státní důchod vypočten tak, že místo 1,5% za každý odpracovaný rok zápočtu se mu započte pouze 1,2%. Toto krácení pak bude mít dopady na výši vypočteného státního důchodu. Na druhou stranu však bude pobírat určitou částku důchodové renty z II. pilíře, kdy výše vyplaceného důchodu bude samozřejmě záležet na zhodnocení uspořených částek v přímé úměře na prosperitu daných fondů, které jsou:

12 ~ 12 ~ důchodový fond státních dluhopisů konzervativní důchodový fond, vyvážený důchodový fond, dynamický důchodový fond. Při odchodu do důchodu si bude moci každý účastník vybrat: doživotní starobní důchod, doživotní starobní důchod s pozůstalostním důchodem na tři roky, starobní důchod na dobu 20 let. Pokud účastník tohoto spoření zemře, stávají se tyto prostředky předmětem dědictví, za předpokladu, že bude dědicem: osoba mladší 18let obdrží sirotčí důchod na 5 let, osoba starší 18 let, která má zvolen II. pilíř, pak bude o tyto peněžní prostředky přiměřeně navýšen budoucí důchod, osoba starší 18 let, která nemá II. pilíř důchodového spoření, pak jí bude vyplacen jednorázový dědický podíl. Pokud se stane plátce tohoto důchodového spoření invalidou III. stupně a vznikne nárok na výplatu invalidního důchodu, pak 60% prostředků přejde do tohoto důchodu a 40% bude ponecháno na starobní penzi. Důležitá poznámka: Vstup do druhého pilíře tj. důchodového spoření je zásadně dobrovolný a záleží na každém pojištěnci (zaměstnanci, nebo i OSVČ ). Pokud se však takto rozhodne z tohoto systému již nemůže vystoupit. Příklad č. 13): Výpočet pojistného účastníka důchodového spoření II. pilíře: Vyměřovací základ : Kč ,- Pojistné na sociální zabezpečení zaměstnavatel 25% Kč ,- Pojistné na zdravotní pojištění zaměstnavatel 9% Kč 4 050,- Základ daně - super hrubá mzda Kč ,- Daň před slevou 15% Kč 9 045,-

13 ~ 13 ~ Sleva poplatník Kč 2 070,- Záloha daň Kč 6 975,- Vyměřovací základ : Kč ,- Pojistné na sociální zabezpečení zaměstnanec 3,5% I. pilíř Kč 1 575,- srážka Pojistné na důchodové spoření 3% Kč 1 350,- srážka II. pilíř Pojistné na důchodové spoření II. pilíř 2% z VZ zaměstnance Kč 900,- srážka Pojistné na zdravotní pojištění 4,5% Kč 2 025,- ČISTÁ MZDA: Kč ,- minus ( Kč 1 575,- + Kč 1 350,- + Kč 900,- + Kč 2 025,- + Kč ) = Kč ,- čistá mzda. V případě, kdy by zaměstnanec nevstoupil do II. pilíře, byla by jeho čistá mzda Kč ,- tj. o Kč 900,-- vyšší (2%). V část - Specifické okruhy poplatníků pojistného společníci, jednatelé, komanditisté komanditních společností a členové družstev: S přijetím novelizovaného Zákona o nemocenském pojištění došlo od k zásadní změně posuzování vzniku účasti na nemocenském pojištění shora uvedených kategorií poplatníků. Od tohoto roku jsou společníci, jednatelé, komanditisté komanditních společností a členové družstev účastni nemocenského pojištění, pokud nejsou ke společnosti vázáni pracovněprávním vztahem a vykonávají pro společnost práci, za kterou jsou touto společností odměňováni. Znamená to, že bude tento poplatník posuzován obdobně jako klasický zaměstnanec a to v případě, že za výkon práce pro společnost obdrží odměnu v rámci daného měsíce alespoň Kč 2 500,--, (tj. rozhodná částka pro vznik účasti na nemocenském pojištění). Pokud bude splněna tato podmínka dosažení alespoň měsíčního rozhodného příjmu musí být odvedeno pojistné v klasické procentuální výši 25% zaměstnavatel a 6,5% uvedený poplatník. Celkem tedy 31,5%.

14 ~ 14 ~ Z uvedeného vyplývá, že sice od roku 2012 budou shora uvedení poplatníci pojistného již účastni nemocenského pojištění, avšak v případě vzniku pracovní neschopnosti budou mít nárok jen na likvidaci nemocenského tj. až od 22. dne trvání jejich pracovní neschopnosti. Znamená to, že pokud společník, jednatel, komanditista komanditní společnosti nebo člen družstva, který n e n í vázán ke společnosti pracovněprávním vztahem onemocní, nevznikne mu nárok na náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti za prvních 21 dnů dočasné pracovní neschopnosti. (Poznámka : Pokud bude vázán ke společnosti pracovněprávním vztahem bude mu samozřejmě náležet při jeho pracovní neschopnosti i náhrada mzdy za prvních 21 dnů pracovní neschopnosti. Příklad č. 14): Společník s.r.o. není vázán ke společnosti pracovněprávním vztahem. Vykonává však pro společnost práci, za kterou je také odměňován jednou za čtvrtletí ve výši Kč ,--. První odměna mu byla zúčtována do měsíce března. Odpověď: Zaměstnavatel odvede za společníka pojistné v plné výši 25%+6,5% a to v měsících, kdy mu bude zúčtována odměna za výkon práce pro společnost. Přihlásí ho na místně příslušnou správu sociálního zabezpečení poprvé od měsíce března. Příklad č. 15): Jednatel společnosti navázal pracovní poměr na pozici obchodního zástupce se smluvní mzdou Kč ,-. Dále pak mu valná hromada společnosti odsouhlasila odměnu jednatele ve výši Kč ,- měsíčně. Odpověď: Zaměstnavatel bude odvádět pravidelně pojistné ve výši 25%+6,5% ze součtu těchto příjmů. Příklad č. 16): Člen družstva, který není vázán k družstvu pracovním poměrem provedl pro družstvo výběrové řízení na dodávku materiálu na rekonstrukci družstevních bytů. Za tuto práci pro družstvo obdržel jednorázovou odměnu Kč 7 000,-.

15 ~ 15 ~ Odpověď: V měsíci, kdy mu bude zúčtována tato odměna, bude tento člen družstva účasten nemocenského pojištění, kdy z této odměny se odvede pojistné v plné výši 25%+6,5%. Příklad č.17): Společník je odměňován za práci pro společnost ve výši měsíční odměny Kč 3 500,- a dále pak za funkci jednatele pobírá odměnu ve výši Kč 5 000,-. Odpověď: Pokud je společník zároveň jednatelem společnosti, budou se pro vznik účasti na nemocenském pojištění a s tím i pro odvod pojistného na sociální zabezpečení posuzovat tyto odměny v souhrnné částce Kč 8 500,-, kdy se z této částky odvede pojistné v plné výši 25%+6,5%. VI část - Specifické okruhy členové kolektivních orgánů právnické osoby, kteří jsou za činnost v těchto orgánech odměňováni : Jedná se o účastníky nemocenského pojištění a tím i poplatníky pojistného na sociální zabezpečení. Jsou to členové představenstev akciových společností, nebo členové dozorčích rad společností, kteří jsou za práci pro tuto společnost odměňováni a nejsou vázáni k této společnosti pracovněprávním vztahem. Pokud tedy tak jako v předchozí kapitole bude dosahovat jejich měsíční odměna alespoň výše rozhodného příjmu tj. Kč 2 500,-, jsou účastni nemocenského pojištění s povinností platit též pojistné na sociální zabezpečení. Příklad č. 18): Pan František Vomáčka byl navržen do dozorčí rady akciové společnosti jako statutár této společnosti na dobu dvouletého období. Odměna za výkon práce v dozorčí radě byla určena za každé čtvrtletí ve výši Kč ,-. Pan Vomáčka není vázán ke společnosti žádným pracovněprávním vztahem. Jeho závislá činnost je výkon práce, jako osoba samostatně výdělečně činná. Odpověď: Jak vyplývá z předešlého odstavce, bude tento člen dozorčí rady účasten nemocenského pojištění s povinností platit pojistné v tom měsíci, kdy mu bude zúčtována odměna za výkon práce v dozorčí radě.

16 ~ 16 ~ Zaměstnavatel je povinen ho přihlásit do 30 dnů od měsíce, kdy mu poprvé zúčtoval odměnu za výkon práce v dozorčí radě. Příklad č. 19): Předseda představenstva akciové společnosti je i zaměstnancem s měsíční mzdou za výkon práce Kč ,-. Dále pak za činnost předsedy představenstva pobírá čtvrtletní odměnu ve výši Kč ,-. Činnost předsedy představenstva je vykonávána již od roku Odpověď: Zaměstnanec byl účasten nemocenského pojištění do roku 2011 jen z činnosti zaměstnance. Z činnosti předsedy představenstva nebyl účasten ani nemocenského a tím ani důchodového pojištění. Od roku 2012 je účasten nemocenského pojištění z obou těchto činností, tj. zaměstnavatel bude muset provést přihlášení k účasti na nemocenském pojištění. Příklad č. 20): Člen představenstva akciové společnosti není vázán ke společnosti pracovněprávním vztahem. Za členství v představenstvu pobírá pravidelně měsíčně odměnu ve výši Kč ,-. Musí být přihlášen k pojištění s pravidelným měsíčním odvodem pojistného na sociální zabezpečení? Odpověď: Zaměstnavatel musí člena představenstva přihlásit k účasti na nemocenském pojištění a odvádět pravidelně pojistné na sociální zabezpečení. VII část - Dohody o provedení práce a účast zaměstnance na nemocenském pojištění s povinností odvádět pojistné na sociální zabezpečení: Zaměstnanec činný na základě dohody o provedení práce je od účasten nemocenského pojištění pouze v těch měsících, kdy mu zaměstnavatel zúčtuje za výkon práce měsíční odměnu ve výši více než Kč ,-. Z uvedeného vyplývá, že na rozdíl od předcházejících podmínek vzniku účasti na nemocenském pojištění, kdy musí být splněna podmínka dosažení předem domluveného příjmu za výkon práce alespoň Kč 2 500,-, je rozhodným příjmem pro vznik účasti na nemocenském pojištění u

17 ~ 17 ~ zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce dosažení rozhodného příjmu nad Kč ,- za měsíc. Příklad č. 19): Zaměstnanec, se kterým zaměstnavatel sjednal dohodu o provedení práce od do s předem domluvenou hodinovou odměnou Kč 250,- z rozsahem práce podle potřeby zaměstnavatele, při dodržení maximálního limitu 300 hodin v rámci sjednané doby trvání dohody o provedení práce. V měsících únor květen 2013 dosáhl měsíčních odměn pod částku rozhodného příjmu tj. Kč ,-. V měsících červen srpen 2013 mu zaměstnavatel zúčtoval měsíční odměny nad Kč ,-. Odpověď: Zaměstnavatel je povinen zaměstnance přihlásit k účasti na nemocenském pojištění od tj. od data vzniku dohody o provedení práce, do 8. dnů od měsíce, kdy vznikla zaměstnanci účast na nemocenském pojištění poprvé v měsíci červnu Za měsíc červen tak zaměstnavatel odvede pojistné v plné výši 25%+6,5% nejpozději do Příklad č. 20): Zaměstnanec vykonával v roce 2013 opakovaně činnost na základě dohod o provedení práce. První dohoda byla sepsána od do se sjednanou měsíční odměnou á Kč 2 500,-/ měsíc. Druhá dohoda byla sjednána od do s měsíční odměnou Kč 3 000,- za měsíc květen, a Kč 5 000,- za měsíc červen. Odpověď: Zaměstnanci nevznikne účast na nemocenském pojištění ani v jednom měsíci, neboť měsíční odměny nedosáhly více než Kč ,-. Zaměstnavatel tak nemá povinnost přihlašovat zaměstnance k účasti na nemocenském pojištění. Příklad č. 21): Zaměstnavatel uzavřel dohodu o provedení práce na dva dny od do na inventarizaci skladu s odměnou Kč 6 000,-. V témže měsíci uzavřel další dohodu o provedení práce od do na inventarizaci druhého skladu s odměnou Kč 7 000,-. Odměny jsou zaměstnanci zúčtovány v následujícím měsíci ve výplatním termínu tj v celkové výši Kč ,-.

18 ~ 18 ~ Odpověď: Zaměstnanec bude účasten nemocenského pojištění ve dnech od do a od do neboť součet odměn přesáhl rozhodnou částku v daném měsíci tj. více než Kč ,--. Příklad č. 22): Zaměstnavatel uzavřel současně se zaměstnancem tři dohody o provedení práce a to od do s měsíční odměnou za každou tuto dohodu Kč 3 500,-. Celkovou částku odměn z těchto tří dohod tj. Kč ,- je zaměstnanci zúčtována pravidelně měsíčně ve výplatním termínu. Odpověď: Zaměstnanec bude účasten nemocenského pojištění od do , neboť součet odměn z těchto tří dohod o provedení práce překročí rozhodnou částku pro vznik účasti na nemocenském pojištění tj. Kč ,-. Příklad č. 23): Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem dohodu o provedení práce na jeden měsíc od do na výkon práce lektora rekvalifikačního kurzu s odměnou Kč ,-. Zaměstnanec poslední den trvání dohody o provedení práce onemocněl. Odpověď: Zaměstnavatel musí zaměstnance přihlásit k účasti na nemocenském pojištění, poté odhlásit do 8 dnů od skončení sjednané dohody. Dále odvede pojistné nejpozději do V obvyklé výši pojistného tj. 25%+6,5%. Nárok na náhradu při dočasné pracovní neschopnosti zaměstnanci sice vznikne tj. jen , ale s ohledem na karenční dobu první tři dny a skončení sjednané dohody (skončila účast na nemocenském pojištění) náleží zaměstnanci náhrada v nulové výši. Příklad č. 24): Zaměstnavatel uzavřel dohodu o provedení práce se zaměstnancem na dobu od do na výkon práce podle potřeby s hodinovou odměnou Kč 250,-. V měsíci 5/2013 se stal zaměstnanec práce neschopným od do Odměna za měsíc květen dosáhla před vznikem pracovní neschopnosti částky Kč ,-. Zaměstnanci tak vznikla v měsíci, kdy onemocněl účast na nemocenském pojištění.

19 ~ 19 ~ Odpověď: Zaměstnavatel musí odvést pojistné za měsíc květen a vyplatit náhradu odměny při dočasné pracovní neschopnosti za prvních 21 dnů trvání pracovní neschopnosti. Pokud bude zaměstnanec i nadále práce neschopen tj. od 22. dne pracovní neschopnosti má nárok na výplatu nemocenského prostřednictvím místně příslušné správy sociálního zabezpečení a to event. až do dne sjednané dohody o provedení práce. VIII část - Závazné termíny splatnosti pojistného a formy úhrady pojistného : Zákon o pojistném na sociální zabezpečení stanoví povinnost zaměstnavatele odvádět pojistné za jednotlivé kalendářní měsíce v termínu od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce za měsíc, za něž má být pojistné odvedeno. Znamená to, že za včasný odvod pojistného se považuje termín, kdy zaměstnavatel provedl platbu tak, aby bylo pojistné připsáno nejpozději do 20. dne na účet poskytovatele platebních služeb. Pojistné se hradí v české měně. Z pohledu možných způsobů odvodu pojistné je nejčastěji zaměstnavatelem využíván bezhotovostní převod z účtu plátce pojistného, další možný způsob odvodu pojistného je platba v hotovosti do pokladny příslušné správy sociálního zabezpečení maximální limit hotovostní platby je od roku 2012 Kč ,- a poslední možný způsob platby pojistného je využití platby prostřednictvím držitele poštovní licence. (Pozn. Při platbách poštovní poukázkou (složenkou) je postup držitele poštovní licence následující. Držitel poštovní licence je povinen předat platbu poskytovateli platebních služeb do 2 pracovních dnů ode dne, kdy platbu přijal a poskytovatel platebních služeb je povinen ji převést na samotný účet do konce následujícího pracovního dne!). Zaměstnavatel kromě faktického odvodu pojistného shora uvedenými způsoby je povinen také zaslat na správu sociálního zabezpečení závazný tiskopis Přehled o výši pojistného, vzor ČSSZ I/2011. (Pozn. Jedná se o předpis výše měsíčního pojistného strana má dáti ). Příklad č. 25): Zaměstnavatel vypočetl pojistné za měsíc duben ve výši Kč ,-. Toto pojistné je splatné nejpozději do 20. května. Výplatní termín zaměstnavatele je určen na každého 12. měsíce. Zaměstnavatel zaslal toto pojistné formou elektronického převodu ze svého účtu na účet poskytovatele platebních služeb ( tj. peněžního ústavu, kde má založen příjmový účet příslušná správa sociálního zabezpečení) dne 18.5.

20 ~ 20 ~ Odpověď: Zaměstnavatel provedl odpis ze svého účtu včas, tzn., že platba pojistného bude připsána do 20. na účet příslušné správy sociálního zabezpečení. Příklad č. 26): Zaměstnavatel realizoval platbu pojistného za své zaměstnance v pátek 20. května přímo do pokladny příslušné správy sociálního zabezpečení. Pokladní mu vystavila účetní doklad o přijetí příslušné částky pojistného. Odpověď: Pojistné bylo odvedeno včas tj. nejpozději do 20. v měsíci. Příklad č. 27): Zaměstnavatel realizoval platbu pojistného pomocí držitele poštovní licence ve čtvrtek dne Odpověď: Tento termín realizace odvodu pojistné bude jednoznačně považován za pozdní, neboť do 20. nebude pojistné připsáno na účet příslušné správy sociálního zabezpečení. ( Pozn. Za každý den pozdního připsání na účet správy tj. po 20. dni v měsíci bude plátce pojistného předepsáno penále viz. další díl sankce ). IX část - Odvod pojistného na důchodové spoření do II. pilíře: Tak, jak jsem si vysvětlili systém nového důchodového spoření ve IV. části našeho e-semináře, je nutné si v několika větách objasnit principy odvodu pojistného na příjmový účet u příslušného specializovaného finančního úřadu. S účastí zaměstnance na důchodovém spoření vyplývají povinnosti i zaměstnavateli, jako plátci pojistného. Tyto povinnosti se dají shrnout do 3 bodů a to povinnost: odvádět pojistné formou měsíční zálohyy za svého zaměstnance účastného v důchodovém spoření a to nejpozději do 20. následujícího měsíce za měsíc uplynulý, měsíčně odesílat Hlášení k záloze na pojistné na důchodové spoření s odkazem na 19 Zákona o důchodovém spoření a to nejpozději do 20. následujícího měsíce za měsíc uplynulý, a to zásadně elektornicky