BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY BOČ

Transkript

1 BOTANICKÝ PRŮZKUM LOKALITY BOČ Ing. Alexandra Masopustová 1

2 1 ÚVOD A CÍL Na základě objednávky EC Meluzína RCAB byl proveden botanický průzkum na lokalitě Boč. Do současné doby byl v zájmovém území proveden jeden systematický botanický průzkum v roce 2009 (Masopustová 2009). Tento průzkum se vztahuje pouze k části zájmového území a jednalo se pouze o jednoduchý celkový botanický průzkum s důrazem na výskyt zvláště chráněných a invazních rostlin a také na zmapování vegetace. Dále zde bylo prováděno mapování biotopů v rámci projektu Natura 2000, jehož výsledky jsou dostupné na serveru a nyní probíhá aktualizace tohoto mapování. Cíle tohoto průzkumu jsou však zcela odlišné od stanovených cílů tohoto průzkumu. Cílem průzkumu je zhodnocení současného stavu flóry a vegetace v pastevním areálu Boč, sestavení vegetační mapy a zaměření se na výskyt významných zvláště chráněných, ohrožených a invazních druhů rostlin. 2 METODIKA Botanický průzkum byl zaměřen na floristickou a vegetační charakteristiku pastevního areálu Boč s důrazem na výskyt ohrožených a jinak významných druhů vyšších cévnatých rostlin. Území bylo rozděleno do dílčích ploch podle převažujícího charakteru vegetace. Vegetace byla charakterizována podle Katalogu biotopů ČR (CHYTRÝ ET AL. 2010). V každé dílčí ploše byl proveden soupis druhů vyšších cévnatých rostlin. Četnost jednotlivých druhů je znázorněna tříčlennou číselnou stupnicí, kdy 1 znamená druhy s vysokou pokryvností, dominantní, 2 druh běžný, roztroušený, 3 druh vzácný, vyskytující se sporadicky. Některé lokality, i když jsou prostorově oddělené, mají shodné číslo, neboť se na nich nachází zcela totožné společenstvo s malými rozdíly. Zvlášť byly hodnoceny nalezené ohrožené a jinak významné druhy rostlin. Druhy chráněné vyhláškou MŽP č. 395/1992 Sb. jsou označeny symboly KO kriticky ohrožené, SO silně ohrožené, O ohrožené. Druhy uvedené v Červeném seznamu České republiky (HOLUB ET PROCHÁZKA 2000) jsou označeny symboly C1 kriticky ohrožené, C2 silně ohrožené, C3 ohrožené a C4 druhy vzácnější vyžadující pozornost. Druhy chráněné a ohrožené jsou v textu zvýrazněny tučně. Nomenklatura taxonů je podle Klíče ke květeně České republiky (KUBÁT ET AL. 2002). Botanické hodnocení proběhlo v červenci Mapovými výstupy průzkumu jsou vegetační mapy biotopů a mapy s výskytem chráněných a jinak významných druhů. Vzhledem k malé přehlednosti map zájmového území byly mapy rozděleny na dva mapové listy sever a jih, kde jsou pak detailněji vidět jednotlivé charakteristiky území. Ing. Alexandra Masopustová 2

3 Obrázek č. 1: Rozdělení zájmového území na mapové listy Ing. Alexandra Masopustová 3

4 Botanický průzkum lokality Boč 3 CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ 3.1 VYMEZENÍ ÚZEMÍ Zájmové území se nachází západně a severně od obce Boč na jihovýchodním úpatí Krušných hor, konkrétně Klínovecké hornatiny. Hranice lokality jsou vymezené nevýrazně, podle pozemků pana Černohorského, který zde chce zřídit pastevní areál. Území je tvořeno dvěmi částmi. Větší severní část je souvislá a nachází severozápadně od obce. Má tvar obráceného C. Jde o pozemky na svazích nad řekou Ohří s jihovýchodní expozicí, a nad bezejmenným vodním tokem se severovýchodní expozicí. Menší jižní část tvoří luční enkláva zarůstající intenzivně náletem s porosty dubohabřin na svazích nad řekou Ohří s jihozápadní expozicí jihozápadně od Boče. Lokalita Boč se nachází na území Evropsky významné lokality Hradiště a Ptačí oblasti Doupovské hory, a zároveň je součástí přírodního parku Stráž nad Ohří. Obrázek č. 2: Vymezení zájmového území 3.2 PŘÍRODNÍ POMĚRY Složení flóry a ráz vegetace jsou výrazně ovlivňovány geologickým podkladem. Geologickým podkladem jsou bazické čedičové horniny a jejich pyroklastika (ZOUBEK 1990). Z hlediska litogenních vlastností půdotvorný substrát zvětrává na těžké hlíny s podílem úlomků. Půdy jsou středně až silně humózní se středně kvalitním humusem. Ing. Alexandra Masopustová 4

5 Genetickým půdním typem jsou především eutrofní kambizemě, místy oglejené a místy přecházející v úživné rankery (TOMÁŠEK 2007). Podle geomorfologického členění leží území v provincii Česká vysočina, v Krušnohorské soustavě, v Podkrušnohorské podsoustavě, celku Doupovské hory a okrsku Jehličenská hornatina (DEMEK ET AL. 1965). Podle Quitta (QUITT 1971) leží území v mírně teplé oblasti MT7. Území leží v povodí řeky Ohře. Severní část je odvodňována bezejmenným potokem a v území se nachází i několik drobných potůčků ve stržích na jižních svazích. Na lokalitě se nevyskytuje žádná vodní plocha. Z hlediska fytogeografie se území nachází v mezofytiku ve fytogeografickém okrese 29. Doupovské vrchy (SKALICKÝ 1987). Podle mapy potencionální vegetace (NEUHÄUSLOVÁ ET MORAVEC. 1997) se na lokalitě v nižších polohách potencionálně vyskytovaly převážně černýšové dubohabřiny (Melampyro nemorosi-carpinetum) přecházející ve vyšších polohách do violkových bučin (Violo reichenbachianae-fagetum). Celkově se jedná se o zanedbané louky, křoviny a meze s nálety listnatých dřevin. Louky části jsou v jihozápadním výběžku lokality z velké části silně zarostlé křovinami. V severním výběžku jsou dosud pravidelně kosené, rozdělené mezemi s dřevinami. V západní části jsou pak po provedené vyřezávce křovin pasené. Vzácně se vyskytují drobná prameniště a podmáčené louky. Dominantním biotopem jsou mezofilní ovsíkové louky přecházející v teplomilné širokolisté trávníky. Většinou se však jedná o málo kvalitní biotopy s ochuzeným druhovým složením s dominancí konkurenčně silnějších druhů. Přítomny jsou teplomilné druhy. Křoviny tvoří mozaiky s širokolistými suchými trávníky, nebo se jedná o samostatné souvislé porosty, částečně již pomalu přecházející v dubohabřiny. Na mezích a v okrajových porostech se nacházejí nálety listnáčů nebo samovolně vzniklé dubohabřiny. Ing. Alexandra Masopustová 5

6 4 VÝSLEDKY BOTANICKÉHO PRŮZKUMU 4.1 CHARAKTERISTIKA LOKALIT Dílčí plocha 1 Na lokalitě se nachází porosty na loukách s teplomilnou vegetací širokolistých suchých trávníků T3.4 s přechody do mezofilních ovsíkových luk T1.1. Tyto plochy byly v minulosti dlouhodobě neobhospodařované a silně zarostlé keři. Mezi lety došlo k vyřezání převážné většiny dřevin. Ponechány byly pouze některé solitéry ovocných stromů. Nyní jsou pozemky pasené. Stále dochází ke zmlazování keřů, ale to je významně omezováno pastvou. Zmlazují zde trnka obecná (Prunus spinosa), hlohy (Crataegus spp.) a růže šípková (Rosa canina). V bylinném patře se nachází běžné luční druhy a druhy širokolistých suchých trávníků. Hojná je místy válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum), která však díky pastvě významně ustupuje a je nahrazována ovsíkem vyvýšeným (Arrhenatherum elatius). Více jsou přítomny druhy teplomilné: řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), jitrocel prostřední (Plantago media), pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum), dobromysl obecná (Origanum vulgare), mochna stříbrná (Potentilla argentea), smolnička obecná (Lychnis viscaria), čičorka pestrá (Securigera varia), jetel rolní (Trifolium arvense), kozinec sladkolistý (Astragalus glycyphyllos) a další. Roztroušeně se nachází prvosenka jarní (Primula veris), a velmi vzácně i rmen barvířský (Anthemis tinctoria). Fragmentálně porosty přechází v úzkolisté suché trávníky T3.3. Jednotka je méně reprezentativní, se sníženou zachovalostí, vykazuje přechod k ovsíkovým loukám T1.1, zejména v nižších polohách a v místech, které nebyly tolik zarostlé keři. T3.4 širokolisté suché trávníky s přechodem do ovsíkových luk T1.1 (100 %) Dílčí plocha 2 Jednotka se nachází v pramenné depresi. Jedná se o vegetaci tužebníkových lad T1.6 se zbytky vegetace vlhkých pcháčových luk T1.5. Pozemek je součástí pastevního areálu, ale je oplocen, aby se zvířata nemohla. Na okraji je napáječka. Vlivem absence hospodaření došlo k dominanci tužebníku jilmového (Filipendula ulmaria) a skřípiny lesní (Scirpus sylvaticus). Z dalších druhů jsou hojněji přítomny štírovník bažinný (Lotus uliginosus), sítina rozkladitá a sivá (Juncus effusus, J. inflexus), vrbovka chlupatá (Epilobium hirsutum) a vrbina obecná (Lysimachia vulgaris). Ze vzácnější druhů je přítomna vrbovka bahenní a malokvětá (Epilobium palustre, E. parviflorum). Ke své malé rozloze je biotop poměrně druhově pestrý s dobrou reprezentativností i zachovalostí. T1.6 tužebníková lada (100 %) Dílčí plocha 3 Na lokalitě se nachází porosty mezofilních ovsíkových luk T1.1 s náznaky teplomilné vegetace širokolistých suchých trávníků T3.4. Tyto plochy byly v minulosti dlouhodobě neobhospodařované a místy silně zarostlé keři. Mezi lety došlo k vyřezání převážné většiny dřevin. Ponechány byly pouze některé solitéry ovocných stromů a dřeviny na remízku. Nyní jsou pozemky pasené. Stále dochází ke zmlazování keřů, ale to je omezováno pastvou. V keřovém patře dominují hlohy (Crataegus spp.) a růže šípková (Rosa canina), vyskytuje se zde i trnka obecná (Prunus spinosa) a javor babyka a mléč (Acer campestre, A. platanoides) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Plochy jsou v jižní části, kde se dříve hojně nacházely keře, více ruderalizované. V severní části je významnější podíl teplomilných druhů. V bylinném patře dominuje ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), Ing. Alexandra Masopustová 6

7 dále je hojná srha říznačka (Dactylis glomerata), psineček rozkladitý (Agrostis capillaris) a kostřava luční (Festuca pratensis). Dále se zde nachází běžné luční druhy a druhy širokolistých suchých trávníků. Např. válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum), chrastavec rolní (Knautia arvensis), kostřava červená (Festuca rubra), řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), jitrocel prostřední (Plantago media), dobromysl obecná (Origanum vulgare), mochna stříbrná (Potentilla argentea), pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum), čičorka pestrá (Securigera varia), jetel rolní (Trifolium arvense), kozinec sladkolistý (Astragalus glycyphyllos) a další. Roztroušeně se nachází prvosenka jarní (Primula veris), a vzácně i hvozdík svazčitý (Dianthus armeria). Jednotka je méně reprezentativní, se sníženou zachovalostí, vykazuje přechod k širokolistým suchým trávníkům T3.4. Pravidelná pastva povede ke zlepšení druhové skladby louky a k omezení keřů a ruderálů. Křoviny jsou brány pouze jako součást luk, které je degradují (ne za samostatné vegetační jednotky). T1.1 mezofilní ovsíkové louky s přechodem do širokolistých suchých trávníků T3.4 (100 %) Dílčí plocha 4 Jedná se o porosty listnáčů na mezích. Jedná se o mladé vývojové stadium. Stromové patro tvoří javor babyka (Acer campestre). Dále je vtroušen habr obecný (Carpinus betulus), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor mléč a klen (Acer platanoides, A. pseudoplatanus). V keřovém patře jsou hojné hlohy (Crataegus spp.), dále zmlazení dřevin stromového patra a líska obecná (Corylus avellana). Bylinné patro je tvořeno typickými hájovými druhy, prolínajícími se s druhy ruderálními. Hojná je válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum). Dále se vyskytují se např. netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), krtičník hlíznatý (Scrophularia nodosa), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), zvonek kopřivolistý (Campanula trachelium), chmel otáčivý (Humulus lupulus), kakost smrdutý (Geranium robertianum) a řada dalších. Vzácně se nachází prvosenka jarní (Primula veris) a hruška polnička (Pyrus pyraster). Na okrajích jsou více přítomny luční druhy. Porost je méně reprezentativní, se sníženou zachovalostí. L3.1 hercynské dubohabřiny (100 %) Dílčí plocha 5 Jedná se o zanedbané druhově chudé ruderalizované louky. Vzhledem k malé druhové pestrosti nebyly louky zahrnuty mezi přírodní biotopy. Tato jednotka se nachází na 7 segmentech, které mají shodný charakter flóry a vegetace. Jen místy jsou pestřejší s náznaky ovsíkových luk T1.1. Louky jsou pravidelněkosené. Zejména ve vyšších polohách jsou louky druhově pestřejší s roztroušeným výskytem teplomilných druhů. Dominuje psárka luční (Alopecurus pratensis) a ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), dále jsou hojné srha říznačka (Dactylis glomerata), psineček rozkladitý (Agrostis capillaris), kostřava luční (Festuca pratensis), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), krabilice zápašná (Chaerophyllum aromaticum) a kerblík lesní (Anthriscus sylvestris). Vzácněji se nachází medyněk vlnatý (Holcus lanatus), kopretina obecná (Leucanthemum vulgare), škarda dvouletá (Crepis biennis), kozí brada luční (Tragopogon pratensis) a štírovník růžkatý (Lotus corniculatus). Pravidelné kosení povede ke zlepšení druhové skladby louky. X5 intenzivně obhospodařované louky (100 %) Dílčí plocha 6 Plochu tvoří dlouhodobě neobhospodařovaná louka pod polní cestou nad nivou potoka. Dochází k náletu dřevin. Hojně se zde nachází krabilice zápašná (Chaerophyllum Ing. Alexandra Masopustová 7

8 aromaticum), svízel přítula (Galium aparine) a kopřiva dvoudomá (Urtica dioica). Dále se nachází např. srha říznačka (Dactylis glomerata), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), lopuch plstnatý (Arctium tomentosa), pýr plazivý (Elytrigia repens). Dochází k náletu jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior), javoru babyky i klenu (Acer campestre, A. pseudoplatanus) a vrby křehké (Salix fragilis). Porost je vegetačně nevyhraněný. Stav lučního porostu lze zlepšit pravidelným, zpočátku intenzivnějším kosením. X7 ruderální bylinná vegetace (100 %) Dílčí plocha 7 Segment se nachází pod prameništěm kolem příkopu. Okraje jsou suché, silně ruderalizované, v příkopu vlhčí. Ve stromovém patře dominuje olše lepkavá (Alnus glutinosa), hojný je jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Keřové patro tvoří bez černý (Sambucus nigra). V bylinném patře dominuje kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), dále bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), svízel přítula (Galium aparine) a ostružiník maliník (Rubus idaeus). Biotop má nízkou reprezentativnost i zachovalost. L2.2 údolní jasanovo-olšový luh (100 %) Dílčí plocha 8 Jedná se o řídké porosty listnatých náletových dřevin na mezích. Hojné jsou především třešně (Prunus cerasus), dále jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javory babyka a klen (Acer campestre, A. pseudoplatanus). Místy je hojná bříza převislá (Betula pendula). V keřovém patře se vyskytují dřeviny stromového patra, líska obecná (Corylus avellana), trnka obecná (Prunus spinosa), růže šípková (Rosa canina) a hlohy (Crataegus spp.). Bylinný podrost je ruderalizovaný s kopřivou dvoudomou (Urtica dioica), řídce se nachází hájové druhy. Více se vyskytují luční druhy, např. válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum), kostřava červená (Festuca rubra), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), ječmenka evropská (Hordelymus europaeus), kakost smrdutý (Geranium robertianum) a další. Vzácná je prvosenka jarní (Primula veris). X12 nálety pionýrských dřevin (100 %) Dílčí plocha 9 Plochu tvoří dlouhodobě neobhospodařovaná louka pod mezí nad nivou potoka. Plocha je vlhčí a dochází k náletu dřevin. Hojně se zde nachází krabilice zápašná (Chaerophyllum aromaticum), svízel přítula (Galium aparine) a kopřiva dvoudomá (Urtica dioica). Dále se nachází např. tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), kakost bahenní (Geranium palustre), srha říznačka (Dactylis glomerata), čistec lesní (Stachys sylvatica), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), lopuch plstnatý (Arctium tomentosa), pýr plazivý (Elytrigia repens). Dochází k náletu jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior) a vrby křehké (Salix fragilis). Porost je vegetačně nevyhraněný. Stav lučního porostu lze zlepšit pravidelným, zpočátku intenzivnějším kosením. X7 ruderální bylinná vegetace (100 %) Dílčí plocha 10 Na lokalitě se nachází porosty mezofilních ovsíkových luk T1.1 s náznaky teplomilné vegetace širokolistých suchých trávníků T3.4. Jedná se o občas nebo v minulosti kosené louky degradované vlivem neobhospodařování. Oproti níže položeným pozemkům jsou louky Ing. Alexandra Masopustová 8

9 druhově pestřejší s roztroušeným výskytem teplomilných druhů. Plocha je rozdělena do dvou segmentů se shodným charakterem vegetace. Dominuje psineček rozkladitý (Agrostis capillaris), dále se vyskytují kostřava červená a luční (Festuca rubra, F. pratensis), psárka luční (Alopecurus pratensis), trojštět žlutavý (Trisetum flavescens), ovsíř pýřitý (Avenulla pubescens), válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum), třeslice prostřední (Briza media), kopretina obecná (Leucanthemum vulgare), pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum), klinopád obecný (Clinopodium vulgare), kozí brada luční (Tragopogon pratensis), řepík lékařský (Agrimonia europaea), mochna stříbrná (Potentilla argentea), štírovník růžkatý (Lotus corniculatus), čičorka pestrá (Securigera varia), jetel rolní (Trifolium arvense), kozinec sladkolistý (Astragalus glycyphyllos), jitrocel prostřední (Plantago media) a dobromysl obecná (Origanum vulgare). Jednotka je méně reprezentativní, se sníženou zachovalostí. Vlivem neksoení dochází k náletu dřevin. Pravidelné kosení povede ke zlepšení druhové skladby louky. T1.1 mezofilní ovsíkové louky s přechodem do širokolistých suchých trávníků T3.4 (100 %) Dílčí plocha 11 Jedná se o porosty listnáčů na mezích. Jedná se o mladé vývojové stadium. Stromové patro tvoří javor babyka (Acer campestre), habr obecný (Carpinus betulus), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor mléč a klen (Acer platanoides, A. pseudoplatanus). V keřovém patře jsou hojné hlohy (Crataegus spp.), dále zmlazení dřevin stromového patra a líska obecná (Corylus avellana). Bylinné patro je tvořeno typickými hájovými druhy, prolínajícími se s druhy ruderálními. Hojná je válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum). Dále se vyskytují se např. netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), pšeníčko rozkladité (Milium effusum), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), zvonek kopřivolistý a broskvolistý (Campanula trachelium, C. persicifolia), ječmenka evropská (Hordelymus europaeus), kakost smrdutý (Geranium robertianum) a řada dalších. Vzácně se nachází prvosenka jarní (Primula veris). Na okrajích jsou více přítomny luční druhy. Porost je méně reprezentativní, se sníženou zachovalostí. L3.1 hercynské dubohabřiny (100 %) Dílčí plocha 12 Jedná se o porosty řídkých až plně zapojených křovin K3 na dlouhodobě neobhospodařovaných loukách v mozaice s teplomilnou vegetací širokolistých suchých trávníků T3.4 s přechody do mezofilních ovsíkových luk T1.1. V minulosti byly pozemky patrně pasené. V keřovém patře dominují hlohy (Crataegus spp.) a růže šípková (Rosa canina), vyskytuje se zde i trnka obecná (Prunus spinosa) a javor babyka a mléč (Acer campestre, A. platanoides) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). V bylinném patře se nachází běžné luční druhy a druhy širokolistých suchých trávníků. Hojná je válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum). Více jsou přítomny druhy teplomilné: řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), jitrocel prostřední (Plantago media), pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum), dobromysl obecná (Origanum vulgare), mochna stříbrná (Potentilla argentea), smolnička obecná (Lychnis viscaria), čičorka pestrá (Securigera varia), jetel rolní (Trifolium arvense), kozinec sladkolistý (Astragalus glycyphyllos) a další. Vzácně se nachází divizna knotovkovitá bělokvětá (Verbascum lychnitis subsp. moenchii). Fragmentálně na skalnatém podloží přechází vegetace až v trávníky mělkých půd T5.5. Místy jsou křoviny husté, silně přerůstají stromy a přecházející v dubohabřiny L3.1. Jednotky jsou reprezentativní, s průměrnou zachovalostí. Ing. Alexandra Masopustová 9

10 T3.4 širokolisté suché trávníky (40 %) K3 vysoké mezofilní a xerofilní křoviny (60 %) Dílčí plocha 13 Jedná se o porosty řídkých až plně zapojených křovin K3 na dlouhodobě neobhospodařovaných loukách v mozaice s teplomilnou vegetací širokolistých suchých trávníků T3.4 s přechody do mezofilních ovsíkových luk T1.1. V minulosti byly pozemky patrně pasené a mezi lety bylo provedeno významné vyřezání dřevin. V keřovém patře dominují hlohy (Crataegus spp.) a růže šípková (Rosa canina), vyskytuje se zde i trnka obecná (Prunus spinosa) a javor babyka a mléč (Acer campestre, A. platanoides) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). V bylinném patře se nachází běžné luční druhy a druhy širokolistých suchých trávníků. Hojná je válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum). Více jsou přítomny druhy teplomilné: řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), jitrocel prostřední (Plantago media), dobromysl obecná (Origanum vulgare), pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum), mochna stříbrná (Potentilla argentea), smolnička obecná (Lychnis viscaria), čičorka pestrá (Securigera varia), jetel rolní (Trifolium arvense), kozinec sladkolistý (Astragalus glycyphyllos) a další. Vzácně se nachází divizna knotovkovitá bělokvětá (Verbascum lychnitis subsp. moenchii), prvosenka jarní (Primula veris) a v jižní části i rmen barvířský (Anthemis tinctoria). V nejsevernějším místě na hranici zájmového území byl nalezen kruštík širokolistý (Epipactis helleborine). Fragmentálně na skalnatém podloží přechází vegetace až v trávníky mělkých půd T5.5. Jednotky jsou méně reprezentativní, s průměrnou zachovalostí. Na místě vyřezaných křovin jsou více ruderalizované. T3.4 širokolisté suché trávníky (65 %) K3 vysoké mezofilní a xerofilní křoviny (35 %) Dílčí plocha 14 Porosty listnáčů na kamenném svahu. Stromové patro tvoří dub letní (Quercus robur), javor babyka (Acer campestre). Dále je vtroušen habr obecný (Carpinus betulus), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor mléč a klen (Acer platanoides, A. pseudoplatanus). V podrostu jsou hojné hlohy (Crataegus spp.). Bylinné patro je chudé, tvořené typickými hájovými druhy, prolínajícími se s druhy ruderálními. Hojná je netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora). Dále se vyskytují se např. válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum), zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), krabilice mámivá (Chaerophyllum temulum), ječmenka evropská (Hordelymus europaeus), kakost smrdutý (Geranium robertianum) a řada dalších. Vzácně se nachází prvosenka jarní (Primula veris). Porost je méně reprezentativní, se sníženou zachovalostí. L3.1 hercynské dubohabřiny (100 %) Dílčí plocha 15 Jedná se o oplocenou ovsíkovou louku T1.1, která bývá nejspíš občas kosená, s náznaky teplomilné vegetace širokolistých suchých trávníků T3.4. Dominuje ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), dále je hojná srha říznačka (Dactylis glomerata), psineček rozkladitý (Agrostis capillaris) a kostřava luční (Festuca pratensis). Dále se vyskytují další běžné luční druhy, např. třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), jahodník trávnice (Fragaria viridis), čičorka pestrá (Securigera varia). Z teplomilnějších druhů jsou přítomny pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum), řepík lékařský (Agrimonia eupatoria) a dobromysl obecná (Origanum vulgare). Jednotka je méně reprezentativní, se sníženou zachovalostí. Pravidelné kosení povede ke zlepšení druhové skladby louky. Ing. Alexandra Masopustová 10

11 T1.1 mezofilní ovsíkové louky (100 %) Dílčí plocha 16 Jedná se o pasenou ovsíkovou louku T1.1 s náznaky teplomilné vegetace širokolistých suchých trávníků T3.4. Dominuje ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), dále je hojná srha říznačka (Dactylis glomerata), psineček rozkladitý (Agrostis capillaris) a kostřava luční (Festuca pratensis). Dále se vyskytují další běžné luční druhy, např. třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), jahodník trávnice (Fragaria viridis), čičorka pestrá (Securigera varia). Z teplomilnějších druhů jsou přítomny pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum), řepík lékařský (Agrimonia eupatoria) a dobromysl obecná (Origanum vulgare). Jednotka je méně reprezentativní, se sníženou zachovalostí. Intenzivnější pastva povede ke zvyšování podílu pastevních druhů. T1.1 mezofilní ovsíkové louky (100 %) Dílčí plocha 17 Jedná se o listnaté porosty kolem rokle kolem občasného potůčku v příkopu. Dominuje jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a vrba křehká (Salix fragilis). Vtroušeny jsou javory babyka, mléč a klen (Acer campestre, A. platanoides, A. pseudoplatanus) a habr obecný (Carpinus betulus). V keřovém patře se hojně nachází bez černý (Sambucus nigra). V podrostu se nachází ruderální druhy, hojnější je ostružiník (Rubus spp.) a kopřiva dvoudomá (Urtica dioica). Dále se vyskytují např. bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), kuklík městský (Geum urbanum), česnáček lékařský (Alliaria petiolata), netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora) a další. Vegetace je nevyhraněná, ruderalizovaná. X12 nálety pionýrských dřevin (100 %) Dílčí plocha 18 Jedná se o porost vrby křehké a jívy (Salix fragilis, S. caprea),který je částečně podmáčený a navazují na něj podmáčené okraje kosené louky. V podrostu a na vlhčinách dominuje ostřice třeslicovitá (Carex brizoides), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) a skřípina lesní (Scirpus sylvatica). Dále se nachází např. violka bahenní (Viola palustris), ptačinec mokřadní (Stellaria alsine) a zblochan řasnatý (Glyceria notata). X12 nálety pionýrských dřevin s fragmenty vlhkých pcháčových luk T1.5 (100 %) Dílčí plocha 19 Jedná se ruderalizovaná plochu na místě dřívějších hustých porostů křovin v drobné rokli. Plocha je pasená. Dominuje válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum). Nachází se zde zmlazení původních dřevin, např. hlohů (Crataegus spp.), růže šípková (Rosa canina), jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior), jilmu horského (Ulmus glabra) a řešetláku počistivého (Rhamnus cathartica). V bylinném patře je dále hojná kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) a z okolí pronikají běžné luční druhy a druhy širokolistých suchých trávníků. Jednotka je nevyhraněná. X7 ruderální bylinná vegetace (100 %) Ing. Alexandra Masopustová 11

12 Dílčí plocha 20 Lokalitu tvoří silně degradované dříve dlouhodobě neobhospodařované ruderalizované louky poježděné od lesní mechanizace. Došlo k vyřezání dřevin a plocha je nyní součástí pastviny. Místy dochází ke zmlazení trnky obecné (Prunus spinosa). Dominuje zde pcháč oset (Cirsium arvense). Dále se vyskytují kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), srha říznačka (Dactylis glomerata), pýr plazivý (Elytrigia repens), mochna plazivá (Potentilla repens) a další. Na východním okraji se roztroušeně nachází i luční teplomilné druhy pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum) a dobromysl obecná (Origanum vulgare). Stav lučního porostu lze zlepšit pravidelným, zpočátku intenzivnějším kosením. X7 ruderální bylinná vegetace (100 %) Dílčí plocha 21 Porosty listnáčů na kamenných snosech a mezích. Jedná se dva segmenty. Oběma protéká drobný potůček. Stromové patro je plně zapojené. Dominuje javor babyka (Acer campestre). Dále je vtroušen jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor mléč a klen (Acer platanoides, A. pseudoplatanus) a habr obecný (Carpinus betulus). Keřové patro tvoří řídké zmlazení dřevin stromového patra a zejména hlohy (Crataegus spp.), a též bez černý (Sambucus nigra). Bylinné patro je tvořeno typickými hájovými druhy, prolínajícími se s druhy ruderálními. Hojná je netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora). Dále se vyskytují se např. hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum), ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), kostřava obrovská (Festuca gigantea), ječmenka evropská (Hordelymus europaeus), kakost smrdutý (Geranium robertianum) a řada dalších. Porost je reprezentativní, s dobrou zachovalostí. L3.1 hercynské dubohabřiny (100 %) Dílčí plocha 22 Jedná se o porosty řídkých křovin v mozaice s teplomilnou vegetací širokolistých suchých trávníků T3.4 s přechody do mezofilních ovsíkových luk T1.1. Mezi lety bylo provedeno významné vyřezání dřevin. Ponecháno bylo několik jedinců jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior), javoru mléče a klenu (Acer platanoides, A. pseudoplatanus) a jabloně domácí (Malus domestica). Dnes je plocha součástí pastviny. V keřovém patře rostou hlohy (Crataegus spp.) a růže šípková (Rosa canina), vyskytuje se zde i trnka obecná (Prunus spinosa). V bylinném patře se nachází běžné luční druhy a druhy širokolistých suchých trávníků. Hojná je válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum). Více jsou přítomny druhy teplomilné: řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), jitrocel prostřední (Plantago media), dobromysl obecná (Origanum vulgare), pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum), mochna stříbrná (Potentilla argentea), smolnička obecná (Lychnis viscaria), čičorka pestrá (Securigera varia), jetel rolní (Trifolium arvense), kozinec sladkolistý (Astragalus glycyphyllos) a další. Vzácně se nachází divizna knotovkovitá bělokvětá (Verbascum lychnitis subsp. moenchii), prvosenka jarní (Primula veris), hvozdík svazčitý (Dianthus armeria) a vzácně bodlák nící (Carduus nutans). Jednotky jsou reprezentativní, s průměrnou zachovalostí. Na místě vyřezaných křovin jsou více ruderalizované. T3.4 širokolisté suché trávníky (100 %) Ing. Alexandra Masopustová 12

13 Dílčí plocha 23 Jedná se o porosty řídkých až plně zapojených křovin K3 na dlouhodobě neobhospodařovaných loukách v mozaice s teplomilnou vegetací širokolistých suchých trávníků T3.4. Místy jsou vytvořené průseky pro lepší přehlednost před posedem. V keřovém patře dominují hlohy (Crataegus spp.) a růže šípková (Rosa canina), vyskytuje se zde i trnka obecná (Prunus spinosa) a javor babyka a mléč (Acer campestre, A. platanoides) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). V bylinném patře se nachází běžné luční druhy a druhy širokolistých suchých trávníků. Hojná je válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum). Více jsou přítomny druhy teplomilné: řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), jitrocel prostřední (Plantago media), pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum), dobromysl obecná (Origanum vulgare), mochna stříbrná (Potentilla argentea), smolnička obecná (Lychnis viscaria), sveřep vzpřímený (Bromus erectus), čičorka pestrá (Securigera varia), jetel rolní (Trifolium arvense), kozinec sladkolistý (Astragalus glycyphyllos) a další. Místy jsou křoviny husté, silně přerůstají stromy a přecházející v dubohabřiny L3.1. Jednotky jsou reprezentativní, s průměrnou zachovalostí. T3.4 širokolisté suché trávníky (50 %) K3 vysoké mezofilní a xerofilní křoviny (50 %) Dílčí plocha 24 Jedná se o porosty na dlouhodobě neobhospodařovaných loukách s teplomilnou vegetací širokolistých suchých trávníků T3.4, které byly silně zarostlé především trnkou obecnou (Prunus spinosa). Z důvodu lovu zvěře byly keře odstraněny. V bylinném patře se nachází běžné luční druhy a druhy širokolistých suchých trávníků. Hojná je válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum). Více jsou přítomny druhy teplomilné: řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), jitrocel prostřední (Plantago media), pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum), dobromysl obecná (Origanum vulgare), mochna stříbrná (Potentilla argentea), smolnička obecná (Lychnis viscaria), sveřep vzpřímený (Bromus erectus), čičorka pestrá (Securigera varia), jetel rolní (Trifolium arvense), kozinec sladkolistý (Astragalus glycyphyllos) a další. Jednotka je reprezentativní, s průměrnou zachovalostí. T3.4 širokolisté suché trávníky (100 %) Dílčí plocha 25 Plochu tvoří dlouhodobě neobhospodařovaná louka pod dubohabřinou v menší roklině. Dochází k náletu dřevin. Hojně se nachází pámelník bílý (Symphoricarpos albus). V bylinném patře je hojný pcháč rolní (Cirsium arvense) a kerblík lesní (Anthriscus sylvestris). Dále se nachází např. svízel přítula (Galium aparine), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), srha říznačka (Dactylis glomerata), pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris), lopuch větší (Arctium lappa), pýr plazivý (Elytrigia repens). Porost je vegetačně nevyhraněný. Stav lučního porostu lze zlepšit pravidelným obhospodařováním. X7 ruderální bylinná vegetace (100 %) Dílčí plocha 26 Jednotka se nachází v místě vývěru drobného potůčku. Má charakter nevyhraněného, silně degradovaného lučního prameniště R1.2. Vlivem absence hospodaření dochází k náletu olše lepkavé (Alnus glutinosa), jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior) a javoru klenu (Acer pseudoplatanus). Bylinné patro je nevyhraněné, chudé, ruderalizované. Roste zde např. tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), rdesno peprník Ing. Alexandra Masopustová 13

14 (Persicaria hydropiper), sítina rozkladitá a sivá (Juncus effusus, J. inflexus), vrbovka cizí (Epilobium ciliatum), pomněnka hajní (Myosotis nemorosa), psineček výběžkatý (Agrostis stolonifera) a další. R1.2 luční prameniště bez tvorby pěnovců (100 %) Dílčí plocha 27 Méně typické porosty listnáčů na prudkých svazích nad silnicí. Jedná se o mladá vývojová stadia s náletovými listnáči. V západní části segmentu se nachází drobná strouha s vtroušenou olší lepkavou (Alnus glutinosa). V jejím okolí má pak porost lepší, vyhraněnější charakter. Na okrajích se hojně vyskytuje trnka obecná (Prunus spinosa). Stromové patro je plně zapojené. Dominuje jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), hojná je jabloň (Malus domestica), dále javor babyka, mléč a klen (Acer campestre, A. platanoides, A. pseudoplatanus). Keřové patro tvoří zmlazení dřevin stromového patra a zejména hlohy (Crataegus spp.), růže šípková (Rosa canina) a též bez černý (Sambucus nigra). Bylinné patro je tvořeno typickými hájovými druhy, prolínajícími se s druhy ruderálními. Dominuje kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), hojné jsou též netýkavka malokvětá i žláznatá (Impatiens parviflora, I. glandulifera) a svízel přítula (Galium aparine). Dále se vyskytují se např. hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum), lipnice hajní (Poa nemoralis), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum), ječmenka evropská (Hordelymus europaeus), kakost smrdutý (Geranium robertianum) a řada dalších. vzácně se vyskytuje roztroušeně lilie zlatohlavá (Lilium martagon). Porost je méně reprezentativní se sníženou zachovalostí. L3.1 hercynské dubohabřiny (100 %) Dílčí plocha 28 Degradované ovsíkové louky T1.1 s náznaky teplomilné vegetace širokolistých suchých trávníků T3.4, ale jinak degradované vlivem dlouhodobého neobhospodařování. Místy došlo k vyřezání dřevin. Louky jsou součástí pastviny. Druhově pestřejší jsou části ve vyšších polohách. Dominuje ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), dále je hojná srha říznačka (Dactylis glomerata), psineček rozkladitý (Agrostis capillaris) a kostřava luční (Festuca pratensis). Dále se vyskytují další běžné luční druhy, např. kostřava červená (Festuca rubra), trojštět žlutavý (Tricestum flavescens) a štírovník růžkatý (Lotus corniculatus). Z teplomilnějších druhů jsou přítomny řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), jitrocel prostřední (Plantago media), pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum) a dobromysl obecná (Origanum vulgare). Roztroušeně se vyskytuje růže šípková (Rosa canina), trnka obecná (Prunus spinosa) a hlohy (Crataegus sp.). Jednotka je méně reprezentativní, se sníženou zachovalostí. Pravidelné kosení povede ke zlepšení druhové skladby louky. T1.1 mezofilní ovsíkové louky (100 %) Dílčí plocha 29 Segment se nachází pod podmáčenou loukou s prameništěm, nad silnicí. Horní část olšiny je podmáčená, silně rozbahněná od černé zvěře. Ve stromovém patře dominuje olše lepkavá (Alnus glutinosa), hojná je vrba křehká (Salix fragilis) a vtroušen je jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Keřové patro tvoří bez černý (Sambucus nigra) hojný především ve spodní části segmentu, dále jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), vtroušen je hloh (Crataegus spp.). V bylinném patře se v podmáčené části hojně vyskytuje kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) a netýkavka malokvětá a žláznatá (Impatiens parviflora, I. glandulifera), dále lipnice obecná Ing. Alexandra Masopustová 14

15 (Poa trivialis), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria) a popenec břečťanolistý (Glechoma hederifolia). Biotop má sníženou reprezentativnost i zachovalost. L2.2 údolní jasanovo-olšové luhy (100 %) Dílčí plocha 30 Jedná se o řídké porosty listnatých náletových dřevin na svahu nad silnicí. Hojné jsou především zplanělé švestky (Prunus domestica), dále jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor mléč a klen (Acer platanoides, A. pseudoplatanus). V keřovém patře se vyskytují dřeviny stromového patra a především bez černý (Sambucus nigra). Bylinný podrost je silně ruderalizovaný s kopřivou dvoudomou (Urtica dioica) a svízelem přítulou (Galium aparine). Více se vyskytují luční druhy, např. válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum), kostřava červená (Festuca rubra), netýkavka malokvětá a žláznatá (Impatiens parviflora, I. glandulifera), vlaštovičník větší (Chelidonium majus), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), ječmenka evropská (Hordelymus europaeus), kakost smrdutý (Geranium robertianum) a další. X12 nálety pionýrských dřevin (100 %) Dílčí plocha 31 Silně degradované louky ve spodní části svahu nad silnicí. V současnosti se pozemek kosí, část se pase a na části byla provedena výsadba starých ovocných vysokomenů. Dominuje zde kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) a pýr plazivý (Elytrigia repens). Dále se nachází např. kostřava luční (Festuca pratensis), srha říznačka (Dactylis glomerata), pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris), lopuch větší (Arctium lappa), pcháč oset (Cirsium arvense), kerblík lesní (Anthriscus sylvestris) a svízel přítula (Galium aparine) a další. Vzácně se nachází prvosenka jarní (Primula veris). Stav lučního porostu lze zlepšit pravidelným, zpočátku intenzivnějším kosením. X7 ruderální bylinná vegetace (100 %) Dílčí plocha 32 Porosty listnáčů na kamenných snosech a mezích. Stromové patro je plně zapojené. Dominuje habr obecný (Carpinus betulus). Dále je hojný javor babyka (Acer campestre), vtroušen je buk lesní (Fagus sylvatica), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor mléč a klen (Acer platanoides, A. pseudoplatanus). Keřové patro tvoří řídké zmlazení dřevin stromového patra. Bylinné patro je sporadické, tvořeno typickými hájovými druhy, prolínajícími se s druhy ruderálními. Roste zde např. pitulník žlutý (Galeobdolon luteum), tořice japonská (Torilis japonica), kapraď samec (Dryopteris filix-mas), svízel vonný (Galium odoratum), kuklík městský (Geum urbanum) a kakost smrdutý (Geranium robertianum). Porost je reprezentativní, s dobrou zachovalostí. L3.1 hercynské dubohabřiny (100 %) Dílčí plocha 33 Jedná se o porosty řídkých křovin na dlouhodobě neobhospodařovaných loukách s teplomilnou vegetací širokolistých suchých trávníků T3.4 s přechody do mezofilních ovsíkových luk T1.1. V minulosti byly pozemky patrně pasené. V keřovém patře dominují hlohy (Crataegus spp.) a růže šípková (Rosa canina), vyskytuje se zde i trnka obecná (Prunus spinosa) a javor babyka a mléč (Acer campestre, A. platanoides) a jasan ztepilý Ing. Alexandra Masopustová 15

16 (Fraxinus excelsior). V bylinném patře se nachází běžné luční druhy a druhy širokolistých suchých trávníků. Hojná je válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum). Více jsou přítomny druhy teplomilné: řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), jitrocel prostřední (Plantago media), pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum), dobromysl obecná (Origanum vulgare), mochna stříbrná (Potentilla argentea), smolnička obecná (Lychnis viscaria), čičorka pestrá (Securigera varia), škarda vláskovitá (Crepis capillaris), jetel rolní (Trifolium arvense), kozinec sladkolistý (Astragalus glycyphyllos) a další. Roztroušeně se nachází hvozdík svazčitý (Dianthus armeria). Jednotka je reprezentativní, s průměrnou zachovalostí. T3.4 širokolisté suché trávníky (100 %) Dílčí plocha 34 Jedná se o porosty listnáčů na okraji lesa. Jedná se o mladé vývojové stadium přecházející v dubohabřiny L3.1. Stromové patro tvoří javor babyka (Acer campestre). Dále je vtroušen habr obecný (Carpinus betulus), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor mléč a klen (Acer platanoides, A. pseudoplatanus). V keřovém patře jsou hojné hlohy (Crataegus spp.), dále zmlazení dřevin stromového patra a líska obecná (Corylus avellana). Bylinné patro je tvořeno typickými hájovými druhy, prolínajícími se s druhy ruderálními. Hojná je válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum). Dále se vyskytují se např. netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), tořice japonská (Torilis japonica), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), svízel přítula (Galium aparine), kuklík městský (Geum urbanum), kakost smrdutý (Geranium robertianum) a řada dalších. Porost je málo reprezentativní, se sníženou zachovalostí. L3.1 hercynské dubohabřiny (100 %) Dílčí plocha 35 Na lokalitě se nachází porosty ochuzených ruderalizovaných mezofilních ovsíkových luk T1.1 s přechody do teplomilné vegetace širokolistých suchých trávníků T3.4. Tyto plochy jsou dlouhodobě neobhospodařované. V keřovém patře dominují hlohy (Crataegus spp.) trnka obecná (Prunus spinosa) a vyskytuje se zde i růže šípková (Rosa canina), javor babyka a mléč (Acer campestre, A. platanoides) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Plochy jsou místy více ruderalizované. Část kolem rokle souvisle porůstá bez chebdí (Sambucus ebulus). V bylinném patře jinak dominuje ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), dále je hojná srha říznačka (Dactylis glomerata), psineček rozkladitý (Agrostis capillaris) a kostřava luční (Festuca pratensis). Dále se zde nachází běžné luční druhy a druhy širokolistých suchých trávníků. Např. válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum), chrastavec rolní (Knautia arvensis), kostřava červená (Festuca rubra), řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), jitrocel prostřední (Plantago media), dobromysl obecná (Origanum vulgare), mochna stříbrná (Potentilla argentea), pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum), čičorka pestrá (Securigera varia), jetel rolní (Trifolium arvense), kozinec sladkolistý (Astragalus glycyphyllos) a další. Vzácně byl nalezen na rozrytém místě od prasat rmen smrdutý (Anthemis cotula). Jednotka je málo reprezentativní, se sníženou zachovalostí, s vysokým podílem ruderálů. Pravidelná pastva povede ke zlepšení druhové skladby louky a k omezení keřů a ruderálů. Křoviny jsou brány pouze jako součást luk, které je degradují (ne za samostatné vegetační jednotky). T1.1 mezofilní ovsíkové louky (100 %) Dílčí plocha 36 Porosty listnáčů na kamenných snosech a mezích. Stromové patro je plně zapojené. Dominuje jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Dále je hojný javor babyka (Acer campestre), vtroušen je Ing. Alexandra Masopustová 16

17 buk lesní (Fagus sylvatica), habr obecný (Carpinus betulus), javor mléč a klen (Acer platanoides, A. pseudoplatanus). Keřové patro tvoří řídké zmlazení dřevin stromového patra a zejména hlohy (Crataegus spp.), a též bez černý (Sambucus nigra). Bylinné patro je tvořeno typickými hájovými druhy, prolínajícími se s druhy ruderálními. Roste zde např. pitulník žlutý (Galeobdolon luteum), tořice japonská (Torilis japonica), kapraď samec (Dryopteris filix-mas), svízel vonný (Galium odoratum), ječmenka evropská (Hordelymus europaeus),kuklík městský (Geum urbanum) a kakost smrdutý (Geranium robertianum). Porost je reprezentativní, s dobrou zachovalostí. L3.1 hercynské dubohabřiny (100 %) Dílčí plocha 37 Na lokalitě se nachází porosty ochuzených ruderalizovaných širokolistých suchých trávníků T3.4 s přechody do mezofilních ovsíkových luk T1.1. Tyto plochy jsou dlouhodobě neobhospodařované. V keřovém patře dominují hlohy (Crataegus spp.) trnka obecná (Prunus spinosa) a vyskytuje se zde i růže šípková (Rosa canina), javor babyka a mléč (Acer campestre, A. platanoides) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Plochy jsou místy více ruderalizované. V bylinném patře jinak dominuje ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), dále je hojná srha říznačka (Dactylis glomerata), psineček rozkladitý (Agrostis capillaris) a kostřava luční (Festuca pratensis). Dále se zde nachází běžné luční druhy a druhy širokolistých suchých trávníků. Např. válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum), chrastavec rolní (Knautia arvensis), kostřava červená (Festuca rubra), řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), jitrocel prostřední (Plantago media), dobromysl obecná (Origanum vulgare), mochna stříbrná (Potentilla argentea), pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum), čičorka pestrá (Securigera varia), jetel rolní (Trifolium arvense), kozinec sladkolistý (Astragalus glycyphyllos) a další. Vzácně se nachází hvozdík svazčitý (Dianthus armeria). Jednotka je málo reprezentativní, se sníženou zachovalostí, s vysokým podílem ruderálů. Pravidelná pastva povede ke zlepšení druhové skladby louky a k omezení keřů a ruderálů. T3.4 širokolisté suché trávníky s přechodem do mezofilních ovsíkových luk T1.1 (100 %) Dílčí plocha 38 Jedná se o řídké porosty listnatých náletových dřevin na mezích nad silnicí. Hojné jsou především třešeň ptačí (Prunus avium), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor babyka, mléč a klen (Acer campestre, A. platanoides, A. pseudoplatanus). V keřovém patře se vyskytují dřeviny stromového patra a především bez černý (Sambucus nigra). Bylinný podrost je silně ruderalizovaný s kopřivou dvoudomou (Urtica dioica) a svízelem přítulou (Galium aparine). Více se vyskytují luční druhy, např. válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum), kostřava červená (Festuca rubra), netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), krabilice mámivá (Chaerophyllum temulum), kakost smrdutý (Geranium robertianum) a další. X12 nálety pionýrských dřevin (100 %) Dílčí plocha 39 Podmáčená deprese s prameništěm, postupně přecházející ve vlhké pcháčové louky T1.5. Hojné jsou psineček výběžkatý (Agrostis stolonifera), rozrazil potoční (Veronica beccabunga), pryskyřník plazivý (Ranunculus repens), lipnice obecná (Poa trivialis), vrbovka cizí (Epilobium ciliatum), sítina rozkladitá (Juncus efusus) a ptačinec mokřadní (Stellaria uliginosa). Jednotka je méně reprezentativní, se sníženou zachovalostí. Ing. Alexandra Masopustová 17

18 R1.2 luční prameniště bez tvorby pěnovců (100 %) 4.2 CHARAKTERISTIKA VEGETACE V zájmovém území bylo zaznamenáno 7 typů přírodních biotopů a 3 typy nepřírodních biotopů (CHYTRÝ ET AL. 2010). Mapy vegetace jsou obsaženy v přílohách. T1.1 mezofilní ovsíkové louky Jednotka se v zájmovém území nachází poměrně hojně. Většinou se jedná o kosené louky. Druhová skladba je chudší s náznaky teplomilné vegetace širokolistých trávníků T3.4. V porostech většinou dominuje ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius) a psineček rozkladitý (Agrostis capillaris). Dále se vyskytují např. psárka luční (Alopecurus pratensis), jetel luční a plazivý (Trifolium pratense, T. repens), jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), lipnice luční (Poa pratensis), kostřava luční (Festuca pratensis), medyněk vlnatý (Holcus lanatus), kopretina obecná (Leucanthemum vulgare), škarda dvouletá (Crepis biennis), kozí brada luční (Tragopogon pratensis) a štírovník růžkatý (Lotus corniculatus). Některé porosty jsou degradované absencí hospodaření a zarůstáním dřevinami. Výskyt na dílčích plochách: 3, 15, 16, 28. T1.6 tužebníková lada Jedná se o společenstvo na mokřinách. Často je neobhospodařovaná s náletem dřevin. Dominuje tužebník jilmový (Filipendula ulmaria) a skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), dále zde roste pcháč bahenní (Cirsium palustre), sítina rozkladitá a sivá (Juncus effusus, J. inflexus), ostřice štíhlá a obecná (Carex acuta,c. nigra) a další. Výskyt na dílčí ploše: 2. T3.4 širokolisté suché trávníky Hojná jednotka prudších svahů zájmového území. Většinou se jedná o dlouhodobě neobhospodařované pozemky silně zarůstající keři. Řada křovin byla vyřezána a některé pozemky jsou dnes pasené. V bylinném patře se nachází běžné luční druhy a druhy širokolistých suchých trávníků. Hojná je válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum). Více jsou přítomny druhy teplomilné: řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), jitrocel prostřední (Plantago media), pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum), dobromysl obecná (Origanum vulgare), mochna stříbrná (Potentilla argentea), smolnička obecná (Lychnis viscaria), čičorka pestrá (Securigera varia), škarda vláskovitá (Crepis capillaris), jetel rolní (Trifolium arvense), kozinec sladkolistý (Astragalus glycyphyllos) a další. Vzácně se nachází hvozdík svazčitý (Dianthus armeria). Často se jednotka nachází v mozaice s křovinami (K3) dílčí plochy 12, 13 a 23, nebo jsou keře hojnou příměsí. Vegetace v dílčí ploše 1, 10 a 37 přechází v ovsíkové louky T1.1. Výskyt na dílčích plochách: 1, 10, 12, 13, 22, 23, 24, 33, 35, 37. K3 vysoké mezofilní křoviny Jedná se o porosty křovin neobhospodařovaných loukách. Dominuje trnka obecná (Prunus spinosa), růže šípková (Rosa canina) a hlohy (Crataegus sp.). Jednotka se nachází v mozaice s vegetací širokolistých trávníků T3.4. Časté jsou tedy luční druhy, ale i ruderály Výskyt na dílčích plochách: 12, 13, 23. Ing. Alexandra Masopustová 18

19 R1.2 luční prameniště bez tvorby pěnovců Jedná se o nevyhraněné chudé společenstvo na mokřinách. Roste zde např. tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), ptačinec mokřadní (Stellaria alsine), sítina rozkladitá a sivá (Juncus effusus, J. inflexus), rozrazil potoční (Veronica beccabunga) a další. Výskyt na dílčích plochách: 26, 39. L2.2 údolní jasanovo-olšové luhy Jednotka lemuje drobné vodní toky a mokřiny. Většinou jsou porosty ruderalizované, keřové patro je dobře vyvinuté. Ve stromovém patře dominují olše lepkavá (Alnus glutinosa) a vrba křehká (Salix fragilis), místy je hojnější jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). V keřovém patře dominuje bez černý (Sambucus nigra). Bylinné patro tvoří nitrofilní a mokřadní druhy. Hojná je kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) a bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria). Dále se vyskytují netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), kuklík městský (Geum urbanum), svízel přítula (Galium aparine) a popenec břečťanolistý (Glechoma hederifolia). Typické mokřadní druhy jsou vzácné. Výskyt na dílčích plochách: 7, 29. L3.1 hercynské dubohabřiny Jedná se o porosty na mezích a na kamenných svazích. Často se jedná o mladá vývojová stadia vzniklá na místech křovin. Dominuje habr obecný (Carpinus betulus) a javor babyka (Acer campestre), vtroušeny jsou jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor mléč a klen (Acer platanoides, A. pseudoplatanus). Keřové patro tvoří řídké zmlazení dřevin stromového patra. Bylinné patro je místy sporadické, tvořené typickými hájovými druhy, prolínajícími se s druhy ruderálními. Roste zde např. pitulník žlutý (Galeobdolon luteum), válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum), tořice japonská (Torilis japonica), kapraď samec (Dryopteris filixmas), svízel vonný (Galium odoratum), netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum), lipnice hajní (Poa nemoralis), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), ječmenka evropská (Hordelymus europaeus), kuklík městský (Geum urbanum) a kakost smrdutý (Geranium robertianum). Výskyt na dílčích plochách: 4, 11, 14, 21, 27, 32, 34, 36. Nepřírodní biotopy: X5 intenzivně obhospodařované louky Jedná se chudé kosené louky v nižších polohách.druhové nasycení je slabé, časté jsou ruderály. Z tohoto důvodu nebyla vegetace zařazena mezi přírodní biotopy. Výskyt na dílčích plochách: 5. X7 ruderální bylinná vegetace mimo sídla Do této jednotky spadají veškeré porosty luční ruderální vegetace, které nebylo možné zahrnout mezi přírodní biotopy. Výskyt na dílčích plochách: 6, 9, 19, 20, 25, 31. X12 nálety pionýrských dřevin Jedná se porosty na mezích, které nebylo možné zařadit mezi přírodní biotopy. Bylinné patro tvoří nitrofilní i lesní druhy. Výskyt na dílčích plochách: 8, 17, 18, 30, 38. Ing. Alexandra Masopustová 19

20 Tabulka č. 1: Přehled výskytu biotopů v jednotlivých lokalitách Dílčí plocha Biotop 1 T3.4 širokolisté suché trávníky 2 T1.6 tužebníková lada 3 T1.1-ovsíkové louky 4 L3.1-dubohabřiny 5 X5-intenzivně obhospodařované louky 6 X7 ruderální vegetace 7 L2.2 údolní jasanovo-olšový luh 8 X12 nálety pionýrských dřevin 9 X7 ruderální vegetace 10 T3.4 širokolisté suché trávníky 11 L3.1-dubohabřiny T3.4 širokolisté suché trávníky + K3 12 mezofilní křoviny T3.4 širokolisté suché trávníky + K3 13 mezofilní křoviny 14 L3.1-dubohabřiny 15 T1.1-ovsíkové louky 16 T1.1-ovsíkové louky 17 X12 nálety pionýrských dřevin 18 X12 nálety pionýrských dřevin 19 X7 ruderální vegetace 20 X7 ruderální vegetace 21 L3.1-dubohabřiny 22 T3.4 širokolisté suché trávníky 23 T3.4 širokolisté suché trávníky + K3 mezofilní křoviny 24 T3.4 širokolisté suché trávníky 25 X7 ruderální vegetace 26 R1.2 luční prameniště 27 L3.1-dubohabřiny 28 T1.1-ovsíkové louky 29 L2.2 údolní jasanovo-olšový luh 30 X12 nálety pionýrských dřevin 31 X7 ruderální vegetace 32 L3.1-dubohabřiny 33 T3.4 širokolisté suché trávníky 34 L3.1-dubohabřiny 35 T3.4 širokolisté suché trávníky 36 L3.1-dubohabřiny 37 T3.4 širokolisté suché trávníky 38 X12 nálety pionýrských dřevin 39 R1.2 luční prameniště Ing. Alexandra Masopustová 20

21 4.3 FLORISTICKÁ CHARAKTERISTIKA V zájmovém území bylo zaznamenáno 257 taxonů. Jedná se především o druhy luční, lesní a ruderální, typické pro danou oblast. Celé území je druhově poměrně bohaté. Úplný soupis druhů je obsažen v tabulce č. 3 v přílohách Výskyt chráněných a ohrožených rostlin V zájmovém území byl zaznamenán jeden zvláště chráněný druh. 11 druhů je zahrnutých do červeného seznamu ČR (HOLUB ET PROCHÁZKA 2000). Tabulka č. 2: Charakteristika nalezených zvláště chráněných a ohrožených druhů Název druhu český Název druhu Stupeň Aktuální Lokalita latinský ohrožení početnost Anthemis cotula rmen smrdutý C2 vzácně 35 Anthemis tinctoria rmen barvířský C4 vzácně 1, 13 Carduus nutans bodlák nící C4 vzácně 22 Dianthus armeria hvozdík svazčitý C4 roztroušeně 3, 22, 33, 37 Epilobium palustre vrbovka bahenní C4 vzácně 2 Epilobium parviflora vrbovka malokvětá C3 vzácně 2 Epipactis helleborine kruštík širokolistý C4 vzácně 13 Lilium martagon lilie zlatohlavá O, C3 vzácně 27 Primula veris prvosenka jarní C4 roztroušeně 1, 4, 8, 11, 13, 14, 22, 31 Pyrus pyraster hruška polnička C4 vzácně 4 Verbascum lychnitis subsp. moenchii divizna knotovkovitá bělokvětá C2 vzácně 12, 13, 22 Výskyt většiny chráněných a ohrožených taxonů je vzácný. Výskyty jsou znázorněny na mapách v přílohách Invazní a expanzní druhy Mezi běžné invazní druhy patří např. vrbovka cizí (Epilobium ciliatum), pcháč oset (Cirsium arvense), a někteří autoři považují za invazní druh i ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius). Tyto druhy se na lokalitě běžně vyskytují, ale invazně se nachovají. Významnějším invazním druhem je netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora) z Himalájí, která dokáže vytvářet husté porosty vytlačující přirozenou bylinnou vegetaci. Na území se vyskytuje roztroušeně až hojně v lesních porostech, v olšinách i na mezích. Nalezena byla v dílčích plochách 4, 8, 11, 14, 17, 21, 27, 30, 34, 36 a 38. Nebezpečná je netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera), která se hojně šíří podél vodních toků a na rumištích a bohaté populace vytváří podél nedaleké řeky Ohře. Nalezena byla v dílčích plochách 2, 27, 29 a 30. Méně významným druhem je dub červený (Quercus rubra), který je jako příměs vysazován v některých lesních porostech. Zaznamenán byl na lokalitách 13. V zájmovém území se vyskytuje i jeden expanzní druh. Jedná se o třtinu křovištní (Calamagrostis epigejos), která se v území vyskytuje nehojně v dílčích plochách 13, 16, 20, 22, 25 a 35. Ing. Alexandra Masopustová 21

22 5 ZÁVĚR Vegetace lokality Boč je celkově méně kvalitní. Původní typická vegetace pro mezofytikum přecházející v termofytikum v údolí Ohře byla potlačena konkurenčně silnějšími až ruderálními druhy. Vegetační jednotky ve smyslu biotopů nejsou příliš typické. Jedná se o degradované luční porosty, málo vyhraněné se sníženou zachovalostí. Jen místy jsou společenstva kvalitnější, druhově pestřejší. Zde jsou však ohrožená sukcesním zarůstáním křovinami. Mezi nejkvalitnější společenstva patří širokolisté suché trávníky T3.4 svazu Bromion erecti. Ty postupně zarůstají keři a nastupuje vegetace vysokých mezofilních křovin K3 s dominantními hlohy (Crataegus spp.). Stále zahušťující křoviny pak postupně přecházejí v dubohabřiny L3.1 svazu Carpinion. Zejména v okrajových částech lokality a místy i na mezích mají typičtější druhovou skladbu, i když značně ochuzenou. Jinak se jedná o mladá vývojová stadia. Maloplošně jsou zastoupeny údolní jasanovo-olšové luhy L2.2 ze svazu Alnion incanae, dále podmáčené louky z jednotky vlhká tužebníková lada T1.6 podsvazu Filipendulenion, a dále luční prameniště R1.2 s přechodem do pcháčových luk. V zájmovém území bylo vymapováno 7 typů přírodních biotopů a 3 typy nepřírodních biotopů. Zhoršená kvalita lučních společenstev je pravděpodobně způsobena delší absencí hospodaření v minulosti. Nyní jsou pozemky většinou kosené nebo pasené. Celkem bylo na lokalitě zaznamenáno 257 druhů vyšších cévnatých rostlin. Jedná se zejména o druhy luční a druhy mezofilních lesních okrajů. Vyskytují se zde především ruderální a mezofilní druhy, ale zastoupeny jsou i druhy mokřadní a vlhkomilné. S pastvou nebo kosením by mělo dojít k celkovému zvýšení druhové pestrosti. Na lokalitě byl nalezen jeden zvláště chráněný ohrožený druh a 11 druhů zahrnutých do červeného seznamu České republiky. Dva patří mezi druhy silně ohrožené, dva mezi druhy ohrožené a 7 druhů patří do kategorie druhů vyžadující zvýšenou pozornost. Nejvýznamnějším druhem je pravděpodobně lilie zlatohlavá (Lilium martagon). Díky znalosti okolních porostů lze na lokalitě předpokládat výskyt i jiných významných taxonů (zejména těch chráněných a ohrožených), jako je např. hrachor trávolistý (Lathyrus nissolia) a vstavač mužský (Orchis mascula). Dále zde byly zaznamenány 3 invazní taxony, z nichž jeden je vázán na břehy řeky Ohře a pokud bude na lokalitě prováděno alespoň občasné kosení nebo pastva, neměl by se tento druh šířit do lučních společenstev jedná se o netýkavku žláznatou (Impatiens glandulifera). Netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora) je dnes již přirozenou součástí listnatých porostů a její omezení je prakticky neproveditelné. Dub červený (Quercus robur) je potencionální hrozbou pro okolní lesní porosty. Vzhledem k bohatému podloží však nepředpokládám výraznější škodlivý vliv. Ing. Alexandra Masopustová 22

23 6 LITERATURA DEMEK J. ET AL. (1965): Geomorfologie Českých zemí. Academia, Praha. HOLUB J. ET PROCHÁZKA F. (2000) : Red list of vascular plants of the Czech Republic Preslia, Praha, 72: CHYTRÝ M., KUČERA T., KOČÍ M., GRULICH V. ET LUSTYK P. [EDS.] (2010): Katalog biotopů České republiky. Ed. 2. AOPK ČR, Praha. KUBÁT K., HROUDA L., CHRTEK J., KAPLAN Z., KIRSCHNER J. ET ŠTĚPÁNEK J. [EDS.] (2002): Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha. LOŽEK V., KUBÍKOVÁ J., ŠPYŇAR P. ET AL. (2005): Střední Čechy. In: MACKOVČIN P. ET SEDLÁČEK M. [EDS.]: Chráněná území ČR, svazek XIII. - AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha. NEUHÄUSLOVÁ Z., MORAVEC J. [EDS.] ET AL. (1997): Mapa potencionální přirozené vegetace ČR BÚ ČSAV, Průhonice u Prahy. QUITT E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Studia geografica 16, GGÚ ČSAV, Brno. SKALICKÝ V. (1987): Regionálně fytogeografické členění ČSR. Academia, Praha. TOMÁŠEK M. (2007): Půdy České republiky. ČGS, Praha. ZOUBEK V. (1990): Geologická mapa ČSSR. Mapa předčtvtohorních útvarů 1 : List Teplice-Annaberg-Buchholz. ÚÚG, Praha. Internetové zdroje: Ing. Alexandra Masopustová 23

24 7 PŘÍLOHY 1. Tabulka č. 3: Celkový seznam nalezených taxonů 2. Obrázek č. 3: Mapa dílčích ploch sever 3. Obrázek č. 4: Mapa dílčích ploch jih 4. Obrázek č. 5: Vegetační mapa biotopů sever 5. Obrázek č. 6: Vegetační mapa biotopů jih 6. Obrázek č. 7: Mapa s výskytem zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin sever 7. Obrázek č. 8: Mapa s výskytem zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin jih 8. Obrázek č. 9: Mapa s výskytem invazních druhů rostlin sever 9. Obrázek č. 10: Mapa s výskytem invazních druhů rostlin jih 10. Fotodokumentace Obrázek č. 11: Občas pokosená chudá louka s vegetací širokolistých trávníků T3.4 přecházející v ovsíkové louky (T1.1) - lokalita 10 Obrázek č. 12: Luční prameniště R1.2 s rozrazilem potočním (Veronica beccabunga) na okraji olšiny - lokalita 39 Obrázek č. 13: Degradovaná olšina (L2.2) kolem drobného potůčku - lokalita 4 Obrázek č. 14: Nálety pionýrských dřevin X12 na mezích - lokalita 8 Obrázek č. 15: Mozaika širokolistých suchých trávníků T3.4 s mezofilními křovinami K3 - lokalita 12 Obrázek č. 16: Mozaika širokolistých suchých trávníků T3.4 s mezofilními křovinami K3 - lokalita 12 Obrázek č. 17: Smělek jehlancovitý (Koeleria pyramidata) v širokolistých suchých trávnících T3.4 - lokalita 12 Obrázek č. 18: Jetel rolní (Trifolium arvense) a hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides) v širokolistých suchých trávnících T3.4 - lokalita 12 Obrázek č. 19: Divizna knotovkovitá bělokvětá (Verbascum lychnitis subsp. moenchii) v širokolistých suchých trávnících T3.4 - lokalita 12 Obrázek č. 20: Mozaika širokolistých suchých trávníků T3.4 s mezofilními křovinami K3 - lokalita 13 Obrázek č. 21: Expanze třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos) na širokolistých suchých trávnících T3.4 - lokalita 22 Obrázek č. 22: Babočka paví oko na dobromysly - lokalita 1 Ing. Alexandra Masopustová 24

25 Obrázek č. 23: Širokolisté suché trávníky s válečkou prápořitou (Brachypodium pinnatum) s náletem dřevin - lokalita 13 Obrázek č. 24: Porosty dobromysly obecné (Origanum vulgare), pelyňku pravého (Artemisia absinthium) a třezalky tečkované (Hypericum perforatum) na odkřoviněných pozemcích širokolistých suchých trávníků T3.4 - lokalita 1 Obrázek č. 25: Motýli na dobromysly - lokalita 1 Obrázek č. 26: Hercynská dubohabřina L3.1 s chudým bylinným podrostem - lokalita 14 Obrázek č. 27: Třtina křovištní (Calamagrostis epigejos) na pasené ovsíkové louce T1.1 - lokalita 16 Obrázek č. 28: Mokřiny v náletovém porostu vrby křehké (Salix fragilis) - lokalita 17 Obrázek č. 29: Ruderální bylinná vegetace X7 - lokalita 20 Obrázek č. 30: Hercynská dubohabřina L3.1 s bohatým podrostem kopřivy dvoudomé (Urtica dioica) - lokalita 21 Obrázek č. 31: Pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum) na odkřoviněných plochách širokolistých suchých trávníků T3.4 - lokalita 22 Obrázek č. 32: Bodlák nící (Carduus nutans) - lokalita 22 Obrázek č. 33: Hercynská dubohabřina L3.1 - lokalita 21 Obrázek č. 34: Pestré okraje pokosených širokolistých suchých trávníků T3.4 v sousedství křovin K3 - lokalita 24 vedle 23 Obrázek č. 35: Kamenné sutě v hercynské dubohabřině L3.1 - lokalita 32 Obrázek č. 36: Hvozdík svazčitý (Dianthus armeria) v širokolistých suchých trávnících T3. - lokalita 33 Obrázek č. 37: Pestré širokolisté suché trávníky T3.4 s náletem keřů - lokalita 33 Obrázek č. 38: Kamenné sutě v hercynské dubohabřině L3.1 - lokalita 36 Obrázek č. 39: Degradované ovsíkové louky T1.1 - lokalita 28 Obrázek č. 40: Hercynská dubohabřina L3.1 na kamenné suti - lokalita 27 Obrázek č. 41: Kruštík širokolistý (Epipactis helleborine) na okraji širokolistých suchých trávnících T3.4 - lokalita 13 Obrázek č. 42: Pasené a částečně kosené chudé ovsíkové louky T1.1 - lokalita 28 Ing. Alexandra Masopustová 25

26 Příloha č. 1: Tabulka č. 3: Celkový seznam nalezených taxonů latinský název český název Acer campestre javor babyka Acer platanoides jevor mléč Acer pseudoplatanus javor klen samorostlík Actaea spicata klasnatý 3 Aegopodium bršlice kozí podagraria noha Agrimonia eupatoria řepík lékařský psineček Agrostis capillaris rozkladitý Agrostis psineček stolonifera výběžkatý 2 2 Achillea řebříček millefolium agg. obecný Alchemilla sp. kontryhel česnáček Alliaria petiolata lékařský Allium oleraceum česnek planý Allium vineale česnek viniční Alnus glutinosa olše lepkavá Alopecurus pratensis psárka luční rmen Anthemis cotula smrdutý C2 3 Anthemis rmen tinctoria barvířský C4 3 3 Anthoxanthum odoratum tomka vonná Anthriscus sylvestris kerblík lesní Arctium lappa lopuch větší Arctium lopuch tomentosum plstnatý Arenaria písečnice serpyllifolia douškolistá 3 Arrhenatherum ovsík elatius vyvýšený Artemisia pelyněk pravý Ing. Alexandra Masopustová 26

27 absinthium Artemisia vulgaris Astragalus glycyphyllos Athyrium filixfemina pelyněk černobýl kozinec sladkolistý papratka samice 3 metlička křivolaká 2 Avenella flexuosa Avenulla pubescens ovsíř pýřitý 2 2 Ballota nigra měrnice černá 2 Betula pendula bříza převislá Brachypodium válečka pinnatum prápořitá třeslice Briza media prostřední 3 Bromus erectus sveřep vzpřímený 2 2 Calamagrostis canescens třtina šedavá 2 Calamagrostis epigejos třtina křovištní zvonek Campanula patula rozkladitý Campanula zvonek persicifolia broskvolistý Campanula rapunculoides zvonek řepkovitý Campanula zvonek rotundifolia Campanula trachelium Capsella bursapastoris okrouhlolistý zvonek kopřivolistý kokoška pastuší tobolka Cardamine amara řeřišnice hořká 2 Carduus acanthoides bodlák obecný 3 Carduus crispus bodlák kadeřavý 3 Carduus nutans bodlák nící C4 3 Carex acuta ostřice štíhlá 2 ostřice Carex brizoides třeslicovitá 1 Ing. Alexandra Masopustová 27

28 Carex hirta ostřice huňatá 2 Carex muricata ostřice agg. měkkoostenná Carex nigra ostřice obecná 3 ostřice Carex remota řídkoklasá Carpinus betulus habr obecný Centaurea jacea chrpa luční 2 2 Cerastium holosteoides rožec obecný čekanka Cichorium intibus obecná čarovník Circaea lutetiana pařížský 2 Cirsium arvense pcháč oset Cirsium pcháč eriophorum bělohlavý Cirsium oleraceum pcháč zelinný 2 pcháč Cirsium palustre bahenní 2 Cirsium vulgare pcháč obecný Clinopodium klinopád vulgare obecný Convonvulus arvensis svlačec rolní Cornus sanguinea svída krvavá 2 Corylus avellana líska obecná Crataegus sp. hloh škarda Crepis biennis dvouletá škarda Crepis capillaris vláskovitá 2 svízelka Cruciata laevipes chlupatá Dactylis glomerata srha říznačka Daucus carota mrkev obecná Dianthus hvozdík armeria svazčitý C Dianthus hvozdík deltoides kropenatý Dryopteris dilatata kapraď Ing. Alexandra Masopustová 28

29 rozložená Dryopteris filixmas kapraď samec hadinec Echium vulgare obecný Elymus caninus pýrovník psí Elytrigia repens pýr plazivý Epilobium ciliatum vrbovka cizí Epilobium hirsutum vrbovka chlupatá 1 Epilobium vrbovka montanum horská Epilobium vrbovka palustre bahenní C4 2 Epilobium parviflorum vrbovka malokvětá C3 2 Epipactis kruštík helleborine širokolistý C4 3 Equisetum arvense přeslička rolní Equisetum přeslička fluviatile poříční 2 Equisetum sylvaticum přeslička lesní Euonymus brslen europaeus evropský Euphorbia pryšec cyparissias chvojka Fagus sylvatica buk lesní Falcaria vulgaris srpek obecný kostřava Festuca gigantea obrovská Festuca pratensis kostřava luční kostřava Festuca rubra červená Festuca rupicola kostřava žlábkatá 3 Filipendula tužebník ulmaria jilmový Fragaria jahodník moschata truskavec 2 jahodník Fragaria vesca obecný jahodník Fragaria viridis trávnice Ing. Alexandra Masopustová 29

30 Fraxinus excelsior jasan ztepilý Galeobdolun luteum pitulník žlutý Galeopsis pubescens Galeospis bifida konopice pýřitá konopice dvouklanná Galium aparine svízel přítula Galium mollugo agg. svízel bílý mařinka Galium odoratum vonná Galium palustre svízel bahenní 2 2 Galium pumilum svízel nízký Geranium kakost columbinum holubičí Geranium kakost disectum dlanitosečný 3 Geranium kakost palustre bahenní Geranium kakost robertianum smrdutý Geum urbanum kuklík městský Glechoma popenec hederifolia břečťanolistý zblochan Glyceria fluitans vzplývavý 2 Glyceria notata zblochan řasnatý 2 Gnaphalium sylvaticum protěž lesní 3 Heracleum bolševník sphondylium obecný Hieracium jestřábník laevigatum hladký 3 Hieracium jestřábník murorum zední medyněk Holcus lanatus huňatý medyněk Holcus mollis měkký Hordelimus ječmenka europaeus evropská Humulus lupulus chmel otáčivý 2 Hypericum třezalka Ing. Alexandra Masopustová 30

31 perforatum Chaerophyllum aromaticum Chaerophyllum hirsutum Chaerophyllum temulum Chelidonium majes Chenopodium bonus-henricus Impatiens glandulifera Impatiens nolitangere Impatiens parviflora Juglans regia Juncus effusus tečkovaná krabilice zápašná krabilice chlupatá krabilice mámivá vlaštovičník větší 2 merlík všedobr 3 netýkavká žlaznatá netýkavka nedůtklivá 2 netýkavka malokvětá ořešák královský 3 3 sítina rozkladitá Juncus inflexus sítina sivá 2 2 chrastavec Knautia arvensis luční Koeleria smělek pyramidata jehlancovitý locyka Lactuca serriola kompasová 3 3 Lamium hluchavka maculatum skvrnitá Lapsana kapustka communis obecná Lathyrus pratensis hrachor luční Leontodon máchelka hispidus srstnatá Leucanthemum vulgare subsp. kopretina vulgare obecná Lilium martagon lilie zlatohlavá O, C3 3 Linaria vulgaris lnice květel 2 2 Lolium perenne jílek vytrvalý 2 štírovník Lotus corniculatus růžkatý Ing. Alexandra Masopustová 31

32 Lotus uliginosus štírovník bažinný 2 Luzula pilosa bika chlupatá smolnička Lychnis viscaria obecná Lysimachia vrbina nummularia penízkovitá 2 2 Malus domestica jabloň domácí Malva moschata sléz pižmový 2 Medicago lupulina tolice dětelová pšeníčko Milium effusum rozkladité 2 Mycelis muralis mléčka zední 2 2 pomněnka Myosotis arvense rolní Myosotis pomněnka nemorosa hajní 3 pomněnka Myosotis sylvatica lesní 2 2 Myosoton aquaticum křehkýš vodní dobromysl Origanum vulgare obecná Persicaria rdesno hydropiper peprník 2 3 Phleum pratense bojínek luční Pimpinella bedrník saxifraga obecný Plantago jitrocel lanceolata kopinatý Plantago major jitrocel větší 2 3 jitrocel Plantago media prostřední Poa annua lipnice roční 3 Poa nemoralis lipnice hajní Poa pratensis lipnice luční Poa trivialis lipnice obecná Polygonum truskavec arenastrum obecný Potentilla anserina mochna husí 2 2 Potentilla mochna argentea stříbrná Ing. Alexandra Masopustová 32

33 Potentilla repens Primula veris Prunella vulgaris mochna plazivá prvosenka jarní C černohlávek obecný Prunus avium třešeň ptačí Prunus domestica slivoň švestka Prunus spinosa trnka obecná Pulmonaria obscura plicník tmavý 2 2 hrušeň Pyrus communis obecná hruška Pyrus pyraster polnička C4 3 Quercus petraea dub zimní 2 3 Quercus robur dub letní Quercus rubra dub červený 3 pryskyřník Ranunculus acris prudký Ranunculus pryskyřník repens plazivý Rhamnus řešetlák cathartica počistivý 3 3 Rhinanthus minor kokrhel menší Ribes sp. rybíz 3 Ribes uva-crispa srstka angrešt Rosa canina růže šípková ostružiník Rubus idaeus maliník Rubus sp. ostružiník Rumex acetosa šťovík luční Rumex acetosella šťovík kyselka 3 3 šťovík Rumex crispus kadeřavý 2 2 Rumex šťovík obtusifolium tupolistý Salix alba vrba bílá 2 Salix caprea vrba jíva Salix fragilis vrba křehká Sambucus ebulus bec chebdí 2 Ing. Alexandra Masopustová 33

34 Sambucus nigra bez černý Saponaria mydlice officinalis lékařská 3 Scirpus sylvaticus skřípina lesní Scrophularia krtičník nodosa hlíznatý 3 Securigera varia čičorka pestrá rozchodník Sedum acre ostrý 3 3 starček Senecio jacobea Jakobův Senecio ovatus starček vejčitý 2 Silene nutans silenka nící 3 silenka Silene vulgaris obecná 2 Sisymbrium hulevník officinale lékařský 2 3 Solanum lilek dulcamara potměchuť 3 Sonchus asper mléč drsný 3 Sonchus oleraceus mléč zelinný 3 Sorbus aucuparia jeřáb ptačí Stachys palustris čistec bahenní 3 Stachys sylvatica čistec lesní ptačinec Stellaria alsine mokřadní ptačinec Stellaria graminea trávolistý ptačinec Stellaria holostea velkokvětý ptačinec Stellaria media prostřední 3 Stellaria nemorosa ptačinec hajní 2 2 Symphoricarpos albus pámelník bílý 2 Tanacetum vulgare vratič obecný Taraxacum sp. pampeliška Thlaspi penízek caerulescens namodralý 3 3 Thymus mateřídouška 2 2 Ing. Alexandra Masopustová 34

35 pulegioides Torilis japonica Tragopogon pratensis obecná tořice japonská kozí brada luční Trifolium arvense jetel rolní Trifolium aureum jetel zlatý Trifolium campestre jetel ladní Trifolium hybridum jetel zvrhlý jetel Trifolium medium prostřední Trifolium pratense jetel luční Trifolium repens jetel plazivý Tripleurospermum heřmánkovec inodorum nevonný 2 2 Trisetum flavescens trojštět žlutavý Ulmus glabra jilm horský kopřiva Urtica dioica dvoudomá Verbascum lychnitis subp. divizna knotovkovitá moenchii bělokvětá C Veronica rozrazil beccabunga potoční Veronica rozrazil chamaedrys Veronica officinalis rezekvítek rozrazil lékařský Viburnum opulus kalina obecná 3 Vicia cracca vikev ptačí Vicia hirsuta vikev chlupatá Vicia sativa vikev setá Vicia sepium vikev plotní Viola arvensis violka rolní 3 3 violka Viola hirta chlupatá Viola palustris violka bahenní 3 violka Viola riviniana rivininova 2 Ing. Alexandra Masopustová 35

36 Botanický průzkum lokality Boč Příloha č. 2: Obrázek č. 3: Mapa dílčích ploch sever Ing. Alexandra Masopustová 36

37 Příloha č. 3: Obrázek č. 4: Mapa dílčích ploch jih Ing. Alexandra Masopustová 37

38 Botanický průzkum lokality Boč Příloha č. 4: Obrázek č. 5: Vegetační mapa biotopů sever Ing. Alexandra Masopustová 38

39 Botanický průzkum lokality Boč Ing. Alexandra Masopustová 39

40 Botanický průzkum lokality Boč Příloha č. 5: Obrázek č. 6: Vegetační mapa biotopů jih Ing. Alexandra Masopustová 40