fyzika P15 Poznáváme vesmírem HACKNI WEBKAMERU Svět v novém (infračerveném) světle Metodika pro učitele & Pracovní listy

Transkript

1 fyzika Poznáváme vesmírem HACKNI WEBKAMERU Svět v novém (infračerveném) světle Metodika pro učitele & Pracovní listy

2 Fast facts a The ESA Education Office welcomes feedback and comments teachers@esa.int Activity concept developed for ESA by the National Space Academy (NSA, UK) An ESA Education production Copyright 2018 European Space Agency

3 HACKNI WEBKAMERU Svět v novém (infračerveném) světle Základní informace Předměty: fyzika, zeměpis Věk: let Obtížnost: střední Délka programu: 30 min. na každou aktivitu Cena: střední (10-30 euro na skupinu) Místo: jakákoliv místnost s denním světlem Pomůcky: webkamera, počítač Klíčová slova: pozorování Země, infračervené světlo, družicové snímkování, fyzika, zeměpis Popis Program se skládá ze třech aktivit. Hlavním tématem je elektromagnetické spektrum. Žáci budou pozorovat infračervené záření pomocí upravené levné webkamery. Prodiskutují, jaké informace poskytuje infračervené záření navíc oproti viditelnému světlu. Ve třetí aktivitě budou analyzovat družicové snímky s ohledem na přínos informací díky infračervenému záření. Žáci se naučí určovat typy elektromagnetického záření. popsat různá využití infračerveného světla používat nástroje dostupné na internetu ke sběru a analýze družicových dat jak lze infračervené záření využít k monitorování zdravotního stavu vegetace určovat pravé a nepravé barvy na družicových snímcích 3

4 Osnova Souhrn aktivit Název Popis Výstupy Požadavky Délka 1 Hacknutí webkamery Úprava webkamery, aby místo ve viditelném světle viděla v blízkém infračerveném světle. Infračervená webkamera - 30 minut 2 Pozorování objektů infračervenou kamerou Pozorování různých typů objektů ve viditelném a blízkém infračerveném světle. Žáci dokáží popsat různé způsoby využití infračerveného světla. Vědí, jak díky infračervenému světlu získat informace, které neposkytuje světlo viditelné. dokončená aktivita 1 30 minut 3 Pozorování Země v infračerveném světle Analýza a porovnávání družicových snímků v pravých a nepravých barvách (ve viditelném a infračerveném světle) Žáci chápou, jak lze infračervené světlo využít k monitorování zdravotního stavu vegetace minut 4

5 Úvod Elektromagnetické spektrum zahrnuje elektromagnetické záření všech vlnových délek, včetně infračerveného záření (obr. 1). Většina elektromagnetického záření vyzařovaného Sluncem je odraženo nebo pohlceno zemskou atmosférou. Viditelné světlo, rádiové vlny a část infračerveného světla ovšem atmosférou prochází. Různé objekty mají různé vlastnosti povrchu a proto odrážejí a absorbují sluneční záření různým způsobem. Odražené záření obsahuje informace o povrchu objektu a umožňuje vidět jeho barvu a tvar. Lidské oko dokáže zaznamenat pouze velmi omezený úsek spektra viditelné světlo. Díky různým přístrojům můžeme ovšem zaznamenat i věci prostým okem nepostihnutelné. Družice pro pozorování Země mají na palubě vědecké přístroje, které vidí ve viditelném, infračerveném, i dalších oblastech spektra. Elektromagnetické spektrum rozčleňuje záření podle vlnové délky, od nejdelších vln (rádiové vlny) po ty nejkratší (gama záření). V tomto programu se zaměřujeme na blízkou infračervenou a viditelnou oblast spektra. Infračervená oblast se rozděluje do několika částí, podobně jako viditelná oblast do různých barev. Blízké infračervené záření má jen o málo větší vlnovou délku než viditelné světlo. Vegetace toto záření odráží, a poskytuje tak podrobné informace o svých vlastnostech. Proto se tato část spektra používá v dálkovém průzkumu Země k monitorování vegetace na Zemi. Evropská družice Sentinel-2 má na palubě přístroj highresolution multispectral imager se 13 spektrálními pásmy pro nové perspektivy ve zkoumání půdy a vegetace. 5

6 Téma Monitoring vegetace Rostliny odrážejí elektromagnetické záření specifickým způsobem. Chlorofyl v rostlinách pohlcuje světlo, aby získal energii pro fotosyntézu. Rostliny ale využívají jen červenou a modrou část viditelného světla. Zelená barva se odráží, což vysvětluje, proč se nám listy jeví zelené. Blízké infračervené světlo není pro fotosyntézu potřebné, proto je jeho většina buňkami listů odrážena. Obr. 3 ukazuje procentuální podíl odraženého záření tzv. odrazivost u zdravé rostliny. Modré světlo je chlorofylem téměř zcela pohlcováno, zelené světlo se asi z 10% odráží, červené světlo je opět téměř zcela pohlcováno. U blízkého infračerveného světla se odráží kolem 50%. Kombinace nízké odrazivosti ve viditelném a vysoké v infračerveném světle je typická pro většinu rostlin. Pokud rostlina není zcela zdravá, například v důsledku sucha, odráží více viditelného červeného světla, a méně blízkého infračerveného. To lze vidět na podzim, když se listy zbarvují do žluta a červena. Čím větší je rozdíl mezi odraženým červeným a blízkým infračerveným zářením, tím je rostlina zdravější. Toho se využívá v pozorování Země k vypočítání indexů, díky nimž máme informace o zdravotním stavu rostlin ve velkém měřítku. Snímky v pravých a nepravých barvách Procentuální podíl záření odraženého zdravou rostlinou pro vlnové délky viditelného a blízkého infračerveného světla. Způsob, jak vizualizovat odražené blízké infračervené záření, je vytvořit snímek v nepravých barvách. Ten vznikne za pomoci kamer na družicích, které vidí více, než jen viditelnou část světla. Snímky v nepravých barvách využívají alespoň jednu vlnovou délku mimo viditelné pásmo a proto jsou někdy výsledné barvy snímku překvapivé. Například tráva není vždy zelená. Snímky v pravých parvách kombinují aktuální měření odraženého červeného, zeleného a modrého světla. Výsledné barvy jsou pak takové, v jakých jsme zvyklí svět vidět. Níže vidíme snímek v pravých barvách (obr. 4) a snímek v nepravých barvách (obr. 5) města Birkerød v Dánsku. Nepravé barvy ukazují odražené blízké infračervené záření červeně, červené světlo zeleně a zelené světlo modře. Protože rostliny odrážejí více blízkého infračerveného světla než zeleného, jeví se vegetace červeně. Jasnější a sytější červená znamená vyšší odrazivost v blízkém infračerveném pásmu, což značí více vegetace v dobrém zdravotním stavu. Na snímku v pravých barvách se jeví vegetace zeleně, tak jak ji známe. Celkově je odrazivost ve viditelném světle výrazně nižší než v infračerveném, a snímek je proto tmavší. Na snímku v pravých barvách je například těžší rozlišit vodní plochy, protože jejich odrazivost je také velmi nízká. Na snímku v nepravých barvách jsou vodní plochy jasně vidět, díky velkému rozdílu mezi nízkou odrazivostí vody a vysokou odrazivostí okolní zeleně. Voda většinu příchozího světla absorbuje blízké infračervené, červené a zelené a má proto velmi nízkou odrazivost. 6

7 Contains modified Copernicus Sentinel data [2018] processed by Sentinel Hub Contains modified Copernicus Sentinel data [2018] processed by Sentinel Hub Obr. 4 Snímek dánského města Birkerød v pravých barvách. Obr. 5 Snímek dánského města Birkerød v nepravých barvách. 7

8 Aktivita 1 Hacknutí webkamery Žáci modifikují webkameru, tak aby viděla více v blízkém infračerveném světle než ve viditelném světle. Pomůcky (pro každou kameru) 1 webkamera s manuálním ostřícím kroužkem vpředu 1 napínáček nebo špendlík 2 ks exponovaného filmu nebo polarizačního filtru dostatečně velké k překrytí čoček Izolepa Nůžky Počítač Postup Instruktážní video. Viz kapitola Odkazy. Postup k heknutí webkamery je popsán v pracovních listech pro žáky. Levné kamery lze obvykle rozmontovat snadněji než dražší modely. Příklad použitý v pracovních listech je Trust Nejnázornější návod k provedení pokusu naleznete v instruktážním videu Infrared Webcam Hack. Žáci mohou pracovat v malých skupinách. Variantou je upravit kameru před výukou a žáci provedou pouze aktivity 2 a 3. Základem úpravy kamery je odstranění infračerveného filtru. Podle světelných podmínek je někdy nutné přidat filtr na viditelné světlo. Filtry fungují tak, že blokují světlo v konkrétním rozmezí vlnových délek. K zamezení vstupu viditelného světla jsou nutné dva polarizační filtry. To proto, že vlna se může pohybovat nahoru a dolů nebo ze strany na stranu (tato oscilace v rovině se nazývá polarizace). Dva filtry zajistí, že je blokováno všechno viditelné záření. Většina webkamer je plug and play nutný software k jejich fungování je v nich obsažen. U některých typů je ovšem před připojením do počítače nutné instalovat operační software. Učitel by se měl ujistit, že všichni žáci chápou, že hacknutý přístroj je blízká infračervená kamera, nikoliv termokamera! Senzory používané v digitálních kamerách jsou citlivé na světlo s vlnovými délkami až do výše cca 1 µm (blízké infračervené). Termokamery používají infračervené ve větších vlnových délkách. Tyto kamery jsou citlivé na infračervené záření, které vyzařují všechny objekty nad absolutní nulou, a našim očím není viditelné. Čím větší teplotu objekt má, tím kratší jsou vlny vydávaného záření. Když je teplota objektu dostatečně vysoká, lze vydávané záření zobrazit pomocí blízké infračervené kamery, a také pomocí našich vlastních očí! Když se například v kuchyni rozehřeje topinkovač do vysokých teplot, tak zčervená. 8

9 Aktivita 2: Pozorování objektů infračervenou kamerou Žáci budou pozorovat různé typy předmětů ve viditelném a infračerveném světle. K pozorování v infračerveném světle použijí upravenou webkameru, ve viditelném světle využijí svoje oči. Pomůcky Infračervená kamera (z aktivity 1) Dálkový ovladač Led světlo Svíčka Živá a umělá rostlina Postup Pro pokus s rostlinami je nezbytné denní světlo. Předtím, než začnou pokus provádět sami žáci, by měl učitel ve třídě provést zkoušku. Podle světelných podmínek může být nutné umístit před čočku polarizační filtr (nebo exponovaný film) k blokování viditelného světla. Žáci výsledky svých pozorování zaznamenají do tabulky v pracovních listech. Popíší, jak vidí předměty v obou typech světla a podají k tomu vysvětlení. Výsledky Viz tabulka na následující straně. Diskuze Dálkový ovladač, svíčka a LED svítilna vydávají (emitují) infračervené záření. Pomocí hacknuté wekamery žáci uvidí infračervené světlo, vydávané např. ovladačem. Na předmětech denní potřeby (LED svítilna, svíčka) můžeme díky infračervené kameře vidět, které z nich vydávají méně infračerveného záření a jsou tedy energeticky šetrnější. Když se koukáme s pomocí hacknuté webkamery na rostliny, tak to co vidíme, je odražené denní světlo. Živá rostlina odráží hodně blízkého infračerveného záření. Množství odraženého záření je ovlivněno buněčnou skladbou listů zdravé listy odrážejí více, poškozené méně. Díky množství odraženého infračerveného záření tedy můžeme určit zdravotní stav rostlin. 9

10 Předmět Viditelné světlo Popis pozorování Infračervené světlo Vysvětlení Dálkový ovladač Po zmáčknutí tlačítka není na vysílači nic vidět (někdy pouze slabé světlo, pokud se vlnová délka používaná ovladačem blíží vlnovým délkám viditelného světla). Po zmáčknutí tlačítka je vidět jasný světelný signál z infračerveného vysílače. Tip: Toto lze rovněž pozorovat kamerou některých smartphonů. Dálkové ovladače se používají k ovládání některých zařízení na dálku (např. televize). Jak přijímač (televize) ví, které tlačítko na ovladači bylo stisknuto? Každé tlačítko vysílá signály (zapnuto-vypnuto) o určité vlnové délce infračerveného světla. Proto můžeme infračervenou kamerou vidět signál vydávaný dálkovým ovladačem. LED vs. svíčka LED svítilna i svíčka vydávají světlo. Barvy jsou ale odlišné. Svíčka má teplejší světlo, LED svítilna vydává bílé světlo. Svíčka se jeví mnohem jasněji než LED svítilna. Svíčka vydává nejen viditelné světlo, ale i teplo, které lze vidět v infračervené kameře. Proto se svíčka jeví v infračervené kameře jasnější. LED svítilna nevydává tolik infračerveného světla jako svíčka, ale jeví se naopak jasnější ve viditelném světle. Živá vs. umělá rostlina Obě rostliny vypadají na pohled zelené. Tip: Hodí se mít pro porovnání zvadlé žluté nebo hnědé listy. Zelené listy živé rostliny se jeví daleko jasnější než listy rostliny umělé. Žluté či hnědé listy jsou daleko tmavší než listy zelené. Ve viditelném světle vypadají obě rostliny jako živé, vidíme je zeleně. V infračervené kameře je živá rostlina daleko jasnější než umělá. Živá odráží mnoho infračerveného záření, protože tato část světla není nutná pro fotosyntézu (a rostlina ji tedy nepotřebuje). Vysokou odrazivost infračerveného světla způsobuje houbový parenchym. Stavba žlutých a hnědých listů už je poškozena, proto je odrazivost infračerveného světla mnohem nižší. 10

11 Aktivita 3: Pozorování Země v infračerveném světle Žáci budou analyzovat družicové snímky. Porovnáním snímků v pravých a nepravých barvách pochopí, proč je užitečné vidět infračerveně. Postup Obr. 7 Družicové snímky byly staženy z online aplikace EO Browser, kde jsou k dispozici snímky v pravých i nepravých barvách (v infračerveném světle) a mnoho dalšího. Můžete aplikaci prozkoumat. Začít lze např. předvedením snímků vašeho města v létě a v zimě, na obou typech snímků. Žáci mohou zkoumat snímky i dle vlastního výběru. Screenshot online nástroje EO Browser ( ). 1. Prohlédněte si snímek v pravých barvách z družice Sentinel-2 (severní Německo, ). Které z následujících prvků lze na snímku určit? o pole o sníh o les o mraky o řeky o jezera o ulice o auta o budovy o lidi Učitel se zeptá žáků, proč nejsou na snímku vidět žádná auta či lidé. Důvodem je prostorové rozlišení snímku. Prostorové rozlišení je plocha na Zemi, která je reprezentována jedním pixelem na družicovém snímku. Snímek v tomto cvičení má prostorové rozlišení 10 m, jeden pixel tedy odpovídá 10 m x 10 m na Zemi. Auta ani lidi zde tedy nemůžeme rozlišit. 2. Prohlédněte si snímek v nepravých barvách. a. Pokuste se najít prvky, které jste identifikovali na předchozím snímku. Můžete určit ještě další prvky? Všechny prvky lze identifikovat. Vodní plochy, především ty uprostřed lesa, lze rozlišit ještě lépe. b. Jaké typy povrchu/prvky se jeví červeně na snímku v nepravých barvách? Rozlišujte mezi zářivě červenou a tmavě červenou. Vegetace/rostliny se jeví červeně. Pole jsou jasně červená a les je tmavě červený. Strukturu lesa lze pozorovat podle stínů vršků stromů. 11

12 3. Popište rozdíly a podobnosti mezi snímkem v pravých barvách (1) a snímkem v nepravých barvách (2). Na snímku v pravých barvách se vegetace (tráva a les) jeví tmavě zeleně, a holá půda hnědě. Budovy a silnice jsou šedé. Na snímku v nepravých barvách se jeví tráva a les červeně. Vodní plochy (jezera a řeky) jsou na obou snímcích velmi tmavé. Velké budovy v průmyslových zónách jsou na obou snímcích velmi jasné/bílé. 4. Diskutujte o výhodách a nevýhodách snímků v pravých a nepravých barvách. Obecně je odrazivost na snímcích v pravých barvách mnohem nižší, a snímek je tmavší. Kvůli tomu je složitější identifikovat vodní plochy, protože jejich odrazivost je také velmi nízká. Na snímku v nepravých barvách lze vodní plochy identifikovat jasně díky velkému rozdílu mezi odrazivostí vody (velmi nízká) a okolní vegetace (vysoká odrazivost). Na snímku v nepravých barvách lze určit i více detailů ve vegetaci. Důvodem je vysoká odrazivost v porovnání se stíny vršků stromů. Nutné je brát v úvahu úhel dopadu slunečního světla: snímek byl pořízen v listopadu, úhel dopadu světla je tedy nižší než v létě, proto jsou stíny větší a hrubý povrch se jeví tmavší. Obecná diskuze Po praktických aktivitách lze navázat diskuzí o elektromagnetickém spektru, o využití dálkového průzkumu Země a monitoringu vegetace na Zemi. Aktivity rovněž nabízejí k diskusi témata o vlivu kosmických technologií na naši budoucnost a na současný každodenní život. 12

13 PRACOVNÍ LIST HACKNI WEBKAMERU Svět v novém (infračerveném) světle Lidské oči infračervené záření nevidí. K tomu, abychom toto neviditelné záření viděli, můžeme použít infračervenou kameru. Záření, které vidíme viditelné světlo je jenom velmi malá část elektromagnetického spektra. Obr. A1 ukazuje různé typy záření podle jejich vlnové délky a ukazuje příklady, kde se konkrétní vlnové délky využívají. Elektromagnetické spektrum rozčleňuje záření podle vlnové délky, od nejdelších vln (rádiové vlny) po ty nejkratší (gama záření). Podobně jako se viditelné světlo dělí na jednotlivé barvy, lze infračervené světlo rozlišit na různé typy. Blízké infračervené, část nejblíže k červenému světlu lze snadno detekovat pomocí senzorů na digitálních kamerách. Družice pro pozorování Země nesou vědecké přístroje určené k zaznamenávání elektromagnetického záření, které vydávají objekty na povrchu Země a v atmosféře. Díky tomu můžeme vidět naši planetu v úplně novém světle. Věděli jste, že...? Na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) je speciální infračervená kamera, která pořizuje snímky Země. Je součástí Astro Pi, malého počítače se sadou senzorů a zařízení, na kterých se provádějí vědecké experimenty. Týmy studentů zapojené do European Astro Pi Challenge mohou vytvořit pro tento počítač program a využít infračervenou kameru např. k měření zdravotního stavu vegetace či její hustoty. 13

14 PRACOVNÍ LIST Aktivita 1: Hackni webkameru Hacknutím obyčejné webkamery vytvoříte infračervenou webkameru. V digitálních kamerách obvykle bývá za čočkou infračervený filtr, který odfiltrovává všechno infračervené záření, aby kamera zachytávala především viditelné světlo. Tento filtr je nutné odstranit. Zde najdete jednoduchý návod jak hacknutí provést. Pomůcky 1 webkamera s manuálním ostřícím kroužkem vpředu 1 napínáček nebo špendlík 2 ks exponovaného filmu nebo polarizačního filtru izolepa nůžky Obr. A2 Postup Rozebrání kamery Rozšroubujte, proti směru hodinových ručiček, ostřící kroužek, aby šla vyndat celá čočka. 1. Odstranění infračerveného filtru Na vnitřní straně čočky je malý kousek plastu, lehce zbarvený do červena/zelena (viz levá čočka na obr. A2). To je infračervený filtr. Pomocí špendlíku nebo jiného ostrého předmětu filtr odstraňte. Opatrnost je na místě: pracujte jemně, filtr může při větším tlaku prasknout. 2. Složení kamery Našroubujte čočku zpět na kameru a připojte kameru k počítači. Někdy je nutné otevřít video software. Ostřícím kroužkem zaostřete na objekt. Jak vyrobit infračervenou kameru. Obr. A3 Infračervená kamera je připravená k použití. Tip: Pokud je obraz na obrazovce až příliš jasný, je nutné odfiltrovat přemíru viditelného světla. K tomu poslouží dva polarizační filtry nebo kousky exponovaného fotografického filmu připevněné před čočku. Filtry musí být položeny kolmo na sebe. Ke kameře je lze upevnit izolepou. Polarizační filtry. 14

15 PRACOVNÍ LIST Aktivita 2: Pozorování objektů infračervenou kamerou V této aktivitě budete porovnávat, jak různé objekty vypadají ve viditelném a infračerveném světle. Využijete k tomu vaši vlastní hacknutou webkameru. Pomůcky Infračervená kamera (z aktivity 1) Dálkový ovladač Led světlo Svíčka Živá a umělá rostlina Postup 1. Prohlédněte si různé objekty nejprve svýma očima (viditelné světlo) a potom pomocí webkamery (infračervené světlo). 2. Do tabulky doplňte svá pozorování. Diskuze Diskutujte se spolužáky o tom, jak infračervené světlo přispívá k porozumění světa kolem nás. Vycházejte z výsledků vašich pozorování. Závěry napište. Věděli jste, že...? Evropská kosmická agentura (ESA) pomohla vyvinout mnoho družic, které využívají různé typy kamer pozorujících Zemi. Skupina družic Sentinel má za úkol zvýšit naše znalosti o životním prostředí a vylepšit jeho management. Jedna z misí, Sentinel-2 se skládá ze dvou družic - dvojčat. Kamery na palubě pořizují snímky ve viditelném a v infračerveném světle. Každých 5 dní družice osnímkují celou planetu. Sentinel-2 se využívá ke sledování růstu rostlin, změn vegetačního krytu a monitorování světových pralesů. 15

16 Předmět Viditelné světlo Popis pozorování Infračervené světlo Vysvětlení pozorování Dálkový ovladač LED vs. svíčka Živá vs. umělá rostlina 16

17 PRACOVNÍ LIST Aktivita 3: Pozorování Země v infračerveném světle Infračervené kamery se využívají na družicích pro pozorování Země. Pomocí počítačů můžeme vizualizovat i záření, které vlastníma očima nevidíme. Výsledek pak nazýváme snímek v nepravých barvách. Pokud zobrazíme světlo viditelné lidským očím, nazýváme obraz snímek v pravých barvách. Snímek v pravých barvách kombinuje aktuální měření odraženého červeného, zeleného a modrého světla, a ukazuje svět takový, jaký ho vidíme. Snímek v nepravých barvách používá nejméně jednu vlnovou délku mimo viditelné pásmo. Barvy na finálním snímku nejsou pak takové, jaké známe. Například tráva není vždy zelená! V této aktivitě budete analyzovat družicové snímky a porovnáte snímky v pravých a nepravých barvách. Najdete mezi nimi rozdíly? Cvičení 1. Prohlédněte si snímek v pravých barvách z družice Sentinel-2 (severní Německo, ). Které z následujících prvků lze na snímku určit? pole sníh les mraky řeky jezera ulice auta budovy lidi Obr. A4 Snímek v pravých barvách pořízený družicí Sentinel-2. Obsahuje upravená data Copernicus Sentinel [2017] zpracovaná Sentinel Hub. 17

18 PRACOVNÍ LIST 2. Prohlédněte si stejný snímek v nepravých barvách. Poznámka: Snímek v nepravých barvách zobrazuje odražené blízké infračervené záření červenou barvou. a. Pokuste se najít prvky, které jste identifikovali na předchozím snímku. Dokážete určit ještě další prvky? b. Jaké typy povrchu/prvky se jeví červeně na snímku v nepravých barvách? Rozlišujte mezi zářivě červenou a tmavě červenou. Obr. A5 Snímek v nepravých barvách pořízený družicí Sentinel-2 satellite. Obsahuje upravená data Copernicus Sentinel [2017] zpracovaná Sentinel Hub. 18

19 Copernicus Sentinel data (2015)/ESA PRACOVNÍ LIST 3. Popište rozdíly a podobnosti mezi snímkem v pravých barvách (1) a snímkem v nepravých barvách (2). 4. Diskutujte o výhodách a nevýhodách snímků v pravých a nepravých barvách. Věděli jste, že...? Tento obrázek z družice Sentinel-2A ukazuje, jak se poušť v Saúdské Arábii zemědělsky využívá. Kruhy ukazují zavlažovací systémy, kde se dlouhá zavlažovací trubka otáčí kolem centrální studny. Jde o snímek v nepravých barvách, kde je blízké infračervené záření zobrazeno červeně. Rostliny většinu tohoto záření odráží. Vysoké hodnoty odrazivosti ukazuje zářivě červená barva zavlažovaných polí. Pro monitoring vegetace z vesmíru se často používá právě blízké infračervené záření. 19

20 Odkazy Instruktážní video Zdroje ESA ESA teach with space infrared webcam hack video V: _using_an_infrared_webcam_to_observe_the_world_in_a_new_way_-_classroom_demonstration_video_vc15 ESA classroom resources: Kosmické projekty ESA ESA s Earth Observation missions Sentinel-2 Extra informace Online platform to access satellite imagery Video Sentinel-2: an introduction ESA Earth Observation Image of the Week 20