J i h l a v a Základy ekologie

Transkript

1 S třední škola stavební J i h l a v a Základy ekologie 16. Skleníkový jev a globální oteplování Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/ Tomáš Krásenský Šablona: III/2 - inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

2 Základní pojmy Skleníkový jev: Fyzikální děj: systém teplo snadněji přijímá, než odevzdává (podobně, jako skleník: světlo do něj pronikne, ale horký vzduch zůstává uvnitř; tato analogie však není příliš věrná) Globální oteplování: Celosvětový nárůst průměrné roční teploty O jeho existenci, velikosti a příčinách se vedou prudké odborné, politické i ideologické spory

3 Energie Slunce a jeho cesta k Zemi Jadernou fúzí vzniká v nitru Slunce energie Z povrchu Slunce je vyzářena jako světlo a teplo Sáláním radiací je vesmírem přivedena až k Zemi Jaderná syntéza - fúze Těžký vodík - deuterium Teplota: 10 7 C Hélium Těžký vodík - deuterium Velké množství energie

4 Sluneční energie na Zemi Při dopadu na atmosféru se energie ve formě tepelného a světelného záření. Zčásti odrazí (od mraků, prachu, ) a unikne zpět do vesmíru Zčásti pohltí a ohřeje horní vrstvy atmosféry Zčásti dopadne na zemský povrch a zde se opět Zčásti odrazí zpět od vesmíru (zejména od sněhu a vody proto je Země modrá planeta ) Zčásti pohltí

5 Vyzařování tepla Tělesa vždy vyzařují tepelnou energii Vyzářené energie je tím více, čím je těleso teplejší Ohřátý povrch Země vyzařuje tepelné záření (při nízkých teplotách přibližně 0 C 50 C) Toto tepelné záření už nepronikne zcela atmosférou zachytí se v ní a ohřeje ji

6 Průhlednost atmosféry Některé záření propouští zemská atmosféra lépe, jiné hůře Viditelné záření prochází vzduchem velmi dobře Infračervené tepelné záření je některými složkami atmosféry silně pohlcováno

7 Skleníkové plyny a jejich zdroje Složky atmosféry, které pohlcují tepelné záření, se nazývají skleníkové plyny Je jich celá řada. Největší význam mají Vodní pára Metan (hnilobné procesy; velmi mnoho metanu je uloženo na dně moří a ve věčně zmrzlé půdě Sibiře) Oxid uhličitý (uvolňovaný do vzduchu spalováním fosilních paliv: uhlí, ropa, zemní plyn)

8 Oxid uhličitý jako skleníkový plyn V živé přírodě běžně cirkuluje mezi atmosférou a živými organismy V současné době v atmosféře rychle přibývá vinou spalování uhlíku, dlouhodobě uloženého v zemi (uhlí, ropa, zemní plyn,.) Za posledních 200 let stouplo jeho zastoupení v atmosféře asi o % Jeho koncentrace v atmosféře je malá: asi 0,04%; význam však značný

9 CO 2 a další skleníkové plyny Atmosféra včetně skleníkových plynů snadno propouští kzemi krátkovlnné sluneční záření toto záření je povrchem Země pohlceno; povrch Země se tím zahřeje a začne vyzařovat dlouhovlnné tepelné (infračervení) záření; to však již skleníkové plyny z atmosféry nepropustí, pohltí toto záření a tím se zahřejí

10 Globální oteplování a jeho rizika Za posledních několik desetiletí vzrostla průměrná teplota Země Nepanuje shoda, jak velký vzrůst teploty nastal Rizika oteplování: Více energie v atmosféře, tedy silnější větry Záplavy, povodně Šíření pouští Šíření tropických nemocí

11 Obrana před změnou klimatu Problematická: Převládá snaha omezit emise oxidu uhličitého To však vyžaduje změnu využívané energie: Buď na jaderné zdroje technicky náročné, bezpečnostně riskantní Nebo na alternativní zdroje málo výkonné nebo omezení průmyslu a dopravy těžko myslistelné Složitá politická jednání (Kjótský protokol,.)

12 Co víme a co ne Víme, že: se otepluje činností člověka roste koncentrace oxidu uhličitého ve vzduchu fyzikální princip skleníkového jevu je nesporný Nevíme zda a když, tak jak tyto skutečnosti spolu souvisí.

13 Skleníkový jev a politika Velké politické spory mezi zastánci a odpůrci zásahů do ekonomiky Proti omezování emisí oxidu uhličitého jsou zejména USA, Rusko, Čína a rozvíjející se země (Brazílie, Indie, )

14 Materiál je určen k bezplatnému používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je : Tomáš Krásenský Pokud není uvedeno jinak, byly při tvorbě použity volně přístupné internetové zdroje. Autor souhlasí se sdílením vytvořených materiálů a jejich umístěním na