PhDr. Miloš Brunclík, Ph.D. Michal Parízek, M.Sc., Ph.D. Mgr. Tomáš Halamka. Úvod do politologie

HTML
DOWNLOAD

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "PhDr. Miloš Brunclík, Ph.D. Michal Parízek, M.Sc., Ph.D. Mgr. Tomáš Halamka. Úvod do politologie"

Libuše Soukupová
před 6 lety
Počet zobrazení:

1 PhDr. Miloš Brunclík, Ph.D. Michal Parízek, M.Sc., Ph.D. Mgr. Tomáš Halamka. Úvod do politologie

2 Přehled témat 1. Co je politika a k čemu je dobrá? (Miloš Brunclík) 2. Stát! (Michal Parízek) 3. Prezident jako kladeč věnců, nebo prezident jako absolutní monarcha? (Miloš Brunclík) 4. Politické strany: potřebné, ale odmítané (Miloš Brunclík) 5. Demokracie, její eroze a kolaps (Miloš Brunclík) 6. Politické ideologie (Tomáš Halamka) 7. Svoboda a politika (Tomáš Halamka) 8. Komunitarismus a liberalismus (Tomáš Halamka) 9. Mezinárodní politika, aneb proč státy válčí (Michal Parízek) 10. Globalizace a co s ní (Michal Parízek) 11. Evropská unie (Michal Parízek) 12. Černá skříňka demokracie? Volební systémy (Miloš Brunclík)

3 Informace ke kurzu Průběh kurzu: přednášky Požadavky: 1. Kvíz (Moodle) (40 %) Přednáška Video (Politika Z) Povinná četba 2. Závěrečný test (60 %) Přednášky Videa (Politika Z) Povinná literatura

4 olitikaz/

6 Povinná literatura Čapek, K. (1991): O věcech obecných čili Zóon politikon. Praha: Československý spisovatel. Hejdánek, J a Klaus, V (2004). Debata Václav Klaus x Ladislav Hejdánek, MF DNES a Přítomnost. Heywood, A (2008). Úvod: jak porozumět ideologii v Politické ideologie. 4. vydání, Aleš Čeněk, s Chytilek, R. et al. (2009). Volební systémy. Praha: Portál (3.kapitola). Levitsky, S. a Ziblatt, D. (2018). Jak umírá demokracie. Praha: Prostor (1.kapitola). Linz, J. (1990). Perils of Presidentialism. Journal of Democracy 1(1): Mair, P. (2008). Challenge to Party Government. West European Politics, 31(1-2): Sandel, M. (1995). Procedurální republika a nezakotvené jáství. Filosofický časopis, XLIII (2):

7 Co je politologie? nauka o politice

8 Čím se zabývá politologie? Obecné dělení (např. M. Duverger) nauka o státu nauka o moci

9 Čím se zabývá politologie? Politické myšlení, politická filozofie Normativní rovina Mezinárodní vztahy Politické strany Volby Demokracie x totalitní režimy Politické a ústavní systémy

10 Co je politika? Řec. polis = městský stát, obec Politika = péče o stát Politikos = politik Cizojazyčné pojmy: Political science Politische Wissenschaft (Politikwissenschaft) science politique Politologie = politická věda

11 Co je to politika? 3 pojmy Policy (obsah) Politics (proces) Polity (formy)

Primát politiky: Raymond Aron (1905-1983) 2

vládnoucích a způsob, jakým vykonávají moc,

12 Primát politiky: Raymond Aron ( ) 2 rozměry Politický režim, nikoli ekonomika, charakterizuje a specificky odlišuje rozdílné druhy moderních společností Způsob výběru vládnoucích a způsob, jakým vykonávají moc, odhaluje ráz (lidský či nelidský) celého společenského systému

13 Co je politika? 2 přístupy úsilí o prosazení obecného blaha a zájmu všech upřednostňování partikulárních zájmů politika jako boj o získání moci

14 Idealistický (politika jako praktická etika) Platon politika má zajišťovat řád a spravedlnost obce T.G. Masaryk vědecké vypracovávání a uplatňování norem k cílevědomému řízení společnosti K. Čapek politika je péče o veřejné blaho V. Havel politika jako praktická mravnost

Pragmatické chápání politiky Machiavelli souhrn prostředků, které jsou nezbytné k dosažení a udržení moci a umožňuje jejich nejúčelnější využití Isac Disraeli:

15 Pragmatické chápání politiky Machiavelli souhrn prostředků, které jsou nezbytné k dosažení a udržení moci a umožňuje jejich nejúčelnější využití Isac Disraeli: umění vládnout lidu pomocí klamu D Alambert: umění a praxe vládnout, umění mýlit lidi Beaumarchais umění vytvářet fakta, vládnout a hrát si s událostmi a lidmi

Ideál obecného dobra Politik prosazuje obecné dobro Optimální souhrn opatření, jenž vyhovuje všem Lidé se shodnou na tom, co je obecné dobro X nic takového

16 Ideál obecného dobra Politik prosazuje obecné dobro Optimální souhrn opatření, jenž vyhovuje všem Lidé se shodnou na tom, co je obecné dobro X nic takového neexistuje všechna opatření mají své výhody i nevýhody Každý má JINOU představu obecného dobra Někdo získává, někdo ztrácí. Politika reprezentuje aktuálně převažující názor

17 K čemu je politika dobrá? Mechanismus tvorby rozhodnutí Jak vysoké mají být daně? Kolik má být škol? Jak velká má být armáda? Jak vysoké mají být sociální dávky? Leave vs. Remain Jak utratit rozpočtový přebytek?

18 Existuje alternativa k demokratické politice? Diktatura Osvícený monarcha Omezená demokracie Vláda úředníků (technokracie) tichá demokracie stealth democracy

19 Technokracie a úřednické vlády Zpravidla Omezený programový mandát Omezený časový mandát Pod kontrolou politických stran Oslabená legitimita Typické pro země Post-komunistické Vysoká míra korupce Vysoká míra nedůvěry v politické strany Hospodářská krize

20 Kdo má být politikem? Člen vlivné politické strany (?) Odborník (?) Výkonný manažer (?) Poctivý člověk (?) Zkušený jedinec (?) Člověk s VŠ vzděláním (?) Úspěšný člověk v byznysu (?).

svého vzdělání a znalostí neutrální, vykonává pokyny politiků Politik =

21 Politik a úředník (Max Weber, Raymond Aron) politická moc X administrativní výkon rozhodnutí Úředník = profesionál do funkce se dostává na základě svého vzdělání a znalostí neutrální, vykonává pokyny politiků Politik = amatér do funkce se dostává zvolením, jmenováním určuje pravidla a priority politiky

22 Kořeny politické vědy Právo a státověda Theodor Woosley a F. Goodnow (1900) zakladatelé politické vědy jako odnože právní vědy Studium institucí, ústav J. Bodin francouzský teoretik mezinárodního práva Fr. Weyer právník a rektor Masarykovy univerzity současní čeští experti Adamová, Křížkovský, V. Klokočka; J. Filip, V. Šimíček, J. Kysela Správní věda 1886 Studium správy W. Wilson (Political Science Quarterly) Historie Přínos komparativní metody

Kořeny politické vědy Filozofie orientace na etické normy, hledání správného řádu Machiavelli oproštění politologického zkoumání od etiky Sociologie (M. Weber, R. Michels, V. Pareto, G.

23 Kořeny politické vědy Filozofie orientace na etické normy, hledání správného řádu Machiavelli oproštění politologického zkoumání od etiky Sociologie (M. Weber, R. Michels, V. Pareto, G. Mosca) politika jako povolání, pojmy moc, panství ; R. Michels, Ch. W. Mills, V. Pareto, G. Mosca) Ekonomie otázky hospodářské politiky K. Marx, F.A. von Hayek, J. Schumpeter, E. Downs Teorie her, teorie koalic, teorie racionální volby Geografie Politická geografie Psychologie E. Fromm

24 Historie politické vědy: příklady předchůdců Platon ( ) politická věda jako filozofická kritika athénské polis (dílo Ústava) Aristoteles ( ) komparativní analýza tehdejších režimů analýza zanikání a udržování politických režimů, systematický výklad Politická věda královská věda v rámci praktické filozofie, kam spadá i etika a ekonomika Naplnění člověka je možné pouze v polis, člověk je zoon politikon

25 Moderní politická věda Rozvoj v USA na konci 19.století, později i v Evropě v souvislosti s rozvojem moderní společnosti západního typu vysoká míra participace občanů rozšiřování volebního práva demokratizace rozhodování Individualismus, sekularizace právní stát Potřeba zkvalitnit správu a vládnutí nutnost analýzy a získávání poznatků s cílem zlepšit řízení demokratických společností

26 Historie politické vědy - institucionalizace katedra Historické a politické vědy na Kolumbijské univerzitě 1880 první samostatná katedra politické vědy na Kolumbijské univerzitě 1886 Political Science Quarterly 1895 London School of Economics and Political Science 1871 Škola svobodných politických věd v Paříži 1901 samostatná katedra politické vědy na univerzitě ve Wisconsinu 1903 American Political Science Association 1906 American Political Science Review Hlavní rozvoj politologie až po roce 1945

Podobné dokumenty

Škola Integrovaná střední škola polygrafická, Brno, Šmahova 110 4. ročník (SOŠ, SOU)

Škola Integrovaná střední škola polygrafická, Brno, Šmahova 110 4. ročník (SOŠ, SOU) Škola Ročník 4. ročník (SOŠ, SOU) Název projektu Interaktivní metody zdokonalující proces edukace na ISŠP Číslo projektu Číslo a název šablony III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Autor