Politiologie. Doc. Jaroslav Čmejrek KHV PEF ČZU

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Politiologie. Doc. Jaroslav Čmejrek KHV PEF ČZU"

Robert Bárta
před 7 lety
Počet zobrazení:

1 Politiologie Doc. Jaroslav Čmejrek KHV PEF ČZU

2 Literatura Čmejrek, J. a kol.: Moderní společnost a problémy politiky. Učební texty. PEF ČZU, Praha Čmejrek, J. a kol.: Příručka k výuce politologie. PEF ČZU, Praha Blackwellova encyklopedie politického myšlení. Miller, D. (ed.), CDK, Proglas/Jota, Brno Heywood, A.: Politologie. Eurolex Bohemia, Praha Gellner, A.: Národy a nacionalismus. Praha Křížkovský - Adamová: Základy politologie. Codex, Praha Sloterdijk, P.: Na jedné lodi. Pokus o hyper-politiku. Votobia 1997.

3 Výsledky parlamentních voleb v letech 1992 a 1996 Politická strana % hlasů Počet mandátů % hlasů Počet mandátů KSČM* 14, ,33 22 ČSSD 6, ,44 61 LSU 6, *** - HSD-SMS 5, *** - KDU-ČSL 6, ,08 18 ODS** 29, ,62 68 ODA 5, ,36 13 SPR-RSČ 5, ,01 18 Poznámka: Za rok 1992 jsou uvedeny výsledky voleb do České národní rady, protože ta se po rozdělení federace přeměnila v Poslaneckou sněmovnu.

4 Výsledky parlamentních voleb v letech 1992 a ODS KDU- ČSL ODA KSČM ČSSD LSU HSD- SMS 1992-% hlasů 1992-% mandátů 1996-% hlasů 1996-% mandátů SPR- RSČ

5 Vládní vs. opoziční strany ,93 52,5 44,06 49, Vláda Opozice % hlasů 39 47,5 44,8 50, % mandátů 1996-% hlasů 1996-% mandátů

6 Psychologické působení pětiprocentní klauzule % 4,59 % 4 % 3 % 2 % 1 % 3,77 % 3,15 % 2,69 % 1,37 % 1,30 % 1,08 % 3,08 % 2,80 % 2,05 % 1,40 % Tabulka porovnává výsledky parlamentních voleb v letech 1992 a 1996 z hlediska počtu subjektů, jež získaly 1-5 procent hlasů. Svůj význam má i rozmístění konkrétních volebních zisků na škále.

7 Volby do PS Součet % hlasů pro dvě nejsilnější strany Počet stran v PS, tj. s podporou nad 5% hlasů Počet stran s podporou mezi 1-5% Součet % hlasů pro strany s podporou 1-5% , , , , , , , , , ,08

8 Volby do PS Součet % hlasů pro dvě nejsilnější strany Počet stran v PS, tj. s podporou nad 5% hlasů Počet stran s podporou mezi 1-5% Součet % hlasů pro strany s podporou 1-5% , , , , , , , , , , , ,98

9 Zrod politiky spojen se vznikem agrární společnosti vznik státu prvky politiky je možné nalézt už v předagrární společnosti (paleopolitika) politika politologie

10 Politika Politika [řec.], umění řídit stát, resp. vztahy mezi státy, správa věcí veřejných; oblast společenské (veřejné) činnosti. Spočívá v účasti politických subjektů (stran, skupin, jedinců) na státních záležitostech; nástrojem k prosazení cílů a zájmů je politická moc, o jejíž získání usilují různými (násilnými, demokratickými) prostředky.(encyklopedický slovník) Politiku lze stručně definovat jako proces, v němž skupina lidí, jejichž názory a zájmy jsou zpočátku odlišné, dosahuje kolektivních rozhodnutí, jež jsou všeobecně považována pro skupinu za závazná a jsou prosazována jako společný způsob jednání. (Blackwellova encyklopedie)

11 Politika polity, policy, politics polity existující nebo požadovaný politický řád, a to jak ve smyslu ideovém, tak institucionálním normativně vymezený prostor hranice, struktury, pravidla hry zakotven ústavou, právním řádem, tradicí policy konkrétní politika, její cíl, obsah i výsledek politics tvorba politiky, střetávání politik (policies), zájmů a přístupů

12 Politologie Politologie, politické vědy společenská věda o politice. Předmětem je fungování státu, politických systémů, mocenských a vládních institucí, vztahy nadřazenosti a podřízenosti, politické chování lidí, moc a autorita, vztahy mezi státy. Zkoumání politiky má počátek v antickém Řecku a prohloubilo se v renesanci. Jako věda se institucionalizovala koncem 19. století v USA. Encyklopedický slovník

13 Politologie polis - řecký městský stát, politika péče o věci veřejné logos v přeneseném smyslu věda vznikla na průsečíku ostatních humanitních věd (filosofie, sociologie, psychologie, ekonomie, aj.) mladá vědecká disciplina

14 Politologie dva základní přístupy, tři tradice normativní přístup jaká by politika měla být deskriptivní přístup jaká politika je tradice filozofická (Platón) tradice empirická (Machiavelli) tradice vědecká (Comte, Marx, Weber atd.)

15 Legitimita a legalita legitimita oprávněnost režimu (systému vládnutí), moci Max Weber: tradiční autorita charismatická autorita právně-racionální autorita dělba moci legalita právní rámec moci

16 Politika a politické myšlení

17 Rozvoj politického myšlení - antickéřecko sofisté - zpochybnění platného práva a objektivní morálky, upřednostnění přírodního práva obdiv k síle a schopnosti Sokrates idea nejvyššího dobra vědění, upřednostňoval oligarchii před demokracií Platón vládnout mají ti, kdo mají znalosti systematický výklad politické teorie, představa ideálního státu, striktní oddělení tříd ideálnímu politikovi náleží zákonodárná moc, ale zákony v jeho pojetí nemají mít moc nad politikem, neboť nedokáží přesně postihnout vyšší mravní principy a dobro samo normativní přístup

18 Aristoteles - spis Politika, idea státu založeného na ústavě a zákonech, kritika Platónova ideálního státu vrcholem člověka je dokonalost, ctnost, a ta se rozvíjí teprve ve společnosti klasifikace států (deskriptivní přístup) Stoikové - idea rovnosti a všeobecné lidskosti, jejich učení přispělo k formulaci teorie, která se stala standardem pro hodnocení politických systémů a režimů

19 Rozvoj politického myšlení - antický Řím Polybios, Cicero, Seneca, Tacitus, Plinius Mladší, Marcus Aurelius Augustin z Hippo - položil základy křesťanské politické teorie - O obci boží

20 Rozvoj politického myšlení - křesťanský středověk Tomáš Akvinský - dokázal racionální pohled na svět uvést do souladu s křesťanstvím - Summa theologická, O vládě knížat, komentáře k Aristotelově Etice Nicomachově zformuloval teorii společnosti a sociální etiky

21 Rozvoj politického myšlení Niccoló Machiavelli - renesance Vladař - soubor rad panovníkovi O umění válečném Rozpravy o prvních deseti knihách Tita Livia používal induktivní metody - závěry vyvozoval z historických zkušeností patří k zakladatelům moderního pojetí státu

22 Rozvoj politického myšlení 17. a 18. století Nástup racionalismu a osvícenství pod vlivem revolučních událostí (Nizozemí, Anglie) Smluvní teorie státu - Hugo Grotius, Thomas Hobbes, John Locke John Locke - Dvě pojednání o vládě Charles de Montesquieu - Duch zákonů Immanuel Kant - Základy metafyziky mravů, Metafyzické principy nauky o právu - nezbytnost mravnosti v politice

23 Jean-Jacques Rousseau O společenské smlouvě - demokracie jako přímá účast lidu na zákonodárné a výkonné moci, obecná vůle Thomas Jefferson - stoupenec přímé demokracie James Madison, Alexandr Hamilton Listy federalistů diskuse k americké ústavě

24 Rozvoj politického myšlení 19. století rozvoj politických ideologií John Stuart Mill O svobodě, Úvahy o vládě ústavní Alexis de Tocquevile Demokracie v Americe

25 Georg Wilhelm Friedrich Hegel Základy filozofie práva - stát pokládá za syntézu ustavujících prvků rodiny a občanské společnosti, zájmy občanské společnosti nacházejí svůj výraz v korporacích a shromážděních stavů Karel Marx teorie tříd (dějiny jsou dějinami třídního boje) ekonomické vztahy=základna kultura, politika, právo=nadstavba Max Weber - analýza kapitalistických vztahů, prblémy legitimity Protestantská etika a duch kapitalismu

26 Politická věda v USA Thomas Hamilton a James Madison v diskusi o americké ústavě navázali na principy a přístupy, jež dříve formulovali Locke a Montesquieu 1857 založena katedry historické a politické vědy na Kolumbijské univerzitě 1903 založena asociace politických věd (American Political Science Association)

27 Politická věda ve Evropě Thomas Hobbes, John Locke, Jean Jacques Rousseau - smluvní teorie 1871 vznik Školy svobodných politologických věd - vznik politologie ve Francii 1895 vznik Londýnské školy ekonomiky a politických věd 1950 vznik Britské politologické asociace

28 Politologie ve 20. století Chicagská škola: Nové aspekty politiky (politická analýza, využití statistických metod) 30. léta potřeba hlubšího zkoumání liberálně demokratických idejí a jejich odlišnosti od totalitních projevů nacismu, fašismu a komunismu 60. léta behaviorální revoluce (růst významu empirického výzkumu) transitologie teorie přechodů k demokracii

Podobné dokumenty

Politiologie. Doc. Jaroslav Čmejrek KHV PEF ČZU

Politiologie. Doc. Jaroslav Čmejrek KHV PEF ČZU Politiologie Doc. Jaroslav Čmejrek KHV PEF ČZU Kontakt Katedra humanitních věd PEF ČZU budova PEF místnost č. 173 konzultace Po 14:00-15.30 Čt 14:00-15.30 e-mail cmejrek@pef.czu.cz NetStorage/I/KHV/cmejrek