POTENCIÁL STÁRNOUCÍHO TRHU PRÁCE Z HLEDISKA PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI

Transkript

1 POTENCIÁL STÁRNOUCÍHO TRHU PRÁCE Z HLEDISKA PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI Martina Šimková, Jaroslav Sixta Vysoká škola ekonomická Konference České demografické společnosti Demografie v Česku a na Slovensku v průběhu (čtvrt)století Brno, května 218

2 ÚVOD Pracovní neschopnost (PN) je významným ukazatelem zdravotního stavu obyvatelstva. Je však také indikátorem potenciálu lidského kapitálu jakožto faktoru hospodářského růstu. Na významu nabývá sledování PN u zaměstnanců v předdůchodovém věku v podmínkách stárnoucí populace a zvyšování důchodového věku. často PN dlouhodobějšího charakteru čerpání prostředků z nemocenského pojištění PN zaměstnaný se neúčastní procesu tvorby přidané hodnoty negativní vliv na produktivitu práce. Příspěvek se zaměřuje na analýzu vývoje pracovní neschopnosti zaměstnanců v české ekonomice. 2

3 % % POČET ZAMĚSTNANÝCH V NH Složení dle pohlaví a věku (%) Nárůst podílu zaměstnaných starších 6 let (3,5 p.b. u mužů, 3,6 p.b. u žen) Nárůst průměrného věku (z 41,2 let na 42,7 u mužů, z 41,4 na 43,3 u žen) Ženy 14,7 15,2 12,3 1,7 11,7 13,8 15,3 11, 9,5 8,7 6,2 12,2 12, 11, 11,9 1,8 7,9 5, Muži 16,6 14,2 9,6 1,2 11,9 13,2 12,7 13,9 13,4 5,2 7,5 13,7 13,1 15,1 11, 6,5 9,2 3,

4 STATISTIKA PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI zákon č. 187/26 Sb., o nemocenském pojištění výstupy České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) zaznamenávají ukončené případy pracovní neschopnosti dle mezinárodní klasifikace nemocí MKN 1 ročenka ÚZIS Ukončené případy pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz do roku 211 sledována také ČSÚ (výkaz Nem Úr 1-2 ) od roku 28 se neposkytuje náhrada mzdy za první tři pracovní dny nemoci změny v nemocenském pojištění ovlivňují zejména pracovní neschopnost pro méně závažná a krátkodobá onemocnění 4

5 Data METODIKA (1) ČSÚ VŠPS: Počet zaměstnaných v NH ÚZIS ukazatele: Počet případů pracovní neschopnosti Počet případů pracovní neschopnosti podle délky trvání pracovní neschopnosti (v kalendářních dnech) Průměrná doba trvání 1 případu pracovní neschopnosti (v kalendářních dnech) 5

6 METODIKA (2) Celková doba trvání PN v člověkodnech (DIW): n DIW x s,t = i=1 IW s,t i,x c i Podíl PN (is): is x s,t = DIW x s,t d E x s,t 6

7 na 1 zaměstnanců na 1 zaměstnanců POČET PŘÍPADŮ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI (1) Na 1tis zaměstnanců Ženy Muži

8 POČET PŘÍPADŮ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI (2) Struktura dle pohlaví a věku (%) (ženy) 26 (muži) 216 (ženy) 216 (muži) , 8, 6, 4, 2,, 2, 4, 6, 8, 1, 8

9 Dny Dny DOBA TRVÁNÍ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI (1) Průměrná délka trvání 1 případu PN dle pohlaví a věku (v kal.dnech) Zvýšila se z 37,1 dnů v roce 26 na 41,3 do 216 u mužů (a z 4,6, na 46,8 u žen) ,9 27,4 Ženy 47,2 41,1 44,5 44,4 38,9 39,8 43,4 36,2 38,1 62,4 49,3 52,8 52,6 55,6 49,4 36, Muži 77,8 65,9 56,4 48,5 42,1 61,7 59,2 36,1 52,7 45,2 21, 25,4 29,7 26, 29,9 33,9 38,5 2,

10 x 1 x 1 DOBA TRVÁNÍ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI (2) Celková doba dle pohlaví a věku (v člověkodnech ) 8 Ženy Muži

11 % % PODÍL PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI Dle pohlaví a věku (%) 8 Ženy Muži

12 STANDARDIZOVANÁ DOBA TRVÁNÍ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI (1) Celková doba dle pohlaví a věku (v člověkodnech ) v roce 216 standardizovaná podle populace roku 26 DIW x s,t = is x s,t d E x s,b 12

13 x 1 % STANDARDIZOVANÁ DOBA TRVÁNÍ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI (2) Celková doba dle pohlaví a věku (v člověkodnech ) v roce 216 standardizovaná podle populace roku 26 v roce 216 by byla u mužů o 7,8 % nižší a u žen o 5,8 % (než byla skutečně v roce 216) DIW DIW * podíl DIW*/DIW 2 1 Muži Ženy

14 ZÁVĚR Nemocnost a pracovní neschopnost se mění s věkem, vliv stárnutím populace. Dostupnost pracovní síly ve všech oblastech ekonomiky se změní. V některých profesích nebo odvětvích stárnoucí pracovní síla nepředstavuje žádný problém. Naopak, v některých případech může být problém velmi vážný. Zvyšování podílu pracovní síly ve vyšších věkových skupinách bude způsobovat vyšší nároky jak na soukromý, tak na veřejný sektor. 14

15 DĚKUJEME ZA POZORNOST!