PŘÍLOHA K DŮVODOVÉ ZPRÁVĚ

Transkript

1 PŘÍLOHA K DŮVODOVÉ ZPRÁVĚ Tabulka č. 1 Příjmy a výdaje na nemocenské pojištění Tabulka č. 2 Vývoj počtu nemocensky pojištěných osob Tabulka č. 3 Hranice pro redukci denního započitatelného příjmu Tabulka č. 4 Vývoj průměrného vyměřovacího základu, ze kterého bylo odvedeno pojistné (na důchodové pojištění, nemocenské pojištění a státní politiku zaměstnanosti) a průměrné mzdy v NH Tabulka č. 5 Vývoj relace průměrného denního nemocenského k průměrné denní mzdě (v %) Tabulka č. 6 Přehled výše nemocenského podle výše mzdy při onemocnění trvajícím 30 dnů v roce 2004 Tabulka č. 7 Vývoj základních ukazatelů nemocenského pojištění celkem Tabulka č. 8 Vývoj základních ukazatelů nemocenského pojištění muži Tabulka č. 9 Vývoj základních ukazatelů nemocenského pojištění ženy Tabulka č. 10 Vývoj počtu případů (PN) podle skupin diagnóz na pojištěnců Tabulka č. 11 Rozložení ukončených případů PN podle délky trvání (absolutně) Tabulka č. 12 Rozložení ukončených případů PN podle délky trvání (v %) Graf č. 13 Příjmy a výdaje nemocenského pojištění Graf č. 14 Vývoj průměrného vyměřovacího základu, ze kterého bylo odvedeno pojistné (na důchodové pojištění, nemocenské pojištění a státní politiku zaměstnanosti) a průměrné mzdy v NH Graf č. 15 Přehled výše nemocenského a výše čisté mzdy v roce 2004 Graf č. 16 Podíl nemocenského (za 30 dnů nemoci) a čisté mzdy v roce 2004 Graf č. 17 Základní ukazatele podle výše mzdy v roce 2003 (ze Šetření o nemocnosti v malých organizacích) Graf č. 18 Denní stav práce neschopných zaměstnanců malých organizací podle výše vyměřovacího základu Graf č. 19 Počet ukončených případů podle délky trvání Graf č. 20 Vývoj počtu případů PN podle skupin diagnóz na pojištěnců Graf č. 21 Počet případů na 100 pojištěnců (podle pohlaví); Průměrná délka 1 případu ve dnech (podle pohlaví) Tabulka č. 22 Nemocenské a náhrada mzdy podle současného právního stavu a podle návrhu Graf č. 23 Podíl výše náhrady mzdy a nemocenské za 30 dnů nemoci k čisté mzdě Graf č. 24 Rozdíl ve výši náhrady mzdy a nemocenské a výší současného nemocenského za 30 dnů nemoci Graf č. 25 Podíl výše peněžité pomoci v mateřství za 28 týdnů PN k čisté mzdě Graf č. 26 Rozdíl ve výši peněžité pomoci v mateřství podle návrhu a současného stavu za 28 týdnů PN Graf č. 27 Podíl výše ošetřovného a podpory při ošetřování člena rodiny za 9 dnů k čisté mzdě Graf č. 28 Rozdíl ve výši ošetřovného a podpory při ošetřování člena rodiny za 9 dnů Tabulka č. 29 Odhad příjmů a výdajů na nemocenské pojištění v mil. Kč (civilní sektor) Tabulka č. 30 Příklad výpočtu výše dávek v nemoci podle současného stavu a podle návrhu Graf č. 31 Schéma finančních toků systému nemocenského pojištění Mezinárodní srovnání systémů nemocenského pojištění Dvoustranné smlouvy o sociálním zabezpečení Tabulka č. 1 Zapojení zaměstnavatelů a karenční doba v systému nemocenského pojištění Tabulka č. 2 Podpůrčí doba a výše dávky v systému nemocenského pojištění Tabulka č. 3 Přehled dvoustranných mezinárodních smluv o sociálním zabezpečení 156

2 A) zaměstnaní Tabulka č. 1 VÝDAJE (mil. Kč) ROZDÍL PODÍL PŘÍJMY 1) nemo- POČR 2) peněžitá vyrovná- příjmy příjmy ROK (mil. Kč) censké pomoc v vací CELKEM - : mateřství příspěvek výdaje výdaje % % % % % % % % % % % % B) OSVČ VÝDAJE (mil. Kč) ROZDÍL PODÍL PŘÍJMY 1) nemo- POČR 2) peněžitá vyrovná- příjmy příjmy ROK (mil. Kč) censké pomoc v vací CELKEM - : mateřství příspěvek výdaje výdaje % % % % % % % % % % % % C) celkem VÝDAJE (mil. Kč) ROZDÍL PODÍL PŘÍJMY 1) nemo- POČR 2) peněžitá vyrovná- příjmy příjmy ROK (mil. Kč) censké pomoc v vací CELKEM - : mateřství příspěvek výdaje výdaje % % % % % % % % % % % % Pramen: Účetní zprávy, Bilance dávkových příjmů PLATBY (ČSSZ) 1) jen pojistné vybrané od zaměstnavatelů, zaměstnanců a OSVČ (bez penále, pokut, přirážek ) 2) podpora při ošetřování člena rodiny Příjmy a výdaje na nemocenské pojištění 157

3 Tabulka č. 2 Vývoj průměrného počtu nemocensky pojištěných osob NP celkem zaměstnanci zam. VO zam. MO NP OSVČ DP OSVČ Podíly v % NP zam./ NP 90,80 91,58 91,61 92,48 92,83 92,82 92,75 92,76 93,05 93,17 93,17 93,55 NP OSVČ/ NP 9,20 8,42 8,39 7,52 7,17 7,18 7,25 7,24 6,95 6,83 6,83 6,45 NP/ DP OSVČ 100,00 81,50 73,94 66,90 58,65 55,02 52,73 50,62 48,35 46,57 45,65 38,36 rok NP celkem = nemocensky pojištěné osoby celkem zam. VO = zaměstnanci velkých organizací zam. MO = zaměstnaci malých organizací NP OSVČ = nemocensky pojištěné osoby samostatně výdělečně činné DP OSVČ = důchodově pojištěné osoby samostatně výdělečně činné NP zam./ NP = nemocensky pojištění zaměstanci/ nemocensky pojištěné osoby celkem NP OSVČ/ NP = nemocensky pojištěné OSVČ/ nemocensky pojištěné osoby celkem NP/ DP OSVČ = nemocensky pojištěné OSVČ/ důchodově pojištěné OSVČ NP celkem 2,75-2,31-1,13-4,24-3,75-3,95-2,47 0,94-0,08-1,17 0,09 - zaměstnanci 3,63-2,27-0,19-3,87-3,76-4,02-2,46 1,26 0,05-1,17 0,50 - zam. VO 1,24-3,85-2,18-1,86-5,18-4,27-2,03 0,27-0,65-2,30 0,28 - zam. MO 15,39 4,58 7,71-11,12 1,88-3,08-4,07 4,94 2,52 2,74 1,21 - NP OSVČ -5,89-2,76-11,37-8,72-3,52-3,07-2,56-3,15-1,72-1,23-5,43 DP OSVČ 15,48 7,17-2,04 4,12 2,85 1,13 1,50 1,42 2,03 0,74 12,55 Zdroj: Účetní zprávy ČSSZ meziroční index v % Poznámka: V roce 1993 a 1994 jde o stav nemocensky pojištěných osob v měsíci prosinci příslušného roku. Od roku 1995 je počet nemocensky pojištěných ročním průměrem vypočtěným z měsíčních údajů. 158

4 Tabulka č. 3 Hranice pro redukci denního započitatelného příjmu redukční plně redukovaný maximální maximální platnost hranice započitatelný příjem denní denní výše redukčních příjem na 60% vyměřovací dávky hranic do z částky základ stanovená první druhá výše nad - do sazbou 69% od do Kč 190 Kč 190 Kč 131 Kč od do Kč 270 Kč 270 Kč 186 Kč od do Kč 540 Kč 360 Kč 360 Kč Kč 468 Kč 323 Kč od do Kč 590 Kč 400 Kč 400 Kč Kč 514 Kč 355 Kč od do Kč 630 Kč 430 Kč 430 Kč Kč 550 Kč 380 Kč od do *) 480 Kč 690 Kč 480 Kč 480 Kč Kč 606 Kč 419 Kč do procentní sazba po první tři dny 50% denního vyměřovacího základu od čtvrtého dne 69% denního vyměřovacího základu první tři dny 25% denního vyměřovacího základu od čtvrtého dne 69% denního vyměřovacího základu Pramen: MPSV *) Od se za prvních 14 dnů započítává do výše první redukční hranice pouze 90% denního vyměřovacího základu (maximální denní vyměřovací základ pak činí 558 Kč a maximální denní výše dávky stanovené sazbou 69% 386 Kč). Zároveň bylo prodlouženo rozhodné období ze čtvrtletí předcházejícího vzniku (PN) na 12 kalendářních měsíců předcházejících měsíci vzniku PN. 159

5 Tabulka č. 4 Vývoj průměrného vyměřovacího základu, ze kterého bylo odvedeno pojistné (na důchodové pojištění, nemocenské pojištění a státní politiku zaměstnanosti) a průměrné mzdy v NH průměrná vyměřovací základ pro pojistné podíl rok mzda v NH vyměřovacího základu na mzdě zaměstnanci VO zaměstnanci MO zaměstnanci OSVČ *) zaměstnanci OSVČ *) v Kč v Kč v Kč v Kč v Kč v % v % ,8 43, ,7 41, ,9 36, ,4 32, ,6 26, ,3 27, ,6 26, ,0 25, ,6 25, ,4 25, ,2 28,1 Zdroj: MPSV (údaje pro rok 1993 nejsou k dispozici) Meziroční index vyměřovacího základu a průměrné mzdy v NH meziroční index rok průměrné vyměřovacího základu mzdy v NH zaměstnanci VO zaměstanci MO zam. průměrně OSVČ *) v % v % v % v % v % ,5 124,0 123,5 123,8 112, ,4 118,6 114,2 117,4 106, ,5 111,1 112,4 111,2 96, ,3 111,5 119,4 113,2 89, ,2 108,3 106,1 107,9 112, ,6 106,1 110,2 106,9 102, ,5 107,4 104,3 106,7 105, ,3 107,6 103,7 106,8 108, ,7 107,4 104,2 106,6 106, ,6 106,4 106,1 106,3 116,9 *) vyměřovací základ pro důchodově pojištěné OSVČ, tzn. pro pojistné na důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti (nemocenské pojištění je pro OSVČ dobrovolné) 160

6 Tabulka č. 5 Vývoj relace průměrného denního nemocenského k průměrné denní mzdě (v %) Průměrná mzda v NH (hrubá) Průměrné denní Relace denního Rok měsíční denní 1) nemocenské 2) nemocenského v Kč v Kč v Kč k denní mzdě v % Pramen: MPSV 1) průměrná denní mzda se vypočte jako podíl průměrné měsíční mzdy a průměrného počtu dní v měsíci 2) v letech přepočteno z ch dnů na kalendářní 700 Kč 600 Kč relace nemocenského ke mzdě 70% 60% 500 Kč 50% 400 Kč 300 Kč průměrné denní nemocenské průměrná denní mzda 40% 30% 200 Kč 20% 100 Kč 10% 0 Kč 0%

7 Tabulka č. 6 Přehled výše nemocenského podle výše mzdy při onemocnění trvajícím 30 dnů v roce 2004 měsíční nemocenské čistá mzda v Kč čistá mzda v Kč podíl v % podíl v % mzda za 30 dní zaměstnanec zaměstnanec nemocenské/čistá mzda nemocenské/čistá mzda v Kč v Kč 2 děti bezdětný zaměstnanec se 2 dětmi bezdětný zaměstnanec ,13 73, ,07 75, ,10 77, ,79 78, ,25 78, ,44 75, ,33 72, ,52 67, ,70 61, ,84 56, ,84 52, ,50 48, ,58 45, ,01 42, ,76 40,48 Pramen: MPSV 162

8 Vývoj základních ukazatelů nemocenského pojištění - CELKEM Tabulka č. 7 rok průměrný počet nemocensky pojištěných nově hlášené případy počet kalendářních dnů (tis.) počet případů na sto pojištěnců průměrná délka jednoho případu (dny) průměrné procento ,3 23,2 5, ,1 24,8 5, ,9 24,4 6, ,8 25,8 6, ,7 26,3 6, ,2 26,8 5, ,3 26,1 5, ,4 28,0 6, ,2 28,6 6, ,4 30,8 6, ,7 30,5 6, ,6 34,8 5,86 pololetí *) průměrný počet nemocensky pojištěných nově hlášené případy počet kalendářních dnů (tis.) počet případů na sto pojištěnců průměrná délka jednoho případu (dny) průměrné procento ,3 27,1 7, ,9 29,3 7, ,2 28,6 7, ,3 34,0 6,23 *) publikace Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v ČR je zpracovávána pololetně od roku 2001 Pramen: Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice, ČSÚ 163

9 Vývoj základních ukazatelů nemocenského pojištění - MUŽI Tabulka č. 8 rok průměrný počet nemocensky pojištěných nově hlášené případy počet kalendářních dnů (tis.) počet případů na sto pojištěnců průměrná délka jednoho případu (dny) průměrné procento ,1 22,6 4, ,7 23,9 5, ,0 23,6 5, ,4 24,8 5, ,8 25,4 5, ,5 25,9 5, ,6 25,4 5, ,0 27,7 6, ,0 28,2 6, ,1 30,3 6, ,1 30,2 6, ,8 33,8 5,33 pololetí *) průměrný počet nemocensky pojištěných nově hlášené případy počet kalendářních dnů (tis.) počet případů na sto pojištěnců průměrná délka jednoho případu (dny) průměrné procento ,0 27,0 6, ,5 29,0 6, ,9 28,6 6, ,8 33,5 5,67 *) publikace Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v ČR je zpracovávána pololetně od roku 2001 Pramen: Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice, ČSÚ 164

10 Vývoj základních ukazatelů nemocenského pojištění - ŽENY Tabulka č. 9 rok průměrný počet nemocensky pojištěných nově hlášené případy počet kalendářních dnů (tis.) počet případů na sto pojištěnců průměrná délka jednoho případu (dny) průměrné procento ,6 23,8 6, ,1 25,6 6, ,1 25,3 6, ,2 26,8 6, ,7 27,2 6, ,9 27,7 6, ,7 26,8 6, ,3 28,3 6, ,0 29,0 7, ,2 31,2 7, ,0 30,8 7, ,9 35,8 6,45 pololetí *) průměrný počet nemocensky pojištěných nově hlášené případy počet kalendářních dnů (tis.) počet případů na sto pojištěnců průměrná délka jednoho případu (dny) průměrné procento ,1 27,2 7, ,6 29,6 7, ,9 28,7 7, ,2 34,5 6,87 *) publikace Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v ČR je zpracovávána pololetně od roku 2001 Pramen: Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice, ČSÚ 165

11 Tabulka č. 10 Vývoj počtu případů podle skupin diagnóz na pojištěnců rok nemoci dýchací soustavy nemoci svalové a kosterní soustavy poranění a otravy nemoci trávicí soustavy počet v % počet v % počet v % počet v % 1993 *) , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,44 Pramen: Ukončené případy pro nemoc a úraz ÚZIS ČR *) rok 1993 bez hl. m. Prahy 166

12 Tabulka č. 11 Rozložení ukončených případů podle délky trvání dny a intervaly rok absolutně délky trvání PN 1993 *) týden týdny týdny týdny týdnů týdnů týdnů týdnů týdnů týdnů týdnů týdnů týdnů celkem Pramen: Ukončené případy pro nemoc a úraz ÚZIS ČR 167

13 Tabulka č. 12 Rozložení ukončených případů podle délky trvání dny a intervaly rok v % délky trvání PN 1993*) ,32 1,18 1,02 0,57 0,44 0,52 0,49 0,50 0,48 0,48 0,43 2 0,83 0,70 0,66 0,64 0,64 0,76 0,72 0,72 0,69 0,70 0,67 3 1,69 1,38 1,29 1,22 1,23 1,45 1,41 1,33 1,30 1,29 1,25 4 2,64 2,13 1,99 1,86 1,80 2,06 2,03 1,92 1,86 1,86 1,76 5 5,19 3,77 3,59 3,15 3,13 3,28 3,26 3,07 3,04 2,95 2,94 6 4,14 3,99 3,94 3,79 3,67 3,96 3,82 3,57 3,57 3,49 3,44 7 8,07 7,89 7,44 7,05 7,31 7,39 7,73 7,00 6,84 6,57 6,78 1 týden 23,89 21,05 19,93 18,28 18,22 19,42 19,47 18,10 17,78 17,34 17,28 8 6,46 5,50 5,37 4,83 4,94 4,99 4,96 4,75 4,61 4,35 4,67 9 5,81 4,64 4,83 4,02 4,22 4,11 4,14 3,86 3,71 3,34 3, ,93 5,17 5,23 4,80 4,96 4,77 4,95 4,50 4,73 4,26 4, ,17 4,96 4,98 4,80 4,72 4,55 4,65 4,42 4,49 4,37 4, ,10 5,55 5,82 5,38 5,60 5,09 5,37 5,28 5,32 4,89 5, ,90 4,58 4,82 5,02 4,86 4,88 4,86 4,83 4,86 4,56 4, ,11 6,08 5,99 6,30 6,74 6,37 7,18 6,84 6,65 6,20 6,58 2 týdny 38,47 36,49 37,03 35,15 36,05 34,76 36,12 34,47 34,38 31,98 33,57 3 týdny 14,10 15,10 15,38 16,45 16,29 15,62 15,68 16,28 16,18 15,99 16,24 4 týdny 6,60 7,22 7,32 8,08 7,83 7,74 7,44 7,84 7,90 8,25 7,92 5 týdnů 3,95 4,48 4,52 4,97 4,80 4,88 4,59 5,08 5,09 5,39 5,02 6 týdnů 2,62 2,97 3,00 3,25 3,13 3,20 3,00 3,23 3,26 3,52 3,24 7 týdnů 1,89 2,19 2,22 2,40 2,32 2,41 2,25 2,44 2,45 2,72 2,51 8 týdnů 1,38 1,62 1,65 1,79 1,76 1,81 1,72 1,82 1,86 2,07 1,94 9 týdnů 1,08 1,31 1,33 1,46 1,45 1,49 1,40 1,59 1,62 1,84 1,70 10 týdnů 0,83 0,98 0,99 1,08 1,06 1,09 1,02 1,12 1,15 1,31 1,23 11 týdnů 0,65 0,78 0,80 0,86 0,85 0,88 0,82 0,91 0,95 1,08 0,99 12 týdnů 0,59 0,75 0,77 0,84 0,83 0,88 0,83 0,88 0,91 1,03 0,96 13 týdnů 0,44 0,55 0,56 0,61 0,62 0,65 0,62 0,70 0,72 0,82 0, ,06 0,11 0,21 0,23 0,21 0,19 0,18 0,21 0,22 0,27 0,31 celkem 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 Pramen: Ukončené případy pro nemoc a úraz ÚZIS ČR 168

14 Graf č příjmy *) výdaje rozdíl příjmů a výdajů Příjmy a výdaje nemocenského pojištění v mil. Kč SR *) příjmy z pojistného od zaměstnavetelů, zaměstnanců a OSVČ (bez penále, pokut, přirážky k pojistnému i ostatních závazků a pohledávek) 169

15 Graf č Vývoj průměrného vyměřovacího základu, ze kterého bylo odvedeno pojistné (na nemocenské, důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti) a průměrné mzdy v NH ,8 90,7 89,9 90,4 93,6 93,3 93,6 92,0 91,6 91,4 91, Výše mzdy a VZ v tis. Kč ,2 41,0 36,7 32,0 26,2 27,3 26,4 25,5 25,8 25,6 28, Podíl VZ na mzdě v % průměrná mzda v NH VZ pro zaměstnance VZ pro OSVČ podíl VZ zaměstnanců na mzdě podíl VZ OSVČ na mzdě 170

16 Graf č. 15 Nemocenské a čistá mzda v Kč Přehled výše nemocenského a výše čisté mzdy v roce 2004 nemocenské za 30 dní čistá mzda pro zaměstnance se 2 dětmi čistá mzda pro bezdětného zaměstnance Měsíční hrubá mzda v Kč 171

17 Graf č. 16 Podíl nemocenského (za 30 dnů nemoci) a čisté mzdy v roce Podíl nemocenského a čisté mzdy v % bezdětný zaměstnanec zaměstnanec se 2 dětmi Hrubá měsíční mzda v Kč 172

18 Graf č ,7 Základní ukazatele podle výše mzdy v roce 2003 (ze Šetření o nemocnosti v MO) 40 Počet případů na 100 pojištěnců ,54 32, , ,2 94 8,52 8,36 7,80 29,2 86 počet případů na 100 pojištěnců průměrná délka 1 případu PN průměrné procento PN 6,86 31, ,89 5,52 28,9 29, ,3 42 4,09 3,46 28,0 33 2, Průměrné % a průměrná délka PN 0 do nad 31 0 Pásma měsíční hrubé mzdy v tis. Kč 173

19 Graf č. 18 Denní stav práce neschopných zaměstnanců malých organizací podle výše vyměřovacího základu (v %) 12,0 podíl prostonaných kalendářních dnů na jednoho zaměstnance a den v % 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 8,0 7,9 5,5 7,7 10,4 7,7 9,5 6,8 7,4 5,7 6,4 4,4 leden - červen 2003 leden - červen ,9 4,4 3,6 2,9 3,4 2,2 0,0 do 8 tis tis tis tis tis tis tis tis. 36 tis. a více měsíční výše vyměřovacího základu zaměstnance v tis. Kč 174

20 Graf č *) rok 1993 bez hl. m. Prahy Počet ukončených případů PN podle délky trvání 1993 *) týden 2 týdny 3 týdny 4 týdny 5 týdnů 6 týdnů 7 týdnů 8 týdnů 9 týdnů 10 týdnů 11 týdnů 12 týdnů 13 týdnů týdnů týdnů týdnů týdnů týdnů týdnů týdnů týdnů týdnů týdnů 175

21 Graf č. 20 Vývoj počtu případů PN podle skupin diagnóz na pojištěnců Počet případů *) *) rok údaje bez hl. m. Prahy Nemoci trávicí soustavy Poranění a otravy Nemoci svalové a kosterní soustavy Nemoci dýchací soustavy 176

22 Graf č. 21 Počet případů na sto pojištěnců ženy celkem muži Průměrná délka 1 případu ve dnech ženy celkem 32 muži

23 Výše nemocenského (v Kč) - SOUČASNÝ STAV Tabulka č. 22 Nemocenské a náhrada mzdy podle současného právního stavu a podle návrhu Násobky Mzda v Kč počet kalendářních dnů mzdy hrubá **) , , , , , , Výše náhrady mzdy (v Kč) - NÁVRH Násobky Mzda v Kč počet kalendářních dnů mzdy hrubá **) , , , , , , Rozdíl nemocenského a náhrady mzdy (v Kč) podle NÁVRHU vůči SOUČASNÉMU STAVU Násobky Mzda v Kč počet kalendářních dnů mzdy hrubá **) , , , , , , Podíl nemocenského k čisté mzdě *) (v %) - SOUČASNÝ STAV Násobky Mzda v Kč počet kalendářních dnů mzdy hrubá **) , , , , , , Podíl dávky (náhrady mzdy a nemocenského) k čisté mzdě *) (v %) - NÁVRH Násobky Mzda v Kč počet kalendářních dnů mzdy hrubá **) , , , , , , Výpočet pro rok 2006 *) bezdětný zaměstnanec **) výše hrubé mzdy, ze které je počítáno nemocenské i náhrada mzdy - vzhledem k různému stanovení rozhodného období se liší od průměrné mzdy v roce 2006 Poznámka: pro výpočty se uvažuje, že dnem vzniku je pondělí 178

24 Graf č. 23 Podíl výše náhrady mzdy a nemocenské za 30 dnů nemoci k čisté mzdě podíl v % současný stav návrh ,5 0,6 0,7 0,8 0,9 1,0 1,2 1,4 1,6 1,8 2,0 násobek průměrné mzdy 179

25 Graf č Rozdíl ve výši náhrady mzdy a nemocenské a výší současného nemocenského za 30 dnů nemoci 10,4 12,0 10, v Kč v % čisté mzdy 8,7 9,4 8,6 8, ,0 v Kč , , ,0 2,0 0,0 v % čisté mzdy , ,6-5,8-5,7-5,7-5,8 0,5 0,6 0,7 0,8 0,9 1,0 1,2 1,4 1,6 1,8 2,0 násobek průměrné mzdy -4,0-6,0 180

26 Graf č. 25 Podíl výše peněžité pomoci v mateřství za 28 týdnů PN k čisté mzdě podíl v % současný stav návrh ,5 0,6 0,7 0,8 0,9 1,0 1,2 1,4 1,6 1,8 2,0 násobek průměrné mzdy 181

27 Graf č. 26 Rozdíl ve výši peněžité pomoci v mateřství podle návrhu a současného stavu za 28 týdnů PN ,1 132,1 139,1 150, ,5 v Kč v Kč v % čisté mzdy 33,1 50,9 59, ,0 50,0 v % čisté mzdy ,4 9,1 8,0 7, ,5 0,6 0,7 0,8 0,9 1,0 1,2 1,4 1,6 1,8 2,0 0,0 násobek průměrné mzdy 182

28 Graf č. 27 Podíl výše ošetřovného a POČR za 9 dnů k čisté mzdě podíl v % současný stav návrh ,5 0,6 0,7 0,8 0,9 1,0 1,2 1,4 1,6 1,8 2,0 násobek průměrné mzdy 183

29 Graf č. 28 Rozdíl ve výši ošetřovného a POČR za 9 dnů , ,8 3,3 2,9 2, v Kč v % čisté mzdy 2,0 v Kč ,1 0, ,0 v % čisté mzdy , ,4-1,3-1,3-1,3 0,5 0,6 0,7 0,8 0,9 1,0 1,2 1,4 1,6 1,8 2,0 násobek průměrné mzdy -2,0 184

30 Tabulka č. 29 Odhad příjmů a výdajů na nemocenské pojištění v mil. Kč (civilní sektor - kapitola 313) současný právní stav návrh zákona skutečnost rozpočet Příjmy z pojistného z toho: dobrovolné pojistné OSVČ maximální VZ připojištění (sazba 3,3% z VZ) snížení pojistného pro zaměstnavatele Výdaje na nemocenské pojištění z toho: nemocenská peněžitá pomoc v mateřství ošetřovné vyrovnávací příspěvek /2 náhrady den - připojištění Rozdíl příjmů a výdajů Náhrada mzdy (výdaj zaměstnavatele) Výdaje na nemocenské pojištění + náhrada mzdy Poznámky: Pojistné: současný právní stav 4,4% (3,3% + 1,1%), návrh zákona 2,5% (1,4% + 1,1%) z vyměřovacích základů. Nemocnost: současný právní stav 5,8%, návrh zákona 5,3%. 185

31 Příklad výpočtu výše dávek v nemoci podle současného právního stavu a podle návrhu zákona Tabulka č. 30 SOUČASNÝ PRÁVNÍ STAV NÁVRH ZÁKONA Měsíční mzda Kč Měsíční mzda Kč Počet dnů Počet dnů - kalendářních 30 - kalendářních 30 - ch v období prvních 14 kalendářních 10 Denní vyměřovací základ (DVZ) Denní vyměřovací základ (DVZ) - za kalendářní den (12/365) 658 Kč - za kalendářní den (12/365) 658 Kč - za den (12/261) 920 Kč Redukce DVZ pro den Redukce DVZ za kalendářní den do 510 Kč redukce na 90% tj. na 459 Kč do 629 Kč redukce na 90% tj. na 566 Kč do 730 Kč redukce na 60% tj. na 89 Kč do 944 Kč redukce na 60% tj. na 17 Kč nad 730 Kč nezohledňuje se nad 944 Kč nezohledňuje se Redukovaný DVZ 548 Kč Redukovaný DVZ 584 Kč Redukce DVZ pro 15. a další den Redukce DVZ za den do 510 Kč redukce na 100% tj. na 510 Kč do 881 Kč redukce na 90% tj. na 793 Kč do 730 Kč redukce na 60% tj. na 89 Kč do Kč redukce na 60% tj. na 23 Kč nad 730 Kč nezohledňuje se nad Kč nezohledňuje se Redukovaný DVZ 599 Kč Redukovaný DVZ 817 Kč Nemocenské za den 25% z Kč Náhrada mzdy za den 30% z Kč den 69% z Kč den 69% z Kč od 15. dne 69% z Kč Nemocenské od 15. dne 69% z Kč NEMOCENSKÉ celkem Kč NÁHRADA MZDY A NEMOCENSKÉ celkem Kč Poznámky : Redukční hranice platné pro rok 2006 Pro určení počtu ch dnů se předpokládá počátek v pondělí. 186

32 SCHEMA FINANČICH TOKŮ SYSTÉMU NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ podle současného právního stavu podle návrhu nového zákona Graf č. 31 0,7 0,9 Úspory planoucí do státního rozpočtu (vyšší příjmy než výdaje) Úspory zaměstnavatelů vyplývající ze snížení pojistného Správní výdaje Správní výdaje 1,0 1,0 Část snižení pojistného zaměstnavatelů - kompenzuje výdaje na nárhadu mzdy Výdaje zaměstnavatele na náhradu mzdy Příjmy nemocenského pojištění z plateb zaměstnavatelů 3,6 Příjmy nemocenského pojištění z plateb zaměstnavatelů 2,5 3,3 Výdaje nemocenského pojištění na dávky 1,4 Výdaje nemocenského pojištění na dávky Příjmy nemocenského pojištění z plateb zaměstnanců Příjmy nemocenského pojištění z plateb zaměstnanců 1,1 1,1 187

33 MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ SYSTÉMŮ NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ Mezinárodní komparace systémů nemocenského pojištění je (ostatně jako každé mezinárodní srovnání) poněkud zjednodušujícím pohledem na složitou problematiku ochrany člověka při krátkodobé. V Evropě patří nemocenské pojištění, spolu s úrazovým a důchodovým, historicky ksystémům s nejdelší tradicí. Bylo založeno již na konci 19. století (Bismarckova reforma v Německu 1883 a Taafeho reforma v Rakousku- Uhersku 1888). Sociální zabezpečení včetně jeho důležité součásti nemocenského pojištění je v jednotlivých státech založeno na rozdílném vývoji sociálních transferů, tradicích a zvyklostech, ekonomickém postavení, návaznostech dalších sociálních subsystémů, existencí různých kategorií zaměstnanců, odlišných daňových a jiných odvodech a dalších souvislostech. Rozdílnost přístupů platí i v rámci členských států EU. V EU patří sociální politika mezi tzv. komunitární politiku, nikoliv společnou. To znamená, že hlavní těžiště této politiky stále patří jednotlivým členským státům. EU působí svými orgány pouze v roli koordinační a hlavní snahou je, aby nedošlo k narušení čtyř základních svobod (volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu). Většina členských i kandidátských zemí je v současné době postavena před podobné problémy: stárnoucí populace, nezaměstnanost, růst nákladů na sociální dávky. U nových členských států je navíc nutné vzít v úvahu výrazné politické a společenské změny realizované během devadesátých let, které se promítají i v sociální oblasti. Dávky nemocenského pojištění jsou v evropských zemích koncipovány především jako dávky nahrazující příjem v nemoci. Ostatní druhy dávek, pokud vůbec v systému existují, mají s výjimkou dávek v mateřství okrajový charakter. Peněžité dávky v mateřství jsou významné, nikoliv však primárně pro svou finanční náročnost z hlediska celého systému sociálního zabezpečení, ale především z hlediska ochrany matky a dítěte, což jsou hodnoty vnitrostátně i mezinárodně velice zdůrazňované a zpravidla je tato problematika často popisována komplexněji nejen z pohledu náhrady mzdy - ale i v souvislosti se systémem zdravotní péče. Nicméně systémy nemocenského pojištění se většinou soustřeďují úzce na náhradu výdělku. V této souvislosti je vhodné uvést, že v některých státech je systém nemocenského a zdravotního pojištění organizačně spojen. V současné době však nelze vysledovat trend, který by jednoznačně upřednostňoval spojování nebo naopak rozpojování těchto systémů. Důvodem určitého organizačního uspořádání v jednotlivých zemích je především tradice mající dlouholeté kořeny. Nelze tedy jednoznačně určit, zda je (ne)spojení těchto systémů vhodnější či méně vhodné. V tomto bodě není možné přenášet a upřednostňovat zahraniční zkušenosti, protože funkčnost systémů je závislá na velkém množství specifických charakteristik sociálních systémů. Zapojení zaměstnavatelů do systému nemocenského pojištění je obvyklé ve většině evropských zemích (členských státech EU i kandidátských státech). Intenzita a způsob participace je velmi různá, zpravidla má podobu (spolu)účasti na výplatě dávek. Zaměstnavatel vyplácí po určitou dobu mzdu nebo její část, nebo doplácí k nemocenské dávce doplatek do výše (např. průměrné, poslední) mzdy. V některých případech je větší či menší prostor v systému ponechán pro kolektivní vyjednávání (placené volno bez nutnosti lékařského potvrzení, výplata dávky vkarenční době, vyšší úroveň dávek nad stanovené zákonné minimum apod.). V zásadě systémy nemocenského pojištění v zahraničí poskytují tyto typy peněžitých dávek: 188

34 - dávka v případě nemoci - dávka související s těhotenstvím a mateřstvím - dávka umožňující pečovat o nemocnou osobu (člena rodiny) - případně dávka jako dorovnání mzdy z důvodu převedení na jinou práci v těhotenství. Dávky v nemoci a v těhotenství a mateřství jsou poskytovány ve všech státech. Ostatní typy dávek mají spíše okrajový charakter eventuelně se v systémech nevyskytují. V případě dávky umožňující péči o nemocnou osobu a zvláště u možnosti dorovnání mzdy pro ženu, která je převedena na jinou práci z důvodu těhotenství, je její rozšířenost v systému nemocenského pojištění v zahraničí příznačnější v nových členských a v kandidátských státech. Dávky ze systému nemocenského pojištění jsou ve většině zemí zdaňovány. Mezi převažující skutečnosti platící v evropském kontextu nemocenského pojištění je možno zařadit tyto body: Dávkami nemocenského pojištění je pokryta naprostá většina (pojištěné, zaměstnané) populace. Výše peněžitých dávek je určena jako procentní částka k předchozím příjmům. Výše této částky je samozřejmě různá, ale v zásadě se pohybuje v intervalu %. Úroveň dávek souvisejících s mateřstvím je zpravidla o něco vyšší než u ostatních dávek. Maximální doba pobírání nemocenské je ve většině zemí cca jeden rok, doba pobírání dávky související s porodem a mateřstvím je cca týdnů, u péče o blízkou osobu (dítě) existuje omezení doby pobírání dávky. (S možností různých výjimek u všech typů dávek.) Karenční doba existuje ve většině zemí, za určitý standard je možno považovat tři dny. V některých případech je větší či menší prostor ponechán pro sjednávání dílčích podmínek v rámci kolektivního vyjednávání. Projevuje se tendence ke zrovnoprávnění postavení matky a otce při zabezpečení péče o dítě. S různou intenzitou zaměstnavatel nějakým způsobem participuje na systému nemocenského pojištění ve většině států (např. v Nizozemí je systém plně privatizován, jinde je účast méně intenzivní). Neexistuje jednoznačný trend pro (ne)spojování systému nemocenského a zdravotního pojištění. Každá země vychází ze svých specifických podmínek. (Nejen) v systému nemocenského pojištění by měla platit snaha, která se prosazuje ve státech EU, udržet člověka v maximální míře v aktivitě např. pomocí vhodné prevence, zlepšováním ho prostředí, umožněním přeřazení na vhodnější práci, důslednou kontrolou atd. V jednotlivých státech je v systémech nemocenského pojištění často nepřehledné množství výjimek, odchylek v případě specifických nemocí, úrazů, maximálních a minimálních limitů, specifických pravidel pro různé kategorie pracujících, variací časových lhůt atp. 189

35 DVOUSTRANNÉ SMLOUVY O SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ Sociální zabezpečení je v mnoha ohledech stále národní záležitostí. Téměř u všech států se v právních předpisech o sociálním zabezpečení vyskytují ustanovení, která např. omezují poskytování jednotlivých dávek pouze na území těchto států, nebo jsou tyto dávky poskytovány pouze vlastním státním příslušníkům příslušného státu. Dvoustranné smlouvy sociálním zabezpečení jsou tradičním, běžně používaným prostředkem koordinace v oblasti sociálního zabezpečení. Jejich smyslem je zabránit negativní i pozitivní kolizi národních systémů sociálního zabezpečení, spočívající v absenci či překrývání pojištění, včetně neodůvodněného poskytování týchž dávek ze stejného titulu oběma smluvními státy a zajistit práva osob, které migrují mezi dvěma smluvními státy. Tyto smlouvy upravují oblast sociálního zabezpečení většinou obdobným způsobem jako mnohostranné úmluvy či předpisy ES/EU, neboť při přípravě bilaterálních smluv se vycházelo z jejich obecně platných principů. Dvoustranné smlouvy o sociálním zabezpečení lze dělit podle charakteru do 3 typů: proporcionální smlouvy jsou založeny na principu rovného zacházení, jediného pojištění, sčítání dob pojištění a výplaty dávek do druhého smluvního státu. Tyto smlouvy Česká republika uzavřela s: Bulharskem, Francií, Chile, Chorvatskem, Izraelem, bývalou Jugoslávií (ve vztahu k Makedonii, Slovinsku, Bosně a Hercegovině, Srbsku a Černé Hoře), Kanadou, Kyprem, Litvou, Lucemburskem, Maďarskem, Německem, Polskem, Quebekem, Rakouskem, Rumunskem a Švýcarskem. teritoriální smlouvy vycházejí z principu trvalého pobytu pojištěnce. Na tomto principu je založena pouze smlouva s bývalým SSSR (dnes ve vztahu s Ruskem). kombinované smlouvy proporcionální s teritoriálním prvkem. Jde o smlouvy se Slovenskem a Ukrajinou. Ne všechny bilaterální smlouvy se vztahují na celou oblast sociálního zabezpečení: např. smlouva s Nizozemím upravuje pouze export dávek sociálního pojištění. Po vstupu České republiky do Evropské unie dvoustranné smlouvy se státy, které již byly členskými státy Evropské unie (Francie, Německo, Rakousko, Lucembursko Nizozemí) a smlouvy se státy, které vstoupily do Evropské unie 1. května 2004 (Slovinsko, Slovensko, Polsko, Kypr, Litva, Maďarsko) neztrácí svou platnost, ale neaplikují se s výhradou přesně stanovených výjimek dohodnutých s Evropskou unií, vzhledem k tomu, že platí tzv. koordinační nařízení, která upravují nároky z oblasti sociálního pojištění obdobně jako bilaterální smlouvy proporcionálního typu. Smlouvy se státy, které nejsou členy Evropské unie Bosna a Hecegovina, Bulharsko, Chile, Chorvatsko, Izrael, Kanada, Makedonie, Quebek, Rumunsko, Ruská federace, Srbsko a Černá Hora, Švýcarsko, Turecko, Ukrajina, zůstávají nadále v platnosti a jsou v plném rozsahu prováděny. Bilaterální spolupráce v oblasti sociálního zabezpečení je nadále zaměřena na jednání se státy, které nejsou pokryty společnými komunitárními pravidly a které jsou v centru zájmu 190

36 České republiky, a to jak z hlediska ekonomické spolupráce, tak i z hlediska zájmu české strany přispět k zajištění (případně k zachování) sociálních nároků (bývalých) našich občanů. V tomto směru probíhají jednání s Ruskou federací o uzavření nové smlouvy o sociálním zabezpečení proporcionálního typu, a dále např. s Tuniskem. Po upřesnění věcného rozsahu smluv a finančních dopadů bude zváženo zahájení jednání např. s USA, Korejskou republikou, Japonskem, Austrálií. Novým typem smluv, jejichž sjednání se připravuje, jsou smlouvy o výměně údajů a přeshraniční spolupráci při potírání zneužívání dávek sociálního zabezpečení a při výběru pojistného. Jejich sjednání se v prvé řadě předpokládá ve vztahu sousedním státům, kde je migrace osob (a tedy i možnost zneužívání dávek největší) Slovensku, Rakousku a Polsku. Uvedená tabulka je přehledem smluv o sociálním zabezpečení sjednaných Českou republikou. Obsahuje také označení těch odvětví sociálního zabezpečení, kterých se jednotlivé smlouvy týkají. 191

37 Tabulka č.1 Zapojení zaměstnavatelů a karenční doba v jednotlivých státech Zapojení zaměstnavatelů Karenční doba v systému stát v systému (počet dnů) A N O 1 BELGIE 14 dní mzda, dále do 30 dne ojediněle není karenční doba dorovnání A N O 0 DÁNSKO pokud tak stanoví kolektivní sml. A N O 10 FINSKO 7 dní minimálně, déle dle kolekt. 9 dnů plus den vzniku nemoci dohod A N O 3 FRANCIE délku a výši náhrady stanoví kolektivní dohoda N E 3 IRSKO A N O 3 ITÁLIE mzda, případně náhrada mzdy při TBC karenční doba není stanovena A N O 3 NĚMECKO po dobu 6 týdnů nula např. při ch úrazech, hospital., pokračování výplaty mzdy A N O 0 NIZOZEMÍ po dobu 52 týdnů 2 dny možné v kolekt. smlouvách A N O 3 PORTUGALSKO 7 dní minimálně, déle dle kolekt. nula při onemocnění TBC smluv A N O 3 RAKOUSKO 6 až 12 týdnů dle délky zaměst. ŘECKO ŠPANĚLSKO ŠVÉDSKO VELKÁ BRITÁNIE MALTA POLSKO A N O 3 3 dny až jeden měsíc N E 3 výjimky při ch úrazech A N O 1 14 dnů mzda, dále rozdíl mzda/dávka A N O 3 pouze za splnění specifických podmínek A N O 3 21 dní minimálně, déle dle kolektivních smluv A N O 0 33 dní A N O 0 SLOVENSKO prvých 10 kalendářních dnů první tři dny nižší dávka ESTONSKO LITVA LOTYŠSKO N E 1 A N O 1 od 2 dne do 14 dne A N O 0 první 2 dny placené zaměstnav. MAĎARSKO KYPR 15 dní A N O 0 N E 3 192

38 Tabulka č. 2 Podpůrčí doba a orientační výše dávky v jednotlivých státech Podpůrčí doba (doba pobírání Výše dávky stát nemocenského) 1 rok 60% prvních 30 dnů dále 55% BELGIE eventuelně i 60% 52 týdnů v období 18 měsíců závisí na hodinové mzdě a počtu DÁNSKO prodloužení při prac. úrazech hodin práce v týdnu zkrácení u důchodců na 13 týdnů 300 dní v období 2 let kombinace paušálních částek a FINSKO nejsou započítávány neděle procentních sazeb, někdy means test 360 dní v období 3 let 50% od 7 měsíce cca 52%, při FRANCIE při chronickém onemocnění až péči o tři a více dětí 66% 36 měsíců 12 měsíců paušální částka (týdenní) IRSKO možnost nestanovení lim itu příplatky na závislé osoby 180 dní za jeden rok 50% a od 21 dne 66,6%, při ITÁLIE speciální pravidla při onemocnění hospital. snížení dávky nejsou-li TBC závislé osoby 78 týdnů v období 3 let 70% m zdy zjišťované za 3 měsíce NĚMECKO NIZOZEMÍ 52 týdnů 70% m zdy, v kolektivních smlouv. je sjednávána často vyšší úroveň 1095 dní (3 roky) 65%, od 2 roku 70% PORTUGALSKO specificky (při TBC) i déle při TBC 80% až 100% 52 týdnů 50% m zdy od zaměstnavatele RAKOUSKO možnost prodloužení na 78 týdnů plus 25% dávka, od 5 týdne 50% dále 60% 182 až 720 dní 50%, pro schémata "IKA" platí ŘECKO zvláštnosti ŠPANĚLSKO ŠVÉDSKO VELKÁ BRITÁNIE 12 měsíců 60%, od 21 dne 75% možnost prodloužení o 6 m ěsíců při předpoklad. návratu do práce form álně není stanovena, posuzuje 80% se individuálně 52 týdnů dvě paušální částky, nižší platí do 28 týdne 156 ch dnů denní paušál MALTA až 312 dnů ve stanovených případech 6 měsíců 80% hrubého příjm u, 75% při POLSKO možnost prodloužení o 3 m ěsíce hospitalizaci, 100% při prac. úrazu 1 rok prvé tři dny 25%, jinak 55% SLOVENSKO při předpokládaném zlepšení prodloužení až o 1 rok 182 dní 80%, při pobytu v nemocnici 60% ESTONSKO možnost prodloužení na základě při m úrazu 100% lékařského posudku 52 týdnů 80% hrubého příjm u LITVA při opakovaném onemocnění až 78 týdnů v průběhu 3 let 1 rok 85% LOTYŠSKO s možností prodloužení o 4 m ěsíce MAĎARSKO KYPR 1 rok 70% nebo 60% dle délky pojištění při pojištění kratším než jeden rok zkrácení 52 týdnů 60% 193

39 Přehled dvoustanných mezinárodních smlouv o sociálním zabezpečení Tabulka č. 3 Stát Datum podpisu Vstup v platnost Sbírka zákonů Dávky v nemoci a mateřství Důchody Dávky při ch úrazech a nemocích z povolání Dávky v nezaměst- Rodinné dávky nanosti (Sbírka m. smluv) Zdravotní péče Peněžité dávky Zdravotní péče Peněžité dávky Bosna a Hercegovina (4) III.58 UR UR UR UR UR UR UR Bulharsko II.00 O O O O O Chille /2004 Chorvatsko /2000 UR UR UR UR UR UR UR UR Izrael /2002 O 5 O O O 6 O O Kanada I.03 UR Makedonie (4) III.58 UR UR UR UR UR UR UR Québec /2003 Rumunsko /2004 UR UR UR UR UR UR Ruská federace (3) /1960 O O O O O O Srbsko a Černá Hora /2002 UR UR UR UR UR UR UR Švýcarsko /1997 UR O O Turecko /2004 UR UR UR UR UR UR UR UR Ukrajina /2003 O O O O O O Pohřebné O UR Smlouva se vztahuje pouze na občany ČR a druhého smluvního státu Univerzální rozsah - Smlouva se vztahuje na všechny osoby, které podléhaly právním předpisům ČR a druhého smluvního státu 1) zahrnuje pouze zdravotní péči poskytovanou důchodcům 2) pouze smlouva o výplatě dávek 3) jde o smlouvu uzavřenou mezi ČSR a SSSR 4) jde o smlouvu uzavřenou mezi ČSR a Federativní lidovou republikou Jugoslávií 5) zahrnuje zdravotní péči pouze v případě nenadálých porodů 6) zahrnuje pouze neodkladnou zdravotní péči 194