Návrh SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

Transkript

1 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne COM(2012) 350 final 2012/0168 (COD)C7-0178/12 Návrh SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterou se mění směrnice 2009/65/ES o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), pokud jde o činnost depozitářů, zásady odměňování a sankce (Text s významem pro EHP) {SWD(2012) 185 final} {SWD(2012) 186 final} CS CS

2 DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1. SOUVISLOSTI NÁVRHU 1.1. Obecně Přestože směrnice o subjektech kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (dále jen SKIPCP) byla přijata v roce 1985, pravidla, která stanovuje pro depozitáře, se dosud nezměnila: jedná se o řadu obecných zásad stanovujících povinnosti depozitářů. Základním pravidlem SKIPCP je, že veškerá aktiva fondu SKIPCP musí být svěřena depozitáři. Depozitář v souladu s vnitrostátními právními předpisy nese odpovědnost za ztráty, které vzniknou, pokud neplní své povinnosti. Pokud jde o konkrétní vymezení těchto povinností, kromě toho, že depozitář ponese odpovědnost za nedbalostní jednání, směrnice o SKIPCP odkazuje na vnitrostátní právní předpisy. Tím nechává značný prostor pro odlišný výklad rozsahu povinností depozitáře a odpovědnosti za jejich zanedbání. V důsledku toho se v Evropské unii vyvinuly různé přístupy a investoři SKIPCP nemají v jednotlivých jurisdikcích zajištěnu stejnou úroveň ochrany. S úpadkem společnosti Lehman 1 amadoffovým podvodem se staly zřejmými možné důsledky rozdílné úpravy odpovědnosti v jednotlivých členských státech. Zejména důsledky Madoffova podvodu byly v některých členských státech EU zvláště citelné. V jednom případě jistý fond, který ve vztahu k Madoffovi fungoval jako tzv. feeder fond (podřízený standardní fond), ztratil zhruba 1,4 miliardy EUR. Obrovský rozsah Madoffova podvodu dlouhou dobu zůstal v podstatě skryt, protože depozitář pověřil opatrováním aktiv subjekt řízený Bernardem Madoffem, americkou makléřskou společnost Bernard Madoff Investment Securities. Bernard Madoff byl zároveň správcem amakléřem, jenž odpovídal za nákup finančních nástrojů jménem fondu. S případem Madoff se naskytlo několik důležitých otázek týkajících se fondů SKIPCP. Předně je to otázka toho, za jakých konkrétních podmínek může depozitář jednající jménem fondu SKIPCP pověřit opatrováním aktiv dalšího opatrovatele. Stávající směrnice o SKIPCP neuvádí, za jakých konkrétních podmínek může být třetí osoba pověřena opatrováním. Případ Madoff také poukazuje na otázku střetu zájmů. Zejména na to, do jaké míry by mělo být správci investičního fondu povoleno, aby v rámci stejné skupiny společností působil jako další opatrovatel, jenž byl pověřen opatrováním. Lze vskutku očekávat, že správce fondu, jenž je zároveň dalším opatrovatelem aktiv, do nichž investoři fondu investují, bude vždy jednat tak, aby pomáhal chránit jejich zájmy? Pokud jde o střety zájmů, které se mohou týkat nezávislosti depozitáře, směrnice o SKIPCP pouze stanovuje obecnou zásadu, že společnost, která spravuje fond SKIPCP, nemůže být zároveň jeho depozitářem. Směrnice o SKIPCP neobsahuje žádné pravidlo pro střety zájmů, které mohou vzniknout v případě, že činností správy a činností depozitáře je pověřena tatáž třetí osoba. Konečně případ Madoff také odhalil obecné nejasnosti rámce SKIPCP, zejména pokud jde o odpovědnost hlavního opatrovatele v případě, že opatrováním je pověřen další opatrovatel. 1 Jedním z důsledků finanční krize byl úpadek společnosti Lehman Brothers International Europe, subjektu skupiny Lehman ve Spojeném království, která zkrachovala v roce Zmíněnému subjektu byla jakožto dalšímu opatrovateli svěřena aktiva kolektivních investičních programů (ačkoliv se nejednalo o aktiva fondů SKIPCP, systém regulace byl, pokud jde o pravidla pro depozitáře, podobný jako u SKIPCP). CS 2 CS

3 Vzhledem k tomu, že příslušná směrnice o SKIPCP nestanovuje žádná pevná a rychle použitelná pravidla, jednotlivé členské státy otázku odpovědnosti v případě pověření třetí osoby řeší rozdílně. S případem Madoff se dostal do popředí zásadní vývoj v oblasti SKIPCP: zatímco ustanovení o depozitářích u SKIPCP zůstávají stejná, investiční prostředí SKIPCP se vyvíjí. SKIPCP nyní mohou investovat do širší škály finančních aktiv, která mohou být komplexnější a mohou být také emitována nebo být vopatrování mimo EU (například na rozvíjejících se trzích); portfolia fondů jsou stále rozmanitější a ve stále větší míře mezinárodní. Následkem toho je stále běžnější, že fondy aktiva drží prostřednictvím dalších opatrovatelů tak, aby to odpovídalo jejich investičním strategiím. Madoffův podvod ukázal, že rizika plynoucí z využití sítí dalších opatrovatelů pověřených opatrováním nejsou vždy zcela zanedbatelná. Na úrovni dalšího opatrovatele existují možnosti ztráty aktiv, jež zahrnují například ztrátu způsobenou podvodem dalšího opatrovatele, jeho nedbalostním jednáním nebo úpadkem. Ve stávajícím rámci pro SKIPCP není jasné, jaké má depozitář povinnosti při výběru dalšího opatrovatele a dohledu nad ním. V důsledku toho panuje právní nejistota, do jaké míry nese depozitář odpovědnost za ztráty na úrovni dalšího opatrovatele. Je třeba připomenout, že dne 12. července 2010 Komise předložila návrh, aby systémy pro odškodnění investorů byly rozšířeny na investory investující prostřednictvím SKIPCP. Cílem změn bylo, aby směrnice 97/9/ES zahrnovala situace, kdy depozitář nese odpovědnost za ztrátu aktiv SKIPCP, ale není schopen splnit své závazky. Tímto by se měla dále zvýšit úroveň ochrany investorů investujících prostřednictvím SKIPCP. Rada však v této fázi tento návrh nepřijala a dále se o něm jedná. Finanční krize navíc ukázala, že samy systémy odměňování a pobídek, které finanční instituce běžně používají, zhoršily dopad a rozsah krize. Zásady odměňování měly podíl na tom, že při rozhodování převažovala krátkodobá hlediska a poskytovaly se pobídky k nadměrnému riskování. Analýza vnitrostátních sankčních režimů, kterou Komise provedla ve spolupráci s výbory orgánů dohledu (z nichž se staly současné evropské orgány dohledu), poukázala na řadu rozdílů a nedostatků, které mohou mít negativní dopad na řádné uplatňování právních předpisů EU, mohou negativně ovlivňovat účinnost finančního dohledu a v konečném důsledku mít negativní dopad na hospodářskou soutěž, stabilitu a integritu finančních trhů a ochranu spotřebitelů. Proto Komise ve svém sdělení ze dne 9. prosince 2010 Posílení sankčních režimů v odvětví finančních služeb 2 navrhla, aby se u některých klíčových aspektů stanovily minimální společné normy s cílem podpořit sbližování a posilování vnitrostátních sankčních režimů. Komise taková společná pravidla přizpůsobená specifickým podmínkám daných odvětví zahrnula do všech svých nejnovějších návrhů přezkumu příslušných odvětvových právních předpisů EU (směrnice o kapitálových požadavcích, směrnice o trzích finančních nástrojů, směrnice o zneužívání trhu a směrnice o průhlednosti). Přirozeným dalším krokem je rozšíření tohoto úsilí na rámec pro SKIPCP. Tento návrh je součástí širšího legislativního balíčku, který se zaměřuje na opětovné vybudování důvěry spotřebitelů ve finanční trhy. Balíček má dvě další části. První je rozsáhlá revize směrnice 2002/92/ES o zprostředkování pojištění, jejímž cílem je zajistit, aby zákazníci při nákupu produktů pojišťovnictví požívali vysoké úrovně ochrany. Druhá část balíčku má za 2 KOM(2010) 716 v konečném znění. CS 3 CS

4 úkol zlepšit transparentnost na investičním trhu pro neprofesionální investory (návrh nařízení o klíčových informačních dokumentech pro investiční produkty) Výsledky konzultací se zúčastněnými stranami a posouzení dopadů Konzultace se zúčastněnými stranami Konzultaci o depozitářích SKIPCP Komise zahájila dne 3. července Poté v listopadu téhož roku zveřejnila zpětnou vazbu k příspěvkům 3. Výsledky konzultace doplněné odborným stanoviskem orgánu pro cenné papíry atrhy se náležitě odrazily ve zprávě o posouzení dopadů. Dne 9. prosince 2010 útvary Komise zahájily druhou veřejnou konzultaci očinnosti depozitářů SKIPCP a o odměňování správců, která skončila dne 31. ledna Celkem obdržely 58 příspěvků, z nichž většina iniciativě k přezkumu vyslovovala obecně podporu, a to zejména podporu vyjasnění úkolů depozitářů a zjednodušení regulačního rámce, jež bude výsledkem navrhovaného souladu se směrnicí o správcích alternativních investičních fondů 4. K otázce odpovědnosti depozitářů však respondenti zaujali kritičtější postoj 5. Zpětná vazba k oběma konzultacím je k dispozici v příloze 2 uvedeného posouzení dopadů. Co se týče otázky správních sankcí, tato zpráva zohledňuje odpovědi na dotazník ad hoc, který připravily útvary Komise a zaslaly Evropskému výboru pro cenné papíry a orgánu pro cenné papíry atrhy. Souhrn odpovědí členských států na uvedený dotazník tvoří přílohu 7 posouzení dopadů Posouzení dopadů Posouzení dopadů se zaměřilo na pět otázek: způsobilost k výkonu činnosti depozitáře, kritéria pro pověření opatrováním, odpovědnost za ztrátu finančních nástrojů, která jsou v opatrování, odměňování správců SKIPCP a sankce za porušení pravidel pro SKIPCP. Způsobilost k výkonu činnosti depozitáře Stávající rámec pro SKIPCP nestanovuje příliš jasně, které instituce jsou způsobilé k výkonu činnosti depozitáře pro fond SKIPCP. V souladu s čl. 23 odst. 3 mají členské státy SKIPCP značnou posuzovací pravomoc ohledně toho, které instituce za předpokladu, že splňují čl. 23 odst. 2 (tj. podléhají pravidlům obezřetnostního dohledu a průběžnému dohledu), se považují za způsobilé k výkonu činnosti depozitáře SKIPCP. V důsledku toho jsou v přístupech jednotlivých členských států rozdíly: ze 17 členských států požadujících, aby depozitářem byla úvěrová instituce, 12 ukládá konkrétní kapitálové požadavky pouze na provádění opatrování nebo další související činnosti depozitáře. Z těch členských států, které povolují vykonávat činnost depozitáře SKIPCP jiným subjektům než úvěrovým institucím, pouze tři požadují, aby depozitáři splňovali dodatečné kapitálové požadavky Dostupné na internetové stránce: Kategorie respondentů: firemní subjekty a jejich odvětvová sdružení (46), veřejnoprávní orgány členských států (11) a organizace spotřebitelů (1). Obě veřejné konzultace jsou dostupné na webových stránkách: a CS 4 CS

5 Rozdílná vnitrostátní úprava toho, které subjekty mohou vykonávat činnost depozitáře pro fond SKIPCP, může být pramenem značné právní nejistoty a mohla by vést k rozdílné míře ochrany investorů. Povolit bez minimálních kapitálových požadavků, aby subjekty, které nejsou ani úvěrovými institucemi ani investičními podniky, vykonávaly činnost depozitáře, by navíc znamenalo značné riziko, pokud jde o zdroje, které tyto subjekty mají k dispozici. Byly identifikovány tři možnosti, jak harmonizovat rozsah institucí, u nichž z hlediska pravidel obezřetnostního dohledu a kapitálových požadavků existují dostatečné záruky, aby mohly plnit úkol depozitáře. Posouzení dopadů dospívá k závěru, že úvěrové instituce a regulované investiční podniky poskytují z hlediska pravidel obezřetnostního dohledu, kapitálových požadavků a účinného dohledu dostatečné záruky, aby mohly vykonávat činnost depozitáře. U ostatních institucí (např. právnických společností, notářů) se nemá za to, že poskytují tyto záruky, a musely by se, pokud by chtěly vykonávat činnost depozitáře SKIPCP, přeměnit na regulované investiční podniky. Jelikož většina depozitářů SKIPCP již je úvěrovými společnostmi nebo regulovanými investičními podniky, dopad zvolené možnosti by se týkal jen nevelké menšiny poskytovatelů služeb bez licence. Notáři a právnické společnosti by samozřejmě mohli nadále vykonávat svoji tradiční činnost depozitářů jiných fondů než SKIPCP, například malých fondů rizikového kapitálu a malých fondů soukromého kapitálu, které jen vzácně investují do kotovaných cenných papírů. Pověření opatrováním V roce 2001 byly ve směrnici o SKIPCP provedeny změny, které zahrnuly do rozsahu aktiv způsobilých pro SKIPCP nové třídy aktiv 6. V jejich důsledku správci SKIPCP v současnosti investují v mnohem větším počtu zemí a do komplexnějších nástrojů než v roce S tím, jak přibývají investiční příležitosti vjurisdikcích různých třetích zemí, je stále častěji nezbytné jmenovat v těchto jurisdikcích další opatrovatele. Přestože směrnice o SKIPCP rozšířila způsobilé investiční nástroje, nevymezuje podmínky, které platí v případě, že depozitář pověří opatrováním dalšího opatrovatele. Není jasné, za jakých podmínek lze pověření udělit (např. objektivní důvod pro pověření, dostatečná kvalifikace pro výběr dalšího opatrovatele, míra průběžného sledování činnosti dalšího opatrovatele), ani za jakých podmínek by bylo ve výjimečném případě možné pověřit opatrováním opatrovatele ze třetí země, který nesplňuje obezřetnostní normy a normy dohledu. Posouzení dopadů dospívá k závěru, že na pověření opatrováním by se mělo vztahovat pravidlo pro opatrnost při výběru a jmenování dalšího opatrovatele a pro průběžné sledování jeho činností. Vnemnohých případech, kdy by součástí investiční strategie SKIPCP bylo investování do finančních nástrojů emitovaných vzemích, které stanovují, že opatrováním musí být pověřen místní subjekt, a v nichž nepůsobí žádný opatrovatel, jenž by mohl splnit výše uvedené požadavky týkající se pověření a obezřetnostních norem, by pověření opatrováním mělo být povoleno pouze za přesně vymezených okolností. Odpovědnost 6 Mimo jiné nástroje peněžního trhu, fondy založené na indexu včetně fondů obchodovaných na burze, fondu fondů, derivátů (opcí, swapů, futures a forwardů) či dalších derivátů, které se obchodují mimo burzu. Viz směrnice 2007/16/ES dostupná na: CS 5 CS

6 V souladu s článkem 24 směrnice o SKIPCP nese depozitář odpovědnost za ztrátu finančního nástroje, který má v opatrování, pouze v případě neodůvodnitelného neplnění svých povinností nebo jejich nesprávného plnění. Tyto právní pojmy jsou v jednotlivých členských státech rozdílně vykládány, což vede k rozdílné úrovni ochrany investorů. Některé členské státy uplatňují režim tzv. objektivní odpovědnosti, jenž depozitáři ukládá přímou odpovědnost vrátit ztracené aktivum SKIPCP, zatímco jiné zastávají názor, že ztráta aktiv není vždy důsledkem neodůvodnitelného neplnění povinností ze strany depozitáře, za něž by daný depozitář měl nést odpovědnost. V důsledku toho není úprava odpovědnosti ve všech členských státech shodná. Otázka odpovědnosti má největší význam při pověření opatrováním. Podle čl. 22 odst. 2 na odpovědnost depozitáře nemá vliv skutečnost, že všechna nebo některá aktiva svěří do úschovy třetí straně. Směrnice o SKIPCP neobsahuje další ustanovení o odpovědnosti za ztrátu finančního nástroje v případě, že je opatrováním pověřena třetí osoba. Na tuto záležitost se vztahuje pouze obecná zásada uvedená v čl. 22 odst. 2, která nechává velký prostor pro výklad ze strany členských států. Některé členské státy například ukládají pouze povinnost sledovat činnost dalšího opatrovatele, což znamená, že depozitář neponese odpovědnost za ztrátu, pokud se prokáže, že svou povinnost sledovat činnost dalšího opatrovatele vykonával náležitě (úprava založená na odpovědnosti za nedbalostní jednání). Jiné členské státy naproti tomu ukládají depozitáři povinnost vrátit aktiva bez ohledu na to, zda porušil svoji povinnost sledovat činnost dalšího opatrovatele. Případ Madoff názorně ukázal rozdíl mezi úpravou založenou na objektivní odpovědnosti a úpravou založenou na odpovědnosti za nedbalostní jednání. Posouzení dopadů dospívá k závěru, že úprava založená na objektivní odpovědnosti, kdy je depozitář povinen vrátit ztracené nástroje svěřené do opatrování bez ohledu na to, zda ztrátu zavinil nebo se dopustil nedbalostního jednání, přispívá k zajištění vyšší míry ochrany investorů a jednotné úpravě v celé EU. V souladu s potřebami neprofesionálních investorů by odpovědnost za ztrátu nástroje svěřeného do opatrování měla být založena na jednotné úpravě v EU zahrnující objektivní odpovědnost hlavního opatrovatele za navrácení ztracených nástrojů, jež neumožní zprostit hlavního opatrovatele odpovědnosti v případě, že pověřil opatrováním třetí osobu. Odměňování Vzhledem k tomu, že odměňování správců SKIPCP je alespoň částečně založeno na výsledcích fondu, funguje zde pobídka přijmout vyšší úroveň rizika v portfoliu fondu, aby se zvýšily možné zisky. Vyšší mírou rizika jsou však investoři fondu vystaveni vyšším potenciálním ztrátám, než jaké by vzhledem k deklarovanému rizikovému profilu fondu očekávali. Struktury odměňování mohou být natolik pokřivené, že správci mají podíl na realizovaném zisku, ale nikoliv na utrpěných ztrátách, což funguje jako další pobídka k přijímání rizikovějších strategií. Struktury odměňování navíc bývají málokdy uvedeny v dokumentech souvisejících s nabízením fondu, a správci se tak investorům do velké míry nezodpovídají v otázkách týkajících se faktorů, které určují odměňování vedoucích pracovníků podle výkonu fondu. Návrh počítá s tím, že se od správcovské společnosti SKIPCP bude vyžadovat, aby zavedla politiku odměňování, která bude v souladu s řádným řízením rizik fondu SKIPCP a minimálními zásadami odměňování. Povinností správcovské společnosti SKIPCP by rovněž mělo být, aby ve výroční zprávě fondu SKIPCP zveřejnila celkovou výši odměn v daném finančním roce s příslušnými podrobnostmi. CS 6 CS

7 Sankce Analýza vnitrostátních pravidel pro sankce za nesplnění povinností vyplývajících ze směrnice o SKIPCP, kterou provedla Komise, odhalila tři nejdůležitější problémy: i) na totožné kategorie porušení se uplatňovaly různě vysoké peněžní sankce (tj. pokuty); ii) při určování výše správních sankcí bylo možno používat rozdílná kritéria; iii) sankce byly využívány v různé míře. Politickou volbou je dosáhnout určité minimální harmonizace sankčních režimů tím, že se bude vyžadovat, aby se i) vytvořil minimální výčet správních sankcí a opatření (včetně harmonizace spodní hranice maximální výše správních pokut), ii) minimální seznam kritérií pro udělení sankcí a iii) aby příslušné orgány a správcovské společnosti vytvořily mechanismy pro oznamování podezření z protiprávního jednání. Tento sankční režim by se vztahoval na soupis porušení hlavních opatření na ochranu investorů obsažených ve směrnici o SKIPCP. 2. PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU 2.1. Pravidla pro povinnosti depozitářů V souvislosti se základními povinnostmi depozitáře v oblasti úschovy a dohledu předkládá návrh tyto změny článku 22 směrnice o SKIPCP: V čl. 22 odst. 1 se stanovuje, že pro každý fond SKIPCP musí být jmenován pouze jeden depozitář. Toto pravidlo má zajistit, aby žádný fond nemohl mít více depozitářů. V čl. 22 odst. 2 se navrhuje, aby se stanovilo, že jmenování depozitáře musí být doloženo písemnou smlouvou. V čl. 22 odst. 3 se sjednocuje seznam povinností depozitářů smluvních fondů SKIPCP a korporátních fondů SKIPCP v oblasti dohledu. Mezi tyto povinnosti patří ověřit, zda se prodej, emise, odkup, vyplacení a zrušení akcií SKIPCP uskutečnily v souladu s příslušnými pravidly; ověřit, zda protiplnění byla fondu SKIPCP poskytována v obvyklých lhůtách; ověřit, zda byl příjem investiční společnosti využit v souladu se zákonem a zakládacími dokumenty společnosti; zajistit, aby hodnota podílových jednotek SKIPCP byla vypočítána v souladu s příslušnými vnitrostátními předpisy a statutem fondu, a plnit pokyny správcovské nebo investiční společnosti. Ustanovení čl. 22 odst. 4 obsahuje podrobné předpisy osledování peněžních prostředků. Účelem tohoto odstavce je zajistit, aby depozitář měl přehled o všech aktivech SKIPCP včetně peněžních prostředků. Tento odstavec rovněž zajišťuje, aby žádný hotovostní účet spojený s transakcemi fondu nebyl veden bez vědomí depozitáře. Cílem je zabránit možnosti podvodných převodů peněžních prostředků. Zavádí také požadavek oddělení aktiv, aby veškeré finanční nástroje SKIPCP vedené v evidenci depozitáře bylo možno odlišit od vlastních aktiv depozitáře a aby bylo vždy zřejmé, že patří danému SKIPCP; tento požadavek má přinést investorům další úroveň ochrany pro případ, že by depozitář nesplnil své závazky. V čl. 22 odst. 5 se zavádí rozlišení mezi 1) povinnostmi opatrování týkajícími se finančních nástrojů, jež může mít depozitář v opatrování, a 2) ověřováním povinností týkajících se vlastnictví, jež se vztahují na ostatní druhy aktiv. Odkaz na opatrování hmotného majetku, CS 7 CS

8 jako jsou například nemovitosti nebo komodity, není nutné uvádět, protože taková aktiva v současnosti nejsou způsobilá pro portfolia SKIPCP. Nový čl. 25 odst. 2 obsahuje řadu obvyklých ustanovení o výkonu činnosti, o vyhýbání se střetům zájmů a jejich řešení. Článek 26b v této souvislosti zavádí nová prováděcí opatření, která vymezují bližší podmínky pro výkon činnosti depozitáře spojené se sledováním a pro výkon činnosti depozitáře spojené s opatrováním, a to včetně i) typu finančních nástrojů, které jsou zahrnuty do rozsahu povinností depozitáře spojených s opatrováním; ii) podmínek, za nichž může depozitář vykonávat svoje povinnosti spojené s opatrováním finančních nástrojů registrovaných u centrálního depozitáře; a iii) podmínek, za nichž depozitář sleduje finanční nástroje emitované v nominální podobě a registrované u emitenta nebo registrátora Pravidla pro pověření úschovou V čl. 22 odst. 7 se vymezují podmínky, za nichž depozitář může své povinnosti spojené s úschovou přenést na dalšího opatrovatele. Podmínky a požadavky, za nichž depozitář SKIPCP může svěřit své povinnosti spojené s úschovou třetí osobě, jsou v zásadě uvedeny do souladu s podmínkami a požadavky platnými podle směrnice o správcích alternativních investičních fondů. Článek 26b přenáší na Komisi pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, které blíže vymezí úvodní a trvalé povinnosti depozitářů jednat s náležitou péčí včetně povinností vztahujících se na výběr a jmenování dalšího opatrovatele Pravidla pro způsobilost vykonávat činnost opatrovatele SKIPCP Vzhledem k tomu, že v současnosti se na činnost depozitářů vztahují rozdílná vnitrostátní kritéria způsobilosti, návrh navrhuje změnit čl. 23 odst. 2 tak, aby stanovoval úplný seznam subjektů způsobilých vykonávat činnost depozitáře. Politickou volbou je povolit pouze úvěrovým institucím a investičním podnikům, aby vykonávaly činnost depozitáře SKIPCP. Článek 23 obsahuje přechodná ustanovení pro SKIPCP, které jmenovaly subjekty, jež již nebudou moci vykonávat činnost depozitáře Pravidla o odpovědnosti Ustanovení čl. 24 odst. 1 má vyjasnit odpovědnost depozitáře SKIPCP za ztrátu finančního nástroje, jenž je v opatrování. Podle tohoto odstavce je v případě ztráty finančního nástroje svěřeného do opatrování depozitář SKIPCP povinen vrátit fondu SKIPCP finanční nástroj stejného typu nebo odpovídající částku. Návrh počítá s tím, že depozitář bude zproštěn odpovědnosti za ztrátu aktiv pouze v případě, že může prokázat, že ke ztrátě došlo v důsledku vnějších okolností, které nejsou rozumně zvladatelné. Návrh navíc jasně stanovuje, že v případě ztráty aktiv je depozitář SKIPCP obecně povinen SKIPCP neprodleně vrátit finanční nástroje stejného typu nebo odpovídající částku. Článek 26b stanovuje odpovídající prováděcí opatření scílem vyjasnit některé technické aspekty, například stanovit okolnosti, za nichž je možné nástroj, který je v opatrování, považovat za ztracený. Ustanovení čl. 24 odst. 2 obsahuje pravidlo, podle něhož na odpovědnost depozitáře nemá vliv skutečnost, že všechny nebo některé úkoly spojené s opatrováním svěří třetí osobě. CS 8 CS

9 V důsledku toho je depozitář povinen vrátit nástroje svěřené do opatrování, které jsou ztraceny, i v případě, že ke ztrátě došlo u dalšího opatrovatele. Jak již bylo zmíněno, návrh nepočítá s žádnou další možností (právní nebo smluvní) zprostit depozitáře odpovědnosti v případě ztráty aktiv u dalšího opatrovatele. Na rozdíl od čl. 21 odst. 12 směrnice o správcích alternativních investičních fondů tudíž čl. 24 odst. 2 činí depozitáře odpovědným za návrat nástroje rovněž v případě pověření opatrováním a není možné jej této odpovědnosti smluvně zprostit. Toto posílení odpovědnosti vpřípadě pověření opatrováním se jeví jako odůvodněné s ohledem na velikost investorské základny a neprofesionální povahu podílníků fondu SKIPCP. Zavést režim, který by umožňoval smluvně zprostit depozitáře odpovědnosti, jak to umožňuje směrnice o správcích alternativních investičních fondů, se nepovažuje za zcela vhodné. Stejně tak by nebylo vhodné umožnit, aby depozitář mohl být zproštěn odpovědnosti, pokud aktiva přenese na dalšího opatrovatele, který nesplňuje kritéria pro pověření opatrováním Náprava Ustanovení čl. 24 odst. 5 se zabývá možností požadovat od depozitáře nápravu. Tento odstavec vyrovnává práva investorů smluvních i korporátních SKIPCP tak, aby mohli podle právní povahy vztahu mezi depozitářem, správcovskou společností a podílníky přímo či nepřímo (prostřednictvím správcovské společnosti) uplatňovat nároky související s odpovědností depozitáře Odměňování V návrhu článků 14a a 14b se odráží současná politika odměňování vrcholného vedení, zaměstnanců odpovědných za činnosti spojené s podstupováním rizik a zaměstnanců v kontrolních funkcích. Tyto zásady by se měly vztahovat rovněž na osoby, které spravují fond SKIPCP, ať již je spravován formou investiční společnosti nebo formou správcovské společnosti Přístup k záznamům telefonních hovorů a datových přenosů Existující telefonní záznamy a záznamy o datovém provozu představují důležité důkazy pro zjišťování a prokazování porušení ustanovení směrnice o SKIPCP. Článek 98 byl proto pozměněn, aby měly příslušné orgány možnost požadovat existující telefonní záznamy a existující záznamy o datovém provozu, které má k dispozici telekomunikační operátor nebo SKIPCP, správcovská společnost, investiční společnost nebo depozitář, pokud existuje důvodné podezření, že takové záznamy týkající se předmětu kontroly mohou být relevantní pro prokázání porušení směrnice o SKIPCP. Mělo by však být rovněž zřejmé, že tyto záznamy se nebudou týkat obsahu komunikace, se kterou souvisí Sankce a opatření V článcích 99a až 99e se odrážejí současné horizontální politiky uplatňované v odvětví finančních služeb v oblasti sankcí a opatření. Články vymezují společný přístup, pokud jde o nejdůležitější porušení směrnice o SKIPCP. V článku 99a je uveden seznam nejdůležitějších porušení. Jsou v něm uvedeny také správní sankce a opatření, jež by příslušné orgány měly být oprávněny použít v případě nejdůležitějších porušení. CS 9 CS

10 3. ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY Návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet EU, neboť provádění těchto úkolů si nevyžádá žádné dodatečné financování ani žádná další pracovní místa. Úkoly, které návrh přináší Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy, spadají do rozsahu stávajících povinností tohoto orgánu, a proto zdroje a zaměstnanci, s jejichž přidělením se počítá ve schválených legislativních finančních výkazech tohoto orgánu, budou dostatečné, aby umožnily zajistit plnění těchto úkolů. CS 10 CS

11 2012/0168 (COD) Návrh SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterou se mění směrnice 2009/65/ES o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), pokud jde o činnost depozitářů, zásady odměňování a sankce (Text s významem pro EHP) EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 53 odst. 1 této smlouvy, s ohledem na návrh Evropské komise 7, po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům, s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky 8, po konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů, v souladu s řádným legislativním postupem, vzhledem k těmto důvodům: (1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES 9 by měla být změněna, aby zohlednila vývoj na trhu a dosavadní zkušenosti účastníků trhu a orgánů dohledu, a zejména aby řešila rozdíly mezi vnitrostátními předpisy, pokud jde o povinnosti a odpovědnost depozitářů, politiku odměňování a sankce. (2) Pro účely řešení potenciálně škodlivých účinků špatně navržených struktur odměňování na řádné řízení rizik a kontrolu rizikového chování jednotlivců by měla být pro správcovské společnosti subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) výslovně stanovena povinnost vytvořit a udržovat pro ty kategorie pracovníků, jejichž profesní činnosti mají podstatný dopad na rizikový profil spravovaných SKIPCP, zásady a postupy odměňování, které jsou v souladu s řádným a účinným řízením rizik. Tyto kategorie pracovníků by měly zahrnovat přinejmenším vrcholné vedení, zaměstnance odpovědné za činnosti spojené s podstupováním rizik a zaměstnance ve vnitřních kontrolních funkcích a všechny zaměstnance, jejichž celková odměna je řadí do stejné třídy odměňování jako vrcholné vedení a Úř. věst. C, s. Úř. věst. C, s. Úř. věst. L 302, , s. 32. CS 11 CS

12 zaměstnance odpovědné za činnosti, s nimiž je spojeno podstupování rizik. Uvedená pravidla by měla platit rovněž pro investiční společnosti SKIPCP, které nestanoví správcovskou společnost. (3) Principy, jimiž se řídí zásady odměňování, by měly uznávat, že správcovské společnosti SKIPCP mohou uplatňovat tyto zásady rozdílně v závislosti na své velikosti a velikosti spravovaných SKIPCP, své vnitřní organizaci a povaze, rozsahu a složitosti svých činností. (4) Zásady řádné politiky odměňování uvedené v této směrnici by měly být v souladu se zásadami stanovenými v doporučení Komise 2009/384/ES ze dne 30. dubna 2009 o politice odměňování v odvětví finančních služeb 10 aměly by být těmito zásadami doplňovány. (5) Na podporu sbližování dohledu při hodnocení zásad a postupů odměňování by měl Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (dále jen orgán pro cenné papíry a trhy ) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/ zajistit, aby v odvětví správy aktiv existovaly obecné pokyny pro zásady řádného odměňování. Při vypracovávání těchto obecných pokynů by měl být orgánu pro cenné papíry a trhy nápomocen Evropský orgán pro bankovnictví (dále jen orgán pro bankovnictví ) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/ (6) Ustanoveními o odměňování by nemělo být dotčeno plné uplatňování základních práv, které zaručují Smlouvy, obecných zásad vnitrostátního smluvního a pracovního práva, příslušných právních předpisů týkajících se práv a účasti akcionářů a obecných povinností správních orgánů a orgánů dohledu dotčených institucí ani případných práv sociálních partnerů při uzavírání a prosazování kolektivních smluv podle vnitrostátního práva a zvyklostí. (7) Aby byla zajištěna nezbytná míra harmonizace příslušných právních a správních požadavků v jednotlivých členských státech, měla by být přijata dodatečná pravidla, jež vymezí úkoly a povinnosti depozitářů, určí, které právní subjekty mohou být jmenovány depozitáři, a vyjasní odpovědnost depozitáře v případě ztráty aktiv SKIPCP svěřených do opatrování nebo v případě, že depozitář plní nesprávně své povinnosti dohledu. Pokud neplní tyto povinnosti správně, může dojít ke ztrátě aktiv, ale také ke ztrátě hodnoty aktiv, jestliže např. depozitář toleroval investice, které nebyly v souladu se statutem fondu, a investor tak byl vystaven neočekávaným nebo očekávaným rizikům. Dodatečná pravidla by měla rovněž jasně stanovit podmínky, za nichž depozitář může svými úkoly pověřit třetí osobu. (8) Je nezbytné jasně stanovit, že SKIPCP by měl jmenovat pouze jednoho depozitáře k vykonávání celkového dohledu nad aktivy SKIPCP. Požadavek, aby byl jmenován pouze jeden depozitář, by měl zajistit, že daný depozitář bude mít přehled o všech aktivech SKIPCP a správci fondu i investoři se v případě problémů s úschovou nebo výkonem dohledu budou moci obrátit na jedinou osobu. K úschově aktiv patří jejich opatrování nebo v případě aktiv, která jsou takové povahy, že je není možno mít v opatrování, ověřování vlastnictví těchto aktiv i jejich evidování Úř. věst. L 120, , s. 22. Úř. věst. L 331, , s. 84. Úř. věst. L 331, , s. 12. CS 12 CS

13 (9) Při plnění svých úkolů by měl depozitář jednat čestně, spravedlivě, profesionálně, nezávisle a v zájmu SKIPCP, případně investorů SKIPCP. (10) Aby se ve všech členských státech abez ohledu na formu SKIPCP zajistil harmonizovaný přístup k výkonu povinností depozitářů, je nezbytné zavést jednotný seznam povinností v oblasti dohledu platných jak pro SKIPCP s korporátní formou (investiční společnost), tak pro SKIPCP se smluvní formou. (11) Úkolem depozitáře by mělo být řádně sledovat peněžní toky SKIPCP, a zejména zajistit, aby peníze investora a peněžní prostředky, které jsou majetkem SKIPCP, byly řádně vloženy na účty, které jsou vedeny na jméno SKIPCP nebo správcovské společnosti, která jedná jménem SKIPCP, případně depozitáře, jenž jedná jménem SKIPCP. Měly by tudíž být přijaty podrobnější předpisy pro sledování peněžních prostředků s cílem zajistit účinnou a jednotnou úroveň ochrany investorů. Při ověřování, zda jsou peníze investora vloženy na peněžní účet, by měl depozitář zohlednit zásady stanovené v článku 16 směrnice Komise 2006/73/ES ze dne 10. srpna 2006, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES, pokud jde o organizační požadavky a provozní podmínky investičních podniků a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice 13. (12) Aby se zabránilo podvodným převodům peněžních prostředků, mělo by se stanovit, že žádný hotovostní účet spojený s transakcemi fondu nesmí být veden bez vědomí depozitáře. (13) Veškeré finanční nástroje, která má depozitář v opatrování pro SKIPCP, by měly být odlišeny od vlastních aktiv depozitáře a mělo by být vždy zřejmé, že patří danému SKIPCP; tento požadavek by měl přinést investorům vyšší úroveň ochrany pro případ, že by depozitář neplnil své závazky. (14) Vedle stávající povinnosti uschovávat aktiva v majetku SKIPCP by měla být odlišena aktiva, která je možno mít v opatrování, a aktiva, u nichž tomu tak není a kde se namísto toho uplatňuje požadavek na evidenci a ověřování vlastnictví. Skupina aktiv, které lze mít v opatrování, by měla být zřetelně odlišena, protože povinnost vrátit ztracená aktiva by se měla uplatnit pouze na tuto konkrétní kategorii finančních aktiv. (15) Je nezbytné vymezit podmínky pro svěření povinností depozitáře v oblasti úschovy třetí osobě. Pověřování a další pověřování by mělo být objektivně odůvodněno a mělo být podléhat přísným požadavkům z hlediska vhodnosti třetí osoby, která je tímto úkolem pověřována, a z hlediska patřičné dovednosti, péče a opatrnosti, jež by měl depozitář při volbě, jmenování a kontrole této třetí osoby vynaložit. Pro dosažení rovných tržních podmínek a stejně vysoké míry ochrany investorů by měly být tyto podmínky uvedeny do souladu s podmínkami platnými podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/ Měla by být přijata ustanovení, která zajistí, aby třetí osoby disponovaly dostatečnými prostředky k plnění svých povinností a aby oddělovaly aktiva SKIPCP Úř. věst. L 241, , s. 26. Úř. věst. L 174, , s. 1. CS 13 CS

14 (16) Pokud je opatrováním aktiv pověřen provozovatel systému vypořádání obchodů s cennými papíry, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry 15, nebo je poskytováním podobných služeb pověřen provozovatel systému vypořádání obchodů s cennými papíry ve třetích zemích, nemělo by to být považováno za pověření opatrováním aktiv. (17) Třetí osobě pověřené úschovou aktiv by mělo být umožněno vést tzv. souhrnný účet, jako společný účet pro několik SKIPCP. (18) U pověření třetí osoby opatrováním je také nezbytné zajistit, aby se na třetí osobu vztahovaly konkrétní požadavky týkající se účinných pravidel obezřetnostního dohledu a účinného dohledu. Navíc by se měly provádět pravidelné vnější audity s cílem ověřit, zda jsou finanční nástroje ve vlastnictví třetí osoby, která byla opatrováním pověřena. (19) Aby se zajistila jednotná vysoká úroveň ochrany investorů, měly by být přijaty předpisy pro výkon činnosti a řízení střetů zájmů a měly by se vztahovat na všechny situace včetně pověření činností úschovy. Tato pravidla by měla zejména zajistit jasné oddělení úkolů a činnosti depozitáře, SKIPCP a správcovské společnosti. (20) Aby se zajistila vysoká míra ochrany investorů a zaručila přiměřená úroveň obezřetnostní správy a průběžné kontroly, je nezbytné stanovit úplný seznam subjektů, které jsou způsobilé vykonávat činnost depozitáře, který povolí vykonávat činnost depozitářů SKIPCP pouze úvěrovým institucím a investičním podnikům. Aby se umožnilo ostatním subjektům, které mohly být dříve způsobilé vykonávat činnost depozitářů pro fondy SKIPCP, přeměnit se ve způsobilé subjekty, měla by se pro tyto subjekty stanovit přechodná ustanovení. (21) Je nezbytné stanovit a vyjasnit odpovědnost depozitáře SKIPCP za ztrátu finančního nástroje, který má v opatrování. Depozitář by měl být odpovědný za to, že v případě ztráty finančního nástroje, který má v opatrování, vrátí fondu SKIPCP finanční nástroj stejného typu nebo odpovídající částku. Mělo by se stanovit, že depozitář bude zproštěn odpovědnosti za ztrátu aktiv pouze v případě, že může prokázat, že ke ztrátě došlo v důsledku vnějších okolností, které nejsou rozumně zvladatelné a jejichž následkům by se nemohlo zabránit ani při vynaložení veškerého přiměřeného úsilí. V tomto ohledu by depozitář neměl mít možnost se odvolávat na některé interní situace, jako je podvodný čin zaměstnance, aby se zprostil odpovědnosti. (22) V případě, že depozitář pověří opatrováním třetí osobu a tato třetí osoba ztratí finanční nástroje, které jí byly svěřeny do opatrování, měl by být za ztrátu odpovědný depozitář. Mělo by být rovněž stanoveno, že v případě ztráty nástroje svěřeného do opatrování je depozitář povinen vrátit finančních nástroj stejného typu nebo odpovídající částku i tehdy, pokud ke ztrátě došlo u dalšího opatrovatele. Této odpovědnosti může být depozitář zproštěn pouze v případě, že může prokázat, že ke ztrátě došlo v důsledku vnějších okolností, které nejsou rozumně zvladatelné a jejichž následkům se nemohlo zabránit ani při vynaložení veškerého přiměřeného úsilí. V tomto ohledu by depozitář neměl mít možnost se odvolávat na některé interní situace, jako je podvodný čin zaměstnance, aby se zprostil odpovědnosti. V případě 15 Úř. věst. L 166, , s. 45. CS 14 CS

15 ztráty aktiv depozitářem nebo dalším opatrovatelem by neměla existovat možnost (právní ani smluvní), jak jej zprostit odpovědnosti. (23) Všichni investoři fondu SKIPCP by měli mít možnost přímo či nepřímo prostřednictvím správcovské společnosti uplatňovat nároky související s odpovědností svého depozitáře. Možnost požadovat od depozitáře nápravu by neměla záviset na právní formě (korporátní nebo smluvní) fondu SKIPCP ani na právní povaze vztahu mezi depozitářem, správcovskou společností a podílníky. (24) Dne 12. července 2010 Komise předložila návrh změn směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/9/ES ze dne 3. března 1997 o systémech pro odškodnění investorů 16. Je nutné, aby byl návrh ze dne 12. července 2010 doplněn tak, aby vyjasňoval povinnosti a rozsah odpovědnosti depozitářů a dalších opatrovatelů fondů SKIPCP s cílem zajistit vysokou úroveň ochrany investorům SKIPCP, pokud depozitář nemůže splnit své povinnosti stanovené touto směrnicí. (25) Je třeba zajistit, aby pro depozitáře platily stejné požadavky bez ohledu na právní formu SKIPCP. Jednotné požadavky by měly zvýšit právní jistotu, ochranu investorů a přispět k vytvoření rovných tržních podmínek. Komise neobdržela žádné oznámení o tom, že by nějaká investiční společnost využila výjimky z obecné povinnosti svěřit aktiva depozitáři. Proto by měly být požadavky směrnice 2009/65/ES týkající se depozitáře investiční společnosti považovány za bezpředmětné. (26) V souladu se sdělením Komise ze dne 8. prosince 2010 o posílení sankčních režimů v odvětví finančních služeb 17 by měly být příslušné orgány oprávněny udělit dostatečně vysoké peněžní sankce, které budou odrazující a přiměřené tak, aby to vyvážilo očekávaný zisk z porušování povinností. (27) S cílem zajistit konzistentní uplatňování sankcí ve všech členských státech by při určování typu správních sankcí anebo opatření a výše peněžitých správních sankcí členské státy měly mít povinnost zajistit, aby příslušné orgány zohledňovaly všechny příslušné okolnosti. (28) S cílem celkově posílit odrazující veřejný účinek a informovat o porušeních pravidel, jež mohou narušovat ochranu investorů, by se sankce s výjimkou určitých přesně definovaných okolností měly zveřejňovat. Aby byl zajištěn soulad se zásadou přiměřenosti, pokud by zveřejnění sankcí způsobilo zúčastněným stranám nepřiměřenou škodu, měly by být sankce zveřejňovány anonymně. (29) S cílem odhalit potenciální porušení by měly být příslušným orgánům svěřeny příslušné vyšetřovací pravomoci a měly by se zavést účinné mechanismy na podporu ohlašování potenciálních či skutečných porušení. (30) Tato směrnice by se neměla dotýkat ustanovení právních předpisů členských států, pokud jde o trestné činy a trestněprávní sankce. (31) Tato směrnice ctí základní práva a dodržuje zásady uznávané v Listině základních práv Evropské unie, jak jsou zakotveny ve Smlouvě o fungování Evropské unie Úř. věst. L 84, , s. 22. KOM(2010) 716 v konečném znění. CS 15 CS

16 (32) V zájmu dosažení cílů této směrnice by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie. Komisi by měla být zejména svěřena pravomoc přijímat akty, jež stanoví podrobnosti, které je nutné zahrnout do standardní smlouvy mezi depozitářem a správcovskou nebo investiční společností, podmínky pro výkon činnosti depozitáře, včetně typu finančních nástrojů, které by měly být zahrnuty mezi nástroje, které spravuje depozitář v rámci svých úkolů spojených s opatrováním, podmínky, které depozitáře opravňují k opatrování finančních nástrojů, jež jsou registrovány u hlavního depozitáře, podmínky, za nichž depozitář uchovává finanční nástroje, které jsou emitovány v nominální podobě a registrovány u emitenta nebo registrátora, povinnosti depozitářů jednat s patřičnou opatrností, povinnosti oddělení, podmínky aokolnosti, za nichž by finanční nástroje svěřené do opatrování měly být považovány za ztracené, vnější okolnosti, které nejsou rozumně zvladatelné a jejichž následkům by se nemohlo zabránit ani při vynaložení veškerého přiměřeného úsilí, a podmínky a okolnosti, za nichž existuje objektivní důvod pro zproštění odpovědnosti. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě. (33) Členské státy se v souladu se společným politickým prohlášením členských států a Komise o informativních dokumentech ze dne 28. září zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu. Ve vztahu k této směrnici považuje zákonodárce předložení těchto dokumentů za odůvodněné. (34) Cílů opatření, která mají být přijata na zlepšení důvěry investorů v SKIPCP tím, že se rozšíří požadavky na povinnosti a odpovědnost depozitářů, zásady odměňování správcovských společností a investičních společností a zavedou společné normy pro udílení sankcí za nejdůležitější porušení ustanovení této směrnice, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy jednajícími nezávisle na sobě. Protože pouze opatření na evropské úrovni může řešit zjištěné nedostatky, a tudíž lze tohoto opatření lépe dosáhnout na úrovni Unie, měla by Unie přijmout nezbytná opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je pro dosažení tohoto cíle nezbytné. (35) Směrnice 2009/65/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna, PŘIJALY TUTO SMĚRNICI: Směrnice 2009/65/ES se mění takto: Článek 1 (1) Vkládají se nové články 14a a 14b, které znějí: 18 Úř. věst. C 369, , s. 14. CS 16 CS

17 Článek 14a 1. Členské státy vyžadují, aby správcovské společnosti zavedly a uplatňovaly zásady a postupy odměňování, které jsou v souladu s řádným a účinným řízením rizik, toto řízení rizik podporují a nepovzbuzují k podstupování rizik, která nejsou slučitelná s rizikovým profilem, statutem nebo zakládacími dokumenty spravovaných SKIPCP. 2. Zásady a postupy odměňování se vztahují na platy a zvláštní penzijní výhody. 3. Zásady a postupy odměňování se vztahují na kategorie pracovníků zahrnující mimo jiné členy vrcholného vedení, zaměstnance odpovědné za činnosti spojené s podstupováním rizik, zaměstnance v kontrolních funkcích a všechny zaměstnance, jimž je vyplácena celková odměna na úrovni příjmů vrcholného vedení nebo zaměstnanců odpovědných za činnosti spojené s podstupováním rizik, jejichž profesní činnosti mají podstatný dopad na rizikový profil správcovských společností nebo spravovaných SKIPCP. 4. Orgán pro cenné papíry a trhy vydá v souladu s článkem 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010(*) příslušným orgánům pokyny, jež jsou v souladu s článkem 14b. Tyto obecné pokyny rovněž zohlední zásady řádného odměňování stanovené v doporučení Komise 2009/384/ES(**), velikost správcovské společnosti a SKIPCP, které spravuje, jejich vnitřní organizaci a povahu, rozsah a složitost jejich činnosti. Při vypracovávání těchto pokynů orgán pro cenné papíry a trhy úzce spolupracuje s Evropským orgánem pro bankovnictví, aby byl zajištěn soulad s požadavky vypracovanými pro jiná odvětví finančních služeb, zejména úvěrové instituce a investiční podniky. Článek 14b 1. Při vytváření a uplatňování zásad odměňování podle článku 14a dodržují správcovské společnosti následující principy způsobem a v rozsahu, který odpovídá jejich velikosti, vnitřní organizaci a povaze, rozsahu a složitosti jejich činností: (a) (b) (c) (d) zásady odměňování jsou v souladu s řádným a účinným řízením rizik, toto řízení rizik podporují a nepovzbuzují k podstupování rizik, která nejsou slučitelná s rizikovým profilem, statutem nebo zakládacími dokumenty spravovaných SKIPCP; zásady odměňování jsou v souladu s obchodní strategií, cíli, hodnotami a zájmy správcovské společnosti a spravovaných SKIPCP nebo jejich investorů a zahrnují opatření pro předcházení střetům zájmů; řídicí orgán správcovské společnosti ve své kontrolní funkci přijímá a pravidelně přezkoumává obecné zásady odměňování a odpovídá za jejich provádění; uplatňování zásad odměňování je nejméně jednou ročně podrobeno centrální a nezávislé interní kontrole s cílem ujistit se, zda jsou dodržovány zásady a postupy odměňování přijaté řídicím orgánem v rámci jeho kontrolní funkce; CS 17 CS

18 (e) (f) (g) (h) (i) (j) (k) (l) (m) zaměstnanci v kontrolních funkcích jsou odměňováni podle míry plnění úkolů souvisejících s jejich funkcemi, nezávisle na výsledcích obchodních útvarů, které kontrolují; na odměňování výše postavených zaměstnanců odpovědných za řízení rizik a dodržování předpisů dohlíží přímo výbor pro odměňování; je-li odměna vázána na výsledky, měla by být celková částka odměny založena na kombinaci posouzení výsledků daného jednotlivce a obchodního útvaru nebo SKIPCP a posouzení celkových výsledků správcovské společnosti, přičemž při posuzování výsledků daného jednotlivce by se mělo přihlížet ke kritériím finančního i nefinančního charakteru; posuzování výsledků je zasazeno do víceletého rámce odpovídajícího hospodářskému cyklu SKIPCP spravovaného správcovskou společností, aby se zajistilo, že proces posouzení bude založen na dlouhodobějších výsledcích a že skutečně vyplacené výkonnostní složky odměny budou rovnoměrně rozloženy do období, v němž jsou zohledněny jak pravidla pro zpětný odkup SKIPCP, který spravuje, tak investiční rizika s tím spojená; smluvně zaručená pohyblivá složka odměny je poskytována výjimečně a pouze v souvislosti s náborem nových zaměstnanců a je omezena na první rok; pevná a pohyblivá složka celkové odměny jsou přiměřeně vyváženy, přičemž pevná složka tvoří dostatečně velkou část celkové odměny, aby umožňovala provádění plně flexibilního systému vyplácení pohyblivé složky odměny, včetně možnosti nevyplacení pohyblivé složky odměny; platby spojené s předčasným ukončením smlouvy odrážejí výsledky dosažené v průběhu doby a jsou koncipovány tak, aby nebyly odměnou za selhání; měření výsledků používané jako základ pro výpočet pohyblivých složek odměny nebo celkových pohyblivých složek odměny zahrnuje komplexní mechanismus úprav zohledňující všechny relevantní typy stávajících i budoucích rizik; pokud správa SKIPCP nepředstavuje méně než 50 % celkového portfolia spravovaného dotyčnou správcovskou společností, tvoří v souladu s právní strukturou SKIPCP a jeho statutem nebo zakládacími dokumenty značnou část, nejméně však 50 %, pohyblivé složky odměny podílové jednotky nebo akcie dotčeného SKIPCP nebo odpovídající majetková účast či s akciemi spojené nástroje nebo obdobné nepeněžité nástroje; pokud správa SKIPCP představuje méně než 50 % celkového portfolia spravovaného správcovskou společností, 50% minimální požadavek se nepoužije. Nástroje uvedené v tomto písmeni podléhají vhodné zadržovací politice, jejímž účelem je přizpůsobit pobídky zájmům správcovské CS 18 CS