c) Podrobný výklad soudnictví

Transkript

1 c) Podrobný výklad soudnictví 1. Smírčí soud Smírčí soudce je soudce, který je občanu nejblíže. Jmenuje ho král v souladu s ústavou. V Belgii je sto osmdesát sedm smírčích soudů. V každém soudním kantonu je smírčí soud (článek 59 Soudní kanton může zahrnovat jednu nebo několik obcí s výjimkou velkých měst. Smírčí soudce zasedá jako samosoudce. Smírčí soud je soudem s obecnou příslušností. Hlavní úlohou smírčího soudce je rozhodnout občanské a obchodní spory. i smírčího soudce je možné rozdělit na obecné a zvláštní pravomoci. V rámci obecných pravomocí smírčí soudce rozhoduje ve všech žalobách, jejichž částka nepřesahuje EUR, s výjimkou žalob, které jsou zákonem ze soudní pravomoci vyjmuty a zejména žalob stanovených v článcích 569 až 571, 574 a 578 až 583 trestního zákoníku. Článek 590 téhož zákoníku tak smírčímu soudci uděluje pravomoc všeobecného charakteru ve věcech občanskoprávních a obchodních, ale omezenou na žaloby, jejichž částka nepřesahuje EUR. V rámci zvláštních pravomocí má smírčí soudce mnoho jiných pravomocí při jakékoliv výši částky žaloby. Seznam pravomocí smírčího soudce je obsažen v článcích 591 a 593 až 601 trestního zákoníku. 2. Policejní soud Ve vymezených územích uvedených v příloze trestního zákoníku vykonává své funkce jeden nebo několik soudců policejního soudu. Policejní soudy se skládají z jednoho nebo několika senátů (čl. 60 Policejní soud rozhoduje v obecných věcech o všech žalobách s jakoukoliv částkou, které se týkají náhrady škody vyplývající z dopravní nehody, i když k ní došlo v místě, které není veřejnosti přístupné (článek 601a 3. Soud prvního stupně V každém soudním obvodu je soud prvního stupně (článek 73 Na základě čl. 568 pododst. 1 trestního zákoníku rozhoduje soud prvního stupně ve všech žalobách s výjimkou žalob, které přímo připadají odvolacímu soudu a kasačnímu soudnímu dvoru. Podle této zásady je soud prvního stupně vedle výjimečných soudních pravomocí, jakou je soud v oblasti pracovního práva, soud v oblasti obchodního práva a smírčí soud, běžnou soudní pravomocí. Soud prvního stupně má všeobecnou pravomoc a rozhoduje tak ve věcech, které nebyly zákonodárcem přiděleny jiné soudní pravomoci. Soud prvního stupně se skládá z jednoho nebo několika senátů s obecnou příslušností, z jednoho nebo několika trestních senátů a z jednoho nebo několika senátů pro mladistvé. Tyto senáty se skládají ze tří oddělení, která se nazývají: - soud s obecnou příslušností; - trestní soud a

2 - soud pro mladistvé (čl. 76 pododst. 1a 2 Obecné žaloby, které jsou v pravomoci soudu prvního stupně, jsou přidělovány senátům, které mají pouze jednoho soudce, pokud se nejedná o zákonem stanovené výjimky (čl. 91 pododst. 1 Přesto na základě čl. 92 odst. 1 trestního zákoníku musí být určité záležitosti přiděleny senátům složeným ze tří soudců, jsou to zejména soukromé žaloby týkající se opravy listin občanskoprávního stavu, soukromé žaloby vzniklé z důvodu tiskového deliktu a odvolání rozhodnutí přijatých smírčím soudcem a policejním soudem. í soudu prvního stupně se týkají články 568 až 572. Soud prvního stupně rozhoduje v obecných věcech při jakékoliv hodnotě sporu na žádost uznání rozhodnutí vyhlášených zahraničními soudci podle čl. 570 pododst. 1trestního zákoníku. 4. Soud v oblasti pracovního práva V každém soudním obvodu je soud v oblasti pracovního práva (čl. 73 Soud v oblasti pracovního práva je zvláštním soudem prvního stupně v sociálních věcech. Soud v oblasti pracovního práva se skládá z veřejných úředníků z povolání a z neúředních soudců. Předseda soudu v oblasti pracovního práva, místopředseda nebo místopředsedové, soudci předsedající soudním senátům jsou veřejní úředníci z povolání. Vedle těchto veřejných úředníků z povolání jsou soudci v oblasti sociálních otázek. Ti se jako soudci účastní jednání za předsednictví veřejných úředníků z povolání (článek 197 až 202 Soudci v oblasti sociálních otázek jsou jmenováni na základě kandidatury předložené organizacemi zastupujícími zaměstnavatele, dělníky, administrativní pracovníky a osoby samostatně výdělečně činné (čl. 199 pododst.1 Výčet jednotlivých pravomocí soudu v oblasti pracovního práva je obsažen v článcích 578 až 583 trestního zákoníku. Soud v oblasti pracovního práva je tedy zmocněn pro sporné individuální sociální záležitosti, pro sporné záležitosti, které se týkají sociálního zabezpečení a sociální podpory. Rozhoduje rovněž o žalobách týkajících se pracovních nehod a nemocí z povolání. Jeho pravomoc rovněž zahrnuje použití určitých právních řádů, které se týkají životního minima (minimex), důchodu, atd. Do jeho pravomoci spadá i použití správních trestů stanovených zákony a nařízeními uvedenými v článcích 578 až 582 trestního zákoníku a zákonem o správních pokutách používaných v případě porušení určitých sociálních zákonů. 5. Soud v oblasti obchodního práva V souladu s článkem 73 trestního zákoníku se v každém soudním obvodu nachází soud v oblasti obchodního práva. Soud v oblasti obchodního práva je zvláštní soudní pravomoc. Předsedá mu veřejný úředník z povolání. Má smíšené složení v tom smyslu, že se skládá ze soudce z povolání a soudců obchodního soudu, kteří jsou právními zástupci v oblasti obchodu. Soud v oblasti obchodního práva má jeden nebo několik senátů. Každému senátu předsedá soudce soudu v oblasti obchodního práva (soudce z povolání) a kromě toho se skládá ze dvou úředníků obchodního soudu (čl. 84 pododst. 1a 2 a čl. 85 pododst. 1 Soudce obchodního soudu jmenuje král na období pěti let, které lze prodloužit (čl. 203 pododst. 1 Jejich jmenování je podmíněno určitými podmínkami

3 stanovenými zákonem. Musí zejména prokázat, že se zabývali obchodní činností nebo se podíleli buď na řízení obchodní společnosti, jejíž mateřský podnik se nachází v Belgii, nebo na vedení oborové nebo mezioborové organizace, která zastupuje obchod nebo průmysl, nebo že mají zkušenosti s vedením podniku a účetnictvím (čl. 205 pododst. 1 Soud v oblasti obchodního práva má obecnou pravomoc podle článku 573 trestního zákoníku. Rozhoduje tak zejména spory mezi obchodníky, které se týkají uzákoněných obchodních smluv a nespadají do obecné pravomoci smírčích soudců (na základě hodnoty žaloby) nebo do pravomoci policejních soudů (čl Kromě této obecné pravomoci má soud v oblasti obchodního práva zvláštní pravomoc stanovenou podle povahy sporu. V tomto ohledu rozhoduje určité spory, i když se strany nezabývají obchodem (čl. 574 V pravomoci soudu v oblasti obchodního práva je rovněž odvolávat rozsudky sporů mezi obchodníky týkající se uzákoněných obchodních smluv nebo sporů týkajících se směnek, vyhlášené v prvním stupni smírčím soudcem a v případech stanovených článkem 601a trestního zákoníku (čl. 577 pododst. 1 a 2 téhož zákoníku) odvolávat rozhodnutí policejního soudu. 6. Soudní pravomoc předsedů soudu prvního stupně, soudu v oblasti pracovního práva a soudu v oblasti obchodního práva Předsedové soudu prvního stupně, soudu v oblasti pracovního práva a soudu v oblasti obchodního práva, kteří zasedají jako samosoudci, mají jako předsedové pravomoc zkráceného soudního řízení a dočasně rozhodují v naléhavých žalobách, které jsou jim předány. a) Podle čl. 584 pododst. 1 trestního zákoníku rozhoduje předseda soudu prvního stupně dočasně v naléhavých případech ve všech záležitostech, pokud je zákon nevylučuje ze soudní moci. Provádění jednání prostřednictvím zkráceného soudního řízení u předsedy je podmíněno naléhavostí případu [ Za naléhavost se vždy pokládají takové případy, kdy dochází k vážné obavě z poškození nebo kdy vážný následek dokonce vyžaduje okamžité rozhodnutí (Cass.,dne 21 května 1987, 1160)]. ke zkrácenému soudnímu řízení předsedů soudu v oblasti pracovního práva a soudu v oblasti obchodního práva je však oproti předsedovi soudu prvního stupně, který má úplnou soudní pravomoc ve věcech, jež jsou v pravomoci obou těchto soudů (čl. 584 pododst. 2 trestního zákoníku), omezená. Dočasně rozhodnout znamená, že rozhodnutí předsedy provedené při zkráceném soudním řízení soudce, jemuž byla záležitost předána, zcela nezavazuje (čl pododst. 1 Pro jednání prostřednictvím zkráceného soudního řízení předsedy je charakteristická rychlost. Na předsedu se v zásadě obrací předvoláním, jehož lhůta je zkrácena. Lhůta pro předvolání musí být alespoň dva dny (čl pododst. 2 Žádost o zkrácené soudní řízení může být vyvolána i dobrovolným dostavením se k soudu. b) V případě absolutní nutnosti je možné žalobu podat prostřednictvím jednostranného návrhu v souladu s čl. 584 pododst. 3 trestního zákoníku (články 585 a 586 a 1025 a další c) Kromě toho předseda, který obdržel návrh, rozhoduje zejména o žádostech o uznání nebo úřední potvrzení: - u výroků rozhodčího soudu v Belgii nebo v zahraničí s výjimkou takových výroků, které jsou uvedeny v čl trestního zákoníku;

4 - u ověřených smluv uzavřených v zahraniční zemi, kterými byly schváleny hypotéky na majetek nacházející se v Belgii nebo které obsahují souhlas s výmazem nebo snížením takových hypoték; - u všech ostatních ověřených smluv uzavřených v zahraniční zemi, pokud s touto zemí existuje smlouva, kterou se řídí uznání těchto smluv (článek Odvolací soud V Belgii je pět odvolacích soudů (článek 104 ústavy). Těchto pět odvolacích soudů se nachází v: - Antverpách, jejichž obvod zahrnuje provincie Antverpy a Limbourg; - Brusel, jehož obvod zahrnuje provincie Wallonský Brabant, Vlámský Brabant a dvoujazyčnou oblast Bruxelles-Capitale; - Gent, jehož obvod zahrnuje provincie Západní Flandry a Východní Flandry; - Lutych, jehož obvod zahrnuje provincie Lutych, Namur a Luxembourg a - Mons, jehož obvod zahrnuje provincii Hainaut. Pojem obvod je nutno v tomto případě chápat jako územní pravomoc. Všechny odvolací soudy zahrnují senáty s obecnou příslušností, trestní senáty a senáty pro mladistvé (čl. 101 pododst. 1 Odvolací soud se skládá z prvního předsedy, předsedů senátů a radů odvolacího soudu. Senáty odvolacího soudu zasedají buď v počtu tří radů odvolacího soudu včetně předsedy, nebo zasedá pouze jeden člen, předseda senátu nebo rada odvolacího soudu (čl. 101 pododst. 2 a 3 Odvolací soud je soudní pravomocí druhého stupně a rozhoduje zejména o odvolání (čl. 602 trestního zákoníku): - rozhodnutí provedených na prvním stupni soudem prvního stupně a soudem v oblasti obchodního práva; - rozhodnutí provedených na prvním stupni předsedou soudu prvního stupně a předsedou soudu v oblasti obchodního práva; - rozhodnutí provedených belgickými konzuly v zahraničí; - rozhodnutí provedených jako volba ze strany kolegia starosty a jeho zástupců a hlavními úřady. Rozhoduje rovněž v jednáních o ztrátě státní příslušnosti a žádostech o zrušení konkurzního řízení v případě konkurzu (čl. 604 a 605 Viz rovněž případy stanovené v článcích 603 a 606 trestního zákoníku. 8. Soudní dvůr v oblasti pracovního práva V každém obvodu odvolacího soudu je soudní dvůr v oblasti pracovního práva (čl. 103 pododst. 1 trestního zákoníku) a je tedy pět soudních dvorů v oblasti pracovního práva v celém království (čl. Soudní dvůr v oblasti pracovního práva je zvláštní soudní pravomocí druhého stupně ve věcech sociálních.

5 Soudní dvůr v oblasti pracovního práva se dělí na senáty, které zasedají v počtu jednoho rady soudního dvora v oblasti pracovního práva a podle daného případu dvou nebo čtyř sociálních poradců (čl. 104 pododst. 1 soudního dvora v oblasti pracovního práva je smíšené jako složení soudu v oblasti pracovního práva. Soudní dvůr se skládá z veřejných úředníků z povolání a soudců v sociálních otázkách, nazývaných sociální poradci. Soudní dvůr v oblasti pracovního práva se skládá z prvního předsedy, předsedů senátu a radů soudního dvora v oblasti pracovního práva a sociálních poradců (čl. 103 pododst. 2 Sociální poradci jsou jmenováni buď pro zaměstnavatele, nebo pro dělníky a nebo pro administrativní pracovníky, podle postavení příslušného pracovníka, pokud tito sociální poradci zasedají v senátu, který rozhoduje o odvolání provedeného rozsudku ve věci stanovené v čl a 7 trestního zákoníku (čl. 104 pododst. 2 Počet sociálních poradců závisí na povaze případu předaného dotčenému senátu (čl. 104 Soudní dvůr v oblasti pracovního práva rozhoduje o odvoláních rozhodnutí provedených na prvním stupni soudem v oblasti pracovního práva a předsedy soudů v oblasti pracovního práva (článek Kasační soudní dvůr Pro celou Belgii je jeden kasační soudní dvůr. Tento soud naprosto nerozhoduje o záležitostech (článek 147 ústavy). Zastřešuje veškerou soudní pravomoc a nevytváří třetí stupeň soudní pravomoci. Kasační soudní dvůr má tři senáty a každý senát kasačního soudního dvora má dvě oddělení, oddělení nizozemské a oddělení francouzské. Každé z těchto dvou oddělení tvoří pět radů včetně předsedy (článek 128 Kasační soudní dvůr se skládá z prvního předsedy, z předsedy a radů kasačního soudního dvora. Z radů jsou jmenováni čtyři předsedové oddělení (článek 129 Kasační soudní dvůr rozhoduje s konečnou platností podle článku 608 trestního zákoníku o vyhlášených rozsudcích, které jsou mu předány z důvodu přestupku proti zákonu nebo z důvodu porušení způsobů, buď zásadních nebo neplatně nařízených. Rozhoduje tak s konečnou platností o rozsudcích soudních dvorů a soudů provedených ve všech záležitostech (art. 609, 1, Mimo této pravomoci kasační soudní dvůr rozhoduje i o dalších žalobách, které jsou stanoveny v následujících pododstavcích článku 609 a v článcích 610 až 615 trestního zákoníku. Kontrolou zákonnosti rozsudků soudců, které mu jsou předávány a potrestáním přestoupení zákona kasační soudní dvůr zajišťuje úlohu kontroly a koordinace (jednotnost judikatury). Připomínáme, že soudní dvůr se nevyslovuje ke skutečnostem případu, který mu byl předán a nevystupuje jako třetí stupeň soudní pravomoci.