7. MINERALOGICKÁ TŘÍDA FOSFOREČNANY

Transkript

1 7. MINERALOGICKÁ TŘÍDA FOSFOREČNANY Fosforečnany jsou soli kyseliny trihydrogenfosforečné. Fosforečnany vznikají během procesu tuhnutí magmatu v hlubokých vrstvách zemské kůry. Hlavními představiteli třídy fosforečnanů jsou apatit a tyrkys. APATIT Obr. č. 1a TYRKYS Obr. č. 2a 1

2 APATIT Obr. č. 1b Apatit je druh fosforečnanu, který se v přírodě vyskytuje v celé řadě barevných variací, které vznikají na základě barevných příměsí Mn, Na, Mg,. Apatit je fosforečnan vápenatý s příměsí fluóru, chlóru a vody. Patří mezi nekovy. Vzniká postupnou krystalizací z magmatu nebo ze zbytků organických látek, které se v přírodě hromadily. Apatit je velice rozšířeným minerálem. Dokonce se v minimálním množství vyskytuje v kostech a zubech obratlovců. Využití apatitu: 1. Využívá se pro výrobu fosforu, který se následně používá pro výrobu umělých hnojiv, tzv. SUPERFOSFÁTU, který je minerálním hnojivem. Vyrábí se rozkladem apatitu kyselinou sírovou. Je rozpustný ve vodě, což mu zaručuje lepší využitelnost rostlinami. Pozor ale na nadměrné a nesprávné používání superfosfátů. Může docházet ke splachování těchto hnojiv do povrchových vod a ke vsakování do vod podzemních. Toto znečištění má velký vliv na nárůst vegetace sinic a řas ve stojatých vodách. 2. Apatit je rovněž využívaný k výrobě skla a porcelánu. 2

3 TYRKYS Obr. č. 2b Tyrkys je minerál patřící do 7. mineralogické třídy. Jeho charakteristickou barvou je matně modro-zelená. Tyrkys vznikl druhotným srážením z vod, které obsahovaly měď, hliník a fosfor v pískovcích nebo ve vulkanitech bohatých na dutiny, Vulkanity jsou typem vyvřelých výlevných hornin. Název tyrkys pochází z francouzského slova turquois, což znamená turecký. Do Evropy byl dovezen z Persie přes Turecko. Využití tyrkysu: 1. Šperkařství 2. Ozdobný a dekorační kámen. 3

4 8. MINERALOGICKÁ TŘÍDA KŘEMIČITANY Křemičitany jsou soli křemičitých kyselin. Jsou to velice časté minerály zemské kůry a mnohé z nich patří mezi tzv. horninotvorné minerály. Výše uvedené obrázky jsou popsány níže. 4

5 GRANÁTY Obr. č. 3 Granáty představují velice početnou skupinu minerálů patřících do 8. mineralogické třídy. Je jich velké množství odrůd, které se liší nejen svými názvy, ale také širokým spektrem barevných variací (smaragdově zelený je tsavorit, který je z Tanzánie, oranžový spessartin, pyralmandin charakteristický svou nádhernou malinovou barvou). U nás je nejznámější český granát PYROP, který je charakteristický svou krvavě rudou barvou (obr. nahoře). Nejvýznamnější světová naleziště granátů různých odrůd jsou v JAR, Tanzánii, Sibiři, Madagaskaru,. Pyrop se těží v ČR v Českém středohoří, Podkrkonoší. Využití granátů: 1. Šperkařství do šperků (do zlata a stříbra) se usazují kameny drahokamové kvality. 2. Kameny horší kvality jsou užívány k broušení a leštění jiných materiálů (plastů, skla). 5

6 OLIVÍN Obr. č. 4 Olivín je minerál patřící do 8. mineralogické třídy. Vzniká v hlubokých vrstvách zemské kůry krystalizací z magmatu. Jeho název byl odvozen od jeho zeleného zbarvení a spojuje slova: oliva a anglické green. Označení olivín bylo ale několikrát změněno, staří Římané například užívali označení topazos (podle ostrova, kde byl minerál těžen). Francouzští klenotníci užívali název peridot. Olivín se těží v ČR, Barmě, Egyptě, Novém Zélandu, Norsku,. Využití olivínu: 1. Šperkařství broušená zrna drahokamové kvality se usazují do zlata (jsou mu přičítány ochranné magické vlastnosti). 2. Výroba křemičitého technického skla. 3. Využívá se ve slévárenství. 4. V chemickém průmyslu. 6

7 TURMALÍNY Obr. č. 5 Stejně jako granáty jsou i turmalíny velice početnou skupinou minerálů 8. mineralogické třídy, které jsou odlišné svými barvami. Nejčastěji se setkáme s černým turmalínem SKORYLEM, který tvoří protáhlé, sloupcovité krystaly. Naleziště ČR (Žďársko, Velkomeziříčsko). Obr. č. 6 Využití turmalínů: 1. Elektrotechnika. 2. Barevné odrůdy jsou využívány ve šperkařství jako drahokamové kameny. 3. Bezbarvé turmalíny se dříve užívali v optice brousily se z nich čočky. 4. Léčitelství údajné tlumiče bolestí, ochranná moc talismanů. 7

8 MASTEK Obr. č. 7 Mastek je velice měkkým minerálem (Mohsova stupnice tvrdosti 1. místo). Na omak je mastný. Další název TALEK pochází z arabského slova talq. Využití mastku: 1. Gumárenství plnivo při výrobě pryže. 2. Elektrotechnika při výrobě izolátorů. 3. Používá se jako krejčovská křída. 4. Kosmetický průmysl výroba pudrů. 8

9 SLÍDY Obr. č. 8 Jedná se o velice rozšířený minerál. Je běžně přítomný v horninách např. v žule. Je charakteristická svým perleťovým leskem a dokonalou štěpností odlupuje se v tenkých šupinách. Rozeznáváme dva typy slídy: a) Světlou slídu muskovit, která je bezbarvá nebo stříbřitě lesklá. Obr. č. 9 9

10 b) Tmavou slídu biotit, který je tmavohnědý nebo černý. Obr. č. 10 Využití slídy: 1. V minulosti se využívala ve stavebnictví přidávala se do omítek (dodávala jim lesk). 2. Využívala se jako výplň oken a žáruvzdorných okének pecí. 10

11 ŽIVEC Obr. č. 11 Živec je minerál, který je velice rozšířený. Je součástí hornin. Tvoří jej velké množství prvků (sodík, draslík, vápník, křemík, kyslík, hliník). Velice snadno a lehce dochází k jeho rozpadu. Tímto způsobem se dostává do půdy, kterou tak obohacuje o jednotlivé prvky. Tohoto využívají rostliny, které následně slouží jako potrava ostatním živočichům. Po jejich smrti a následném rozkladu se tyto prvky dostávají zpět do půdy. Využití živce: 1. Výroba keramiky draselný živec je součástí glazur na porcelán nebo keramiku. 11

12 KOALINIT Obr. č. 12 Kaolinit v přírodě vzniká postupným zvětráváním slíd a živců, sopečného skla. Je charakteristický svou šedobílou barvou. V přírodě je součástí horniny kaolinu. Ložiska jsou na Karlovarsku a Plzeňsku, na Uralu a v Brazílii. Využití kaolinitu: 1. Keramický průmysl používá se při výrobě porcelánu a přidává se do keramiky. 2. Používá se při výrobě papíru. 9. MINERALOGICKÁ TŘÍDA ORGANICKÉ MINERÁLY Mezi organické minerály řadíme např. jantar, který je mineralizovanou pryskyřicí jehličnanů žijících během období třetihor. Nejběžnější barvou jantaru je žlutá, jsou ale také odrůdy červené, bílé nebo kávově zbarvené. Využití jantaru je především ve šperkařství nebo jako dekorační prvek v interiéru. JANTAR Obr. č

13 1. Halit se nepoužívá: a) V potravinářství. b) Ve sklářství. c) V elektrotechnice. OPAKOVÁNÍ 2. Jaký význam mají živce pro živé organizmy? 3. Co je to jantar? 4. Které 2 minerály řadíme mezi oxidy železa? 5. Korund má tvrdost: a) 3 b) 5 c) 9 d) Mezi odrůdy křemene patří: a) Kalcit, fluorit, apatit. b) Růženín, ametyst, záhněda. c) Fluorit, kalcit. 7. Který prvek, důležitý pro výživu člověka, je obsažen v apatitu? 8. Jaké využití má baryt? 13

14 9. Ve vodě se snadno rozpouští: a) Stříbro b) Křemen c) Halit d) Zlato 10. Které živé organizmy a jak se podílely na vzniku uhličitanů? 14

15 1. Halit se nepoužívá: a) V potravinářství. b) Ve sklářství. c) V elektrotechnice. OPAKOVÁNÍ - ŘEŠENÍ 2. Jaký význam mají živce pro živé organizmy? Snadno podléhají rozpadu, a tak se prvky, které jsou v živcích obsažené dostávají do půdy, z níž je rostliny přijímají svými kořeny a následně je přijímají živočichové, kteří se rostlinami živí. 3. Co je to jantar? Jantar je minerál patřící do 9. Mineralogické třídy mezi organické minerály. Jedná se o zkamenělou pryskyřici (velice často jsou v ní uchovány části rostlin nebo těl hmyzu). 4. Které 2 minerály řadíme mezi oxidy železa? Mezi oxidy železa řadíme: magnetit, hematit, limonit. 5. Korund má tvrdost: a) 3 b) 5 c) 9 d) Mezi odrůdy křemene patří: a) Kalcit, fluorit, apatit. b) Růženín, ametyst, záhněda. c) Fluorit, kalcit. 7. Který prvek, důležitý pro výživu člověka, je obsažen v apatitu? V apatitu je obsažen fosfor, který živé organizmy potřebují pro správnou tvorbu kostí a zubů. 15

16 8. Jaké využití má baryt? Baryt se využívá ve stavebnictví přidává se do omítek, které jsou využívány v RTG laboratořích nebo ve zdech jaderných elektráren. Má totiž schopnost pohlcovat škodlivé RTG záření. 9. Ve vodě se snadno rozpouští: a) Stříbro b) Křemen c) Halit d) Zlato 10. Které živé organizmy a jak se podílely na vzniku uhličitanů? Jedná se o organizmy, které mají pevnou vápenatou schránku. Po jejich smrti tyto vápenité schránky klesaly na mořské dno, kde se hromadily až se vlivem tlaku, času a mořské vody přeměnily v uhličitany. 16

17 Seznam zdrojů k použitým obrázkům: Obr. č. 1a+b: / Apatite_Canada.jpg / Didier Descouens / [ ] Obr. č. 2a+b: / Turquoise.pebble.700pix.jpg / Suguri F / [ ] Obr. č. 3: / Granat, Madagaskar.JPG / Kluka / [ ] Obr. č. 4: / Peridot in basalt.jpg / Vsmith / [ ] Obr. č. 5: / Turmalin arbuzowy, Madagaskar.JPG / Kluka / [ ] Obr. č. 6: / Turmalin szerl,2 Madagaskar, zrost.jpg / Kluka / [ ] Obr. č. 7: / Talc_block.jpg / Sanao / [ ] Obr. č. 8: / Mica-muscovite.jpg / Luna04 / [ ] Obr. č. 9: / MuscoviteLayerUSGOV.jpg / Saperaud / [ ] Obr. č. 10: / MeroxeneSomma.png / Didier Descouens / [ ] Obr. č. 11: / PotassiumFeldsparUSGOV.jpg / United States Geological Survey / [ ] Obr. č. 12: / Kaolinite.jpg / Tano4595 / [ ] Obr. č. 13: / Amber.pendants.800pix jpg / Adrian Pingstone / [ ] 17