Neživá příroda. 1.Vznik Země a Vesmíru. 2.Horniny

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Neživá příroda. 1.Vznik Země a Vesmíru. 2.Horniny"

Transkript

1 Neživá příroda 1.Vznik Země a Vesmíru Vesmír vznikl náhle před asi 15 miliardami let. Ještě v počátcích jeho existence vznikly lehčí prvky vodík a helium, jejichž gravitačním stahováním a zapálením vznikla první generace hvězd. Ve hvězdách docházelo a dochází ke slučování jader lehkých prvků a vzniku celé škály prvků těžších, například železa, křemíku, hořčíku, sodíku, vápníku, hliníku a mnoha dalších. Planeta Země vznikla před asi 4,5-5miliardami let a od té doby se neustále vyvíjí. Nejdříve se shlukováním prachu a kamenů poletujících v mezihvězdném prostoru vytvořila koule. V další fázi narůstala hmota Země intenzivním bombardováním meteority, které zemskému tělesu předávaly značnou energii, takže byla žhavá a horká je vlastně dodnes. Když bombardování víceméně ustalo, začala Země od povrchu chladnout, takže na jejím povrchu vznikla krusta pevných tvrdých hornin, přičemž ve středu zůstávala stále žhavá. Dalším chladnutím a jinými složitými pochody se Země rozrůznila do několika rozdílných slupek sfér. Nejsvrchnější sférou je zemská kůra, po níž chodíme; uprostřed Země je zemské jádro, které je podle našich představ značně hmotné (těžké) a žhavé. Mezi jádrem a zemskou kůrou je zemský plášť. Zemská kůra je budována horninami. V přírodě se s horninami setkáváme v podobách, kterým obvykle říkáme skály, balvany a kameny. Horniny těžíme v lomech a používáme je jako stavební materiál, obkladový materiál, na štěrk na stavbu silnic a dálnic, jako plnivo do některých stavebních materiálů, na výrobu vápna, cementu, popřípadě jako výchozí surovinu pro výrobu dalších složitějších výrobků (horninové litiny, vlákna). Některé horniny jsou těženy jako ruda, z níž jsou získávány kovy jako např. železo, hliník, měď, nikl, cín, zlato či platina. Mezi horniny bývá řazeno také uhlí a ropa. 2.Horniny Horniny jsou tvořeny většinou zrny různých minerálů (ve vyjímečných případech může jeden minerál vysoce převažovat nad ostatními např. vápenec, kvarcit) a jsou tedy různorodé anizotropní. Jedná se tedy o zpevněné či nezpevněné akumulace(nahloučeniny) minerálů. Studiem hornin se zabývá petrologie. Na kontinentech rozlišujeme horniny vyvřelé(magmatické), usazené(sedimentární) a přeměněné (metamorfované). Jak z názvů vyplývá vyvřelé vznikají krystalizací magmatu, přeměněné přeměnou jiných hornin a usazené usazováním zvětralých částic v různých prostředích. Kontinentální kůra je silnější než kůra pod oceány (je průměrně 35 km mocná) a je také mnohem komplikovanější než oceánská kůra. Je tvořena množstvím různých typů vzájemně důkladně prohnětených hornin. Zemská kůra pod oceány (oceánická) je slabší (průměrně 7 km) než kontinentální a její složení je jednodušší než na kontinentech. Je tvořena převážně vyvřelinami čedičového typu, na jejichž povrchu (tj. na mořském dně) se tvoří usazeniny. Jisté procesy dávají vznik určitým horninám, jiné procesy zase způsobují jejich zánik a vznik jiných hornin. Každý ze tří typů hornin jak byly uvedeny výše se může různými procesy změnit v jinou horninu libovolného typu. Této možné přeměně říkáme horninový cyklus. Například každá hornina (vyvřelá, metamorfovaná i sedimentární) může zvětrávat a její částice jsou snášeny do míst, kde dojde k jejich usazení a vzniku sedimentární horniny, nebo se může dostat do velkých hloubek, kde dojde k jejímu roztavení v magma, ze kterého může později vzniknout nová vyvřelá hornina, a nebo může být jakákoliv hornina vystavena účinku tlaku a teploty a vznikne nová přeměněná hornina. Dochází tedy k neustálému pohybu látek v rámci zemské kůry a svrchní části zemského pláště).

2 2.1.Horniny vyvřelé (magmatity) Vyvřelé horniny vznikají tuhnutím magmatu. Tradičně jsou rozlišovány dvě hlavní skupiny magmatických hornin, a to vulkanity (vulkanické horniny, výlevné vyvřeliny ) a plutonity (plutonické horniny, hlubinné vyvřeliny ). Jejich variacemi jsou tzv. žilné vyvřeliny tvořící tělesa ve tvaru žil Horniny vulkanické (vulkanity, výlevné vyvřeliny ) Vulkanické horniny vznikají tuhnutím křemičitanové taveniny (magmatu), jež má svůj původ ve svrchním plášti Země. Žhavé tekuté magma se prodírá vzhůru pevnou zemskou kůrou. Při výstupu rozpíná a stlačuje horniny jimiž proniká, a tím si tvoří cestu, popřípadě se k zemskému povrchu protaví s tím, že horniny jimiž proniká pohlcuje. Jak se vulkanické magma blíží k povrchu Země, postupně chladne a z taveniny začínají růst (krystalizovat) první droboučká zrna minerálů. Těleso vulkanického magmatu zaujme místo mezi stávajícími pevnými horninami, v některých případech se magma vylije až na zemský povrch. Tvar vulkanického tělesa může být naprosto rozmanitý; mluvíme o tzv. batolitech, lakolitech, ložních žilách, pravých žilách, pních apod. Magma dále postupně chladne a krystalizují z něj další a další zrna minerálů. V momentě, kdy zcela vychladne, stává se z něj pevná vulkanická hornina, nejčastěji čedič, znělec, andezit nebo ryolit. Tato hornina je tvořena směsí drobných zrn minerálů, hlavně křemičitanů, jako jsou živce, olivín, amfiboly, pyroxeny, slídy a křemen. Podle zastoupení a poměru těchto minerálů ve vulkanické hornině rozlišujeme různé typy těchto hornin, tj. již zmíněné čediče, znělce atd. Vulkanické horniny tuhnou oproti plutonitům blíže zemskému povrchu, tzn. rychleji a jsou proto jemně zrnité a na první pohled celistvé. Jednotlivá zrna minerálů nemůžeme pozorovat pouhým okem. Vulkanity jsou obvykle tmavých barev v různých odstínech šedočerné (např. čedič), některé bývají světle šedé. Pronikne-li magma až na zemský povrch, hovořímě o něm jako o lávě. Chladnutím a tuhnutím lávy vznikají povrchová tělesa vulkanických hornin jako jsou lávové proudy, lávové příkrovy, vulkanické kupy apod. V České republice jsou vulkanickými horninamy budovány kopce hlavně v Českém středohoří. Jedná se o tělesa vulkanitů, které ve třetihorách pronikly staršími usazenými horninami křídového stáří (nejmladší druhohory). Část křídových hornin byla později odstraněna zvětráváním a odolnější vulkanické horniny vystoupily na zemský povrch v podobě kuželovitých kopců.

3 2.1.2 Horniny plutonické (plutonity, hlubinné vyvřeliny ) Plutonické horniny vznikají tuhnutím křemičitanové taveniny (magmatu), jež vzniká tavením hornin ve spodní části zemské kůry. Oproti vulkanickým horninám tvoří plutonity obvykle mnohem větší tělesa tzv. plutony. V Čechách patří mezi největší tzv. Středočeský pluton rozprostírající se mezi Říčany, Táborem a Klatovy na ploše asi 3000 km². Plutony jsou tvořeny žulami a žulám podobnými horninami, jako jsou diority, granodiority, syenity a gabro apod. Plutonické horniny (hlubinné vyvřeliny) tuhnou hlouběji a déle než vulkanity. Minerály měly více času ke krystalizaci, a proto jsou plutonity oproti vulkanickým horninám hrubozrnnější, krystaly minerálů jsou větší. Plutonické horniny jsou většinou světlých barev v různých odstínech šedé (např. žula), ale mohou být pochopitelně i velmi tmavé. Jejich jednotlivé minerály lze obvykle dobře rozlišit již pouhým okem. V žule jsou dobře vidět jednotlivá zrna křemene, živců a šupinky slíd Žilné vyvřeliny Z pozdně odštěpené magmatické hmoty vznikají žilné horniny, které jsou svým složením různými variacemi běžných vulkanických a plutonických hornin. Žilné horniny pronikají puklinami v zemské kůře; žilné magma si hydraulickým mechanismem otevírá cestu vzhůru. Žíly jsou deskovitá tělesa mocná metry až stovky metrů. 2.2 Horniny usazené (sedimentární, sedimenty) Usazené horniny jsou tvořeny převážně minerály, které byly původně součástí vyvřelých, přeměněných a starších usazených hornin. Tyto horniny musely být nejprve zvětráváním rozrušeny na drobné částice a materiál byl povrchovou vodou přemístěn a nakonec usazen ve vodním prostředí, nejčastěji v mořích, ale i v jezerech, a poté byl takto usazený materiál zpevněn do podoby tvrdých hornin. Takto vznikající usazené horniny označujeme jako sedimenty klastické, tj. tvořené úlomky klasty. Typické usazené horniny: jílovec, prachovec, pískovec, křemenec, arkóza, droba, vápenec, dolomit, slínovec, opuka, buližník, slepenec a travertin. 2.3 Horniny přeměněné (metamorfity) Metamorfované horniny vznikají přeměnou vyvřelých, usazených a starších přeměněných hornin, a to obvykle za zvýšených teplot a tlaků. Horniny mohou během geologických procesů měnit svoji polohu v zemské kůře. Například sedimenty se díky pohybu zemských desek a horotvorným pochodům dostanou do hlubších částí zemské kůry a přizpůsobují se změněným tlakům a teplotám, tzn. že se přeměňují. V hornině dochází k překrystalování minerálů a ke vzniku minerálů nových. Typické přeměněné horniny: fylit, svor, rula, pararula, ortorula, migmatit, křemenec, mramor, granulit, amfibolit a hadec. 3. Minerály (nerosty) V současné době známe zhruba 3800 minerálů (tento počet ovšem stále stoupá, protože každým rokem je objeveno kolem 50 dosud neznámých minerálů). Jen asi 300 z nich se však vyskytuje v přírodě běžně. Minerály neboli nerosty jsou anorganické stejnorodé přírodniny. Jejich složení je možno vyjádřit chemickou značkou nebo chemickým vzorcem. Za minerály považujeme i některé přírodní organické látky (například jantar). Studiem minerálů se zabývá věda mineralogie. Minerály (nerosty) vznikají krystalizací většinou z taveniny(magmatu) nebo z roztoku. Méně pak metamorfózou(přeměnou), zvětráváním a činností organismů. Krystalizace je proces, při němž se molekuly chemických látek shlukují do uspořádané pravidelné pevné struktury (krystalu). Český název minerálu nerost, vytvořil obrozenec J. S. Presl. Název nerost není příliš přesný, protože krystaly nerostů rostou. Rostou však samozřejmě jinak než živé organismy. Vznik nerostů probíhá ve dvou etapách. Nejdříve se seskupí nepatrné množství stavebních částic a vytvoří tak zárodek krystalu. Krystal pak roste připojováním dalších částic na povrch zárodku. Postupně se přikládají další a další částice.

4 To znamená, že centrální část krystalu je nejstarší, zatímco jeho povrchová vrstva je nejmladší. Částice, které se připojily k povrchu krystalu v krátkém časovém úseku, tvoří v krystalu určitou zónu. V průběhu krystalizace se mění řada fyzikálních a chemických podmínek, proto se od sebe jednotlivé zóny jednoho minerálu mohou lišit. Krystal roste v různých směrech různou rychlostí. Proto mohou vzniknout různé tvary, které u krystalů pozorujeme. Pokud by krystal rostl ve všech směrech stejně rychle, vznikla by koule. Velikost krystalu není teoreticky nijak omezena. V přírodě záleží na velikosti prostoru, ve kterém minerál krystaluje a také na množství matečného roztoku. Největší krystaly nalezené v přírodě dosahují velikosti několika metrů (výjimečně i více než 10 metrů) a hmotnosti několika tun (př. krystaly muskovitu a živce v pegmatitech). 4. Krystaly Za krystal bývá obvykle považován pouze automorfně omezený jedinec minerálu tzv. krystalový mnohostěn. Krystalový mnohostěn se vyznačuje tím, že má na svém povrchu rovné krystalové plochy různých geometrických tvarů. Krystalové mnohostěny mají pravidelný tvar; jsou to sloupečky, tabulky, hranoly, krychle, osmistěny, čtyřstěny apod. Ony efektní krystalové mnohostěny, které obdivujeme v mineralogických sbírkách, vznikají nejčastěji tak, že vyrůstají do dutin a puklin v horninách anebo tvoří několikacentimetrové vyrostlice ve vyvřelých a přeměněných horninách. Ve skutečnosti jsou krystaly nejen krystalové mnohostěny, ale všichni jedinci minerálů, kteří v přírodě existují, tj. každé jednotlivé zrno, šupina či lupínek v hornině bez ohledu na jeho velikost a tvar. Obvykle jsou totiž zrna minerálů v horninách drobná a nepravidelná, tzn. že jsou to tzv. xenomorfně omezené krystaly, tedy krystaly bez vlastních krystalových ploch na povrchu. Xenomorfní krystaly neměly při svém růstu dost volného prostoru, aby na jejich povrchu mohly vzniknout volné krystalové plochy. Byly omezovány sousedními krystaly, tedy sousedními zrny minerálů, a proto jsou nepravidelná, nerovná, nicméně pořád jde o krystaly. Způsobem uspořádáním atomů různých prvků v krystalových strukturách (formách) minerálů je dána většina fyzikálních a chemických vlastností. Pouze malá skupina minerálů nemá strukturu dobře uspořádanou. Tyto minerály nazýváme amorfní (opál). Všechny krystaly (minerály) lze rozlišit do 7 krystalových soustav na základě souměrnosti. Podle počtu rovin souměrnosti, os souměrnosti a přítomnosti či nepřítomnosti středu souměrnosti můžeme krystalové tvary nerostů zařadit do skupin, které označujeme jako krystalové soustavy. Jsou to (podle vzrůstající souměrnosti) soustavy: trojklonná, jednoklonná, kosočtverečná, čtverečná, šesterečná, klencová a krychlová. Jediný minerál může mít několik barevných odstínů, vytvářet několik krystalových forem a vyskytovat se v různých prostředích horninách. Nejhojnějšími horninotvornými minerály jsou křemen a křemičitany (živce, slídy, pyroxeny, amfiboly, jílové minerály, granáty aj.). Žula je hornina, která se skládá z minerálů křemene, živce (plagioklas a ortoklas) a slídy (biotit).

5 5. Fyzikální vlastnosti nerostů: hustota, tvrdost, štěpnost, lom, lesk, pevnost, soudržnost, optické vlastnosti, fyzikální a elektrické vl Hustota hustota závisí na chemickém složení a krystalové struktuře. Hustota určuje, kolikrát je určitý objem nerostu těžší než stejný objem destilované vody. Z fyziky víme, že se hustota udává v jednotkách g/cm3.lehké do 2g/cm 3 (křemen, živce, muskovit), těžké nad 4g/cm 3. Nejvyšší hustotu mají ryzí kovy (stříbro, zlato, platina) Tvrdost tvrdost je odpor minerálu proti vniknutí cizího tělesa. Závisí na pevnosti vazby mezi částicemi v krystalové struktuře nerostu. Čím je vzdálenost částic menší, tím je vazba zpravidla pevnější a nerost tvrdší. Vazby mezi vzdálenějšími částicemi jsou slabší, a proto je nerost měkčí.. Mohsova stupnice tvrdosti desetičlenná. Pro srovnání tvrdosti nerostů sestavil Friedrich Mohs ( ) desetičlennou stupnici, seřazenou tak, že každý tvrdší nerost rýpe do předcházejícího měkčího. Tvrdost Minerál Absolutní tvrdost 1 Mastek (Mg3Si4O10(OH)2) 1 můžeme rýpat nehtem 2 Sůl kamenná (NaCl) nebo Sádrovec (CaSO4 2H2O) 3 3 Kalcit - Vápenec (CaCO3) 9 můžeme rýpat nožem 4 Fluorit (kazivec) (CaF2) 21 5 Apatit (Ca5(PO4)3(OH-,Cl-,F-)) 48 6 Orthoklas - Živec (KAlSi3O8) 72 rýpe do skla 7 Křemen (SiO2) Topaz (Al2SiO4(OH-,F-)2) Korund (Al2O3) Diamant (C) Štěpnost Po úderu kladivem do minerálu můžeme pozorovat, jak se minerál rozpadá. Vidíme štěpnost nebo lom. Ve většině případů však není nutné vzorek poškodit, stačí pozorovat jeho plochy. Minerály se štípou na úlomky podle rovných lesklých štěpných ploch ve směrech, kde je nejmenší soudržnost. Počet směrů (rovin) štěpnosti může být u různých minerálů různý. V jednom směru jsou štěpné slídy a tuha, ve dvou směrech amfibol, ve třech směrech galenit (rozpadá se na krychle) a kalcit (rozpadá se na klence), ve čtyřech směrech fluorit (rozpadá se na osmistěn), v šesti směrech sfalerit. Výborná (slída, sádrovec), velmi dobrá (kalcit, galenit, sůl kamenná), dobrá (fluorit, amfibol), nedokonalá (granát, křemen) Lom Některé nerosty se lámou podle nerovných ploch. Lomné plochy nejsou závislé na struktuře. Podle vzhledu lomné plochy rozeznáváme například: nerovný lom, miskovitý, hladký, tříšťnatý a lasturnatý lom (křemen, opál, obsidián).některé minerály jsou kujné. Patří mezi ně většina ryzích kovů - zlato, stříbro, měď. Nerozpadají se, nýbrž je lze rozklepat do tenkých plíšků. Velmi tenké zlaté fólie nazelenale prosvítají.

6 5.5. Lesk - Lesk vzniká odrazem světla od krystalových nebo štěpných ploch. Rozlišujeme například: diamantový lesk - diamant, sfalerit kovový lesk - pyrit, galenit perleťový lesk - slídy, sádrovec skelný lesk - křemen matný lesk - kaolinit mastný lesk - mastek 5.6. Pevnost a Soudržnost, P. schopnost odolávat tlaku, tahu, nárazu. S.- schopnost částic zůstávat pohromadě, Soudržnost nerostu: křehké při nárazu se úlomky rozletí (síra), jemné při nárazu se rozdrtí a úlomky na prášek (tuha), tažné, kujné při úderu mění svůj tvar (kovy) Optické vlastnosti : a) propustnost světla průhledné číst text jako přes sklo, průsvitné světlo proniká, text nečitelný (jako mléčné sklo), neprůsvitné nepropouštějí svět. paprsky, průhledný bezbarvý nerost (křišťál) čirý, b) vryp barva prášku kterou zanechává nerost na nepolévané porcelánové destičce (vryp: pyrit černá, krevel hnědočerná, kalcit- bílý (šedá)) c) barva barevné nerosty barevný prášek, zbarvené bílý prášek (křemen: růžový růženin, fialový ametyst, žlutý- citrín, hnědý záhněda) bezbarvé křišťál Magnetické a Elektrické magnetické vychylují střelku kompasu (magnetovec), E. elektrický náboj získávají třením (kalcit, sůl kamenná, křemen, topas) nebo tlakem a úderem (fluorit, křemen kalcit). 6. Chemické vlastnosti nerostů chemické vlastnosti vyplývají z chemického složení a struktury krystalové mřížky, zjišťujeme rozpustnost ve vodě, reakci s kyselinami nebo hydroxidy, tavením nebo žiháním. 6.1.Chemické složení Minerály se skládají z malých částic - atomů iontů a molekul. Chemické složení minerálů se vyjadřuje chemickou značkou (síra - S) nebo chemickým vzorcem (galenit - PbS). Minerály se rozdělují podle chemického složení a vnitřní stavby do devíti tříd mineralogického systému. I. Prvky V přírodě existuje přes 20 minerálů tvořených samostatnými prvky. Dělí se na kovy: měď (Cu), stříbro (Ag), zlato (Au), železo (Fe), platina (Pt) a nekovy: uhlík (C), síra (S). Ryzí kovy jsou v přírodě nápadné barvou, vysokou hustotou, mají kovový lesk a jsou ohebné a kujné. Často jsou dobrými vodiči elektrického proudu. Minerály: diamant, grafit (tuha), měď, síra, stříbro, zlato. II. Sulfidy (sirníky) Sulfidy jsou soli kyseliny sirovodíkové (H2S).Slučují se jeden nebo dva atomy kovu s jedním nebo několika atomy síry. Sulfidy tvoří důležité rudy všech kovů. Mají většinou kovový lesk a vyšší hustotu. Vznikly většinou z horkých roztoků. Často tvoří rudní žíly a poměrně snadno se rozkládají. Od ryzích kovů se liší hlavně křehkostí. Minerály: antimonit, cinabarit (rumělka), galenit, chalkopyrit, markazit, pyrit, sfalerit. III. Halogenidy Halogenidy jsou sloučeniny fluoru (F), chloru (Cl), bromu (Br) a jodu (J). Hlavními zástupci je halit - sůl kamenná (NaCl) a fluorit (CaF2). Halogenidy mají velmi podobné vlastnosti: mají slanou nebo hořkou chuť, většinou jsou dobře rozpustné ve vodě a jejich vodné roztoky vedou velmi dobře elektrický proud. Také mají vysokou teplotu tání, nemají kovový vzhled a mají dokonalou štěpnost. Halogenidy se nacházejí v rozpuštěném stavu v mořské vodě. Během geologického vývoje Země byly často celé mořské zálivy odděleny od moře a vznikly laguny, které postupně vysychaly. Tak vznikla obrovská solná ložiska. Fluorit vzniká také z horkých roztoků a nacházíme ho na rudních žilách. Minerály: fluorit, halit (sůl kamenná).

7 IV. Oxidy a hydroxidy Oxidy jsou sloučeniny kyslíku. Patří sem minerály navzájem odlišné vlastnostmi i způsobem vzniku a výskytu. Mezi nejhojnější a nejvýznamnější patří křemen (SiO2), hematit (Fe2O3) a korund (Al2O3). Mnoho z nich je důležitými rudami železa a cínu. Další jsou ceněné drahokamy (rubín a safír). V přírodě vznikají vylučováním z tavenin i roztoků. Často vznikají okysličením při rozkladu nerostů a při větrání hornin (limonit, opál). Minerály: hematit, kasiterit (cínovec), korund, křemen, limonit, magnetit, opál, rutil, uraninit. V. Uhličitany Uhličitany jsou soli kyseliny uhličité. Mají výrazně nekovový vzhled. Nejdůležitější je kalcit, který má velké rozšíření a vyskytuje se také jako hornina (vápenec, mramor). Uhličitany jsou poměrně lehké a mají většinou světlé barvy, jen výjimečně jsou výrazně barevné (malachit a azurit). Zředěnými kyselinami se snadno rozkládají. Při reakci se uvolňuje oxid uhličitý (CO2). Uhličitany vznikají vylučováním z chladných i horkých roztoků (najdeme je na rudních žilách). Minerály: aragonit, azurit, kalcit, magnezit, malachit, siderit. VI. Sírany Sírany jsou soli kyseliny sírové. Jejich hlavními zástupci jsou sádrovec (CaSO4*2H2O), baryt (BaSO4), a modrá skalice (CuSO4*5H2O). Bývají obvykle světlé, průhledné nebo průsvitné a poměrně měkké. Minerály této třídy jsou v naprosté většině případů produkty zvětrávání. Méně stabilní sírany se nacházejí v železném klobouku sulfidických ložisek. Další sírany jsou usazeniny moří nebo jezer. V pouštích krystalují sírany ze vzlínající podzemní vody poblíž zemského povrchu a tvoří tak známé pouštní růže ze sádrovce. Výjimku tvoří baryt. Ten se vyskytuje na rudních žilách. Minerály: baryt, chalkantit (modrá skalice), sádrovec. VII. Fosforečnany Fosforečnany jsou soli kyseliny fosforečné. Jejich hlavním zástupcem je apatit. Apatit a několik dalších minerálů fosforu je magmatického původu. Po zvětrání nerostů s obsahem fosforu v půdě, se fosfor dostává do rostlin a s nimi pak do koster, zubů a výkalů obratlovců. Na korálových ostrovech v Tichém oceánu jsou významné usazeniny guana (trusu mořských ptáků s velkým obsahem fosforu). Minerály: apatit. VIII. Křemičitany Křemičitany neboli silikáty jsou sloučeniny oxidu křemičitého (SiO2). Tyto minerály jsou největší třídou nerostů a jsou také nejdůležitější součástí zemské kůry. Jsou také součástí kamenných meteoritů. Důležité křemičitany jsou živce, slídy, granáty, amfiboly a pyroxeny (tedy téměř všechny horninotvorné nerosty). V přírodě jsou hojné a rozšířené, především jako součásti hornin. Křemičitany mohou mít velmi komplikované složení a strukturu. Mají rozmanité vlastnosti, nekovový vzhled, jsou zbarvené a v tenkých lupíncích průhledné. Většinou jsou lehké, tvrdé (výjimka je mastek) a těžko tavitelné. V kyselinách se rozkládají málo nebo vůbec. Vznikají z magmatu a z horkých nerostů nebo také zvětráváním jiných křemičitanů (kaolinit). Minerály: albit, amfibol, augit, beryl, biotit (tmavá slída), epidot, granát, kaolinit, mastek, muskovit (světlá slída), olivín, ortoklas, staurolit, topaz, turmalín. IX. Organické minerály Liší se ode všech předcházejících tříd původem, protože vznikly rozkladem organismů. Nejznámějším zástupcem je jantar, který vznikl zkameněním pryskyřic třetihorníc stromů. Minerály: jantar. Přírodní skla (nepatří do mineralogického systému) Přírodní látky sklovité povahy, které nemají jednotné chemické složení. Nejznámější z nich jsou tektity - skla spojovaná s kosmickými tělesy. České tektity se nazývají vltavíny, podle řeky Vltavy, v jejímž povodí se nalézá většina jejich lokalit. Minerály: vltavín.

8 6.2. Polymorfie (mnohotvarost) Polymorfní nerosty mají stejné chemické složení, ale vznikly za různých podmínek. Mohou proto krystalovat v různých soustavách. Příklady: C: diamant - grafit, CaCO3: kalcit - aragonit, FeS2: pyrit - markazit. 6.3.Izomorfie Izomorfní minerály mají různé složení, ale stejné (nebo velmi podobné) vlastnosti. Izomorfní minerály tvoří přirozené řady, např. uhličitany kalcitové řady: kalcit CaCO3 - magnezit MgCO3 - siderit FeCO3. Stavební částice izomorfních minerálů se mohou ve struktuře navzájem zastupovat, proto se v přírodě často setkáváme s kalcitem, který obsahuje také hořčík (tzv. hořečnatý kalcit) Reakce s kyselinami Nejčastěji se používá reakce se zředěnou kyselinou chlorovodíkovou (HCl) k důkazu uhličitanů. Při této reakci se uvolňují bubliny CO2 (šumění). Tato reakce probíhá u některých uhličitanů za studena (kalcit, aragonit), u jiných je třeba úlomek minerálu v kyselině zahřát (ve zkumavce). K důkazu karbonátů, které reagují s HCl za studena, můžeme použít místo HCl běžný kuchyňský ocet. Zlato se rozpouští v lučavce královské, což je směs kyseliny dusičné (HNO3) a kyseliny chlorovodíkové (HCl) Rozpustnost ve vodě Ve vodě je rozpustný halit (sůl kamenná, NaCl) Barvení plamene Řada prvků význačně barví plamen. U některých nerostů dochází k barvení plamene již při vsunutí vzorku do plamene, jiné musíme nejprve ovlhčit kyselinou. Většinou používáme zředěnou HCl.

PETROLOGIE =PETROGRAFIE

PETROLOGIE =PETROGRAFIE MINERALOGIE PETROLOGIE =PETROGRAFIE věda zkoumající horniny ze všech hledisek: systematická hlediska - určení a klasifikace genetické hlediska: petrogeneze (vlastní vznik) zákonitosti chemismu (petrochemie)

Více

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s fyzikálními vlastnostmi nerostů. Materiál je plně funkční pouze s

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s fyzikálními vlastnostmi nerostů. Materiál je plně funkční pouze s Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s fyzikálními vlastnostmi nerostů. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. nerost (minerál) krystal krystalová

Více

Základy geologie pro geografy František Vacek

Základy geologie pro geografy František Vacek Základy geologie pro geografy František Vacek e-mail: fvacek@natur.cuni.cz; konzultační hodiny: Po 10:30-12:00 (P 25) Co je to geologie? věda o Zemi -- zabýváse se fyzikální, chemickou, biologickou a energetickou

Více

Přírodopis 9. Fyzikální vlastnosti nerostů. Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí. 8. hodina

Přírodopis 9. Fyzikální vlastnosti nerostů. Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí. 8. hodina Přírodopis 9 8. hodina Fyzikální vlastnosti nerostů Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí Hustota (g/cm 3.) udává, kolikrát je objem nerostu těžší než stejný objem destilované vody. Velkou hustotu má

Více

Úvod do praktické geologie I

Úvod do praktické geologie I Úvod do praktické geologie I Hlavní cíle a tematické okruhy Určování hlavních horninotvorných minerálů a nejběžnějších typů hornin Pochopení geologických procesů, kterými jednotlivé typy hornin vznikají

Více

MINERÁLY (NEROSTY) PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST

MINERÁLY (NEROSTY) PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST MINERÁLY (NEROSTY) PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST VY_52_INOVACE_263 VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A PŘÍRODA VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘÍRODOPIS ROČNÍK: 9 CO JE MINERÁL

Více

GEOLOGIE. Stavbou Země, jejím sloţením, tvarem se zabývají geologické vědy:

GEOLOGIE. Stavbou Země, jejím sloţením, tvarem se zabývají geologické vědy: GEOLOGIE NAŠE ZEMĚ VE VESMÍRU Naše Země je součástí vesmíru. Ten vznikl tzv. teorii velkého třesku před 10-15mld. Let. Vesmír je tvořen z galaxii hvězdné soustavy (mají tvar disku a tvoří je miliardy hvězd).

Více

Horniny a minerály II. část. Přehled nejdůležitějších minerálů

Horniny a minerály II. část. Přehled nejdůležitějších minerálů Horniny a minerály II. část Přehled nejdůležitějších minerálů Minerály rozlišujeme podle mnoha kritérií, ale pro přehled je vytvořeno 9. skupin, které vystihují, do jaké chemické skupiny patří (a to určuje

Více

Horniny a minerály II. část. Přehled nejdůležitějších minerálů

Horniny a minerály II. část. Přehled nejdůležitějších minerálů Horniny a minerály II. část Přehled nejdůležitějších minerálů Minerály rozlišujeme podle mnoha kritérií, ale pro přehled je vytvořeno 9. skupin, které vystihují, do jaké chemické skupiny patří (a to určuje

Více

- Jsou to sloučeniny halových prvků s dalším prvkem. Za halové prvky - halogeny jsou označovány

- Jsou to sloučeniny halových prvků s dalším prvkem. Za halové prvky - halogeny jsou označovány 3. MINERALOGICKÁ TŘÍDA HALOGENIDY - Jsou to sloučeniny halových prvků s dalším prvkem. Za halové prvky - halogeny jsou označovány první 4 prvky VII.A skupiny periodické tabulky prvků. Řadíme mezi ně FLUOR,

Více

ZÁKLADY GEOLOGIE. Úvod přednáška 1. RNDr. Aleš Vaněk, Ph.D. č. dveří: 234, FAPPZ

ZÁKLADY GEOLOGIE. Úvod přednáška 1. RNDr. Aleš Vaněk, Ph.D. č. dveří: 234, FAPPZ ZÁKLADY GEOLOGIE Úvod přednáška 1 RNDr. Aleš Vaněk, Ph.D. č. dveří: 234, FAPPZ e-mail: vaneka@af.czu.cz Požadavky ke zkoušce 1) Účast na cvičeních, poznávačka základních minerálů a hornin = zápočet 2)

Více

Vnitřní geologické děje

Vnitřní geologické děje Vznik a vývoj Země 1. Jak se nazývá naše galaxie a kdy pravděpodobně vznikla? 2. Jak a kdy vznikla naše Země? 3. Jak se následně vyvíjela Země? 4. Vyjmenuj planety v pořadí od slunce. 5. Popiš základní

Více

Výuková pomůcka pro cvičení ze geologie pro lesnické a zemědělské obory. Úvod do mineralogie

Výuková pomůcka pro cvičení ze geologie pro lesnické a zemědělské obory. Úvod do mineralogie Úvod do mineralogie Specializovaná věda zabývající se minerály (nerosty) se nazývá mineralogie. Patří mezi základní obory geologie. Geologie je doslovně věda o zemi (z řec. gé = země, logos = slovo) a

Více

135GEMZ Jan Valenta Katedra geotechniky K135 (5. patro budova B) Místnost B502

135GEMZ Jan Valenta Katedra geotechniky K135 (5. patro budova B) Místnost B502 135GEMZ Jan Valenta Katedra geotechniky K135 (5. patro budova B) Místnost B502 Konzultační hodiny: Katedra geotechniky K135 (5. patro budova B) - Geologie - Mechanika zemin - Zakládání staveb - Podzemní

Více

Hlavní činitelé přeměny hornin. 1. stupeň za teploty 200 C a tlaku 200 Mpa. 2.stupeň za teploty 400 C a tlaku 450 Mpa

Hlavní činitelé přeměny hornin. 1. stupeň za teploty 200 C a tlaku 200 Mpa. 2.stupeň za teploty 400 C a tlaku 450 Mpa Přeměna hornin Téměř všechna naše pohraniční pohoří jako Krkonoše, Šumava, Orlické hory jsou tvořena vyvřelými a hlavně přeměněnými horninami. Před několika desítkami let se dokonce žáci učili říkanku"žula,

Více

VY_32_INOVACE_04.03 1/12 3.2.04.3 Krystalová struktura a vlastnosti minerálů Krystalová soustava

VY_32_INOVACE_04.03 1/12 3.2.04.3 Krystalová struktura a vlastnosti minerálů Krystalová soustava 1/12 3.2.04.3 Krystalová soustava cíl rozeznávat krystalové soustavy - odvodit vlastnosti krystalových soustav - zařadit základní minerály do krystalických soustav - minerály jsou pevné látky (kromě tekuté

Více

Geologie-Minerály I.

Geologie-Minerály I. Geologie-Minerály I. Připravil: Ing. Jan Pecháček Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Fyzikální vlastnosti minerálů: a) barva

Více

NEROSTY A HORNINY. Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními znaky a rozdělením nerostů a hornin.

NEROSTY A HORNINY. Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními znaky a rozdělením nerostů a hornin. NEROSTY A HORNINY Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními znaky a rozdělením nerostů a hornin. Nerosty a horniny neživé přírodniny, tvoří zemskou kůru

Více

1. Co je to mineralogie = věda o minerálech (nerostech), podmínkách jejich vzniku, stavbě a chemickém složení

1. Co je to mineralogie = věda o minerálech (nerostech), podmínkách jejich vzniku, stavbě a chemickém složení Přírodopis 9. třída pracovní list Téma: Mineralogie Jméno:. 1. Co je to mineralogie = věda o minerálech (nerostech), podmínkách jejich vzniku, stavbě a chemickém složení 2. Definice minerálu = nerost =

Více

Vznik a vlastnosti minerálů

Vznik a vlastnosti minerálů Vznik a vlastnosti minerálů Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 10. 10. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí s různými způsoby vzniku minerálů a s

Více

Malý atlas minerálů. jméno minerálu chemické složení zařazení v systému minerálů. achát

Malý atlas minerálů. jméno minerálu chemické složení zařazení v systému minerálů. achát Malý atlas minerálů. achát Acháty vznikají v dutinách vyvřelých hornin. Jsou tvořené soustřednými vrstvičkami různě zbarvených odrůd křemene a chalcedonu, které vyplňují dutinu achátová pecka. Nauč se

Více

Přírodopis 9. Přehled minerálů SIRNÍKY

Přírodopis 9. Přehled minerálů SIRNÍKY Přírodopis 9 11. hodina Přehled minerálů SIRNÍKY Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí II. Sirníky sulfidy Soli kyseliny sirovodíkové (H 2 S). Slučují se jeden nebo dva atomy kovu s jedním nebo několika

Více

HORNINA: Agregáty (seskupení) různých minerálů, popř. organické hmoty, od minerálů se liší svojí látkovou a strukturní heterogenitou

HORNINA: Agregáty (seskupení) různých minerálů, popř. organické hmoty, od minerálů se liší svojí látkovou a strukturní heterogenitou Přednáška č.5 MINERÁL: (homogenní, anizotropní, diskontinuum.) Anorganická homogenní přírodnina, složená z prvků nebo jejich sloučenin o stálém chemickém složení, uspořádaných do krystalové mřížky (tvoří

Více

Přírodopis 9. Přehled minerálů UHLIČITANY, SÍRANY, FOSFOREČNANY. Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí. 15. hodina

Přírodopis 9. Přehled minerálů UHLIČITANY, SÍRANY, FOSFOREČNANY. Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí. 15. hodina Přírodopis 9 15. hodina Přehled minerálů UHLIČITANY, SÍRANY, FOSFOREČNANY Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí VI. Uhličitany Uhličitany jsou soli kyseliny uhličité. Mají výrazně nekovový vzhled. Nejdůležitější

Více

HÁDANKY S MINERÁLY. Obr. č. 1

HÁDANKY S MINERÁLY. Obr. č. 1 HÁDANKY S MINERÁLY 1. Jsem zářivě žlutý minerál. Mou velkou výhodou i nevýhodou je, že jsem velice měkký. Snadno se se mnou pracuje, jsem dokonale kujný. Získáš mě těžbou z hlubinných dolů nebo rýžováním

Více

Vyvřelé horniny. pracovní list. Mgr. Libuše VODOVÁ, Ph.D. Katedra biologie PdF MU.

Vyvřelé horniny. pracovní list. Mgr. Libuše VODOVÁ, Ph.D. Katedra biologie PdF MU. Vyvřelé horniny pracovní list Mgr. Libuše VODOVÁ, Ph.D. Katedra biologie PdF MU vodova@ped.muni.cz Pracovní list je tvořen souborem učebních úloh zaměřený na procvičení a upevnění učiva o vyvřelých horninách

Více

Chemické složení Země

Chemické složení Země Chemické složení Země Geochemie: do hloubky 16 km (zemská kůra) Clark: % obsah prvků v zemské kůře O, Si, Al = 82,5 % + Fe, Ca, Na, K, Mg, H = 98.7 % (Si0 2 = 69 %, Al 2 0 3 =14%) Rozložení prvků nerovnoměrné

Více

a) žula a gabro: zastoupení hlavních nerostů v horninách (pozorování pod lupou)

a) žula a gabro: zastoupení hlavních nerostů v horninách (pozorování pod lupou) Metodický list Biologie Významné horniny Pracovní list 1 1. Vyvřelé horniny: a) žula a gabro: zastoupení hlavních nerostů v horninách (pozorování pod lupou) přítomen +, nepřítomen hornina amfibol augit

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Šablona III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 252 Jméno autora Jana Malečová Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 25.1.2012 Ročník, pro který je DUM určen 9. Vzdělávací oblast (klíčová slova) Člověk a příroda

Více

Kolekce 20 hornin Kat. číslo 104.0085

Kolekce 20 hornin Kat. číslo 104.0085 Kolekce 20 hornin Kat. číslo 104.0085 Strana 1 z 14 SBÍRKA 20 SYSTEMATICKY SEŘAZENÝCH HORNIN PRO VYUČOVACÍ ÚČELY Celou pevnou zemskou kůru a části zemského pláště tvoří horniny, přičemž jen 20 až 30 km

Více

Mineralogie. 2. Vlastnosti minerálů. pro Univerzitu třetího věku VŠB-TUO, HGF. Ing. Jiří Mališ, Ph.D. jiri.malis@vsb.cz, tel. 4171, kanc.

Mineralogie. 2. Vlastnosti minerálů. pro Univerzitu třetího věku VŠB-TUO, HGF. Ing. Jiří Mališ, Ph.D. jiri.malis@vsb.cz, tel. 4171, kanc. Mineralogie pro Univerzitu třetího věku VŠB-TUO, HGF 2. Vlastnosti minerálů Ing. Jiří Mališ, Ph.D. jiri.malis@vsb.cz, tel. 4171, kanc. J441 Fyzikální vlastnosti minerálů Minerály jako fyzikální látky mají

Více

5. MINERALOGICKÁ TŘÍDA UHLIČITANY

5. MINERALOGICKÁ TŘÍDA UHLIČITANY 5. MINERALOGICKÁ TŘÍDA UHLIČITANY Minerály 5. mineralogické třídy jsou soli kyseliny uhličité. Jsou anorganického i organického původu (vznikaly usazováním a postupným zkameněním vápenitých koster a schránek

Více

Jak jsme na tom se znalostmi z geologie?

Jak jsme na tom se znalostmi z geologie? Jména: Škola: Jak jsme na tom se znalostmi z geologie? 1) Popište vznik hlubinných vyvřelých hornin? 2) Co původně byly kopce Velký Roudný a Uhlířský vrch na Bruntálsku? Velký Roudný Uhlířský vrch 3) Hrubý

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Dělnická 9 tř. ZŠ základní / zvýšený zájem Předmět Přírodopis

Více

Minerály a horniny I. část

Minerály a horniny I. část Minerály a horniny I. část 1. Úvodem Minerály (nerosty) jsou tvořeny buď jednotlivými prvky, nebo častěji sloučeninami. Vznikly v průběhu geologických procesů. Rozlišujeme látky krystalické a amorfní.

Více

Oxidy. Křemen. Křišťál bezbarvá odrůda křemene. Růženín růžová odrůda. křemene. Záhněda hnědá odrůda křemene. Ametyst fialová odrůda.

Oxidy. Křemen. Křišťál bezbarvá odrůda křemene. Růženín růžová odrůda. křemene. Záhněda hnědá odrůda křemene. Ametyst fialová odrůda. Oxidy Sloučeniny kovů s kyslíkem Křišťál bezbarvá odrůda Ametyst fialová odrůda Křemen Složení: oxid křemičitý SiO2 Vzhled: krystalový šestiboké hranoly Barva: čirý, bělavý, šedavý barevné odrůdy h= 2,6

Více

Nabídka vzorků hornin a minerálů pro účely školní výuky

Nabídka vzorků hornin a minerálů pro účely školní výuky Nabídka vzorků hornin a minerálů pro účely školní výuky Aby se člověk naučil poznávat kameny, musí si je osahat. Žádný sebelepší atlas mu v tom příliš nepomůže. Proto jsme pro vás připravili přehledné

Více

Laboratorní práce č. 4

Laboratorní práce č. 4 1/8 3.2.04.6 Uhličitany kalcit (CaCO3) nejrozšířenější, mnoho tvarů, nejznámější je klenec, součást vápenců a mramorů - organogenní vápenec nejvíce kalcitu usazováním schránek různých živočichů (korálů,

Více

Tělesa vyvřelých hornin. Magma a vyvřelé horniny

Tělesa vyvřelých hornin. Magma a vyvřelé horniny Magma a vyvřelé horniny Magma je: žhavá tavenina nerostů silikáty, oxidy prvků Mg, Ca, Fe, Mn obsahuje vodu a plyny CO2, SO2,H2S, O2 a další Magma: vzniká v hlubinách v hloubce 40 100 km teplota magmatu

Více

STAVBA ZEMĚ. Země se skládá z několika základních vrstev/částí. Mezi ně patří: 1. ZEMSKÁ KŮRA 2. ZEMSKÝ PLÁŠŤ 3. ZEMSKÉ JÁDRO. Průřez planetou Země:

STAVBA ZEMĚ. Země se skládá z několika základních vrstev/částí. Mezi ně patří: 1. ZEMSKÁ KŮRA 2. ZEMSKÝ PLÁŠŤ 3. ZEMSKÉ JÁDRO. Průřez planetou Země: STAVBA ZEMĚ Země se skládá z několika základních vrstev/částí. Mezi ně patří: 1. ZEMSKÁ KŮRA 2. ZEMSKÝ PLÁŠŤ 3. ZEMSKÉ JÁDRO Průřez planetou Země: Obr. č. 1 1 ZEMSKÁ KŮRA Zemská kůra tvoří svrchní obal

Více

Zdroj: 1.název: Stavební hmoty autor: Luboš svoboda a kolektiv nakladatelství: Jaga group, s.r.o., Bratislava 2007 ISBN 978-80-8076-057-1

Zdroj: 1.název: Stavební hmoty autor: Luboš svoboda a kolektiv nakladatelství: Jaga group, s.r.o., Bratislava 2007 ISBN 978-80-8076-057-1 Horniny Zdroj: 1.název: Stavební hmoty autor: Luboš svoboda a kolektiv nakladatelství: Jaga group, s.r.o., Bratislava 2007 ISBN 978-80-8076-057-1 2.www.unium.cz/materialy/cvut/fsv/pr ednasky- svoboda-m6153-p1.html

Více

Určování hlavních horninotvorných minerálů

Určování hlavních horninotvorných minerálů Určování hlavních horninotvorných minerálů Pro správné určení horniny je třeba v prvé řadě poznat texturu a strukturu horninového vzorku a poté rozeznat základní minerály, které horninu tvoří. Každá hornina

Více

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se složením a vlastnostmi hornin. Materiál je plně funkční pouze s

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se složením a vlastnostmi hornin. Materiál je plně funkční pouze s Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se složením a vlastnostmi hornin. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. hornina vyvřelá výlevná, hlubinná,

Více

1. PRVKY kovové nekovové ZLATO (Au) TUHA (GRAFIT) (C)

1. PRVKY kovové nekovové ZLATO (Au) TUHA (GRAFIT) (C) Nerosty - systém 1. PRVKY - nerosty tvořené jediným prvkem (Au, C, ) - dělíme je na: kovové: - ušlechtilé kovy, - velká hustota (kolem 20 g/cm 3 ) - zlato, stříbro, platina, někdy i měď nekovové: - síra

Více

Název materiálu: Horniny přeměněné, horninový cyklus

Název materiálu: Horniny přeměněné, horninový cyklus Název materiálu: Horniny přeměněné, horninový cyklus Jméno autora: Mgr. Magda Zemánková Materiál byl vytvořen v období: 2. pololetí šk. roku 2010/2011 Materiál je určen pro ročník: 9. Vzdělávací oblast:

Více

EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS. Tématický celek: NEŽIVÁ PŘÍRODA. Téma: KRYSTALOVÉ SOUSTAVY. Ročník: 9. Autor: Mgr. Martina Kopecká

EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS. Tématický celek: NEŽIVÁ PŘÍRODA. Téma: KRYSTALOVÉ SOUSTAVY. Ročník: 9. Autor: Mgr. Martina Kopecká Základní škola Jindřicha Matiegky Mělník, příspěvková organizace, Pražská 2817, 276 01 Mělník www.zsjm-me.cz tel.: 315 623 015 EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS Tématický celek: NEŽIVÁ PŘÍRODA Téma: KRYSTALOVÉ SOUSTAVY

Více

Číslo klíčové aktivity: V/2

Číslo klíčové aktivity: V/2 Název projektu: Pořadové číslo projektu: Název klíčové aktivity: Číslo klíčové aktivity: V/2 Název DUM: Číslo DUM: Vzdělávací předmět: Tematická oblast: Jméno autora: Anotace: Klíčová slova: Metodické

Více

01 ZŠ Geologické vědy

01 ZŠ Geologické vědy 01 ZŠ Geologické vědy 1) Vytvořte dvojice. PALEONTOLOGIE HYDROLOGIE PETROLOGIE SEISMOLOGIE MINERALOGIE VODA NEROST ZEMĚTŘESENÍ ZKAMENĚLINA HORNINA 2) K odstavcům přiřaďte vědní obor. Můžete využít nabídky.

Více

4. MINERALOGICKÁ TŘÍDA OXIDY. - jedná se o sloučeniny kyslíku s jiným prvkem (křemíkem, hliníkem, železem, uranem).

4. MINERALOGICKÁ TŘÍDA OXIDY. - jedná se o sloučeniny kyslíku s jiným prvkem (křemíkem, hliníkem, železem, uranem). 4. MINERALOGICKÁ TŘÍDA OXIDY - jedná se o sloučeniny kyslíku s jiným prvkem (křemíkem, hliníkem, železem, uranem). Výskyt: Oxidy se vyskytují ve svrchních částech zemské kůry (v místech, kde je litosféra

Více

Přírodopis 9. Přehled minerálů PRVKY

Přírodopis 9. Přehled minerálů PRVKY Přírodopis 9 10. hodina Přehled minerálů PRVKY Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí I. Prvky V přírodě existuje přes 20 minerálů tvořených samostatnými prvky. Dělí se na kovy: měď (Cu), stříbro (Ag),

Více

Geologie 135GEO Stavba Země Desková tektonika

Geologie 135GEO Stavba Země Desková tektonika Geologie 135GEO Stavba Země Desková tektonika Stavba Země Moc toho nevíme Stavba Země Použití seismických vln Stavba Země Stavba Země Stavba Země Stavba Země Stavba Země Stavba Země kůra a plášť Rychlost

Více

MINERALOGICKÁ SOUSTAVA I

MINERALOGICKÁ SOUSTAVA I MINERALOGICKÁ SOUSTAVA I PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST VY_52_INOVACE_264 VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A PŘÍRODA VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘÍRODOPIS ROČNÍK: 9 MINERALOGICKÁ

Více

Environmentální geomorfologie

Environmentální geomorfologie Nováková Jana Environmentální geomorfologie Chemické zvětrávání Zemská kůra vrstva žulová (= granitová = Sial) vrstva bazaltová (čedičová = Sima, cca 70 km) Názvy granitová a čedičová vrstva neznamenají

Více

Mikroskopie minerálů a hornin

Mikroskopie minerálů a hornin Mikroskopie minerálů a hornin Přednáška 4 Serpentinová skupina, glaukonit, wollastonit, sádrovec, rutil, baryt, fluorit Skupina serpentinu Význam a výskyt Tvar a omezení Barva, pleochroismus v bazických,

Více

Stavba Země. pro poznání stavby Země se používá výzkum šíření = seizmických vln Země má tři hlavní části kůra,, jádro

Stavba Země. pro poznání stavby Země se používá výzkum šíření = seizmických vln Země má tři hlavní části kůra,, jádro Stavba Země pro poznání stavby Země se používá výzkum šíření = seizmických vln Země má tři hlavní části kůra,, jádro Stavba Země: astenosféra litosféra (zemská kůra a svrchní tuhý plášť) plášť 2 900 km

Více

Je to věda, nauka o horninách, zkoumá vznik, složení, vlastnosti a výskyt hornin.

Je to věda, nauka o horninách, zkoumá vznik, složení, vlastnosti a výskyt hornin. PETROLOGIE Je to věda, nauka o horninách, zkoumá vznik, složení, vlastnosti a výskyt hornin. HORNINA = anorganická heterogenní (nestejnorodá) přírodnina, tvořena nerosty, složení nelze vyjádřit chemickým

Více

Minerály jejich fyzikální a chemické vlastnosti. Horniny magmatické, sedimentární, metamorfované

Minerály jejich fyzikální a chemické vlastnosti. Horniny magmatické, sedimentární, metamorfované Horninotvorné minerály Magmatické horniny Hlavní témata dnešní přednášky Co jsou to minerály a horniny Minerály jejich fyzikální a chemické vlastnosti Systém minerálů Vznik minerálů Přehled hlavních horninotvorných

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA SADSKÁ. Jana Dobrá VY_32_Inovace_ Minerály (nerosty) a horniny Člověk a jeho svět 4. ročník

ZÁKLADNÍ ŠKOLA SADSKÁ. Jana Dobrá VY_32_Inovace_ Minerály (nerosty) a horniny Člověk a jeho svět 4. ročník Název školy: Autor: Název DUM: Název sady: Číslo projektu: ZÁKLADNÍ ŠKOLA SADSKÁ Jana Dobrá VY_32_Inovace_1.3.10 Minerály (nerosty) a horniny Člověk a jeho svět 4. ročník CZ.1.07/1.4.00/21.3577 Anotace:

Více

SOLI A JEJICH VYUŽITÍ. Soli bezkyslíkatých kyselin Soli kyslíkatých kyselin Hydrogensoli Hydráty solí

SOLI A JEJICH VYUŽITÍ. Soli bezkyslíkatých kyselin Soli kyslíkatých kyselin Hydrogensoli Hydráty solí SOLI A JEJICH VYUŽITÍ Soli bezkyslíkatých kyselin Soli kyslíkatých kyselin Hydrogensoli Hydráty solí POUŽITÍ SOLÍ Zemědělství dusičnany, draselné soli, fosforečnany. Stavebnictví, sochařství vápenaté soli.

Více

Geologie Horniny vyvřelé a přeměněné

Geologie Horniny vyvřelé a přeměněné Geologie Horniny vyvřelé a přeměněné Připravil: Ing. Jan Pecháček Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 c) BAZICKÉ: Melafyr -

Více

Materiál slouží pro práci ve skupinách. Jde o pracovní list, žáci při práci mohou používat atlas hornin a nerostů. Autor

Materiál slouží pro práci ve skupinách. Jde o pracovní list, žáci při práci mohou používat atlas hornin a nerostů. Autor VY 32_INOVACE_02_02_VL Téma Horniny a nerosty Anotace Materiál slouží pro práci ve skupinách. Jde o pracovní list, žáci při práci mohou používat atlas hornin a nerostů. Autor Mgr. Kateřina Svobodová Jazyk

Více

Minerály a horniny I. část

Minerály a horniny I. část Minerály a horniny I. část 1. Úvodem Minerály (nerosty) jsou tvořeny buď jednotlivými prvky, nebo častěji sloučeninami. Vznikly v průběhu geologických procesů. Rozlišujeme látky krystalické a amorfní.

Více

HORNINY. Lucie Coufalová

HORNINY. Lucie Coufalová HORNINY Lucie Coufalová Hornina Soubor minerálů v tuhém stavu Horniny se navzájem liší svým minerálním složením, fyzikálními vlastnostmi a stářím Většina hornin se skládá ze dvou či více minerálů Monominerální

Více

Inovace výuky Přírodopis. Vlastnosti nerostů. Př 9/ 14, 15. minerál, tvrdost, hustota, vryp, lesk, barva, vodivost, kujnost, rozpustnost

Inovace výuky Přírodopis. Vlastnosti nerostů. Př 9/ 14, 15. minerál, tvrdost, hustota, vryp, lesk, barva, vodivost, kujnost, rozpustnost Inovace výuky Přírodopis Vlastnosti nerostů Př 9/ 14, 15 http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/af/differe nt_minerals.jpg/350px-different_minerals.jpg Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor:

Více

Jan Valenta. Katedra geotechniky K135 (5. patro budova B) Místnost B502 Konzultační hodiny: Jinak kdykoliv po dohodě: Jan.valenta@fsv.cvut.

Jan Valenta. Katedra geotechniky K135 (5. patro budova B) Místnost B502 Konzultační hodiny: Jinak kdykoliv po dohodě: Jan.valenta@fsv.cvut. Jan Valenta Katedra geotechniky K135 (5. patro budova B) Místnost B502 Konzultační hodiny: Jinak kdykoliv po dohodě: Jan.valenta@fsv.cvut.cz Doporučená literatura skripta: Chamra,S.- Schröfel,J.- Tylš,V.(2004):

Více

VY_32_INOVACE_ / Horniny Co jsou horniny

VY_32_INOVACE_ / Horniny Co jsou horniny 1/5 3.2.04.7 Co jsou horniny - směsi minerálů (žula, čedič.), výjimkou je vápenec a křemen (pouze jeden minerál) - mohou obsahovat zbytky organismů rostlin a živočichů - různé složení, vzhled - druhy vyvřelé

Více

Použití: méně významná ruda mědi, šperkařství.

Použití: méně významná ruda mědi, šperkařství. Cu3(CO3)2(OH) Sloupcovité nebo tabulkovité krystaly, agregáty práškovité nebo kůrovité. Fyzikální vlastnosti: T = 3,5-4; ρ = 3,77 g.cm -3 Barva modrá až černě modrá, vryp modrý. Lesk na krystalech vyšší

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu

VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu Číslo projektu Škola Šablona klíčové aktivity V/2 CZ.1.07/1.4.00/21.1825 Sada Přírodopis 6-9 Základní škola s rozšířenou výukou výtvarné výchovy, Teplice, Koperníkova

Více

Mineralogie a petrografie PRACOVNÍ pro 9. LIST ročník č. 1 ZŠ. Úkol č. 1. Úkol č. 2. Úkol č. 3. Téma: Prvky. Spoj minerál se způsobem jeho vzniku.

Mineralogie a petrografie PRACOVNÍ pro 9. LIST ročník č. 1 ZŠ. Úkol č. 1. Úkol č. 2. Úkol č. 3. Téma: Prvky. Spoj minerál se způsobem jeho vzniku. Mineralogie a petrografie PRACOVNÍ pro 9. LIST ročník č. 1 ZŠ Pracovní list 1A Téma: Prvky Úkol č. 1 Spoj minerál se způsobem jeho vzniku. DIAMANT GRAFIT SÍRA STŘÍBRO ZLATO Ze sopečných plynů aktivních

Více

Geologie Horniny vyvřelé

Geologie Horniny vyvřelé Geologie Horniny vyvřelé Připravil: Ing. Jan Pecháček Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 strana 2 strana 3 HORNINY - jsou to

Více

Optické vlastnosti horninotvorných minerálů I

Optické vlastnosti horninotvorných minerálů I Optické vlastnosti horninotvorných minerálů I Pro studenty předmětů Mineralogie I a Mikroskopie minerálů a hornin Sestavil Václav Vávra Obsah prezentace křemen obraz 3 ortoklas obraz 16 mikroklin obraz

Více

7. MINERALOGICKÁ TŘÍDA FOSFOREČNANY

7. MINERALOGICKÁ TŘÍDA FOSFOREČNANY 7. MINERALOGICKÁ TŘÍDA FOSFOREČNANY Fosforečnany jsou soli kyseliny trihydrogenfosforečné. Fosforečnany vznikají během procesu tuhnutí magmatu v hlubokých vrstvách zemské kůry. Hlavními představiteli třídy

Více

SHRNUTÍ A ZÁKLADNÍ POJMY chemie 8.ročník ZŠ

SHRNUTÍ A ZÁKLADNÍ POJMY chemie 8.ročník ZŠ SHRNUTÍ A ZÁKLADNÍ POJMY chemie 8.ročník ZŠ 1. ČÍM SE ZABÝVÁ CHEMIE VLASTNOSTI LÁTEK, POKUSY - chemie přírodní věda, která studuje vlastnosti a přeměny látek pomocí pozorování, měření a pokusu - látka

Více

Neživé přírodniny. Hmotné předměty. výrobky- vytvořil je člověk přírodniny- jsou součástí přírody

Neživé přírodniny. Hmotné předměty. výrobky- vytvořil je člověk přírodniny- jsou součástí přírody Neživé přírodniny Hmotné předměty výrobky- vytvořil je člověk přírodniny- jsou součástí přírody Neživé vzduch voda minerály horniny půda Živé rostliny živočichové ( člověk ) houby bakterie VZDUCH Vzduch

Více

Testové otázky ke zkoušce z předmětu Mineralogie

Testové otázky ke zkoušce z předmětu Mineralogie Testové otázky ke zkoušce z předmětu Mineralogie 1) Krystal můžeme definovat jako: homogenní anizotropní diskontinuum. Co znamená slovo homogenní? 2) Krystal můžeme definovat jako: homogenní anizotropní

Více

Mineralogie a petrografie

Mineralogie a petrografie Příručka pro učitele Pracovní listy správné odpovědi Mineralogie a petrografie pro 9. ročník ZŠ Mgr. Filip Kolbábek PRACOVNÍ LIST č. 1 (správné odpovědi) Prvky Téma: Prvky Pracovní list 1A Úkol č. 1 Spoj

Více

Mineralogický systém skupina VIII - křemičitany

Mineralogický systém skupina VIII - křemičitany Mineralogický systém skupina VIII - křemičitany Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 16. 10. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí s vybranými zástupci

Více

Přehled hornin vyvřelých

Přehled hornin vyvřelých Přehled hornin vyvřelých KYSELÉ více jak 65% křemičitanové složky, až 50 nezvětraného křemene, 40-50% živců (Kživce, nebo kyselé plagioklasy) barevné součástky vždycky ve vedlejších složkách (biotit, amfibol,

Více

Cyklus přednášek z mineralogie pro Jihočeský mineralogický klub. Jihočeský Mineralogický Klub

Cyklus přednášek z mineralogie pro Jihočeský mineralogický klub. Jihočeský Mineralogický Klub Cyklus přednášek z mineralogie pro Jihočeský mineralogický klub Jihočeský Mineralogický Klub Témata přednášek 1. Minerály a krystaly 2. Fyzikální vlastnosti nerostů 3. Chemické vlastnosti nerostů 4. Určování

Více

Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější.

Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější. Nejjednodušší prvek. Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější. Vodík tvoří dvouatomové molekuly, je lehčí než

Více

OPAKOVÁNÍ- ÚVOD DO GEOLOGIE:

OPAKOVÁNÍ- ÚVOD DO GEOLOGIE: OPAKOVÁNÍ- ÚVOD DO GEOLOGIE: A 1. Čím se zabývá MINERALOGIE? 2. Co zkoumá PALEONTOLOGIE? 3. Co provádí geolog při terénním průzkumu? 4. Kdy vznikla Země? 5. Jaká byla prvotní atmosféra na Zemi? 1 6. Uveď

Více

VY_32_INOVACE_04.11 1/9 3.2.04.11 Vyvřelé, přeměněné horniny Vyvřelé magmatické horniny

VY_32_INOVACE_04.11 1/9 3.2.04.11 Vyvřelé, přeměněné horniny Vyvřelé magmatické horniny 1/9 3.2.04.11 Vyvřelé magmatické horniny cíl objasnit jejich vlastnosti, výskyt a vznik - vyjmenovat základní druhy - popsat jejich složení - znát základní zástupce magma utuhne pod povrchem hlubinné vyvřeliny

Více

MINERÁLY. Environmentáln. lní geologie sylabus 2 Ladislav Strnad HORNINOTVORNÉ MINERÁLY

MINERÁLY. Environmentáln. lní geologie sylabus 2 Ladislav Strnad HORNINOTVORNÉ MINERÁLY MINERÁLY - HORNINOTVORNÉ - - MINERÁLY - Environmentáln lní geologie sylabus 2 Ladislav Strnad MINERÁL JE anorganická homogenní přírodnina, složená z prvků nebo jejich sloučenin o stálém chemickém složení,

Více

Geopark I. Úvodní tabule

Geopark I. Úvodní tabule Geopark I. Úvodní tabule 1) Vypište a najděte na mapě některá místa, odkud pocházejí horniny v Geoparku. 2) Jakými horninami je převážně tvořena tzv. Dlouhá mez? Zaškrtni: žula, pískovce, serpentinit,

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 254 Jméno autora Jana Malečová Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 3.4.2012 Ročník, pro který je DUM určen 9. Vzdělávací oblast (klíčová slova) Metodický list

Více

2. MINERALOGICKÁ TŘÍDA- SULFIDY:

2. MINERALOGICKÁ TŘÍDA- SULFIDY: 2. MINERALOGICKÁ TŘÍDA- SULFIDY: Jedná se o chemické sloučeniny síry a kovu. Vznikají v zemské kůře při chladnutí magmatu krystalizací z jeho horkých vodných roztoků. Vznikají tak rudné žíly = ložiska

Více

VY_52_INOVACE_PŘ_9A_26B Základní škola Nové Město nad Metují, Školní 1000, okres Náchod Mgr. Adéla Nosková Ročník: 9. Tematický okruh, předmět:

VY_52_INOVACE_PŘ_9A_26B Základní škola Nové Město nad Metují, Školní 1000, okres Náchod Mgr. Adéla Nosková Ročník: 9. Tematický okruh, předmět: Název: Škola: utor: VY_52_NOVC_PŘ_9_26B Základní škola Nové Město nad Metují, Školní 1000, okres Náchod Mgr. déla Nosková Ročník: 9. ematický okruh, předmět: Přírodní vědy, přírodopis éma: est- petrologie,

Více

Fyzikální a chemické vlastnosti minerálů. Cvičení 1GEPE + 1GEO1

Fyzikální a chemické vlastnosti minerálů. Cvičení 1GEPE + 1GEO1 Fyzikální a chemické vlastnosti minerálů Cvičení 1GEPE + 1GEO1 1 Pro popis a charakteristiku minerálních druhů je třeba zná jejich základní fyzikální a chemické vlastnosti. Tyto vlastnosti slouží k přesné

Více

Metamorfóza, metamorfované horniny

Metamorfóza, metamorfované horniny Metamorfóza, metamorfované horniny Přednáška 6 RNDr. Aleš Vaněk, Ph.D. č. dveří: 234, FAPPZ e-mail: vaneka@af.czu.cz 1 Metamorfóza (metamorfismus) - přeměna hornin účinkem teploty, tlaku a chemicky aktivních

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Šablona III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Dělnická 9. tř. ZŠ základní zájem

Více

NEŽIVÁ PŘÍRODA. Anotace: Materiál je určen k výuce věd ve 3. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se složkami neživé přírody a jejich tříděním.

NEŽIVÁ PŘÍRODA. Anotace: Materiál je určen k výuce věd ve 3. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se složkami neživé přírody a jejich tříděním. NEŽIVÁ PŘÍRODA Anotace: Materiál je určen k výuce věd ve 3. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se složkami neživé přírody a jejich tříděním. Neživá příroda mezi neživou přírodu patří voda, vzduch, nerosty, horniny,

Více

SOLI. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 12. 4. 2013. Ročník: osmý

SOLI. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 12. 4. 2013. Ročník: osmý SOLI Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Datum (období) tvorby: 12. 4. 2013 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Anorganické sloučeniny 1 Anotace: Žáci se seznámí s vlastnostmi solí,

Více

Mineralogický systém skupina V - uhličitany

Mineralogický systém skupina V - uhličitany Mineralogický systém skupina V - uhličitany Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 12. 10. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí s vybranými minerály,

Více

Složení látek a chemická vazba Číslo variace: 1

Složení látek a chemická vazba Číslo variace: 1 Složení látek a chemická vazba Číslo variace: 1 Zkoušecí kartičku si PODEPIŠ a zapiš na ni ČÍSLO VARIACE TESTU (číslo v pravém horním rohu). Odpovědi zapiš na zkoušecí kartičku, do testu prosím nepiš.

Více

Nerosty fyzikální vlastnosti I. (laboratorní práce)

Nerosty fyzikální vlastnosti I. (laboratorní práce) Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.128/02.0055 Nerosty fyzikální vlastnosti I. (laboratorní práce) Označení: EU-Inovace-Př-9-35 Předmět: přírodopis Cílová skupina: 9.

Více

Geologie. Mgr. Petr Křížek

Geologie. Mgr. Petr Křížek Geologie Mgr. Petr Křížek Copyright istudium, 2008, http://www.istudium.cz Žádná část této publikace nesmí být publikována a šířena žádným způsobem a v žádné podobě bez výslovného svolení vydavatele. Fotografie:

Více