1. Příspěvky státu nevidomým klesly o miliony korun ročně... 2

Transkript

1 Přehled zpráv 1. Příspěvky státu nevidomým klesly o miliony korun ročně... 2 Online denik.cz (Zprávy / Politika) , 3:42 2. Příspěvky státu nevidomým klesly o miliony korun ročně Jak brouzdají po internetu nevidomí?... 9 Tisk 21. století; str. 96 (Populárně-naučné) Ztráta zraku způsobuje dnes více problémů v běžném životě než dříve. Nevidomých přibývá Online doktorka.cz (Zdravotnictví / Medicína) , 3:10 5. OČI SI TO ZASLOUŽÍ Tisk Květy; str. 10, 11, 13, 14, 15, 16 (Životní styl / Móda) Otázka pro Vladimíra Jareše Tisk HR forum říjen 2018 Přehled zpráv 1

2 1. Příspěvky státu nevidomým klesly o miliony korun ročně Online denik.cz (Zprávy / Politika) , 3:42 Vydavatel: Vltava Labe Media, a.s. Autor: Pavel Cechl Rubrika: Zdraví Téma: FriendlyVox Klíčová slova: FriendlyVox, Friendly Vox, Vladimír Jareš Odkaz: Lidí s problémy zraku přibývá, ale snižuje se částka, kterou dostávají na pomůcky. Zhoršuje se tak jejich integrace do společnosti, varuje neziskovka ZOBRAZIT DALŠÍ FOTOGRAFIE Ilustrační foto. Foto: Deník/archiv Indikátory barev, čtečky textů na monitorech, kalkulačku s hlasovým výstupem, digitální a kamerové lupy, ale i speciální psací stroj či vodicího psa. To vše v současnosti potřebují nevidomí, aby se bez cizí pomoci dokázali orientovat v nynějším světě. Tyto technologie jsou díky své malosériovosti drahé, ale bez nich je nevidomý odříznutý od počítače a od internetu, a tedy od všech služeb, které jsou na použití výpočetní techniky založeny, říká Vladimír Jareš z Nadačního fondu FriendlyVox, který má sám nevidomého syna. Sto tisíc za počítač Přístup k internetu je podle něj v dnešní době samozřejmostí pro většinu lidí. Ne tak pro zrakově postižené, kteří se při práci s internetem neobejdou bez speciálně vybaveného počítače, doplňuje Jareš, který proto vyvinul ozvučený bezplatný online portál pro orientaci na webu. Cena takového počítače se pohybuje v průměru kolem sta tisíc korun, a proto na tuto pomůcku stát přispívá. V současnosti ovšem tyto příspěvky prudce klesají. Vyplývá to z dat, která si Deník vyžádal od Úřadu práce, jenž dávky vyplácí. Zatímco v roce 2016 proplatil 87,5 milionu, loni to bylo už jen 82,6 mi-lionu. Za prvních deset měsíců letošního roku pak celková vyplacená částka byla pouhých 66,5 milionu. Podle neziskových organizací se další propad ve zbytku roku nedá dohnat a dá se čekat další výrazné snížení. Složité žádosti Hlavní bariérou je složitost pomůcek, na které stát přispívá, a složitost podání a vyřízení žádosti o příspěvek, kvůli které mnoho lidí při ztrátě zraku na užití počítače rezignuje, domnívá se Jareš. Pokud tak úřadům docházejí peníze, mají podle něj možnosti, jak výplatu dávky protáhnout do dalšího roku. Podle ministerstva práce a sociálních věcí však pokles není daný tím, že by stát na nevidomých šetřil. Může za ním být několik důvodů. Například limit, který je na výplatu dávky stanovený. V průběhu pěti let nesmí přesáhnout osm set tisíc na osobu. Navíc se prý technika zdokonalila. Některé moderní produkty plní více funkcí, domnívá se Barbara Hanousek Eckhardová z tiskového odboru ministerstva. Jinými slovy tak nevidomí nemusejí žádat o více přístrojů najednou, stačí jim jeden. Opomíjený sever Podle údajů nadačního fondu není situace ve všech krajích stejná. Někde jsou na tom hůře. Například v Karlovarském kraji prý putuje ke slabozrakým pouhých osm ozvučených počítačů ročně. Nízký počet příspěvků na pomůcky pro těžce zrakově postižené v našem kraji vychází mimo jiné z faktu, že zde nejsou vysoké školy ani speciální školy pro lidi se zrakovým postižením, uvedla ředitelka karlovarského TyfloCentra Pavlína Lišková. Starší lidé, kteří v kraji zůstávají, dávají přednost základním pomůckám, protože je pro ně práce s počítačem složitá. Autor: Pavel Cechl Přehled zpráv 2

3 Přehled zpráv 3

4 Přehled zpráv 4

5 Přehled zpráv 5

6 2. Příspěvky státu nevidomým klesly o miliony korun ročně Tisk Tachovský deník, Českobudějovický deník, Benešovský deník, Berounský deník, Blanenský deník, Boleslavský deník, Brněnský deník, Bruntálský a Krnovský deník, Břeclavský deník, Chebský deník, Chomutovský deník, Chrudimský deník, Domažlický deník, Děčínský deník, Frýdecko-místecký a Třinecký deník, Havlíčkobrodský deník, Hodonínský deník, Hradecký deník, Jablonecký deník, Jihlavský deník, Jindřichohradecký deník, Jičínský deník, Karlovarský deník, Karvinský deník, Kladenský deník, Klatovský deník, Kolínský deník, Krkonošský deník, Kroměřížský deník, Kutnohorský deník, Liberecký deník, Litoměřický deník, Moravskoslezský deník, Mostecký deník, Mělnický deník, Novojičínský deník, Nymburský deník, Náchodský deník, Olomoucký deník, Opavský a Hlučínský deník, Orlický deník, Pardubický deník, Pelhřimovský deník, Plzeňský deník, Prachatický deník, Pražský deník, Prostějovský deník, Písecký deník, Přerovský a Hranický deník, Příbramský deník, Rakovnický deník, Rokycanský deník, Rychnovský deník, Slovácký deník, Sokolovský deník, Strakonický deník, Svitavský deník, Teplický deník, Táborský deník, Třebíčský deník, Valašský deník, Vyškovský deník, Zlínský deník, Znojemský deník, Ústecký deník, Českokrumlovský deník, Českolipský deník, Šumperský a Jesenický deník, Žatecký a Lounský deník, Žďárský deník; str. 4 (Regionální zprávy) , Vydavatel: Vltava Labe Media, a.s. Téma: FriendlyVox Klíčová slova: FriendlyVox, Friendly Vox, Vladimír Jareš Odkaz: Lidí s problémy zraku přibývá, ale snižuje se částka, kterou dostávají na pomůcky. Zhoršuje se tak jejich integrace do společnosti, varuje neziskovka. Pavel Cechl Indikátory barev, čtečky textů na monitorech, kalkulačku \u2028s hlasovým výstupem, digitální a kamerové lupy, ale i speciální psací stroj či vodicího psa. To vše v současnosti potřebují nevidomí, aby se bez cizí pomoci dokázali orientovat v nynějším světě. Tyto technologie jsou díky své malosériovosti drahé, ale bez nich je nevidomý odříznutý od počítače a od internetu, a tedy od všech služeb, které jsou na použití výpočetní techniky založeny, říká Vladimír Jareš z Nadačního fondu FriendlyVox, který má sám nevidomého syna. STO TISÍC ZA POČÍTAČ Přístup k internetu je podle něj v dnešní době samozřejmostí pro většinu lidí. Ne tak pro zrakově postižené, kteří se při práci s internetem neobejdou bez speciálně vybaveného počítače, doplňuje Jareš, který proto vyvinul ozvučený bezplatný online portál pro orientaci na webu. Cena takového počítače se pohybuje v průměru kolem sta tisíc korun, a proto na tuto pomůcku stát přispívá. V současnosti ovšem tyto příspěvky prudce klesají. Vyplývá to z dat, která si Deník vyžádal od Úřadu práce, jenž dávky vyplácí. Zatímco v roce 2016 proplatil 87,5 milionu, loni to bylo už jen 82,6 mi-lionu. Za prvních deset měsíců letošního roku pak celková vyplacená částka byla pouhých 66,5 milionu. Podle neziskových organizací se další propad ve zbytku roku nedá dohnat a dá se čekat další výrazné snížení. SLOŽITÉ ŽÁDOSTI Hlavní bariérou je složitost pomůcek, na které stát přispívá, a složitost podání \u2028a vyřízení žádosti o příspěvek, kvůli které mnoho lidí při ztrátě zraku na užití počítače rezignuje, domnívá se Jareš. Pokud tak úřadům docházejí peníze, mají podle něj možnosti, jak výplatu dávky protáhnout do dalšího roku. Podle ministerstva práce \u2028a sociálních věcí však pokles není daný tím, že by stát na nevidomých šetřil. Může za ním být několik důvodů. Například limit, který je na výplatu dávky stanovený. \u2028v průběhu pěti let nesmí přesáhnout osm set tisíc na osobu. Navíc se prý technika zdokonalila. Některé moderní produkty plní více funkcí, domnívá se Barbara Hanousek Eckhardová z tiskového odboru ministerstva. Jinými slovy tak nevidomí nemusejí žádat o více přístrojů najednou, stačí jim jeden. OPOMÍJENÝ SEVER Podle údajů nadačního fondu není situace ve všech krajích stejná. Někde jsou na tom hůře. Například v Karlovarském kraji prý putuje ke slabozrakým pouhých osm ozvučených počítačů ročně. Nízký počet příspěvků na pomůcky pro těžce zrakově Přehled zpráv 6

7 postižené v našem kraji vychází mimo jiné z faktu, že zde nejsou vysoké školy ani speciální školy pro lidi se zrakovým postižením, uvedla ředitelka karlovarského TyfloCentra Pavlína Lišková. Starší lidé, kteří v kraji zůstávají, dávají přednost základním pomůckám, protože je pro ně práce s počítačem složitá. Přehled zpráv 7

8 Přehled zpráv 8

9 3. Jak brouzdají po internetu nevidomí? Tisk 21. století; str. 96 (Populárně-naučné) Vydavatel: RF Hobby, s.r.o. Autor: Klára Červinková Rubrika: POČÍTAČE TECHNOLOGIE Téma: FriendlyVox Klíčová slova: FriendlyVox, Friendly Vox, Robert Štěrba, Vladimír Jareš Odkaz: Těžce zrakově postižení lidé díky ozvučenému portálu FriendlyVox mohou používat internetové služby na jakémkoli počítači. K orientaci jim neslouží zrak, ale sluch. Jak takový portál funguje a kdo stojí za jeho spuštěním? Portál byl představen sice už v roce 2014, ale teprve v posledním roce se dostává do veřejných knihoven. S výběrem vhodných pracovníků veřejných knihoven nám pomohl Svaz knihovníků a informačních pracovníků. Předpokládáme, že FriendlyVox bude do konce roku 2019 dostupný v 800 veřejných knihovnách, představil plán místopředseda správní rady Nadačního fondu FriendlyVox Robert Štěrba. PŘÁTELSKÝ HLAS TI NAPOVÍ FriendlyVox (do češtiny lze přeložit jako Přátelský hlas) lze používat na běžném počítači s webovým prohlížečem Google Chrome, do kterého si uživatel stáhne příslušný programový modul. Portál zajišťuje předčítání všech potřebných informací, takže jej lze provozovat na běžném počítači nebo notebooku. Nejprve je možné si vyzkoušet portál ve volném režimu, a až pak lze přejít do režimu, který vyžaduje přihlášení. Nevidomí uživatelé mohou službu vyvolat i na jiném než vlastním zařízení, což ocení třeba při cestování. FriendlyVox využívá princip cloudu, to znamená, že všechna uživatelská data a nastavení jsou ukládána na server a uživatelé k nim po přihlášení budou mít přístup prakticky kdykoli a kdekoli, informuje na svých stránkách tvůrčí tým z TurboConsult. Uživatelé portálu nemusejí stahovat žádné aktualizace, ty se automaticky projeví při dalším spuštění. CO PORTÁL UMÍ? Těžce zrakově postižení lidé a nevidomí pomocí webového portálu a za pomoci pouze několika kláves a klávesových zkratek mohou poslouchat denní zprávy, vyřídit si ovou korespondenci, najít informace na Wikipedii a k tomu si pouštět hudbu z YouTube. Ozvučené jsou i informace o jízdních řádech a televizní programy, protože portál umožňuje i přehrávání některých televizí a rádií. Nechybí ani pomoc s ovládáním internetového bankovnictví či některých sociálních sítí, jako je např. Facebook. Programátor a tvůrce ozvučeného portálu Vladimír Jareš klade důraz na jeho co největší jednoduchost, aby byl přátelský i pro technicky méně zdatné uživatele. Ovládání portálu je velmi intuitivní a jeho používání si většina lidí rychle osvojí. A pokud se uživatel přesto dostane do nesnází, k dispozici je mu nápověda. Celkově se počítá s proškolením bezmála stovky pracovníků knihoven. V celém Česku je přes 5000 poboček veřejných knihoven. Součástí školení pracovníků je i zážitkov ý k u r z, p ř i k t erém si v yz koušejí například chůzi po knihovně s klapkami na očích a slepeckou holí. Mimo to se knihovníci dozvědí, ja k pomoci nevidomému v tramvaji nebo v autobuse a v mnoha dalších životních situacích. n n Na FriendlyVox mají nevidomí přednost. n Cílem projektu FriendlyVox je přiblížit využívání internetu mezi zrakově postiženými na úroveň zdravé populace. KDO NEVIDÍ A PROČ? Pje odle WHO na světě ži- až 285 milionů zra- kově postižených lidí, z nichž 39 milionů je zcela nevidomých. Mezinárodní klasifikace zrakové postižení rozlišuje do několika stupňů: střední slabozrakost, silnou slabozrakost, těžce slabý zrak, praktickou nevidomost a úplnou nevidomost. Zrakové postižení tedy zahrnuje lidi s různými druhy a stupni snížených zrakových schopností, a ne každý, kdo je zrakově postižený, je současně nevidomý. Podle zjištění Českého statistického úřadu z roku 2013 žije v Česku okolo lidí s těžkým zrakovým postižením. Úplně nevidomých a prakticky nevidomých žije v České republice asi Nevidomých, kteří nemají ani světlocit, je přibližně 600. n STOLETÍ prosinec 2018 Autor: KLÁRA ČERVINKOVÁ FOTO: SHUTTERSTOCK IMAGES LLC FOTO: CENTRUM NEWS FOTO: SHUTTERSTOCK IMAGES LLC Přehled zpráv 9

10 Přehled zpráv 10

11 4. Ztráta zraku způsobuje dnes více problémů v běžném životě než dříve. Nevidomých přibývá. Online doktorka.cz (Zdravotnictví / Medicína) , 3:10 Vydavatel: TISCALI MEDIA, a.s. Téma: FriendlyVox Klíčová slova: FriendlyVox, Friendly Vox, Robert Štěrba Odkaz: Zpráva o stavu Zdraví Ztrátou zraku jsou v České republice ohroženy tisíce lidí, a to kvůli nemocem, které i přes pokroky v medicíně zatím nelze vyléčit. Oproti minulosti je velkým problémem, že velká část lidí se slepotou ztrácí i přístup k počítači, na který byli celý život zvyklí. Přestože řada pacientů o tom, že v brzké době přestane vidět, ví, nemůže se předem připravit. Například na to, jak bude dále platit svoje účty online či komunikovat prostřednictvím internetu. Velká část zrakově postižených lidí je odkázána na pomoc příbuzných a známých. Na stav upozorňuje Nadační fond FriendlyVox. Podle lékařů je častou příčinou slepoty u lidí v produktivním věku diabetická retinopatie a věkem podmíněná makulární degenerace (VPMD). VPMD je nejčastější příčinou závažného poškození zraku a významného poklesu vidění, kdy dochází k výpadku centrálního vidění a zůstává pouze periferní, říká doc. MUDr. Šárka Skorkovská, CSc., primářka oční kliniky Neovize. Odborníci odhadují, že v Česku nově postihne VPMD asi 1000 lidí ročně. Počet nemocných s VPMD se podle odhadů lékařů v následujících 25 letech až ztrojnásobí. Ve světě trpí VPMD přibližně 30 milionů lidí. Další nemocí, která je chronickou komplikací cukrovky, je diabetická retinopatie. Jedná se o onemocnění očí, které vzniká jako tzv. sekundární komplikace diabetu. Ve své nejzávažnější podobě vede až ke ztrátě zraku. Podle lékařů se počet diabetiků žijících v ČR šplhá na 850 tisíc. V roce 2013 žilo v ČR nevidomých a slabozrakých - říkají data Českého statistického úřadu. Přitom je zřejmé, že ve srovnání s šetřením ČSÚ z roku 2007 přibývá zrakově postižených osob ve vyšším věku, a je také patrný celkový nárůst počtu těchto osob. Podle odborníků počet nevidomých v následujících letech dále vzroste - lidé se dožívají vyššího věku, a tedy i chorob, které ke ztrátě zraku vedou. Většina pak musí řešit tyto vážné problémy, teprve až nastanou. Často se na mě obracejí lidé, vesměs stárnoucí osoby s progresívní oční vadou. Dosud byli zvyklí si každý den přečíst noviny, často pracovali i s počítačem, s jehož pomocí si vyřizovali poštu, řešili finanční záležitosti atd. Na tiskoviny jim zrak však už vůbec nestačí a běžný počítač využívají jen velice omezeně, protože je i při nastavení velkého fontu písma po chvíli rozbolí hlava. Na přiznání příspěvku od Úřadu práce na nepoměrně nákladnější mluvící počítač, však nárok ještě nemají, protože zatím moc vidí. To znamená, že musejí ještě nějaký měsíc či rok počkat na to, až se jejich zrak zhorší natolik, aby zapadli do kolonky nevidomý. Proto často své potřeby zcela zbytečně drasticky omezují, říká Josef Konečný, nevidomý konzultant pro odstraňování bariér ze života. Také podle Marie Hauserové z brněnské pobočky Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých ztrácí většina lidí zrak ve vyšším věku, kdy je adaptibilita na novou situaci nižší a pravděpodobnost, že se takový člověk naučí pracovat se složitou a nákladnou pomůckou, jakou představuje mluvící počítač, je mizivá. Jsme rádi, že zrakově postižení lidé mohou díky internetovému portálu FriendlyVox nastartovat využívání počítače, doplňuje Hauserová. FriendlyVox je ozvučený webový portál navržený speciálně pro potřeby uživatelů, kteří nemohou při práci s počítačem používat obrazovku a myš. Portál je tak jednoduchý, že jej po chvíli ovládnou i lidé, kteří s počítačem běžně nepracují. Nemusejí si pořizovat speciální mluvící počítač, stačí jim instalovat internetový prohlížeč Google Chrome. Služba je pro koncové uživatele zdarma. Jak říká Robert Štěrba z Nadačního fondu FriendlyVox, aktuální systém pomoci lidem se zrakovým postižením prakticky neumožňuje se na ztrátu zraku připravit s předstihem. Přesto, že v nové situaci by například internet mohl být pro tyto osoby neocenitelným pomocníkem, zákon je v této oblasti tvrdý a nekompromisní. Pokud jde o tzv. ozvučené počítače, jejichž cena často překračuje korun, nezná bratra. Systém pomoci nevidomým lidem však bohužel nenabízí ani žádné alternativní Přehled zpráv 11

12 řešení, což považujeme za tristní. Než bychom čekali na to, až se úřední šiml pohne, začali jsme situaci řešit sami. Náš portál se osvědčil a pomáhá stovkám lidí, které státní systém ponechává na holičkách. Naše aktivity financujeme především ze zdrojů zřizovatele, tedy společnosti TurboConsult. Velkou pomocí je pro nás ale také dar hlavního partnera Nadace Agrofert. Obecně je možné říci, že prostředky na řešení problému, který nikdo nechce vidět, není vůbec snadné sehnat. Vítáme proto jakoukoli pomocnou ruku, říká Robert Štěrba. Poukazuje také na to, že příspěvky na techniku pro zrakově postižené rok od roku klesají. Loni dostali těžce zrakově postižení lidé na technické pomůcky, které jim usnadňují život, přesně o korun, tedy o více než 10 % méně, ve srovnání s rokem předchozím. Přehled zpráv 12

13 Přehled zpráv 13

14 Přehled zpráv 14

15 Přehled zpráv 15

16 5. OČI SI TO ZASLOUŽÍ Tisk Květy; str. 10, 11, 13, 14, 15, 16 (Životní styl / Móda) Vydavatel: Vltava Labe Media, a.s. Autor: Judita Bednářová Snímky, Jaroslav Jiřička Rubrika: TÉMA TÝDNE Téma: FriendlyVox Klíčová slova: FriendlyVox, Friendly Vox, Robert Štěrba Odkaz: Současná oční medicína dokáže téměř vše. Přesto existuje celá řada rizik. Jak se jim vyhnout? Už podle starověkého tvrzení jsou oknem do duše. Promlouvají o našich pocitech i zdraví a zároveň podávají věrný obraz o světě kolem nás. A pokud s tím mají problém, současná medicína jim obvykle snadno jejich unikátní schopnost zase pomůže vrátit zpět. Oční operace jsou dnes až zarážející rutinou. Psal se rok 1991 a ve Zlíně provedli vůbec první laserovou operaci očí. Do té doby něco nevídaného vyvolalo nadšené haló po celé zemi, i když pacient toužící korigovat laserem dioptrie tehdy ještě při zákroku prožíval docela muka. Uplynulo čtvrt století a podobné zákroky, modernější a s minimem bolesti, jsou běžné jako vrtání zubu. Boom očních operací Chirurgický zásah kvůli zákalu nebo jiné závažnější oční chorobě je pochopitelný. Ale zájem tolika lidí nechat si dobrovolně řezat oko jen proto, aby se člověk zbavil brýlí? To už může leckomu připadat jako rozmar. Ale je to realita a operací za oběma účely se provádí stále více. Přibývá tak lidí, kterým zákrok vrátil radost ze života, protože opět vidí ostře a jasně, ale bohužel i těch, kteří se v jeho důsledku potýkají s problémy od pocitů suchého oka po deziluzi, že se vše nezdařilo tak, jak mělo, a další operace už není možná. Riziku nelze zabránit při žádném chirurgickém výkonu, byť ho provádí ten nejproslulejší lékař s nejdokonalejším přístrojem. Na druhou stranu oči jsou vzácný dar a jeden z našich nejcitlivějších orgánů, takže je namístě dobře si rozmyslet, komu je svěříme do péče a zda je rozumné na operaci šetřit. Moderní metody? Malý zázrak Jen u nás se provádí přes operací šedého zákalu ročně. To je prakticky desetinásobek oproti roku 1988, říká doc. MUDr. Šárka Skorkovská, primářka Oční kliniky NeoVize Brno. Populace stárne a šedý zákal trápí víc a víc lidí. Ve věku nad 65 let už má kataraktu každý druhý. Dnes je už naštěstí výměna čočky naprosto rutinní, bezpečnou a bezbolestnou záležitostí a v 95 procentech se provádí ambulantně. Ještě před dvaceti lety přitom musela drtivá většina odoperovaných pacientů zůstávat několik dnů na nemocničním lůžku. Podobně jednoduchou záležitostí bývá i výměna čočky kvůli korekci dioptrií či léčba presbyopie (vetchozrakosti), tedy neschopnosti zaostřit na čtení. Setká se s ní mnoho lidí po čtyřicítce a jejich šance na úspěšný zákrok rostou. Operovat se v dnešní době dá prakticky jakýkoli počet dioptrií. Na naší klinice byla úspěšně operována paní s -31 dioptriemi a pacient, který měl +16 dioptrií. Ani vyšší počet dioptrií není při použití moderních nelaserových metod problémem, říká primářka Skorkovská. Jak na to? V současné době se více než 98 % implantací umělých čoček provádí za pomoci takzvané fakoemulzifikace. Během té chirurg ultrazvukovou vlnou poškozenou čočku rozmělní, diamantovým nožem vytvoří miniaturní nářez oka a jemně ji odsaje. Pomocí speciálního injektoru se pak do pouzdra původní čočky vloží nová umělá. Moderní kliniky nabízejí i odstranění šedého zákalu pomocí femtosekundového laseru. Tady se operuje bez skalpelu. Tím se vylučují chyby způsobené manuálním vytvářením řezů, vysvětluje MUDr. Lucie Valešová, oční chirurg a primářka kliniky Duo- Vize Praha: Výzkumy prokázaly, že laser je 10x přesnější než člověk. Laser navíc může případně provést i rohovkové nářezy, které odstraňují astigmatizmus. Mikrořezy jím vytvořené jsou dvojitě lomené a samotěsnící, šetrný laserový paprsek působí na oko pouze asi 10 vteřin. Laserovou operaci šedého zákalu ovšem zdravotní pojišťovny nehradí, stejně tak pacient musí sáhnout hlouběji do peněženky i kvůli kvalitnějším multifokálním čočkám pojišťovny platí pouze ty nejlevnější. Podle Šárky Skorkovské, která je specialistkou právě na operace šedého zákalu, procento těch, kteří jsou ochotni do očí investovat, pomalu narůstá. Čím dál víc lidí se chce během jednoho nitroočního zákroku rovnou zbavit kromě šedého zákalu i dioptrií či astigmatizmu, aby neztráceli čas střídáním různých dioptrických brýlí. Mnoho našich pacientů je i ve vyšším věku velmi aktivních: čtou, luští křížovky, pracují na počítači, věnují se práci na zahradě, procházkám nebo sportu. Po operaci proto chtějí fungovat bez brýlí, říká lékařka. Slepotu nezastavíme Přehled zpráv 16

17 Ač medicína dokáže mnohdy navrátit kvalitní vidění, některé choroby očí vyléčit stále nelze. Ztrátou zraku jsou tak jen v Česku ohroženy tisíce lidí. Častou příčinou slepoty u lidí i v produktivním věku bývá diabetická retinopatie a věkem podmíněná makulární degenerace (VPMD). VPMD je nejčastější příčinou závažného poškození zraku, kdy dochází k výpadku centrálního vidění a zůstává pouze periferní, říká docentka Skorkovská. Odborníci odhadují, že u nás postihne VPMD každoročně asi 1000 lidí, jejich počet se však v následujících 25 letech podle odhadů až ztrojnásobí. Ve světě dnes tímto onemocněním trpí přibližně 30 milionů lidí. Další nebezpečnou chorobou je diabetická retinopatie, která vzniká jako tzv. sekundární komplikace diabetu. Ve své nejzávažnější podobě vede až ke ztrátě zraku. Počítače v akci Kde už nepomůže medicína, jsou naštěstí další vychytávky. Napří- klad FriendlyVox ozvučený webový portál navržený speciálně pro potřeby uživatelů, kteří nemohou při práci s počítačem používat obrazovku a myš. Je tak jednoduchý, že jej rychle ovládnou i lidé, kteří s computerem běžně nepracují. Nemusejí si pořizovat speciální mluvicí počítač, stačí instalovat internetový prohlížeč Google Chrome. Podle Roberta Štěrby z Nadačního fondu FriendlyVox aktuální systém pomoci zrakově postiženým prakticky neumožňuje se na ztrátu vidění připravit s předstihem. Na- příklad internet by mohl být pro tyto osoby neocenitelným pomocníkem, ale zákon je v této oblasti tvrdý a nekompromisní. Pokud jde o tzv. ozvučené počítače, jejichž cena často převyšuje korun, nezná bratra. Systém pomoci nevidomým však bohužel nenabízí ani žádné alternativní řešení, což považujeme za tristní. Než bychom čekali na to, až se úřední šiml pohne, začali jsme situaci řešit sami. Náš portál se osvědčil a pomáhá stovkám těch, které státní systém nechává na holičkách. Jako oko v hlavě I navzdory pestré škále možností, které dnes v oblasti péče o zrak máme, jednou z nejdůležitějších věcí je dobře se o něj starat ať už jde o stravování, čím dál populárnější oční jógu jako kompenzaci strnulého zírání do počítače, či výběr správných brýlí. Máloco je pro oči tak riskantním manévrem jako pořízení si dioptrií ze supermarketu. I tady platí obecné pravidlo hledat rozumný poměr kvality a ceny, říká přednosta sítě očních klinik Gemini MUDr. Pavel Stodůlka. Lidé mohou za brýle utrácet rozmařile, pokud chtějí. To nejdražší ale opravdu mnohdy není to nejlepší nebo nejpotřebnější. Zjednodušeně lze říci, že pokud si zákazník koupí takzvané hotové brýle v obchodě, může je po- užít jako nouzové řešení třeba při rychlém nakouknutí do mapy. V žádném případě však nejsou vhodné pro trvalé užívání a už vůbec ne při práci na PC. Jedná se o jednoduché plastové brýle se skly bez jakýchkoliv úprav a s univerzálně vycentrovaným středem. Postrádají antireflexní úpravu, která pohlcuje odlesky od počítačů, zářivek a podobně, tudíž jsou oči mnohem více namáhány a rychle se unaví. Navíc nemají tvrzení, takže hrozí riziko, že se velmi rychle poškrábou. Přes poničené sklíčko se jednak hůře kouká, navíc člověk musí oči víc namáhat a dopracovat se třeba k bolestem hlavy. Jakou čočku si vybrat? Monofokální čočky poskytují vidění bez brýlí na blízko, nebo na dálku. Zvolíte jednu vadu, kterou za vás budou řešit umělé čočky, případnou další musíte nadále korigovat brýlemi. Umělá čočka obvykle řeší vidění do dálky, na blízko nosí pacient brýle. Tento nejjednodušší typ sférických monofokálních čoček hradí pojišťovna, ale volí ho už jen kolem 30 procent pacientů. Pokud jste ochotni připlatit si zhruba čtyři tisíce korun za jedno oko, můžete si pořídit monofokální čočky asférické. Fungují stejně jako předešlé, ale navíc se díky speciálnímu povrchu čočky zlepší vidění za špatných světelných podmínek. Zhruba o dalších pět tisíc korun dražší (6 10 tisíc za jedno oko) jsou monofokální čočky torické, které navíc korigují astigmatizmus. Bifokální čočky se řadí do skupiny multifokálních čoček, které korigují zrak na více než jednu vzdálenost. V tomto případě uvidíte lépe na blízko i na dálku. Asférický povrch pro špatné světelné podmínky je zde samozřejmostí. Trifokální čočky (na snímku s injektorem) jsou v současné době to nejlepší, co můžete svému oku dát. Ke všem výhodám bifokálních čoček navíc přidávají vidění i na střední vzdálenost, například na monitor počítače. V případě obou multifokálních čoček (tedy bifokálních nebo trifokálních) se doplatky pohybují mezi 10 až 25 tisíci korunami za jedno oko. Zdá se, že těch, kteří si v poslední době chtějí koupit dobrý zrak, je dost. Ročně se u nás odoperuje přes očí jen se šedým zákalem Překážky v očních zákrocích se stále snižují. Operovat se v dnešní době dá prakticky jakýkoli počet dioptrií. Lucie Valešová, oční chirurg a primářka kliniky DuoVize při vyšetření pacientky Přejete si modrozelené? Nasazovací barevné čočky už nestačí. Ve světě používaná ambulantní laserová technika NewEyes 4G Plus mění barvu duhovky trvale a výsledky jsou prý zcela přirozené. Přehled zpráv 17

18 Odborníci odhadují, že u nás postihne věkem podmíněná makulární degenerace každoročně asi 1000 lidí, jejich počet se však v následujících 25 letech podle odhadů až ztrojnásobí. Víte, že většina dětí se narodí s modrýma očima, které jim postupně tmavnou? Rozhodující je množství pigmentu v duhovce. Pokud je ho hodně, oči budou pravděpodobně hnědé. Pokud málo, oči mohou být modré či zelené. Kromě talentu potřebuje oční lékař špičkové lasery a nástroje a pak musí hodně a často operovat, aby se pro něj operace staly opravdu rutinní záležitostí. Dnešní oční chirurgie patří k nejšpičkovějším oborům v medicíně vůbec Není jóga jako jóga Oční jóga oči uvolní a funguje jako přirozená masáž oka. Jde o soubor jednoduchých, časově nenáročných pohybů očima, které zaberou jen několik minut, a pokud se stanou vaší denní rutinou, zaznamenáte brzy jejich pozitivní účinky na zrak. Video návod můžete shlédnout na Autor: Judita Bednářová Snímky Jaroslav Jiřička, Shutterstock a archiv Přehled zpráv 18

19 Přehled zpráv 19

20 Přehled zpráv 20

21 Přehled zpráv 21

22 Přehled zpráv 22

23 Přehled zpráv 23

24 Přehled zpráv 24

25 6.Otázka pro Vladimíra Jareše Tisk HR forum říjen 2018 Přehled zpráv 25