JAMADORI - JALOVEC. Osm hodin poté

Transkript

1 JAMADORI - JALOVEC Osm hodin poté * Jürgen Brack Když jsem před čtyřmi roky našel při jedné túře za jamadori tento fantastický jalovec (Juniperus communis), nikdy by mě nenapadlo, že bych ho během několika hodin mohl přeměnit v kompaktní a velice nadějnou solitéru. Exponovaná poloha v blízkosti horského potoka mě vedla k rozhodnutí rostlinu vykopat a v průběhu dalších desetiletí tvarovat. Tohoto rozhodnutí dodnes nelituji, protože koryto potoka se neustále zvětšovalo a ohrožovalo existenci této rostliny. Moji přátelé mě tenkrát na túře považovali za blázna, protože jsem si pohrával s myšlenkou vzít rostlinu s sebou. Ze zkušenosti vím, že má jalovec v půdě velmi dlouhou kořenovou soustavu. Především na slunných a kamenitých úbočích je jalovec ukotven v půdě do vzdálenosti několika metrů pomocí kořenů, které mohou být silné jako lidská paže. Hledá oporu a stabilitu proti erozím a zároveň vodu pro přežití, neboť zde v létě týdny neprší a pokud ano, pak jen velmi krátce, takže se půda sotva stačí nasytit vodou. Tak nemilosrdná příroda ukazuje svou tvrdost a nechá přežít jen ty nejsilnější. Jako mnohý jiný hledač jamadori, musel jsem i já nechat bezpočet nádherných jamadori na jejich stanovišti, protože byly v půdě ukotveny příliš pevně. Tady musí jednoduše zvítězit rozum nad sběratelskou vášní. Tyto dvě fotografie ukazují jalovec (Juniperus communis) krátce před tvarováním. Velmi dobře je vidět vitalita rostliny. i h i I T H 1

2 Pěkné linie kmene, které již vytvořila příroda, by se měly stát důležitou součástí výsledného tvaru. U tohoto jalovce byla situace trochu jiná. Když jsem začal zkoumat velikost kořenového balu, projevila se blízkost potoka. Nenarazil jsem na žádné větší kořeny, a tak jsem jej mohl vyzvednout s kořenovým bálem zhruba o velikosti budoucí pěstební nádoby. Při bližším pozorování jsem objevil kompaktní kořenovou soustavu. Kořenový bal jsem během transportu zabalil do jutoviny a pevně ovázal provázkem. Abych omezil odpařování, přelil jsem rostlinu vodou a na korunu jsem dodatečně nasadil igelitový sáček. Jakmile jsem přišel domů, zasadil jsem jalovec do kvalitního propustného substrátu, abych neriskoval přemokření. První rok jsem jalovec nechal pouze ve stínu, tak aby bylo odpařování zelené části rostliny co nelmenší. Strom již v následujícím roce pravidelně a silně vyhnal, jakoby se nic nestalo. To mě vedlo už druhý rok k tomu, abych se poprvé zamyslel nad eventuálním tvarováním. Od shora dolů: Nejprve zakryji větev, která má být odstraněna, abych se ujistil, zda ji skutečně mohu odstřihnout. Poté úplně zakryji zbytek zelené části, abych mohl pracovat s kmenem a větvemi. 17

3 Musím však přiznat že mé tehdejší schopnosti ještě nebyly dostatečné. Protože mi zcela pochopitelně na jalovci velmi záleželo, vzdal jsem se příliš brzkého tvarování. Avšak dnes, čtyři roky poté, jsem své techniky a schopnosti o něco zdokonalil a mohu se do tvarování pustit. Jak můžete vidět na fotografiích, byl jalovec i toto jaro v optimálním stavu. Mou první myšlenkou bylo: V čem spočívá potenciál rostliny?' 5 Určitě v pěkném, pokrouceném kmeni s pruhy živého dřeva a také v zelené části s odpovídajícími proporcemi. Daleko více jsem však musel přemýšlet o pozdějším přesazení do bonsajové misky. Tvar, který jsem měl na mysli, vyžadoval velkou, ale decentní misku. V obchodě jsem našel misky různé, avšak ty mne úplně neuspokojovaly, neboť jsem nechtěl, aby miska příliš ovlivňovala tvar bonsaje. Poslední možnost byla poohlédnout se u Pia Nottera, protože zde je větší výběr exkluzivních misek od různých umělců. A právě tady jsem naše! ručně zhotovenou misku od Dana Bartona, který podle mého názoru nemusí být představován. Se svými téměř 25 lety zkušeností ve zhotovování misek a glazur vyčaruje vždy nové kreace. Protože je také fantastickým bonsajovým umělcem, dokáže téměř vždy vyrobit misky typické speciálním tvarem i strukturou, ke kterým se hodí i glazura, jak to můžeme vidět u našeho jalovce. Tato miska mi ponechává naprostou volnost při tvarování. Rozhodl jsem se pro mírný pohyb kmene doleva, takže se pozdější hlavní část koruny bude opět naklánět nad střed. Zde se znovu ukázaly nádherné pruhy živého dřeva, které v čelním pohledu vystupují velmi jemně ke koruně a tak vytváří rovnováhu mezi živou a mrtvou částí rostliny. Poté, co byla určena pohledová strana, byly ještě odstraněny dvě neforemné větve, které vzhledem k zachované zelené části ztratily význam. Za použití různých technik by bylo možné tvarovat i tyto větve, v tomto případě to však nebylo nutné. Korunu jalovce jsem zabalil do šátku, abych si ulehčil čištění partií džin a šari a abych se k nim lépe dostal s nářadím. Nejprve jsem hledal živé dřevo a označil ho křídou. Poté jsem jalovci doslova stahoval kůži z těla. Tím myslím velké kusy

4 Hotový vytvarovaný strom ze zadní strany. Kladu velký důraz na to, aby byly důsledně vytvarovány i boční a zadní partie stromu. Toto bude definitivní čelní - pohledová strana. Dalším krokem bude přesazení stromu do misky. 19

5 kůry. Pomocí jemného kartáče a vody jsem očistil pruhy živého dřeva. Zbytek lze očistit buď frézou, pokud dosáhneme odpovídajících míst, nebo nářadím běžným v obchodech. I kousek brusného papíru zde může vykonat dobrou službu. Neforemné džinové partie jsem zakrátil a vytvaroval tak, aby získaly přirozený vzhled. Po očištění jsem mrtvé části ošetřil proti napadení houbami a škůdci. Zatímco tyto partie schnuly, začal jsem s drátováním. Vydrátovány byly všechny zdřevnatělé větve. Zbytek jsem mohl vějířovitě rozprostřít nebo zakrátit. Jde skutečně o trpělivou práci, ale čím důsledněji rostlinu drátujeme, o to jednodušší je následné tvarování. V každém případě byla tato činnost doslova bolestivá, protože se mi jemné špičaté jehlice zabodávaly do kůže. Pokoušel jsem se to nevnímat, neboť bojovat proti tomu se nedá, jen to brání koncentraci. Když jsem vše vydrátoval, začal jsem po kouscích s tvarováním. Při tom jsem se rozhodl pro relativně uzavřenou korunu. Existuje jistě řada dalších možností, avšak to až později. Když jsem dokončil první předběžné tvarování, propracovával jsem se pomalu ke konečnému tvaru. Ať už zakracováním větví nebo tvarováním jednotlivých pater. Jakmile jsem byl spokojen, přesadil jsem, jak už jsem uvedl, jalovec do misky od Dana Bartona. Jako substrát jsem použil akadamu kvality 1a, kterou jsem před tím prosel, abych odstranil jemný prach. Povrch jsem částečně zamechoval a doladil korunu. Základní tvarování tohoto jalovce bylo ukončeno. Hotov byl nejen jalovec, ale i já. V průběhu tohoto tvarování jsem se mnoho naučil a doufám, že tyto zkušenosti budu jednou moci využít u jiného jamadori.