B. Výchozí situace obraz emisní situace

Transkript

1 B. Výchozí situace obraz emisní situace B.1. SWOT analýza SWOT je zkratka anglických slov Strengths, Weaknesses, Opportunities a Threats. V překladu jde o silné stránky, slabé stránky, pozitivní očekávání - příležitosti a rizika. Tato metoda se dá obecně použít ve fázi plánování jakéhokoliv projektu. Metoda se opírá o nutnost určit, před rozhodnutím o schválení projektu (Program ochrany ovzduší je v tomto případě projekt), všechny přednosti, slabiny, příležitosti a hrozby každé z uvažovaných variant a na základě této analýzy vybrat tu nejoptimálnější. Níže uvedená SWOT analýza je rozdělena do čtyř sloupců podle výše uvedené struktury. Silné a slabé stránky uvádějí zjištěné skutečnosti a poznatky, které by měly být řešeny, nebo využívány v rámci připravovaných kroků v ochraně ovzduší. Sloupec zahrnující pozitivní očekávání a příležitosti a sloupec rizik zahrnuje možné přínosy nebo ohrožení, které je třeba podporovat nebo naopak je třeba jim předcházet. Uvedené teze v těchto dvou sloupcích vycházejí z úvah postavených na zkušenostech, nových poznatcích a znalostech zpracovatelů. Silné stránky Slabé stránky Pozitivní očekávání Příležitosti Rizika Emisní situace Na území kraje jsou pouze dva zvláště velké stávající spalovací zdroje. Středem území kraje prochází jeden z nejexponovanějších dopravních tahů ČR dálnice D1. Podporovat všemi přímými a nepřímými prostředky změnu systému vytápění domácností z tuhých paliv na přijatelnější způsoby. Nejrizikovějšími kategoriemi zdrojů znečišťování ovzduší jsou zdroje mobilní a dále malé stacionární zdroje. Měrné emise oxidu siřičitého na obyvatele jsou nižší než republikový průměr. Měrné emise na obyvatele tuhých látek, oxidů dusíku, oxidu uhelnatého a uhlovodíků jsou cca 2x vyšší než republikový průměr. Krajský emisní strop pro amoniak bude velmi pravděpodobně s rezervou splněn. Nejvýznamnější stacionární zdroj znečišťování ovzduší v kraji (KRONOSPAN) nespadá do kategorie IPPC a jeho regulace bude obtížná. Měrné emise na jednotku plochy jsou u všech hlavních znečišťujících látek nižší než republikový průměr. Mobilní zdroje mají dominantní podíl na emisích oxidů dusíku, oxidu uhelnatého a uhlovodíků. Krajský emisní strop pro oxid siřičitý bude velmi pravděpodobně s rezervou splněn Kraj bude mít pravděpodobně problém s dosažením doporučené hodnoty emisního stropu pro oxidy dusíku. U spalovacích zdrojů kategorie REZZO 1 a REZZO 2 má dominantní podíl na výrobě tepla zemní plyn. Malé zdroje (lokální topeniště) mají rozhodující podíl na celkových emisích oxidu siřičitého v kraji a dále velmi významný podíl na celkových emisích tuhých látek. Krajský emisní strop pro těkavé organické látky bude velmi pravděpodobně s rezervou splněn. Podíl emisí NO x, NO 2, CO a VOC z mobilních zdrojů nadále poroste s nárůstem intenzivní dopravy. Podíl využívání biomasy překračuje republikový průměr. Jeden z nejvýznamnějších zdrojů emisí NO x v kraji Dřevozpracující závod Lukavec poskytuje omezené možnosti regulace. Cca 20 zdrojů bude zřejmě překategorizováno ze středních do zvláště velkých zdrojů, tím se výrazně rozšíří možnosti jejich regulace. Nepodaří se podchytit všechny zdroje specifických emisí (např. těžké kovy, PAU, POP atp.). strana 12

2 Silné stránky Slabé stránky Pozitivní očekávání Příležitosti Rizika Převážná většina zdrojů podléhajících regulaci podle zákona o IPPC je zemědělských. Podíl zvláště velkých zdrojů, u kterých je možná flexibilní regulace, na celkových emisích kraje, není významný. Nekorespondence údajů o emisích z nejvýznamnějšího zdroje v Jihlavě závodu KRONOSPAN v databázích REZZO a údajích ČIŽP Havlíčkův Brod. strana 13

3 Silné stránky Slabé stránky Pozitivní očekávání Příležitosti Rizika Dva zvláště velké stávající spalovací zdroje již splňují individuální emisní stropy se značnou rezervou. V důsledku snížení imisní zátěže oxidy dusíku by mělo dojít i k poklesu imisního zatížení přízemním ozónem. Nejvýznamnější zdroj emisí v Jihlavě závod KRONOSPAN předpokládá zvýšení kapacity výrobního zařízení o více než 50 %, což zvýší i objem emisí NO x. Nejvýznamnější zdroj emisí v Jihlavě KRONOSPAN předpokládá zavedením koncových technologií na snížení emisí benzenu k roku 2010 Krajský úřad se nestihne připravit na výkon administrativní činnosti při výkonu státní správy zvláště velkých zdrojů, velkých zdrojů a IPPC zdrojů. V kraji existuje poměrně vysoký potenciál úspor energie a využívání biomasy. Rozsáhlá plynofikace výrazně omezí možnost rozvoje zásobování teplem z biomasy nebo jiných alternativních zdrojů. Imisní situace Na území kraje nejsou, s výjimkou ozónu, překračovány imisní limity pro ochranu zdraví. Na celém území kraje (99,13 % rozlohy) bylo zjištěno překračování cílového imisního limitu pro ochranu zdraví pro ozón. Imisní situace ve městech a obcích se bude výrazněji zlepšovat s realizací plánovaných staveb dopravní infrastruktury (obchvaty a přeložky). Nesoulad priorit mezi ŘSD a KÚ kraje Vysočina způsobí zpoždění termínu realizace některých přímosných staveb dopravní infrastruktury. Imisní limit pro ochranu ekosystému pro oxidy dusíku je překračován pouze na malé části území, imisní limit pro ochranu vegetace pro oxid siřičitý není překračován vůbec. Na části území kraje je překračován imisní limit pro NO x pro ochranu ekosystémů a vegetace. Předpokládané imisní zatížení území k roku 2010 by nemělo dosahovat na sledovaném území hodnot imisního limitu pro ekosystémy a vegetaci. Na stanici č. 505 Jihlava Znojemská provozované OHS Jihlava bylo zjištěno opakované překračování imisního limitu pro nikl. Pro další specifikaci problému bude třeba prověřit údaje a případně nalézt zdroj emisí. Je k dispozici malé množství informací o imisním zatížení specifickými látkami jako těžké kovy, PAU, POP atp. Ekonomické faktory Dobrý technický stav a dostatečná kapacita rozvodů elektřiny a plynu. Nízký HDP na obyvatele v porovnání s průměrem ČR a EU. Nízký HDP na obyvatele umožní snáze dosáhnout na prostředky z EU (strukturální a kohezní fondy). Krajský úřad nebude připraven na předkládání projektů v odpovídajícím formátu pro získání prostředků z fondů EU. Administrativní a institucionální faktory Rozdrobená sídelní struktura s vysokým počtem malých Relativně menší problémy s ochranou ovzduší Připravenost administrace a zejména administrace strana 14

4 Silné stránky Slabé stránky Pozitivní očekávání Příležitosti Rizika obcí. umožňují věnovat se specifickým problémům a přípravě na budoucí legislativu ochrany ovzduší. pověřených obcí a obcí. Sociální a politické faktory Příznivá úroveň porodnosti a úmrtnosti, věková struktura obyvatelstva a naděje na dožití u mužů i žen. Tabulka 5 SWOT analýza Nízká hustota zalidnění a nízký stupeň urbanizace. Včasná identifikace budoucích problémů umožňuje kraji podílet se na podobě budoucí legislativy. strana 15

5 B.2. Makro-emisní část V následujícím textu je provedena analýza dostupných dat o základních emisích v Kraji Vysočina. Pro hodnocení na této úrovni byla využita souhrnná data poskytnutá ČHMÚ za rok Cílem kapitoly je provést ucelené srovnání jednotlivých okresů v řešeném kraji a uvést celkové emisní údaje o hlavních znečišťujících látkách prezentované na měrných ukazatelích, které je možné porovnat s celorepublikovými průměry. V následující tabulce jsou uvedeny souhrnné údaje o emisích v kraji v jednotlivých kategoriích zdrojů: Látka Emise celkem Měrné emise Velké zdroje Střední zdroje Malé zdroje Mobilní zdroje t rok -1 % kg osoba -1 t km -2 t rok -1 % t rok -1 % t rok -1 % t rok -1 % TL 3 162, ,1 0, ,0 12,6 480,1 15, ,3 50,6 686,1 21,7 SO , ,1 0, ,5 16,5 714,2 12, ,2 59,9 589,3 10,7 NO x , ,4 3, ,8 6,2 339,3 1,6 817,5 3, ,6 88,3 CO , ,7 5, ,7 1,7 835,8 2, ,4 28, ,0 67,3 C xh y , ,7 1, ,5 4,2 324,8 3, ,6 22, ,6 69,8 VOC , ,0 1, ,6 18, ,3 10, ,1 22, ,8 48,8 NH , ,7 0, ,0 4, ,0 28, ,0 67,8 - - Benzen 961, ,86 0,139 40,2 4,2 32,0 3,3 693,3 72,1 196,5 1 20,4 1 Tabulka 6 Emise znečišťujících látek v kraji Vysočina za rok 2000; Údaje byly získány metodikou, užívanou ČHMÚ v roce Údaj byl získán výpočtem z dat ČHMÚ o emisích C x H y z mobilních zdrojů a byl k němu přičten údaj o emisích z nesilničních mobilních zdrojů. strana 16

6 Pro možnost srovnání měrných hodnot byly ze stejných zdrojových dat vypočteny měrné ukazatele pro celou Českou republiku: Jednotka Tuhé látky SO 2 NO x CO C x H y kg rok -1 obyv -1 5,5 25,8 38,6 61,5 14,4 kg rok -1 km , , , , ,7 Tabulka 7 Měrné emise znečišťujících látek do ovzduší v České republice za rok 2000 Z porovnání měrných hodnot je patrné, že u čtyřech z pěti hlavních sledovaných polutantů dosahují v kraji ukazatelé přepočtu emisí na hlavu vyšší hodnoty než vypočtený průměr v ČR:!" u emisí tuhých znečišťujících látek (cca 2x),!" u NO x (cca 2x),!" u CO (více než 2x),!" u C x H y (cca 2,5x). Jedině u emisí SO 2 je tento ukazatel o něco nižší, než je republikový průměr. Toto zjištění je poněkud překvapivé s ohledem na převážně zemědělský charakter kraje. Je to však způsobeno spíše nízkou hustotou zalidnění regionu než nižší expozicí (republikový průměr je cca 130 obyvatel na km 2, zatímco v kraji Vysočina je tento ukazatel na úrovni 38 obyvatel na km 2 ). Porovnáním měrných hodnot zátěže území pak dospějeme k opačným poměrům: (TZL více než polovina, SO 2 - cca jedna čtvrtina, NO x - cca 3 / 5, CO více než polovina a C x H y zhruba 80 %). Tento ukazatel již více vypovídá o měrné expozici území. Důležitým vodítkem je dále kritická zátěž území acidifikací a eutrofizací 2. 2 I v případě, že budou v roce 2010 splněny emisní stropy pro síru, oxidy dusíku a amoniak, které jsou uvedené v příloze II Protokolu ACETO, budou přesto v celé ČR na: ha plochy ekosystémů (tj. 7,5 % plochy ekosystémů) překročeny kritické zátěže acidity, ha plochy ekosystémů (tj. 83,5 % plochy ekosystémů) překročeny kritické zátěže nutričního dusíku. strana 17

7 Podíly jednotlivých kategorií zdrojů na celkových emisích v kraji Porovnáním jednotlivých kategorií REZZO je patrný vysoký podíl tuhých emisí z domácích topenišť (nízký stupeň plynofikace malých zdrojů) a z některých průmyslových podniků s vyššími prachovými úlety. U emisí SO 2 jsou dominantním zdrojem topeniště na tuhá paliva u obyvatelstva. U emisí NO x je jednoznačně vysoký podíl z dopravy (dálnice D1) a u emisí CO a C x H y synergický efekt domácích topenišť a mobilních zdrojů. Tato skutečnost je velice dobře patrná z podílu jednotlivých zdrojů (REZZO 1 až 4) v kraji. Pro ilustraci jsou uvedeny grafy podílů pro TZL, SO 2 a NO x : Emise tuhých znečišťujících látek v roce 2000 REZZO 4 20% REZZO 3 55% REZZO 1 12% REZZO 2 13% Obrázek 1 Emise tuhých znečišťujících látek v kraji Vysočina v členění dle kategorií zdrojů v roce 2000 Emise oxidu siřičitého v kraji Vysočina v roce 2000 REZZO 4 10% REZZO 3 64% REZZO 1 17% REZZO 2 9% Obrázek 2 Emise oxidu siřičitého v kraji Vysočina v členění dle kategorií zdrojů v roce 2000 strana 18

8 Emise oxidů dusíku v kraji Vysočina v roce 2000 REZZO 4 88% REZZO 1 6% REZZO 2 2% REZZO 3 4% Obrázek 3 Emise oxidů dusíku v kraji Vysočina v členění dle kategorií zdrojů v roce 2000 NO x : Pro srovnání republikové podíly jednotlivých kategorií REZZO na celkové emisi Emise oxidů dusíku v České republice v roce 2000 REZZO 1 36% REZZO 4 60% REZZO 2 1% REZZO 3 3% Obrázek 4 Emise oxidů dusíku v České republice v členění dle kategorií zdrojů v roce 2000 Z obou grafů je zřejmé, že postavení mobilních zdrojů je v obou případech dominantní, avšak podíl dopravy na emisích NO x je v kraji Vysočina vyšší než v celostátním měřítku. V dalším rozboru se zaměřme na jednotlivé okresy a jejich vzájemné proporce z emisního hlediska. V následující tabulkách jsou uvedeny emise základních škodlivin v jednotlivých okresech, měrné emise na obyvatele a na km 2 území okresu. strana 19

9 Název okresu TZL SO 2 NO x CO C x H y t rok -1 t rok -1 t rok -1 t rok -1 t rok -1 Pelhřimov Havlíčkův Brod Jihlava Třebíč Žďár nad Sázavou Celkem Tabulka 8 Emise TZL, SO2, NOx, CO a CxHy v okresech kraje Vysočina v roce 2000 Název okresu TZL SO 2 NO x CO C x H y kg rok -1 obyv -1 kg rok -1 obyv -1 kg rok -1 obyv -1 kg rok -1 obyv -1 kg rok -1 obyv -1 Pelhřimov 22,0 33,2 110,3 194,2 51,8 Havlíčkův Brod 15,0 25,8 80,3 147,6 40,2 Jihlava 13,2 15,4 76,6 120,3 36,7 Třebíč 9,2 15,4 64,1 114,6 31,2 Žďár nad Sázavou 11,3 26,2 82,6 146,5 40,4 Tabulka 9 Měrné emise TZL, SO2, NOx, CO a CxHy v okresech kraje Vysočina v roce 2000 Název okresu TZL SO 2 NO x CO C x H y kg rok -1 km -2 kg rok -1 km -2 kg rok -1 km -2 kg rok -1 km -2 kg rok -1 km -2 Pelhřimov Havlíčkův Brod Jihlava Třebíč Žďár nad Sázavou Tabulka 10 Měrné emise TZL, SO2, NOx, CO a CxHy v okresech kraje Vysočina v roce 2000 strana 20

10 Ukazatelé měrných emisí na osobu a na km 2 území nemají přímou vazbu na expozici území a vypovídají spíše o rozložení emisních zdrojů. Vzhledem k tomu, jak jsme již upozornili, že dominantní kategorií zdrojů jsou v řešeném území doprava a domácí topeniště a hustota osídlení je nízká, jsou ve většině případů hodnoty měrných ukazatelů na řádově stejné úrovni ve všech okresech bez výrazných rozdílů. Zajímavější informace poskytne grafické porovnání podílů kategorií zdrojů v jednotlivých okresech. Zde se ukazují rozdíly, které lze vysvětlit odlišnou strukturou průmyslu, dopravy a bytové zástavby. Emise tuhých znečišťujících látek v okrese Pelhřimov v roce 2000 REZZO 4 16% REZZO 3 50% REZZO 1 14% REZZO 2 20% Obrázek 5 Emise tuhých znečišťujících látek v okrese Pelhřimov v členění dle kategorií zdrojů v roce 2000 Emise tuhých znečišťujících látek v okrese Havlíčkův Brod v roce 2000 REZZO 4 18% REZZO 3 58% REZZO 1 6% REZZO 2 18% Obrázek 6 Emise tuhých znečišťujících látek v okrese Havlíčkův Brod v členění dle kategorií zdrojů v roce 2000 strana 21

11 Emise tuhých znečišťujících látek v okrese Jihlava v roce 2000 REZZO 3 37% REZZO 4 17% REZZO 2 12% REZZO 1 34% Obrázek 7 Emise tuhých znečišťujících látek v okrese Jihlava v členění dle kategorií zdrojů v roce 2000 Emise tuhých znečišťujících látek v okrese Třebíč v roce 2000 REZZO 4 26% REZZO 3 66% REZZO 1 2% REZZO 2 6% Obrázek 8 Emise tuhých znečišťujících látek v okrese Třebíč v členění dle kategorií zdrojů v roce 2000 strana 22

12 Emise tuhých znečišťujících látek v okrese Žďár nad Sázavou v roce 2000 REZZO 4 26% REZZO 3 66% REZZO 1 2% REZZO 2 6% Obrázek 9 Emise tuhých znečišťujících látek v okrese Žďár nad Sázavou v členění dle kategorií zdrojů v roce 2000 Grafy ukazují, že podíl domácích topenišť na emisích tuhých látek je dominantní ve všech okresech kraje, kromě Jihlavského, kde převažuje podíl průmyslových zdrojů (velké (REZZO 1) a střední (REZZO2) zdroje znečišťování ovzduší). Vyšší podíl průmyslových zdrojů na celkových emisích TZL vidíme ještě v okrese Pelhřimov. Další grafy poukazují na rozdíly podílů v emisích oxidu siřičitého. Emise oxidu siřičitého v okrese Pelhřimov v roce 2000 REZZO 4 9% REZZO 3 63% REZZO 1 23% REZZO 2 5% Obrázek 10 Emise oxidu siřičitého v okrese Pelhřimov v členění dle kategorií zdrojů v roce 2000 strana 23

13 Emise oxidu siřičitého v okrese Havlíčkův Brod v roce 2000 REZZO 4 9% REZZO 3 67% REZZO 1 8% REZZO 2 16% Obrázek 11 Emise oxidu siřičitého v okrese Havlíčkův Brod v členění dle kategorií zdrojů v roce 2000 Emise oxidu siřičitého v okrese Jihlava v roce 2000 REZZO 4 13% REZZO 3 61% REZZO 1 16% REZZO 2 10% Obrázek 12 Emise oxidu siřičitého v okrese Jihlava v členění dle kategorií zdrojů v roce 2000 strana 24

14 Emise oxidu siřičitého v okrese Třebíč v roce 2000 REZZO 4 13% REZZO 3 77% REZZO 1 3% REZZO 2 7% Obrázek 13 Emise oxidu siřičitého v okrese Třebíč v členění dle kategorií zdrojů v roce 2000 U oxidu siřičitého se rozdíly v jednotlivých okresech příliš nevyskytují a ve všech okresech je dominantní kategorie domácích topenišť. Ani u emisí NO x nelze nalézt podstatné rozdíly mezi okresy, ve všech okresech mají dominantní podíl emise z mobilních zdrojů: Emise oxidů dusíku v okrese Pelhřimov v roce 2000 REZZO 4 85% REZZO 1 10% REZZO 2 1% REZZO 3 4% Obrázek 14 Emise oxidů dusíku v okrese Pelhřimov v členění dle kategorií zdrojů v roce 2000 strana 25

15 Emise oxidů dusíku v okrese Jihlava v roce 2000 REZZO 4 85% REZZO 1 9% REZZO 2 2% REZZO 3 4% Obrázek 15 Emise oxidů dusíku v okrese Jihlava v členění dle kategorií zdrojů v roce 2000 Emise oxidů dusíku v okrese Třebíč v roce 2000 REZZO 1 2% REZZO 4 91% REZZO 2 2% REZZO 3 5% Obrázek 16 Emise oxidů dusíku v okrese Třebíč v členění dle kategorií zdrojů v roce 2000 strana 26

16 Emise oxidů dusíku v okrese Žďár nad Sázavou v roce 2000 REZZO 4 91% REZZO 1 2% REZZO 2 2% REZZO 3 5% Obrázek 17 Emise oxidů dusíku v okrese Žďár nad Sázavou v členění dle kategorií zdrojů v roce 2000 Grafické porovnání ostatních znečišťujících látek (oxid uhelnatý, uhlovodíky) v jednotlivých okresech již neuvádíme neboť tyto grafy se navzájem velice podobají a vypovídají o tom, že zcela dominantní úlohu zde sehrává doprava, podíl domácích topenišť je na úrovni cca 50 % dopravy a význam zvláště velkých, velkých a středních zdrojů je naprosto minoritní. To je rovněž patrné i z výše uvedených tabulek. strana 27

17 Emise v roce 2001 V následující tabulce jsou uvedena data ČHMÚ za rok 2001 (oproti roku 2000 byla v případě emisí z mobilních zdrojů použita odlišná metodika): Látka Emise celkem Měrné emise Velké zdroje Střední zdroje Malé zdroje Mobilní zdroje t rok -1 % kg obyvatel -1 t km -2 t rok -1 % t rok -1 % t rok -1 % t rok -1 % TL ,08 0, , , , ,3 SO ,31 1, , , , ,1 NO x ,95 2, , , , ,8 CO ,75 5, , , , ,3 Tabulka 11 Předběžné emise znečišťujících látek do ovzduší v kraji Vysočina za rok 2001 zdroj ČHMÚ 2002 I tyto údaje potvrzují dominantní podíl malých a mobilních zdrojů znečišťování ovzduší na celkových emisích kraje. strana 28

18 Závěry Makroemisní části Analýza ukázala na skutečnost, že měrné emise na jednoho obyvatele přesahují republikové průměry. Tento ukazatel je však ovlivněn nízkou lidnatostí v kraji, což dobře koresponduje s ukazatelem měrných emisí na plochu, kde jsou krajské hodnoty pro všechny sledované látky nižší (a to i výrazně) než republikové průměry. Dále bylo zjištěno, že vedle emisí z dopravy má vysoký emisní potenciál kategorie malých zdrojů znečištění, což je způsobeno vysokým podílem tuhých paliv na výrobě tepla. Zde se nabízí řada opatření. První prioritou by mělo být postupné rozšiřování plynofikace, která zde má ještě významný potenciál. Dále se jedná o podporu rozšiřování spotřeby propanu, nebo propan butanu (PB) v místech, kde doposud chybí distribuční síť zemního plynu. Tento záměr je přínosem jak pro místní distribuční společnosti PB, tak i pro distribuční společnosti zemního plynu. Zní to sice paradoxně, ale distribuce PB zavede v oblasti plynové spotřebiče a v okamžiku, kdy distribuční společnost se zemním plynem rozšíří svoji síť až k těmto spotřebitelům, zpravidla všichni přejdou na odběr zemního plynu. V neposlední řadě je třeba upozornit i na určitý potenciál v úsporách paliv jako takových, které mohou být podpořeny různými programy (zateplování budov, využití obnovitelných zdrojů apod.) i nepřímými způsoby. Určitý potenciál k výraznějšímu omezení emisí z velkých a středních zdrojů lze nalézt v okrese Jihlava. Zdroje s nejvyššími emisemi (obecně) jsou uvedeny v následují tabulce. Společnosti jsou seřazeny sestupně podle jejich podílu na celkových emisích v okrese Jihlava. Tři z nich navíc emitují přímo na území krajského města. Provozovatel Provozovna Název Obec Ulice č.p. KRONOSPAN CR, spol. s r.o. Jihlava Na Hranici 6 TELČ NÁBYTEK, a.s. Telč Třebíčská 319 Správa vojenského bytového fondu Pistov Nová Kasárna KRONODOOR Jihlava, s.r.o. Jihlava Na Hranici 6 JIHLAVSKÉ SKLÁRNY BOHEMIA, a.s. Dobronín 52 SAPELI, s.r.o., Polná Polná Na Podhoře 185 JIHLAVSKÉ SKLÁRNY BOHEMIA, a.s. Jihlava Antonínův Důl SKLÁRNA JANŠTEJN, s.r.o. Janštejn 39 Tabulka 12 Nejvýznamnější zdroje emisí v okrese Jihlava strana 29

19 B.3. Mikro-emisní část Zdroje podléhající regulačnímu režimu IPPC V kraji Vysočina je Českým ekologickým ústavem celkem evidováno 57 zdrojů, které podléhají regulačnímu režimu IPPC. Na internetové stránce ČEÚ je uveden celkový počet zdrojů 58, ale skládka Služeb města Jihlavy, s.r.o. je na seznamu duplicitně. Tyto zdroje na různých adresách v kraji provozuje celkem 30 provozovatelů. Jejich abecední seznam, IČ, obec a typ provozu (podle zákona č. 76/2002 Sb.) je uveden v následujícím přehledu. Zdroje evidované ČEÚ IČ Obec Typ provozu ASAP, s.r.o Věž asanační zařízení Transgas, a.s Rapotice energetika - kompresní stanice ŽĎAS, a.s Žďár nad Sázavou energetika, metalurgie a strojírny XAVEROV holding, a.s Valdíkov chov drůbeže Biospol, s.r.o Chotěboř chov drůbeže Proalimex s.r.o. (Galus) Kožichovice chov drůbeže TEVAM a.s M. Budějovice chov drůbeže PROVEM, a.s. Havlíčkův Brod Světlá nad Sázavou chov prasat SPV Plevnice s.r.o Olešná chov prasat SELMA, a.s., Jihlava Kamenice chov prasat MAVET, a.s Nový Telečkov chov prasat JHYB, s.r.o Křižanov chov prasat AGROFARM, a.s Záblatí chov prasat TXP Brno, spol. s r.o Martínkov chov prasat KOSTELECKÉ UZENINY a.s Kostelec jatky, porážka drůbeže a masná výroba TOKOZ a.s Žďár nad Sázavou povrchové úpravy Sdružení obcí pro hosp. s odpady "SOMPO" skládka odpadů Město Přibyslav Přibyslav skládka odpadů strana 30

20 Zdroje evidované ČEÚ IČ Obec Typ provozu SOMPO a.s. Pelhřimov Pacov - Hrádek skládka odpadů Technické služby města Chotěboře Chotěboř skládka odpadů Svazek obcí "skládka TKO" Třebíč skládka odpadů SLUŽBY MĚSTA JIHLAVY s.r.o skládka odpadů Technické služby Velká Bíteš spol. s r.o Velká Bíteš skládka TKO DH Dekor spol. s.r.o Humpolec sloučeniny organické chemie Huhtamaki Česká republika, a.s Přibyslavice výroba buničiny JIP - CEREPA Červená Řečice, a.s Červená Řečice výroba buničiny Sklo Bohemia, a.s Světlá nad Sázavou výroba skla Jihlavské sklárny BOHEMIA, a.s Jihlava výroba skla DIAMO, s.p Bukov, Rožná výroba solí uranu, detoxikace a skládka TKO MADETA a.s Pelhřimov zpracování mléka Tabulka 13 Evidované zdroje IPPC v databázi ČEÚ ke dni 7. listopadu 2002 Ze seznamu je patrné, že průmyslové výroby jsou v kraji minoritní a hlavní podíl zdrojů v režimu IPPC pochází z kategorií zemědělských živočišných výrob. Řada zdrojů z pohledu minulého zákona o ovzduší (resp. vyhlášky č. 117/1997 Sb.) byla zařazena do kategorie velkých zdrojů, část zdrojů (zejména chovů) přechází přímo z původní kategorie středních zdrojů znečišťování. Tato skutečnost bude patrná z dalšího přehledu. Poznamenejme, že na seznamu se objevuje i zdroj: TXP Brno, spol. s r.o. v obci Martínkov. Jedná se o nový zdroj, který byl původně v majetku společnosti MAVET. Podle minulého zákona o ochraně ovzduší byl zařazen do kategorie středních zdrojů. Podle zákona č. 76/2002 Sb. a č. 86/2002 Sb. bude zařazen do kategorie zvláště velkých zdrojů znečišťování ovzduší. Šetřením přímo na zdroji bylo zjištěno, že kapacita ustájení přesahuje 2000 kusů prasat, což znamená, že výše uvedená kategorizace je oprávněná. Provozovatel zdroje byl upozorněn na jeho povinnost zdroj nahlásit České inspekci životního prostředí OI Brno. strana 31

21 Veškeré zdroje, které byly doposud zařazeny mezi zdroje IPPC jsou tabelovány v přílohové části zprávy. Tabulka obsahuje vedle adresy a stručného popisu zdroje i zařazení jednotlivých zdrojů podle původní kategorizace do REZZO 1 a 2, kategorizaci podle zákona č. 76/2002 Sb. a č. 86/2002 Sb. V průběhu řešení projektu pro zpracování Krajského programu snižování emisí byl uvedený seznam doplněn o následující zdroje. Název zdroje Provoz IPPC kategorie Transgas, a.s. Kompresní stanice Kralice nad Oslavou 1.1 ŽĎAS, a.s. Divize metalurgie 2.4 TOKOZ a.s. Povrchové úpravy 2.6 DIAMO, s.p. Závod GEAM (výroba solí uranu) 4.2 d) DIAMO, s.p. Závod GEAM (skládka TKO Bukov) 5.4 Technické služby Velká Bíteš spol.s r.o. Skládka TKO 5.4 MADETA a.s. Závod Pelhřimov - zpracování mléka 6.4 c) PROVEM, a.s. Havlíčkův Brod Středisko chovu prasat Kojetín 6.6 c) Tabulka 14 Nově identifikované zdroje v průběhu zpracování Programu V následujícím přehledu jsou uvedeny zdroje, které bude na základě provedeného šetření pravděpodobně nutno přeřadit ze středních zdrojů přímo do zvláště velkých zdrojů. Jedná se pouze o farmy s chovy hospodářských zvířat. Název provozovatele Ulice č.p. Obec Provozovna AGROFARM, a.s. 1 Nížkov Nížkov AGROFARM, a.s. 1 Nové Město na Moravě Slavkovice AGROFARM, a.s. 1 Vídeň Vídeň Biospol, s.r.o. Okrajová 4 Chotěboř drůbež JHYB, s.r.o. Dlouhá 92 Křižanov prasata JHYB, s.r.o. Dlouhá 92 Křižanov prasnice MAVET, a.s. 1 Nový Telečkov Nový Telečkov MAVET, a.s. 1 Vladislav Vladislav strana 32

22 Název provozovatele Ulice č.p. Obec Provozovna MAVET, a.s. 1 Vladislav Vladislav SELMA, a.s., Jihlava 1 Kamenice Kamenice SELMA, a.s., Jihlava 1 Kamenice Kamenice (od r. 2001) SELMA, a.s., Jihlava Úzká 1 Telč Telč SELMA, a.s., Jihlava 10 Zhoř Zhoř SPV Plevnice s.r.o. 2 Litohošť výkrmna prasat Litohošť SPV Plevnice s.r.o. 1 Olešná porodna prasnic Plevnice SPV Plevnice s.r.o. 1 Vyskytná výkrmna prasat Vyskytná TEVAM a.s. K Hoře 1123 Moravské Budějovice provoz živočišné výroby Ratibořice TEVAM a.s. K Hoře 1123 Moravské Budějovice provoz živočišné výroby M. Budějovice TXP Brno, s.r.o. Martínkov výkrmna prasat XAVEROV holding, a.s. 1 Valdíkov farma Valdíkov Tabulka 15 IPPC zdroje, které bude pravděpodobně nutno překategorizovat z kategorie REZZO 2 do kategorie zvláště velkých zdrojů Další podezřelé zdroje Při analýze dat REZZO 1 byly identifikovány mezi spalovacími zdroji následující zdroje, které mají kotelnu s celkovým příkonem přesahujícím 50 MW t. IČ Název zdroje Celkový výkon Celkový příkon ŽĎAS a.s., metalurgie a teplárna 122,0 144, SKLOBOHEMIA a.s. 79,0 94, DIAMO, O.Z. GEAM, závod chemická úpravna 52,0 60, Českomoravský len, závod 01 50,1 57, BOPO A.S. Třebíč - Borovina 46,2 55,7 Tabulka 16 Podezřelé IPPC zdroje strana 33

23 Uvedené zdroje jsou kategorizovány na seznamu IPPC zdrojů různým způsobem. Rozbor situace je uveden v další tabulce viz poznámka Název zdroje ŽĎAS a.s., metalurgie a teplárna DIAMO, o.z. GEAM, závod chemická úpravna SKLOBOHEMIA a.s. Českomoravský len, závod 01 BOPO a.s., Třebíč - Borovina Poznámka u energetiky je kategorizace správná, v databázi REZZO 1 byly doplněny chybějící údaje o metalurgii v průběhu řešení Programu a kategorizace 2.2, 2.b), 2.4 byly potvrzeny provozovatelem zdroje, povrchové úpravy jsou uvedeny jako lakovna se spotřebou nad 10 t nátěrových hmot - kategorie 2.6 je zařazen do IPPC v kategoriích pro výrobu solí uranu 4.2 d), pro odstraňování nebezpečného odpadu (5.1) a pro skládky TKO; instalovaný výkon spalovacího zařízení však naznačuje, že by měl být zařazen i do kategorie 1.1 je zařazen do IPPC v kategorii pro výrobu skla (3.3), instalovaný výkon spalovacího zařízení však naznačuje, že by měl být zařazena i do kategorie 1.1 není zařazen mezi zdroje IPPC, ale instalovaný výkon spalovacího zařízení naznačuje, že by měl být zařazena do kategorie 1.1 není zařazen mezi zdroje IPPC, ale instalovaný výkon spalovacího zařízení naznačuje, že by měl být zařazena do kategorie 1.1 Tabulka 17 Rozbor kategorizace vybraných IPPC zdrojů Další technologické nebo průmyslové zdroje již v kraji Vysočina do kategorie zvláště velkých zdrojů znečišťování ovzduší s největší pravděpodobností nebudou zařazeny. Jiná situace je však u zdrojů s chovy hospodářských zvířat. V databázi REZZO 2 je uvedeno cca 300 dalších zdrojů s emisemi amoniaku. Z nich zhruba 50 zdrojů překračuje celkovou emisi amoniaku 8 t rok -1, což signalizuje poměrně velký chov. Z následující tabulky je patrné jaké roční emise amoniaku lze očekávat při limitních počtech kusů hospodářských zvířat. Jako signifikantní hranice byla vybrána úroveň 8 t amoniaku za rok. strana 34

24 Druh hospodářských zvířat emisní faktor limitní počet odpovídající emise NH 3 kg NH 3 ks -1 ks k rok -1 prasnice 11, březí prasnice 19, výkrm prasat 8, nosnice 0, brojleři 0, kachny a ostatní 0, Tabulka 18 Očekávané emise amoniaku z limitních počtů chovaných zvířat podle kateorizace IPPC Z uvedených 50 zdrojů byly při šetření vypuštěny chovy skotu a ty chovy, které počtem hospodářských zvířat se značnou rezervou nedosahují limitních hodnot dle zákona č. 76/2002 Sb. V konečném výběru pak zůstávají následující chovy, které je třeba pečlivě sledovat a případně je zařadit pod režim zdrojů zvláště velkých. Název provozu specifikace Obec NH 3 poznámka MAVET a.s. *) živočišná výroba Martínkov 40,1 cca kusů prasat ZVOZD "Horácko" živočišná výroba Opatov 23,0 cca kusů prasat AGRO družstvo vlastníků Puklice výkrmna Střížkov Brtnice 21, kusů prasat SELMA a.s. Jihlava živočišná výroba Jersín 17,7 cca kusů prasat SELMA a.s. Jihlava farma Kamenice 17,1 cca kusů prasat AGROFARM, a.s. živočišná výroba Měřín 15,4 cca kusů prasat Zemědělská spol. Stará Říše s.r.o. provozovna Stará Říše 14,2 brojleři kusů a prasata 480 kusů SELMA a.s. Jihlava farma Nadějov 11,9 AGRO HYBRÁLEC s.r.o. chov prasat Smrčná 9,8 celkem 1037 kusů selat, prasnic a prasat BIKOS, s.r.o. farma Košíkov Velká Bíteš 9,7 cca kusů drůbeže? Zemědělské družstvo Roštýn farma Hodice 8,8 brojleři kusů Tabulka 19 Podezřelé zemědělské IPPC zdroje doporučené k dalšímu sledování strana 35

25 Poznámka: *) Výkrmna prasat v Martínkově přešla pod nového majitele TXP Brno, s.r.o. a zdroj byl zařazen mezi zvláště velké zdroje viz. předchozí text. Hodnocení podílu zdrojů IPPC na celkových emisích v kraji Při hodnocení podílu emisí ze zdrojů v režimu IPPC byly tabelovány základní znečišťující látky na tomto typu zdrojů: Název provozovny Obec Provozovna TZL SO 2 NO x CO C x H y NH 3 t rok -1 t rok -1 t rok -1 t rok -1 t rok -1 t rok -1 ŽĎAS, a.s. Žďár n. S. Divize Energetika 5,74 302,36 166,81 23,19 30,02 Jihlavské sklárny BOHEMIA, a.s. Jihlava Antonínův důl 0,40 0,36 86,96 0,37 0,40 Sklo Bohemia, a.s. Žďár n. S. 1,45 0,05 18,56 1,36 0,24 DIAMO, s.p. - o.z. GEAM Dol. Rožínka linka detoxikace 1,83 0,09 9,57 1,70 0,20 6,61 Huhtamaki Česká republika, a.s. Přibyslavice 3,73 0,06 17,42 15,01 0,76 JIP - CEREPA - Č. Řečice, a.s. Červená Řečice 0,10 0,05 6,20 0,22 0,63 KOSTELECKÉ UZENINY a.s. Kostelec celá živočišná výroba 2,22 0,08 12,53 0,17 0,35 ASAP, s.r.o. Věž kafilérie 0,09 0,04 6,88 0,16 0,83 0,28 Biospol, s.r.o. Chotěboř chov drůbeže 0,73 Proalimex s.r.o. Kožichovice chov drůbeže Kožichovice 0,00 0,15 0,03 0,01 37,88 TEVAM a.s. M. Budějovice provoz ŽV Ratibořice 0,03 0,00 0,14 0,03 0,01 10,17 TEVAM a.s. M. Budějovice provoz ŽV M.Budějovice 0,00 0,00 0,04 0,00 0,02 18,55 XAVEROV holding, a.s. G. Jeníkov farma Golčův Jeníkov 0,00 8,24 XAVEROV holding, a.s. Valdíkov farma Valdíkov 0,00 24,40 AGROFARM, a.s. Nové M. n. M. Slavkovice 0,00 5,12 AGROFARM, a.s. Rozsochy Rozsochy 0,09 0,04 0,01 19,33 strana 36

26 TZL SO 2 NO x CO C x H y NH 3 AGROFARM, a.s. Vídeň Vídeň 0,015 0,017 0,071 0,004 0,003 4,113 AGROFARM, a.s. Záblatí Záblatí - výkrm 0,29 0,06 0,02 10,19 MAVET, a.s. N. Telečkov Nový Telečkov 0,04 4,32 0,26 0,01 0,02 39,36 MAVET, a.s. Vladislav Vladislav 0,00 0,00 0,29 0,06 0,02 56,90 PROVEM, a.s. Borek chov prasat Borek 4,54 PROVEM, a.s. Kojetín chov prasat Kojetín 0,01 0,00 0,77 0,13 0,05 10,81 TOKOZ a.s. Žďár n. S. povrchové úpravy 0,02 0,07 MADETA a.s. Pelhřimov zpracování mléka 0,06 0,03 5,11 0,39 PROVEM, a.s. Žďár n. S. chov prasat Závidkovice 0,03 0,00 0,16 0,03 0,01 4,00 SELMA, a.s. Kamenice Kamenice 0,02 0,36 0,05 3,04 0,71 59,96 SELMA, a.s. Telč Telč 0,03 0,94 0,12 1,75 1,51 42,82 SELMA, a.s. Zhoř Zhoř 0,00 0,59 Transgas, a.s. Rapotice KS Kralice nad Oslavou 1,38 0,23 0,23 SPV Plevnice s.r.o. Litohošť výkrmna prasat Litohošť 0,00 2,56 SPV Plevnice s.r.o. Vyskytná výkrmna prasat Vyskytná 0,00 0,88 AGROFARM, a.s. Nížkov Nížkov 0,00 0,00 0,06 0,03 0,01 14,82 JHYB, s.r.o. Křižanov chovy prasat 0,00 16,36 SPV Plevnice s.r.o. Olešná porodna prasnic Plevnice 0,00 0,00 0,21 0,04 0,02 Tabulka 20 Emise znečišťujících látek z IPPC zdrojů Celkem 15,82 308,75 334,14 47,64 36,53 399,23 strana 37

27 Jejich podíl na celkových emisích těchto látek je patrný z následující tabulky: TZL SO 2 NO x CO C x H y NH 3 Celkem stacionární zdroje (t rok -1 ) Zdroje celkem vč. mob. zdr. (t rok -1 ) Zdoje IPPC (t rok -1 ) 15,8 308,8 334,1 47,6 36,5 399,2 Podíl zdrojů IPPC (%) na stac. zdr. 0,64 6,26 13,51 0,40 1,19 6,05 Podíl zdrojů IPPC (%) celkem 0,50 5,59 1,58 0,13 0,36 6,05 Tabulka 21 Podíl IPPC zdrojů na emisích znečišťujících látek v kraji Z tabulky je patrné, že významnější podíl emisí ze sledovaných zdrojů je u oxidů dusíku a to ještě pouze při posuzování emisí ze stacionárních zdrojů. Pokud hodnotíme jejich podíl na celkových emisích, tj. na emisích NO x vč. dopravy, jsou emise nprosto nevýznamné. Z toho vyplývá, že regulací i těch nejvýznamnějších stacionárních zdrojů v kraji Vysočina nelze získat výrazný potenciál ke snížení celkových emisí, přesto by se emise z těchto zdrojů neměly zejména v imisně zatížených oblastech nadále výrazněji zvyšovat a to zejména s ohledem na bodový charakter těchto zdrojů. Určitý význam mají sledované zdroje v emisích amoniaku. Je však nutno zdůraznit, že v tomto případě může být databáze REZZO poněkud neúplná. Z toho důvodu byla zpracována samostatná studie (Jelínek A., Dědina M.: Inventura emisí amoniaku z chovů hospodářských zvířat pro kraj Vysočina k a výhled do roku 2010, VÚTZ Praha, srpen 2002, viz. příloha C), která hodnotí stav a výhled emisí amoniaku poněkud odlišným způsobem a sice podle celkových údajů o stavu hospodářských zvířat v kraji jako celku. S ohledem na skutečnost, že dochází ke značnému meziročnímu pohybu v počtu zvířat na jednotlivých farmách, nelze dost přesně stanovit emise v jednotlivých lokalitách. Studie dále porovnává vývoj emisí pro případ, kdy by byly zachovány současné technologické postupy (celková emise 6,6 kt v současné době a 5,67 kt v roce 2010) a při dodržování doporučených zásad správné zemědělské praxe (v současné době 4,26 kt a 3,63 kt v roce 2010). Ze závěrů studie vyplývá, že doporučený krajský emisní strop pro amoniak (9,5 kt) bude pravděpodobně s rezervou splněn. strana 38

28 zdrojů Přehled zdrojů REZZO 1 s významným podílem na emisích v této kategorii Význam jednotlivých podniků v emisní bilanci je různý a proto je vhodné postupovat metodou top-down, neboť tento přístup umožňuje řešit přednostně nejožehavější problémy. U všech základních škodlivin byl zvolen jednotný přístup. Všechny významné podniky z kategorie zvláště velkých (zdroje IPPC) a velkých zdrojů znečišťování byly seřazeny sestupně podle jejich emise. Současně byl vypočten jejich sumární podíl (v %) na celkové emisi ve skupině zvláště velkých a velkých zdrojů (REZZO 1). Tabelovány jsou pouze zdroje, které zasluhují zvýšenou pozornost a jsou rozděleny do dvou pásem. Prvé pásmo obsahuje zdroje, na nichž je překročena sumární emise 80 %, druhé pásmo obsahuje zdroje se sumární emisí cca 90 %. Z uvedených tabulek je patrné, že jde o poměrně malý počet zdrojů. Adresa provozovny je v tabulkách nahrazena kódem IDFPROV (identifikační číslo provozovny), podle kterého lze ve zdrojové databázi lokalizaci přesně určit. Analýza byla provedena společně pro spalovací i technologické zdroje, neboť čistá technologie se v kraji prakticky nevyskytuje. Většinou se jedná buď o samostatnou kotelnu, nebo o kotelnu s technologickým zařízením. Poznámka: V posledním sloupci následujících tabulek, označeném TOP, je uveden postupný kumulativní podíl uvedených zdrojů na celkových emisích příslušné znečišťující látky v kategorii REZZO 1. Emise tuhých znečišťujících látek Identifikační číslo provozovny IČ Název zdroje Tuhé znečišťující látky t rok -1 (1999) t rok -1 (2000) TOP KRONOSPAN CR, spol. s r.o. 183,98 212,45 35, Dřevozpracující družstvo Lukavec 65,03 61,69 48, TELČ NÁBYTEK a.s. 51,07 0,19 57, SPORTEN a.s. 32,23 0,04 64, TRANSPA CZ s.r.o. kotelna a lakovna 16,80 67, SPOJENÉ KARTÁČOVNY a.s. Pelhřimov 16,39 2,57 70, ASD BINKO koželužna Krucemburk 13,43 3,20 73, SKLÁRNA s.r.o. 12,73 6,68 75, ŽĎAS a.s., metalurgie a teplárna 12,47 5,74 78, IROMEZ s.r.o. 12,07 8,76 80, Českomoravský len, provozovna 01 12,03 16,59 82,76 strana 39

29 Identifikační číslo provozovny IČ Název zdroje Tuhé znečišťující látky t rok -1 (1999) t rok -1 (2000) TOP INTERMONT s.r.o. 8,90 3,87 84, SPOJENÉ KARTÁČOVNY a.s. Pelhřimov 6,25 85, Středotlaká parní kotelna 5,20 6,20 86, HOLZIND. SCHWEIGHOFER Ždírec s.r.o. 5,18 7,73 87, IROMEZ s.r.o. 4,62 3,43 88, KRONODOOR Jihlava s.r.o. 3,84 0,95 89, VAN LEER JIPACK, a.s. 3,73 90,05 Tabulka 22 Přehled zdrojů emitujících 90 % tuhých znečišťujících látek ze stacionárních zdrojů v kraji Vysočina Z uvedených informací vyplývá, že 80 % emisí tuhých látek ze zdrojů kategorie REZZO 1 je produkováno 10 zdroji, z nichž jeden produkuje více než třetinu (35,56 %). Emise oxidu siřičitého Identifikační číslo provozovny IČ Název zdroje Oxid siřičitý t rok -1 (1999) t rok -1 (2000) TOP ŽĎAS a.s., metalurgie a teplárna 406,57 302,36 33, Dřevozpracující družstvo Lukavec 165,99 111,12 46, Českomoravský len provozovna 01 96,90 50,75 54, IROMEZ s.r.o. 92,06 38,99 62, PRVNÍ BRNĚNSKÁ STROJÍRNA a.s. 69,31 60,92 68, ASD BINKO koželužna Krucemburk 49,08 28,29 72, Středotlaká parní kotelna 42,40 112,02 75, TS města a.s., kotelna sídliště 2 39,65 57,67 78, ING. Miroslav Řezka, teplárna 26,59 31,19 81, PRIBINA s.r.o. 22,23 24,29 82,83 strana 40

30 Identifikační číslo provozovny IČ Název zdroje Oxid siřičitý t rok -1 (1999) t rok -1 (2000) TOP CHOTĚBOŘSKÉ STROJÍRNY, kotel na spalování ZP/TTO 19,46 0,04 84, PETR MOIDL 18,97 8,96 85, GALLI ING. Miroslav Vojkovský 18,10 87, BOPO A.S. Třebíč Borovina 16,92 88, ORLICKÉ PAPÍRNY 14,95 90,08 Tabulka 23 Přehled zdrojů emitujících 90 % oxidu siřičitého ze stacionárních zdrojů v kraji Vysočina Z uvedených informací vyplývá, že 80 % emisí oxidu siřičitého ze zdrojů kategorie REZZO 1 je produkováno 9 zdroji, z nichž jeden produkuje cca třetinu (33,32 %). Emise oxidů dusíku Identifikační číslo provozovny IČ Název zdroje Oxidy dusíku t rok -1 (1999) t rok -1 (2000) TOP KRONOSPAN CR spol. s r.o. 397,02 107,98 23, DŘEVOZPRACUJÍCÍ DRUŽSTVO 263,90 267,87 39, ŽĎAS A.S.,METALURGIE A TEPLÁRNA 187,64 166,81 50, SKLOBOHEMIA A.S. 109,37 18,56 57, TRANSGAS, S.P., KS KRALICE NAD OSLAVOU 91,71 1,38 62, JIHLAVSKÉ SKLÁRNY BOHEMIA A.S. 70,50 86,96 67, KRONODOOR S.R.O. 57,99 48,32 70, JIHLAVSKÉ SKLÁRNY BOHEMIA A.S. 51,83 31,14 73, ČESKOMORAVSKÝ LEN PROVOZOVNA 01 27,40 43,97 75, IROMEZ S.R.O. 23,45 26,77 76,65 strana 41

31 Identifikační číslo provozovny IČ Název zdroje Oxidy dusíku t rok -1 (1999) t rok -1 (2000) TOP STL. PARNÍ KOTELNA 23,40 25,78 78, SKLÁRNA JANŠTEJN S.R.O. 18,61 17,13 79, IROMEZ S.R.O. 18,25 36,07 80, VAN LEER JIPACK, A.S. 17,42 81, BERÁNEK S.R.O., SKLÁŘSKÁ HUŤ 16,03 18,87 82, HOLZIND.SCHWEIGHOFER ŽĎÍREC S.R.O. 13,48 21,08 83, PRVNÍ BRNĚNSKÁ STROJÍRNA A.S. 12,10 11,07 83, DIAMO, O.Z. GEAM, ZÁV. CHEMICKÁ ÚPRAVNA ASD BINKO KOŽELUŽNA KRUCEMBURK 11,50 9,57 84,47 10,68 6,86 85, PRIBINA S.R.O. 9,58 7,53 85, TUSCULUM A.S. 8,45 8,42 86, SPOJENÉ KARTÁČOVNY A.S. PELHŘIMOV 8,36 86, JILANA A.S.- ZÁVOD MALÝ BERANOV 8,23 4,83 87, JIHLAVSKÉ MLÉKÁRNY A.S. 7,79 7,19 87, BOPO A.S. TŘEBÍČ - BOROVINA 7,52 88, TS MĚSTA A.S., KOTELNA SÍDLIŠTĚ 2 7,17 9,63 88, MOTORPAL, KOTELNA K3 6,49 4,60 88, CHOTĚB. STROJÍRNY, KOTELNA NA SPALOVÁNÍ ZP/TTO 6,30 5,06 89, ASAP S.R.O. VEZ 6,30 6,88 89, SUKNO - ZÁVOD 02 6,23 3,46 90,04 Tabulka 24 Přehled zdrojů emitujících 90 % oxidů dusíku ze stacionárních zdrojů v kraji Vysočina strana 42

32 Z uvedených informací vyplývá, že 80 % emisí oxidů dusíku ze zdrojů kategorie REZZO 1 je produkováno 13 zdroji, z nichž jeden produkuje téměř čtvrtinu (23,76 %). Emise oxidu uhelnatého Identifikační číslo provozovny IČ Název zdroje Oxid uhelnatý t rok -1 (1999) t rok -1 (2000) TOP ŽĎAS a.s., metalurgie a teplárna 172,11 23,19 20, KRONOSPAN CR spol. s r.o. 140,82 105,67 37, Slévárna a modelárna s.r.o. 98,80 66,87 49, Dřevozpracující družstvo Lukavec 92,45 121,78 60, GALLI ING. Miroslav Vojkovský 31,20 63, KRONODOOR Jihlava s.r.o. 22,14 16,60 66, Moravské kovárny Jihlava 19,90 0,05 68, JILANA a.s. závod Malý Beranov 18,76 11,19 70, SAPELI POLNÁ s.r.o. 16,99 2,15 73, TRANSGAS, a.s., KS Kralice nad Oslavou 16,29 0,23 74, VAN LEER JIPACK, a.s. 15,01 76, SPOJENÉ KARTÁČOVNY a.s. Pelřimov 14,60 78, IROMEZ s.r.o. 14,45 15,67 80, STL. PARNÍ KOTELNA 12,30 8,53 81, ASD BINKO koželužna Krucemburk 11,85 10,90 83, Petr Moidl 11,57 0,71 84, JOSPO SPOL. S.R.O. 11,50 8,29 85, Českomoravský len provozovna 01 10,20 83,37 87, Silnice Jihlava a.s. 7,90 6,93 87, Silnice Jihlava a.s. 6,86 6,06 88,79 strana 43

33 Identifikační číslo provozovny IČ Název zdroje Oxid uhelnatý t rok -1 (1999) t rok -1 (2000) TOP TS města a.s. kotelna sídliště 2 6,47 5,38 89, SKLÁRNA JANŠTEJN s.r.o. 6,25 3,97 90,31 Tabulka 25 Přehled zdrojů emitujících 90 % oxidu uhelnatého ze stacionárních zdrojů v kraji Vysočina Z uvedených informací vyplývá, že 80 % emisí oxidu uhelnatého ze zdrojů kategorie REZZO 1 je produkováno 13 zdroji. strana 44

34 Emise C x H y Identifikační číslo provozovny IČ Název zdroje t rok -1 (1999) C x H y VOC TOP t rok -1 (2000) t rok -1 (2000) % TELČ NÁBYTEK a.s. 82,52 7,77 0,14 64, BOPO a.s. Třebíč Borovina 41,36 70, SAPELI Polná s.r.o. 37,33 0,80 76, Dřevozpracující družstvo Lukavec 36,60 13,83 81, Humpolecké strojírny Humpolec a.s. 13,78 84, TUSCULUM a.s. odštěpný závod Třebíč 10,68 8,59 85, JOSPO spol. s r.o. 9,00 1,49 0,09 87, PRVNÍ BRNĚNSKÁ STROJÍRNA a.s. 5,60 6,61 87, Českomoravský len, provozovna 01 5,60 6,99 88, MOSER LEGNO lakovna 5,30 2,36 89, Středotlaká parní kotelna 5,10 5,57 90,27 Tabulka 26 Přehled zdrojů emitujících 90 % uhlovodíků ze stacionárních zdrojů v kraji Vysočina Z uvedených informací vyplývá, že 80 % emisí uhlovodíků ze zdrojů kategorie REZZO 1 je produkováno 5 zdroji, z nichž jeden produkuje více než polovinu (51,15 %). strana 45

35 Emise amoniaku Identifikační číslo provozovny IČ Název zdroje t rok -1 (1999) Amoniak t rok -1 (2000) TOP % GALLUS PLUS, a.s. chov drůbeže Kožichov ZD BRTNICE - VKK Uhrinovice 25,44 24,32 21, AGROFARM a.s. 18,20 19,33 28, AGRO Měřín a.s. kravín Herálec 17,42 12,87 34, AGRO Měřín a.s. testovací stáj Černá 17,04 18,33 40, ZD vlastníků velkokapacitní kravín 16,13 17,44 46, ZV VKK Želiv 14,85 15,30 51, AGRO Měřín, kravín Blizk 14,12 15,51 56, ZOD NIVA odchovna dobytka 12,70 13,48 61, ZD velkokapacitní kravín 12,17 65, Zemědělské a obchodní družstvo Čáslavice 12,00 12,80 69, VKK Černov 9,90 73, AGRO Měřín a.s., farma Rokytno 9,75 10,69 76, PROVEM a.s. 9,33 10,81 80, A.Z.O. s.r.o. 8,82 9,29 83, UHZ Nová Ves 8,30 10,38 86, AGROFARM a.s. 7,70 10,19 88, DIAMO, O.Z. GEAM, závod chemická úpravna 6,80 6,61 91,41 Tabulka 27 Přehled zdrojů emitujících 90 % amoniaku ze stacionárních zdrojů v kraji Vysočina Z uvedených informací vyplývá, že 80 % emisí amoniaku ze zdrojů kategorie REZZO 1 je produkováno 14 zdroji. strana 46

36 Pro sestavení závěrečného pořadníku nejvýznamnějších zdrojů bylo použito umělé kritérium součtu všech emisí na zdrojích, které byly ve výše uvedených tabulkách zařazeny do obou pásem. Tento seznam pak byl seřazen sestupným způsobem podle celkového součtu emisí. S ohledem na různý charakter zemědělských a průmyslových zdrojů, nebyla do této sestavy zahrnuta emise NH 3 a výběr nejzávažnějších zdrojů emisí amoniaku lze provést dle předchozí tabulky. Z celkového počtu 50 vybraných zdrojů je dále tabelováno 20 nejdůležitějších. Identifikační číslo provozovny IČ Název zdroje Emise celkem t rok -1 (2000) KRONOSPAN CR spol. s r.o ŽĎAS a.s., metalurgie a teplárna Dřevozpracující družstvo Lukavec Českomoravský len, provozovna TELČ NÁBYTEK a.s IROMEZ s.r.o SKLOBOHEMIA a.s TRANSGAS, a.s., KS Kralice nad Oslavou Slévárna a modelárna s.r.o Středotlaká parní kotelna PRVNÍ BRNĚNSKÁ STROJÍRNA a.s ASD BINKO KOŽELUŽNA KRUCEMBURK KRONODOOR Jihlava s.r.o JIHLAVSKÉ SKLÁRNY BOHEMIA A.S BOPO a.s. Třebíč Borovina SAPELI POLNÁ S.R.O TS města a.s., kotelna sídliště JIHLAVSKÉ SKLÁRNY BOHEMIA A.S GALLI ING. Miroslav Vojkovský IROMEZ S.R.O. 45 Tabulka 28 Přehled nejvýznamnějších stacionárních zdrojů v kraji Vysočina strana 47

37 Je pozoruhodné, že zcela největším zdrojem vychází společnost KRONOSPAN CR spol. s r.o. a že se umístila před takovým významným průmyslovým zdrojem, kterým je ŽĎAS, a.s. Mimořádnost této skutečnosti se ještě zvýší, připočteme-li emise i zdroje KRONODOOR Jihlava, s.r.o, neboť obě společnosti sídlí na stejné adrese a emise vznikají tedy ve stejné lokalitě. Oba zdroje ovlivňují kvalitu ovzduší v krajském městě Jihlava a ani jeden z nich přitom není zařazen mezi zdroje spadající pod režim IPPC. Sestavení TOP listu pro zdroje, které mají stejného majitele či provozovatele dopadlo prakticky stejně jako v předchozí tabulce. Více průmyslových zdrojů provozuje v kraji jen omezený počet provozovatelů. Jejich přehled je uveden dále: Provozovatelé více zdrojů v kraji Vysočina SPOJENÉ KARTÁČOVNY a.s. Pelhřimov TUSCULUM a.s. odštěpný závod Třebíč IROMEZ s.r.o. Silnice Jihlava a.s. JIHLAVSKÉ SKLÁRNY BOHEMIA a.s. 2 zdroje v Pelhřimově 2 zdroje v Třebíči 2 zdroje v Pelhřimově 2 zdroje ve Žďáru nad Sázavou a 1 zdroj v Jihlavě 1 zdroj v Dobroníně a 1 zdroj v Jihlavě - Antonínův Důl Tabulka 29 Přehled provozovatelů více průmyslových zdrojů v kraji Vysočina Poněkud jiná situace je v živočišné výrobě. Provozovatelů s více farmami na různých adresách lze identifikovat více. Většinou se jedná o provozovatele s vyšším sumárním podílem emisí na všech provozovaných zdrojích. Některé z nich (v následující tabulce jsou vyznačeny tučně) spadají pod režim IPPC. Z uvedených provozovatelů bude vhodné se při realizaci programu zaměřit na AGRO Měřín, a.s., neboť se jedná o provozovatele, který sice provozuje jen menší farmy, ale sumární emise amoniaku na všech provozovnách dosahuje značného množství. IČ Název provozovatele Obce - lokalizace zdroje Počet zdrojů NH AGRO - Měřín,a.s. Vysoké Herálec Černá Blízkov Fryšava pod Žákovou horou Měřín Blízkov 7 103,7 strana 48

38 IČ Název provozovatele Obce - lokalizace zdroje Počet zdrojů NH AGROFARM,a.s SELMA a.s. Jihlava ZVOZD "Horácko" AGRO HYBRÁLEC s.r.o PROVEM A.S. Žďárec Rozsochy Měřín Vidonín Nadějov Kamenice Předín Kněžice Ústí Hybrálec Borek Kojetín 4 57,9 2 46,7 2 44,5 2 31,5 2 16, Agrodružstvo Košetice Košetice 2 zdroje 2 33, ZD Brtnice Uhřínovice 2 zdroje 2 31, ZOD Niva Jaroměřice nad Rokytnou Vacenovice 2 22, Zemědělské družstvo Černovice u Tábora Křeč 2 zdroje 2 18, Zemědělské družstvo Telč Telč 2 zdroje 2 33,9 Tabulka 30 Přehled provozovatelů více zemědělských zdrojů v kraji Vysočina strana 49