KRAJINA A LIDÉ (přípravný text k semináři pro pedagogy)
|
|
- Štěpánka Vacková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 KRAJINA A LIDÉ (přípravný text k semináři pro pedagogy) Vznik kulturní krajiny Vedle přírodní krajiny, formované pouze přírodními procesy a dnes v planetárním měřítku minimálně zastoupené, existuje na Zemi převážně kulturní krajina v různém stupni přeměny (LIPSKÝ, 1999, s. 18). Vznik kulturní krajiny, tj. krajiny trvale využívané a ovlivňované člověkem, spadá na území ČR do období neolitu, kdy neolitičtí zemědělci osídlili nejsušší, nejteplejší a nejúrodnější, převážně sprašové a terasové oblasti do 300 m. n m. Postupem času přírodní složky krajiny byly činností člověka ovlivněny, změněny, původní rostlinná společenstva nahradila kulturní plodiny - vznikla krajina kulturní (HAVRLANT, BUZEK, 1985, s. 13) Dle DEMKA (1999, s. 59) je kulturní krajina definována v ČSN následovně: kulturní krajina je takový typ krajiny, který se sestává ze vzájemně působících přírodních a antropogenních složek, utvářející se pod vlivem lidské činnosti a přírodních procesů a splňující určité socioekonomické funkce. Hlavní socioekonomické funkce kulturní krajiny jsou: krajina jako zdroj obnovitelných i neobnovitelných surovin, krajina jako bezprostřední prostředí života a činnosti lidské společnosti, krajina jako systém chránící genofond, krajina jako zdroj estetických pocitů. Kulturní krajina se skládá z mozaiky uzlů, sítí a ploch. V zemědělské nebo lesohospodářské krajině zpravidla převládají plochy, naopak v urbanizované nebo průmyslové krajině zabírají většinu ploch uzly a velký důraz se klade i na sítě, spojující jednotlivé plochy. Pro kulturní krajinu je příznačným rysem vytvoření antropogenních bariér a problematika izolovanosti ploch (izolace tvoří problém při difůzi organismů a redukuje schopnost přežití, když počet organismů klesne pod určitou hranici) (DEMEK, 1999, s. 65). Krajina je v současnosti převážně kombinací přírody a kultury (LIPSKÝ, 1999, s. 18). Nejvýznamnější faktory, které způsobily přeměnu přírodní krajiny na kulturní, jsou zemědělství a lesnictví (SKLENIČKA, 2003, s. 17). Kulturní krajina je mozaikou ekosystémů do různé míry ovlivněných činností člověka, s různou strukturou a druhovým složením, vyžadujících ke svému působení různý přísun dodatkové energie zvnějšku (BUČEK, LACINA, 1990, s. 9). Proces přeměny přírodní krajiny směrem ke zcela urbanizované krajině je plynulý. U přírodní krajiny (na rozdíl od krajiny kulturní) je podstatná absence kulturního faktoru (SKLENIČKA, 2003, s. 18). V kulturní krajině dochází k velkému úbytku některých přírodních společenstev, a tím i např. k mizení živočichů v ní žijících a na ní závislých (DEMEK, 1999 s. 59). Limity zatížitelnosti krajiny Obecně závazné limity Obecně závazné limity vyplývající z platných předpisů - zákonů, vyhlášek a norem, musí být v řešeném území respektovány: limity vyplývající z územního plánování
2 racionální využívání, zvelebování a ochrana zemědělského půdního fondu ochrana pozemků určených k plnění funkcí lesa z důvodů zachování lesa pro plnění všech jeho produkčních mimo produkčních funkcí limity vyplývající z lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov ochrana vodních toků ploch (resp. lesnického plánování např. výše těžby) ochrana přírody a krajiny ( speciální, obecná, ochrana krajinného rázu, VKP, ÚSES, ochranné režimy a pásma...) prostorové uspořádání území, vycházející ze současného stabilizovaného stavu využívání území a jeho hlavních funkčních ploch (zemědělská půda, lesní pozemky, zastavěné území vodní toky, vodní plochy, komunikace, zvláště chráněná území, významné krajinné prvky a skladebné části ÚSES) ochrana kulturních památek ochrana životního prostředí s vyloučením zařízení, která by znehodnocovala jeho kvalitu nad přípustnou míru, která je určena mezními hodnotami stanovenými normativními předpisy (hluk, emise, odpadní vody, zápachy, pevné odpady, radioaktivní záření aj.) Limity vyplývající z konkrétních podmínek řešeného území Limity využití území omezují, vylučují, případně podmiňují umisťování staveb, využití území a opatření v území. Jde především o limity zatížení území z hlediska ochrany složek životního prostředí a zachování ekologické stability. Zásady a limity využití a uspořádání území určují účel, způsob, ohraničení a podmínky uspořádání a využití území a jsou závaznými podmínkami realizovatelnosti záměrů územního plánu. V rámci metodiky LANDEP, jejíž nedílnou součástí je evaluace (hodnocení), se podle HRNČIAROVÉ (2006, s. 183) stanovuje vhodnost využívání území pomocí krajinnoekologických limitů, podle požadavků společnosti. Krajinnoekologické limity vyplývají z vlastností krajinných prvků sledovaných v zájmovém území. Při hodnocení se stanovuje abiotické, biotické (ekologické) a socioekonomické (ekosozologické a hygienické) limity. Vhodnost využívání území (tj. limitaci území) lze vyjádřit pomocí stupňů: 0 - nevhodné využívání území 1 - vhodné využívání území 2 - středně vhodné využívání území 3 - podmíněně vhodné území. Abiotické limity vyplývají z reálných typů abiotických komplexů tvořených reliéfověgeologicko-substrátově-půdně-hydrologicko-klimatickými prvky krajiny. V další fázi se doplní ekologickými a hygienickými limity HRNČIAROVÁ (2006, s. 183). Biotické (ekologické) limity plynou z ekologické významnosti prvků krajiny resp. ekosystémů. Jsou dány různými ekologickými funkcemi důležitými pro zachování a udržení bioty, genofondu, biodiverzity a ekologické stability území. Ekologická významnost se promítá do souboru nelegislativních limitů a omezení pro vybrané aktivity a využívání území HRNČIAROVÁ (2006, s. 188).
3 Kulturně-historické limity vyplývají z výskytu kulturně-historických památek a z jejich kulturně-historické významnosti. Vylučují, či usměrňují aktivity narušující existující ráz památek, nebo území s jejich kulturními a estetickými, ale i přírodními hodnotami HRNČIAROVÁ (2006, s. 189). Ekosozologické limity jsou limity vyplývající z ochrany přírody a přírodních zdrojů, jde především o legislativní předmět limitů a omezení na území, ale i o limity a omezení vyplývající z dalších norem a předpisů. Tyto limity podporují biotické (ekologické), ale i kulturně-historické hodnoty a představují významný argument při návrzích na lokalizaci aktivit v krajině HRNČIAROVÁ (2006, s. 190). Hygienické limity jsou dané různými normami a předpisy, které určují přípustný obsah škodlivé látky v jednotlivých složkách životního prostředí (resp. přípustnou intenzitu působení stresového faktoru) např. CO 2 v ovzduší, fenolů ve vodě, hluku v prostředí apod. Jde o jevy provázející mnohé výrobní aktivity HRNČIAROVÁ (2006, s. 192). Zatížitelnost krajiny a organismů stresovými jevy Stres je stav, ve kterém se nachází živý systém při mobilizaci obranných nebo nápravných procesů vůči podnětům přesahující obvyklé rozpětí homeostázy (které je připraven hladce zvládat a na něž je dokonale adaptován). Schopnost ekosystémů odolávat stresu je resilience (MÍCHAL, 1994, s. 170). Vlastnosti stresu (MÍCHAL, 1994, s. 170): Velmi různorodé podněty vyvolávají v organismu tzv. "nespecifický" soubor reakcí. Stresové reakce mají obyčejně týž charakter bez ohledu na druh podnětu; nejsou nijak specifické ve vazbě na příčinu stresu. Rozhodující pro průběh stresové reakce je velikost podnětu a jeho trvání nebo frekvence. V odolnosti vůči stresu se jedinci téhož druhu značně odlišují. Odolnost vůči stresu není striktně geneticky determinována, ale může být do jisté míry individuálně modifikována. Organismus je ve stresu pod vlivem podnětů přesahujících svou velikostí nebo trváním kapacitu homeostatických mechanismů. Stres je projevem pokusů organismu o obnovení homeostázy za mimořádného působení vnějších podnětů - stresorů (MÍCHAL, 1994, s. 170). Stresorem se pro ekosystém (jako pro živé organismy obecně) může stát jakákoli látka, energie, organismus nebo lidská činnost, jakmile svou velikostí anebo trváním svého působení překročí kapacitu jeho homeostatických mechanismů (MÍCHAL, 1994, s. 170). Stresory lze dělit dle doby jejich trvání na (MÍCHAL, 1994, s ) Dlouhodobé - působí dlouhodobě, spolu s přirozenými podmínkami ekotopu vytváří jeho novou podobu, které odpovídá nový typ biocenózy (např. trvalé snížení hladiny podzemní vody). Krátkodobé - působí krátkodobě, neumožňují biotě vytvoření nového, jim odpovídajícího ekosystému (např. havárie).
4 Při jednorázovém působení stresu lze rozlišit tři typy adaptace systému (typy kompenzačních reakcí) (MÍCHAL, 1994, s ): Dočasná kompenzační změna s návratem do normálu (systém obnoví svůj původní stav). Některé prvky systému se trvaleji přizpůsobí abnormálním podnětům (vytvoří se nový stav). V systému nejsou žádné podstatné kompenzační změny, působící proti abnormálnímu podnětu (nedochází ke kompenzaci abnormálních podnětů, systém se hroutí). Stresová reakce při setrvalém působení stresoru má tři stadia se specifickými příznaky (MÍCHAL, 1994, s. 171): Poplachové stadium - dochází k neočekávaně velké, relativně krátkodobě velké odezvě v systému, která je pomíjivá. Hrubým měřítkem intenzity stresu je rychlost návratu ukazatelů do stavu před působením stresoru. Stadium resistence - odezva systému je relativně malá i při setrvalém působení stresoru. Systém si zdánlivě vyvinul rezistenci vůči stresoru, který vyvolal poplachovou reakci. Stresor dál působí, ale výrazné příznaky stresu mizí. Stadium vyčerpání - dochází k překročení adaptačních schopností systému. Buď překračuje resilienci systému intenzita působení stresoru svou velikostí, nebo byla získaná resilience vzhledem k hodnotě "velikost stresoru krát doba působení" nedostatečná. Ekologická krize a katastrofy jsou na úrovni místních populací organismů a jejich společenstev běžné v důsledku lidské činnosti, ale i v důsledku přírodních jevů. S využitím teorie homeostázy a stresu jdou pak definovat jako (MÍCHAL, 1994, s. 172): Ekologická krize je situace, v níž se adaptační schopnosti živého systému přibližují dosažitelným mezím. Vzniká překročení homeostatického pole pod vlivem stresového faktoru (faktorů) takové intenzity, že se systém ve stadiu rezistence blíží ke stadiu vyčerpání. Ekologická katastrofa je situace, v níž nejsou splněny elementární potřeby živého systému a jeho ekologická valence je překročena do té míry, že podmínky biologické reprodukce systému zanikají. K tomu může dojít jednorázovým extrémním zásahem (např. jaderný výbuch) nebo "plíživě" - dlouhodobým působením stresorů, kdy se systém postupně, a pro nás často neočekávaně, ocitá ve stadiu vyčerpání. Vzhledem k problémům ekologické stability člověkem využívané krajiny je žádoucí účelově modifikovat tyto pojmy jako (MÍCHAL, 1994, s. 173): Ekologická krize je situace, v níž se společensky definované potřeby (nároky místní lidské populace na dosažení a historicky akceptovatelné životní úrovně) přibližují společensky akceptované dolní mezi uspokojení, nebo klesají pod tuto mez. Ekologická katastrofa je situace, v níž nejsou splněny elementární ekologické potřeby místní lidské populace.
5 Při pokusech prognózování reakcí krajiny na působení civilizačních stresorů je třeba mít na paměti (MÍCHAL, 1994, s. 173): Naše ekosystémy jsou ještě stále pod vlivem gradujícího působení hlavních civilizačních stresorů a stresové reakce po nich budou odeznívat i celá desetiletí. Vytvoří-li systém rezistenci vůči jednomu stresoru, snižuje se obvykle současně jeho rezistence vůči ostatním stresorům. Tak při kombinaci stresorů dochází k jejich násobení (synergismu). Provedené bilance stresorů nebývají úplné. Intenzita stresu krát doba působení určuje, v jakém stadiu reakce se systém nachází. Lineární extrapolace reakcí geosystémů na dlouhodobé působení stresových faktorů v čase dává nesprávné výsledky. Je přípustná pouze pro kratší časová období a ekosystémy ve stadiu rezistence. Udržení ekologické stability krajiny pak předpokládá (MÍCHAL, 1994, s. 173): Ochranu ohrožených ekosystémů. Asanaci škodlivých faktorů - stresorů. Úpravu využívání krajiny - ekologickou optimalizaci. Celý text učebnice Krajinné ekologie naleznete: zde Své dotazy k textu nebo našemu tématu můžete napsat lektorovi na: potamogeton@seznam.cz Seznam literatury: BUČEK, A., LACINA, J. Přírodovědná východiska ÚSES. In Löw, J., a kol. Rukověť projektanta místního územního systému ekologické stability. Teorie a praxe. Brno: Doplněk, s. ISBN DEMEK, J. Úvod do krajinné ekologie. Olomouc: UP v Olomouci, s. ISBN HAVRLANT, M., BUZEK, L. Nauka o krajině a péče o životní prostředí. Praha: SPN, s. HRNČIAROVÁ, T. a kol. Krajinnoekologické podmienky rozvoja Bratislavy. Bratislava: Veda, s. ISBN LIPSKÝ, Z. Krajinná ekologie pro studenty geografických oborů. Praha: Karolinum, s. ISBN MÍCHAL, I. Ekologická stabilita. 2. rozš. vyd. Brno: Veronica, s. ISBN SKLENIČKA, P. Základy krajinného plánování. Praha: Naděžda Skleničková, s. ISBN
ÚSES ekologická stabilita krajiny
ÚSES ekologická stabilita krajiny Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (CZ.1.07/2.2.00/15.0222) Projekt je spolufinancován Evropským sociálním
VíceEkologická stabilita lesních ekosystémů v krajině
Ekologická stabilita lesních ekosystémů v krajině Ústav pro hospodářskou úpravu lesa Brandýs nad Labem, Mgr. Martin Polívka DiS. MZe Územní systém ekologické stability (ÚSES) a jeho prvky jsou typem území
VíceMgr. Vladimír Ledvina
Zdravá krajina náš domov Krajinné plánování a význam drobných přírodních prvků v kulturní krajině Mgr. Vladimír Ledvina Zdravá krajina náš domov KRAJINA: - Část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem
VíceObecná (územní) ochrana v ČR 1. Významný krajinný prvek (VKP) je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její
Obecná (územní) ochrana v ČR 1. Významný krajinný prvek (VKP) je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability.
VíceStruktura krajiny. NOK, přednáška
Struktura krajiny NOK, přednáška Struktura krajiny Krajinu můžeme vyjádřit souborem parametrů, tj. ukazatelů, které charakterizují její stav, strukturu, fungování a chování (dynamika, vývoj). - známe pouze
VíceREALIZOVANÉ PRVKY ÚSES V JIHOMORAVSKÉM KRAJI Z KRAJINOTVORNÝCH PROGRAMŮ A POZEMKOVÝCH ÚPRAV
REALIZOVANÉ PRVKY ÚSES V JIHOMORAVSKÉM KRAJI Z KRAJINOTVORNÝCH PROGRAMŮ A POZEMKOVÝCH ÚPRAV Ing. Tereza STRÁNSKÁ, Ing. Renata EREMIÁŠOVÁ Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví,
VíceDŮSLEDKY ZHORŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
DŮSLEDKY ZHORŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 2011 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Důsledky zhoršování životního prostředí V této kapitole se dozvíte: Co je to klimatická změna. Proč klesá samočisticí vlastnosti
VíceNávrh územních systémů ekologické stability. Sestavila: Eva Boucníková
Návrh územních systémů ekologické stability Sestavila: Eva Boucníková ÚSES je vybraná soustava ekologicky stabilnějších částí krajiny, účelně rozmístěných podle funkčních a prostorových kritérií: Rozmanitost
VíceVyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 11 VY 32 INOVACE 0115 0311
Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 11 VY 32 INOVACE 0115 0311 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor
VíceChráněná území v České republice. RNDr. Alena Vopálková
Chráněná území v České republice RNDr. Alena Vopálková Hlavní cíle ochrany přírody a krajiny Udržení a obnova ekologické stability krajiny Zachování přírodních hodnot a krajinného rázu Ochrana biologické
VíceKRAJINA A POZEMKOVÉ ÚPRAVY. 1. část
11.11. 2009 ŠOV Klenčí pod Čerchovem KRAJINA A POZEMKOVÉ ÚPRAVY 1. část Ing. Jiří Hladík Ph.D., VÚMOP Krajina a pozemkové úpravy Ing. Jiří Hladík, Ph.D. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.
VíceKrajinná ekologie. přednáška. Studijní obor NOK
Krajinná ekologie přednáška Studijní obor NOK Východiska 1. Krajinná ekologie postavení v systému věd, objekt studia, prostorové dimenze, definice krajiny, přístupy studia ke krajině (polycentrický-primární
VíceZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ
Č. j.: 65947/ENV/15 V Praze dne 29. září 2015 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování
VíceZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ
Č. j.: 55499/ENV/15 V Praze dne 18. srpna 2015 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování
VíceOchrana životního prostředí Ochrana veřejného zdraví
Soubor 100 zkušebních otázek pro ústní část zkoušky odborné způsobilosti podle 19 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování
VíceMINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65
MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne 11. 4. 2013 Č. j.: 25101/ENV/13 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní
VícePříčiny krajinného uspořádání. abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change)
Příčiny krajinného uspořádání abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change) 65 KRAJINA - podoba dnešní krajiny je výsledkem působení abiotických podmínek (např.
VíceStřední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk
Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 25.1.2013
VíceÚSK v návaznosti na pozemkové úpravy Zkušenosti s ÚSK pohledem Krajského úřadu
Zkušenosti s ÚSK pohledem Krajského úřadu Metodický pokyn ukládá, jak má vypadat zadání, co v něm má být zakotveno. Cíle a účel pořízení (upřesnění typů krajin, cílová kvalita krajiny) Rozsah řešeného
VíceÚP plenkovice Změna č. 1, Textová část - výrok. Studio Region, Zelná 104/13, Brno 3/2018
Obsah: 1. Vymezení zastavěného území... 2 2. Základní koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot... 2 3. Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému
VíceMINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65
MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne 19. 12. 2013 Č. j.: 91804/ENV/13 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na
VícePrávní režim ochrany přírody a krajiny. JUDr. Jana Tkáčiková, PhD.
Právní režim ochrany přírody a krajiny JUDr. Jana Tkáčiková, PhD. Cíl právní úpravy Zajištění péče o volně žijící živočichy, planě rostoucí rostliny a jejich společenstva, o nerosty, horniny, paleontologické
VíceZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ
Č. j.: 43529/ENV/15 V Praze dne 25. června 2015 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování
VíceZákladní informace (Zdroj: Český statistický úřad)
Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností
VíceZměna č.42 územního plánu KUTNÁ HORA. NÁVRH pro společné jednání
Změna č.42 územního plánu KUTNÁ HORA NÁVRH pro společné jednání TEXTOVÁ ČÁST ZÁZNAM O ÚČINNOSTI Správní orgán, který územní plán vydá: Zastupitelstvo obce Kutná Hora Datum nabytí účinnosti: Oprávněná úřední
VíceVáš dopis zn. SZn. Vyřizuje/ linka Datum S-MHMP-1359667/2012/1/OZP/VI Ing. Hippmannová / 5860 05. 12.2012
HLAVNÍ MĚSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY ODBOR ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Bok Miroslav Ing. arch. Kamýcká 941 165 00 Praha 6 Váš dopis zn. SZn. Vyřizuje/ linka Datum S-MHMP-1359667/2012/1/OZP/VI Ing.
VíceStřední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné
VícePřírodní pilíř v procesu pořizování ÚAP. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Staroměstské náměstí 6, Praha 1
Přírodní pilíř v procesu pořizování ÚAP Základní pojmy Přírodní pilíř V procesu územního plánování tento pojem blíže určuje vyhláška 500/2006 Sb. v 4 odst. (1) písmeno b) bod 1. Rozbor udržitelného území
VíceNávrh vyhlášky o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů
Návrh vyhlášky o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů Václav Tomášek Odborný seminář České lesnické společnosti, připravený ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství
VíceÚvod do Ekologie lesa. Obsah. Obsah a cíle predmetu
Úvod do Ekologie lesa Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpoctem CR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Obsah Cíl predmetu Struktura a stavba lesního Rozmery a hladiny biotické
VíceIntegrovaná ochrana rostlin. ano, jistě, ale jaká vlastně
Integrovaná ochrana rostlin ano, jistě, ale jaká vlastně Definice IOR (definice FAO): systém regulace četností populací škodlivých činitelů, který využívá všech metod regulace četnosti populací škodlivých
VíceOLEŠNÍK. Změna č. 3 územního plánu sídelního útvaru. stupeň dokumentace NÁVRH ZADÁNÍ. katastrální území Olešník
Změna č. 3 územního plánu sídelního útvaru OLEŠNÍK stupeň dokumentace NÁVRH ZADÁNÍ katastrální území Olešník pořizovatel: Magistrát města České Budějovice odbor územního plánování a architektury březen
VíceBiogeografická diferenciace krajiny v geobiocenologickém pojetí
Biogeografická diferenciace krajiny v geobiocenologickém pojetí Kulturní krajina X Přírodní krajina Ekologická optimalizace Rok 2004 Rok 2002 Rok 2012 Rok 2009 k.ú. Netřebice (Nymburk) k. ú. Skřípov (Prostějov)
VíceEnvironmentální legislativa. Legislativa ČR. Právní řád princip hierarchie právní síly
Environmentální legislativa Legislativa ČR Právní řád princip hierarchie právní síly 1. Ústavní zákony 2. Zákony 3. Podzákonné předpisy: nařízení vlády vyhlášky ministerstev Environmentální legislativa
VíceVysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice
Životní prostředí a doprava Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace
VíceDYNAMIKA KRAJINY. ČVUT FSv - katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství
DYNAMIKA KRAJINY Dnešní stav krajiny je výsledkem spolupůsobení 5 základních faktorů přírodního původu : 1. Reliéf krajiny 2. Podnebí 3. Osídlení rostlinnými a živočišnými druhy (klima, migrace) 4. Vývoj
VíceÚzemí, zahrnuté v posuzované koncepci
Území, zahrnuté v posuzované koncepci Příloha 2- Monitorovací ukazatele dle kapitoly 7 Monitorovací ukazatelé vlivu koncepce na ŽP a) b) c) d) e) f) g) h) 1. Zlepšovat kvalitu povrchových a podzemnich
VíceObsah. Předmluva 9. Úvodem 11
Obsah Předmluva 9 Úvodem 11 1 Základy ekologie 14 1.1 Historie ekologie 14 1.2 Organismus a prostředí 14 1.2.1 Život a jeho vlastnosti 14 1.2.2 Autotrofní a heterotrofní organismy 15 1.2.3 Přizpůsobení
VíceZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ
Č. j.: 71961/ENV/15 V Praze dne 6. listopadu 2015 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování
VíceTichá a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí, ABF, Praha 2004 Petržílek: Politika trvale udržitelného rozvoje, MŽP, Praha 2002
Metodické listy kombinovaného studia pro předmět Právo životního prostředí Metodický list číslo 1 Lektor: JUDr. Ing. Petr Petržílek, Ph.D. Literatura: Petržílek P.: Legislativa udržitelného rozvoje a nové
VíceKONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY JIHOČESKÉHO KRAJE. Analytická část
KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY JIHOČESKÉHO KRAJE Analytická část Zpracovatelé ATEM s.r.o. EIA SERVIS s.r.o. Hvožďanská 2053/3 U Malše 20 148 00 Praha 4 370 01 České Budějovice Únor 2007 Koncepce ochrany
Víceochrany přírody Lesy zvláštního určení s prioritou MENDELU, LDF, ÚZPL Tomáš Vrška VÚKOZ, v.v.i. odbor ekologie lesa
Lesy zvláštního určení s prioritou ochrany přírody Tomáš Vrška VÚKOZ, v.v.i. odbor ekologie lesa & MENDELU, LDF, ÚZPL Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR
VíceDiferenciace současného stavu geobiocenóz
Diferenciace současného stavu geobiocenóz Diferenciace současného stavu geobiocenóz Hodnocení současného stavu dle vegetační složky geobiocenóz Struktura, druhové složení, základní funkční a ekologické
VíceIng. Vlastimil Vala, CSc. Předmět : Ekonomická efektivnost LH
Téma 1a : Cíle lesního hospodářství, ekonomická, environmentální a sociální kritéria ekonomické i v lesním hospodářství Ing. Vlastimil Vala, CSc. Předmět : Ekonomická LH Tento projekt je spolufinancován
VícePrioritní osa 4, specifický cíl 4.3: Posílit přirozené funkce krajiny
KRITÉRIA FORMÁLNÍCH NÁLEŽITOSTÍ A PŘIJATELNOSTI PRO MÍSTNÍ AKČNÍ SKUPINY (MAS) K OPERAČNÍMU PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PRO OBDOBÍ 2014 2020, PRIORITNÍ OSE 4 Dokument slouží pouze jako souhrn kritérií formálních
VíceZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE BEZVĚROV
ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE BEZVĚROV I. NÁVRH I.A. Textová část Objednatel Pořizovatel Zpracovatel obec Bezvěrov Obecní úřad Bezvěrov se zajištěním kvalifikačních požadavků: Ing. Martina Miklendová
VíceZákladní informace (Zdroj: Český statistický úřad)
Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou
VíceZákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. 3 odst. 1) b) významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část
Zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. 3 odst. 1) b) významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k
VíceZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ
Č. j.: MZP/2017/710/2089 V Praze dne 31. října 2017 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o
VíceZákladní informace (Zdroj: Český statistický úřad)
Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou
VíceFunkce lesů Ing. Robert Hruban
Funkce lesů Ing. Robert Hruban Odborný seminář České lesnické společnosti, připravený ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství a Ústavem pro hospodářskou úpravou lesů Brandýs nad Labem Praha MZe, 28.
VíceTeorie stresu, ekologická stabilita. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.
Teorie stresu, ekologická stabilita Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Osnova 1. Organismus a jeho místo v prostředí 2. Dynamika
VíceŽivé systémy v ekotoxikologii - úvod - Luděk Bláha, PřF MU
Živé systémy v ekotoxikologii - úvod - Luděk Bláha, PřF MU Co by si student(ka) měl(a) odnést? Znát a vysvětlit pojmy a chápat význam v ekotoxikologii pro - úrovně a hierarchie biologické organizace -
VíceAktivity proti variantě H4 vysokorychlostní tratě v naší oblasti
Aktivity proti variantě H4 vysokorychlostní tratě v naší oblasti RNDr. Zdeňka Bendová, Ph.D. 9.4.2014 Senožaty VRT Ochrana krajiny X Povinnosti státu k ochraně krajiny vyplývají z mezinárodních úmluv a
VíceZákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření
VíceNÁVRH DODATKU ZADÁNÍ Změny č. 1 Územního plánu Studnice. Městský úřad Vyškov, odbor územního plánování a rozvoje Masarykovo nám.
NÁVRH DODATKU ZADÁNÍ Změny č. 1 Územního plánu Studnice Pořizovatel: Městský úřad Vyškov, odbor územního plánování a rozvoje Masarykovo nám. 1, 682 01 Vyškov Datum: Srpen 2011 1 Obsah zadání: a) Požadavky
VíceEKP_01. Ekologie a prostředí
EKP_01 Ekologie a prostředí 1 Jak je to s globálním oteplováním Téma současnosti Základní these odpůrců: Globální oteplení není prokázáno Kdybychom uvěřili, že se zeměkoule skutečně otepluje, nikdo neprokázal,
VíceVýznam biodiverzity pro kvalitu života na venkově. Seminář Voda a zemědělství, SPOV, Královice, Mgr. Vladimír Ledvina
Význam biodiverzity pro kvalitu života na venkově Seminář Voda a zemědělství, SPOV, Královice, 21.11.2017 Mgr. Vladimír Ledvina Rozptýlená zeleň v zemědělské krajině: + anebo - Rozptýlená zeleň v zemědělské
Více1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie
1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie 2. Obor ekologie lesa se zabývá zejména: a) vzájemnými vztahy organismů s prostředím a mezi sebou b)
VíceZADÁNÍ ZMĚNY Z 3016/00 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU HL. M. PRAHY
ZADÁNÍ ZMĚNY Z 3016/00 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU HL. M. PRAHY Důvody pro pořízení změny Z 3016/00 Územního plánu sídelního útvaru hlavního města Prahy a stanovení hlavních cílů rozvoje území Pořízení
VíceZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ
Č. j.: 59388/ENV/15 V Praze dne 27. srpna 2015 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování
VíceÚSES v krajině Funkce ÚSES v krajině, jeho legislativní ukotvení a vazba na pozemkové úpravy
ÚSES v krajině Funkce ÚSES v krajině, jeho legislativní ukotvení a vazba na pozemkové úpravy RNDr. Josef Glos AGERIS s. r. o. Jeřábkova 5, 602 00 Brno E-mail: josef.glos@ageris.cz Ochrana přírody a krajiny
VíceZákladní informace (Zdroj: Český statistický úřad)
Rozbor udržitelného rozvoje území obce Lesná zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností
VíceMINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65
MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 12. 11. 2014 Č. j.: 74733/ENV/14 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na
VíceOBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA
OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA Č. 3/2001 o závazných částech Územního plánu sídelního útvaru Kunžak 1 Zastupitelstvo obce Kunžak na svém zasedání dne 23.8.2001 schválilo v souladu s ustanoveními 84 odst. 2 písm.
VíceNÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY č. 5 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PRŽNO
NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY č. 5 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PRŽNO určený k projednání. Zpracováno ve smyslu 47 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů,
VíceŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH NEBO PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ) NEBO O JEHO ZMĚNU
*) Příloha č. 4 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. *) Adresa místně a věcně příslušného vodoprávního úřadu ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH NEBO PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH
VíceHORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ OBEC S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ STOD
dobývací prostor chráněné ložiskové území výhradní bilancované ložisko nerostných surovin plocha lesa HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE A1 plocha lesa ochranné pásmo vodních zdrojů - bod ochranné pásmo vodních
VíceŽivotní prostředí. ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. 2013
Učební osnova předmětu Životní prostředí Studijní obor: Aplikovaná chemie Zaměření: ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 192 3. ročník: 33 týdnů
Vícek. ú. Řimovice ÚZEMNÍ PLÁN OBCE Změna č. 1 TEXTOVÁ ČÁST Zpracovatel : Pořizovatel :
ŘIMOVICE k. ú. Řimovice ÚZEMNÍ PLÁN OBCE Změna č. 1 TEXTOVÁ ČÁST Zpracovatel : Pořizovatel : Ing. arch. Milič Maryška Městský úřad Vlašim Letohradská 3/369 Odbor výstavby 170 00 Praha 7 a územního plánování
Více0 extrémně špatný vyhynul druh, který je hlavním předmětem ochrany
Příloha č. 5: Tabulky kritérií pro hodnocení stavu a péče dle Metodiky hodnocení stavu a péče v maloplošných zvláště chráněných územích (Svátek, Buček, 2005) Kritéria hodnocení současného stavu území ZACHOVALOST
VíceZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ
Č. j.: 59325/ENV/15 V Praze dne 26. srpna 2015 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování
VíceAteliér "AURUM" s.r.o., Pardubice
Zpracovatel: Ateliér "AURUM" s.r.o., Pardubice Zodpovědný projektant: Ing. arch. Ivana Petrů Autorský kolektiv: Ing. arch. Ivana Petrů Ing. Vendulka Růžičková Ing. Pavel Petrů Michal Izák Olga Lukášová
VíceŽivotní prostředí. Učební osnova předmětu. Pojetí vyučovacího předmětu. Studijní obor: Aplikovaná chemie. Zaměření:
Učební osnova předmětu Životní prostředí Studijní obor: Aplikovaná chemie Zaměření: ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 225 3. ročník: 33 týdnů
VíceKrajina vznik, vývoj TOK1. Petr Kavka; Adam Vokurka
Krajina vznik, vývoj TOK1 Petr Kavka; Adam Vokurka Krajina Heterogenní část zemského povrchu skládající se ze souboru vzájemně se ovlivňujících ekosystémů, který se v dané části povrchu v podobných formách
VíceCZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.
VícePodmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m
Přednáška č. 4 Pěstitelství, základy ekologie, pedologie a fenologie Země Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů
VíceN Á V R H Z A D Á N Í Z M Ě N Y Č. 2 Ú Z E M N Í H O P L Á N U BĚLÁ
N Á V R H Z A D Á N Í Z M Ě N Y Č. 2 Ú Z E M N Í H O P L Á N U BĚLÁ Zpracoval Městský úřad Semily, obvodní stavební úřad jako příslušný úřad územního plánování Zpracováno červenec 2016 Za pořizovatele
VíceZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ
Č. j.: MZP/2017/710/240 V Praze dne 28. července 2017 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon
VíceAnotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy z oblasti ekologie. Materiál je plně funkční pouze
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy z oblasti ekologie. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. abiotický biotický ekosystém
VíceKritéria pro hodnocení žádostí SC 4.4 (sídelní zeleň)
Kritéria pro hodnocení žádostí SC 4.4 (sídelní zeleň) Kritéria pro hodnocení formálních náležitostí žádostí Soulad žádosti s programem OPŽP 2014+ a příslušnými SC / podporovanými aktivitami uvedenými v
VíceTémata k opravným zkouškám a zkouškám v náhradním termínu
Témata k opravným zkouškám a zkouškám v náhradním termínu Marcela Pohanková EKP 1.A Organismus a prostředí - abiotické faktory, biotické faktory - populace, vztahy mezi populacemi, společenstva, ekosystém
VícePrioritní výzkumné cíle
Návrh projektu musí naplňovat jeden hlavní Prioritní výzkumný cíl. Prioritní výzkumné cíle Č. j.: TACR/1-32/2019 Uchazeč v příslušném poli elektronického návrhu projektu popíše, jak jeho návrh projektu
VíceTichá a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí, ABF, Praha 2004 Petržílek: Politika trvale udržitelného rozvoje, MŽP, Praha 2002
Metodický list číslo 1 Literatura: Petržílek P.: Legislativa udržitelného rozvoje a nové podnikatelské příležitosti, LexisNexis cz, 2007 Damohorský a kol.:, C.H. Beck, Praha 2003 Kružíková, Adamová, Komárek:
VíceIX. VLIVY NA ZÁJMY OCHRANY PŘÍRODY
IX. VLIVY NA ZÁJMY OCHRANY PŘÍRODY Zájmy ochrany přírody a krajiny ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb. jsou v daném měřítku zpracování zastoupeny ve formě: maloplošných a velkoplošných zvláště chráněných
VíceÚzemní studie krajiny s důrazem na použitá prostorová data a podklady. RNDr. Stanislav Šťastný
Územní studie krajiny s důrazem na použitá prostorová data a podklady RNDr. Stanislav Šťastný Co je územní studie krajiny? Komplexní dokument, který se zabývá nezastavěným územím (krajinou) v celém správním
Více1 Chráněná krajinná oblast Poodří K zajištění ochrany přírody a krajiny části území nivy řeky Odry se vyhlašuje Chráněná krajinná
Strana 546 Sbírka zákonů č. 51 / 2017 51 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 15. února 2017 o Chráněné krajinné oblasti Poodří Vláda nařizuje podle 25 odst. 3 zákona č. 114/ /1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny: 1
VíceCZ.1.07/1.5.00/
[1] Číslo projektu Název školy Předmět CZ.1.07/1.5.00/34.0425 INTEGROVANÁ STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ BENEŠOV Černoleská 1997, 256 01 Benešov BIOLOGIE A EKOLOGIE Tematický okruh Téma Základy obecné ekologie
VíceInstitut pro ekologické zemědělství a udržitelný rozvoj krajiny, Olomouc 2004 PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců, Šumperk, Univerzita Palackého Olomouc, Výzkumný ústav pro ekologické zemědělství FiBL,
VíceNovela zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu
2.7.2014 Novela zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu Význam zemědělské půdy Základní složka životního prostředí Neobnovitelný přírodní zdroj Životní prostor zvířat, rostlin, půdních
VíceZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ
Č. j.: 47637/ENV/15 V Praze dne 13. července 2015 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování
VíceOCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY KONFERENCE LUBENEC LISTOPAD 2015
OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY KONFERENCE LUBENEC LISTOPAD 2015 ING. MARTINA LUKEŠOVÁ, JSEM TU DOMA: CTÍM SLOVA ALBERTA EINSTEINA: NAŠÍM ÚKOLEM MUSÍ BÝT OSVOBODIT SE TÍM, ŽE ROZŠÍŘÍME OKRUH SVÉHO SOUCITU, ABY
VíceEkologie Ing. Vladimír Hula, PhD.
Ekologie Ing. Vladimír Hula, PhD. Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Mendelova zemědělská a lesnická univerzita Budova A, první mezipatro, tam vlevo, až na konec chodby, opět vlevo a
Více[ 8 odst. 1 písm. c) a 15 vodního zákona]
*) Příloha č. 17 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. *) Adresa místně a věcně příslušného vodoprávního úřadu ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH NEBO PODZEMNÍCH PRO POTŘEBY JEDNOTLIVÝCH
VíceANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů
ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Formát Druh učebního materiálu Druh interaktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0722 III/2 Inovace a
VíceMINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65
MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne 10. 12. 2013 Č. j.: 89485/ENV/13 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na
VíceZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU. ČERNÁ HORA ČH 1, ČH3, ČH4, ČH5, ČH7, ČH8 a ČH9
ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU ČERNÁ HORA ČH 1, ČH3, ČH4, ČH5, ČH7, ČH8 a ČH9 1 POŘIZOVATEL : MĚSTSKÝ ÚŘAD BLANSKO Oddělení územního plánování a regionálního rozvoje SÚ nám. Republiky 1, 678 01 Blansko ZPRACOVATEL
VíceZMĚNY KO2, KO3, KO4, KO5 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE KOTVRDOVICE
ZMĚNY KO2, KO3, KO4, KO5 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE KOTVRDOVICE (VERZE PRO SPOLEČNÉ JEDNÁNÍ) obsah změn Ko2, Ko3, Ko4, Ko5 Ko2: Bydlení na východním okraji obce změna funkčního využití pozemku parc. č. 1338 v
VíceKonference k 10. výročí přijetí Evropské úmluvy o krajině Možnosti řešení krajiny prostřednictvím územních plánů
Konference k 10. výročí přijetí Evropské úmluvy o krajině 21.4. 2015 Možnosti řešení krajiny prostřednictvím územních plánů Ing. arch. Vlasta Poláčková s využitím práce specialistů, kteří se podíleli na
Více