KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Transkript

1 KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne KOM(2005) 426 v konečném znění Návrh ROZHODNUTÍ RADY o podpisu úmluvy Rady Evropy č. 198 o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinů a financování terorismu jménem Evropského společenství (předložená Komisí) CS CS

2 ODŮVODNĔNÍ 1. SOUVISLOSTI Úmluva Rady Evropy č. 141 o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinů byla přijata Výborem ministrů Rady Evropy v září 1990 a dne 8. prosince téhož roku byla otevřena k podpisu. V platnost vstoupila dne 1. září 1993 a všechny členské státy jsou v současné době smluvními stranami. Tato úmluva usiluje o zakotvení souboru předpisů upravujících trestní řízení, které předchází vynesení rozhodnutí o propadnutí nástrojů trestné činnosti a jeho provedení a dále o zavedení účinného mechanismu mezinárodní spolupráce směřující k odnětí nástrojů pachatelům trestné činnosti a zabavení výnosů z ní. Od roku 1990 se však chápání hrozby, kterou praní špinavých peněz představuje, stejně jako způsob jejího odstranění, podstatně změnily a zúčastněné strany projednávají od roku 1998 případné změny úmluvy. Předsednictví Evropského výboru pro trestní problematiku (CDPC) Rady Evropy v listopadu 2000 rozhodlo ustavit pracovní skupinu, která zváží možnost vypracování dodatečného protokolu k úmluvě z roku Pracovní skupina předložila závěrečnou zprávu o své činnosti na plenárním zasedání Evropského výboru pro trestní problematiku v červnu Zpráva dochází k závěru, že existují závažné argumenty svědčící ve prospěch rozsáhlé aktualizace úmluvy, zejména v oblasti opatření týkajících se označení, zajištění a propadnutí majetku pocházejícího z trestné činnosti a dále mezinárodní spolupráce v trestních věcech mezi orgány činnými v trestním řízení. Na svém 52. zasedání v červnu 2003 pověřil Evropský výbor pro trestní problematiku skupinu odborníků, aby úmluvu z roku 1990 aktualizovala a doplnila. Následně byl rozšířen její mandát za účelem navržení opatření proti financování terorismu v souladu s mezinárodními předpisy platnými v této oblasti a také za účelem navržení preventivních opatření. Tyto rozsáhlé změny vedly nakonec k sepsání nové úmluvy a ne k pouhému vypracování protokolu. V období od prosince 2003 do února 2005 skupina odborníků sedmkrát zasedala a projednávala návrh nové úmluvy o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinů a o financování terorismu. Parlamentnímu shromáždění byla dohoda, k níž se dospělo na zasedání v prosinci 2004, předložena ke konzultaci dne 27. ledna 2005 (stanovisko č. 254/2005). Na svém posledním zasedání v únoru 2005 projednala skupina odborníků pozměňovací návrhy parlamentu a vypracovala konečné znění návrhu, které Evropský výbor pro trestní problematiku přezkoumal dne 7. března Výbor ministrů na svém 925. zasedání dne 3. května 2005 úmluvu formálně schválil a připravil tím podmínky pro její slavnostní přijetí na třetím summitu nejvyšších představitelů států a vlád, který se konal pod záštitou Rady Evropy ve dnech května ve Varšavě. U příležitosti tohoto zasedání na nejvyšší úrovni podepsalo úmluvu jedenáct členských států Rady Evropy, z nichž osm je členskými státy Evropské unie (Rakousko, Belgie, Kypr, Lucembursko, Malta, Polsko, Portugalsko, Švédsko). CS 2 CS

3 Úmluva byla otevřená k podpisu dne 16. května V platnost vstoupí prvního dne v měsíci následujícího po uplynutí tří měsíců ode dne, kdy šest signatářů, z nichž alespoň čtyři jsou členské státy Rady Evropy, přijme závazky z ní vyplývající. 2. VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Komise dne 25. června 2004 přijala doporučení Radě zmocňující Komisi k zahájení jednání v rámci činnosti výboru odborníků Rady Evropy [SEC(2004)822] ve věcech pravomocí Společenství a přijala také návrh společného postoje Rady o těchto jednáních týkajících se záležitostí uvedených v hlavě VI Smlouvy o Evropské unii [COM(2004)444]. Dne 19. unora přijala Rada rozhodnutí, kterým Komisi opravňuje projednávat články předlohy úmluvy, které spadají do působnosti Společenství na základě článku 300 Smlouvy o založení Evropského společenství a dále projednávat společné postoje týkající se dalších článků. Oprávnění bylo doplněno o pokyny k jednání. Jednání se nesla v duchu úzké spolupráce mezi členskými státy, irským, nizozemským a lucemburským předsednictvím Rady a Komisí ve formě pravidelných a přínosných koordinačních schůzek. Původně stanovené lhůty byly dodrženy s tím, že předloha úmluvy byla k dispozici na summitu nejvyšších představitelů států a vlád ve Varšavě v květnu Ukončením jednání považuje Komise cíle vytyčené Radou za splněné. Nová úmluva zohledňuje ostatní mezinárodní nástroje v této oblasti, zejména pak doporučení Akční pracovní skupiny pro boj s praním špinavých peněz. Tento postoj umožnil především rozšířit úmluvu o oblast financování terorismu, zejména tak, že v úmluvě byl učiněn odkaz na definici financování terorismu v Úmluvě OSN ze dne 9. prosince Rovněž byl zajištěn soulad všech ujednání s právními předpisy platnými v Evropské unii. To se týká zejména ustanovení o preventivních opatřeních podle článku 13 a ustanovení, kterými se zřizují finanční zpravodajské jednotky (čl. 1 písm. f) a článek 12) a o operačních postupech pro jejich činnost (uvedené v článcích 14, 46 a 47). Ustanovení v tomto znění jsou v plném souladu se směrnicí Rady 91/308/EHS ze dne 10. června 1991 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz 1 ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/97/ES 2 a s rozhodnutím Rady 2000/642/JVV ze dne 17. října 2000 o způsobech spolupráce mezi finančními zpravodajskými jednotkami členských států při výměně informací 3. Úmluva také zohledňuje návrhy nedávno předložené Komisí, zejména návrh třetí směrnice o prevenci zneužívání finančního systému k praní peněz (KOM(2004)448) a návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o předcházení praní špinavých peněz prostřednictvím celní spolupráce (KOM(2002)328). Došlo k posílení mezinárodní spolupráce v trestních věcech, zejména na základě ustanovení umožňujících poskytovat informace o majitelích bankovních účtů a jejich transakcích. Zároveň byla stanovena možnost použít tato ustanovení na jiné finanční instituce, než jsou banky Úř. věst. L 166, , s. 77. Úř. věst. L 344, , s. 76. Úř. věst. L 271, , s. 4. CS 3 CS

4 Do článků úmluvy byla vložena doložka o neúčasti, která umožňuje smluvním stranám, jež jsou členy Evropské unie uplatňovat namísto ustanovení obsažených v úmluvě příslušné předpisy Společenství a Evropské unie. Toto ustanovení je zárukou nezbytného vývoje právních předpisů Společenství a Evropské unie a v budoucnu tak zabrání vzniku jakéhokoli nesouladu. Evropské společenství může úmluvu podepsat; bude onformováno o všech podpisech, ratifikacích, prohlášeních a výhradách učiněných ostatními smluvními stranami, stejně jako o všech dalších dokumentech s úmluvou souvisejících. Společenství bude členem konference stran, jak stanoví článek 48, jejímž cílem bude sledovat provádění úmluvy. Na rozdíl od ustanovení ostatních úmluv Rady Evropy však Společenství nebude mít právo vyjadřovat se k případným změnách úmluvy a k přijímání nových smluvních stran, přestože je všemi povinnostmi, které pro něj z úmluvy vyplývají, vázáno. Naopak, právo rozhodovat v těchto věcech je svěřeno členským státům Rady Evropy (v rámci Výboru ministrů), tj. dokonce i státům, které mohou být vůči úmluvě třetími stranami, a kterým z úmluvy žádné závazky nevyplývají. Význam účasti Společenství kromě toho, že přispívá k zajištění požadovaného počtu smluvních stran nezbytných k tomu, aby smlouva vstoupila v platnost, tkví bezpochyby v tom, že povzbuzuje ostatní smluvní strany, aby uzavřely a ratifikovaly úmluvu v době, kdy je nezbytnost mezinárodní spolupráce v oblasti boje proti praní špinavých peněz a financování terorismu naléhavější než kdykoli v minulosti. Návrh rozhodnutí Rady předložený Komisí proto obsahuje jediný článek. Tímto článkem se Rada vyzývá, aby povolila podpis úmluvy jménem Evropského společenství Rady Evropy č. 198 z roku 1990 o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinů a financování terorismu. CS 4 CS

5 Návrh ROZHODNUTÍ RADY o podpisu úmluvy Rady Evropy č. 198 o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinů a financování terorismu jménem Evropského společenství RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 47 odst. 2 a článek 95 této smlouvy, ve spojení s prvním pododstavcem odst.2 čl. 300, s ohledem na návrh Komise 4, vzhledem k těmto důvodům: (1) Evropské společenství pokládá ochranu před praním špinavých peněz a financováním terorismu za otázky zásadního významu, pokud jde o dobrý stav, bezúhonnost a stabilitu úvěrových a jiných finančních institucí, stejně jako o důvěru v celý finanční systém a o vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a spravedlnosti. (2) Členové Rady Evropy a Evropského společenství se dohodli na novém nástroji založeném na úmluvě Rady Evropy č. 141 z roku 1990 o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinů, s cílem zohlednit vývoj hrozeb a zdokonalit nejlepší mezinárodní postupy. (3) V souladu s prvním pododstavcem odst. 1 čl. 300 Smlouvy vedla Komise jednání jménem Evropského společenství. (4) Jednání byla úspěšná a nová úmluva č. 198 o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinů a financování terorismu byla u generálního tajemníka Rady Evropy otevřena k podpisu zainteresovaných členských států a Evropského společenství dne 16. května 2005, (5) Evropské společenství by, s výhradou případného uzavření úmluvy k pozdějšímu datu, mělo zmíněnou úmluvu podepsat, ROZHODLA TAKTO: 4 Úř. věst. C [ ], ze dne [ ], s. [ ]. CS 5 CS

6 Jediný článek S výhradou případného uzavření úmluvy k pozdějšímu datu je předseda Rady oprávněn jmenovat osobu zmocněnou podepsat jménem Evropského společenství úmluvu o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinů a o financování terorismu. V Bruselu dne [ ] Za Radu Předseda CS 6 CS

7 Příloha 1 Prohlášení Komise [pro zápis ze schůze Rady týkající se podpisu úmluvy] Komise uvádí, že některá obecná a institucionální ustanovení této smlouvy, zejména ustanovení týkající se hlasování o změnách a o přijímání nových smluvních stran podle čl. 54 odst. 1 až 3 a čl. 50 odst. 1 nedovolují Společenství vykonávat navenek plně své pravomoci stejným způsobem jako ostatním stranám, přestože musí plnit všechny závazky úmluvou stanovené. Komise je tímto rozhodnutím, vzhledem ke své úloze strážkyně smluv a vzhledem k judikatuře Soudního dvora, velmi znepokojena. Z toho důvodu se obecná a závěrečná ustanovení úmluvy nesmí v žádném případě chápat ve vztahu k dalším úmluvám jako precedent. Komise navíc zdůrazňuje, že je nutné uplatňovat úmluvu v souladu se čtyřiceti doporučeními pracovní skupiny pro finanční činnost (FATF), které byly naposledy aktualizovány v roce 2003, a dále v souladu s příslušným acquis. To se týká zejména doporučení č. 36 písm. c) o právní pomoci a vydávání pachatelů, podle kterého žádost o vzájemnou právní pomoc nesmí být zamítnuta pouze proto, že se trestný čin týká i finančních záležitostí. CS 7 CS