Strategický plán Leader (SPL)

Transkript

1 Strategický plán Leader (SPL) V kraji Elišky Přemyslovny zlepšujeme kvalitu ţivota na česko-rakouském pomezí Místní akční skupina Jemnicko Verze 1/ , Aktualizováno ke Strategický plán Leader je střednědobý strategický program pro realizaci IV. Osy Plánu rozvoje venkova Mze ČR

2 Obsah Strategického plánu Leader (SPL): 1. Ţadatel/předkladatel SPL Základní údaje o území MAS Zpracování SPL MAS Analýza území MAS Hodnocení území Zdroje území pro realizaci SPL (jaké moţnosti dané území má nebo jaké je moţné generovat) SWOT analýza Vymezení SWOT analýzy Metodika SWOT analýzy Strategie Priority a cíle Způsob dosahování cílů a priorit Zapojení inovačních prvků Finanční plán Integrovaná strategie území (celková strategie) Monitoring naplňování cílů SPL Partnerství MAS Historie MAS Zapojení partnerů do přípravy SPL Vztah k obyvatelstvu Otevřenost MAS Zkušenosti a spolupráce Zkušenosti Spolupráce Organizace a zdroje MAS Organizační struktura a rozdělení odpovědností Zdroje MAS pro činnosti spojené s realizací SPL Administrativní postupy Registrace projektů Způsob výběru projektů Realizační část Kontrola činnosti MAS Archivace Monitoring Vyhodnocení SPL (evaluace) Propagace MAS Zapojení ţen, mladých lidí a zemědělců Pozn. Pro snazší orientaci v textu a odkazy je kromě základního členění kapitol číselně označen každý odstavec textu pětimístným kódem vycházejícím z čísla kapitoly a podkapitoly (3 první číslice), na 4. a 5. místě je číslo odstavce v rámci kapitoly (1-99). Příklad: dvanáctý odstavec textu kapitoly 8. Zkušenosti a spolupráce, podkapitoly 8.2. Spolupráce 2

3 (Strategický plán Leader - dále jen SPL ) Osnova je závazná včetně číslování a názvu jednotlivých kapitol. Rozsah SPL je maximálně 60 stran (bez Fichí opatření a dalších příloh). S ohledem na hodnocení expertní komisí je doporučeno,aby byl text dobře strukturovaný (obsah popisné části max. 1/4 SPL). MAS může jako přílohu SPL přiložit propagační materiál MAS (např. Kartu MAS), příloha může mít max. 2 strany (není započítáno do rozsahu SPL). 1. Ţadatel/předkladatel SPL Identifikace žadatele Přesný název místní akční skupiny (dále jen MAS ), Místní akční skupina Jemnicko, o.p.s. Právní forma MAS. Obecně prospěšná společnost zaloţená dle Zákona č. 248/95 2. Základní údaje o území MAS Rozloha v km ,41 km 2 Počet obyvatel celkem za poslední uzavřený kalendářní rok (dle údajů ČSÚ) (hustota cca 37,4 obyvatel/km2) 3. Zpracování SPL MAS Uveďte způsob zpracování SPL MAS; jaké jste využívali metody; zda jste při zpracování SPL vycházeli z dříve zpracovaných strategických dokumentů a pokud ano, z jakých, apod. Popište způsob zapojení místních aktérů do zpracování SPL. Pokud se na zpracování SPL MAS podíleli expertní odborníci, uveďte jejich identifikační údaje a způsob spolupráce SPL byl zpracován Programovým týmem MAS Jemnicko s vyuţitím facilitace. Protoţe identický tým vzešlý z široké spolupráce v regionu Místní akční skupiny v průběhu prvního pololetí roku 2007 zpracovával nejprve aktualizaci Integrované strategie území (ISÚ) MAS vytvořenou v roce 2004, byla práce na SPL logickým pokračováním činnosti předchozí a SPL MAS Jemnicko z této aktualizované ISÚ vychází a v uvedených prioritách ji dále rozvíjí a naplňuje. Podrobnější popis ISÚ a způsobu jejího zpracování je uveden v kapitole 6.5. (ISÚ v příloze) Místní aktéři se do zpracování ISÚ a tím i SPL zapojili po projevu jejich aktivity v rámci komunitních workshopů na území. Mnozí noví aktéři byli přímo oslovováni jak ve fázi zpracování aktualizace ISÚ, tak během přípravy SPL. Účastníci prvního společného setkání programového týmu v Jemnici navrhli a konsensuálně přijali pravidla týmu a v duchu výše uvedeného vyhledali další kompetentní leadery" území, které se rozhodli přizvat k práci programového týmu v rámci celodenního workshopu v Budkově Pro jejich vyhledávání byla vyuţita metoda Vennova diagramu. Programový tým se tak během práce na SPL dynamicky rozšiřoval a vedlejším, velice důleţitým efektem tvorby ISÚ a SPL tak bylo právě zapojování nových nositelů myšlenek z území MAS První společné setkání (nového) Programového týmu MAS mělo za cíl SWOT analýzu, včetně začlenění chybějících prioritních hesel z komunitních workshopů a doplnění formulace priorit a opatření strategie. (Viz ISÚ v příloze a kap. 6.5.) 3

4 S ohledem na další rozvoj území zde byl přijat i rozšířený záběr integrované strategie k novému vyuţití kulturního dědictví pro kvalitu ţivota lidí na území MAS, při druhém celodenním facilitovaném setkání byly doplněny priority a opatření ISÚ z roku Tři následující workshopy v září a říjnu 2007 mapující projektové záměry na území byly cíleny ve smyslu auditu zdrojů na záměry projektů co největšího počtu subjektů z území pro období Otevřenost tohoto procesu se navíc projevila nejen ve výsledcích práce, ale i ve významném zvýšení povědomosti o MAS Jemnicko mezi veřejností na celém území regionu včetně nově přistoupivších obcí Nositelem věcných myšlenek, závěrů a fiší je tak plně Programový tým MAS, který v rámci své práce na SPL reflektoval původní strategii, vlastní synergické výstupy i závěry z komunitních workshopů na území regionu. Příprava Fiší a některých administrativních postupů probíhala v rámci menších skupin uvnitř Programového týmu, následně byla představena celému týmu a podrobena oponentuře E consulting, s.r.o Expertní podíl firmy E consulting, s.r.o Třebíč (IČO ) spočíval ve facilitaci, redakci dokumentu a oponentuře individuálně zpracovaných částí členy týmu. Práce týmu byla řízena zkušeným facilitátorem a byl uplatněn proces podle původní metodiky firmy E consulting, s.r.o., která s MAS Jemnicko spolupracuje dlouhodobě (od 2003). Tato firma patří mezi mezinárodně známé progresivní firmy vyuţívající skupinovou dynamiku týmů venkovských kompetentních aktérů. (Publikace metod v rámci příručky UZPI Praha 2006 MAS krok za krokem str a Leader+ Magazine No 7 Leader+ Contact Point Brussels 2007). Pravidla programového týmu MAS Jemnicko (2007) 1. Jsme otevřeni vůči sobě i nově příchozím. 2. Nepodceňujeme ţádný nápad. 3. Nebudeme perzonifikovat posuzujeme nápady, ne lidi. 4. Vzájemně se podporujeme. 5. Uvaţujeme v zájmu regionu. 6. Zúčastňujeme se společné práce a pracujeme na maximum. 7. Rozšiřujeme myšlenky v regionu. 8. Rozhodujeme na základě souhlasu všech za respektování těchto pravidel týmu pokud se nedohodneme, rozhodnutí odloţíme. Tato pravidla jsou otevřený systém. V roce 2007 byl celkový objem týmové práce na aktualizaci ISÚ (přepočítáno na jednotlivce) 420 hodin s širokou účastí veřejnosti a kompetentních aktérů z území., Objem práce na Strategickém plánu Leader( SPL) dosáhl nadto 390 hodin přepočteno na jednotlivce. 4. Analýza území MAS 4.1. Hodnocení území Uveďte hodnocení území. Důvod výběru daného území. Shodné či styčné charakteristiky území. Jaké jsou zvláštnosti území oproti jiným územím. (Analýza má být konkrétní a bude obsahovat pouze relevantní údaje. Analýza nemá být popisná ale hodnotící.) 4

5 04101 Analýza jako podklad pro hodnocení území v rámci SPL vychází ze sociodemografické analýzy integrované územní strategie (ISÚ v příloze). Z ISÚ jsou převzaty také ilustrace mapy a tabulky. Tam jsou uvedeny úplné odkazy na zdroje Území MAS Jemnicko leţí na rozhraní tří krajů, a to Kraje Vysočina, Jihočeského a Jihomoravského kraje. Z jiţní strany sousedí s Rakouskem. Region MAS Jemnicko lze tedy z několika ohledů označit jako hraniční nebo region překlenující hranice. Zatímco do roku 89 tento chudý kraj neměl, jako hraničící s kapitalistickou cizinou, vlastně ţádnou šanci na rozvoj - znamenal konec světa s pohraniční jednotkou sídlící v Jemnickém zámku, který postupně chátral, v posledních 18 letech se začal otevírat nejenom uvnitř, ale i směrem na rakouskou stranu. Dnes má region otevřeny 4 hraničními přechody, které se zanedlouho, přijetím do Schengenského prostoru, rozšíří na celou délku hranice s Rakouskem Na území neleţí ţádná z obcí tzv. 3. typu a obě dominantní města, jak Slavonice, tak Jemnice, jsou venkovská sídla. V nich ţije přibliţně polovina obyvatelstva regionu. Pokud převezmeme rozdělení obcí do 4 kategorií z ISÚ, pak - 17 obcí má méně neţ 200 obyvatel a jejich katastry zaujímají cca čtvrtinu rozlohy regionu, - 10 obcí s obyvateli mají katastry tvořícími v součtu cca třetinu rozlohy, - 3 obce s obyvateli v součtu s pětinovou katastrální rozlohou, - 2 města jsou v kategorii více neţ 2000 obyvatel a jejich katastry se rozkládají také asi na pětině rozlohy regionu. 5

6 04104 Tabulka obcí území MAS Region MAS Jemnicko se významně vylidňuje, jak je patrné z grafu níţe. Na konci sledovaného období (od r do 31. prosinec 2006) v něm ţilo jenom 80% obyvatel z roku 1960, region se za 46 let vylidnil o pětinu obyvatel. 6

7 V rámci tohoto poklesu došlo navíc k výraznému vnitřnímu pohybu počtu obyvatel mezi různě velikými obcemi. Ve třech skupinách obcí obyvatel došlo k poklesu absolutního počtu obyvatel i k poklesu podílu na celkovém počtu obyvatel regionu. V roce 1960 ţilo v těchto obcích obyvatel, kteří tvořili cca 62,35% obyvatel regionu. Podle údajů z roku 2006 ţilo v těchto obcích obyvatel a tvořili cca 49,37% obyvatel regionu. U dvou měst nad obyvatel došlo k růstu počtu obyvatel z v roce 1961 na v roce 2006, coţ při celkovém poklesu znamenalo zvýšení podílu obyvatel regionu v těchto sídlech z 37,65% na 50,62%. Uvedený růst je dán zvýšením počtu obyvatel Jemnice. Zejména ta je cílem migrace mladých, kteří region neopouštějí a pro něţ se v ní nabízejí přece jen výrazně lepší moţnosti ţivota a uplatnění. Region zestárl a dále stárne - stoupl zde totiţ za posledních 5 let průměrný věk obyvatel o 1,5 2 roky a jak vyplývá z ISÚ, dochází i ke změně věkové struktury. Ta se změnila v rámci regionu za posledních 5 let směrem k posílení podílu ekonomicky aktivních obyvatel. Stejný trend se projevil u všech typů obcí. Region MAS Jemnicko se nejenom vylidňuje, ale i stárne. Staří umírají, vzdělaní odcházejí, dětí se rodí málo a všechny tyto trendy se uplatňují na Jemnicku ve větší míře neţ v jiných srovnatelných regionech Občanská vybavenost regionu je jedním z limitujících prvků kvality ţivota jeho občanů. V devadesátých letech proběhla ve všech obcích regionu s výjimkou Budíškovic, Třebětic, Písečného a Dešné plynofikace. Většina obcí má zbudovaný vodovod. Na ČOV jsou napojeny kanalizace v Jemnici, Slavonicích, Písečném, Budíškovicích a Třeběticích. Dešná má zřízené centrální zásobování teplem. V lokálních centrech je několik škol, pošt a zdravotnických zařízení (trvalých nebo detašovaných). V Budkově je zřízeno detašované stomatologické pracoviště. V Polici, Uherčicích a Budíškovicích jsou zřízena detašovaná pracoviště stomatologa a praktického lékaře. Dešná má zřízeno detašované pracoviště praktického lékaře pro dospělé a pro děti a dorost. Ve Slavonicích a Jemnici jsou provozovány ordinace praktického lékaře pro dospělé, děti a dorost, stomatologické a gynekologické ordinace. Dětské domovy jsou v Budkově a Jemnici. V Budíškovicích je provozován domov důchodců, Ve Slavonicích a Jemnici domy s pečovatelskou sluţbou. Pobočky České Pošty jsou k dispozici ve větších obcích regionu Jemnici, Slavonicích, Písečném, Budíškovicích a Dešné. 7

8 Obvodní oddělení Policie ČR jsou ve Vratěníně, Písečném, Slavonicích a Jemnici. Obecní či městská policie není zřízena v ţádné z obcí. Pokrytí území policií je nedostatečné a má historické kořeny v době, kdy na území byla rozmístěna Pohraniční stráţ. Je to však pouze jedno z kritérií limitujících kvalitu ţivota v oblasti Oblast je charakteristická intenzivním zemědělstvím. Půda v oblasti je úrodná a převaţují střední zemědělské firmy. Do roku 1989 podporou socialistických zemědělských podniků scelujících pole do větších a větších lánů byly vytvořeny velké a těţko prostupné zemědělské produkční plochy, které přetrvávají do současnosti. Není náhodou, ţe polní a lesní cesty zejména v severojiţním směru (směrem k hranici) takřka vymizely. Lesní plochy zabírají ha, asi čtvrtinu plochy oblasti, orná půda ha, coţ je více neţ polovina výměry regionu, zbytek tvoří vodní plochy, intravilány obcí, komunikace a ostatní plochy, v celkovém součtu zhruba shodném s plochou lesa na území. Index ekologické stability oblasti je 0,6, coţ při intenzivní zemědělské výrobě je odpovídající číslo, které však vypovídá nejenom o podílu zemědělských ploch, ale i o chemických a energetických vstupech nutných pro zemědělskou produkci. Důsledkem intenzivní zemědělské činnosti je pouze sporadický výskyt významných krajinných oblastí (na rozdíl od severnějších částí Vysočiny). Výrazným zefektivněním zemědělské výroby došlo k významné ztrátě obvyklých pracovních příleţitostí. Zefektivnění však s sebou přineslo, a to především v případě velkých zemědělských podniků, aţ "průmyslovou" zemědělskou výrobu. Zkušenosti z blízkého zahraničí ukazují, ţe soustředění se na ekologickou produkci biopotravin přináší nejen menší zátěţ ţivotního prostředí, ale i poptávku po místních pracovních silách. Je to další z případů synergického působení aktivit na venkově, které hodlá MAS podporovat Průmyslová výroba je v regionu MAS zastoupena podprůměrně. To platí ve vztahu ke zbytku všech tří krajů, na kterých MAS leţí (Jihočeský, Vysočina, Jihomoravský). Jistě to souvisí i s tím, ţe MAS prostě leţí na geografickém okraji těchto krajů a přes obecně deklarovaný zájem krajských samospráv na komplexním rozvoji celých území tomu tak v praxi není to jen zvyšuje význam MAS Jemnicko v tomto prostoru. Z hlediska významnosti hrají největší roli střední podniky, kterých však bohuţel také není mnoho. Jsou mezi nimi například tradiční producent čajů Jemča Jemnice, ale i nové dynamické soukromé firmy jako jsou SWN Moravia Mladoňovice, Empo Jemnice, Slavona Slavonice a některé další, které se prezentují zajímavým exportním programem. Přestoţe na území nepodniká ţádný velký zahraniční investor, a s ohledem na polohu a dopravní dostupnost to lze stěţí předpokládat, existuje jedna nadějná, světlá výjimka v podobě rakouské firmy Egston, která má provoz v Jemnici v bývalých prostorách firmy Stavba Jemnice a.s. a vedle toho, ţe vyuţívá brownfield, stává se i významným zaměstnavatelem v regionu. Z dlouhodobého pohledu je důleţité, ţe všechny tyto firmy se zabývají výrobou, která je šetrná k ţivotnímu prostředí. To plně souzní s ISÚ a je v zájmu MAS takové firmy podporovat. Asi se nedá předpokládat výrazná investiční podpora, ale všechna opatření směřující ke zvýšení vzdělanosti, informovanosti a tím pracovní flexibilnosti obyvatel území přinášejí synergické efekty, kterých zaměstnavatelé bezesporu vyuţijí. K tomu mohou přispět například komunitní školy na obcích Problémem území je nízká vzdělanost. V souladu s obecnými trendy ve vývoji struktury obyvatelstva sledujeme v obcích nad obyvatel výrazně vyšší podíl obyvatel s úplným středním vzděláním s maturitou oproti zbytku regionu. Region potvrzuje pravidlo, ţe s klesajícím počtem obyvatel v obci klesá podíl úrovně vyššího vzdělání a recipročně se zvyšuje podíl osob bez maturity a se základním vzděláním. Tento trend je způsoben mimo jiné i stářím obyvatel malých obcí. Tzn. vyšším podílem osob, které byly mladé v době, kdy platily ve společnosti jiné zvyklosti ohledně vzdělání. K dispozici jsou v současné době v oblasti vzdělanosti data ze SLDB roku Z tohoto důvodu hodnoty uváděné v grafech a tabulkách ne zcela odpovídající současnému stavu. Základní charakteristiky však s velkou pravděpodobností zůstávají i v r shodné. 8

9 Ze srovnání s průměrem kraje Vysočina vyplývá, ţe míra osob se základním vzděláním je ve srovnání s krajským průměrem vyšší. V kraji je více osob s maturitou, přibliţně stejně jako vyučených, zatímco v Jemnickém regionu je vyučených proti středoškolákům dvojnásobek. Tento jev je v souladu s jiţ zmíněným obecným trendem koncentrace lépe vzdělaných lidí do větších obcí. Na tuto skutečnost si stěţují i zaměstnavatelé, kteří přes vysokou nezaměstnanost těţko hledají zaměstnance s určitou úrovní klíčových kompetencí. Nezaměstnanost byla reflektována výrazně na komunitních workshopech, které se konaly jak při aktualizaci ISÚ, tak při sběru projektových záměrů regionu. MAS Jemnicko, o.p.s. pak byla s touto skutečností konfrontována i při výběru manaţera MAS, kdy bylo výběrové řízení pro nedostatek vhodných kandidátů opakováno, a to přes masivní inzerci v regionu. Absenci institucionální vzdělanosti lze nahradit, jak úspěšné evropské regiony ukazují komunitním vzděláváním dospělých se zvláštním důrazem na klíčové kompetence a regionální identitu. Tam by mělo směřovat budování kapacity území jako jeden z rozvojových cílů Jemnického regionu. Současně by snaţení MAS mělo vést k udrţení mladých mozků, to však souvisí přímo s cílem předchozím - spolu s nabídkou zaměstnání a kvalitou ţivota I kdyţ se školy v regionu obvykle v analýzách řadí mezi sluţby či občanskou vybavenost, v souvislosti s jejich moţným vyuţitím pro vzdělávání dospělých v rámci komunitních aktivit a pro jejich roli v budování regionální identity občanů je mapa škol pouţita na tomto místě jako potenciál pro zahájení celoţivotního komunitního vzdělávání. 9

10 04111 Pro region je charakteristická tradičně vyšší míra obyvatel (oproti krajskému i celostátnímu průměru) hlásících se k některému z náboţenství, a to téměř dvě třetiny (62%). Nejvíce se lidé hlásí k římskokatolické církvi. Z hlediska národnostního je region homogenní. Přibliţně 94% obyvatel udává českou nebo moravskou národnost. O to větší lze předpokládat míru xenofobie vůči přistěhovalcům obecně a zejména k jiným etnikům. I tady můţe sehrát významnou pozitivní roli další vzdělávání obyvatel, na které se MAS hodlá soustředit. Jak vyplývá uţ z této pouhé analýzy území největší synergické efekty přinášejí investice do vzdělávání a informovanosti a v této souvislosti skutečně do vzdělání dospělých, kteří v regionu z mnoha důvodů zůstávají Bytový a domovní fond koresponduje s vývojem osídlení území. U jednotlivých velikostních kategorií obcí dochází k rozdílnému vývoji v počtu obydlených domů. V obcích s 500 a více obyvateli počet trvale obydlených domů stále roste. U obcí s maximálně 200 obyvateli počet trvale obydlených domů trvale klesá, a to tak markantně, ţe do roku 1991 u obcí s 200 aţ 1999 obyvateli trvale klesal počet trvale obydlených domů. Tento trend se sice zastavil v roce 2001, ale i kdyţ si zde ţijící domy k bydlení opravili a vylepšili, převaţuje hrozba klesajícího počtu obyvatel regionu. U 2 měst nad obyvatel počet trvale obydlených domů neustále mírně roste, coţ koresponduje s migrací obyvatel. Největší podíl rekreačních domů je v obcích s obyvateli. Proměna domů na rekreační, ale i jiné, například podnikatelské účely, je u obcí do obyvatel obvyklá. V regionu je však navzdory jeho potenciálu stále nízká a velký počet domů zůstává nevyuţitých. Vypovídá to i o moţnostech ţivota v regionu, které jsou vázány na zaměstnání, to však je stále těţce dostupné. Toto je obecný problém typicky zemědělských regionů, a to region MAS Jemnicko představuje. 10

11 04113 Ekonomické ukazatele regionu nejsou příznivé a jsou ovlivněny řadou faktorů popsaných výše, ale jedním z hlavních důvodů je vysoká míra nezaměstnanosti. Z minula zůstala závislost pracovního trhu na zemědělství a jen v malé míře se firmy regionu transformovaly nebo nově vznikly. Mikropodniky a sluţby tento trend zatím nedovedou nahradit, navíc nízká úroveň zaměstnatelnosti lidí s ohledem na jejich vzdělání a pruţnost při rekvalifikaci je hlavní brzdou rychlejšího rozvoje. Mikropodniky se v regionu zabývají především obchodní činností, zemědělstvím, řemesly a stavebnictvím. Zvláště zajímavým je u mikropodniků velký podíl stavebních firem. Souvisí pravděpodobně s rozšířenou praxí najímání zednických profesí tzv. na ţivnostenský list, ale na druhé straně i s nízkou vzdělanostní úrovní obyvatelstva. U středně velkých podniků je stále velký podíl firem priméru (tj. zemědělství, lesnictví a rybolov). Tento podíl má dopady do vysoké míry nezaměstnanosti a na sezónní výkyvy v míře nezaměstnanosti. Nezaměstnanost je v regionu zhruba na dvojnásobku krajského stavu (dominantního Kraje Vysočina, regionu MAS Jemnicko). U malých obcí dosahuje aţ 2,5 násobku krajského průměru. Aţ od ledna roku 2006 nastoupil pozitivní sestupný trend míry nezaměstnanosti, který se však promítl v regionu cca 2% sníţením v letním období, stále však činí v létě cca 9%, v zimě pak se pohybuje na úrovni 14-15%. 11

12 04114 Občanská společnost se v regionu donedávna projevovala v omezené zájmové spolkové činnosti ve spolcích hasičů, mysliveckých a rybářských svazech, případně ve sportovních klubech. Tento stav se však v průběhu posledních 4 let mění i zásluhou MAS Jemnicko. Dodnes sice neexistuje ţádná organizace typu nadace, nadační fond. Od doby svého vzniku v roce 2004 se však jako nejaktivnější rozvojová NNO profiluje MAS Jemnicko, o.p.s. i díky tomu, ţe od začátku integrovala regionální rozvojové aktéry z různých sektorů a důsledně pouţívala týmových a komunitních metod spolupráce, které spolu s transparentností a vyuţitím nových principů přispěly k dobrému jménu místní akční skupiny a postupně narůstající důvěře. Významně k posílení neziskového sektoru přispělo přistoupení Slavonic v roce 2007, které jsou tradiční líhní občanských organizací a iniciativ. Zde k nejvýznamnějším rozvojovým NNO patří Slavonická renesanční společnost, o.p.s., která funguje od 90. let, kdy byla zaloţena jako občanské sdruţení. Vedle ní lze ve Slavonicích vidět i řadu dalších neziskovek, například orientovaných na kulturu, avšak vadou na kráse je značná řevnivost, která mezi nimi panuje. Ta pramení i v problematickém přístupu k finančním zdrojům. Zde předpokládáme, ţe by MAS Jemnicko mohla sehrát pozitivní roli prostředníka a nasměrovat občanskou iniciativu v celém regionu směrem k rozvoji ve veřejném zájmu, a tím i k rozvoji principů přímé demokracie a občanské společnosti stejně tak jako podporou zakládání místních rozvojových partnerství i jako neziskové organizace zejména s podílem mladých lidí a ţen Krajina ovlivněná intenzivní zemědělskou produkcí nemá mnoho významných krajinných oblastí. V současné době jsou evidovány pouze dvě lokality v rámci NATURA Obě tato místa souvisí s povodím Dyje a svým způsobem ohraničují území na západě u Písečného a na východě u Vratěnína a tvoří další významný hraniční prvek regionu MAS Jemnicko. Řeka Dyje a Moravská Dyje tu v obou případech opouští území regionu a směřují do Rakouska. Tyto dvě oblasti doplňují další tři maloplošná chráněná území, všechna blízko hranic s Rakouskem: Dešná (Kysibl), Kostníky (Suché skály), Slavonice (Velký Troubný, Dědek u Slavonic). Ekologické zátěţe v regionu jsou spíše menší nebo střední závaţnosti a korespondují s jiţ výše zmíněným indexem ekologické stability o hodnotě 0, O co méně má region MAS významných krajinných oblastí, o to více má kulturních památek, od soch a boţích muk přes kostely a domy aţ po městské či vesnické památkové rezervace nebo dráhu a nádraţí v Jemnici. Tyto památky podtrhují charakteristické rysy regionu a skýtají do budoucna důleţitý potenciál. Velmi zajímavé jsou v této souvislosti renesanční Slavonice, které jsou velmi bohaté na nemovité kulturní památky. Díky své historii a tradici sahající do 13. století disponuje region více neţ 250 zajímavými architektonickými, sakrálními, venkovskými a dalšími kulturními památkami. Tento fakt je dále pojednán jako jeden ze základních zdrojů rozvoje regionu. 12

13 Závěrečné hodnocení území MAS Jemnicko, jednotící charakteristiky a jedinečnost ve srovnání s jinými územími: Region MAS Jemnicko doplácí na svoji chudobu, minulou pověst bezvýznamné příhraniční lokality, polohu na hranici 3 krajů, špatnou dopravní infrastrukturu a nedostatek návštěvnických sluţeb, stejně jako sluţeb obyvatelům. Tento stav je ještě podtrţen nízkou moţností zaměstnání, vysokou nezaměstnaností, migrací mladých a vzdělaných, chybějícím středním školstvím a relativně nízkou úrovní vzdělanosti a tím i zaměstnatelnosti Přesto můţe region vyuţít relativně dobré ţivotní prostředí, čím dál zajímavější polohu u rakouských hranic s řekou Dyjí a jejími přítoky a zejména významný a rozsáhlý potenciál kulturních památek a zajímavostí pro rozvoj specifického cestovního ruchu. Sluţby cestovního ruchu tak mohou slouţit často nejenom návštěvníkům, ale i obyvatelům. Rovnoměrné plošné rozmístění památek po celém území a zkušenosti slavonických a MAS Jemnicko k tomu dávají dobrý základ Podmínkou podmiňující rozvoj území je aktivní spolupráce zemědělců a zemědělských podniků (které jsou na Jemnicku dominantním hospodářským činitelem), nejen v péči o krajinu, ale i v jejím zatraktivnění a zvýšení její prostupnosti sítí cest, hipostezek a cyklostezek, posléze pak produkcí bio potravin v síti nabízených turistických atraktivit Dalším klíčovou podmínkou je změna myšlení obyčejných lidí s nápady pro probuzení zájmu o věci veřejné a rozvoj území. Je to v jejich vlastním zájmu, jímţ je na jedné straně zvýšení vlastní zaměstnatelnosti moţnosti se ucházet o práci v podnicích v regionu, případně schopnosti sami se zaměstnat ve sluţbách a cestovním ruchu v rámci regionu, na druhé straně realizovat vlastní nápady jako projekty ve veřejném zájmu Zde stojí před MAS úkol iniciovat rozvoj vzdělávání dospělých co nejefektivnějším a pro ekonomicky slabé obyvatelstvo levným způsobem. Vzdělání by vedle klíčových kompetencí mělo zahrnovat i podporu venkovské identity s ohledem na kulturu a tradice území stejně jako tradiční kulturní vazby s rakouskými sousedy Zdroje území pro realizaci SPL (jaké moţnosti dané území má nebo jaké je moţné generovat) lidské, finanční, hospodářské, jiné. Zdůrazněte existenci vnitřního potenciálu území (regionální tradice, krajové speciality, prvky zvyšující kapacitu území pro cestovní ruch apod.). Vnitřní potenciál území MAS Jemnicko je dán na jedné straně známými, případně zmapovanými zdroji, dále pak skrytými zdroji, které jsou sice známy, ale nebyly zatím aktivovány, nebo jsou aktivovány či zmapovány nedostatečně V rámci hodnocení specifického potenciálu regionu MAS Jemnicko vycházíme z následujících 8 oblastí: Jsou jimi Lidské zdroje, Vůdčí obce a jejich potenciál, Potenciál finanční, Farmáři a zemědělské podniky jako zdroj rozvoje území, Potenciál nevyuţitých staveb a brownfields, Přírodní zdroje a Kulturní památky jako jeden z nejvýznamnějších zdrojů území. Posledním zde uvedeným zdrojem jsou projektové záměry na následující roky jako zásobárna invence, kreativity a vůle pro rozvoj. 13

14 Kraj Sektor Kraj Sektor Lidské zdroje Kvalitní lidské zdroje jsou důleţitým faktorem naplňování SPL. Ze současné praxe zkušeností je zřejmé, ţe nejvýznamnějšími hybateli regionálního rozvoje jsou starostové, místostarostové, volení zastupitelé a podnikatelé (včetně zemědělců) a podniky, kteří stáli u zrodu MAS. S ohledem na skutečnost, ţe řada volených orgánů v zastupitelstvech jsou zároveň ţivnostníky, zemědělci a podnikateli, dosahuje kapacita lidských zdrojů zájmového území poţadovaného podílu nadpoloviční účasti neziskového a podnikatelského sektoru. Tabulka Místních lídrů včetně zakladatelů, členů orgánů a partnerů MAS Jméno Obec Jméno Obec Pokorná Jitka Slavonice Jč N Gliganičová Boţena Menhartice V P Ţampová Olga Slavonice Jč N Nekula Jaroslav Mladoňovice V P Benešová V. Slavonice Jč N Kolářová Lenka Dešná V Z Chadimová Z. Slavonice Jč N Šaroun Jaroslav Police V P Kincl Pavel Vratěnín Jm P Beneš Jiří Slavonice Jč V Havlíček Milan Jemnice V N Chadim Daniel Slavonice Jč V Vrbka Miroslav Mladoňovice V P Petrik Josef Slavonice Jč V Šálek Jan Kdousov V N Kovář Dušan Uherčice Jm V Karásková Vlasta Budkov V Z Kincl Martin Vratěnín Jm V Valeš Jaroslav Třebětice Jč O Pokorný Jaroslav Budkov V V Kadlecová Marie Korolupy Jm O Krejčí Jana Jemnice V V Kočařová Ester Vratěnín Jm O Nevěčný Miloslav Jemnice V V Nevrkla Pavel Jemnice V P Průšová Dagmar Jemnice V V Pšenčík Jiří Slavonice Jč N Šimková Alena Kdousov V V Hopian Zdeněk Jemnice V N Nekula Jan Kostníky V V Krčálová Jana Vratěnín Jm P Chloupek Jan Mladoňovice V V Tesař Josef Police V O Janoušek Karel Police V V Adam Alois Dešná Jč P Vaněk Vladimír Báňovice Jč Z Bastl Jan Třebětice Jč P Guevarová Olga Plačovice Jč Z Kounek Zdeněk Dešná Jč P Karásek Pavel Třebětice Jč Z Pelant Jaroslav Třebětice Jč P Přívětivý Jindřich Třebětice Jč Z Pelantová Dagmar Třebětice Jč P Koutný Jan Třebětice Jč Z Vítek Petr Vratěnín Jm P Tříletý Antonín Třebětice Jč Z Bláhová Jiřina Budkov V P Tříletý Jiří, Ing. Třebětice Jč Z Ambrůz J. Jemnice V P Tříletý Stanislav Třebětice Jč Z Ţákovský Miloslav Jemnice V P Vinklárek Vladimír Plačovice Jč Z Zahradníček Jiří Jemnice V Z Blaţek Josef Police V Z Puchnar Mir. Kostníky V Z Legenda: Kraj : Jm Jihomoravský, V Vysočina, Jč Jihočeský Sektor : N neziskovky a spolky, O -občané P - podnikatelé kromě zemědělců Z farmáři a zemědělci V veřejný sektor( placený z daní) Pozn.Ve zde uvedené tabulce nejsou s ohledem na Zákon o ochraně osobních údajů identifikační údaje osob a kontakty pouze jména, obce, kraj a sektor V současnosti seznam čítá 55 osob (včetně manaţera MAS). Uvedený přehled ukazuje, ţe aktivní lidé se rekrutují ze všech 3 krajů MAS, z 5 obcí kraje Jihočeského 23 lidí, z 7 obcí kraje Vysočina 25 lidí a ze 3 obcí kraje Jihomoravského 7 lidí. Rozloţení místních lídrů i obcí, z nichţ pocházejí, je rovnoměrné, mezi nimi je celkem 21 ţen, které jsou dle zkušeností komunikativnější a lépe vybaveny pro týmovou práci neţ muţi. 14

15 Významný je počet zemědělců 14, který spolu s podniky a podnikateli, z nichţ se rekrutuje 16 lídrů, tvoří 54 % místních lídrů. Podíl občanské společnosti je 22 % (8 z NNO a 4 obyčejní občané ), podíl veřejné sféry (obce a příspěvkové organizace) je 24% - reprezentuje jej 13 lídrů (zároveň 2 z lídrů zařazených v jiných skupinách jsou činní i ve veřejné sféře). Vůdčí obce a jejich potenciál K vůdčím obcím regionu patří Jemnice jako největší město na území regionu s přirozenými moţnostmi a potenciálem, dále Slavonice s významnými renesančními památkami a silným neziskovým sektorem Obec Vratěnín, vyhlášená v ČR za Obec roku 1996, která jako malá hraniční obec (360 obyvatel) ukazuje moţnosti rozvoje ve všech směrech, dále Obec Mladoňovice, která byla vyhlášena jako obec roku 2006 v kraji Vysočina, a Obec Dešná, která disponuje významným potenciálem pro setkávání lidí a v jejím okolí je soustředěn chov koní a křiţovatky cyklostezek a hipostezek regionu. I rozmístění vůdčích obcí v regionu je rovnoměrné, těsně za nimi je pak řada dalších míst, která mají významný rozvojový potenciál. Finanční potenciál regionu a MAS Finanční potenciál MAS mimo granty z PRV a operační programy vychází ze tří základních zdrojů: A) Členské příspěvky partnerů, roční paušální platby za sluţby MAS partnerům a subjektům na území a jednorázové platby za sluţby MAS, B) Finanční prostředky v rámci managementu realizovaných projektů kromě PRV a SPL ( MAS jako konečný příjemce) C) Finanční zdroje soukromých ziskových subjektů, realizujících projekty dle PRV IV.2., které vzhledem k limitu dotace na úrovni okolo 50% stejně vysokým vlastním podílem významně navyšují hodnotu díla proti subjektům veřejným a neziskovým, D) Finanční zdroje sponzorské a příspěvky firem pro MAS na základě principu společenské odpovědnosti firem (C.S.R.) tento zdroj přichází v úvahu cca od roku 2010 po zvýšení povědomosti MAS a realizaci prvních kol projektů, kterými bude moţno argumentovat jako příklady dobré praxe Farmáři a zemědělské podniky jako zdroj rozvoje území Zemědělské podniky na Jemnicku jsou významným zdrojem hospodářským nejen prostřednictvím realizace projektů z II. a III. osy PRV. Důvod, proč právě zemědělci jsou významným zdrojem, tkví ve velkém podílu zemědělské půdy na rozloze území při současně její malé prostupnosti a členitosti a nutnosti diverzifikace zemědělských podniků směrem k nezemědělským činnostem a péči o krajinu včetně sítě cest a stezek a jejich údrţby. Potenciál nevyuţitých staveb a brownfields Na Jemnicku je vyšší podíl neobydlených domů a brownfields neţ v jiných srovnatelných regionech, tento však není dosud zmapován pro moţné vyuţití. MAS Jemnicko vidí jako účelné udělat studii mapující tyto objekty a v případech, kdy to bude z hlediska vlastnických práv moţné a účelné, nabídnout je svým prostřednictvím k rozvojovému vyuţití. Přírodní zdroje Přírodním zdrojem je řeka Dyje s jejími přítoky a její jedinečné okolí, která označuje území Jemnicka na západě u Písečného, na východě pak u Vratěnína a je stejně důleţitá pro region jako pro rakouské sousedy. Na jejím toku se také nacházejí jediná dvě území NATURA. Kulturní památky jako významný zdroj území (Zpracováno dle analýzy v ISÚ) V následujícím seznamu je přehled kulturních památek na území, jeţ tvoří základní rozvojový zdroj nejen dle ISÚ, ale i pro SPL, jímţ se Jemnicko významně odlišuje od jiných podobně zaostalých venkovských regionů. Kulturní památky podtrhuje historie území, jeţ se datuje od 13. století. Hvězdička za počtem památek znamená sdruţený počet například vesnickou nebo městskou památkovou zónu. 15

16 Bačkovice Budíškovice Budkov Dešná Jemnice Kdousov Korolupy Kostníky Lovčovice Lubnice Menhartice Mladoňovice Oponešice Pálovice Police Písečné Plačovice Rácovice Radotice Slavonice Štěpkov Třebelovice Uherčice Vratěnín Vysočany - 5 (kostel, boţí muka, venkovské usedlosti) - 4 (kaplička, kámen, socha sv. Jana Nepomuckého, zámek) - 5 (kostel, kapličky, boţí muka, zámek) -15 (kostel, hřbitov, kapličky, boţí muka, kříţ, socha sv. Jana N., venkovské usedlosti) -56* (ţidovské ghetto a hřbitov, kostely, kaple, městské opevnění, arboretum, zvonička, boţí muka, sochy, kříţ, vodovodní síť, náměstí, zámek, měšťanské domy, ţelezniční stanice a trať, Městská památková zóna) - 7 (kostel, kaplička, sochy, fara, usedlost, sýpka) - 6 (kostel, kapličky, boţí muka, kříţ) - 3 (kostel, kaplička, boţí muka) Lomy - 1 (kaple) - 1 (kaple) - 3 (kostel, kaplička, fara) - 2 (kříţ, venkovská usedlost) - 3 (kaplička, boţí muka, venkovská usedlost) - 6 (kaple, boţí muka, socha sv. Jana Nepomuckého, tvrz) - 5 (kapličky, kříţe, venkovská usedlost) - 5 (goticko - renesanční zámek, ţidovský hřbitov, synagoga, památník sv. Františka Xaverského, památník obětem 1. a 2. Světové války) - 7 (kaple, ţidovský hřbitov a dům, kámen, zámek, venkovské usedlosti) - 1* Vesnická památková zóna - 3 (kříţ, socha sv. Jana N., venkovská usedlost) - 7 (kaple, venkovské usedlosti a dům) Slavíkovice - 2 (kostel, kaple) -79 (kostely, kaple, městské opevnění, kříţová cesta, boţí muka, sochy, kašny, kanalizační síť, zaniklá ves, sladovna, hostinec, měšťanské domy, fara, synagoga, venkovská usedlost) - 1 (kaple) - 5 (kaple, boţí muka, ţelezniční stanice, venkovské usedlosti) - 7 (kapličky, lesní park, socha sv. Markéty, zámek, sýpka) -18* (kostel, kaple, kříţe, boţí muka, sochy, klášter, venkovské usedlosti, fara, poštovní stanice, Vesnická památková zóna) - 4 (kříţ, hradiště, obytná stavba, zemědělský dvůr) Městská památková rezervace : Slavonice (1961) Městské památkové zóny : Jemnice (1990) Vesnická památková zóna : Vratěnín (1995) Vesnická památková zóna : Plačovice (1992) Národní kulturní památka : Uherčice (2001) Projektové záměry na území jako zdroj invence a nápadů pro realizaci SPL (Očíslované projekty se jeví jako vhodné pro financování v rámci SPL) První verze zásobníku projektů uvedeného v následující tabulce byla výsledkem tří interaktivních setkání workshopů na tří místech v regionu (Vratěnín, Jemnice, Slavonice) a následného doplnění při tvorbě SPL a ukazuje směry, kterými se zejména v prvních letech mělo ubírat rozvojové snaţení na území MAS. 16

17 Při aktualizaci SPL v roce 2012 byla tato tabulka upravena ve smyslu odstranění projektů, o kterých bylo zřejmé, ţe nebudou realizovány (např. nejsou aktuální či jsou mimo stávající dotační tituly). Záměry, které byly jiţ realizovány, popř. jejich realizace probíhá, či jsou/budou realizovány částečně dle aktuálního stavu, byly v seznamu ponechány. Nově doplněny byly aktuálně vzniklé návrhy a záměry dle stávající situace a komunitního projednání tyto záměry jsou uvedené v separátní druhé tabulce. Pokud jde o odhadované výše rozpočtů projektů, některé rozpočty převyšují finanční rámec v současnosti obvyklý pro projekty v programu LEADER (maximálně cca 2 mil. Kč). Tyto projekty jsou však v zásobníku uvedeny také jako indikace rozvojových potřeb regionu a mohou poslouţit pro plánování na následující programovací období. Tabulka Aktuální projektové záměry uvedené jiţ v původním SPL (zachováno původní číslování) Projekt Nositel V/P/N Mil CZK celkem 1. Zařízení na lisování řepkového oleje ZD Police P 0,5 2. Přístavba skladu pneumatik Ambrůz P 0,2 5. Chráněná dílna (integrovaná s norm. provozem) Z. Krajčovičová P 0, Nový výr. objekt včetně technologie Slavona s.r.o. P Jezdecká hala Dešná p. Vinklárek P Úpravy kolem rybníka + příjezd SSR o. s. N 0,3 10. Rekonstrukce nem. kult. památky s cílem vyuţití Vítek P v cest. ruchu (ubytování), vzdělávací a kulturní programy 11. Výstavba, úprava hypostezek + zázemí Obec Dešná V 0,5 12. Ubytovací zařízení Bláhovi P Projekt sport. a volnočas. Areál Město Jemnice V 0,3 14. Projekt na ozelenění náměstí Jemnice V 0,2 15. Realizace ozelenění náměstí Jemnice V Drobné sakrální opravy Obec Dešná V 0,5 17. Vybudování dět. Hřiště Obec Police V Tenisový kurt Obec Police V Oprava soch a drob. kul. pam. Obec Police V 0,8 20. Vybudování cyklostezek Police Kostníky Obec Police V Rekonstr. záp. křídla zámku pro veřejnost Obec Police V Úprava zám. Parku Obec Police V Přístavba kuţelny Sokol Slav. N 5,5 26. Naučná stezka v hraničním pásmu VPS + Město Slavonice N/V 0,3 27. Dobudování lehkoatlet. Dráhy Město Slavonice V 3,5 28. Vodácké tábořiště na Dyji včetně zázemí Obec Písečné V 1,5 29. Grázlovy stezky SR. o.p.s. N Obnova býv. Německého domu (ekol. vzdělávací SR. o.p.s. N 30 centrum) etapy 31. Koupaliště Město Slavonice V 20 Cyklostezka + inline kol. brusle na bývalém tělese ţeleznice (projekt. dokumentace) Město Slavonice V 5 (350 tis) 32. Rekonstrukce muzea (včetně expozic) Město Slavonice V Dílna malých řemesel (záţitková turistika) Inspirace Slavonice N Cyklotrasy Geras Nová Říše Jemnický mikror. V 0,5 36a. Přestavba rod. d. na penzion Guevarová P 3,5 36b. Jezd. Areál 37. Hippotrasa okolo Dešné Obec Dešná V 0,5 38. Vybudování mříţí + zábradlí (pro umoţnění vstupu Farnost Rancířov V N 0,5 návštěvníků) 39. Úprava pěší Grázlovy stezky Obec Vratěnín V 0,1 40. Inform.systém značení turist. cílů v reg. MAS Jemnic. mikror. V 3 Jemnicko 41. Úprava závodiště Obec Dešná V Pořízení ozvuč. Techniky Obec Jiratice V 0,1 43. Přístavba sport. Hřiště Obec Mladoňovice V 0,5 44. Rozšíření kul. domu o soc. zaříz. Obec Mladoňovice V 0,5 45. Projekt start. bytů v podkroví DD DD Jemnice Veř. 0,2 47. Vybudování autobusové zastávky Obec Police V 0,8 48. Zakoupení tech. pro hasiče (zásah. jed.) Obec Police V 0,5 49. Oprava budovy pošty Obec Police V 1 17

18 50. Bezdrátový rozhlas (obecní) Obec Police V Úprava prostor pro MŠ v ZŠ Obec Police V Rek. budovy muzea pro zřízení expozice měšť. Město Jemnice V 1 Bydlení 54. Myslivecká střelnice Mladoňovice MS Mladoňovice N 0,3 55. Bezdrátový rozhlas (Jemnice) Město Jemnice V 56. Bezdrátový rozhlas regionální Mikroregion Kultura, sport a volný čas mládeţe AFT Jemnice o.s. N 57. Rekonstrukce kuchyně MŠ Město Slavonice V cca Rekonstrukce budovy MŠ Město Slavonice V Vyuţití alternat. Zdrojů energ. (MŠ) Město Slavonice V Přestavba tělocvičny (etapově) Město Slavonice V Motivační programy pro ţáky ZŠ směřování k tech. Město Slavonice (ZŠ) Profesím 63. Rekonstrukce škol. Kuchyně Obec Dešná V 1,5 64. Staveb. úpravy + rozšíř. Hřbitova Obec Vratěnín V Oprava kultur. Domu Obec Mladoňovice V Dětské hřiště Obec Budkov V 0,3 67. Restaurování Retabula Farnost Vratěnín V N 0,5 68. Oprava hřbitovní kaple Farnost Dešná V N FC Jemnicko zakoupení techniky na udrţení 1.FC Jemnicko N 0,5 sport. z. 70. Restaurování mobiliáře Farnost Rancířov V N 3,5 71. Oprava kaple Obec Mladoňovice V 1,5 72. Úprava návsi Obec Vratěnín V 1,5 73. Rekonstrukce ČOV Obec Vratěnín V Vyuţití kláštera ve Vratěníně Ing. arch. Vítek P Stroje na údrţbu krajiny ZD Police P 5,0 76. Přestavba kotelny na ekol. Palivo ZD Police P 0,5 77. Solární systém pro teplou vodu v ZD ZD Police P 2,0 78. Zařízení na v. peletek ZS Police P 1,0 79. Výsadba zeleně údrţba krajiny Obec Dešná V 80. Zlepšení kanalizace s ohledem na čistotu vody ve Město Slavonice V 60 Slavonickém potoku 81. Botanická naučná stezka fauna a flóra mokřadů Sr, o.p.s. N 500 tis. 82. Vyčištění a odbah. Rybníka Obec Vratěnín V Obnovení větrolamů Obec Vratěnín V Lesnická technika pro obce Mikroregion V 2 Legenda (třetí sloupec): P podnikatelský včetně zemědělství, N - neziskový, V - veřejnoprávní Na základě komunitního projednání a aktualizace zájmových oblastí a ţadatelů, s vyústěním do aktuálního Zásobníku projektů s výhledem na příští plánovací období, byla vytvořena následující tabulka, stav k Tabulka Projektové záměry doplněné SPL na základě aktualizace v roce 2012 P.ř. Projekt Nositel V/P/N Mil Kč Celkem 1. Točna pro autobusy Korolupy V 1 2. Úprava veřejného prostranství v památkové zóně - II. Etapa. Jedná se o opravdu komunikace, odstavné plochy a veřejného prostranství Vratěnín V 2,4 3. Zpevnění místních komunikací Rácovice V 5,75 4. Asfaltový povrch na cestu spojující obce Kostníky a Police Kostníky V 4 5. Nová silnice - Josefovská Třebětice V 5 6. Oprava silnice "u Hájenky, Hřibitovní, Podnikatelská" Třebětice V Oprava místní komunikace - nový povrh Štěpkov V 4 8. Průběžné opravy ve městě Slavonice V 3 18

19 9. Ul. J. Šverny III. Etapa - celková rekonstrukce Slavonice V Mikrokoberec na místních komunikaci 2500 m2 Mladoňovice V 0,9 11. Oprava místních komunikací, obec, rekreační osady Oslnovice V Oprava místní komunikace m Třebelovice V Opravy místních komunikací místní č. V Panenská Oprava chodníků na p.č Provedení kamenného předláždění chodníku, včetně odvodňovacího rigolu. Vratěnín V 0,5 15. Výměna dlaždic za zámkovou dlažbu Rácovice V 0,6 16. Výstavba a rekonstrukce chodníků Josefská Třebětice V Výstavba a rekonstrukce chodníků -Puklický Třebětice V Výstavba a rekonstrukce chodníků -U Hřiště Třebětice V Oprava poškozených chodníků Štěpkov V 0,1 20. Před kulturním domem, g. Svobody, Dačická Slavonice V Výstavba chodníků u víceúčelové budovy Menhartice V 0,3 22. Nové chodníky podél nové výstavby 350m2 Mladoňovice V 1,2 23. Chodníky podél hlavní cesty od Kult. Domu ke kapli Oslnovice V Vybudování místních chodníků 350 m Třebelovice V 0,5 25. Modernizace technologie ČOV Vratěnín Vratěnín V Oprava stávající kanalizace Kostníky V Přivaděč na ČOV Třebětice V Oprava poškozené kanalizace Štěpkov V 0,1 29. ČOV místní část Vlastkovec Slavonice V Kanalizace a ČOV Oslnovice V 18,7 31. Celková rekonstrukce - ústředna, rozvod po obci + Rácovice V reproduktory 0,1 32. Bezdrát. rozhlas místních částí Slavonice V Bezdrátový rozhlas pro obec vč. Dobré vody Mladoňovice V 0, Rekonstrukce místního rozhlasu Oslnovice V 0,2 35. Výstavba nového veřejného osvětlení s uložením rozvodů NN do země Vratěnín V 3,5 36. Výměna stávajících těles za úsporná Rácovice V 0,2 37. Průběžná oprava Slavonice V Vyčištění suchého poldru, který zachytává přívalové vody z kopce Šibeník (nejvíce ohrožené místo při přívalových deštích a rychlému tání sněhu. Vratěnín V Protipovodňová opatření Třebětice V Vybudování zpevněných míst pro kontejnery na tříděný odpad Vratěnín V 0, Výměna poškozených kontejnerů Štěpkov V 0,1 42. Úprava stanovišť na tříděný odpad Oslnovice V 0,2 43. Informační cedule k nemovitým kulturním památkám, stezkám a jiným turistickým cílům Vratěnín V 0,2 44. Informační cedule v obci Třebětice V 0,4 45. Úprava parku na p.č. 841/6 a 842/1. Vybudování nových chodníků, travnatých ploch, osázení nové zeleně a pořízení mobiliáře Vratěnín V Výstavba a úprava veřejných prostor Třebětice V 10 19

20 47. Úprava veřejné zeleně v obci, dosazení okrasných dřevin a Štěpkov V keřů 0,3 48. Výstavba oplocení u víceúčelové budovy včetně osázení zelně Menhartice V 0, Výsadba a úprava zeleně na veř. Prostranství 150 m2 Mladoňovice V 0,2 50. Oprava šaten a klubovny na fotbalovém hřišti Vratěnín V "Country saloon" Venkovní posezení v zadním traktu obecního domu Rácovice 52. Rekonstrukce chatky - zázemí pro sportovní a hasičské Kostníky V soutěže u hřiště v Hájku Rekonstrukce budovy pro zázemí pro aktivity mladých Třebětice V Výstavba víceúčelového hřiště s umělým povrchem Vratěnín V 1,4 55. Dětské hřiště Třebětice V Sportovní hřiště Třebětice V Doplnění herních prvků a údržba Štěpkov V 0,1 58. Oprava dětského hřiště Slavonice V 1,5 59. Rekonstrukce víceúčelového hřiště - nové oplocení Menhartice V 0, Dětské hřiště Město Jemnice V 0,6 61. Víceúčelové hřiště s umělým povrchem Město Jemnice V Úprava zahrady v MŠ. Vysázení zeleně, dětské atrakce, Vratěnín V chodníky, osetí trávy 0,2 63. Mateřská škola Třebětice V Zateplení ZŠ, výměna oken Slavonice V 1,5 65. Pořízení nových stolů a židlí, oprava oken. Využití pro kulturní, společenské akce, volnočasové aktivity pro děti a Vratěnín V ostatní občany Kulturní dům a jeho využití Třebětice V Oprava střechy Slavonice V Zateplení Slavonice V Nákup vybavení - stoly, židle Menhartice V 0,1 70. výměna oken a venkovních dveří Mladoňovice V 0, Výměna střešní krytiny, dveří a oken Oslnovice V 0,8 72. Digitalizace kina v KD Město Jemnice V místní č. V Rekonstrukce střechy na KD Panenská místní č. V Oprava sklepních prostor v KD Panenská 0,5 75. Průběžné restaurování nemovitých kulturních památek (sochy, boží muka, kapličky a jiné objekty) V katastru obce se nachází celkem 22 nemovitých kulturních památek a obec jich Vratěnín V vlastní celkem 15. Celé zastavěné území obce je prohlášena za "Vesnickou památkovou zónu". 3,5 76. Kulturní památky Třebětice V 0,5 77. Výměna střechy a izolace obvodových zdí Lomy V 0,6-0,7 78. Oprava obvodové zdi a vchodu v Rotundě SV. Václava Štěpkov V 0,4 79. Regenerace Hřbitovní kaple, Kostel Božího těla Slavonice V Oprava kaple sv. Jakuba místní č. V Panenská 0,8 81. Výstavba odpočívadla pro cyklisty Vratěnín V 0,1 V 0,75 20

21 82. Výstavba odpočívadla nejen pro cyklisty, wc Třebětice V 0,5 83. Bydlení pro sociálně slabé Třebětice V Synagoga - rekonstrukce pro bydlení občanů Slavonice V Výstavba nájemních bytů pro občany Mladoňovice V Projekt odbahnění Vratěnínského rybníka Vratěnín V 6,5 87. Úpravy rybníků, lesoparků Třebětice V Oprava požární nádrže a vodní nádrže bez přítoku Štěpkov V 0,4 89. Vyčištění obecního rybníku Menhartice V 0,5 90. Požární nádrž - opravy, vyčištění Oslnovice V 0,5 91. Úprava hřbitova Třebětice V Oprava autobusové zastávky v obci Štěpkov V 0,1 93. Rekonstrukce zastávky Menhartice V 0,1 94. Modernizace stávající požární nádrže Mladoňovice V 0, Obnovení a výsadba větrolamů Vratěnín V 0,5 96. Modernizace technologie úpravy vody Vratěnín V Klášter Vratěnín - expozice - Vybudování stálé expozice ve stávajících prostorách Vratěnín P Klášter Vratěnín - Rekonstrukce hygienického zázemí pro ubytování Klášter Vratěnín - Rekonstrukce prostor pro gastronomický provoz včetně zázemí Klášter Vratěnín - Rekonstrukce a přístavba prostor pro provoz spa včetně zázemí Vratěnín P 2 Vratěnín P 2 Vratěnín P Klášter Vratěnín - Úpravy parteru kláštera včetně zahrady Vratěnín P Rozhledna na Strážném vrchu-dřevěná rozhledna hláska na 0,555 Slavonice N kopci nad městem, atrakce pro místní i návštěvníky Vodní laboratoř a hřiště pro děti -Venkovní vodní laboratoř 0, učebna pro žáky základních škol (soustava čerpadlo, trkač, vahadlo, vodní kolo, redukce, atp.) a v sousedství veřejné hřiště Slavonice N 104. Bylinková obec Mutišov -Altánek na návsi odpočinkové Mutišov - 0,1 N zázemí pro místní i návštěvníky v bylinkové zahradě na návsi Slavonice 105. Oprava křížové cesty ke Sv. Duchu -Revitalizace zastavení 0,45 Slavonice N křížové cesty ze Slavonic ke kostelu Sv.Duch 5-7 kapliček Vodní laboratoř a hřiště pro děti -Venkovní vodní laboratoř 0, učebna pro žáky základních škol (soustava čerpadlo, trkač, vahadlo, vodní kolo, redukce, atp.) a v sousedství veřejné hřiště Slavonice N 104. Bylinková obec Mutišov -Altánek na návsi odpočinkové Mutišov - 0,1 N zázemí pro místní i návštěvníky v bylinkové zahradě na návsi Slavonice 105. Oprava křížové cesty ke Sv. Duchu -Revitalizace zastavení 0,45 Slavonice N křížové cesty ze Slavonic ke kostelu Sv.Duch 5-7 kapliček 106. Vstupní brána pro historickou slavnost Barchan Město Jemnice V 0, Vybudování chodníků v části Předlísky Město Jemnice V 108. Vybudování plochy cvičiště pro hasičské soutěže Město Jemnice V 109. Mobilní podium pro kulturní a společenské akce Město Jemnice V 1,0 0,5 0,3 21

22 110. Kašna na nám. Svobody dokončení revitalizace Město Jemnice V 111. Skate park Město Jemnice V 112. Úprava povrchu dopravního hřiště Město Jemnice V 113. Dětské hřiště Město Jemnice V 114. Cesty v zámeckém parku dokončení Město Jemnice V 115. Úprava ploch u hlavního vstupu do hřbitova Město Jemnice V 116. Modernizace a rozšíření sociálního zařízení koupaliště včetně čistírny odpadních vod Město Jemnice V 117. Úprava veřej. prostranství před panelovými domy Větrná Město Jemnice V 0,6 0,6 0,5 0,75 3,5 1,5 0,75 2,5 22