Komise pro spravedlivé důchody - Zahájení činnosti. Ministerstvo práce a sociálních věcí Odbor sociálního pojištění

Transkript

1 Komise pro spravedlivé důchody - Zahájení činnosti Ministerstvo práce a sociálních věcí Odbor sociálního pojištění 22. února 2019

2 Program prvního zahajovacího jednání Úvodní slovo paní ministryně - - očekávání MPSV od Komise. Představení metod práce. Vybraná ustanovení Statutu a Jednacího řádu. Současná podoba důchodového systému. Základní materiály a informační zdroje týkající se důchodového systému. Seznámení s aktuální demografickou prognózou ČSÚ. Termín a agenda příštího jednání.

3 Komise pro spravedlivé důchody - Statut, Jednací řád a pracovní postupy Ministerstvo práce a sociálních věcí Odbor sociálního pojištění 22. února 2019

4 Důvody ustavení Komise Základním dokumentem ze kterého vychází MPSV je Programové prohlášení vlády z 27. června Jako jeden z hlavních strategických směrů je uvedeno, že: Chceme důchodovou reformu a dále chceme konkrétní kroky bez zdlouhavých a neplodných diskusí. V kapitole Sociální politika a zaměstnanost : Sestavíme odborný pracovní tým pro důchodovou reformu, který zhodnotí dosavadní návrhy, aktuální situaci a předpokládaný vývoj a předloží návrh řešení, které zachová stávající nároky, definuje standard plošného zabezpečení ve stáří na principu solidarity, posílí princip zásluhovosti a bude motivovat lidi v aktivním věku, aby využívali podporované formy individuálního zajištění na stáří.

5 Ustavení Komise Statut a Jednací řád přijat na konci roku Jde o Příkaz ministryně č. 47/2018 Zřízení, Statut a Jednací řád Komise pro spravedlivé důchody. S žádostí o nominaci osloveno více než 40 subjektů (politické kluby v PSP a Senátu, sociální partneři, univerzity, zájmové organizace, relevantní státní/veřejné úřady apod.). Navržený člen (zástupce člena) se formálně stane členem Komise jmenováním paní ministryní (článek 2 Statutu).

6 Vedení a řízení Komise Statut (článek 3) předpokládá jmenování předsedy a až dvou místopředsedů. Předsedkyně: prof. Ing. Danuše Nerudová, Ph.D. Místopředsedové: (1) ing. Marie Bílková (2) ing. Martin Holub, Ph.D. Činnost Komise ohraničena horizontem konce volebního období (článek 6 Statutu).

7 Výběr témat a organizace práce Komisi budou primárně předkládány (diskusní) materiály zpracované MPSV (článek 1 Statutu). Komise téma projedná a zaujme stanovisko/doporučení. Může si vyžádat doplnění. Předkládání návrhů členy Komise prostřednictvím předsedkyně, MPSV zpracuje před projednáním analýzu dopadu. Předkládání alternativních scénářů k diskutovanému tématu nejpozději do příštího jednání Komise

8 Organizace činnosti Frekvence jednání přibližně jednou za měsíc. Komise by měla primárně směřovat k nalezení společného (konsensuálního) stanoviska (článek 2, bod 7 Jednacího řádu). Pro schválení doporučení je potřebná prostá většina přítomných členů (článek 2, bod 7 Jednacího řádu). Oficiální komunikace závěrů Komise odpovědnost předsedkyně ve spolupráci s tiskovým oddělením MPSV (článek 3, bod 4 Jednacího řádu).

9 Komise pro spravedlivé důchody - Současná podoba důchodového systému (základní informace) Ministerstvo práce a sociálních věcí Odbor sociálního pojištění 22. února 2019

10 Důchodové zabezpečení obecné základní principy Státní (veřejný) X Soukromý (nestátní) přístup Povinná X Dobrovolná účast v systému Průběžné (PAYGO) X Fondové (FF) financování Dávkově (DB) X Příspěvkově (DC) definované systémy Solidarita X Ekvivalence (zásluhovost) příjmová, mezigenerační

11 Základní principy českého státního systému Vybudován (tradičně) jako sociálně-pojistný systém. Definováno pojistné jako zvláštní platba, cílem adekvátní kompenzace mzdy/příjmů/odvedeného pojistného v seniorském věku. Náhrada příjmu v případě: stáří (starobní důchod), invalidity (tři stupně invalidity), a ztrátě živitele (vdovský, vdovecký a sirotčí důchod pozůstalostní důchody). Ve vzorci je obsažena značná příjmová solidarita. V roce 2010/2011 dokonce shledána protiústavní nutná úprava. Značný rozsah tzv. náhradních dob rovněž solidární prvek. Univerzální systém (bez speciálních profesních/sektorových schémat).

12 Statistické údaje (1) Počet důchodců tis tis. Počet důchodů tis tis. starobních tis tis. invalidních 432 tis. 532 tis. vdovských/vdoveckých 649 tis. 656 tis. sirotčích 40 tis. 58 tis. Počet plátců pojistného tis tis. Průměrný starobní sólo důchod muži Kč Kč ženy Kč Kč

13 Statistické údaje (2) (mil. Kč) Výdaje na důchody starobní invalidní vdovské/vdovecké sirotčí

14 Náhradový poměr (poměr důchodu ke mzdě pro různou výši individuálního příjmu) 110% 100% 90% Náhradový poměr - Hrubý Náhradový poměr - Čistý 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 0,4 0,5 0,6 0,7 0,8 0,9 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6 1,7 1,8 1,9 2,0 Důchod jako podíl k průměrné mzdě

15 58,0 56,0 54,0 52,0 50,0 48,0 46,0 44,0 42,0 40,0 38,0 36,0 34,0 Poměr důchodu ke mzdě (vývoj za posledních cca 50 let) Rok

16 Výdaje na starobní důchody na HDP, Zdroj: Eurostat

17 Poměr starobního důchodu k průměrné mzdě, Zdroj: Evropská komise, Ageing Report, 2018

18 Vývoj výše pojistné sazby (v % vyměřovacího základu) zaměstnavatel / zaměstnanec celkem ,4 6,8 27, ,5.6, ,5.6, účastník I...21,5..6, účastník II..21,5..8,5 (3,5+5) ,5...6,5...28

19 Rozhodné období pro výpočet důchodu posledních 10 nebo 5 let (dle výhodnosti) posledních 10 let a z nich nejlepších 5 let posledních 30 let (po roce 1985) celoživotně, všechny příjmy (po roce 1985) Po roce 1995 opuštěn výsluhový princip.

20 Pravidla (minimální) valorizace ad hoc reakce Zohlednění růstu:..... cen (inflace)..a...mezd %...33 % %...33 % %...33 % /...33 %...33 % %...33 % %...50 %

21 Důchodový věk Vývoj důchodového věku (současný právní stav) Rok narození Muži Ženy - bez dětí Ženy - 1 dítě Ženy - 2 děti Ženy - 3 a 4 děti Ženy - 5 a více dětí

22 Průměrný věk při přiznání starobního důchodu porovnání se statutárním věkem

23 Počet starobních důchodců, kteří ještě nedosáhli důchodového věku (předčasní starobní důchodci)

24 Počet přiznaných starobních důchodů (z toho trvale krácených)

25 Bilance důchodového systému rozdíl příjmů a výdajů, bez správních, kapitola MPSV (mld. CZK) 30 22, ,1 12,4 10,9 4 15,1 7,5 2, ,9-9, ,4-15,2-15,2-16,2-15, ,5-28,3-33, ,1-49,8-50,2-43,

26 Rozpočtové fungování důchodového systému (~ důchodový účet) Příjmy z pojistného na důchodové pojištění jsou příjmem státního rozpočtu v běžném roce Výdaje na dávky důchodového pojištění jsou výdajem státního rozpočtu v běžném roce Pokud výdaje převýší příjmy jsou důchody vyplaceny tak, jak byly rozpočtovány Pokud příjmy převýší výdaje jsou důchody vyplaceny tak, jak byly rozpočtovány a přebytek je rozpočtově spotřebován v běžném roce a účetně převeden na Zvláštní účet rezervy důchodového pojištění 2018: Příjmy ,7 mil. Kč, Výdaje ,1 mil. Kč Předpokládaný záznam na ZÚ ,6 mil. Kč (zatím pouze kapitola MPSV)

27 Dlouhodobá finanční udržitelnost důchodového systému Závěrečná zpráva Bezděkovy komise z roku 2010 odhadovala do roku 2060 nárůst výdajů z 8-9 % HDP na % HDP. Dle Ageing Report (zpracovává EK) byl v roce 2018 předpokládaný nárůst výdajů do roku 2060 vyčíslen na 3,5 % HDP. Růst výdajů ČR v % HDP je tak v mezinárodním srovnání v horizontu 40 let (kromě nestandardního Lucemburska) nejvyšší v EU. Poslední publikovaná projekce MPSV (PMZ 2017) předpokládá nárůst výdajů do roku 2060 z 8-8,5 % HDP na 11,5 % HDP (negativní saldo 3,4 % HDP). Výdaje na důchody se v zemích EU pohybují mezi 6,6 % HDP (Lotyšsko) 15,5 % HDP (Řecko), průměrná hodnota EU je 11,2 %. (zdroj: Ageing Report 2018, gross public pension expenditure pro rok 2016)

28 Dlouhodobá finanční udržitelnost (pojistně matematická zpráva MPSV 2017) % HDP Saldo Příjmy z pojistného Výdaje na důchody Rok

29 Ekonomický scénář projekce MPSV (1) (pojistně matematická zpráva MPSV 2017) Základním východiskem je metodika Pracovní skupiny pro otázky stárnutí (AWG) Stejná metodika je použita pro Ageing Report 2018 (EK) Východiska dlouhodobé projekce: Reálná produktivita práce EU-15 roste tempem 1,5 % za rok ČR konverguje v produktivitě práce k EU-15 Nedochází ke strukturální konvergenci (podíl práce na produktu je konstantní) Inflace je dlouhodobě stabilní na úrovni 2 % Růst HDP je výsledkem růstu produktivity a vývoje zaměstnanosti Krátkodobá projekce je převzata z Makroekonomické predikce MF z července 2017 Demografie je převzata z prognózy PřF UK Kučera, Burcin (2009)

30 Ekonomický scénář projekce MPSV (2) (pojistně matematická zpráva MPSV 2017) Průměrná míra inflace (%) 1,8 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 Průměrný růst reálné mzdy (%) 4,1 2,3 2,1 2,0 1,9 1,8 Průměrná změna zaměstnanosti (%) 0,5 0,2 0,2 0,0-0,6-0,5 Průměrný podíl nezaměstnaných na populaci (%) 4,2 4,2 4,4 4,6 4,6 4,6 Průměrný růst nominálního HDP (%) 4,6 4,6 4,4 4,0 3,3 3, Průměrná míra inflace (%) 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 Průměrný růst reálné mzdy (%) 1,8 1,7 1,7 1,6 1,6 Průměrná změna zaměstnanosti (%) -0,5-0,5 0,0 0,2 0,0 Průměrný podíl nezaměstnaných na populaci (%) 4,6 4,6 4,6 4,6 4,6 Průměrný růst nominálního HDP (%) 3,3 3,2 3,7 3,9 3,5

31 Národní rozpočtová rada Národní rozpočtová rada je nezávislý odborný orgán, který: hodnotí plnění číselných fiskálních pravidel zjišťuje a vyhlašuje výši veřejného dluhu vypracovává Zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí sleduje vývoj hospodaření sektoru veřejných institucí Rada má 3 členy volené PSP ČR s funkčním obdobím 6 let První Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí byla vydána v říjnu 2018 obsahuje významnou projekci vývoje důchodového systému

32 Důchodová projekce NRR Výsledky projekce jsou poměrně blízké předběžným odhadům MPSV postaveným na demografické prognóze ČSÚ z roku 2018 a aktuálním ekonomickém scénáři

33 NA ČEM ZÁVISÍ VÝŠE DŮCHODU a) VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD - Počítá se s výdělky od roku 1986 (postupně celoživotní). - Příjmy z minulosti se přepočítávají na dnešní mzdovou úroveň. b) DOBA POJIŠTĚNÍ - Odvod pojistného: zaměstnání nebo podnikání (OSVČ) zakládající účast. - Náhradní doby pojištění: péče o dítě do 4 let věku nebo o osobu závislou na péči jiné fyzické osoby, doba evidovaná na úřadě práce, základní vojenská služba,... c) NAČASOVÁNÍ ODCHODU DO STAROBNÍHO DŮCHODU - Za předčasný odchod do starobního důchodu se výše důchodu trvale krátí. Přesluhováním se výše starobního důchodu zvyšuje.

34 ZÁKLADNÍ POJMY a) ZÁKLADNÍ VÝMĚRA je pro všechny důchodce a pro všechny druhy důchodů ve stejné výši. Od 1. ledna 2019 činí 10 % průměrné mzdy (dále jen PM ). b) PROCENTNÍ VÝMĚRA - Pro každého se vypočítává individuálně. c) REDUKČNÍ HRANICE (1. RH 44 % PM, 2. RH 400 % PM) Část osobního vyměřovacího základu (OVZ): do 1. RH se počítá 100 %, nad 1. RH do 2. RH se počítá 26 % nad 2. RH se již nezohledňuje. d) PROCENTO ZÁPOČTU ZA DOBU POJIŠTĚNÍ Typicky 1,5 % za rok získané doby pojištění.

35 Komise pro spravedlivé důchody - Aktuální demografická prognóza ČSÚ a revize důchodového věku Ministerstvo práce a sociálních věcí Odbor sociálního pojištění 22. února 2019

36 Očekávaný vývoj hlavních věkových skupin Výrazné změny složení obyvatelstva v příštích 40 letech Největší nárůst výdajů důchodového systému

37 Očekávaný vývoj relativní četnosti hlavních věkových skupin

38 Očekávaný vývoj naděje dožití

39 Očekávaný vývoj zahraniční migrace

40 Postup při revizi důchodového věku - Zpráva o očekávaném vývoji úmrtnosti, plodnosti a migrace v České republice. - ČSÚ připravuje podklady o očekávaném vývoji úmrtnosti, plodnosti a migrace do roku končícího číslicí 3 nebo 8 (tedy poprvé v roce 2018, dále v roce 2023, 2028 atd.). Na tuto zprávu naváže MPSV materiálem: - Zpráva o stavu důchodového systému České republiky a o jeho předpokládaném vývoji se zřetelem na demografickou situaci České republiky a na očekávaný populační a ekonomický vývoj. - Upravuje 4a zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Termín do roku končícího číslicí 4 nebo 9 (tedy poprvé v roce 2019, dále v roce 2024, 2029 atd.).

41 Revize důchodového věku 1 x za 5 let MPSV připravuje komplexní zprávu pro vládu. Sleduje se u aktivních generací 25 až 54 let, zda očekávaná doba strávená v důchodu je mezi 24 a 26 % celkové délky života. První generací, která překročí 26 % doby strávené v důchodu, by měly být osoby narozené v roce 1980, a to v roce K tomu, aby doba strávená v důchodu činila čtvrtinu života, by bylo nutné od roku 2033 důchodový věk zvyšovat nad hranici 65 let, a to pro všechny osoby narozené po roce Při sledování parametru 25 % by důchodový věk dosáhl přibližně 67 let a 2 měsíců pro generace narozené v roce 1993 a mladší.

42 Obsah Zprávy o stavu důchodového systému Zpráva musí obsahovat zejména informaci o tom, jak by měl být důchodový věk stanoven (pro generace ve věku let), aby očekávaná střední délka života činila jednu čtvrtinu. V případě, že podíl očekávané střední délky života při dosažení důchodového věku je menší než 24 % nebo větší než 26 %, obsahuje tato zpráva též informaci o úpravě důchodového věku. Na základě posouzení těchto informací může vláda navrhnout úpravu důchodového věku. Mechanismus zvýšení (či teoreticky snížení) není nijak blíže specifikován. Je tedy zcela na úvaze vlády a parlamentu. Předpokládáme předložení Zprávy Odbornému týmu k diskuzi.

43 Doporučené informační zdroje web MPSV ( Pojistněmatematické zprávy ( ) podrobný popis systému a analýzy, statistika...atd. Dokumenty Odborné komise pro DR ( ) pracovní materiály, průběžné zprávy, návrhy...atd. Výstupy (závěry Poradního expertního sboru) tzv. II. Bezděkovy komise Závěrečná zpráva, materiály, zápisy z jednání...atd. web ČSSZ ( Projekt otevřená data. Důchodová kalkulačka. web MF ( Vývoj penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření základní ukazatele a jejich vývoj. Evropská komise, OECD: Ageing Report 2015, 2018, Pension Adequacy Report 2018, oecd.stat, Pension at a Glance 20xx...