ÚVODNÍ SLOVO DĚKANA - 2 -

Transkript

1 Obsah OBSAH... 1 ÚVODNÍ SLOVO DĚKANA LET FESTIVALU SETKÁNÍ/ENCOUNTER... 4 ČASOVÝ HARMONOGRAM AKADEMICKÉHO ROKU 2009/ REKTORÁT JAMU (adresář)... 8 INFORMAČNÍ, VÝUKOVÉ A UBYTOVACÍ CENTRUM ASTORKA, KNIHOVNA JAMU (adresář)... 9 DIVADELNÍ FAKULTA JAMU (adresář) UMĚLECKÁ RADA DIFA, AKADEMICKÝ SENÁT DIFA, DISCIPLINÁRNÍ KOMISE DIFA PEDAGOGICKÁ PRACOVIŠTĚ STUDIJNÍ OBORY DIFA, STUDIJNÍ PLÁNY JEDNOTLIVÝCH OBORŮ A ROČNÍKŮ PŘEHLED SPOLEČNÝCH PŘEDNÁŠEK A CVIČENÍ (předměty osobní specializace) PŘEDMĚTY NABÍZENÉ V RÁMCI PROJEKTU ESF Umění a multimédia ERASMUS ENGLISH STUDENT PROGRAMME ČINOHERNÍ HERECTVÍ MUZIKÁLOVÉ HERECTVÍ KLAUNSKÁ SCÉNICKÁ A FILMOVÁ TVORBA ČINOHERNÍ REŽIE DIVADELNÍ DRAMATURGIE ROZHLASOVÁ A TELEVIZNÍ DRAMATURGIE A SCÉNÁRISTIKA AUDIOVIZUÁLNÍ TVORBA A DIVADLO SCÉNOGRAFIE DRAMATICKÁ VÝCHOVA VÝCHOVNÁ DRAMATIKA PRO NESLYŠÍCÍ DIVADELNÍ MANAŽERSTVÍ JEVIŠTNÍ TECHNOLOGIE TANEČNÍ PEDAGOGIKA DOKTORSKÝ STUDIJNÍ PROGRAM, OBOROVÁ RADA DOKTORSKÉHO STUDIA ÚPLNÉ ZNĚNÍ STUDIJNÍHO A ZKUŠEBNÍHO ŘÁDU JAMU SMĚRNICE DĚKANA O STUDIU NA DIVADELNÍ FAKULTĚ JAMU ABECEDNÍ SEZNAM INTERNÍCH A EXTERNÍCH PEDAGOGŮ DIFA JAMU... 98

2 ÚVODNÍ SLOVO DĚKANA Vážení kolegové, třebaže se to zdá být neuvěřitelné, v příštím akademickém roce si připomeneme již dvacet let od zásadního přelomu souvisejícího s událostmi roku 1989, který oběma fakultám JAMU vtiskl zcela novou tvář, která v průběhu následujících let vykrystalizovala až do dnešní podoby významné a mezinárodně uznávané instituce v oblasti uměleckého školství. Byla zásadně proměněna programová koncepce a s potřebou pojmenování tvůrčího směřování a samotné podstaty existence školy vstoupila na její půdu celá plejáda vynikajících osobností; větší části z nich byla do té doby možnost předávat svoje mimořádné profesní i lidské zkušenosti mladší generaci umělců z politických důvodů zapovězena. Před dvaceti lety vznikla zvláštní, unikátní situace. Postupně byly obnoveny fakulty JAMU, škola se vzpamatovávala z doby normalizace a částečného bezvědomí. S touto etapou znovuzrození Divadelní fakulty jsou neodmyslitelně spjata jména jako A. Štěpánková-Veselá (nová rektorka), A. Hajda, B. Srba, J. Kovalčuk, P. Oslzlý, P. Scherhaufer, Z. Mikotová, J. Karlík, N. Brettschneiderová, A. Přidal, V. Cejpek, M. Plešák, P. Švanda, I. Osolsobě, A. Goldflam, posléze S. Macková, D. Svozilová, A. Pernica, I. Krobot, J. Hlaváčková Nelze určit ani pořadí, ani kompletní výčet všech klíčových osobností, které na počátku devadesátých let těsně po tzv. sametové revoluci a pádu totalitního režimu určovaly nový chod školy (ti nejmenovaní nechť mi to, prosím, odpustí). Jisté je, že naši dnešní studenti se tehdy vozili v kočárku nebo na svůj vstup na tento svět teprve čekali jako v Maeterlinckově podobenství, a bez nadsázky napínavý a velmi odvážný vznik dnešní podoby naší školy i těsně předcházející absurdity politického i společenského života minulého režimu pro ně dnes logicky představují dávnou historii. Přesto však tato etapa neodmyslitelně vstupuje do paměti celé školy a právě tato paměť, která je kromě jiného také základem pro genius loci našich jednotlivých budov, nesmí být ani opomíjena, ani zapomínána. Skutečnost, že zásluhou profesionální erudice, nezměrného úsilí, houževnatosti, často i za cenu nemalých osobních obětí, byla díky celé řadě významných a vynikajících osobností fakulta přebudována do podoby, jak ji společně známe dnes, zdaleka není automatickou samozřejmostí a v jiné konstalaci tomu tak ani nemuselo být. Jestliže mělo v roce 1989 divadelní oddělení JAMU dvě katedry (režie a herectví), na nichž studovala necelá padesátka posluchačů, dnes Divadelní fakulta vyučuje okolo 360 studentů ve třinácti oborech a v několika stovkách předmětů. Připomeňme s odkazem na Boloňskou deklaraci také zavedení třístupňového systému studia včetně doktorského stupně, akreditaci pro habilitace i profesorská řízení, což je i v evropském kontextu uměleckých škol mimořádná a jedinečná skutečnost. Nelze opomenout také každoroční prestižní mezinárodně respektovaný festival SETKÁNÍ/ENCOUNTER (letos půjde rovněž o jeho jubilejní dvacátý ročník), významná mezinárodní sympozia i semináře, Salón původní tvorby, kurzy celoživotního vzdělávání, významnou publikační činnost a v neposlední řadě existenci netradičních a svým zaměřením unikátních ateliérů (např. Ateliér výchovné dramatiky Neslyšících, Ateliér rozhlasové a televizní dramaturgie a scénáristiky a další). Na uplynulou dvacetiletou etapu naší školy nahlížejme s velkou úctou, k aktivitám našich vážených předchůdců se bezpochyby můžeme programově hlásit a přejme si, abychom společně nacházeli s již vykonaným dílem zřetelnou kontinuitu. Právě v duchu a tradici jejich nevšední odvahy chápeme náš příští úkol jako nezbytnost navázat, rozvíjet a pokračovat a nikoliv pouze převzít a udržovat. S odkazem na výše řečené je v tuto chvíli zcela nezbytný rovněž pohled do nejbližší i vzdálenější budoucnosti naší fakulty. Vzhledem k nám všem dobře známým událostem ve světě se ocitáme v nelehké společenské i finanční situaci. Objem financí pro vysoké školy není dostačující. O to větší důraz je nutno klást na všechny dostupné formy grantů, domácích i evropských, aby si škola nejen udržela dosavadní rozsah výuky, ale dokázala ho trvale rozšiřovat a obohacovat o nové osobnosti a rozvíjet o nové předměty a posléze i o obory, které budou reflektovat současný vývoj divadla i stále intenzivnější potřebu výuky zahraničních studentů na naší škole. Přestože jsme do značné míry limitováni prostorem našich budov i zmíněnými finančními prostředky, je nezbytné hledat cesty, jak Divadelní fakultu dále otevírat tvůrčím a inspirativním námětům i dalším výrazným osobnostem. Samostatnou kapitolu představuje zahájení stavby Hudebně dramatické laboratoře JAMU, pro kterou je nezbytné již nyní začít vytvářet budoucí program, abychom se společně - 2 -

3 s Hudební fakultou důkladně připravili na provoz v nové budově. Vzniká tu příležitost k hlubší diskuzi na komplexní téma výuky muzikálového oboru i k přípravě vizí a plánů, které musejí nutně vznikat již během realizace stavby. Všichni členové akademické obce spolu sdílíme vzácnou hodnotu, kterou představuje tvůrčí svoboda. Prostor, v němž můžete, pedagogové společně se svými posluchači, zkoumat důsledně svůj umělecký obor. Prostor, v němž budou studenti během příslušných let svého studia profesionálně vybaveni pro svoje budoucí povolání, ale kde je zároveň dostatek místa pro hru, fantazii i experiment. Jsem přesvědčen, že prostřednictvím umění lze poznávat svět, třebaže je to bezesporu zvláštní způsob poznávání, který je nekonečně bohatý a pestrý. Zacílení fakulty proto musí být programově pluralitní. Rozmanitost postupů i přístupů považuji za nutnou, dokonce nezbytnou. Každý z pedagogů předává svoje zkušenosti, které získal během své profesní činnosti, a do tohoto transportu poznatků vkládá tvůrce - pedagog celou svoji osobnost. Proto by bylo zcela pošetilé chtít fakultu směřovat k nějaké jedné konkrétní inscenační poetice. Výuku na vysoké škole vnímám tak, že je posluchač svému pedagogovi v diskuzi partnerem. Student má dostatek příležitostí na škole různé přístupy i divadelní poetiky vzájemně konfrontovat a vytvářet si postupně svůj vlastní budoucí tvůrčí názor i osobitý rukopis. Od doby vzniku JAMU v roce 1947 a za dobu existence naší školy vzešla z její půdy celá řada vynikajících osobností, těm všem jsme odpovědni za budoucnost i podobu naší fakulty. Přeji nám všem, aby Divadelní fakulta vždy představovala tvůrčí, svobodný a otevřený prostor pro nové podněty a zároveň spolehlivé zázemí pro neustálé hledání, objevování a poznávání. Součas ná podoba budovy Divadel ní fakulty JAMU (foto P. Francán) 20 LET FES TIV ALU SET KÁN Í/EN COU NTE R doc. MgA. Zbyněk Srba, Ph.D

4 Na počátku byla relativně malá akce, příští velikost v ní byla přítomna pouze latentně. Nikdo ve chvíli jejího zrodu nemohl tušit, čeho je toto především přátelské gesto - toto skromné mávnutí křídla divadelního motýla - počátkem. V roce 1991, necelý rok po ustavení Divadelní fakulty, bylo po zásadní rekonstrukci, která je přiblížila tvaru variabilního divadelního prostoru, nově otevřeno Studio Marta. Zakládající děkan fakulty, docent Kovalčuk, udělal důležité rozhodnutí: pozval další dvě divadelní školy tehdy ještě existujícího Československa, pražskou DAMU a bratislavskou VŠMU, aby společně zahájily provoz školního divadla. Tento třídenní festival dostal jednoduché jméno: SETKÁNÍ. Janáčkova akademie a obě její fakulty - hudební i divadelní - se však na počátku devadesátých let - v době nově nabyté svobody - stejně jako celá naše společnost, otevírala zahraničí a to se otevíralo jí. Následující ročník měl stále ještě jen jednoho zahraničního hosta, Divadelní a filmovou školu z Lodže. Ale již třetí realizace festivalu v roce 1993 měla program vskutku mezinárodně bohatý a různorodý. Festival SETKÁNÍ/ENCOUNTER se vedle svého nejvlastnějšího poslání - výměny zkušeností a metod v oblasti výuky i studia dramatického umění - stává také nástrojem vytváření zahraničních kontaktů - hlavním mediem fakultní diplomacie. Hned v prvních letech se podařilo navázat bratrský kontakt s o rok starším, avšak již prestižním, festivalem divadelních škol ITs v Amsterodamu. Odtud pak vede cesta k velkému holandsko-českému Projektu SCART, jehož idea se zrodila v Brně v době festivalu při rozhovorech mezi představiteli DIFA a Hoogeschool voor de Kunsten z Utrechtu, aby do něj posléze byly zapojeny nejen obě fakulty JAMU, ale i pražská DAMU a HAMU, spolu s dalšími českými uměleckými školami. SETKÁNÍ/ENCOUNTER se stalo živým a dynamickým místem i časem mezinárodní komunikace. Postupně si získávalo mezi příbuznými evropskými divadelními festivaly své nezaměnitelné postavení. Z počátečních tří se postupně prodlužoval počet jeho hracích dní, až se od roku 1997 ustálil na současných pěti, jež jsou však vždy extenzivně programově naplněny, takže se daří představit každý rok v průměru čtrnáct škol (a vedle toho bohatý off-program). Zájem o účast na festivalu rok co rok nejméně dvojnásobně překračuje jeho kapacitu, ale i tak (či právě proto) se počet evropských zemí, z nichž u nás doposud divadelní škola nevystoupila, každým rokem zmenšuje (na jejich spočítání již téměř stačí jen prsty jediné ruky). Mezinárodní festival SETKÁNÍ/ENCOUNTER je v současnosti vlajkovou akcí divadelní fakulty a spolutvoří svým výrazným podílem evropskou prestiž celé Janáčkovy akademie múzických umění. Není však akcí, která by měla působit jen reprezentativně, navenek, velký význam má i pro vnitřní programování fakulty. Současné divadlo je mezinárodním fenoménem a studenti divadelní školy se na tuto skutečnost mají připravovat. SETKÁNÍ/ENCOUNTER je proto skvělým experimentálním polem. Není pouze prezentací inscenací, je edukativní dílnou, jakýmsi velkým seminářem, při němž se především studenti divadelního manažerství, vedeni svými pedagogy, v praxi učí, jak takový festival organizovat (jako jeho dlouholetý ředitel mohu s hrdostí dosvědčit, že se tato schopnost, toto knowhow, rok od roku zdokonaluje). Na skutečně živém festivalu, který je sám o sobě konceptuální uměleckou akcí, se však podílejí všechny divadelní profese, proto do realizace našeho festivalu vstupují aktivně všechny obory divadelní fakulty, především pak dramaturgové, scénografové, režiséři, herci a jevištní technologové, ale aktivně a variabilně i studenti oboru divadlo a výchova. V nejširším smyslu se festival otevírá všem studentům i pedagogům fakulty (ale i celé JAMU) jako příležitost mezinárodních setkání inscenací, jako platforma poznávání metod zahraničních divadelních škol, jako příležitost setkat se s kolegy z jiných zemí, s jejich divadelním myšlením, s jejich rodícím se divadelním viděním světa, jako příležitost navázat přátelství s evropskou divadelní budoucností SETKÁNÍ/ENCOUNTER vstoupí v jarním semestru akademického roku 2009/2010, konkrétně v termínu dubna 2010, do svého dvacátého ročníku. Něco se v jeho vývoji završí, ale zároveň se toho ještě více započne - nové mezinárodní kontakty, nové příležitosti pro ty, kteří na Divadelní fakultu v tomto akademickém roce teprve vstupují, pro všechny její stávající studenty i pro ty, kteří teprve přijdou... prof. Petr Oslzlý ředitel festivalu SETKÁNÍ/ENCOUNTER - 4 -

5 Cena festivalu SETKÁNÍ/ENCOUNTER - Marta (foto P. Francán) ČAS OVÝ PLÁ N AKAD E M I C K É H O R O K U -5-

6 2009 / část I. ZIMNÍ SEMESTR týdnů výuky ( hod.) imatrikulace studentů I. ročníku a slavnostní zahájení akademického roku ( hod.) den otevřených dveří na DIFA zadání bakalářských a diplomových prací odevzdání přihlášek pro bakalářské a magisterské nenavazující studium mezinárodní doktorská konference vánoční prázdniny zápočtový týden zimního semestru a klauzury hlavních oborů uzávěrka přihlášek zahraničních výjezdů v rámci programu Erasmus studenti DIFA, pedagogové, zaměstnanci zkouškové období zimního semestru opravné termíny I. (DSD a DČD) i II. (závěrečných) státních zkoušek I. kolo přijímacích zkoušek pro akademický rok 2010/2011 KONZULTACE kombinované studium taneční pedagogiky: II. ročník - pondělí IV. ročník - středa Termíny zasedání Umělecké rady Divadelní fakulty JAMU: pátek 16. října 2009 (v hod.) - učebna č. 106; Porady pedagogů fakulty: ve středu 30. září 2009 (ve hod.) - učebna č. 104; Státní svátky a dny pracovního volna: středa úterý čtvrtek pátek sobota rok 2009: Č A S O V Ý P L Á N A K A D E M I C K É H O R O K U - 6 -

7 2009 / část II. LETNÍ SEMESTR týdnů výuky zápočtový týden letního semestru a klauzury hlavních oborů Salon původní tvorby uzávěrka přihlášek zahraničních studentů program Erasmus BERG-ŠPÍL 8. ročník krajského kola postupových přehlídek amatérského divadla (DaV) odevzdání FRVŠ projektů na rok 2011 na fakultu velikonoční prázdniny Mezinárodní festival divadelních škol SETKÁNÍ/ENCOUNTER 2010 (20. ročník) I. termín odevzdání bakalářských a magisterských diplomových prací absolventský festival odevzdání uzavřených indexů končících ročníků zkouškové období (1. část) festival ateliéru Divadlo a výchova Sítko státní zkouška (závěrečná bc. a mg. + obhajoby výkonů a DP) řádný termín přijímací zkoušky na magisterské navazující studium pro akademický rok 2010/ státní zkouška (DSD a DČD) řádný termín promoce zápisy I. ročníků bakalářských a magisterských nenavazujících oborů letní prázdniny II. termín odevzdání bakalářských a magisterských diplomových prací přijímací zkoušky doktorského studia zkouškové období (2. část) státní zkouška (závěrečná bc. a mg. + obhajoby výkonů a DP) řádný termín státní zkouška (DSD a DČD) řádný termín řádný termín zápisu do ročníků promoce KONZULTACE kombinované studium taneční pedagogiky: II. ročník - pondělí IV. ročník - středa Termíny zasedání Umělecké rady Divadelní fakulty JAMU: pátky 26. února 2010 a 4. června 2010 (vždy v hod.) - učebna č. 106; Porady pedagogů fakulty: ve středy 20. ledna 2010 a 16. června 2010 (vždy ve hod.) - učebna č. 104; Státní svátky a dny pracovního volna: pátek pondělí pondělí úterý úterý rok 2010:

8 A D R E S Á Ř REKTORÁT JAMU Beethovenova 2, Brno ústředna: ; , fax Přímý tel x xxx Rektor prof. PhDr. Václav CEJPEK 1101 Prorektoři prof. PhDr. Leoš Faltus (zahraniční styky, věda a výzkum) prof. PhDr. Miroslav Plešák (studijní, pedagogická a umělecká činnost) Kvestorka JUDr. Lenka Valová 1115 Sekretariát rektora Magdalena Spílková 1101 Sekretariát kvestorky Dana Moláková 1102 Úsek prorektora pro studijní Jana Hálová 1110 a pedagogickou činnost Úsek prorektora pro zahraniční Marie Káňová 1126 styky, vědu a výzkum Ekonomický úsek Ing. Yvona Hanáková vedoucí Jindřiška Heřmannová, finanční účetní Jana Konstandinovská, daňová účetní Jindřiška Doubravová, všeobecná účetní Eva Novotná, všeobecná účetní Milada Káňová, mzdová účetní Hana Spurná, pokladna Technické oddělení Úsek personální Úsek práce a mezd Ing. Josef Vinkler vedoucí Ing. Eva Mayerová, investice Alena Cesarová, správa majetku Jiří Lázenský, doprava, CO, PO, bezp. techn. Jiří Mrázek PhDr. Eva Němcová Miluška Šnyrchová, PaM Úsek organizačně právní Mgr. Martin Prokeš 1105 Odd.výpočetních a informačních služeb Správce počítačové sítě Správce počítačové sítě Astorka, studovna SIS, studovna Správce web JAMU Ing. Jan Búřil vedoucí Mgr. Helena Zemanová Libor Spáčil Ing. Vladimír Holý Jiří Spáčil Michal Vala Marek Kokeš Projektový manažer MgA. Hana Krejčí, Ph.D. MgA. Lucie Abou Oddělení interního auditu Ing. Marta Černá

9 INFORMAČNÍ, VÝUKOVÉ A UBYTOVACÍ CENTRUM ASTORKA Novobranská 3, Brno IVU centrum A S T O R K A xxxx Vrátnice Spojovatelka 2111 Astorka-fax Astorka hotel-fax Ředitel Ing. Jaroslav GERŠL 2300 Provozně správní úsek Arna Motyčková vedoucí 2350 Provozní kolejí Tamara Novotná 2360 Podatelna Jaroslava Jurčičková 2111 Údržba Jan Brzobohatý, Pavel Novotný 2110 Recepce hotel (červenec září) 2370 KNIHOVNA JAMU Mgr. Libuše ČÍŽKOVÁ vedoucí Mgr. Romana Kasperkevičová MgA. Michal Kovalčuk Alexandra Lukášová Ludmila Pernicová Jarmila Polická Božena Kalousková Bc. Josef Blažek Výdej Sklad Ediční středisko PhDr. Zdeňka Stejskalová vedoucí 2203 Václav Kovář, tiskař 2206 Divadelní fakulta Kabinet pedagoga 2104 Hudební fakulta cvičebna I 2113 Hudební fakulta cvičebna II 2112 Hudební fakulta cvičebna III 2115 Restaurace Astorka 2103 Klub Astorka

10 DIVADELNÍ FAKULTA JAMU Mozartova 1, Brno vrátnice: , ; web: Děkan doc. MgA. Zbyněk SRBA, Ph.D. tel , fax Proděkani prof. PhDr. Josef Kovalčuk věda, výzkum a zahr. koncepce tel , fax kovalcuk@jamu.cz doc. PhDr. Silva Macková studijní záležitosti tel , fax mackova@jamu.cz MgA. Blanka Chládková rozvoj fakulty a zahr. vztahy tel , fax chladkova@jamu.cz Tajemník MgA. Ondřej Vodička tel , fax vodicka@jamu.cz Manažerka děkanátu Věra Kadlecová tel , fax difa@jamu.cz vkadlecova@jamu.cz Sekretářka atel. a kabinetů Zdenka Hniličková tel , fax hniličková@jamu.cz Studijní oddělení Ing. Ivana Oulehlová tel , fax oulehlova@jamu.cz Ekonomicko provozní odd. Helena Korábová tel , fax korabova@jamu.cz Správa majetku Eva Hovancová tel , fax hovancova@jamu.cz Vnější vztahy BcA. Jitka Honsová tel , fax honsova@jamu.cz Manažer vnitřních projektů Jiří Matoušek tel , fax matousek@jamu.cz Zahraniční oddělení Mgr. Petra Kaderková tel , fax office.difa@jamu.cz Podpora AV a IT Ing. Josef Bartoň Ing. Igor Knězek tel , fax barton@jamu.cz tel , fax knezek@jamu.cz Správa budov Bc. Ladislav Šulák vedoucí sulak@jamu.cz Pavel Klouda údržba Martin Burian údržba Vrátnice tel studio MARTA Bayerova Brno Detašovaná pracoviště doc. Mgr. Jan Kolegar vedoucí vrátnice.difa@jamu.cz tel , fax kolegar@jamu.cz tel tesackova@jamu.cz MgA. Lenka Tesáčková tajemnice ateliér muzikálového herectví Novobranská 3, Brno ateliér taneční pedagogiky Nejedlého 3, Brno-Lesná ateliér scénografie Bayerova 5, Brno

11 UMĚLECKÁ RADA Divadelní fakulty JAMU prof. PhDr. Václav CEJPEK prof. Mgr. František DERFLER Mgr. Pavel DRÁBEK, Ph.D. (externí, FF MU Brno) prof. Alois HAJDA doc. Mgr. Jan HANČIL (externí, DAMU Praha) prof. Mgr. Miloslav KLÍMA (externí, DAMU Praha) prof. PhDr. Josef KOVALČUK doc. Juraj LETENAY (externí, VŠMU Bratislava) doc. PhDr. Silva MACKOVÁ prof. Mgr. Zoja MIKOTOVÁ Mgr. Vladimír MORÁVEK (externí, CED Brno) Mgr. Stanislav MOŠA (externí, MDB) prof. Petr OSLZLÝ prof. PhDr. Petr OSOLSOBĚ, Ph.D. prof. PhDr. Miroslav PLEŠÁK prof. Mgr. Martin PORUBJAK (externí, VŠMU Bratislava) prof. PhDr. Antonín PŘIDAL doc. MgA. Zbyněk SRBA, Ph.D. prof. Pavel ŠVANDA prof. Lubomír VAJDIČKA (externí, VŠMU Bratislava) doc. PhDr. Jiří VORÁČ, Ph.D. (externí, FF MU Brno) prof. Mgr. Ján ZAVARSKÝ AKADEMICKÝ SENÁT Divadelní fakulty JAMU doc. Mgr. Jan KOLEGAR předseda Mgr. Sylva TALPOVÁ místopředsedkyně prof. MgA. Nika BRETTSCHNEIDEROVÁ Mgr. Karel HEGNER Mgr. Hana CHARVÁTOVÁ MgA. Lukáš RIEGER, Ph.D. Zdeňka KUJOVÁ Magdaléna LIŠKOVÁ Ondřej NOVOTNÝ DISCIPLINÁRNÍ KOMISE Divadelní fakulty JAMU (pro období od 1. května 2009 do 30. dubna 2011) prof. PhDr. Miroslav PLEŠÁK pedagog ateliéru Režie a dramaturgie (předseda) MgA. Blanka CHLÁDKOVÁ pedagog ateliéru Divadelní manažerství Mgr. Sylva TALPOVÁ pedagog ateliéru Muzikálové herectví Kateřina HORÁČKOVÁ studentka bakalářského stupně oboru Dramatická výchova Miloš MAXA student doktorského stupně oboru Divadlo a výchova Petr PAVLAS student magisterského stupně oboru Činoherního herectví

12 PEDAGOGICKÁ PRACOVIŠTĚ Výuka jednotlivých oborů studijních programů Dramatická umění a Taneční umění je zajišťována v ateliérech, jež jsou vždy vedeny výraznou osobností daného oboru. Struktura ateliérů v jednotlivých oborech je rozdílná: pro některé obory je pouze jeden ateliér, který se dále člení na ročníky (divadelní manažerství a jevištní technologie, scénografie, rozhlasová a televizní dramaturgie a scenáristika, výchovná dramatika pro Neslyšící, dramatická výchova, taneční pedagogika), pro některé obory je více samostatných ateliérů (činoherní herectví, muzikálové herectví, divadelní dramaturgie, činoherní režie), které zajišťují výuku průběžně během celého studia samostatně. Rozdílnost takového organizačního členění je dána specifickou potřebou jednotlivých oborů i konkrétní situací. Ateliér činoherního herectví vedoucí: doc. Mgr. Aleš BERGMAN, Ph.D. pedagog: doc. Mgr. Jana Hlaváčková Ateliér se snaží vytvářet podmínky pro studium herectví jako oboru v celé jeho šíři. S vědomím existence různých přístupů, postupů a technik v herecké tvorbě klade základní důraz na herectví, které je chápáno jako umění přesáhnout sama sebe přetělesněním a přeosobněním. Psychosomatická cvičení, etudy, jevištní projekty v prvním ročníku vedou posluchače k hledání a objevování nejen sebe, ale v napětí mezi autenticitou vnitřního procesu a hravostí vnějších podmínek jsou vytvářeny předpoklady k tvůrčímu přesahu sama sebe. Celá herecká výchova a první pokusy tvořivosti se vřazují do souvislosti s budoucí vědomou tvorbou herce. Druhý ročník je zaměřen na seznamování, ozřejmování a ovládnutí základních principů vědomé herecké tvorby, jejímiž inspirativními zdroji jsou témata světové i české literatury, ale i vlastní tvorba posluchačů. Práce herce při tvorbě jevištní postavy je chápána jako tvůrčí proces, ve kterém herec přesahuje sebe dramatickou postavou a jevištní postavu pak přesahuje sebou v procesu vespolného jednání. Ateliér činoherního herectví vedoucí: Oxana SMILKOVÁ, CSc. pedagog : Iva Valešová Ateliér vychází z myšlenky, že pro dosažení pravdivosti role je nutné pomoci studentovi pochopit pravdu o sobě samém. Uvědomit si své já ve hře, při cvičeních pro rozvoj fantazie a při improvizacích v etudách. Naučit se ukládat do emoční paměti své životní reakce a vyvolávat je k životu, když to role vyžaduje. V prvních ročnících je podstatné pomoci posluchačům porozumět, že při hereckém jednání musí zapojit celé tělo, celý psychofyzický mechanismus. Proto je nedostačující dát jim při cvičení cíl, ale je nutné, aby tento cíl přesahoval rámec bezprostředního syžetu cvičení. Student musí pochopit, že partner na jevišti je nutnost. I když je na jevišti sám, stejně vede dialog. Na základě tohoto objevu K. S. Stanislavského jsou rozpracovány působivé systémy hereckého tréninku od M. Čechova po P. Brooka a J. Grotowského, které rozvíjejí základní prvky moderní herecké techniky, z nichž první je cílevědomá, soustředěná pozornost, která je nasměrovaná na partnera, na objekt. Od druhého ročníku se předpokládá práce s textem. Studenti sami zkouší prvky různých existujících metod hereckého tréninku s pedagogem, a hledají také vlastní metody. Třetí a čtvrtý ročník je zaměřen hlavně na spolupráci s pedagogy a režiséry při tvorbě studentských představení. Důraz je kladen především na týmovou práci. Ateliér činoherního herectví vedoucí: Mgr. Eva J E L Í N K O V Á pedagogové MgA. Roman Groszmann hlavního oboru MgA. Lukáš Rieger, Ph.D. V našem ateliéru je herectví vnímáno jako profese vyžadující jak technickou připravenost, tak i tvůrčí zodpovědnost. Základ studia spočívá ve zkoumání a rozvíjení individuálního jevištního potenciálu studenta a jeho využití především při tvorbě postavy. V prvním semestru se studenti v hereckých improvizacích zaměřují na osvojování autentické jevištní existence v podmínkách organického mlčení. Ve druhém směřují k tvorbě dramatického jednání (okolnosti, motivace, přizpůsobení) v rámci etud s improvizovaným textem. Třetí semestr zkoumá různé přístupy ke kompozici obrazu postavy a čtvrtý závislost způsobu její tvorby na inscenačním stylu. V dalších semestrech spolupracují s pedagogy herectví a studenty režie na přípravě představení, ve kterých se postupně zvyšuje rozsah a náročnost jednotlivých úkolů. Záměrem ateliéru je rovněž umožnit těsnou spolupráci jak s pedagogy ostatních hereckých ateliérů, tak i jiných divadelních škol

13 Ateliér činoherního herectví vedoucí: prof. MgA. Nika B R E T T S C H N E I D E R O V Á pedagog: prof. Mgr. František Derfler Mgr. Igor Dostálek I. ročník je věnován především různým improvizačním cvičením, jejichž cílem je uvolnění toku fantazie, rozvíjení partnerského a situačního cítění a způsobu používání hereckých výrazových prostředků. Další fáze byla věnována herecké fixaci a opakovatelnosti improvizovaných scén, od spontánnosti se přechází k přesnější struktuře a scénickému tvaru. Ve II. ročníku se zaměříme na práci s literárními předlohami. Středem pozornosti se stane maximální konkrétnost jednání a odvážnost hereckého výrazu. Zatímco v I. ročníku se studenti snaží v zadaných okolnostech přesáhnout své úzké privátní Já, ve II. ročníku se pokusíme dotknout tajemství herecké proměny. III. a IV. ročník je zaměřen na další rozvoj herecké kreativity a techniky. Herecká technika se musí studentům stát druhou přirozeností, nesmí imaginaci překážet, ale naopak ji musí vizualizovat do intenzivního výrazu. V tomto období by se studenti měli učit umění transponovat sebe sama (svou jedinečnou osobnost) a poznávat tajemství herecké proměny. Ve IV. ročníku vytvoří ateliér 5 inscenací ve studiu Marta. Kromě hereckých projektů (III. ročník) se budou v ateliéru dále prohlubovat disciplíny, které vedou ke zvládnutí vnitřní a vnější herecké techniky pohybová a herecká tvorba, rozvoj mluvního výrazu, zpěv, základy pohybového divadla apod. Ateliér muzikálového herectví vedoucí: Mgr. Sylva TALPOVÁ Petr Svozílek Výuka v ateliéru je koncipována tak, aby vedla studenty přes proces sebedisciplíny, která jim umožní odstraňovat překážky bránící přirozené expresivitě, k herecké interpretaci zpěvu a tance s důrazem na vědomé vytváření dramatické postavy v rámci muzikálového díla. Herecká tvorba vychází z hledání a objevování vlastní identity a spolu s rozvojem fantazie a osvojováním si různých hereckých technik přechází v hereckou tvorbu vědomou. Studenti mají možnost získat maximum teoretických a praktických vědomostí a znalostí tak, aby možnost jejich uplatnění byla v praxi co nejširší. Ateliér muzikálového herectví vedoucí: Ladislav KOLÁŘ pedagog: Miroslava Kolářová Akademický rok 2009/2010 bude pro studenty rokem pravdy. Ateliér chystá 3 projekty pro divadelní studio Marta: muzikál autorů Bohuslava Ondráčka a Jana Schneidera Gentlemani, dále představení Udav se katedrálou a posledním titulem bude Muzikálový koncert. Při těchto pracích by posluchači měli zúročit vše, co se naučili a co jim studium muzikálového herectví dalo. Ateliér muzikálového herectví vedoucí: doc. Jana JANĚ KOVÁ pedagogové: PhDr. Pavlína Hoggard, Ph.D. OA Dagmar Klementová HVI - je předmět, který pod názvem herecko vokální interpretace zahrnuje komplex cvičení směřujících ke koordinaci všech složek syntetického žánru, protínající se v jednom okamžiku, jako předpoklad k dalšímu rozvoji a přitom vycházející z dispozic a možností talentu jednotlivce. Zahrnuje improvizaci pohybovou i vokální, dechová cvičení, asociační cvičení, práci s energií, imaginaci a představivost, prostorové cítění, rozvoj fantazie, techniku mluveného projevu, práci s textem a to nejen dramatickým, kontaktní improvizaci, hudební a výtvarné cítění, analýzu lidského charakteru, uvědomění si lásky k profesi jako základního kódu. Pěstování schopností filosofického pohledu při práci na postavách, při zachování možnosti jevištní improvizace a tématu, hledání identity a vlastních kořenů a kultur. Způsob práce se odvíjí od emotivní stránky člověka, základ je především smyslový. Výuka vyžaduje maximální koncentraci a aktivitu studentů v hodinách. Konkrétní projekty vznikají během studia na základě tvůrčího vývoje posluchačů a schopnosti kolektivního cítění. Cílem je dosáhnout rovnováhy a lehkosti ve spojení hereckého, vokálního a pohybového projevu s následným uplatněním absolventů v divadelní praxi na maximální profesionální úrovni doma i v zahraničí

14 Ateliér klaunské scénické a filmové tvorby vedoucí: Mgr. Pierre N A D A U D pedagog: Pavel Zatloukal Cílem ateliéru je předat mladým umělcům, kteří se věnují fyzickému divadlu a performanci, nástroje, směry, možné přístupy k práci, a prostřednictvím výměn, reflexí a naslouchání jim nabídnout rámec a prostředí pro jejich vlastní tvorbu a zkoumání. Výuka, dilny a umělecké projekty uskutečňované v rámci ateliéru či fakulty vyžadují od studentů vysoké pracovní nasazení a neustálý vývoj. Dílny, které probíhají v rámci tříletého studia, umožňují studentům-umělcům setkávat se a pracovat s uznávanými umělci a nabývat tak více kompetencí a zralosti pro svou vlastní tvorbu ve vztahu ke společnosti, historii umění a umění dramaturgie. Ve výuce se klade důraz jednak na různé možnosti dramaturgie (literární, hudební, choreografický, vizuální přístup k dramaturgii), které jsou základem a tvoří sílu a bohatost fyzického divadla, dále na vztahy mezi scénickým a filmovým jazykem a v neposlední řadě také na různorodost prostoru (ulice, plenér) a sociálního kontextu pro hry a inscenace. Kromě toho je kladen důraz na fyzickou performanci a precizní znalost lidského těla jako nástroje pro práci a zprostředkovávání emocí a imaginárních světů. První rok studií ateliéru provede studenty od nového cirkusu a jeho poetiky, přes mim a práci s maskou až k butó. Soustředí se na vztah k tělu, jeho trénink a práci s různými možnostmi představivosti, světů a jazyků, které tělo nabízí. Druhý ročník přináší studijní program, jehož cílem je předat studentům nástroje k nacházení vlastního zkoumání a rukopisu. Program nabízí různé typy exprese a improvizace v divadelní, fyzické a taneční tvorbě (např. Judson church, který přinesl post-moderní proudy do scénického umění) a také seznámení s historickými typy komediální improvizace jako klaun a commedia dell' arte, až do vysoce kodifikovaných forem typu japonského divadla. V rámci druhého ročníku absolvují studenti v únoru tvořivý maraton (společná tvorba, tři představení během tří týdnů) a ke konci ročníku tvorbu pod vedením významného umělce. Dílo, které tak vznikne, je uvedeno jak na studentských tak na profesionálních divadelních scénách. V rámci druhého ročníku mají studenti také možnost specializovat svou uměleckou tvorbu směrem k scénickému nebo filmovému vyjádření. Třetí ročník se zaměřuje na zkoumání, příběhy a dobrodružství, které umožňují různá prostředí: městské, přírodní a prostředí těla. Studenti jsou kromě toho uvedeni do problematiky intervencí ve specializovaných prostředích. Závěrečný ročník bakalářského studia je zaměřen na realizaci vlastního výzkumu a na kreaci, pro níž si studenti sami vyberou rámec a spolupracovníky. Po absolvování tříletého studia jsou studenti schopni učit jak fyzické divadlo, tak i pohyb a začleňovat se do skupin, které působí ve specializovaných prostředích (osoby s postižením, marginalizované skupiny, ). Získané vzdělání umožní absoloventům pracovat v profesionálních skupinách v České republice a v zahraničí (divadlo, fyzické divadlo a taneční divadlo) a díky nezbytným znalostem, dovednostem a profesionálním kontaktům nabytým během studií rovněž rozvíjet vlastní tvůrčí dráhu. Ateliér režie a dramaturgie vedoucí: prof. PhDr. Josef KOVALČ UK pedagog: prof. MgA. Arnošt Goldflam prof. Alois Hajda MgA. Marek Horoščák, Ph.D. Specifikou ateliéru je těsné propojení výuky dramaturgie, režie a tvůrčího psaní, spojené s důrazem na rozvíjení předpokladů pro práci s hercem. Pedagogové nechtějí vést studenty k předem danému názoru na divadlo či k jedné konkrétní poetice, ale naopak se snaží objevovat jejich vlastní osobitost a dávat podněty k jejímu rozvíjení. Výuka v I. a II. ročníku je zaměřena na získání širokého odborného rozhledu v oblasti teorie a dějin divadla, ale také literatury, filmu, filozofie, výtvarného umění a hudby. Studenti procházejí také praktickou hereckou výchovou a poznávají metody herecké práce. Samozřejmou součástí seminářů je konzultace odborných i původních autorských prací, případně adaptací. V divadelních předmětech je rovnoměrně kladen důraz na problematiku dramatického textu, jeho analýzy a interpretace a vedle toho na oblast divadelnosti, kde se pracuje s pojmy jako je dramatická a jevištní situace, vnitřní a vnější jednání, vizualizace, ozvláštnění, stylizace atd. Často používanými metodami poznávání bývají srovnávací analýzy různých přístupů k adaptaci dramatických i nedramatických textů, stejně jako záznamů divadelních inscenací. Již od 2. ročníku dostávají posluchači zadání na vytváření menších projektů (od práce na dialogu a jevištní situaci přes jevištní ztvárnění prozaického textu až k průřezu dramatickým textem). Od 3. ročníku se podílejí na samostatné práci s posluchači hereckých ateliérů a procházejí také stážemi a asistencemi v divadlech. Své studium potom završují samostatnými pracemi realizovanými ve školním divadelním studiu MARTA

15 Ateliér režie a dramaturgie vedoucí: prof. Petr OSLZLÝ pedagog: doc. MgA. Ivo Krobot Programování ateliéru je vedeno snahou pomoci formovat studenty ve všestranné, pro praxi vybavené osobnosti, schopné uplatnit se nejen v různých typech divadel, ale i v širší oblasti umělecké tvorby (při tvorbě projektů na pomezí divadla, hudby, výtvarného umění, uličního divadla, happeningů, performancí atd.). V první části jde vedle intenzivního studia historie a teorie divadla také o studium dotýkající se filozofie, výtvarného umění, hudby, jazyků atd. To vše směřuje k nabytí teoretické schopnosti a k získání vědomostního vybavení potřebného pro analýzu dramatického a literárního textu s ohledem na jeho další praktickou realizaci či divadelní přepis. Studenti by si postupně měli osvojovat schopnost podrobně a zřetelně hru či jiný literární text současným způsobem scénicky interpretovat. V prvních dvou letech absolvují rovněž hereckou výchovu, která je pro ně východiskem k jejich vlastní režijní a dramaturgické práci s hercem při vytváření nejprve drobných projektů s posluchači herectví (dialogy, event. části hry) směřujícím postupným zvyšováním náročnosti k tvorbě samostatných menších i větších inscenací. Na bakalářské úrovni je vše podřizováno poznávání metody práce s hercem, v magisterském stupni je vedle toho kladen hlavní důraz na schopnost konceptuální inscenační tvorby a samostatnou práci studenta při vytváření stylově kontrastních inscenací a kreací autorského typu. Současné divadlo je postaveno na týmové spolupráci, v tomto smyslu je v ateliéru propojena výuka dramaturgie a režie (v 1. a 2. roku jsou oba obory odlišovány jen při praktických projektech). Pracovní týmy vytvářejí od počátku společně studenti režie a dramaturgie, na náročnějších projektech spolupracují i se studenty scénografie a divadelního manažerství. Postupně by měli být vedeni také ke spolupráci s mladými hudebními skladateli a hudebními interprety a s mladými tvůrci dalších uměleckých oborů, aby výsledky jejich práce měly charakter generační výpovědi o dnešním světě. Ateliér režie a dramaturgie vedoucí: prof. PhDr. Václav CEJPEK pedagogové: prof. PhDr. Miroslav Plešák doc. MgA. Zbyněk Srba, Ph.D. MgA. Pavel Trtílek, Ph.D. Divadlo je fenomén, který se zcela specifickými prostředky pokouší stále znovu a znovu vytvářet obraz světa. Přispívá tak velmi osobitě k jeho poznatelnosti. Základní koncepce výuky v ateliéru vychází z takto chápaného pojmu divadlo, a proto je hlavní osou studia hledání spojitostí, což je jeden z bytostných principů tvorby. Máli být divadelní myšlení produktivní, musí dokázat hledat souvislosti, spojovat jednotlivosti ve větší celky, vytvářet řetězy nápadů i souvislé linie fakt, vytvářet polemické situace (střety kontrastů) a zhodnocovat je. Na tomto základním principu je budována struktura jednotlivých přednášek a seminářů i struktura celého studijního programu třídění, spojování, řetězení. Režie a dramaturgie jsou chápány jako způsob přemýšlení o světě; zároveň je to hledání možností, jak takové přemýšlení vtělit do tvůrčího divadelního činu. Studijní program směřuje k rozvíjení kreativity a tvůrčí osobitosti posluchače. Důraz je kladen na kontext příbuzných disciplín, které vytvoření dramaturgicko-režijní koncepce divadelního projektu bezprostředně ovlivňují (literatura, hudba, výtvarné umění, film, apod.). Za velmi důležitou je pak považována práce s hercem jako nejdůležitější prostředek režisérova způsobu jevištního vyjadřování, hledání herecké pravdy, autenticity a bohatě strukturované postavy. Program bakalářského studia je zaměřen více analyticky a více faktograficky, tedy tak, aby student získal potřebnou vědomostní bázi v oblasti historie a teorie divadla a dramatických umění. Zároveň je ovšem paralelně rozvíjena také tvůrčí složka talentu (představivost a fantazie). V navazujícím magisterském studiu je završeno poznávání struktury dramatického textu. Teorie divadla je prezentována formou případových přednášek k jednotlivým problémovým okruhům moderního divadla; vedle toho se sleduje vztah dramatického textu a divadelní inscenace. Studium je samostatnější, orientované již více k projektům a seminárním pracím. Studenti mají možnost ve značné míře dotvářet v duchu kreditního systému studia svůj studijní program také podle svých specifických zájmů. Ateliér rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky vedoucí: prof. PhDr. Antonín P Ř IDAL pedagogové: doc. PhDr. Alena Blažejovská doc. Mgr. Jan Gogola MgA. Marek Hlavica, Ph.D. MgA. Hana Slavíková, Ph.D. prof. Pavel Švanda Koncepce oboru vychází z předpokladu, že profese televizního a rozhlasového dramaturga a scénáristy vyžaduje jak specializovanou průpravu, tak širší erudici v problematice kulturní historie, masové komunikace a v pestré škále uměleckých a publicistických žánrů. Cílem výuky je výchova dramaturgů a scénáristů, kteří jsou technicky

16 zruční a zároveň přemýšliví a umělecky tvořiví. Studijní program proto kromě přednášek o tvorbě rozhlasových a televizních žánrů (včetně praktických cvičení s audiovizuální technikou) zahrnuje výuku zaměřenou na společenský kontext masových médií a kultury vůbec, na typologii filmu a jeho dějiny, na uměleckou kritiku a na vybrané kapitoly z poetiky a literární historie. V seminářích autorské tvorby (creative writing) a při výuce o mediálních žánrech jsou studenti soustavně vedeni k samostatným pokusům o publicistické, prozaické a dramatické útvary. Zvláštní pozornost se věnuje rozhlasovým a televizním adaptacím literárních děl. Studium v rámci Divadelní fakulty posluchačům kontakt s řadou jiných oborů dramatických umění, s jejich akcemi a projekty, a také s pracovníky veřejnoprávních médií. Ateliér Divadlo a výchova vedoucí: doc. PhDr. Silva MACKOVÁ pedagogové: MgA. Eva Brhelová, Ph.D. PhDr. Jan Roubal, Ph.D. Mgr. Simona Hlínová Mgr. Jarmila Hrabalová MgA. Eva Kadlecová Mgr. Magdalena Lípová MgA. Radka Macková Mgr. Veronika Rodriguezová Ateliér Divadlo a výchova vznikl v roce 1992 jako ateliér dramatické výchovy. Zaměření na výuku předmětu dramatická výchova se postupně rozšiřovalo na oblast neprofesionálního divadla (divadla hraného dětmi, mládeží i dospělými amatéry) a na nejrůznější formy výchovy k divadlu a divadlem (divadlo fórum, projekty k inscenacím, divadlo ve výchově). Již při akreditaci nové struktury studia (třístupňové studium rozdělené na bakalářský, magisterský a doktorský stupeň studia) byl magisterský a doktorský obor akreditován jako obor Divadlo a výchova. Od akademického roku 2007/2008 jsme se rozhodli používat i pro ateliér název Divadlo a výchova. Lépe vystihuje zaměření studia i oblast profesního uplatnění absolventů. Ve všech materiálech se tedy vyskytují dva názvy ateliéru - do roku 2007 ateliér dramatické výchovy, od roku 2007 souběžně ještě oba názvy (ateliér dramatické výchovy a ateliér Divadlo a výchova) s tím, že postupně přecházíme na zavedení názvu Divadlo a výchova. V ateliéru Divadlo a výchova se uskutečňují tři stupně studia koncipovaného jako studium umělecko pedagogické. V bakalářském studiu oboru Dramatická výchova je výuka zaměřena na praktické dovednosti (hlasové, pohybové, herní, herecké, režijně dramaturgické, sociálně komunikační), na metodiku práce s dětmi a mládeží a na získávání základních teoretických znalostí z oblasti dramatického umění. Studenti vykonají státní zkoušky z předmětů pedagogika, psychologie a didaktika dramatické výchovy, které je opravňují k vykonávání učitelské profese a státní zkoušky z dějin českého a světového divadla a z teorie divadla. Studium zakončí kromě státních zkoušek obhajobou bakalářské diplomové práce a bakalářského diplomového projektu. Dvouleté magisterské navazující studium oboru Divadlo a výchova je zaměřeno především na získávání dalších teoretických znalostí z oblasti dramatického umění a na vlastní autorskou režijně dramaturgickou tvorbu a pedagogickou práci s neprofesionální skupinou (skupiny dětí, mládeže, amatérské soubory dospělých, skupiny se specifickými potřebami apod.). V tříletém doktorském studijním programu Dramatická umění oboru Divadlo a výchova je studijní plán zaměřen na rozšíření teoretických znalostí, na vlastní výzkum studentů vztahující se k tématu zpracovávané disertační práce, na jejich vlastní tvůrčí a pedagogickou činnost. Ateliér již šest let uskutečňuje dlouhodobé kurzy celoživotního vzdělávání a od akademického roku zahájil bakalářské studium oboru Dramatická výchova v kombinované formě. Ateliér Divadlo a výchova usiluje o vstup předmětů dramatická výchova a dramatický obor na základní školy a gymnázia. Praxe studentů je zaměřena na podporu škol, na kterých se dramatická výchova již vyučuje, nebo se teprve zavádí. Praxe je pojímána současně jako výzkum, jehož výsledky mohou přinést nové zkušenosti pro tvorbu školních vzdělávacích programů pro tyto vyučovací předměty. Oblastí, na kterou se ateliér zaměřuje nejvíce, je oblast neprofesionálního divadla. Nejde jen o inscenační tvorbu s divadelními skupinami a soubory dětí, mládeže i dospělých, ale také o různé typy divadelních projektů (projekty k profesionálním inscenacím, divadlo fórum, divadlo ve výchově, participační divadlo, atd.). V budoucnu se ateliér bude věnovat dalšímu výzkumu v oblasti zařazení předmětu dramatická výchova do škol (obsah předmětu zaměřený na dramatické umění, tvorba školních vzdělávacích programů, problematika začátečnických skupin v různém věku, otázka klasifikace v předmětu apod.), a to včetně mapování toho, jak je dramatická výchova pojímána a zařazována do škol v zemích EU, a výzkumu v oblasti neprofesionálního divadla

17 Z historie ateliéru Divadlo a výchova Ateliér dramatické výchovy (dnes ateliér Divadlo a výchova) Divadelní fakulty JAMU byl založen v roce První studenti nastoupili do ateliéru v akademickém roce První dva ročníky probíhaly ještě jako čtyřleté nenavazující magisterské studium. Od roku 1995 bylo studium rozšířeno na pětileté magisterské nenavazující. Od akademického roku probíhá studium jako tříleté bakalářské (obor Dramatická výchova) a dvouleté magisterské navazující (obor Divadlo a výchova). Na bakalářský a magisterský stupeň navazuje tříleté doktorské studium oboru Divadlo a výchova ve studijním programu Dramatická umění. V akademickém roce bylo dále studium v ateliéru Divadlo a výchova rozšířeno o bakalářské studium oboru Dramatická výchova v kombinované formě studia. Ateliér výchovné dramatiky Neslyšících vedoucí: prof. Mgr. Zoja MIKOTOVÁ pedagogové: PhDr. Veronika Broulíková Václav Gottwald tlumočník do znakové řeči BcA. Radka Kulichová Výchovná dramatika Neslyšících je tříleté bakalářské studium. Během těchto tří let je studentům věnována péče především v oblasti rozšíření jejich pohybové zdatnosti a znalosti k tomu přispívají předměty jako základní pohybová průprava, akrobacie, moderní a klasický tanec, step, žonglování, práce s náčiním. Důležitou složkou studia je předmět pohybové divadlo. Zde se studenti zabývají pantomimou, snaží se proniknout do tajů divadla, které využívá prvků tzv.totální komunikace. Je kladen důraz na pohybovou a výtvarnou kreativitu posluchače (+ výtvarné techniky, práce s maskou a loutkou atd.). Výsledky jsou uplatňovány především v pedagogické praxi při konkrétní práci s dětmi a také v divadelní praxi formou představení pro veřejnost. Na pomezí praxe a teorie se pohybuje psychologie sebepoznání, relaxační techniky a logopedie. Ke studiu patří i zdokonalování znakového jazyka, studium cizích jazyků a práce na počítači, fotografování a práce s videem. Teoretické přednášky jsou z oblasti historie umění a divadla, především však se zaměřením pedagogickým (zdravověda, základy školní hygieny, speciální pedagogika, surdopedie, pedagogická a vývojová psychologie). Teoretické i praktické předměty jsou přednášeny orálně se simultánním překladem do znakové řeči. Studenti mají k dispozici i písemný záznam teoretických přednášek. Tlumočník do znakové řeči je přítomen i na všech akcích, které škola pořádá. Ateliér scénografie vedoucí: prof. Mgr. Ján ZAVARSKÝ pedagogové: MgA. Kateřina Bláhová Mgr. Marie Jirásková doc. Mgr. Jana Preková Mgr. Jan Štěpánek Ateliér je veden jako syntetizující cesta k sebevyjádření propojující tvorbu v prostoru, času a situaci. Je tedy řízenou cestou koncepčního myšlení a tvorby sdružující současné výtvarné a technologické prostředky. Smyslem syntézy je vizuální vyjádření tematicky vázaných literárně dramatických i volných myšlenkových obsahů. Struktura výuky zahrnuje postupy směřující ke: - získání všeobecných znalostí v oblasti hmotné kultury a divadla jako profilujícího předmětu - analýze a interpretaci tématu (metodou asociačních řad) - zvládnutí výtvarných prostředků (grafika, malba, kresba, modelování, foto, video) - získání nutných technolog. základů (jevištní, kostýmní, výstavní a grafické technologie). Syntézou těchto postupů je profilující ateliér se zaměřením na scénografii divadelní a televizní, kostýmní tvorbu, performance, instalaci, grafiku, výstavnictví s komerčním a kulturním zaměřením včetně reklamy. Ateliér divadelního manažerství a jevištní technologie vedoucí: doc. Mgr. Jan KOLEGAR pedagogové: MgA. Lucie Abou doc. Ing. Ivan Hálek, CSc. MgA. Blanka Chládková MgA. Hana Krejčí, Ph.D

18 MgA. Jan Petr BcA. Jan Škubal JUDr. Lenka Valová Ateliér divadelního manažerství připravuje formou bakalářského a magisterského studia tři typy specializovaných divadelních manažerů. Bakalářské studium divadelního manažerství připravuje divadelní manažery na střední řídící funkce v divadlech, schopné samostatné práce ve vlastních agenturách s hlubokými znalostmi o vedení pracovních skupin a pracovišť v divadle, s komplexním přehledem přes divadelní problematiku v celé škále, s dobrými jazykovými znalostmi, s vysokým stupněm právního vědomí, specializovanými na management uměleckých souborů a management marketingových oddělení v divadlech a uměleckých agenturách. V průběhu studia se studenti setkávají se zahraničními odborníky na divadelní management a marketing, vykonávají stáž v kulturní organizaci jako bakalářský výkon. Organizace je vybrána podle zaměření jejich bakalářské práce. Bakalářské studium jevištní technologie připravuje divadelní manažery, schopné řídit umělecko-technická pracoviště v oborech jevištní světlo (mistr osvětlovač), jevištní zvuk (mistr zvukař) a jevištní stavba (jevištní mistr), nebo řídit všechny tyto umělecko-technické složky divadla (vedoucí umělecko-technického provozu stage manager) s komplexním přehledem přes divadelní problematiku v celé škále, s dobrými jazykovými schopnostmi, specializované na divadelní umělecko-technické obory (světlo, zvuk, stavba) se schopností založit a řídit agenturu, nabízející služby v uvedených umělecko-technických oborech. V průběhu studia se studenti setkávají s domácími i zahraničními odborníky, vykonávají praxi ve školním divadelním studiu a profesionálních divadlech, kde také realizují svůj bakalářský výkon. Magisterské studium divadelního manažerství připravuje divadelní manažery s přesahem do obecného kulturního managementu (art management), s hlubokými znalostmi o profilování a vedení divadla, o postavení divadla ve společnosti, o nadačních činnostech, o financování neziskových organizací u nás a ve světě, s dobrou orientací v zahraničním managementu při reflexi historie a tradice evropského divadla a tradic jeho managementu, s výbornými jazykovými znalostmi, umožňující jim suverénní schopnost komunikace a spolupráce se zahraničními partnery, s mimořádně vysokým stupněm právního vědomí a hlubokou znalostí divadelní problematiky (divadelní teorie a technologie). V průběhu studia se studenti setkávají mj.také se zahraničními odborníky na divadelní, kulturní a obecný management v seminářích, vedených v anglickém jazyce. Nejlepší studenti mají možnost účastnit se zahraničních stáží. Svoje organizační schopnosti si mohou studenti ověřit během studia na národní a mezinárodní úrovni při zajišťování společných projektů ve studiu Marta a na mezinárodním festivalu divadelních škol Setkání. Studium má připravit divadelního manažera partnera členům tvůrčího týmu (režisér, dramaturg a scénograf) sebevědomého a produktivního člena tohoto rovnocenného tvůrčího týmu. Ateliér taneční pedagogiky vedoucí: doc. Mgr. Jarmila VONDROVÁ pedagog: Mgr. Ivana Kloubková doc. Ludvík Kotzian Ateliér poskytuje vysokoškolské vzdělání v oboru pedagogiky tance. Rozsah učebních plánů umožňuje vychovávat pedagogy pro základní umělecké školy (kteří by odborně vedli zájmovou činnost a bezchybně rozvíjeli taneční nadání dětí), taneční konzervatoře (jako hlavní instituce pečující o výchovu aktivních tanečníků) a vysoké školy, divadla, soubory. Po odborné stránce si absolvent osvojí rozsah teoretických vědomostí a plný rozsah praktických dovedností v klasickém, moderním a lidovém tanci a taneční gymnastice. Osvojí si poznatky z předmětů teoretického, historického a estetického charakteru. Studium taneční pedagogiky je koncipováno jako pětileté kombinované studium magisterské. Na přednáškách a seminářích se podílejí pedagogové a výkonní umělci s mnohaletou uměleckou a vyučovací praxí, kteří jsou schopni zajistit posluchačům takové vzdělání, aby byli všestranně vybaveni pro své povolání

19 Kabinety a laboratoře jsou pracoviště zajišťující výuku, resp. také výzkum v oblasti disciplín či souhrn disciplín potřebných pro moderní vysokoškolské studium. Kabinet pro výzkum divadla a dramatu vedoucí: prof. PhDr. Josef KOVALČ UK vědecký pracovník: MgA. David Drozd, Ph.D. PhDr. Jan Roubal, Ph.D. prof. PhDr. Bořivoj Srba, DrSc. PhDr. Jarmila Turbová dva vědeckovýzkumní pracovníci (grant GA ČR): Mgr. Zuzana Gilarová ThDr. Jan Zámečník A. Činnost v oblasti pedagogiky Programové a organizační zajišťování III. stupně doktorského studia (organizace přednášek a seminářů). Programové a organizační zajišťování přednášek význačných odborníků prezentujících nové poznatky oboru. Programové a organizační zajišťování kolokvií k výzkumu teorie a dějin divadla. Programové a organizační zajišťování Divadelního semináře, působícího v rámci studijního programu celoživotního vzdělávání. B. Aktivity v oblasti výzkumu Výzkumné téma a metodologické otázky. Teorie divadelní tvorby (stylové proměny současné režie). Historická problematika (duch a tvar současné dramatiky). Témata volená podle individuálního badatelského zájmu účastníků výzkumu. Pomoc při vypracovávání grantů týkajících se výzkumných úkolů teoretické povahy. Kabinet pohybové výchovy vedoucí: Mgr. Hana C H A R V Á T O V Á pedagogové: Mgr. Lenka Tužilová Ing. David Strnad Kabinet pohybové výchovy zajišťuje výuku širokého spektra pohybových disciplin pro všechny ateliéry DIFA JAMU. Reaguje na aktuální požadavky jednotlivých vedoucích ateliérů a po dohodě s nimi vytváří podmínky pro rozvoj pohybových schopností a dovedností studentů. Některé speciální disciplíny související s pohybovými dovednostmi jsou zajišťovány prostřednictvím externích pedagogů (např. šerm, step apod.) Kabinet hlasové a hudební výchovy vedoucí: Mgr. Karel HEGNER pedagogové: Mgr. Lenka Císařová Mgr. Františka Horáková prof. Mgr. Jarmila Krátká Mgr. Jana Matyášová Mgr. Jaroslava Michalíková Mgr. Stanislava Pergolová Mgr. Markéta Ungrová Kabinet zajišťuje výuku praktických i teoretických hudebních disciplín a jevištní mluvy pro všechny ostatní ateliéry podle požadavků jejich vedoucích. Základní úvaha vychází z předpokladu, že právě absolventi těchto praktických oborů by měli být vybaveni dovednostmi i vědomostmi z těchto oblastí: Technika mluveného projevu má za cíl vybudovat zdravý a znělý hlas, odstranit případné dikční a hlasové nedostatky a vybavit posluchače odpovídajícími teoretickými vědomostmi z oblasti ortoepie. Výuka přechází v umělecký přednes a v interpretaci uměleckých textů. Výuka zpěvu smyslem je vybavit posluchače pro náročnou praxi uměleckou, event. pedagogickou, odpovídajícími vědomostmi a hlasem, který bude technicky správně tvořen a ovládán, a proto vyhoví náročnosti herecké praxe. Výuka hry na klavír pro začátečníky i pokročilé

20 Kabinet cizích jazyků vedoucí : Mgr. Dobroslava ŠVRČ KOVÁ pedagogové : OA Alexandra Noubelová doc. Wolfgang Spitzbardt OA Alexander Duncan Packer Kabinet zajišťuje výuku cizích jazyků ve všech studijních zaměřeních. V základu oboru vyučuje jazyk anglický (pro obory divadelní manažerství, jevištní technologie, dramatická výchova a výchovná dramatika pro Neslyšící) nebo německý (mohou si vybrat studenti oborů s hodinovou dotací) ostatní obory si mohou vybrat i francouzštinu, španělštinu a ruštinu. Všechny jazyky si mohou studenti vybrat v rámci osobní specializace nebo druhého světového jazyka. Výuka v jednotlivých studijních zaměřeních respektuje charakter oboru, důraz je kladen na odbornou terminologii, výuka je směrována k maximální komunikativnosti studentů v daném jazyce a u špičkových studentů pak na schopnost překladatelské práce. Laboratoř práce s médii vedoucí: Mgr. Petr F R A N C Á N pedagogové: Mgr. Aleš Záboj OA Jiří Vanýsek MgA. Tomáš Gruna Mgr. Rodrigo Morales MgA. Hana Slavíková, Ph.D. technik: Ing. Josef Bartoň pracovník pro VaV: Ing. Igor Knězek Laboratoř práce s médii zabezpečuje výuku a rozvoj schopností tvůrčího individua pro vědomě reflektované, strukturované, zodpovědné a aktivní užívání informačních, multimediálních a intermediálních technologií v oborech a odvětvích jejichž výuku realizuje či podporuje Divadelní fakulta JAMU. Orientace činností laboratoře sleduje především: a) zakomponování těchto technologií do umělecké tvorby korespondující s orientací Divadelní fakulty JAMU a vytváří tak prostor pro hraniční mezioborové činnosti nezbytné pro kvalitní uměleckou tvorbu a odbornou reflexi; b) zabezpečuje koncepční rozvoj výuky a užívaných technologií v souladu s profilováním potřeb fakulty; c) sleduje zhodnocování odborného i uměleckého potenciálu s využitím moderních technologií směřující k vytváření kvalitních archivů, zpracování dat těchto archivů a zpětné využití duchovního potenciálu k odborné a umělecké tvorbě