Vazby v pevných látkách

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vazby v pevných látkách"

Ján Brož
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Vazby v pevných látkách

2 Hlavní body 1. Tvorba pevných látek 2. Van der Waalsova vazba elektrostatická interakce indukovaných dipólů 3. Iontová vazba elektrostatická interakce iontů 4. Kovalentní vazba 5. Kovová vazba 6. Úvod do pásové teorie pevných látek

Model atomu Elektrony se nacházejí v orbitalech, jejich energie vzrůstá směrem od jádra Periodická tabulka prvků 2s jádro 2p 1s 3s Energie atomu závisí na

3 Model atomu Elektrony se nacházejí v orbitalech, jejich energie vzrůstá směrem od jádra Periodická tabulka prvků 2s jádro 2p 1s 3s Energie atomu závisí na konfiguraci elektronů základní stav = nejnižší energie Atomy se mohou navzájem vázat různými způsoby. Způsob vazby má vliv na vlastnosti výsledných produktů pevnost, bod tání,

konfiguraci elektronů základní stav = nejnižší energie Atomy se mohou navzájem

4 Van der Waalsova vazba Kondenzace atomů argonu tvorba krystalové mříže kohezní energie j j i r Pro dvojici atomů: E P = k σ 12 σ 6 r r odpudivá přitažlivá p ij r Minimum odpovídá r -základem je elektrostatická interakce mezi indukovanými dipóly mezi zvoleným atomem i a ostatními N atomy j - kondenzaci látek na základě van der Waalsovy vazby vyjadřuje Lennard - Jonesův potenciál celková kohezní energie je dána sumací všech atomů v krystalu. V.-W. vazba je velmi slabá E P celková = 1 2 nk j σ p ij r 12 odpudivá j σ p ij r 6 přitažlivá Vrstevnaté sloučeniny Bi 2 Se 3, TiS 2, C(grafit) LEPIDLA

kondenzaci látek na základě van der Waalsovy vazby vyjadřuje Lennard - Jonesův potenciál celková kohezní energie je dána sumací všech atomů v

5 Iontová vazba Kondenzace atomů sodíku a chloru tvorba krystalové mříže Pro dvojici atomů: Na(g) + E 1 (g) + e - Cl(g) + e - (g) + E 2 Ionizace plynného sodíku a chloru (g) + (g) NaCl + E 3 -základem je elektrostatická interakce mezi opačně nabitými ionty atomů i a j. Vždy se míchá s vazbou kovalentní. E Pi (celková pro i-tý iont) = j E ij Kondenzace chloridu sodného E 3 + E 2 - E 1 = kohezní energie krystalu > 0 (vzhledem k prvkům) E P (celková pro N molekul) = N j E ij E ij = k 1 exp r ij k 2 + k 3 q 2 r ij odpudivá (reálně pouze pro nejbližší sousedy) místo r -12 u VdW vazby coulombická (přitažlivá a odpudivá) E P =N Z k 1 exp 1 = j p ij Z r ij k 2 + βk 3 q 2 r ij Madelungova konstanta Počet nejbližších sousedů

E Pi (celková pro i-tý iont) = j E ij Kondenzace chloridu sodného E 3 + E 2 - E 1 = kohezní energie krystalu > 0 (vzhledem k prvkům) E P (celková pro N molekul) = N j E ij E ij = k

6 Výpočet Madelungovy konstanty -počítáme elektrostatickou energii referenčního iontu se všemi ostatními. Vždy musíme u dané sady nejbližších sousedů respektovat znaménka nábojů q. Iontová vazba je velmi pevná Iontová vazba E P =N Z k 1 exp rij q + βk 2 k 3 2 de P β = Hledáme minimum energie pro zjištění rovnovážné vzdálenosti iontů r 0 : r ij = - NZk 1exp r ij q + Nβk 2 dr k 2 k 3 2 r 2 = 0 ij r 0 2 exp r 0 k 2 = k 2k 3 βq 2 Zk 1 = j 1 p ij β: / NaCl / ZnS

Iontová vazba je velmi pevná Iontová vazba E P =N Z k 1 exp rij q + βk 2 k 3 2 de P β = - 6 1 + 12 2 8 3 + 6 4 Hledáme

Kovalentní vazba Kondenzace atomů uhlíku tvorba krystalové mříže diamantu Základem kovalentní vazby je sdílení elektronových párů = dva elektrony s opačnými spiny.

7 Kovalentní vazba Kondenzace atomů uhlíku tvorba krystalové mříže diamantu Základem kovalentní vazby je sdílení elektronových párů = dva elektrony s opačnými spiny. Je to velmi pevná vazba. Nacházíme ji u většiny organických a nepolárních látek. Pro binární a vyšší sloučeniny se míchá s iontovou vazbou na iontově-kovalentní vazbu. iontově-kovalentní ZnS kovalentní C

Je to velmi pevná vazba. Nacházíme ji u většiny organických a nepolárních látek.

Kovová vazba E 1. Preferuje ji většina prvků vyskytujících se v přírodě 2. Kov je tvořen kladně nabitými ionty (s konfigurací vzácného plynu ) a relativně velmi volnými elektrony. r 3.

8 Kovová vazba E 1. Preferuje ji většina prvků vyskytujících se v přírodě 2. Kov je tvořen kladně nabitými ionty (s konfigurací vzácného plynu ) a relativně velmi volnými elektrony. r 3. Kovy mají velká koordinační čísla 8-12 oproti 4-6 u kovalentních a iontových látek. 4. Vysoká koordinace a poměrně malé počty valenčních elektronů omezují směrovost vazeb. To má za následek kujnost kovů. 5. Dostatek místa a nesměrovost vazeb v mřížce kovů má za následek snížení energie valenčních elektronů ve srovnání s lokalizovaným stavy na jednotlivých atomech. To vysvětluje vysokou stabilitu kovů. 6. Počet vazebných elektronů do značné míry určuje bod tání.

Kovy mají velká koordinační čísla 8-12 oproti 4-6 u kovalentních a iontových látek. 4. Vysoká koordinace a poměrně malé počty valenčních elektronů omezují směrovost vazeb.

9 Pásová teorie pevných látek (nemolekulární povahy-viz. kondenzace Ar) E N atomů = N hladin 3s 1 2p 6 2s 2 Kondenzace sodíkových atomů vznik energetických pásů 1s 2 r 0 r 0 Vzdálenost atomů r 3. Pásy kovového sodíku 2. Počínající překryv orbitalů 1. Orbitaly jednotlivých atomů Klesá celková energie Klesá celková energie U kovů se energetické pásy překrývají nebo jsou neúplně zaplněné U polovodičů / izolantů se nepřekrývají a jsou zcela plné nebo zcela prázdné

0 Vzdálenost atomů r 3. Pásy kovového sodíku 2. Počínající překryv orbitalů 1.

10 Pásová teorie pevných látek E E g 3s 1 2p 6 Na tom, jaké atomy a jakým způsobem uspořádáme závisí vlastnosti výsledného materiálu! Saze 2s 2 1s 2 grafit diamant r 0 Pásy kovového sodíku Orbitaly jednotlivých atomů KOV POLOVODIČ IZOLANT E g Zakázaný pás energií

Saze 2s 2 1s 2 grafit diamant r 0 Pásy kovového sodíku Orbitaly

Podobné dokumenty

Chemická vazba Něco málo opakování Něco málo opakování Co je to atom? Něco málo opakování Co je to atom? Atom je nejmenší částice hmoty, chemicky dále nedělitelná. Skládá se z atomového jádra obsahujícího