Návrat z prázdnin. Maminka fiekla, Ïe zítra pûjdeme nakoupit vûci pro zaãátek kolního

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Návrat z prázdnin. Maminka fiekla, Ïe zítra pûjdeme nakoupit vûci pro zaãátek kolního"

Peter Neduchal
před 5 lety
Počet zobrazení:

1 Návrat z prázdnin Maminka fiekla, Ïe zítra pûjdeme nakoupit vûci pro zaãátek kolního roku. Jaké vûci? zeptal se tatínek. Spoustu vûcí, odpovûdûla maminka. Mezi jin m novou aktovku, penál, a hlavnû boty. Dal í boty? vykfiikl tatínek. To není moïné! Ten je snad jí! Ne, jí polévku, aby rostl, fiekla maminka. A kdyï roste, rostou nohy taky. Den nato jsme tedy li s maminkou nakupovat, ale kvûli tûm botám jsme se trochu pohádali, ponûvadï já jsem chtûl kecky, ale maminka prohlásila, Ïe mi koupí pár bot z dobré, solidní kûïe, a jestli se mi to nelíbí, vrátíme se domû a tatínek se bude zlobit. Prodavaã v obchodû byl sympaèák; nechal mû vyzkou et spoustu bot a uji Èoval pfii tom maminku, Ïe jsou v echny velmi kvalitní, ale maminka se nemohla rozhodnout, aï jsme nakonec objevili hnûdé boty, které se mamince líbily, a zeptala se mû, jak se v nich cítím, a já jsem fiekl, Ïe dobfie, aby to prodavaãi nebylo líto, ale ve skuteãnost mû trochu tlaãily. Potom mi maminka koupila senzaãní ta ku. S ta kami je pfii odchodu ze koly skvûlá zábava, ãlovûk je mûïe házet spoluïákûm pod nohy, aby sebou pra tili. UÏ se nemûïu doãkat, aï je zase uvidím, ty spoluïáky, a maminka mi je tû koupila penál, kter vypadá jako pouzdro od revolveru, ale místo revolveru je uvnitfi ofiezávátko, které zas vypadá jako letadlo, guma, co vypadá jako my, tuïka, která se podobá flétnû, a spousta dal- ích vûcí, které se podobají nûãemu jinému, a s tím v ím se dají pfii vyuãování vyvádût rûzné zajímavé kousky. 12

2 Kapitola I. Návrat z prázdnin KdyÏ tatínek veãer uvidûl, co v echno mi maminka nakoupila, fiekl mi, Ïe doufá, Ïe se budu o své vûci pûknû starat, a já jsem pfiik vl, Ïe ano. A je to pravda, já o své vûci váïnû peãuju, i kdyï se ofiezávátko rozbilo uï pfied veãefií, kdyï jsem s ním bombardoval my, a tatínek se na tval a fiekl, Ïe co jsme se vrátili z prázdnin, je to se mnou k nevydrïení a Ïe se uï nemû- Ïe doãkat, aï zaãne kola. Musím poznamenat, Ïe kola uï zaãne brzy, ale my já, tatínek a maminka, jsme se vrátili z prázdnin uï dávno. Prázdniny byly prima, senzaãnû jsme se bavili. Byli jsme u mofie a já jsem tam dûlal samé bájeãné vûci; plaval jsem stra livû daleko, na pláïi jsem vyhrál závod a oni mi dali dva obrázkové ãasopisy a praporek. A taky jsem byl od hlavy aï k patû nádhernû hnûd od slunce, vypadal jsem skvûle. To se ví, Ïe kdyï jsme se vrátili domû, chtûl jsem se pfiedvést klukûm, jak jsem opálen, ale na konci prázdnin je otrava, Ïe kluky ãlovûk nevidí. Vendelín, kter bydlí od nás nejblíï tlou tík, kter v jednom kuse jenom jí tu nebyl. Vendelín jezdí kaïd rok s rodiãi ke svému str ci, kter je fiezníkem v Auvergne. Vendelín odjíïdí na prázdniny hroznû pozdû, ponûvadï kdyï jede ke str ãkovi, musí poãkat, aï se str ãek vrátí z dovolené na Azurovém pobfieïí. KdyÏ mû uvidûl pan Compani, to je hokynáfi v na í ulici, fiekl mi, Ïe mi to moc slu í, Ïe vypadám jako krajíc celozrnného chleba, a dal mi rozinky a jednu olivu, ale to se kamarádûm nevyrovná.

4 Kapitola I. Návrat z prázdnin Je to nespravedlivé, ponûvadï kdyï ãlovûka nikdo nevidí, je v echno opálení nanic, a tak jsem mûl mizernou náladu. Tatínek mi fiekl, aè zase nezaãínám s tou kaïdoroãní komedií, Ïe si nepfieje, abych byl aï do zaãátku kolního roku nesnesiteln. AÏ pûjdu do koly, budu uï docela bíl. No, to je úplná posedlost! vykfiikl tatínek. Co se vrátil z prázdnin, nemyslí na nic jiného neï na opálení! Poslouchej, Mikulá i, ví, co teì udûlá? PÛjde do zahrady a bude se tam opalovat. Pfii tom mi alespoà nebude rvát u i, a aï pûjde do koly, bude jako Tarzan. Tak jsem el do zahrady, ale jasnû Ïe to nebylo jako na pláïi, zvlá È kdyï byly mraky. Pak na mû zavolala maminka: Mikulá i, proã proboha leïí na trávû? Nevidí, Ïe zaãíná pr et? Maminka prohlásila, Ïe se z toho dítûte jednou zblázní, a já jsem se vrátil do domu. Tatínek, kter právû ãetl noviny, se na mû podíval, fiekl mi, Ïe jsem se pûknû opálil, a abych si el utfiít hlavu, Ïe ji mám mokrou. To není pravda! rozjeãel jsem se. VÛbec nejsem opálen! Chci se vrátit na pláï! 15

5 Mikulá i! zvolal tatínek. Udûlej mi tu radost, chovej se normálnû a nemluv hlouposti! Jinak pûjde do svého pokoje bez veãefie. Rozumûl jsi? Tak jsem se dal do breku, fiekl jsem, Ïe je to nespravedlivé, Ïe uteãu z domova a pûjdu na pláï klidnû samotn, Ïe rad i umfiu, neï abych byl bíl jako syreãek, a maminka pfiibûhla z kuchynû a fiekla, Ïe uï toho má dost, poslouchat cel den kfiik, a jestli tohle má b t v sledek prázdnin, pak radûji pfií tí rok zûstane doma a my s tatínkem aè si dûláme o prázdninách, co chceme, ona o nû tolik nestojí. VÏdyÈ jsi to byla ty, kdo trval na tom, abychom letos zase jeli k mofii, odpovûdûl tatínek. Já rozhodnû nemûïu za to, Ïe tvûj syn je rozmazlen a takhle vyvádí, a Ïe kdyï je doma, je prostû nesnesiteln! Tatínek mi fiíkal, Ïe kdyï pûjdu do zahrady, budu jako Tarzan, vysvûtloval jsem mamince. A já nejsem ani tro ku opálen! Maminka se rozesmála a fiekla mi, Ïe jí pfiipadám pofiád je tû pûknû hnûd, Ïe jsem její Tarzánek a Ïe ve kole budu urãitû nejopálenûj í ze v ech. A pak mi fiekla, abych si el hrát do svého pokoje, Ïe mû k veãefii zavolá. U stolu jsem se pokou el tváfiit uraïenû, ale tatínek se na mû v elijak klebil, nakonec to bylo bezva. Maminka upekla jableãn koláã. 16

6 Kapitola I. Návrat z prázdnin Den nato nám pan Compani fiekl, Ïe se dnes mají vrátit Plátkovi. Pan a paní Plátkovi jsou na i sousedi, co bydlí hned vedle nás, a mají dceru, která je stejnû stará jako já a jmenuje se Marie-Hedvika, má Ïluté vlasy a dûsnû hezké modré oãi. Dost to se mnou zamávalo, jelikoï bych byl moc rád, kdyby mû Marie- -Hedvika vidûla takhle opáleného, ale tatínkovi jsem nefiekl ani slovo, protoïe mû varoval, Ïe jestli se je tû nûkdy zmíním o opálení, tak nûco uvidím. PonûvadÏ svítilo slunce, el jsem do zahrady a ãas od ãasu jsem zabûhl do koupelny podívat se na sebe do zrcadla, ale vûbec jsem nehnûdl, a tak jsem si pokaïdé pomyslel, Ïe to je tû jednou zkusím se zahradou, a jestli dál zûstanu bíl jako tvaroh, promluvím o tom s tatínkem. Právû kdyï jsem znovu vy el do zahrady, zastavilo pfied Plátkovic domem auto se stra livou spoustou zavazadel na stfie e. A potom z auta vystoupila Marie-Hedvika, a kdyï mû uvidûla, zamávala mi rukou na pozdrav. A já byl najednou cel rud.

Podobné dokumenty

Kapitola I Bezvadn vtip. Bezvadn vtip Tatínek je v posledním taïení Jedeme na prázdniny Nastupovat! Cesta do panûlska

Kapitola I Bezvadn vtip. Bezvadn vtip Tatínek je v posledním taïení Jedeme na prázdniny Nastupovat! Cesta do panûlska Kapitola I Bezvadn vtip Bezvadn vtip Tatínek je v posledním taïení Jedeme na prázdniny Nastupovat! Cesta do panûlska 9 Bezvadn vtip Dneska pfii odpolední pfiestávce nám Jáchym vyprávûl senzaãní fór, kter