KOMPARACE MANUALNÍCH DOVEDNOSTÍ ŽÁKŮ ZÁKLADNÍCH ŠKOL PRAKTICKÝCH A BĚŽNÝCH ŠKOL

Transkript

1 Stati a zprávy z výzkumu KOMPARACE MANUALNÍCH DOVEDNOSTÍ ŽÁKŮ ZÁKLADNÍCH ŠKOL PRAKTICKÝCH A BĚŽNÝCH ŠKOL Pavel Zikl, Martina Maněnová Anotace: Článek prezentuje výsledky výzkumu zaměřeného na komparaci manuálních dovedností žáků základních škol praktických a žáků škol běžných. Výzkumu se zúčastnilo celkem 177 žáků 4. a 5. tříd (97 ZŠ praktické, 80 běžné školy) a každý z nich plnil tři úkoly s rozdílným stupněm intelektuální náročnosti. Pro sběr dat jsme využili demontážní a montážní práce, které jsou v podobném rozsahu obsahem rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání a také jeho přílohy upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením. Výsledná data byla statisticky zpracována a v závěrech jsou prezentovány rozdíly mezi oběma skupinami žáků jak v čase potřebném pro zvládnutí úkolu, tak ve výskytu chyb. Klíčová slova: základní škola praktická, manuální dovednosti, lehké mentální postižení. Úvod Základní školy praktické tvoří největší segment škol určených pro žáky se speciálními potřebami a jsou určeny pro žáky s lehkým mentálním postižením (LMP) 1, přičemž stále více diskutovanou otázkou je i vhodnost či nevhodnost jejich integrace do škol běžných 2. Bez ohledu na formu speciálního vzdělávání je však třeba respektovat specifické potřeby žáků, což předpokládá jejich důkladnou znalost. U žáků ZŠ praktických se objevují obtíže a zaostávání v intelektuálně náročných činnostech, jako je čtenářská gramotnost nebo znalosti v oblasti matematiky, ale v našem výzkumu jsme se zaměřili na méně prozkoumanou oblast, a to na manuální dovednosti těchto žáků. Zlepšování úrovně manuálních dovedností je významným cílem ve vzdělávání žáků s mentálním postižením (srov. ' Podmínkou zařazeni je vidy vyšetření ve školském poradenském zařízení a žák bez LMP v tomto typu školy být nesmí. Je otázkou, zda jsou všichni žáci zařazeni do tohoto typu školy správné, ale to není předmétem našeho výzkumu. Dle výsledků kontroly České školní inspekce v ZŠ praktických bylo z žáků 500 (4,5%) zařazeno bez doporučení poradenského zařízení, tedy bez diagnózy mentálního postižení (ČSl, 2010). ' Ve školním roce 2010/2011 bylo 85% détí s mentálním postižením ve speciálních školách, 10% ve speciálních třídách a 5% individuálné integrovaných (Statistická ročenka školství 2010/2011).

2 např. Valenta, 2003) a příslušné učivo je zařazováno do výuky již od prvního ročníku ZŠ praktických. Jak uvádí i příslušný kurikulární dokument (RVP pro ZV - příloha upravující vzdělávání žáků s LMP), vzdělávací oblast Člověk a svět práce" je jednou ze stěžejních vzdělávacích oblastí v základním vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením. Obecné se cíle v oblasti pracovní výchovy u žáků s lehkým mentálním postižením shodují s cíli u intaktní populace (Valenta, 2003; RVP pro ZV; RVP pro ZV - příloha upravující vzdělávání žáků s LMP). Pracovní vyučování je pro žáky s lehkým mentálním postižením velmi důležitou součástí jejich předprofesní přípravy a důležitým úkolem pedagoga je co Tab. 1. Výstupy a učivo v konstrukčních činnostech (RVP pro ZV - příloha upravující vzdělávání žáků s LMP) Člověk a svět práce výstupy a učivo v konstrukčních činnostech (montážní a demontážni práce) RVP pro ZV RVP pro ZV - příloha upravující vzdělávání žáků s LMP Konstrukční činnosti Minimálni časová dotace 1. stupeň-5 hodin Očekávané výstupy -1. období: žák zvládá elementární dovednosti a činnosti při práci se stavebnicemi Očekávané výstupy - 2. období: žák provádí při práci se stavebnicemi jednoduchou montáž a demontáž pracuje podle slovního návodu, předlohy, jednoduchého náčrtu dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce, poskytne první pomoc při úrazu Učivo: stavebnice (plošné, prostorové, konstrukční), sestavování modelů práce s návodem, předlohou, jednoduchým náčrtem Minimální časová dotace 1. stupeň -15 hodin Práce montážní a demontážni Očekávané výstupy - 1. období: žák by měl zvládat elementární dovednosti a činnosti při práci se stavebnicemi Očekávané výstupy - 2. období: žák by měl znát tunkci a užití jednoduchých pracovních nástrojů a pomůcek provádět při práci se stavebnicemi jednoduchou montáž a demontáž pracovat podle slovního návodu, předlohy, jednoduchého náčrtu udržovat pořádek na svém pracovním místě, dodržovat zásady hygieny ^bezpečnosti práce, poskytnout první pomoc při drobném úrazu Učivo: stavebnice (plošné, prostorové, konstrukční), sestavování jednoduchých modelů práce s návodem, předlohou, jednoduchým náčrtem montáž a demontáž jednoduchých předmětů 88

3 Stati a zprávy z výzkumu nejvíce přiblížit tyto žáky normě (Valenta, 2003, s. 367). I z tohoto důvodu je minimální časová dotace pro žáky s lehkým mentálním postižením na 1. stupni ZŠ praktické trojnásobná oproti běžné škole (tab. 1). I do manuálních činností se ale zákonitě promítají deficity dítěte s mentálním postižením, a to všude tam, kde je k vykonání činnosti třeba intelektuální výkon (např. analýza vzoru a naplánování postupu montáže), a negativní dopad zde mají také opoždění v oblasti motorického vývoje. Obvykle se u této skupiny dětí objevují nedostatky v lokomoci, rovnováze a právě manuální obratnosti (např. Beirne-Smith, Patton, Kim, 2006). Na druhou stranu je pracovnímu vyučování u této skupiny věnována zvýšená pozornost a žádi jsou připravováni na práci v manuálních profesích, které většina z nich v dospělosti vykonává na běžném trhu práce, bez nutnosti speciálního přístupu a s výsledky obdobnými jako intaktní populace (srov. Černá, 2008; Beirne-Smith, Patton, Kim, 2006). Poznání faktické úrovně manuálních schopností v průběhu školní docházky je významným východiskem pro plánování vhodných didaktických postupů, využívání odpovídajících pomůcek a je důležité i pro realizaci integrace těchto žáků do běžných škol, na kterou je v poslední době kladen značný důraz. Právě manuální činnosti mohou být oblastí, kde tyto děti budou mít stejné výsledky jako děti ostatní (což neplatí pro český jazyk nebo matematiku), čímž můžeme napomáhat jejich integraci a předcházet sociálnímu vyčlenění a negativním dopadům na psychiku integrovaných dětí (např. jejich sebehodnocení). Cíle a metody Základním cílem výzkumu bylo srovnání manuálních dovedností žáků základních škol praktických a žáků škol běžných. Pro zjišťování úrovně manuálních schopností jsme zvolili demontážni a montážní činnosti s využitím technických stavebnic. Snažili jsme se najít takové činnosti, kde mohou být obě sledované skupiny na podobné úrovni (demontážni a montážní práce se stavebnicí jsou v kurikulu pro obě skupiny dětí; zvládnutelnost úloh byla ověřena předvýzkumem). Zaměřili jsme se na žáky na konci prvního stupně (4. a 5. třída), kteří mají za sebou již minimálně tři roky školní docházky. Do sběru dat nebyly zařazeny děti s více vadami a na běžných ZŠ ani děti se specifickými poruchami učení nebo ADHD. Úkoly byly sestaveny s různou úrovní obtížnosti: úkol 1: zaměřený na mechanickou manuální činnost (jednoduchá v trvání 1-2 minut), demontáž úkol 2: zaměřený na práci podle vzoru (plošný výrobek složený z několika dílů, jehož sestavení vyžadovalo pouze jednoduchou analýzu vzoru, výběr potřebných dílů a montáž; doba trvání 1-3 minuty), úkol 3: zaměřený na práci podle návodu (prostorový výrobek, kde bylo třeba postupovat podle návodu tvořeného sérií fotografií umístěných na jednom listu pa- 89

4 píru, viz obr. 1 na konci článku; doba trvání 2-7 minut). Pro první dva úkoly byla použita stavebnice Merkur ( pro třetí úkol stavebnice Meccano, která má větší plastové díly a manipulace s nimi je tak snadnější ( Použití Merkuru by v tomto případě úkol neúměrně prodlužovalo a navíc jsme se snažili zařadit úkol, kde bude významnější podíl intelektuální složky výkonu. Pro naplnění cílů výzkumu jsme si stanovili následující hypotézy: Hl: Děti ze ZŠ praktických budou potřebovat více času k demontáži než děti z běžných škol. Okol 1. H2: Děti ze ZŠ praktických budou potřebovat více času k montáži než děti z běžných škol. Úkol 2 a 3. H3: U děti ze ZŠ praktických bude větší rozdíl mezi mechanickou demontážní činností a složitější činností montážní než u dětí z běžných škol. Rozdíl mezi úkolem 1 a úkolem 3. Jednotlivé zkoušky byly ověřeny předvýzkumem, sběr dat probíhal v běžných a speciálních školách v ČR v období květen až říjen 2011 (sedm ZŠ praktických, čtyři běžné ZŠ; obce od 800 do 100 tisíc obyvatel). Před jednotlivými zkouškami měly děti cvičný úkol, poté následovaly tři zkoušky, u nichž byly použity standardizované instrukce a byl zaznamenán čas, počet chyb a jejich charakter. Dále jsme sledovali pohlaví, věk a navštěvovanou třídu. Záznamy byly zcela anonymní a neumožňují identifikaci dítěte. Výzkumný soubor je popsán v tabulce 2. Statistické výpočty byly realizovány v programu NCSS2000. Pro testování hypotéz byly zvoleny Studentův t-test a neparametrický Mann-Whitney test (soubory nevykazovaly jednoznačně normální rozdělení). Pro testování byla zvolena hladina významnosti a = 0,05 3. Výsledky výzkumu Jednoduchá demontáž - úkol 1 Hl: Děti ze ZŠ praktických budou potřebovat více času k demontáži než děti z běžných škol Tab. 2. Výzkumný soubor ZŠ praktická Běžná ZŠ počet dětí věk (průměr; směrodatná odchylka) chlapci dívky chlapci dívky 61 10,5 (0,79) 36 10,5 (0,98) 42 10,1 (1,27) 38 10,5 (1,02) Mezi chlapci a dívkami nebyl ve výsledcích statistický rozdíl. Odlišný poměr chlapců a dívek vyplývá z rozdílů v zastoupeni pohlaví v obou typech škol (vyšší výskyt mentálního postiženi u chlapců). 90

5 Stati a zprávy z výzkumu Tato hypotéza byla potvrzena. Na základé výsledku jak t-testu, tak Mann- -Whitney testu můžeme konstatovat, že je statisticky významný rozdíl mezi časem, který na demontáž potřebují děti z běžné školy, a časem, který na tuto činnost potřebují děti ze ZŠ praktické (tab. 3). Děti ze ZŠ praktické v této věkové skupině potřebují na mechanickou manuální činnost se stavebnicí cca o 28% času více (rozdíl v mediánu je 22 %). Chyby se v tomto úkolu prakticky nevyskytovaly, neboť šlo pouze o demontáž. Z grafu 1 je také patrný mírně větší rozptyl výsledků u dětí ze ZŠ praktických, ale není zde o mnoho více extrémních hodnot, což jsme původně očekávali (pouze pět proti čtyřem v běžných školách). Nejlepší žáci v obou skupinách měli prakticky stejný výsledek, ale v ZŠ praktických dosahovalo nejlepších výsledků jen velmi málo žáků. Tab. 3. Výsledky úkolu 1 (jednoduchá demontáž) průměr (sekundy) směrodatná odchylka medián průměrný počet chyb ZŠ praktická , Běžná ZŠ 78 49, rozdíl mezi průměry t-test (t-value) Mann-Whitney test (Z-value) 22 2,6702-3,0701 Box Plot Graf 1 4. Výsledky úkolu 1 (jednoduchá demontáž) L_DEM_M N_DEM_M Variables 5 T-test se používá k porovnání průmérů (zda se od sebe statisticky významně liší, nebo ne). Používá se pro data, která mají normální rozdílení (kopírují Gaussovu křivku). Pro data, která nemají normální rozdělení (což je časté a je to i náš případ), porovnáváme data pomocí např. Mann-Whitney testu. Testování vždy provádíme na zvolené hladiné významnosti. V našem případě je to 0,05, což znamená, že výsledná tvrzeni mají pravděpodobnost 95%. ' Krabicové grafy (z anglického box plot") dobře prezentuji distribuci hodnot ve sledovaném souboru. Samotná krabice (obdélník) označuje 2. kvartil a úsečky nad a pod ní označují hranice 1. a 3. kvartilu. Čárka uprostřed krabice vyznačuje medián. Samostatné body mimo úsečku vyznačují jednotlivé extrémní hodnoty. 91

6 Montáž podle vzoru - úkol 2 H2: Děti ze ZŠ praktických budou potřebovat více času k montáži, než děti z běžných škol I zde můžeme konstatovat, že existuje statisticky významný rozdíl mezi časem, který na montáž podle vzoru potřebují děti běžných škol, a časem, který na tuto činnost potřebují děti ze ZŠ praktických. Tato hypotéza byla také potvrzena (tab. 4). Rozdíl mezi dětmi ze ZŠ praktických a běžných škol se proti předchozímu úkolu zvýšil a dosahuje 73% (rozdíl v mediánu 81 %). Příčinou je pravděpodobně větší intelektuální náročnost úkolu, ale svou roli zde samozřejmě hrají i další faktory, jako je nižší úroveň pozornosti a vyšší unavitelnost. Tyto faktory by ale neměly hrát zásadní roli, protože úkol trval pouze cca 1-3 minuty. Rozptyl výsledků se v obou skupinách zvětšil, ale u dětí ze ZŠ praktických výrazně více, a navíc u nich přibylo také více extrémních hodnot (již skoro 10% dětí). I výsledky jedné třetiny nejlepších dětí ze skupiny ZŠ praktických se pohybovaly zhruba na úrovni průměru výsledků dětí z běžných škol. U dětí běžných škol se v tomto úkolu neobjevovaly prakticky žádné chyby 5 (jen 5% dětí mělo 1 chybu), ale u dětí ze ZŠ praktických to bylo průměrně 0,5 chyby (33% dětí chybovalo; 1-3 chyby). Tab. 4. Výsledky úkolu 2 (montáž podle vzoru) ZŠ praktická Běžná ZŠ průměr (sekundy) směrodatná odchylka 75,2 41,4 medián průměrný počet chyb 0,5 0 rozdíl mezi průměry t-test (t-value) Mann-Whitney test (Z-value) 61 6,9112-7,1335 Box Plot c 225,00 i fím " T y x, T E? 0.00 Graf 2. Výsledky úkolu 2 (montáž podle vzoru) LMONTV N_MONT_V Varlables s Chybou bylo prakticky ve 100% případů u obou skupin použití špatného otvoru pro spojení dvou částí proti vzoru. 92

7 Stati a zprávy z výzkumu Montáž podle návodu - úkol 3 H2: Děti ze ZŠ praktických budou potřebovat vice času k montáži, než děti z běžných škol I v tomto úkolu existuje statisticky významný rozdíl mezi časem, který potřebují děti z běžných škol, a časem, který byl naměřen u v ZŠ praktických a hypotéza 2 byla i zde potvrzena. Proti našim předpokladům se ale oproti předchozímu úkolu nezvýšil rozdíl mezi oběma skupinami dětí. Tento rozdíl byl dokonce o něco menší, činil 67% (rozdíl v mediánu pouze 40 %). Úkol byl intelektuálně mírné náročnější (děti neviděly konkrétní výrobek, ale pouze fotografii a sérii fotografií znázorňující pracovní postup), ale manuálně nejlehčí, protože byla použita stavebnice Meccano složená z větších plastových dílů. Pravděpodobně díky tomu klesl i výskyt extrémních hodnot, které u dětí z běžných škol zmizely úplné a u dětí ze ZŠ praktických jejich počet klesl. Výrazně ale vzrostl výskyt chyb 6, které udělalo 10% dětí běžných škol a u dětí ZŠ praktických to bylo dokonce 69%. Počet chyb byl v tomto případě mnohem vyšší u chlapců, kteří chybovali téměř všichni. Tab. 5. Výsledky úkolu 3 (montáž podle návodu) ZŠ praktická Běžná ZŠ průměr (sekundy) směrodatná odchylka ,2 medián ,5 průměrný počet chyb 1,7 0,1 rozdíl mezi průměry t-test (t-value) Mann-Whitney test (Z-value) 135 5,2433-5, ,00 Box Plot 1500,00 c: J 1000,00 500,00 i 0,00 T X' b^d L MONT N N MONT N Variables Grat 3. Výsledky úkolu 3 (montáž podle návodu) 61 zde bylo nejčastěji! chybou použití jiného otvoru, u détí s lehkým mentálním postižením i použití jiné barvy šroubku nebo matice. 93

8 Rozdíl mezi mechanickou demontáží a intelektuálně náročnějším úkolem Posledním výpočtem je rozdíl mezi časy v úkolu 1 (jednoduchá, mechanická demontáž) a úkolem č. 3, který byl intelektuálně nejnáročnější. H3: U dětí ze ZŠ praktických bude větší rozdíl mezi mechanickou demontážní činností a složitější činností montážní, než u dětí z běžných škol. I tady platí, že existuje statisticky významný rozdíl mezi rozdíly u mechanické demontážní činnosti a složitější činností montážní u dětí běžných škol a rozdílem, který mají u těchto dvou činností děti ZŠ praktických. I tato hypotéza byla potvrzena. Rozdíl mezi dětmi ZŠ praktických a intaktní populací můžeme vyjádřit formou násobku - zatímco děti z běžných škol potřebovaly na intelektuálně náročnější úkol 2,6násobek času, děti ZŠ praktických potřebovaly 3,4násobek. To není tak velký rozdíl, jak jsme původně očekávali, ale podstatně větší rozdíl je v počtu chyb. V prvním úkolu neměl chybu prakticky nikdo, ale u mentálně nejnáročnějšího úkolu chybovalo skoro 69% dětí ZŠ praktických oproti 10% z druhé skupiny. Rozložení hodnot u dětí této skupiny je velmi úzké, ale u dětí ze ZŠ praktických je výrazně vyšší rozptyl (tab. 6, graf 4). Tab. 6. Rozdíl mezi mechanickou demontáží a montáží podle návodu průměr (sekundy) rozdíl mezi průměry ZŠ praktická ,5 Běžná ZŠ ,4 t-test (t-value) Mann-Whitney test (Z-value) 4,7869-5,6270 Box Plot 15DQOO 100X00 J c SDOTOO OLCO ^ Ý anco RaJI.L Rjdl_N Variables Graf 4. Rozdíl mezi mechanickou demontáží a montáží podle návodu 94

9 Stati a zprávy z výzkumu Celkové můžeme konstatovat, že se potvrdily hypotézy vycházející z obecných znalostí o mentálním postižení, ale navíc nám výzkum ukázal, jaké faktické rozdíly se objevují mezi détmi ze ZŠ praktických a z běžných škol při manuálních činnostech s různou mírou intelektuální náročnosti. Pro zvládnutí jednoduché manuální činnosti potřebovaly déti ze ZŠ praktických zhruba o čtvrtinu více času. U úkolů intelektuálně náročnějších byl rozdíl mezi oběma skupinami zhruba dvoutřetinový. Mnohem větší rozdíly byly ve výskytu chyb. Dětí ze ZŠ praktických chybovalo u mentálně náročnějších úkolů 1/3 až 2/3, zatímco chybovost u dětí z běžných škol byla 10%. Samozřejmé je třeba vnímat výsledky tohoto výzkumu jen jako začátek dalších výzkumných aktivit, které budou zaměřeny na výzkum motorických schopností dětí ZŠ praktických / dětí s mentálním postižením v dalších činnostech a za proměňujících se podmínek. Také není možné výsledky zobecňovat, na to bude třeba rozšířit výzkumný soubor, realizovat výzkumy u dalších věkových skupin, porovnat výsledky dívek a chlapců na větším souboru apod. Také by bylo velmi zajímavé zjistit, jaké jsou rozdíly mezi détmi s lehkým mentálním postižením, které jsou integrované, a dětmi v ZŠ praktické. Pravděpodobné je, že by integrované déti dosahovaly výsledků ještě horších, protože časová dotace pro pracovní vyučování se u nich obvykle řídí rozvrhem běžné školy a je tak pouze třetinová (viz tab. 1). Diskuse Jako u každého výzkumu, tak i zde se vynořuje řada otázek pro doplnění nebo rozšíření výzkumu. Jako první jsme si položili otázku: Jaký dopad má na déti v ZŠ praktické větší časová dotace v oblasti Člověk a svět práce"? Na 1. stupni je rozdíl trojnásobný a podobně je tomu i na stupni druhém. Na tuto otázku ale náš výzkum odpovědět nedokáže, bylo by nutné srovnat výsledky dětí v ZŠ praktických na počátku školní docházky a na jejím konci (zda se rozdíl mezi nimi a běžnou školou zmenšuje) nebo porovnat děti s lehkým mentálním postižením integrované v běžných školách a v ZŠ praktické. U integrovaných dětí totiž není obvykle respektována nutnost větší časové dotace pro pracovní činnosti 7 a učitelé se snaží posílit spíše výuku českého jazyka a matematiky, aby žáci dohnali" ostatní. To může být spíše kontraproduktivní, protože to vede k přetížení žáků, ztrátě motivace a v neposlední řadě k nedostatečné přípravě na praktický život a výkon povolání. Teoreticky by ale větší časová dotace, obvykle dobré vybavení dílen, menší počet žáků, metodická připravenost a zkušenost učitelů ZŠ praktických měla snižovat rozdíly mezi žáky ZŠ praktických 7 Zde však vycházíme pouze z osobních zkušeností autorů z běžných škol, z diskusi s učiteli a ze znalosti mnoha IVP integrovaných žáků, kde se větší důraz na pracovní činnosti objevuje jen výjimečně. Toto tvrzeni však nelze zobecňovat. 95

10 a žáky z běžných škol a tím vyrovnávat příležitosti pro žáky znevýhodněné. V této souvislosti můžeme připomenout naši reformní tradici činné školy, kde byl kladen důraz nejen na profesní přípravu a pracovní činnosti, ale také na nabývání vědomostí a dovedností ze všech předmětů prostřednictvím činnost - ního učení (Vojtko, 2007). Tento přístup může dětem s mentálním postižením přinášet prospěch (vzhledem ke specifikům jejich poznávacích procesů) a blízko k němu mají právě v našich základních školách praktických. Druhá otázka vyplývá z výrazně vyššího procenta žáků se sociálním znevýhodněním, kteří jsou v ZŠ praktických: Promítne se sociální znevýhodnění do manuálních dovedností dětí? Děti se sociálním znevýhodněním mohou mít menší zkušenost s prací se stavebnicí v domácím prostředí a také mnohem méně z nich chodí do mateřských škol. Na druhou stranu mají trojnásobnou časovou dotaci předmětu pracovní vyučování a často také další možnosti podobných aktivit mimo rodinu (např. školní družina, nízkoprahová centra). Sledovali jsme žáky 4. a 5. tříd, kde by již mělo dojít k alespoň částečné kompenzaci vyplývající ze sociálního znevýhodnění, a tak by tento dopad neměl být v našem výzkumu významný. Navíc bude mít u těchto dětí jejich sociální znevýhodnění pravděpodobně větší vliv na jazyk nebo matematické schopnosti než na manuální dovednosti. Další, dnes velmi diskutovanou otázkou, je: Mají všichni žáci ZŠ praktických lehké mentální postižení? Tuto otázku jsme nezkoumali, můžeme jen konstatovat, že ať byl důvod zařazení sledovaných dětí do ZŠ praktických jakýkoli, objevuje se u celé skupiny značný rozdíl mezi jejich manuálními dovednostmi a dovednostmi dětí z běžných škol. Závěr Absolventi základních škol praktických mají předpoklady pro zapojení do běžného života v dospělosti, obvykle bez nutnosti využívání sociálních služeb. Aby tomu tak mohlo být, je důležité připravit je na zvládání požadavků běžného života a připravit je na výkon povolání. Jako samozřejmou vnímáme u dětí s tímto postižením nutnost intenzivní práce v oblastech vyžadujících zapojení intelektuálních funkcí (např. čtení, praktická matematická gramotnost, využívání moderních technologií apod.). Nesmíme ale zapomenout, že existují i další oblasti, ve kterých jsou zdánlivé na podobné úrovni jako populace intaktní, ale ve skutečnosti i zde potřebují vyšší míru podpory. To platí zejména pro integrované žáky, u kterých může dojít k podcenění důležitosti rozvoje manuálních dovedností v důsledku menší časové dotace pracovních činností, ale i podcenění důležitosti této oblasti u nepoučených pedagogů. Výsledky tohoto výzkumu by měly přispět k lepšímu pochopení speciálních potřeb sledované skupiny žáků a zejména k přesnějšímu zacílení speciálněpedagogické podpory. 96

11 Stati a zprávy z výzkumu NÁVOD NA SESTAVENÍ VOZÍKU Potřebné dily Obr. 1. Návod na montáž jednoduchého výrobku (úkol 3)

12 LITERATURA BEIRNE-SMITH, M PATTON, J.R., KIM, S.H. Mental Retardation. New Jersey: Pearson, ISBN ČERNÁ, M. Česká psychopedie. Praha: Karolinum, ISBN Česká školní inspekce. Veřejnosprávní a státní kontrola v základních školách praktických. Praha : ČŠI, Dostupné z WWW: < Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. VUP : Praha, Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání - příloha upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením. VÚP : Praha, VALENTA, M., MÚLLER, O. Psychopedie. Praha : Parta, ISBN VOJTKO, T. Činná škola (arbeitsschule) a elementární vzdělávání. In KOTKOVÁ, V. (ed.), Proměny vzdělávání - Viribus unitis educandum. Hradec Králové : Gaudeamus, ISBN Ústav pro informace ve vzdělávání. Statistická ročenka školství 2010/2011. [online], [cit ). Dostupný z WWW: < Romský žák se svým výtvorem ve Speciální základní škole v Rumburku. (Autor fotografie J. Balvín) 98