Monitorování a analýza problémů souvisejících s implementací kurikulární reformy v MŠ, ZŠ a G Obsah

Transkript

1 Monitorování a analýza problémů souvisejících s implementací kurikulární reformy v MŠ, ZŠ a G Obsah 1. Základní údaje o sledování Souhrnné výsledky šetření v roce Výsledky zjištěné v předškolním vzdělávání Výsledky zjištěné v základním vzdělávání Výsledky zjištěné v základním vzdělávání v základních školách samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením Výsledky zjištěné v gymnaziálním vzdělávání Doporučení vyplývající ze zjištěných výsledků šetření... 7

2 1. Základní údaje o sledování Výzkumný ústav pedagogický v Praze sleduje postupné zavádění kurikulární reformy do škol. Situace ve školách je monitorována zejména s ohledem na výskyt případných problémů ve školách, aby bylo možné na zjištěné problémy z pozice MŠMT i VÚP reagovat. Z těchto důvodů zařadil VÚP do svého plánu činnosti pro roky 2008, 2009 úkol Monitorování a analýza problémů souvisejících s implementací kurikulární reformy v mateřských školách, základních školách, základních školách samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením a v gymnáziích. Monitoring probíhal formou řízených rozhovorů v partnerských školách, na základě kterých vznikly podklady pro dotazníkové šetření, které se uskutečnilo v červnu roku 2009 ve spolupráci s Ústavem pro informace ve vzdělávání na vzorcích 400 (návratnost 204) mateřských škol, 376 (283) základních škol, 348 (230) základní škol samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením a 346 (226) gymnázií. Byl zaměřen především na zjišťování zkušeností pedagogů se školními vzdělávacími programy (dále jen ŠVP) po dvou letech výuky podle ŠVP (mateřské, základní školy). Řízené rozhovory a dotazníková šetření ve čtyřletých gymnáziích se zaměřily na situaci při dokončení ŠVP a zahájení výuky podle ŠVP. Tato zpráva přináší výsledky z monitorování problémů souvisejících s implementací kurikulární reformy za rok Podrobné výsledky jsou součástí širšího materiálu a budou zveřejněny na stránkách VÚP. 2

3 2. Souhrnné výsledky šetření v roce Výsledky zjištěné v předškolním vzdělávání V roce 2009 z šetření vyplynulo, že v mateřských školách (MŠ) je práce se ŠVP a TVP na velmi dobré úrovni. Pedagogové rozumějí RVP PV a pozitivně vnímají, že mají ve svých dokumentech dostatek prostoru pro kreativní práci s dětmi. V dané fázi kurikulární reformy je potřeba se soustřeďovat na další vzdělávání pedagogů, především v oblasti autoevaluace, v práci s heterogenními kolektivy dětí a v metodách spolupráce s rodiči. Pedagogové uvádějí jako problém vysoký počet žáků ve třídách a obtížnou práci s věkově heterogenními kolektivy. Každá věková skupina vyžaduje aplikaci specifických didaktických postupů. Pro práci s heterogenními kolektivy chybí pedagogům metodická podpora. Pedagogové považují za velmi důležitou přípravu dítěte na vstup do školy ve spolupráci s 1. stupněm základních škol a upozorňují, že pro tuto přípravu je také nedostatečná metodická podpora. Hlavní zjištění z dotazníkového šetření (204 mateřských škol): RVP PV bylo přijato pozitivně, pedagogům umožnilo zlepšit vlastní práci. Pedagogové jsou velmi spokojeni s možností práce podle ŠVP, oceňují zejména zvýšení pedagogické autonomie a možnost individuálního přístupu k dětem. Z pohledu naplňování cílů RVP PV se jeví učitelům jako problematické současné podmínky, především počet dětí ve třídách. Realizaci kurikulární reformy v předškolním vzdělávání brání nedostatečná proškolenost pedagogů. Jako velmi obtížné se jeví především téma autoevaluace. 3

4 2.2 Výsledky zjištěné v základním vzdělávání Sledování v základních školách (ZŠ) ukázalo, že i když se neobjevily zásadní problémy s postupným zaváděním výuky podle ŠVP, činí učitelům určité problémy porozumění klíčovým kompetencím, průřezovým tématům, výchovným a vzdělávacím strategiím i očekávaným výstupům některých vzdělávacích oborů. Za hlavní přínosy práce se ŠVP považují pedagogové ZŠ především spolupráci s ostatními pedagogy ve sboru, uplatňování mezipředmětových vazeb. Ve školách se díky práci se ŠVP začaly využívat nové metody a formy práce i další metody hodnocení, především sebehodnocení žáků na základě konkrétních kritérií, což umožňuje učit žáky dívat se na vlastní práci a práci jiných kriticky i objektivně. Je však třeba nadále sledovat, jak kritéria vznikají a jak efektivně se s nimi pracuje. Častěji školy využívají i formativní slovní hodnocení (zejména na 1. stupni ZŠ), protože umožňuje hodnotit motivačně. Prakticky všechny školy už přistoupily k vyhodnocení a úpravám ŠVP. I nadále je třeba sledovat, čeho se úpravy týkají a na základě jakých zkušeností se k nim přistupuje. Pedagogové ZŠ se shodují, že je třeba vzdělávat učitele pro práci s klíčovými kompetencemi, zejména rozvíjet jejich dovednosti propojovat klíčové kompetence s očekávanými výstupy vzdělávacích oborů a hodnotit je. Podobně se klade důraz na vzdělávání pedagogů v oblasti průřezových témat a výchovných a vzdělávacích strategií. Jako problematické pro realizaci kurikulární reformy vnímají školy především velmi omezené možnosti odměňování pedagogů za kvalitní práci a personální zabezpečení výuky (aprobovanost pedagogů). Přetrvávají problémy v nízké kvalitě učebnic a v nadměrné administrativě. Rizika školy vidí v přechodu absolventů 9. ročníků na střední školy, které nadále kladou větší důraz na vědomosti než na komplexní dovednosti žáků. Hlavní zjištění z dotazníkového šetření (283 základních škol): Organizační problémy se zaváděním ŠVP většina škol nepocítila, vyskytly se jen jednotlivě, a to především v malých školách s menšími pedagogickými sbory. Školy již přistoupily k revizím původních ŠVP. Vyhodnocení ŠVP prováděly školy nejčastěji na konci roku a úpravy ŠVP se na základě prvních zkušeností s výukou týkaly především učebního plánu a učebních osnov, vzdělávacího obsahu (přesuny mezi ročníky, hledání optimálnějších mezipředmětových vazeb). Jako jednu z nejvýraznějších změn souvisejících se zavedením ŠVP školy uváděly častější využívání nových metod nebo zvýšení počtu projektů realizovaných ve školách. Školy se shodují v názoru, že žáci i jejich rodiče mají být seznámeni s pravidly a kritérii hodnocení. Přesto, že RVP ZV nabízí různé způsoby realizace průřezových témat, řešily školy tuto otázku nejčastěji formou integrace do vzdělávacích oborů. Jako negativní hodnotí školy fakt, že výuka podle ŠVP je ovlivněna nedostatečným materiálním vybavením škol. Školy mají zájem o další vzdělávání pedagogů, především v oblasti metod autoevaluace, metod hodnocení žáků, v problematice klíčových kompetencí a průřezových témat. Dále usilují o vzdělávání v oblasti práce s rodiči problémových žáků. 4

5 2.3 Výsledky zjištěné v základním vzdělávání v základních školách samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením Situace v základních školách samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením je v mnoha ukazatelích velmi podobná jako v základních školách běžného typu v souvislosti s kurikulární reformou učitelé pozitivně hodnotí zlepšení spolupráce mezi pedagogy, především u paralelních tříd a mezi 1. a 2. stupněm. Rozšířilo se využívání nových metod práce a projektů i zaměření na motivující hodnocení a sebehodnocení žáků. V návaznosti na rozšiřování mezipředmětových vazeb a integraci předmětů speciálně pedagogické péče se školám více daří zapojovat do výuky rodiče. Společná je i potřeba další metodické podpory. Jako problematický vnímají školy zejména nárůst administrativy, nedostatečné vybavení škol (především PC), kvalitu učebnic, málo příležitostí pro pracovní setkávání pedagogů pracujících s podobně handicapovanými žáky. Rizika školy vidí v nedostatku kvalifikovaných pedagogů, v nedostatečné připravenosti absolventů VŠ a v kvalitě jejich praktické přípravy. Pedagogové mají zájem o další vzdělávání především v oblasti hodnocení klíčových kompetencí a také o konference specificky zaměřené na jednotlivé druhy postižení. Hlavní zjištění z dotazníkového šetření (230 škol): S ohledem na kurikulární reformu pedagogové také považují za přínosné mezipředmětové propojování učiva a zařazení více předmětů speciálně pedagogické péče. Předměty speciálně pedagogické péče školy nejčastěji integrují do ostatních předmětů. V souvislosti se zaváděním ŠVP školy nepociťují žádné organizační problémy. Úpravy ŠVP provádělo dosud pouze několik jednotlivých škol, a to především v učebním plánu. Průřezová témata jsou oproti vzdělávání v hlavním vzdělávacím proudu začleňována nejčastěji formou projektů. Školy preferují hodnocení klasifikací a kombinací klasifikace a slovního hodnocení. Školy se shodují v tom, že se osvědčuje vést žáky k sebehodnocení. Pedagogové sledovaných škol mají zájem o další vzdělávání, nejvíce v oblastech autoevaluace a klíčových kompetencí. 5

6 2.4 Výsledky zjištěné v gymnaziálním vzdělávání Čtyřletá gymnázia (G) jsou zatím na počátku práce se ŠVP. Ze sledování v roce 2009 vyplynulo, že pedagogové škol pozitivně hodnotí vzájemnou spolupráci mezi pedagogy zahájenou při tvorbě ŠVP (společné vzdělávací aktivity pro pedagogické sbory), zaměření na nové metody a způsoby práce, využití hospitací jako prvku motivace a vzájemné diskuse nad didaktickými problémy. Za důležitý prvek vzdělání považují rozvoj klíčových kompetencí. Podobně jako základní školy vidí problémy právě v utváření a hodnocení klíčových kompetencí a průřezových témat a také v realizaci autoevaluace školy. Při tvorbě ŠVP se objevovaly problémy se sestavením učebních plánů. Hlavní zjištění z dotazníkového šetření (226 gymnázií): Za největší přínos tvorby ŠVP pedagogové považují širší promýšlení obsahu vzdělávání a procesu výuky. To je umožněno vyšším důrazem na týmovou spolupráci sboru. Vnitřní provázanost celého ŠVP považují pedagogové za velmi podstatnou. Nejobtížnější pro zpracování do ŠVP je pro školy autoevaluace a zařazení průřezových témat. Při tvorbě ŠVP hledali pedagogové nejčastěji pomoc v otázkách určení vztahu státní maturity a ŠVP. Jako přínosný nástroj hodnocení i motivace pedagogů byly označeny vzájemné hospitace. Úpravy ŠVP gymnázia zatím neprovádějí. Vzhledem k časové náročnosti obsahu ovšem očekávají změny v jeho rozvržení. Rizikem podle respondentů je, že ne všichni pedagogové pochopili, že učivo není cílem výuky, ale prostředkem pro dosažení komplexních cílů vzdělávání. Pedagogové gymnázií mají zájem o další vzdělávání, zejména v oblasti nových a efektivních metod. 6

7 3. Doporučení vyplývající ze zjištěných výsledků šetření Ze zjištění je patrné, že se některé problémy opakují napříč jednotlivými typy škol, což svědčí o jejich naléhavosti a o tom, že je třeba jim věnovat zvýšenou pozornost. Na základě výsledků monitoringu implementace kurikulární reformy, který prováděl VÚP v Praze v roce 2009, lze (i s přihlédnutím k velikosti vzorků škol a k dalším omezením zjišťovacích metod) navrhnout tato doporučení: Doporučení pro oblast předškolního vzdělávání: Podporovat školy pro práci s heterogenními kolektivy. Provádět kroky vedoucí k optimalizaci počtu žáků ve třídách. Zjednodušovat procesy tzv. podpůrných činností, snižovat administrativu, která nadměrně zatěžuje pedagogy v mateřských školách (zjednodušit požadavky na školní a třídní vzdělávací programy). Zajišťovat koordinované další vzdělávání pedagogů, které by operativně reagovalo na problémy pedagogů a nabízelo cílenou podporu a pomoc při jejich práci. Doporučení pro oblast základního vzdělávání: Urychleně zajistit odborné řešení problematiky klíčových kompetencí a dalších prvků vzdělávání směřujících ke zvyšování konkurenceschopnosti. Metodicky podporovat školy v propojování klíčových kompetencí s očekávanými výstupy jednotlivých vzdělávacích oborů (a to i s pomocí projektů financovaných z prostředků ESF). Bez intenzivního a systémového řešení daných oblastí budou problémy se zaváděním moderně pojatého obsahu vzdělávání ve školách nadále přetrvávat. Nabízet další vzdělávání pedagogů a intenzivní metodickou podporu pro realizaci ŠVP. Zlepšovat materiální vybavení škol a personální podmínky v souladu s naplňováním cílů kurikulární reformy, a dosahovat tak vyšší kvality vzdělání u žáků. V budoucí revizi RVP ZV se zaměřit i na problémy týkající se očekávaných výstupů některých oborů a propojení výstupů s klíčovými kompetencemi v návaznosti na odborné aktivity. Zaměřit se v dalším období na kvalitativní sledování výuky podle ŠVP za účelem získání dalších dat, která by konkrétněji postihla, jak probíhá výuka v souladu s kurikulární reformou. Doporučení pro oblast základního vzdělávání ve školách samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením: Nabízet intenzivní metodickou podporu především pro realizaci aktivizujících metod výuky, kriteriální hodnocení žáků, předměty speciální péče, spolupráci s rodiči. Zlepšovat v daných školách podmínky pro realizaci výuky v pojetí RVP ZV a jeho přílohy. Doporučení pro oblast gymnaziálního vzdělávání: Využít výsledků realizovaných projektů pro rozvoj dovedností pedagogů pracovat s klíčovými kompetencemi a s konkrétními metodami autoevaluace. Nadále sledovat problémy se zaváděním výuky podle ŠVP a využít k tomu především projekt Kurikulum G. Nabízet pedagogům gymnázií v maximální možné míře další vzdělávání a metodickou podporu, a to i s ohledem na zjištěné problémy tohoto typu škol. 7