ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA (19) (SI) (lij. (51) Int. Cl. 2 G 21 C 9/G0. Í22) Přihlášeno [21) (PV )

Transkript

1 ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA (19) S V Y N Á L E Z (lij (SI) Í22) Přihlášeno [21) (PV ) (51) Int. Cl. 2 G 21 C 9/G0 OŠAD PRO VVNÁLi A OBJEVY (40) Zveřejněno (45) Vy,dáno (53) MDT (75) Autor vynálezu SEMEN MAUMOVIČ GENIS, MOSKVA, ADOLF.NIKOLAJEVIČ ZIVOV, NIKOLAJ ALEXANDROVIČ PEREJASLAVCEV, IGOR VLADIMIROVIČ SUCHENKO, NADĚŽDA GRIGORJEVNA VASJAGINA a VIKTOR IVANOVIC ŠOCKIJ, KYJEV (SSSR) (54) Stěna železobetonové tlakové nádoby 1 Předmětem vynálezu je tlaková nádoba většího obsahu, která je ochranným pláštěm jaderných reaktorů jaderných elektráren a může ibýt plynojemem nebo nádrží pro jiné účely, přičemž může být vystavena s vnitřnímu přetlaku kolem 5 atm; předmětem vynálezu je zejména konstrukce stěny takové nádoby. Jedním z nejdůležitějších požadavků kladených na konstrukce jaderných elektráren io je zabezpečení spolehlivého a bezpečného provozu. Dosud nejvíce rozšířeným opatřením pro splnění tohoto požadavku je vestavění jaderného reaktoru a první cirkulační soustavy radioaktivní do hermeticky 15 uzavřeného ochranného pláště. V případě porušení potrubí nebo jiné havárie prvního cirkulačního systému vyteče teplonosná látka do prostoru ochranného pláště, ve kterém prudce stoupne tlak a ochranný plášť 20 se prakticky stává tlakovou nádobou. Pochopitelně je pro bezpečnost nezbytné, aby ochranný iplášť stačil zachytit vnitřní přetlak svou pevností, avšak navíc musí současně zůstat zachována hermetičnost 25 ochranného pláště. S růstem výkonu jaderných elektráren stoupá také množství teplonosných látek a jejich parametry, což má za následek zvýšení 2 velikosti vnitřního přetlaku při havárii cirkulační soustavy. V současné době je hlavním konstrukčním materiálem, používaným pro hotovení ochranných plášťů jaderných reaktorů s energetickým výkonem kolem 500 MW a více,předpjatý železobeton. Železobetonové ochranné pláště jaderných reaktorů mají v současné doiu velmi často válcové stěny, ploché dno a ploché nebo zakřivené zastřešení. Předpětí se do betonu stěny zpravidla vnáší kruhovou příčnou a podélnou výztuží, která je uložena v kanálcích.vytvořených ve stěně. Takovou konstrukci ochranného pláště mají reaktory jaderných elektráren v USA a v Kanadě. Bližší podrobnosti o těchto pláštích jsou uvedeny v článcích: Kulka F. Wahl American practices in the design of prestressed containment structures (Americká praxe při navrhování předpjatých betonových konstrukcí nádob), Journal of the Prestressed Concrete Institute, 1968, str. 40 až 61, a v článku Don. K. Crombergera Vorgespannte Stahlbetonmantel eines Reaktors fůr Kernkraftwerk Gine Plant" (Předpjatý železobetonový plášť reaktoru jaderné elektrárny Gine Plant"), Civil Engineering, č. 7, U známých ochranných plášťů vznikají

2 v celém průřezu stěny napětí,v tahu, která mají při zvyšování přetlaku uvnitř nádoby svůj podíl na vzniku trhlin a jejich případném dalším rozšiřování, vedoucím ke ztrátě těsnosti ochranného pláště. Při havárii s technologického zařízení je taková ztráta těsnosti ochranného pláště krajně nebezpečná, protože pak může dojít k zamoření okolí radioaktivními látkami. Předpětí stěny obvodového ochranného w> pláště zvyšuje její odolnost proti vzniku trhlin. Při nepřesném nebo chybném prognostickém odhadu, jak vysoké hodnoty.vnitřního přetlaku mohou uvnitř nádoby vzniknout při havarijní situaci nebo při výskytu jiných 15 nepříznivých faktorů, však ani z tohoto odihadu odvozené předpětí nemůže dát plnou záruku, že trhlinky ve stěně nemohou vzniknout. Známé ochranné pláště se dosud vytváře- 20 jí z monolitického železobetonu. Zvýšení stupně zprůmyslnění výstavby ochranných plášťů vývojem konstrukcí tlakových nádob z prefabrikovaných železobetonových dílců si vyžaduje vyřešení styčníku, ve kterém by sousední prefabrikované dílce byly k sobě tlačeny. Zvláště perspektivní jsou tlačné styčníky, v nichž jsou dílce navzájem spojovány šroubovými spoji, protože ty se mohou montovat pomocí mechanizovaného nářadí. Známy jsou přírubové spoje stykovaných prefabrikovaných dílců, spojovaných na sraz s tlačenou styčnou spárou, které jsou opatřeny přírubami spojenými navzájem předpjatými šrouby; tyto spoje však nejsou příliš.vhodné pro nádoby sloužící jako ochranný plášť, protože šrouby umístěné na vnitřní straně pláště nádoby jsou těžko přístupné nebo dokonce nejsou vůbec přístupné, čímž je znemožněna jejich kontrola za provozu a «dodatečné předpínání nebo dotahování. Úkolem vynálezu je odstranění nedostatků dosud známých konstrukcí tlakových nádob. Vynález řeší konstrukci stěny železobeto- «nové tlakové nádoby, jejíž konstrukční provedení b.y bylo takového charakteru, aby odolávalo vzniku trhlin a bylo bezpečné nejen za běžného provozu, ale také při haváriích. Tento úkol je vyřešen konstrukcí stěny podle vynálezu, jejíž podstata spočívá v tom, že sestává ze dvou částí, z vnější části, odpovídající svým tvarem tvaru části pláště nádoby a předpjaté, a z vnitřní části, která je sestavena z prefabrikovaných zakřivených dílců, které svými okraji přiléhají těsné k sobě a jejichž povrchové plochy jsou iklenutou částí povrchu rotačního tělesa a jsou obráceny vyklenutou stranou do^ aitř «o nádoby. U nádob, jejichž plášť má tvar mnohostěnu s povrchem, který je možno vepsat do cs 4 kulové plochy, mají zakřivené prefabrikované dílce vnitřní části plášťové stěny s výhodou tvar sférických kupolí. Sférické kupole mohou být vytvořeny jako prefabrikované železobetonové dílce, které jsou připojeny k navzájem spojeným plochým železobetonovým dílcům vnější části nádoby, přičemž spojení předpjatých dílců je na sraz, s tlakovým napětím ve styčné spáře. Stěna tlakové nádoby také v jiném případě může mít tvar pláště pravidelného hranolu; prefabrikované dílce její vnitřní části pak mají tvar obloukových kleneb. Obloukové nebo válcové klenby, vytvořené z prefabrikovaných klenutých železobetonových dílců, se montují na sraz, přičemž ve styčné spáře mezi sousedními klenutými železobetonovými dílci je napětí v tlaku. Předpjaté železobetonové dílce, z nichž se hotoví vnější část stěny, mohou mít formu žebrových desek, o jejichž krajní žebra jsou opřeny klenuté dílce vnitřní části stěny. Předpjaté železobetonové dílce, z nichž sestává vnější část stěny, mohou mít také formu desek úhelníkového profilu, jejichž ramena spolu svírají tupý úhel a na vnitřní straně desky je žebro, o které jsou opřeny klenuté dílce. Tlakový spoj, spojující předpjaté dílce vytvářející.vnější část stěny, může mít několik různých konstrukčních provedení; jedno z nich představuje spojení šrouby, vloženými do kanálků v tělesech spojovaných dílců. Šrouby jsou uloženy ve dvou navzájem se křížících směrech od hrany jednoho dílce k opačné hraně sousedního dlíce, k opačné hraně jeho styčné plochy. Ve spoji jsou s výhodou použity šrouby s podlouhlými hlavami, prodlouženými ve směru kolmém na podélnou osu šroubu, přičemž spojovací šrouby jsou uloženy v kanálcích, jejichž profil je přizpůsoben tvaru tolav šroubů, a kanálky jsou na jedné strane ukončeny vybráními, tvarem přizpůsobenými tvaru hlavy šroubu, která je v něm zaklesnuta. Tato vybrání jsou vytvořena kolmo k ose kanálku a slouží k uchycení jednoho konce, hlavy šroubu. V tělesech prefabrikovaných dílců, které jsou navzájem spojovány, mohou být zabetonovány šroubové matice, do kterých jsou při montáži zašroubovány spojovací šrouby. Předmětem vynálezu je tedy v podstatě.vytvoření stěny železobetonové nádoby ze dvou částí, z nichž vnější je předpjata a vnitřní je opřena o vnější část. Vnitřní část stěny nádoby podle vynálezu je vytvořena z prefabrikovaných zakřivených dílců, u nichž se roviny proložené jejich okrajovými částmi navzájem protínají, vnitřní povrchové plochy každého z nich jsou obráceny dovnitř nádoby a tvoří část konvexního povrchu rotačního tělesa; tyto dílce zabezpečují vysokou odolnost stěny proti vzniku trhlinek. To vyplývá z následujících úvah. Působí-li v nádobě hydrostatický tlak, jsou zakřivené dílce vnitřní části stěny, které mají u nádoby s tvarem mnohostěnu tvar sférických kupolí a u nádob s tvarem pra-

3 videlného hranolu jsou válcově klenuté, v trvale tlačeném stavu, přičemž jsou tím více přitlačovány jeden k druhému, čím větší je vnitřní přetlak. Ve vnitřních dílcích, které jsou trvale v tlačeném stavu, nemohou za provozu ani v havarijních situacích vzniknout žádné trhliny. U nádob se stěnami ze železobetonových prefabrikovaných dílců se dosáhne předpětí celé vnější části stěn jednak předpětím jednotlivých dílců při výrobě, jednak napětími v tlaku, působícími ve styčných spárách mezi sousedními navzájem spojovanými dílci. Nejvýhodnějšíai tvarem nádoby je mnohostěn, který je možno vepsat do kulové plochy, protože u tohoto typu nádob mají vnější dílce stěny stále stejný tvar. Při podepření zakřivených dílců vnitřní části stěny na plochých dílcích její vnější části působí podporové reakce na hranách mnohostěnu a vyvolávají v plochých dílcích vnější části stěny pouze napětí v tahu, která je možné kompenzovat předpětím; v plochých dílcích nevzniká žádné namáhání v ohybu, jako je tomu u zakřivených forem dílců.vnější části obvodové stěny. Podobná situace vzniká také u tlakové nádoby, jejíž stěna je vytvořena ve formě pravidelného hranolu. Princip vytváření železobetonové tlakové nádoby z montovatelných dílců umožňuje použití rozličných montážních postupů pro sestavování jednotlivých dílců a pro vytváření vzájemných styků. Vztah geometrických charakteristik dílců vnější části a vnitřní části stěny je volen tak, aby poddajnosť vnitřních dílců zabezpečovala i v krajních mezních stavech ve styčných spárách napětí v tlaku. Spoje prefabrikovaných železobetonových dílců vnější části stěny tlakové nádoby na sraz s tlakovým napětím ve styčné spáře, vytvořeného s pomocí svorníků uložených v průběžných kanálcích vytvořených ve spojovaných dílcích, se použije v tom případě, je-li možno do svorníků vnést napětí zařízením umístěným na vnější straně nádoby. Použitím šroubů s hlavou protaženou ve směru kolmém oa podélnou osu šroubu do podlouhlého tvaru, které procházejí kanálkem v dílci, jehož průřez je přizpůsoben tvaru hlavy šroubu, a uchycení hlavy se provádí pootočením a zaklesnutím do tvarového vybrání vytvořeného v kanálku, je umožněno'vyjímání a.výměna šroubů. Není- -li žádoucí, aby styčnou spárou mezi stykovanými sousedními dílci procházely kanálky, které jsou.v celé své délce průchozí, je možno kanálky na jednom konci zaslepit a v zaslepeném konci vytvořit vybrání pro pootočení a zaklesnutí podlouhlé hlavy šroubu, popřípadě je možno do zaslepeného konce kanálku zabetonovat matici; do jejího vnitřního závitu se zašroubuje konec spojovacího šroubu nebo svorníku. Příklad provedení stěny tlakové nádoby podle vynálezu je zobrazen na připojených výkresech. Na obr. 1 je znázorněn v pohledu celý s plášť nádoby, který má tvar pravidelného mnohostěnu a slouží jako ochranný plášť jaderných reaktorů, na obr. 2 je znázorněna v řezu část pláště z obr. 1, přičemž řez je veden podle čáry II II z obr. 1, na obr. 3 io je znázorněn celkový pohled na vnější dílec stěny nádoby, na obr. 4 je celkový axonometrický pohled na prefabrikovaný železobetonový dílec vnitřní části nádoby. Na obr. 5 je znázorněna v axonometrickém pohledu i5 část stěny tlakové nádoby, která má tvar pravidelného vícebokého hranolu, na obr. 6 je znázorněna jiná varianta téže stěny, na obr. 7 je znázorněn pohled na část vnějšího pláště stěny tlakové nádoby.v místě styčné 20 spáry, na obr. 8 je znázorněn příčný řez styčnou spárou ve stěně nádoby, který je veden rovinou VIII VIII z obr. 7, na obr. 9 je znázorněna.v pohledu část stěny s tlačnou spárou jiné konstrukční varianty, na «obr. 10 je znázorněna stěna nádoby v řezu rovinou X X z obr. 9 a na obr. 11 až 14 jsou znázorněny různé varianty konstrukčního uspořádání styčné spáry a řezy prefabrikáty vnější části stěny, vedené kolmo 30 ke styčné spáře. Na obr. 15 je znázorněna část prefabrikovaného dílce pro vytvoření vnější části stěny a pohled na styčnou stěnu v místě vyústění kanálku pro spojovací šroub, kde kanálek je zakončen vybráním 55 pro podlouhlou hlavu šroubu. Prvním konkrétním příkladem tlakové nádoby podle vynálezu je konstrukce ochranného pláště, která je.vytvořena ve tvaru mnohostěnu, jehož povrch je možno vepsat do kulové plochy. Stěna pláště, který je ochranným pláštěm jaderného reaktoru, je vytvořena ze dvou částí, z vnější části a vnitřní části. Vnější část sestává z rovinných předpjatých železobetonových desek 1 (obr. 1 až obr. 3) a vnitřní část stěny je sestavena z kupolovitých dílců 2 (obr. 2, obr. 4], které svými okraji k sobě těsně přiléhají a jsou opřeny o železobetonové desky 1 vnější části tafc, že jejich konvexní strany jsou obráceny dovnitř tlakové nádoby. Každý z kupolovitých dílců 2 vnitřní části má tvar kupole, která je na obvodě omezena rovinnými plochami 3, v podstatě kolrný- 5s mi k rovině proložené obvodem dílců 2; rovinnými plochami 3 přiléhají sousední kupolovité dílce 2 k sobě. Při montáži takového pláště nádoby podle vynálezu se nejprve na předem zhotoeo vénou základovou konstrukci uloží svými rovinnými okrajovými stranami základní železobelonové desky lak nim se potom šikmo přikládají další železobetonové desky 1, vytvářející první vrstvu nebo první patra es mnohostěnu. Všechny desky 1 se navzájem spojují šrouby ve styčnících, znázorněných na ohr. 7 až 14.

4 7 Další fází postupu je montáž druhé vrstvy železobetonových desek 1 vnější části stěny, po níž se na sestavené desky 1 první vrstvy, které již začínají vytvářet zárodek skořepinové nádoby, montují kopulovité dílce 2 vnitřní části stěny, které se připojují k železobetonovým deskám 1 některým ze známých druhů spojů, například přivařením kovových spojovacích destiček a vložek. Po smontování železobetonových desek 1 třetí vrstvy se montují kopulovité dílce 2 druhé vrstvy a stejným postupem se pokračuje dále. Před osazením železobetonových desek 1 poslední vrstvy a uzavírací desky je třeba dopravit dovnitř nádoby všechny prefabrikované kopulovité dílce 2 vnitřní části stěny nádoby. Pro průchod obsluhujícího personálu a pracovníků a pro dopravu materiálu jsou ve stěně nádoby vynechány prostupy. Druhým příkladem provedení tlakové nádoby jako ochranného pláště reaktoru podle vynálezu je nádoba, jejíž plášťová plocha má tvar pláště pravidelného hranolu. Stěna takového ochranného pláště sestává ze dvou částí, z vnější části a vnitřní části. Její vnější část je sestavena z předpjatých železobetonových dílců ve formě žebrových desek 4 (obr. 5), které jsou na okrajích opatřeny žebry 5, nebo ve formě úhelníkových desek 6 (obr. 6), jejichž příčný průřez sestává ze dvou ramen, která spolu svírají tupý úhel a ve vrcholu, kde se obě ramena protínají, je z vnitřní strany vytvořeno střední žebro 7. Vnitřní část stěny je vytvořena z válcových klenutých desek 8, jejichž okraje jsou opřeny o žebra 5, 7 žebrových desek 4 nebo úhelníkových desek 6. Při montáži takového ochranného pláště se postupuje tak, že na předem zhotovené základové konstrukci se nejprve sestaví všechny žebrové desky 4, popřípadě úhelníkové desky 6 těsně vedle sebe. Pro spojení žebrových desek 4 nebo úhelníkových desek S se použije některý ze styčníků zobrazených na obr. 7 až 14, kterými se dosáhne příčného stlačení, působícího tangenciálně po obvodě. Potom se uloží válcové klenuté desky 8 vnitřní části stěny tak, že jejich okraje jsou opřeny o žebra 5, 7 vnější části stěny; vzájemné spojení je provedeno některým ze známých druhů spojů, například pomocí přivaření kovových vložek nebo destiček. K úplnému dokončení montáže ochranného pláště ještě chybí připevnit na dohotovenou stěnu kryt, který může být jednak plochý, jednak zakřivený, válcový. Potom se vnese do stěny podélné napětí pomocí výztužných tyčí, které jsou uloženy v dutinách mezi plochými vnějšími a zakřivenými vnitrními dílci stěny a zakotveny v základové konstrukci, popřípadě v zastřešení a předepnuty některým ze známých předpínacích zařízení a postupů. Na rozdíl od ochranného pláště, jehož stěny jsou vytvořeny ve tvaru pravidelného hranolu, jeví se ochranný plášť vytvořený ve tvaru mnohostěnu, jehož povrchová plocha může být vepsána do kulové plochy, 5 mnohem perspektivnější a rentabilnější, protože jimi zachycované napětí od vnitřního hydrostatického tlaku má hodnotu dvakrát menší, než je tomu u podélných napětí, vznikajících ve stěně nádoby, která má tvar pravidelného hranolu. Nyní si podrobněji.všimneme konstrukcí styčníků jednotlivých prefabrikovaných dílců. Pro vytváření tlakových spojů sousedních dvou železobetonových desek 9, 10 (obr. 7 až 14) se při výrobě v jejich tělesech vytvoří kanálky 11, probíhající šikmo ke styčných plochám a šikmo k povrchovým plochám železobetonových dílců. Kanálky 11 2 jsou v železobetonových deskách uspořádány tak, že při přiložení spojovaných dílců svými čelními stěnami k sobě jsou kanálky uspořádány ve dvou navzájem se křížících směrech a probíhají od hrany 12 první železobetonové desky 9 k protilehlé hraně 13 druhé železobetonové desky 10 a procházejí přitom čelní plochou obou desek 9, 10, která je upravena pro spoj na sraz. Kanálky 11 v železobetonových deskách 30 9, 10 mohou být buď průběžné, jak je znázorněno na obr. 7 až 10, 13 a 14, nebo mohou být vytvořeny jako jednostranně zaslepené kanálky 11', jak je znázorněno na obr. 11 a 12. «Spoj železobetonových desek 9, 10 se vytváří vložením spojovacích šroubů 14 (obr. 7, 8) do kanálků 11 v deskách 9, 10 a jejich utažením pomocí cejchovaných nástrojů a zařízení umístěných na vnější straně «tlakové nádoby podle vynálezu. Velikost předpětí šroubů 14 ve spojích se stanoví výpočtem a jeho hodnota má být taková, aby styk byl předepnut nejméně na takovou velikost, aby ve styčných spárách «bylo napětí v tlaku nejméně tak velké jako ve stykovaných železobetonových deskách 9,10. Pro zabezpečení těsnosti styků jsou dílce spojovány samosvěrnými šrouby 14; přitom 50 ss 8 nejlepších výsledků se dosahuje u spojů s kanálky 11* jednostranně zaslepenými. Může-li dojít k poškození šroubů 14, při kterém je nezbytná jejich výměna, je výhodné použít pro vytvoření styku šroubů s podlouhlou hlavou, která je protažena ve směru kolmém na podélnou osu šroubu (na výkresech není takový šroub samostatně zobrazen). Příčný průřez kanálku 11 pro takový šroub je tvarem přizpůsoben tvaru 6" hlavy a na styčných plochách spojovaných dílců jsou kanálky tohoto profilu. Na lícních plochách spojovaných dílců jsou u vyústění kanálků 11 vytvořena do stran vybrání 15 (obr. 9, 10, 15), která jednak svým M tvarem odpovídají tvaru hlav šroubů, jednak jsou uspořádána kolmo k ose kanálku 11, aby v nich mohly být zachyceny hlavy

5 a šroubů 14, které se v tlačeném styku nacházejí. Osazování a vyjímání spojovacích šroubů 14 se pak v takových případech může provádět pouze z jedné strany stěny tlakové nádoby. Ve spojích, ve kterých jsou ve spojovaných dílcích vytvořeny zaslepené kanálky 11', upravené pro vložení spojovacího šroubu s podlouhlou hlavou, jsou ve spojovaných železobetonových deskách 9, 10 kanálky 11' u svého dna zakončeny vybráními 15 obr. 12], vytvářejícími dutiny 15 pro zachycení hlavy spojovacího šroubu (neznázorněného), které se provádí pootočením o s w Spoj dvou železobetonových desek 9, 10 může být také vytvořen tak, že do spojovaných těles se osadí matice 17 (obr. 13) prc zachycení konce spojovacího šroubu 14. Stlačení styku se dosáhne tím, že do kanálků 11 se vloží spojovací šrouby 14 tak, že jejich hlavy 18 zůstávají na vnější straně nádoby a konce šroubů 14 se zašroubují dc matic 17 a dotáhnou, v případě, že je nutno zabezpečit co nejlépe těsnost nádoby a styčník je upraven pro použití matic, je třeba matice 17' s vnitřním závitem umístit ke dnu jednostranně uzavřeného kanálku 11* (obr. 14). PŘEDMĚT 1. Stěna železobetonové tlakové nádoby, vyznačující se tím, že sestává z vnější části a vnitřní části, přičemž její vnější část, která svým vnějším tvarem odpovídá vnějšímu tvaru nádoby, je předepnuta a vnitřní část 20 je o vnější část opřena a je sestavena z navzájem se dotýkajících zakřivených dílců, jejichž klenuté povrchové plochy jsou obráceny směrem dovnitř nádoby a část klenuté povrchové plochy dílců vnitřní části stěny JS je rotační plochou. 2. Stěna podle bodu 1, vyznačující se tím, že u železobetonové tlakové nádoby s vnějším pláštěm ve tvaru mnohostěnu, jehož povrch je vepsán do kulové plochy, mají za- 30 křivené dílce vnitřní části stěny kopulovitý tvar. 3. Stěna podle bodu 2, vyznačující se tím, že zakřivené dílce vnitřní části stěny jsou tvořeny kopulovitými dílci (2) stejného tva- 35 ru, opřenými o navzájem spojené předpjaté rovinné železobetonové desky (1), z nichž je sestavena vnější část stěny nádoby, přičemž spojení předpjatých železobetonových desek (1) je tvořeno tlakovými spoji Stěna podle bodu 1, vyznačující se tím, že u železobetonové nádoby s vnějším pláštěm ve tvaru pravidelného hranolu jsou zakřivené dílce vnitrní části stěny vytvořeny ve formě válcových klenutých desek (8). «5. Stěna podle bodu 4, vyznačující se tím, že válcové klenuté desky (8) vnitřní části stěny jsou opřeny o navzájem spojené předpjaté železobetonové desky (1).vnější části stěny, přičemž spojení prefabrikovaných 50 předpjatých železobetonových desek [1] mezi sebou je provedeno tlakovými spoji. 6. Stěna podle bodu 5,.vyznačující se tím, že předpjaté dílce vnější části stěny jsou vytvořeny ve formě žebrových desek (4), o 53 jejichž žebra (5) jsou opřeny válcové klenuté desky (8) vnitřní části stěny. 7. Stěna podle bodu 5, vyznačující se tím, že předpjaté dílce, ze kterých je vytvořena.vnější část stěny nádoby, jsou.vytvořeny ve 00 VYNÁLEZU formě úhelníkových de^ek (6), jejichž ramena v příčném řezu spolu svírají tupý úhel, v jehož vrcholu je z vnitřní strany vytvořeno žebro (7), o něž je opřena válcová klenutá deska (8) vnější části stěny. 3. Stěna podle bodů 3 a 5, vyznačující se tím, že tlakový spoj prefabrikovaných dílců je vytvořen pomocí šroubů (14) vložených do průběžných kanálků (11), které jsou.vytvořeny ve dvou navzájem se křížících směrech v tělesech spojovaných dílců a probíhají od jedné okrajové hrany (12) první železobetonové desky (9) k protilehlé okrajové hraně (13) druhé železobetonové desky (10) a procházejí přitom styčnými čelními plochami obou spojovaných železobetonových desek (9, 10) ve spoji. 9. Stěna podle bodů 3 a 5, vyznačující se tím, že tlakový spoj navzájem spojovaných dílců je.vytvořen pomocí šroubů vložených do zaslepených kanálků (11), vytvořených v navzájem spojovaných dílcích ve formě železobetonových desek (9, 10) ve dvou navzájem se křížících směrech, které probíhají od jedné okrajové hrany (12) první spojované železobetonové desky (9) k protilehlé okrajové hraně (13) druhé železobetonové desky (10) a procházejí čelní styčnou plochou obou navzájem spojovaných železobetonových desek (9, 10). 10. Stěna podle bodu 8, vyznačující se tím, že v tlakovém spoji je spojovací šroub (14) opatřen hlavou (18), která je podlouhlá a je protažena ve směru kolmém na podélnou osu spojovacího šroubu (14), přičemž kanálky (11) pro spojovací šrouby (14) mají příčný průřez přizpůsobený tvaru hlavy spojovacího šroubu (14) a na straně hlavy (18) šroubu (14) jsou opatřeny vybráním (15), odpovídajícím svým tvarem tvaru hlavy (18) šroubu (14) a sloužícím pro zachycení a fixování hlavy šroubu (14) v tlakovém spoji. 11. Stěna podle bodu 9, vyznačující se tím, že v tělesech navzájem spojovaných dílců

6 11 jsou vytvořeny dutiny (16), v nichž jsou pootočením kolem své podélné osy fixovány spojovací šrouby [14). 12. Stěna podle bodů 8 nebo 9, vyznačují cí se tím, že v tělesech prefabrikovaných dílců, spojovaných navzájem tlakovými spoji, jsou uloženy matice (17, 17') pro zachycení konců spojovacích šroubů (14). 5 listů výkresů ^HvnroKrníIa. n. i)., provozovna 32. M.m'

7 175843

8

9 m r -V 11 PN -/4 1 1 M -pv- 9 Obr. 7 í * -v-f- /0 Obr. 8

10

11