Volba a počet obrazů

Transkript

1 Volba a počet obrazů

2 Všeobecné zásady: kreslí se nejmenší počet obrazů potřebný k úplnému a jednoznačnému zobrazení předmětu, jako hlavní zobrazení se volí ten obraz, který nejúplněji ukazuje tvar a rozměry předmětu, zobrazuje se přednostně ve funkční poloze, případně v poloze vhodné pro výrobu (dodržuje se důsledně pro rotační součásti).

3 Součásti, které můžeme zobrazit jedním obrazem: plný válec válec s dutinou komolý kužel komolý kužel s dutinou koule hranol šestihran komolý jehlan ploché součásti z plechu anuloid

4 Poznámka: V obrazech rotačních součástí - válců, kuželů, koulí se vždy kreslí osa rotace. V obrazech rovnoběžnostěnů se osa nekreslí (pokud z nějakého důvodu to není potřebné). Může to vést k omylu, že se jedná o válcovou část.

5 Některé součásti můžeme až na jednoduchou tvarovou podrobnost zobrazit jedním obrazem místní pohled se zobrazuje metodou 3, kreslí se souvislou tlustou čarou a je spojen s hlavním pohledem čerchovanou čarou. Ostatní součásti pak musíme zobrazit dvěma i více pohledy.

6 U zakřivených předmětů můžeme použít rozvinutý pohled, kde místa ohybu označíme tenkou souvislou čarou. Značku pro rozvinutí už nová norma neobsahuje, používá se slovní spojení ROZVINUTÝ TVAR. Zobrazení výchozího tvaru - čerchovanou tenkou čarou se dvěma tečkami. Krajní polohy pohyblivých částí - čerchovanou tenkou čarou se dvěma tečkami.

7 Konečný tvar součásti se zpravidla zobrazuje: - ve funkční poloze - v poloze vhodné pro výrobu (čepy, šrouby) - montážní jednotky se kreslí ve funkční poloze. Souměrnost součásti se vyznačuje osou, přetahuje se přiměřeně za obrys obrazu součásti.

8 POHLEDY, ŘEZY, PRŮŘEZY A JEJICH OZNAČOVÁNÍ

9 POHLEDY Jako hlavní obraz se používá pohled zepředu nebo jiný pohled, který dává nejlepší představu o tvaru předmětu. Každý pohled s výjimkou hlavního obrazu se označí písmenem velké abecedy, stejné písmeno se uvede u šipky označující směr pohledu na předmět. Písmena se umisťují shodně se směrem čtení výkresu nad a vedle odkazové šipky. Obrazy mohou být umístěny bez ohledu na vztah k základnímu obrazu.

10 POHLEDY částečný pohled pootočený částečný pohled

11 POHLEDY částečné obrazy souměrných předmětů přerušování obrazů

12 POHLEDY zjednodušování obrazů Malý sklon nebo kuželovitost lze při kreslení zvětšit. Na těch obrazech, kde se sklon nebo kuželovitost zřetelně neprojevuje, se kreslí pouze jedna čára odpovídající menšímu rozměru předmětu se sklonem nebo menší základně kužele.

13 ŘEZY ŘEZ takové zobrazení předmětu rozříznutého řezovou plochou, v němž jsou zobrazeny i části ležící za touto řezovou plochou ve směru promítání a části v rovině řezu. ŘEZOVÁ PLOCHA myšlená plocha procházející předmětem, v níž je předmět zobrazen v řezu.

14 ŘEZY poloviční řez místní řez lomený řez příčný řez podélný řez

15 ŘEZY Každý řez musí být zřetelně označen dvojicí písmen velké abecedy (např. A-A) vždy na koncích čar vyznačujících řezovou plochu a šipkami vyznačujících směr pohledu na řezovou rovinu. Poloha řezové plochy se vyznačuje tlustou čerchovanou čarou.

16 ŘEZY Šrafování řezů různé materiály mají i různé grafické označování v řezech.

17 ŘEZY Plochy se šrafují tenkými souvislými čárami pod vhodným úhlem (přednostně 45 ) k obrysovým čárám. Plochy řezů a průřezů vzájemně souvisejících předmětů se šrafují různými směry, nebo jinou roztečí šraf.

18 Šrafy ŘEZY - vzdálenost šraf je závislá na velikosti šrafované plochy, - úzké plochy mohou být vyčerněny (plechy, válcované profily L, U I), mezi vyčerněnými obrazy sousedících částí musí být mezera alespoň 0,7 mm, - v místech nápisů uvnitř šrafované plochy se musí šrafy přerušit.

19 ŘEZY V úplném podélném řezu se nikdy nekreslí! - plné součásti vyrobené z tyčí (šrouby, nýty, čepy, pera, klíny) nebo součásti z plechu a pásu, - dlouhé plné součásti (osy, hřídele), kreslíme jen v příčném řezu, - žebra a výztuhy se kreslí pouze v příčném řezu.

20 PRŮŘEZY Průřez takové zobrazení předmětu rozříznutého řezovou plochou, v němž jsou zobrazeny pouze obrysy ležící v řezové ploše. Rozdíl mezi průřezem (b) a řezem (a):

21 PRŮŘEZY Průřezy nemůžeme použít tehdy, když by se obraz průřezu rozpadl na více částí. Pak musíme použít řez! NELZE!

22 PRŮŘEZY Umístění průřezů: - přímo v obraze (průřez je otočený o 90 - obraz se kreslí tenkou čarou a šrafuje se), - jako sdružené obrazy podle metody 1 (musíme označit roviny řezů i obrazy průřezů),

23 PRŮŘEZY - vysunutý vně obrazu součásti (na prodloužené ose otáčení průřezu, která zároveň označuje polohu roviny řezu),

24 PRŮNIKY A PŘECHODY Zřetelné průniky a přechody - průnik dvou válců rozdílných průměrů (a), - průnik dvou válců stejných průměrů (b), - skutečný obraz průniků se může nahradit kruhovým obloukem nebo přímkou, které přibližně odpovídají skutečnému průniku (c), kreslí se tlustou plnou čarou.

25 PRŮNIKY A PŘECHODY Nezřetelné (zaoblené) průniky a přechody Znázorňují se tenkou plnou čarou nedotaženou k obrysu (a, b) nebo se nekreslí vůbec (c).